55 C 235/2020-52

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 128 333 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 128 333 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % od 3. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal uhrazení částky 128 333 Kč s příslušenstvím, která měla představovat náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo 7 let a 5 měsíců. Jednalo se o triviální trestnou činnost, která se ničím neodlišovala od jiných obdobných případů, tj. charakter trestné činnosti neměl žádný vliv na zjištěné průtahy v řízení. Žalobce svých chováním také prodloužení řízení nezpůsobil. Žalobce, který je vyššího věku, byl po celou dobu v permanentní nejistotě, která měla negativní vliv na jeho manželku, děti a další blízké osoby. Je nutno zohlednit, že v příčinné souvislosti s předmětným trestním řízením žalobce trpěl vážnými zdravotními potížemi, bral 2x denně léky na posílení činnosti srdce, z důvodu diabetes užíval 6x denně léky pro udržení hladiny cukru, prodělal mozkovou příhodu, užíval 2x denně léky proti epileptickým záchvatům, trpěl problémy s udržením rovnováhy, výrazně se mu zhoršila pohyblivost levé nohy a počíná mu třes rukou. Navíc žalobce z důvodu delšího trestního řízení, nemohl podat žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Uvedená částka měla alespoň částečně kompenzovat duševní a morální ztrátu, kterou žalobce utrpěl z důvodu trestního stíhání své osoby. Žalovaná požadovanou částku neuhradila ani po výzvě žalobce, která jí byla doručena dne 2. 12. 2019 Lhůta k plnění tak uplynula dne 2. 6. 2020.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. K věci uvedla, že je nesporné, že žalobce u ní přípisem doručeným dne 2. 12. 2019 uplatnil nárok na nemajetkovou újmu ve výši 128 333 Kč, kdy důvod nesprávného úředního postupu spatřoval v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo 7 let a 5 měsíců. Řízení bylo složité, jednalo se o rozsáhlou majetkovou činnost dvou obviněných, kdy zkrátili daň z přidané hodnoty a daň z příjmů fyzických a právnických osob. Nárok žalobce vylučuje skutečnost, že se náhrady nemajetkové újmy domáhá pravomocně odsouzený pachatel trestného činu za délku řízení, v němž byl shledán vinným a byl mu uložen i trest. Takové řízení nemůže ve sféře žalobce vyvolat žádnou citelnou újmu. Osoba, která spáchá trestný čin si započetí a vedení trestního řízení přivozuje toliko sama svým jednáním. Nelze odhlížet ani od toho, že trestným činem žalobce došlo k újmě na veřejně chráněných hodnotách. Navíc byl žalobci zmírněn v návaznosti na nepřiměřenou délku řízení trest. Žalobce spáchal trestný čin v úmyslu přímém, páchal obdobnou trestnou činnost delší dobu, opakovaně a plánovitě. Žalobce by nebyl v nejistotě, která měla vliv na jeho blízké, pokud by sám na sebe a svou rodinu nepřivodil vliv trestního stíhání a opakovaného odsouzení. Žalobcem tvrzené zdravotní obtíže nelze dávat do souvislosti s délkou trestního řízení.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce u žalované dne 2. 12. 2019 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění v rozsahu 128 333 Kč a důvod spatřoval v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl uznán vinným ze spáchání úmyslného zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 odst. 3 tr. zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v rozsahu 7 let a 6 měsíců a k zákazu výkonu činnosti na 7 let. Řízení probíhalo po dobu 7 let a 5 měsíců a jednalo se o nepřiměřenou délku řízení.

4. Z výslechu žalobce soud zjistil, že předmětné trestní řízení zasáhlo do jeho života především tím, že jeho prodloužení mu neumožňovalo podat návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na základě jiného trestního jednání a proto byl ve vězení déle o 3 roky. V průběhu řízení se stalo, že i když byl eskortován k soudu, jednání bylo odročeno bez udání důvodu o rok. Jeho návrh na obnovu řízení byl zamítnut. Utrpěl psychickou a citovou újmu. V průběhu výkonu trestu se mu narodila dvě vnoučata, s kterými se nemohl stýkat, stejně tak se nemohl stýkat se svojí manželkou a dětmi. Také měl v souvislosti s předmětným řízením zdravotní problémy kvůli pobytu ve vězení a nezájmu lékařů. Aktuálně může ujít jen 15 metrů a v podstatě je na vozíku.

