55 C 253/2021-69

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 670 789,15 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 670 789,15 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10% od 21. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalobkyni uhrazení částky 670 789,15 Kč s příslušenstvím, která měla představovat náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem žalované. Dne 29. 1. 2015 došlo k odchytu dvou psů na adrese [ulice a číslo] z důvodu úmrtí jejich majitele. Jednalo se o psa slyšícího na jméno [anonymizováno], barvy černo-šedé, kříženec knírače, stáři cca 12 let, hmotnost 12,5 Kg a psa [anonymizováno], barvy černé, kříženec špice, stáří cca 8,5 let, o hmotnosti 12,20 Kg (dále jen„ zvířata“ nebo„ psi“). Tato zvířata byla předána do útulku provozovaného žalobcem - Útulku pro psy v [obec] [část obce]. Dopisem ze dne 24. 4. 2015 byla notářka [jméno] [příjmení] (dále také„ notářka“), která byla pověřena k řízení o pozůstalosti po zemřelém majiteli zvířat, informována o umístění zvířat v útulku a byla požádána o zajištění úschovy zvířat u jiného schovatele, neboť zvířata snižovala kapacitu útulku, který primárně souží pro toulavé psy a opuštěné psy (zatímco předmětní psi byli umístěni do předběžné náhradní péče nebo náhradní péče) a o zahrnutí nákladů na jejich úschovu do dědického řízení. Notářka odmítla zajistit úschovu pro zvířata, neboť dle předběžného šetření mělo být řízení zastaveno, neboť jediný syn zůstavitele měl pravděpodobně dědictví odmítnout. Žalobce na žádost notářky ze dne 11. 4. 2018 informoval notářku dopisem ze dne 20. 4. 2018 o rase, stáří a pohlaví zvířat. Dne 25. 4. 2018 notářka informovala žalobce, že zvířata připadnou státu a že pohledávka na náhradu nákladů úschovy zvířat nebyla zahrnuta do pasiv pozůstalosti. Dne 2. 5. 2018 uplatnil žalobce pohledávku ve výši 571 579,74 Kč, která měla představovat vynaložené náklady na pobyt psů v útulku. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2018, č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o tom, že celé dědictví připadlo žalované. Do pasiv pozůstalosti nebyla pohledávka žalobce zařazena s tím, že tato nenaplňuje znaky pasiv vymezených v § 171 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s .“). Žalobce následně upozornil žalovanou na skutečnost, že má být vyzván k vydání úschovy a k vyúčtování nákladů s úschovou spojených, což notářka odmítla s tím, že o psy bylo již postaráno, s schovatelem nebyla uzavřena žádná smlouva a nebyly splněny podmínky pro úschovu ve smyslu § 281 z. ř. s . Žalobce připustil, že zajišťoval úschovu zvířat bez patřičného právního titulu, nicméně má za to, že neuzavření smlouvy nemůže být relevantní, když notářku informoval o nákladech úschovy a poskytoval součinnost, proto měl za to, že notářka s úschovou a jejími náklady konkludentně souhlasila, když nezahájila jednání o ceně úschovy. Žalovaná částka představuje náklady úschovy v útulku provozovaným žalobcem od 18. 2. 2015 do 1. 10. 2018, neboť od 2. 10. 2018 byly již náklady úschovy zvířat na základě uzavřené smlouvy s [anonymizováno 7 slov] uhrazeny. Nesprávný úřední postup pak žalobce především spatřoval v tom, že podle jeho názoru měla notářka povinnost rozhodnout o závěře pozůstalosti, neboť byly naplněny důvody pro nařízení závěry pozůstalosti podle § 1682 odst. 1 písm. e) o. z., kdy zde byl jiný důvod pro zvláštní opatrnost, neboť žalobce dával notářce na vědomí, že k zajištění úschovy zvířat jej neopravňuje ani nezavazuje žádný právní titul, a podle § 1682 odst. 1 písm. c) o. z., neboť zde byla obava, že je pozůstalost předlužena. Následně měla notářka dle žalobce povinnost rozhodnout o přijetí zvířat do úschovy podle § 281 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) z. ve spojení s § 285 z. ř. s ., kdy náklady takového úschovy měl v souladu s § 285 odst. 2 z. ř. s . hradit stát.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Označila za nesporné, že dne 20. 3. 2019 byl u ní uplatněn nárok na náhradu škody ve shora uvedené výši způsobený v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v rámci dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Dle názoru žalované nelze skutečnost, že nebyla nařízena závěra pozůstalosti považovat za nesprávný úřední postup. Vzhledem k tomu, že nebyla uzavřena smlouva o úschově a o nákladech úschovy, nebylo podle § 285 odst. 2 z. ř. s. rozhodnuto, nebyly naplněny předpoklady vzniku nákladů za umístění zvířat v útulku provozovaného žalobcem. Navíc usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] byl nárok žalobce na uhrazení nákladů úschovy zvířat v plném rozsahu zamítnut. Žalovaná zpochybnila také výši a vznik škody, a že by se mělo v případě žalobcem uplatněných nákladů jednat o náklady nezbytné pro zachování života zvířat a o náklady obvyklé.

