55 C 116/2024 - 116

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Langhansem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro náhrada újmy na zdraví takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 183 081,80 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z této částky od 29. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do požadavku žalobce na zaplacení částky 998 713,20 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z této částky od 29. 4. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 97 175,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů řízení státu ve výši 6 128 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 3 596 973 Kč spolu s příslušenstvím, představující náhradu újmy na zdraví, a to s tvrzením, že dne [datum] přibližně ve 22:20 hodin na dálnici D1, 326 km ve směru na Brno, [jméno FO], nar. [datum], bytem [Anonymizováno] (dále též jen „řidič“) jako řidič osobního vozidla tov. zn. [Anonymizováno] RZ [SPZ], dostatečně nesledoval dopravní situaci a levou přední částí svého vozidla narazil do vozidla žalobce nacházejícího se v levém jízdním pruhu vozovky, kde byla šetřena jiná dopravní nehoda. V důsledku shora uvedeného byl žalobce odhozen až do protisměrného levého jízdního pruhu ve směru na obec [adresa]. Žalobce utrpěl rozsáhlá zranění - úrazový a krvácivý šok, tržnou ránu hlavy v pravé čelní krajině s částečnou skalpací, zlomeninu nosních kostí a čichové kosti, pravé klíční kosti, těla pravé lopatky, horní části levé pažní kosti, nestabilní sériovou zlomeninu 2. až 9. žebra vpravo, vniknutí vzduchu do pravé pohrudniční dutiny a krvácení, zhmoždění pravé plíce a levé ledviny, otevřenou tříštivou zlomeninu lopatk,y kosti kyčelní vpravo, tříštivou zlomeninu střední části bércových kostí vpravo s posunutím úlomků a zlomeninu vnitřního kotníku levého hlezna bez posunutí úlomků s omezenou hybností a bolestivostí. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání obžalovaného řidiče. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce byl v důsledku dopravní nehody hospitalizován ve FN Ostrava od [datum] (tj. den dopravní nehody) do [datum], kdy byl přeložen do [Anonymizováno] [adresa], kde byl hospitalizován do [datum]. Následně byl propuštěn do domácího léčení. Poté byl žalobce opakovaně hospitalizován v roce 2022 a 2023, a to z důvodu zdravotních komplikací. Zdravotní stav žalobce se ustálil v lednu 2024. Žalobce je výrazně omezen v obvyklém způsobu života, má trvalé následky. Žalobci byla přiznána invalidita I. stupně, dne 17. 1. 2022 bylo rozhodnuto o tom, že žalobce má III. stupeň závislosti, neboť nezvládá 7 z 10 základních životních potřeb. Vozidlo, kterým byla způsobena škoda, bylo pojištěno u polské pojišťovny – Powszechny Zakład Ubezpieczeń Spółka Akcyjna se sídlem Rondo Ignacy Daszyńskiego 4, 00-843 Varšava, Polsko, NIP: 526-025-10-49 (dále též jen „PZU“). Podle sdělení žalované je korespondenčním partnerem PZU Generali Česká pojišťovna a.s., se sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1, IČO 452 72 956 (dále též jen „GČP“), na kterou se má žalobce obracet se svými nároky. GČP registrovala pojistnou událost pod. č. [hodnota] a částečně likvidovala žalobcem uplatněné nároky. PZU nemá v České republice škodního zástupce ve smyslu zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce odkazuje při určení pasivní legitimace na § 65 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 65 odst. 3 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se v tomto řízení domáhá zaplacení bolestného. Nechal si vypracovat MUDr. [jméno FO] znalecký posudek č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne [datum], který hodnotí bolestné podle Metodiky NS k náhradě nemajetkové újmy, a to celkem 1.816 body, což představuje bolestné ve výši 646 696 Kč (při hodnotě 1 bodu 356,11 Kč v roce 2021). Tuto částku žalobce uplatnil dne [datum] u GČP, která žalobci vyplatila částku ve výši 452 387 Kč, neboť namítla, že 30 % představuje spoluzavinění žalobce. Dále si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], ze dne [datum], který stanovil bolestné v roce 2021 v rozsahu 3.116,50 body, což ve finančním vyjádření toto představuje částku 1 109 816,80 Kč, a to při hodnotě 1 bodu v roce 2021 ve výši 356,11 Kč. Bolestné v roce 2022 bylo vyjádřeno celkem 200 body, což ve finančním vyjádření představuje částku 75 678 Kč, a to při hodnotě bodu v roce 2022 ve výši 378,39 Kč. Celkem shora uvedený znalec vyčíslil bolestné ve výši 1 185 494,80 Kč. Žalobce následně vyzval dne [datum] GČP k doplacení částky 730 708 Kč, přičemž neuznal spoluzavinění určené GČP. Dne [datum] GČP žalobci sdělila, že likviduje bolestné za rok 2022 při zohlednění 30 % spoluzavinění, proto vyplácí žalobci částku 52 975 Kč. Po urgenci žalobce byla ze strany GČP dne [datum] vyplacena na bolestné částka 302 248 Kč, avšak GČP stále trvá na spoluzavinění žalobce ve výši 30 % a zamítá položku S224 (zlomenina žeber) za 88 bodů z důvodu duplicity s položkou S225, přičemž žalobce na vyplacení této položky netrvá (tato položka představuje částku 31 338 Kč). Žalobce tak uplatnil bolestné u GČP ve výši ve výši 1 185 494,80 Kč, avšak ze strany GČP mu byla vyplacena pouze částka ve výši 807 910 Kč. Znalec MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], taktéž vyčíslil nárok žalobce představující ztížení společenského uplatnění, a to ve výši 2 473 804 Kč, avšak žalobce se domnívá, že tato částka nenaplňuje zcela zásadu slušnosti podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), proto by tato částka měla být navýšena, a to s ohledem ke speciálním