5. Z žádosti o náhradu škody ze dne 2. 12. 2019, z přípisu [stát. instituce] ze dne 5. 12. 2019 a ze stanoviska [stát. instituce] ze dne 2. 9. 2020 soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované náhradu zadostiučinění v rozsahu 128 333 Kč a ministerstvo odmítlo přiměřené zadostiučinění poskytnout z důvodu, že přestože řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, náhrada nemajetkové újmy je vyloučena, neboť žalovaný byl v rámci předmětného trestního řízení pravomocně odsouzen, trestní stíhání si způsobil sám a délka řízení byla zohledněna při uložení trestu.

6. Z výpisu z centrální evidence vězňů ze dne 15. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody v době od 5. 2. 2014 do 23. 1. 2020 a ve vazbě nebo výkonu trestu v období od 9. 6. 2010 do 11. 2. 2011 a od 26. 3. 2008 do 26. 6. 2008.

7. Z trestního spisu vedeného u [název soudu], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], soud zjistil následující: Předmětné trestní řízení v přípravném řízení probíhalo ve dvou liniích. Jednalo se o řízení ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (obviněný žalobce a [jméno] [příjmení]) a o řízení ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (obviněný žalobce a [jméno] [příjmení]). Obě tato řízení byla spojena ke sp. zn. [spisová značka] usnesením [název soudu] ze dne 13. 5. 2013, č. j. [číslo jednací].

8. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 30. 10. 2012 bylo usnesením PČR ze dne 30. 10. 2012, [číslo jednací] (č. l. 175 spisu), které bylo doručeno žalobci dne 6. 11. 2012, zahájeno trestní stíhání proti žalobci a [jméno] [příjmení] jako obviněných ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení byla podána žalobcem stížnost (č. l. 183 spisu), která byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 7. 12. 2012, sp. zn. [spisová značka]. V tomto přípravném řízení bylo slyšeno 15 svědků (č. l. 217-312 spisu), bylo provedeno 18 výslechů na úřední záznam o podaném vysvětlení podle § 158 tr. řádu (č. l. 313-467 spisu), byla provedena prověrka na adrese [adresa žalobce] (č. l. 510 spisu), dne 25. 10. 2012 byl zpracován znalecký posudek z oboru kriminalistiky a odvětví kriminalistická expertiza ručního písma (č. l. 531 spisu), byly obstarány listinné důkazy a činěny dotazy podle § 8 tr. řádu (č. l. 551 - 1272 spisu) a dne 30. 4. 2013 byla podána obžaloba (č. l. 1273 spisu).

9. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 7. 12. 2011 bylo vydáno usnesení PČR, [číslo jednací], o zahájení trestního stíhání proti žalovanému a [jméno] [příjmení] pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku (č. l. 126 spisu), které bylo doručeno žalobci dne 19. 1. 2011. Proti tomuto rozhodnutí byla podána žalobcem stížnost, která byla zamítnuta usnesením ze dne 20. 1. 2012, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] (č. l. 134 spisu), byly obstarány listinné důkazy (č. l. 186-269 spisu) a byly vypracovány dva znalecké posudky z odvětví psychiatrie a klinická psychiatrie, které se týkaly spoluobviněného [jméno] [příjmení] (č. l. 274-294 spisu), následně byly obstarány další listinné důkazy na základě dotazů dle § 8 tr. řádu (č. l. 299-418, 537-893 spisu), bylo provedeno 11 výslechů na úřední záznam podle § 158 tr. řádu (č. l. 419-535 spisu), dne 23. 5. 2012 byl podán nový návrh na zastavení trestního stíhání (č. l. 894 spisu), kterému nebylo dle sdělení Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 21. 6. 2012 vyhověno (č. l. 1010 spisu). Dne 21. 6. 2012 byla na žalobce a [jméno] [příjmení] podána obžaloba ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle ustanovení § 240 odst. 1 a 3 tr. zákoníku (č. l. 1005 spisu).

10. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud dále zjistil, že dne 21. 6. 2012 byla vůči žalobci a [jméno] [příjmení] podána obžaloba (č. l. 1012-1019 spisu) a žalobce byl obžalován ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. Dne 23. 1. 2013 proběhlo předběžné projednání obžaloby (č. l. 1089 spisu), dne 11. 3. 2013 bylo požádáno o odročení hlavního líčení z důvodu pracovní neschopnosti žalobce (č. l. 1095 spisu), hlavní líčení ze dne 12. 3. 2013 bylo proto odročeno na 29. 4. 2013 (č. l. 1099 spisu). Dne 20. 3. 2013 bylo usnesením [název soudu] ze dne 20. 3. 2013, č. j. [číslo jednací] zastaveno trestní stíhání vůči [jméno] [příjmení] (č. l. 1111-1117 spisu) kvůli jeho úmrtí. Dne 20. 3. 2013 se žalobce nedostavil k hlavnímu líčení. Bylo proto odročeno na neurčito za účelem vyčkání nástupu trestu žalobce ve věci sp. zn. [spisová značka] a zajištění jeho účasti u hlavního líčení ve věci sp. zn. [spisová značka] (č. l. 1129 spisu). Usnesením [název soudu] ze dne 13. 5. 2013, [číslo jednací] [spisová značka] bylo řízení spojeno s trestní věcí žalobce a [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka] a nadále bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Hlavní líčení ze dne 7. 11. 2013 bylo opět odročeno z důvodu nepřítomnosti žalobce (č. l. 1143-1144 spisu) a na žalovaného byl vydán příkaz k zatčení ze dne 8. 11. 2013, č. j. [číslo jednací] k zajištění jeho účasti u hlavního líčení. Žalobce byl dle přípisu [název soudu] ze dne 12. 11. 2013 (č. l. 1151 spisu) v pátrání od 1. 2. 2013 pro účely jeho účasti na hlavním líčení ve věci sp. zn. [spisová značka]. Z č. l. 1180-1181 spisu dále vyplývá, že byl realizován evropský zatýkací rozkaz na žalobce usnesením Krajské prokuratury [obec] [anonymizováno] ze dne 24. 2. 2014, č. j. [spisová značka] [číslo] a žalobce byl dne 4. 3. 2014 dodán k výkonu trestu do [stát. instituce]. Žalobce byl vyslechnut dne 24. 4. 2014 (č. l. 1189-1198 spisu) a následně proběhla hlavní líčení za přítomnosti žalobce dne 12. 6. 2014 (č. l. 1222-1239 spisu), dne 20. 8. 2015 (č. l. 1265-1266 spisu), dne 23. 9. 2015, 12. 10. 2015 a 13. 10. 2015 (bylo vyslechnuto 10 svědků) (č. l. 1272-1284 spisu), dne 13. 10. 2015 (výslech 2 svědků) (č. l. 1314-1317 spisu), dne 10. 11. 2015 (výslech 3 svědků) (č. l. 1323-1335 spisu), dne 6. 1. 2016 (č. l. 1353-1360 spisu), dne 15. 3. 2016 (výslech dvou svědků) (č. l. 1368-1374 spisu), dne 18. 10. 2016 (č. l. 1508-1510 spisu), dne 13. 12. 2016 (výslech 1 svědka) (č. l. 1528-1533 spisu), 18. 1. 2017 (výslech 1 svědka) (č. l. 1563-1567 spisu), dne 3. 4. 2017 (č. l. 1580-1586 spisu). Dne 7. 6. 2017 bylo hlavní líčení odročeno z důvodu hospitalizace žalobce (č. l. 1593 spisu). Dne 4. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalobce je zpět ve výkonu trestu (č. l. 1596 spisu), další hlavní líčení se konalo 15. 2. 2018 (č. l. 1615 spisu), kdy byl vynesen rozsudek [název soudu] ze dne 15. 2. 2018, č. j. [číslo jednací] (č. l. 1627-1671 spisu), kterým byl žalobce uznán vinným z toho, že se v době od 25. 8. 2006 do 31. 3. 2008 opakovaně dopouštěl úmyslného jednání jímž, zkracoval daň a způsobil České republice škodu v celkové výši 17 874 813 Kč, čímž žalobce spáchal zvlášť závažný zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a byl za tento trestný čin a trestný čin dle rozsudku [název soudu] ze dne 21. 11. 2011, sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 9. 