3. Z protokolů o nálezu psa ze dne 29. 1. 2015, protokolů o nálezu zvířete [číslo] a [anonymizováno] ze dne 29. 1. 2013 a záznamu o události ze dne 29. 1. 2015 soud zjistil, že z důvodu úmrtí majitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum], byli z bytu na adrese [adresa], kříženec černé barvy s bílou náprsenkou, věk asi 6 let s čipem [číslo] knírač střední, černošedé barvy, čip [číslo] věk cca 9 let, a tito byli předáni následně do útulku v [obec].

4. Z protokolů o převzetí psa ze dne 18. 2. 2015 soud zjistil, že oba psi byli dne 18. 2. 2015 předání z útulku v [obec] do útulku v [obec] [část obce].

5. Z žádosti žalobce ze dne 25. 3. 2015, soud zjistil, že žalobce požádal Okresní soud v Ostravě o zjištění, který notář byl určen k projednávání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení].

6. Z emailu Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 4. 2015 soud zjistil, že žalobci bylo sděleno, že k projednávání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení] byla určena [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Z uplatnění nákladů za psy po zemřelém [jméno] [příjmení] ze dne 24. 4. 2015 soud zjistil, že žalobce informoval [anonymizováno] [příjmení], že od 18. 2. 2015 jsou psi umístěni v útulku pro psy v [obec] [část obce] a vyzval ji, aby zajistila jinou úschovu pro psy, než v útulku a požádal o zahrnutí nákladů na jejich péči ve výši 9 907 Kč a 10 519 Kč do dědického řízení.

8. Z přípisu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 3. 6. 2015 soud zjistil, že notářka sdělila, že dědické řízení bude pravděpodobně zastaveno vzhledem k tomu, že obsahuje jen majetek nepatrné hodnoty a jediný syn zůstavitele pravděpodobně dědictví odmítne. Proto nebude notářka zajišťovat dalšího schovatele pro předmětné psy.

9. Z žádostí žalobce ze dne 9. 11. 2015, 12. 1. 2016 a 27. 1. 2016 soud zjistil, že tento vznesl dotaz u [anonymizováno] [příjmení] na stav dědického řízení po [jméno] [příjmení].

10. Z přípisu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 28. 1. 2016 soud zjistil, že syn zůstavitele dědictví odmítl a nyní se spis nachází na opatrovnickém úseku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ke schválení odmítnutí dědictví za nezletilou vnučku zůstavitele. Pokud všichni dědicové dědictví odmítnou, připadne veškerý majetek státu.

11. Z žádostí žalobce ze dne 22. 2. 2018 a 9. 4. 2018 soud zjistil, že žalobce vznesl dotaz u Okresního soudu v Ostravě na stav dědického řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka].

12. Z přípisu Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 5. 2018 soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě sdělil žalobci, že všichni dědicové dědictví odmítli a stát nabyl dědictví jako odúmrť. Zástupce státu navrhl svolání věřitelů a aktuálně běží 3 měsíční lhůta, která uběhne v červnu 2018. Pohledávka ve výši 557 732,64 Kč uplatňovaná žalobcem nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti.

13. Z přípisu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 11. 4. 2018 soud zjistil, že notářka požádala žalobce o sdělení jakého stáří, pohlaví jsou psi v útulku a jaká je tržní hodnota těchto psů.