okolnostem dané věci, neboť žalobce má velmi silné bolesti, musí denně užívat analgetika, potíže mu dělá delší chůze, stání i delší sezení i ležení. Žalobci byla přiznána invalidita I. stupně, ale žalobce je s ohledem na svůj věk a zdravotní omezení v podstatě nezaměstnatelný. Před úrazem žalobce jako OSVČ aktivně provozoval svou živnost – kavárnu, čehož však již nyní není schopen. Žalobce úraz utrpěl v necelých 59 letech, tedy v období života, kdy je člověk ještě zcela ekonomicky a sociálně aktivní a lze očekávat, že žalobce čeká minimálně dalších 15 let života prožitých se zásadními omezeními s tím že je odkázán na pomoc druhých osob, a to zejména rodiny. S ohledem na shora uvedené žalobce požaduje na náhradě za ztížení společenského uplatnění částku ve výši 4 000 000 Kč, která odpovídá zásadám slušnosti podle § 2958 o. z. Dále se žalobce domáhá na žalované zaplacení znalečného ve výši 3 000 Kč za znalecký posudek MUDr. [jméno FO] ze dne [datum] (ze strany GČP byla uhrazena částka 2 100 Kč, zohledněno spoluzavinění žalobce), znalečného ve výši 20 000 Kč za znalecký posudek vypracovaný MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], ze dne [datum] (ze strany GČP byla uhrazena částka ve výši 14 000 Kč, zohledněno spoluzavinění žalobce) a znalečného ve výši 24 000 Kč za znalecký posudek vypracovaný MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], ze dne [datum], přičemž toto uplatnění nebylo ke dni podání žaloby likvidováno. GČP krátí uplatněné nároky žalobce o 30 %, neboť dle jejího tvrzení mohl žalobce vzniku kritické situace a následného střetu s vozidlem zabránit (setrvat na původním okraji vozovky a použit reflexní vestu). S tímto tvrzením žalobce nesouhlasí, neboť neporušil své zákonné povinnosti natolik závažným způsobem, aby to odůvodňovalo tak vysokou míru spoluzavinění. Žalobce uvedl, že byl dne [datum] účastníkem první dopravní nehody, která vznikla v důsledku neočekávané překážky na silnici – ztracené pneumatiky. Žalobce se svým vozem narazil do před sebou jedoucího vozu, který byl nucen prudce brzdit. Žalobce byl se svým synem v důsledku této nehody ošetřen, ale opomněli si obléct reflexní vesty. Následně se žalobce se synem přesunul za pravý okraj vozovky (jejich havarované vozidlo bylo na levém okraji vozovky). Na tomto místě vyčkávali až do příjezdu PČR, která místo dopravní nehody nijak nezajistila. Žalobce a jeho syn byli vyzváni hlídkou PČR k předložení osobních dokladů, nebylo jim zakázáno se k havarovanému vozidlu vracet ani v tomto směru nebyli nijak poučeni. Žalobce měl osobní doklady ve vozidle, proto opětovně vstoupil do vozovky (jednal opatrně, řádně se rozhlédl a sledoval provoz na silnici). Následně, když si bral tašku s doklady ze zadního levého sedadla, tak byl sražen řidičem. Zavinění dopravní nehody bylo shledáno jednoznačně na straně řidiče. S ohledem ke shora uvedenému žalobce uznává míru spoluzavinění ve výši 15 %, neboť neměl oblečenou reflexní vestu, proto se na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 173 123 Kč představující bolestné [1 185 494,80 Kč – 31.338 Kč (položka S224) – 15% spoluzavinění – 807 910 Kč již vyplacených], částky ve výši 3 400 000 Kč představující ztížení společenského uplatnění (4 000 000 Kč – 15% spoluzavinění) a na znalečném žalobce požaduje zaplacení částky 23 850 Kč (450 Kč + 3 000 Kč + 20 400 Kč), tj. celkem se domáhá zaplacení částky 3 596 973 Kč. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že činí nesporným skutečnosti, že dne [datum] kolem 22:20 hodin na dálnici D1 byl žalobce sražen řidičem; usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání řidiče, přičemž předmětné usnesení nabylo právní moci dne [datum]; při této nehodě utrpěl žalobce zranění popsaná ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaném znalcem MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], přičemž v důsledku této nehody má žalobce trvalé následky specifikované ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaném znalcem MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno]; újma byla žalobci způsobena provozem vozidla tov. zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ], které bylo pojištěno u polské pojišťovny PZU, proto je žalobce oprávněn k uplatnění nároku na plnění z garančního fondu podle § 24 odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Dále žalovaná uvedla, že po podání žaloby došlo mezi účastníky řízení k dohodě o míře spoluzavinění žalobce v rozsahu 20 %, proto žalovaná toto odpovídají plnění žalobci doplatila. Žalovaná se dále domnívá, že ztížení společenského uplatnění žalobce, které bylo obsaženo ve znaleckém posudku vypracovaném MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], odpovídá Metodice NS, proto není nutné tuto částku navyšovat, a to i s ohledem na obdobné případy. Žalovaná po zohlednění spoluzavinění žalobce v rozsahu 20 % zaplatila žalobci dne [datum] částku ve výši 2 018 205 Kč. Žalovaná považuje nárok žalobce přesahující poskytnuté plnění za nedůvodný, neboť Metodika NS představuje zcela nový systém stanovení přiměřené satisfakce, pokud by tak došlo k dalšímu navýšení, tak je to nesystémové a narušuje to souměřitelnost jednotlivých případů a předvídatelnost soudního rozhodování. Shora uvedený znalecký posudek dostatečně a objektivně zohledňuje veškerá omezení, která žalobce popisuje v žalobě a naplňuje zásady plného odškodnění, přiměřenosti a slušnosti. Na bolestném žalovaná doplatila žalobci částku ve výši 115 415 Kč. Žalovaná žalobci doplatila na znalečném částku ve výši 21 500 Kč (po dohodnutém spoluzavinění žalobce ve výši 20 %).