5. 2012 sp. zn. [spisová značka] a za trestný čin dle rozsudku [název soudu] ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 30. 6. 2011, sp. zn. [spisová značka] odsouzen k trestu odnětí svobody na 7 let a 6 měsíců a k zákazu činnosti – podnikání jako fyzické osoby s předmětem podnikání nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu a v zákazu zastupování obchodních korporací na základě plné moci na 5 let. Celkem bylo před soudem slyšeno 23 svědků. Referát k doručení písemného vyhotovení rozsudku byl vyhotoven dne 22. 1. 2018 (č. l. 1695 spisu). Dne 3. 12. 2018 bylo podáno blanketní odvolání (č. l. 1696 spisu) a odůvodnění odvolání bylo zasláno dne 5. 11. 2019 (č. l. 1709 spisu). Spis byl dne 23. 1. 2019 předložen k rozhodnutí o odvolání (č. l. 1713 spisu) a dne 29. 4. 2019 byl vydán rozsudek [název soudu], č. j. [číslo jednací], který byl doručen právnímu zástupci žalobce dne 23. 5. 2019 a kterým byl rozsudek [název soudu] ze dne 15. 2. 2018, č. j. [číslo jednací] zrušen z podnětu odvolání státního zástupce a žalobce byl nově uznán vinným, že od 25. 8 2006 do 31. 3. 2008 úmyslně krátil daň, vylákal daňovou výhodu a spáchal takový čin ve velkém rozsahu a způsobil tak škodu České republice ve výši 17 874 813 Kč a tím spáchal zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a byl odsouzen za tento trestný čin a za zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dle rozsudku [název soudu] ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 30. 6. 2011, sp. zn. [spisová značka] a zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dle rozsudku [název soudu] ze dne 21. 10. 2011, sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. [spisová značka] k trestu odnětí svobody na 7 let a 6 měsíců a k trestu zákazu činnosti – zákazu podnikání a nákupu, prodeji a skladování paliva a maziv včetně jejich dovozu a zákazu zastupování obchodních korporací na základě plné moci na 7 let. Z bodu 45 rozsudku na č. l. 1796 spisu dále vyplývá, že sazba trestu odnětí svobody činila 5-10 let. Soud zohlednil i předchozí trestnou činnost obžalovaného a ukládal souhrnný trest. Ze strany soudu došlo k jisté kompenzaci délky řízení uložením trestu, který byl ve výsledku pouze o jeden rok vyšší než trest, který byl žalobci uložen [název soudu] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání majetkové trestné činnosti se způsobenou škodou přesahující více než 22 mil Kč. V bodě 47 rozsudku dále [název soudu] uvedl, že v projednávané věci došlo k nepřiměřené délce trestního řízení, kdy nelze mít za to, že by projednávaný případ nějakým způsobem vybočoval svými okolnostmi nad obdobnou trestnou činností. Ostatně dle konstantní judikatury ESLP záleží přiměřenost na 4 kritériích, kterými jsou složitost věci, chování stěžovatele, postup státních orgánů a význam řízení pro stěžovatele, kdy nelze ani odhlédnout od dalších kritérií, kterým je počet stupňů soudní soustavy. Ze spisové dokumentace je zřejmé, že délka řízení jde na vrub soudu prvního stupně, který způsobem vedení řízení zapříčinil, že trestná činnost, jejíž ukončení se datuje k roku 2008, byla pravomocně skončena až v roce 2019. Žalobce podal dne 22. 7. 2019 proti tomuto rozsudku dovolání (č. l. 1834-1835 spisu), které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu v [obec] ze dne 9. 10. 2019, [číslo jednací] a které bylo doručeno žalobci dne 13. 11. 2019.