14. Ze sdělení žalobce ze dne 20. 4. 2018 soud zjistil, že tento sdělil [anonymizováno] [příjmení], že hodnota obou psů je 200 Kč za každého.

15. Ze sdělení [anonymizováno] [příjmení] ze dne 25. 4. 2018 soud zjistil, že tato informovala žalobce o tom, že všichni dědicové dědictví odmítli a stát nabyl dědictví jako odúmrť. Zástupce státu navrhl svolání věřitelů a nyní běží 3 měsíční lhůta, která uběhne v červnu 2018. Pohledávka ve výši 557 732,64 Kč uplatňovaná žalobcem nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti.

16. Z dopisu žalobce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 2. 5. 2018 a z výkazů nákladů na zvíře [číslo] 2015 a [číslo] 2015 soud zjistil, že tento přihlásil do dědického řízení pohledávku za umístění psů v útulku pro psy v [obec] [část obce] v období od 18. 2. 2015 do 30. 4. 2018 ve výši 571 579,74 Kč.

17. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2018, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 10. 2018, soud zjistil, že byla zjištěna obvyklá cena majetku pozůstalosti ve výši 2 544 Kč, výše dluhů 25 216,08 Kč a celé dědictví připadlo státu. Stran přihlášené pohledávky žalobce ve výši 571 579,74 Kč notářka uvedla, že se nejedná o pasivum ve smyslu § 171 odst. 2 z. ř. s., neboť dluh vznikl po smrti zůstavitele a nejedná se o dluh, který by měl zůstavitel plnit pokud by mu v tom nezabránila jeho smrt, ani o dluh, o kterém zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele, ani že se hradí z pozůstalosti, ani že je pasivem pozůstalosti.

18. Z dopisu žalobce [anonymizováno] [příjmení] ze dne 3. 10. 2018 soud zjistil, že žalobce uvedl, že měl být notářkou vyzván podle vyhlášky č. 37/1992 Sb. k vydání předmětu úschovy a k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, které činily 657 341,55 Kč ke dni 10. 9. 2018.

19. Z přípisu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 24. 10. 2018 soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] sdělila žalobci, že dědictví bylo předlužené a jediným dědicem se stal stát, který odpovídá za dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Dále [anonymizováno] [příjmení] uvedla, že vzhledem k tomu, že psi již byli umístěni do útulku, neshledala důvodu pro nalezení jiného vhodného schovatele a nebyly proto splněny podmínky pro úschovu ve smyslu § 105 vyhlášky č. 37/1992 Sb. a z toho důvodu nemůže dojít k vydání úschovy a k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

20. Z dopisu žalobce ze dne 3. 11. 2018 soud zjistil, že žalobce souhlasil s tím, že náklady na úschovu nespadají do pasiv pozůstalosti, měla být nařízena závěra pozůstalosti z důvodu předlužení dědictví a pokud tak učiněno nebylo, byla úschova schválena konkludentně, neboť byl o ní soud a notář vyrozuměn. Byla tak vykonávána úschova předmětu pozůstalosti, byť bez splnění příslušných podmínek, které však nebyly splněny z důvodu na straně schovatele a nelze je mu vytýkat k jeho tíži. Proto znovu vyzvala [anonymizováno] [příjmení], aby vyzvala žalobce k vydání úschovy a vyčíslení jejích nákladů.

21. Z přípisu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 21. 12. 2018 soud zjistil, že tato sdělila žalobci, že stát, jakožto dědic, je považován do právní moci usnesení o dědictví za vlastníka majetku zůstavitele a je povinen hradit jeho dluhy, proto je nutné se zabývat otázkou, zda se stát neobohatil na úkor žalobce. Vzhledem k tomu, že nebyla nařízena závěra pozůstalosti, nelze z toho vyvodit závěr o konkludentním schválení úschovy. Podmínky pro úschovu ve smyslu § 105 vyhlášky č. 37/1992 Sb., nebyly splněny, nelze proto vydat věci z úschovy a vyúčtovat náklady úschovy.