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud řízení zastavil co do částky 2 415 178 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z této částky od doručení žaloby žalované do zaplacení, neboť podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu v tomto rozsahu zpět, protože GČP dne [datum] zaplatila žalobci částku ve výši 2 155 121 Kč; o částce 260 027 Kč byla mezi účastníky řízení uzavřena dohoda o spoluzavinění poškozeného na výši 20 %. Shora uvedená částka (2 415 178 Kč) byla rozpočítána na následující položky: částka 2 018 205 Kč byla započtena na ztížení společenského uplatnění, částka 115 416 Kč byla započtena na bolestné a částka 21 500 Kč byla započtena na znalečné. Soud se tak dále zabýval nárokem žalobce na zaplacení částky představující ztížení společenského uplatnění a částkou představující náklady vynaložené na znalecké posudky, neboť částka představující bolestné byla mezi účastníky řízení vypořádána.

4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalobce je státním občanem Chorvatské republiky. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, tak soud aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Neboť předmětem řízení je nárok žalobce z titulu náhrady škody, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 7 odst. 2 citovaného nařízení, protože ke škodě mělo dojít na území České republiky.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

6. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že dne [datum] kolem 22:20 hodin na dálnici D1 byl žalobce sražen řidičem; usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání řidiče, přičemž předmětné usnesení nabylo právní moci dne [datum]; při této nehodě utrpěl žalobce zranění popsaná ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaném znalcem MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], v důsledku této nehody má žalobce trvalé následky specifikované ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaném znalcem MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno]; újma byla žalobci způsobena provozem vozidla tov. zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ], které bylo pojištěno u polské pojišťovny PZU.

7. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], vypracovaný znalcem MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno], bylo zjištěno, že předmětem znaleckého posudku bylo stanovení bolestného podle Metodiky Nejvyššího soudu ČR, podle § 2958 o. z., a to výlučně s újmou na zdraví, kterou poškozený (v tomto řízení žalobce) utrpěl v souvislosti s dopravní nehodou ze dne [datum]. S ohledem na to, že řízení bylo co do částky bolestného zastaveno, tj. tato položka je mezi účastníky řízení vypořádána, tak soud tento důkaz nikterak nehodnotí.

8. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], vypracovaný znalcem MUDr. [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno] (dále též jen „znalec“), bylo zjištěno, že předmětem znaleckého posudku bylo stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění podle Metodiky Nejvyššího soudu ČR, podle § 2958 o. z., a to výlučně s újmou na zdraví, kterou poškozený (v tomto řízení žalobce) utrpěl v souvislosti s dopravní nehodou dne [datum]. Tímto znaleckým posudkem bylo určeno odškodnění nemajetkové újmy žalobce za ztížení společenského uplatnění ve výši 2 748 671 Kč, které bylo následně modifikována kvůli věku žalobce 61 let, tj. tato částka byla ponížena o 10 %, proto celková částka připadající na ztížení společenského uplatnění představuje podle znalce částku ve výši 2 473 804 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum]).

9. Z výslechu znalec MUDr. [jméno FO] [Anonymizováno], [tituly za jménem], [Anonymizováno], soud zjistil, že znalecký posudek č. [Anonymizováno] vyhodnocuje ztížení společenského uplatnění žalobce. Znalec dále uvedl, že u žalobce se jednalo o komplikovaný případ, o závažná poranění, a to i ve smyslu toho, že u žalobce selhávaly vitální funkce, žalobce byl na umělé plicní ventilaci a byl opakovaně operovaný. Již v době hospitalizací se projevují problémy psychické, je nastavena medikace v rámci posttraumatické stresové poruchy, která u žalobce přetrvává nejspíš do dnešního dne. Žalobce užívá antidepresiva. Žalobce má na sobě významná poškození, proto není jisté, zda u žalobce dojde k nějaké operaci, a to s ohledem na jeho poškození a věk, neboť tyto operaci jsou u žalobce velmi rizikové, avšak tato skutečnost ve znaleckém posudku zahrnuta není, neboť zdravotní stav žalobce byl považován za ustálený a stabilizovaný, což však neznamená, že se zdravotní stav žalobce nemůže v průběhu let zhoršit. Systém Metodiky NS nicméně nevychází z toho, že se zdravotní stav nějakým způsobem zhorší. O tom, že je zdravotní stav žalobce ustálený informuje znalce ošetřující lékař. Většina pacientů s obdobnými zraněními se snaží spíše operacím vyhnout, přičemž znalecký posudek je provedený ke stavu, kdy je žalobce nějakým způsobem stabilizovaný, avšak znalec se domnívá, že by žalobce nebyl aktuálně schopen nějakých plánovaných operací. V případě žalobce by byl znalec velmi opatrný. Znalec nevidí zásadní důvod ke změně znaleckého posudku. V rámci Metodiky NS nemají psychické poruchy zvláštní klasifikaci, proto je znalec zařazuje pod doménu „péče o své zdraví“, což ve svém znaleckém posudku hodnotil dvojkou, 34 %. Psychický stav žalobce lze těžko hodnotit, neboť je u něho dlouhodobě zavedená medikace a nejsou k dispozici psychiatrická vyšetření. Rámcová částka, která je 2 748 000 Kč, je vynásobena věkovým koeficientem mínus 10 %, což je dáno těmi parametry, se kterými se pracuje v rámci ztížení společenského uplatnění, a to by mělo podle znalce reflektovat věk, kdy nastaly trvalé následky. Při vypracování znaleckého posudku se vycházelo ze zdravotní dokumentace, která obsahovala relativně dostačující komentáře ošetřujícího lékaře. V době vypracování znaleckého posudku znalec neočekával, že by u žalobce došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu.

10. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že od dopravní nehody až do dnešního dne má stále problémy, 13 měsíců ležel, 5 měsíců byl v umělém spánku, v devátém měsíci byl poprvé na vozíku. Má velké bolesti, užívá mnoho léků, v noze má železo, koleno pravé nohy bylo operováno dobře. Levá ruka funguje na 30 %, nemůže zvednout 3-4 kila, avšak podle sdělení lékaře hrozí při operaci ztráta celé ruky. Nemůže ujít 200-300 metrů, celý den je doma. Bez pomoci svého syna a dcery by se neobešel. Dále uvedl, že dříve každý den pracoval, avšak teď nemůže nic. Měl rád společné akce s rodinou, a to například společné návštěvy muzeí, parků, turistiku a podnikání společných výletů. Žalobce má omezení končetin, neboť nemůže něco zvednout, nedostane se do vany, používá berle. Chtěl by se hýbat, ale nejde to. Dřív se nemohl ani sám obléct, teď se sám obleče, ale nemůže nic těžkého zvedat. Většinu času (90 %) je žalobce doma, když je venku ošklivo, tak je celý den doma, když je hezky, tak jde na půl hodiny, maximálně na hodinu ven, kde si dá kávu. Aktuálně užívá deset prášků denně a 4 x denně si píchá inzulín. Bolesti má žalobce stále, a to i když je v klidu. Pravidelně chodí na psychiatrii, užívá léky, ale špatně spí. Doma se divá jen na TV a leží. Práce ho baví, ale nemůže ji vykonávat. V minulosti provozoval cukrárnu, kde začal pracovat v 6 hodin ráno a skončil v 9 nebo 10 hodin večer. Ohledně práce pro něj všechno skončilo. Na výlet jel po úraze jen na oběd do Vídně, jinak v cizině nebyl. Někdy jede s manželkou, která je nemocná, na chemoterapie do Olomouce. Někdy ho vezme dcera do Lidlu, aby nebyl pořád v posteli. Žalobce zřejmě čeká operace kolene.

11. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], syn žalobce, bylo zjištěno, že žije se žalobcem ve stejném bytě. Žalobce je značně omezen, nezvládá činnosti, které předtím zvládal. Žalobce je omezen po fyzické i psychické stránce. Dříve žalobce pracoval, spravoval i ekonomickou dokumentaci, ale dnes nenapíše ani e-mail, resp. jsou u něj obavy, že to nezvládá, traumata, která vznikla po nehodě. Žalobce má obtíže nejvíc s pravou nohou, ale i s levou nohou, levou rukou, pravým žebrem. Žalobce používá berle, doma má chodítko. I když používá berle, tak neujde žalobce ani kilometr, kilometr je moc velká vzdálenost. V domácnosti potřebuje žalobce pomoct hlavně s umytím, přípravou jídla, oblékáním. Omezenost žalobce je opravdu maximální. Žalobce pravidelně navštěvuje lékaře a užívá denně léky a píchá si inzulín, avšak s tímto potřebuje žalobce pomoct. K lékařům dojde žalobce sám, ale vždy je stejně doprovázen svědkem-synem. Před nehodou byl žalobce plný energie, pracoval, staral se o rodinu, nakupoval, obsluhoval v cukrárně, vyráběl a prodával zmrzlinu, měl své koníčky, tj. byl maximálně funkční. Před nehodou měl slabou cukrovku. Cukrárna, kterou žalobce provozoval měla otevřeno každý den. Ve volném čase jezdil žalobce rád za rodinou na Slovensko, rád plaval, rád chodil a provozoval turistiku. Dnes žalobce ráno vstane a bere léky, maximálně jde kousek od domu do cukrárny, kde si dá kávu. Svědek se snaží se žalobcem chodit, ale jde to minimálně. Po nehodě byl žalobce v umělém spánku. Poté neuměl rozpoznat lidi, a to ani svědka. Následně se začal zdravotní stav žalobce zlepšovat, byl na rehabilitacích. Když byl žalobce propuštěn domů, tak byl na vozíčku, nemohl si ani sám vzít lžičku, nemohl si dojít na toaletu a měl pleny. Svědek se žalobcem cvičil. Žalobce má příspěvek na péči v prvním stupni. Invalidní důchod má žalobce v prvním stupni, neboť nebyly informace poslány od praktického lékaře včas, proto mu byl invalidní důchod snížen z druhého stupně na první stupeň. Žalobce byl rád v přírodě, rád praktikoval turistiku s trekingovými holemi, což bylo tak každý druhý víkend, někdy i v týdnu. Žalobce chodil každý týden pravidelně plavat. Teď žalobce nemůže vykonávat nic ze shora uvedených aktivit. V zimě, když cukrárna zavírala dříve, podnikal žalobce s rodinou pravidelné výlety skoro každý týden (jezdili na Moravu, Slovensko, do Vídně). Žalobce není svědkovi ani schopen pomoci nějakou radou, která se týká chodu cukrárny, již žalobce před nehodou provozoval. Psychický stav žalobce narušil i rodinné vazby, bylo období, kdy žalobce odmítal s kýmkoliv komunikovat, odmítal se připojit k rodinným obědům, měl pocit, že nedokáže být pro manželku oporou, odmítal užívat léky. Tento žalobcův stav řešil svědek i s psychiatrem. S přáteli se žalobce stýká maximálně v kavárně, ale už s nimi nepodniká žádné výlety apod. jako dřív. Svědek měl neustále obavu o život žalobce, neboť lékaři byla rodina upozorňována, že žalobce nemusí přežít. I psychický stav žalobce nebyl dobrý, protože měl pocit, že je zbytečný, že už se jeho zdravotní stav nezlepší. Když žalobce čekala nějaká reoperace, tak na ni většinou nechtěl jít, nechtěl se už trápit, museli se poradit i s psychiatrem.