11. Z č. l. 1600 spisu vyplývá, že žalobce byl odsouzen rozsudkem [název soudu] ze dne 9. 12. 2010 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 30. 6. 2011, [spisová značka] za trestný čin podvodu podle § 209 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, rozsudkem [název soudu] ze dne 21. 10. 2011, sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. [spisová značka] za trestný čin podvodu podle § 209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, kdy spáchal škodu velkého rozsahu a rozsudkem [název soudu] ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu], pob. [obec], ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. [spisová značka] za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. c), kdy spáchal značnou škodu.

12. V řízení nebyly pro nadbytečnost provedeny důkazy výslechem příbuzných žalobce, neboť byl na základě provedeného dokazování dostatečně zjištěn skutkový stav pro rozhodnutí ve věci.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Přípravné řízení ve věci obžalovaného žalobce a [příjmení] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], trvalo ve vztahu k žalobci od 6. 11. 2012 do 30. 4. 2013, spis z přípravného řízení má celkem 7 svazků o 1295 listech, tj. 2590 stran, v jeho rámci bylo slyšeno 13 svědků, provedeno 20 podání vysvětlení, byl zhotoven znalecký posudek z oboru kriminalistiky a odvětví kriminalistická expertiza ručního písma a byl obstarán rozsáhlý listinný důkazní materiál.

14. Přípravné řízení ve věci obžalovaného žalobce a [jméno] [příjmení] trvalo ve vztahu k žalobci od 19. 12. 2011 do 21. 6. 2012, byl obstarán rozsáhly listinný důkazní materiál, bylo slyšeno celkem 8 svědků a provedeno 11 výslechů na úřední záznam podle § 158 tr. řádu a byly vyhotoveny dva znalecké posudky. Spis z přípravného řízení má 3 svazky, 1145 listů včetně příloh, tj. 2290 stran.

15. Řízení před soudem trvalo od 21. 6. 2012 do 13. 11. 2019, probíhalo na třech úrovních soudní soustavy, byla hodnocena výpověď 23 svědků. Svědci se k řízení často nedostavovali, byl zjišťován jejich pobyt a zajišťována jejich účast. Byl proveden rozsáhlý listinný důkazní materiál. Spis má 7 svazků a 928 listů, tj. 1856 stran.

16. Z dokazování a z nesporných tvrzení účastníků tedy vyplynulo, že se jednalo o trestní řízení, které trvalo ve vztahu k žalobci od 19. 12. 2011 do 13. 11. 2019, celkem 7 let a 11 měsíců, řízení bylo komplexní, týkalo se daňové problematiky, probíhalo vůči celkem 3 obžalovaným ([jméno] [příjmení] v průběhu řízení zemřel), v přípravném řízení bylo vyslechnuto 21 svědků a soud hodnotil výpověď 23 svědků, byl prováděn rozsáhlý důkazní listinný materiál, vypracovány tři znalecké posudky, řízení probíhalo na třech úrovních soudní soustavy. V řízení byly nedůvodné průtahy soudu v období od 15. 3. 2016 do 18. 10. 2016, od 27. 11. 2017 do 15. 2. 2018 a od 15. 2. 2018 do 22. 11. 2018. Žalobce se ovšem také podílel na průtazích v řízení, neboť v období od 1. 2. 2013 do 4. 3. 2014 se nedostavoval k hlavnímu líčení a byl v pátrání na základě zatykače. K hlavnímu líčení se dostavil až po realizaci eurozatykače na Slovensku. Žalobce také opakovaně podával nedůvodné opravné prostředky, které řízení prodlužovaly.

17. Žalobce během trestního řízení citově a psychicky strádal, neboť nemohl s ohledem na probíhající trestní řízení podat návrh na podmíněné propuštění, byl ve výkonu trestu a nemohl se stýkat bez omezení s příbuznými, což se negativně promítlo i na jeho zdravotním stavu.