22. Z dopisu žalobce ze dne 7. 1. 2019 soud zjistil, že seznámil [anonymizováno] [příjmení] s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4639/2016, dle kterého měl dle názoru žalobce notář zajistit závěrou pozůstalosti péči o předmětné psy, a pokud tak neučinil, došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

23. Ze smlouvy o úschově zvířete s nečitelným uschovatelem datem a bez podpisů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

24. Z výkazů nákladů na zvíře v období 18. 2. 2015 do 1. 10. 2018 soud zjistil, že náklady na péči za obě zvířata za období od 18. 2. 2015 do 1. 10. 2018 měly činit 337 593,72 Kč a 333 195,43 Kč.

25. Z výkazu nákladů na zvíře ev. [číslo] 2015 ze dne 1. 11. 2018 soud zjistil, že náklady na péči o psa s čipem [číslo] v období od 18. 2. 2015 do 1. 11. 2018 měly činit 347 640,21 Kč.

26. Z výkazu nákladů na zvíře [číslo] 2015 ze dne 1. 11. 2018 soud zjistil, že náklady na péči o psa s čipem [číslo] v období od 18. 2. 2015 do 1. 11. 2018 měly činit 343 237,21 Kč.

27. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 8. 2020 soud zjistil, že dne 20. 3. 2019 uplatnil žalobce náhradu majetkové újmy ve výši 670 789,15 Kč, spočívající v nákladech vynaložených na úschovu psa zůstavitele v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], kteroužto dává do příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V nenařízení závěry pozůstalosti nelze spatřovat nesprávný úřední postup. Ve věci není odpovědnostní titul. Proto nelze nároku žadatele vyhovět.

28. Z informace Ministerstva zemědělství k postupu při zajištění péče o zvíře podle § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ze dne 13. 5. 2010 soud zjistil, že dle této informace není většinou postup podle § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb. v případě úmrtí chovatele na místě a mělo by se postupovat podle předpisů, které se zabývají problematikou úmrtí. Neodkladným opatřením soudu podle § 175e o. s. ř. by mělo být i zajištění péče o zvíře, které je předmětem dědictví.

29. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že byla zamítnuta žádost žalobce na uhrazení nákladů spojených s úschovou zvířete ve výši 156 175 Kč, které bylo umístěno do útulku provozovaného žalobcem po úmrtí zůstavitelky s tím, že nebyly splněny podmínky úschovy ve smyslu § 281 odst. 1 z. ř. s. a pes byl umístěn do útulku v souladu s § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb.

30. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 19. 3. 2019 soud zjistil, že byl uplatněn žalobcem u žalované nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem tím, že nebylo v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] rozhodnuto [anonymizováno] [příjmení] o závěře pozůstalosti o přijetí zvířat do úschovy v rozsahu neuhrazených nákladů na úschovu vynaložených žalobcem ve výši 670 789,15 Kč.

31. Ze sdělení [anonymizováno] [příjmení] ze dne 9. 4. 2020 soud zjistil, že dle jejího názoru, s ohledem na skutečnost, že účel závěry pozůstalosti, tj. vyloučení možnosti ztráty nebo poškození zůstavitelova majetku, byl dostatečně zajištěn již tím, že byli psi předání do útulku, neměla notářka povinnost zajistit vhodnějšího schovatele a uzavírat s ním smlouvu o úschově. Psi byli převzati do útulku cca o tři týdny dříve, než byla notářka pověřena k provedení úkonu v řízení, proto také nemohla uzavřít smlouvu s obcí týkající se úschovy psů a sjednání ceny úschovy. Navíc s ohledem na skutečnost, že dle ustanovení § 285 odst. 2 a 3 by náklady spojené s úschovou měl hradit stát a obec je se státem propojena v rámci přenesené působnosti, byla vhodným schovatelem a nebylo účelné rozhodovat o nákladech spojených s úschovou. [anonymizováno] [příjmení] dále zpochybnila účelnost, nutnost a cenu nákladů, které měly být na psy vynaloženy.

32. Z potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 26. 7. 2022, smluvního veterinárního lékaře žalobce, z oddělení útulku pro psy, soud zjistil, že jednotlivé položky veterinárních úkonů a použitých veterinárních léčiv u psů identifikačních čísel [číslo] 2015 a [číslo] 2015, které aplikoval, měly být nezbytné a nejednalo se o nadstandartní či nadbytečnou veterinární péči.