12. Žalobci byl přiznán příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně od měsíce října 2021 (zjištěno z rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v [Anonymizováno] ze dne [datum]). Od měsíce května 2024 byl příspěvek na péči snížen na částku 4 400 Kč měsíčně (zjištěno z Úřadu práce ČR – krajská pobočka v [Anonymizováno] ze dne [datum]).

13. Žalobce zaslal Generali České pojišťovně a. s. dne [datum] předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum]) a dne [datum] oznámení o podání žaloby (zjištěno z oznámení o podání žaloby ze dne [datum]).

14. Žalobci byla ze strany Generali Česká pojišťovna a. s. vyplacena částka ve výši 316 248 Kč dne [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] od Generali České pojišťovny a. s.).

15. Z důkazů označených jako „lékařská zpráva ze dne [datum]“, „ambulantní zpráva ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]“ bylo zjištěno, že žalobce nečeká v blízké době žádná plánovaná operace.

16. Soud dále neprovedl další důkazy předložené žalobcem, neboť na jejich provedení žalobce již netrval.

17. Při hodnocení důkazů [§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“)] soud dospěl k závěru, že listinné důkazy jsou pravé a věrohodné; v řízení nevyšla najevo žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jejich pravosti pochybovat. Pokud jde o hodnocení důkazu svědeckou výpovědí, soud konstatuje, že svědek vypovídal přesvědčivě, jistě a plynule, ochotně a spontánně odpovídal na položené otázky, proto soud výpověď svědka pokládá za věrohodnou.

18. Pokud jde o hodnocení důkazu znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], jehož součástí byl i výslech znalce, soud považuje tento důkaz za řádný a spolehlivý, neboť bylo jasně uvedeno, z jakých podkladů a vyšetření znalec vycházel, že šlo především o podklady získané ze zdravotní dokumentace žalobce. Znalecký posudek koresponduje i s dalšími provedenými důkazy. Na všechny otázky znalec přesvědčivě odpověděl.

19. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

20. Dne [datum] kolem 22:20 hodin na dálnici D1 byl žalobce sražen řidičem vozidla tov. zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ], které bylo pojištěno u polské pojišťovny PZU. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání řidiče. Při této nehodě utrpěl žalobce zranění popsaná ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], mající za následek i ztížení společenského uplatnění, jak je podrobně popsáno ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. V důsledku dopravní nehody je žalobce odkázán na pomoc druhých osob, denně užívá několik léku, trpí bolestmi, jeho psychický stav není dobrý, nemůže vykonávat řadu aktivit, které vykonával před dopravní nehodou. Před nehodou byl žalobce aktivním jedincem, který provozoval vlastní podnikatelskou činnost, věnoval se řadě sportovních oblastí (plavání, turistika), podnikal výlety s rodinou, setkával se s přáteli, což však po nehodně není možné i vzhledem k nepříznivému psychickému stavu žalobce.

21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

22. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).

23. Pasivní legitimace žalované je založena podle § 65 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 65 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná ani svoji pasivní legitimaci v tomto řízení nezpochybňovala.

24. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

25. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že spoluzavinění žalobce na jeho újmě na zdraví činí 20 %, přičemž předmětem tohoto řízení zůstal nárok žalobce na ztížení společenského uplatnění, a to po částečném zpětvzetí žaloby.