18. Žalobce byl před zahájením předmětného řízení opakovaně ve výkonu trestu odnětí svobody či vazby, byl opakovaně odsouzen pro úmyslnou trestnou činnost majetkového charakteru a v době od 5. 2. 2014 do 23. 5. 2019 byl ve výkonu trestu odnětí svobody za jinou trestnou činnost.

19. Žalobce byl v posuzovaném řízení pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody a zákazu činnosti. [název soudu] ve svém rozsudku ze dne 29. 4. 2019, č. j. [číslo jednací] určitým a srozumitelným způsobem uvedl, jakým způsobem byla zohledněna nepřiměřená délka řízení žalobce v uloženém trestu (trestní sazba 5-10 let, za škodu přesahující 17 miliónu korun způsobenou skutkem projednávaným v řízení [spisová značka], byl uložen souhrnný trest jen o jeden rok vyšší než za škodu ve výši 22 miliónu korun způsobenou v řízení sp. zn. [spisová značka]).

20. Podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen„ zák. č. 82/1998 Sb.), stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Podle § 26 zák. č. 82/1998 Sb. pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

22. Podle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

23. Podle § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

24. Podle § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

25. Soud po posouzení výše uvedeného dospěl k závěru, že návrh žalobce není důvodný. Soud při zjišťování intenzity újmy, která byla způsobena žalobci v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení, vycházel z toho, že řízení bylo zjevně nepřiměřeně dlouhé, neboť trvalo 7 let a 11 měsíců. Nicméně se jednalo o komplexní řízení, které probíhalo na třech úrovních soudní soustavy, a žalobce se také částečně podílel na průtazích v řízení podstatným způsobem.

26. Dále soud přihlédl ke skutečnosti, že nemajetková újma žalobce je podstatně snižována tím, že žalobce byl v předmětném řízení pravomocně odsouzen za opakující se úmyslný trestný čin a byl mu za něj uložen trest odnětí svobody. Trestní řízení proto bylo pouze logickým důsledkem trestné činnosti žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2595/2011, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3528/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5720/2016). Navíc se v případě žalobce jednalo o osobu, která měla bohatou zkušenost s postavením obviněného či obžalovaného a podstatnou část nepřiměřeně dlouhého řízení vykonávala trest odnětí svobody za jiný trestný čin (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1209/2009). S ohledem na tuto skutečnost, je soud toho názoru, že nemajetková újma žalobce vzniklá v důsledku nepřiměřené dlouhého trestního řízení je tak nízké intenzity, že by jako přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a zák. č. 82/1998 Sb. postačilo přiznat konstatování porušení práva.

27. Nicméně je nutné zohlednit i skutečnost, že žalobci již bylo poskytnuto dostatečné zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. v podobě snížení trestu. Z rozsudku [název soudu] ze dne 29. 4. 2019, č. j. [číslo jednací] (body 45 a 47) dostatečně určitě vyplývá, v jakém rozsahu byla vzata v potaz délka řízení při ukládání trestu (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 7. 1982, č. st. 3130/78, Eckle v . Germany, § 87, rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3867/2011).

28. Co se negativních následků na zdraví žalobce, které se měly projevit v souvislosti s posuzovaným trestním řízením, týče, nárok v tomto směru uplatněný je samostatným a odlišným nárokem od nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením. Důvodnost takového nároku by měla být v souladu s § 26 zák. č. 82/1998 Sb., posuzována podle obecných občanskoprávních předpisů vztahujících se k náhradě škody na zdraví (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 1 Co 2/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2357/2010). Z žaloby ovšem nevyplývalo, že by žalobce uplatňoval nárok na náhradu škody na zdraví dle obecných občanskoprávních předpisů, ale pouze nárok za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým trestním řízením (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3867/2011), který byl právně posouzen shora uvedeným způsobem.

29. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnul.

30. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšné žalované přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za tři úkony (písemné podání ve věci samé, příprava na jednání, účast na jednání) ve výši 900 Kč.