33. Z nedatované a nepodepsané listiny Stanovení krmné dávky psa umístěného v útulku soud zjistil, že denní krmná dávka pro psa má vycházet z váhy, psi jsou krmení běžně dostupným krmivem střední třídy s ohledem na jejich případné specifické potřeby tak, aby se předcházelo zdravotním komplikacím, které by navýšily náklady na veterinární péči.

34. Z kalkulace denní částky za psa umístěného v útulku, ze stanovení denní částky za psa umístěného v útulku ze dne 21. 2. 2018 a z podrobného výpočtu této denní částky za psa za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 soud zjistil, že náklady bez stravy a veterinární péče (tj. platy, SF, pojistné na soc. a zdr. pojištění, vodné a stočné, teplo, el. energie, odvoz odpadu, náklady na ochranné pomůcky a odvoz trusu), měly činit na psa v útulku v [obec] [část obce] s účinností od 1. 3. 2018 částku 313 Kč na den.

35. Ze stanovení denní částky za psa umístěného v útulku ze dne 31. 1. 2017 a z podrobného výpočtu této denní částky za psa za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 soud zjistil, že náklady bez stravy a veterinární péče (tj. platy, SF, pojistné na soc. a zdr. pojištění, vodné a stočné, teplo, el. energie, odvoz odpadu, náklady na ochranné pomůcky a odvoz trusu), měly činit na psa v útulku v [obec] [část obce] s účinností od 1. 3. 2017 částku 389 Kč na den.

36. Ze stanovení denní částky za psa umístěného v útulku ze dne 24. 2. 2015 a z podrobného výpočtu této denní částky za psa za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 soud zjistil, že náklady bez stravy a veterinární péče (tj. platy, SF, pojistné na soc. a zdr. pojištění, vodné a stočné, teplo, el. energie, odvoz odpadu, náklady na ochranné pomůcky a odvoz trusu), měly činit na psa v útulku v [obec] [část obce] s účinností od 1. 3. 2016 částku 196 Kč na den.

37. Z výpisu z usnesení schůze rady města konané dne 30. 6. 2015, bodu 3 ze dne 3. 7. 2015 soud zjistil, že byla schválena s účinností od 1. 3. 2015 denní částka za psa umístěného v útulku pro psy v [obec] [část obce] na částku 101 Kč.

38. Ze stanoviska odboru bezpečnostní politiky MV [číslo] k problematice nakládání se zvířaty v případě omezení osobní svobody nebo náhlých úmrtí majitele zvířete ze dne 1. 7. 2010 soud zjistil, že za situace, kdy došlo náhlému úmrtí majitele zvířete, je k nakládání se zvířetem dle názoru ministerstva příslušný obecný soud zůstavitele a soud má učinit neodkladné opatření dle § 175e občanského soudního řádu, které je provedeno uložením věci u soudu nebo u schovatele, kdy se otevírá možnost soudu požádat o spolupráci příslušný orgán státní správy nebo samosprávy. Pokud jde o hrazení nákladů pobytu zvířete v útulku, měly by být dle názoru ministerstva hrazeny soudy a následně refundovány z pozůstalosti. Obec, která zřizuje útulek je správcem zvířete jako správce dědictví a odměnu a jeho výdej lze zahrnout podle § 137 o. s. ř. do výčtu nákladů řízení.

39. Z faktury [číslo] ze dne 4. 12. 2017 a tabulky za listopad 2017 soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] [územní celek] vyúčtovaly [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] částku 1 634 Kč za péči o psa za listopad 2017.

40. Z platebního příkazu splatného dne 6. 12. 2017 a z výpisu z účtu [anonymizováno 7 slov] [číslo] soud zjistil, že [anonymizováno 7 slov] uhradil za trvalé umístění psa do městského útulku v [obec] částku 4 000 Kč.

41. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

42. Dne 29. 1. 2015 byli z důvodu úmrtí majitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum], odchyceni v jeho bytě na adrese [ulice a číslo] v [obec], jeho dva psi, a to kříženec černé barvy s bílou náprsenkou, věk asi 6 let s čip [číslo] a knírač střední, černošedé barvy, čip [číslo] věk cca 9 let, kteří byli následně předání do útulku v [obec] a dne 18. 2. 2015 byli přemístěni do útulku v [obec] [část obce], kde se nacházeli do 1. 10. 2018. Hodnota každého ze psů činila 200 Kč.