26. Soud při posouzení nároku žalobce vyšel především ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], který byl zpracován podle Metodiky NS. Řídil se přitom závěry vyslovenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, podle kterého znalci „nepřísluší zjišťovat, které z posuzovaných činností poškozený skutečně vykonával, v jaké intenzitě a nakolik ztrátu či omezení některých z nich pociťuje úkorně. To není odborná lékařská otázka, nýbrž úkol soudu, aby objektivní zařazení pacienta do procentní škály vyřazení ze společenského života tzv. modifikoval (subjektivizoval či personalizoval) právě již vzhledem ke konkrétním okolnostem případu a s respektem ke vnímání újmy samotným poškozeným […] Stejně tak znalci nepřísluší, aby sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši.“ Soud zkontroloval, že znalec při hodnocení vyčerpal definici jednotlivých domén a zhodnotil odpovídajícím způsobem všechny z nich. S hodnocením znalce se v tomto směru ztotožnil. Soud má za to, že předložený znalecký posudek zohlednil veškeré komplikace žalobce, které mají vliv na jeho zapojení do života. Znalec důkladně zhodnotil všechny zasažené oblasti života žalobce, celkové snížení schopností vykonávat jednotlivé činnosti i bariéry, na které žalobce v důsledku svých zdravotních omezení naráží. Zdravotní omezení byla věrohodným způsobem dokreslena výslechem svědka a účastnickým výslechem žalobce.

27. Soud se však neomezil pouze na znalcem uplatněnou Metodiku NS, a závěry jeho posudku, mající objektivizující povahu, neboť konkrétně a věrně posuzují postižení žalobce, a toliko je nepřevzal, ale při hodnocení nároku žalobce vyšel i ze zásad slušnosti, které představují základní požadavek pro jakékoli posuzování náhrady újmy na zdraví, jež dává soudům prostor pro spravedlivé a rozumné posouzení věci v kontextu individuálních okolností, a to i s odkazem na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 27/23, podle něhož „z hlediska ochrany ústavnosti může být problematické i omezené bodové hodnocení podle metodiky Nejvyššího soudu, neboť o odčinění újmy pojmově nelze rozhodovat na základě určitých tabulkově předvídaných bodových počtů, nýbrž je třeba výhradně vycházet z dokazování a s náležitým zřetelem k okolnostem konkrétní věci, což dal ostatně s účinností od 1. 1. 2014 jasně najevo i zákonodárce.“ [nález sp. zn. IV. ÚS 3122/15, bod 24] Jinak řečeno, Ústavní soud zdůrazňuje nutnost individualizace náhrady újmy před snahou o její unifikaci [srov. přiměřeně nález sp. zn. II. ÚS 2925/20, bod 58, k odškodňování pracovních úrazů podle „bodové vyhlášky“].“ Totéž rozhodnutí ústavního soudu rovněž zdůrazňuje, že „vzhledem ke smyslu a účelu § 2958 občanského zákoníku i povaze Metodiky je nutno Metodiku chápat jako nikoli závazný, ale pouze podpůrný podklad pro stanovení výše náhrady nemateriální újmy za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění [k tomu viz např. navrhovatelem zmiňovaný nález sp. zn. I. ÚS 1010/22 nebo sp. zn. IV. ÚS 3122/15, bod 24]. Stanovení výše náhrady nesmí jen mechanicky kopírovat výpočet podle Metodiky (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 2221/22 ze dne 2. 5. 2023, bod 29).“ 28. Soud proto závěry znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] ve světle shora uvedeného hodnotil v kontextu specifik projednávané věci. Znalec v posudku vyčíslil náhradu za ztížení společenského uplatnění na 2 748 671 Kč a ponížil ji o 10 % z důvodu věku žalobce (61 let). Celková částka vyčíslená znalcem tedy činila 2 473 804 Kč. Soud má za to, že při intenzitě předchozího zapojení žalobce do aktivit běžného života, při rozsahu zranění, která žalobce při nehodě utrpěl, a zejména s přihlédnutím k tomu, jak dlouho trvalo, než se žalobcův zdravotní stav ustálil, není toto snížení o 10 % namístě. Při značném rozsahu utrpěných zranění, majících zásadní vliv na míru ztížení společenského uplatnění žalobce a determinujících délku jeho léčení, a tedy i dobu nutnou k ustálení jeho zdravotního stavu, nelze podle soudu přičítat k tíži žalobce snížením výše náhrady o 10 %, že k ustálení jeho zdravotního stavu došlo až v jeho 61 letech, tedy velmi blízko hranici pro snížení podle Metodiky NS (60 let). To pak podle soudu platí tím spíše za situace, kdy si je žalobce vědom svého spoluzavinění a o míru spoluzavinění je jeho nárok již ponížen. Opačný závěr by v nyní projednávané věci byl podle soudu byl v rozporu se zásadami slušnosti podle § 2958 o. z.

29. Soud tedy uzavřel, že žalobci vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy – ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z., jehož dosud nenahrazená výše činí při 20% spoluzavinění žalobce částku 180 731,80 Kč (2 748 671 Kč x 0,8 - 2 018 205 Kč), a rovněž zaplacení účelně vynaloženého výdaje na znalecký posudek v dosud neuhrazené výši 2 350 Kč. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 183 081,80 Kč včetně úroků z prodlení od 29. 4. 2024 do zaplacení, a to v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z., a ve zbytku žalobu zamítl (výrok I. a II.).

30. Výrokem III. tohoto rozhodnutí bylo rozhodnuto o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 97 175,10 Kč podle § 142 odst. 3 o. s. ř. v plné výši, neboť výše přiznané částky podle výroku I. tohoto rozhodnutí závisela na úvaze soudu. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”, účinného do 31. 12. 2024) z tarifní hodnoty ve výši 2 338 202,80 Kč (2 155 121 Kč + 183 081,80 Kč) sestávající z částky 17 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba a částečné zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Dále se tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 a § 8 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 183 081,80 Kč (řízení po částečném zpětvzetí žaloby) sestávající z částky 8 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 (účast na jednání soudu dne [datum]) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „adv. tar.”, účinného od 1. 1. 2025) sestávající se z částky 8 460 Kč včetně jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 adv. tar. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 80 310 Kč ve výši 16 865,10 Kč. K tomuto soud uvádí, že by bylo nespravedlivé a v rozporu se satisfakční funkcí žádat po účastnících, aby újmu podceňovali jen proto, aby se vyvarovali nákladové povinnosti. K výpočtu tarifní hodnoty soud uvádí, že za úkony, které byly učiněny do částečného zpětvzetí návrhu, byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení z tarifní hodnoty 2 338 202,80 Kč, neboť žalobci byla po podání žaloby zaplacena částka 2 155 121 Kč a v konečném rozhodnutí byla žalobci přiznána částka 183 081,80 Kč (částku ve výši 260 027 Kč, která je součástí částečného zpětvzetí žaloby, soud v této tarifní hodnotě nezapočítal, neboť tato částka byla vzata zpět z důvodu vzájemné dohody mezi účastníky řízení). Po částečném zpětvzetí žaloby, soud vycházel z tarifní hodnoty přiznané v konečném rozhodnutí, tj. z částky 183 081,80 Kč (k tomuto soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015). Soud si je vědom toho, že částka uvedená v částečném zpětvzetí žaloby (2 155 121 Kč) není částkou přiznanou v konečném rozhodnutí, avšak bylo by značně nespravedlivé, pokud by za tarifní hodnotu před částečným zpětvzetím žaloby byla považovaná pouze částka 183 081,80 Kč, když se žalobkyně v důsledku podání žaloby domohla taktéž plnění ve výši 2 155 121 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon ze dne [datum] „návrh na pokračování v řízení“, neboť se nejedná o vyjádření ve věci samé.

31. Výrokem IV. tohoto rozhodnutí soud rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 soudní poplatek, neboť žalobce je od placení soudních poplatků osvobozen podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích). Soud postupoval podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 3 písm. a) Sazebníku poplatků a stanovil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, neboť jsou splněny shora uvedené podmínky. Soudní poplatek byl vypočítán z přiznané částky podle výroku I. tohoto rozhodnutí.

32. Výrokem V. tohoto rozhodnutí bylo rozhodnuto o nákladech státu představujících náklady znalečného za účast znalce u jednání soudu dne [datum], které bylo znalci přiznáno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v celkové výši 9 427,76 Kč. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž povinnost k jejich náhradě byla uložena v poměrné výši pouze žalované, neboť žalobce je od soudních poplatků osvobozen. Žalovaná je tak povinna zaplatit na náhradě nákladů státu částku ve výši 6 128 Kč, neboť její procesní neúspěch představuje 65 %.

Poučení