43. Žalobce dopisem ze dne 24. 4. 2015 informoval notářku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla jako soudní komisař v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] pověřena projednáváním dědictví po zemřelém majiteli předmětných psů, o tom, že od 18. 2. 2015 jsou psi umístěni v útulku v [obec] [část obce] a vyzval [anonymizováno] [příjmení], aby zajistila jinou úschovu pro psy a zahrnula náklady na jejich péči ve výši 9 907 Kč a 10 519 Kč do dědického řízení, což notářka svým přípisem ze dne 3. 6. 2015 odmítla s tím, že dědické řízení bude pravděpodobně pro nepatrný majetek a odmítnutí dědictví zastaveno. Okresní soud v Ostravě pak přípisem ze dne 11. 5. 2018 a [anonymizováno] [příjmení] sdělením ze dne 25. 4. 2018 sdělili žalobci, že všichni dědicové dědictví odmítli, stát nabyl dědictví jako odúmrť a pohledávka uplatňována žalobcem ve výši 557 732, 64 Kč nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti.

44. Dopisem ze dne 2. 5. 2018 pak žalobce u [anonymizováno] [příjmení] přihlásil do dědického řízení po zemřelém majiteli psů pohledávku za umístění psů v útulku v období od 18. 2. 2015 do 30. 4. 2018 ve výši 571 579,74 Kč. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2018, č. j. [číslo jednací] byla zjištěna obvyklá cena majetku pozůstalosti po zemřelém ve výši 2 544 Kč, výše dluhů 25 216,08 Kč a celé dědictví připadlo státu. Stran přihlášené pohledávky žalobce ve výši 571 579,74 Kč notářka uvedla, že se nejedná o pasivum ve smyslu § 171 dost. 2 z. ř. s., neboť dluh vznikl po smrti zůstavitele a nejedná se o dluh, který by měl zůstavitel plnit pokud by mu v tom nezabránila jeho smrt ani o dluh o kterém zákon stanoví, že jej hradí dědici zůstavitele, ani že se hradí z pozůstalosti, ani že je pasivem pozůstalosti.

45. Žalobce následně dopisem ze dne 3. 10. 2018 vyzval [anonymizováno] [příjmení], aby jej vyzvala k vydání předmětu úschovy a k vyúčtování nákladů úschovy ve výši 657 341,55 Kč ke dni 10. 9. 2018. [anonymizováno] [příjmení] toto odmítla s odkazem na skutečnost, že dědictví bylo předlužené, nabyl jej stát, který odpovídá jen do výše ceny dědictví, a o psy bylo v útulku již postaráno, a proto neshledala důvody pro jinou úschovu a odmítla vyúčtování nákladů žalobce.

46. Žalobce následně dopisem ze dne 31. 11. 2018 souhlasil s tím, že náklady na úschovu nespadají do pasiv pozůstalosti, nicméně [anonymizováno] [příjmení] sdělil, že měla být nařízena závěra pozůstalosti z důvodu předlužení dědictví a pokud tak učiněno nebylo, byla dle jeho názoru úschova schválena konkludentně. Proto znovu vyzval [anonymizováno] [příjmení], aby jej vyzvala k vydání úschovy a vyčíslení nákladů. Přípisem ze dne 21. 12. 2018 toto [anonymizováno] [příjmení] opět odmítla s tím, že nebyla závěra pozůstalosti nařízena a nelze z toho dovozovat konkludentní schválení úschovy. Dopisem ze dne 7. 1. 2019 seznámil žalobce [anonymizováno] [příjmení] s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. 21 Cdo 4639/2016.

47. Dne 20. 3. 2019 uplatnil žalobce u žalované náhradu majetkové újmy ve výši 670 789,15 Kč spočívající v nákladech vynaložených na úschovu psů zůstavitele, která měla vzniknout v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem [anonymizováno] [příjmení] v dědickém řízení, vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], který měl spočívat v nenařízení závěry pozůstalosti, což žalovaná stanoviskem ze dne 4. 8. 2020 jako nedůvodné odmítla.

48. Stran vzniku a výše škody je soud toho názoru, že tato nebyla přes výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. prokázána. Žalobce v řízení neprokázal, že byly vynaloženy (uhrazeny) požadované náklady na péči o psy, ani že se jednalo o náklady obvyklé. Nezbytnost nákladů pak byla prokazována také nedostatečně pouze potvrzením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 26. 7. 2022. Z tohoto důkazu ovšem nevyplývá konkrétní období, ve kterém měly být úkony a léčiva na psy aplikovány, žádné konkrétní přezkoumávané položky, ani že byly přezkoumávány konkrétně výkazy nákladů na zvíře ev. [číslo] 2015 ze dne 1. 11. 2018 a ev. [číslo] 2015 ze dne 1. 11. 2018, na základě nichž žalobce požaduje náklady uhradit. Navíc soud pochybuje o nezávislosti a objektivnosti takto podaného vyjádření za situace, kdy nezbytnost poskytnutých úkonů a léčiv posuzuje pouze osoba, která je přímo na psy aplikovala.

49. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen„ zák. č. 82/1998 Sb.“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

50. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

51. Podle § 1682 odst. 1 o. z. soud učiní bez odkladu opatření zajišťující pozůstalost (závěru), jestliže a) některý z dědiců není svéprávný, b) některý z dědiců je neznámého pobytu, c) je obava, že je pozůstalost předlužena, d) věřitel navrhl odloučení pozůstalosti, nebo e) je-li tu jiný důležitý důvod pro zvláštní opatrnost.

52. Podle § 149 z. ř. s., nařídí-li soud usnesením závěru pozůstalosti, zajistí majetek, o němž lze mít za to, že patřil zůstaviteli, uložením do úschovy u soudu, soudního komisaře nebo u vhodného schovatele, popřípadě zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě.

53. Podle § 281 odst. 1 písm. a) z. ř. s., není-li dále stanoveno jinak, soud za řízení o pozůstalosti přijímá do úschovy peníze, cenné papíry a jiné hmotné movité věci, bylo-li to nařízeno při závěře pozůstalosti (§ 149 a 151) nebo při zajištění majetku patřícího do likvidační podstaty (§ 202 odst. 2).

54. Podle § 285 odst. 1 z. ř. s., jiné hmotné movité věci než peníze, které pro jejich velikost nebo povahu nelze umístit do kovové skříně soudního komisaře nebo soudu, přijme do úschovy soudní komisař, nebo nebyl-li v době úschovy žádný notář pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti, soud jen a teprve poté, co bude pro úschovu obstarán vhodný schovatel.

55. Podle § 285 odst. 2 z. ř. s., náklady spojené s úschovou hradí schovateli stát. Soud o tom rozhodne usnesením na návrh schovatele.

56. Podle § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění do 30. 6. 2017 (dále jen„ zák. č. 246/1992 Sb.“), orgán nebo jiná osoba, která provádí zapečetění bytu nebo jiného prostoru, či jiné opatření, v jehož důsledku nebude do bytu nebo jiného prostoru dočasně nikdo vcházet, je povinna se ujistit, že v bytě nebo jiném prostoru nezůstane živé zvíře, které by mohlo být týráno v důsledku omezení jeho výživy a napájení. Pokud zjistí, že takové ohrožení existuje, neprodleně to oznámí příslušnému obecnímu úřadu nebo úřadu městské části. Tento úřad bezodkladně zajistí zvířeti potřebnou péči, popřípadě je za tímto účelem umístí do náhradní péče; účelně vynaložené náklady spojené s touto péčí hradí stát. Vlastník zvířete je povinen nahradit státu náklady, které byly vynaloženy na úhradu nákladů spojených se zajištěním náhradní péče o zvíře.

57. Podle § 25 odst. 8 zák. č. 246/1992 Sb. žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře podle odstavce 6 se podává na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také a) celkovou výši účelně vynaložených nákladů, b) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje vlastníka zvířete, popřípadě též osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje chovatele zvířete, pokud zvíře chová osoba odlišná od vlastníka zvířete, c) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje osoby zajišťující péči o zvíře.

58. Co se právního posouzení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce není důvodný, neboť žalobce v řízení neprokázal nesprávný úřední postup [anonymizováno] [příjmení] ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., vznik a výši škody ve smyslu § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným postupem [anonymizováno] [příjmení] a vznikem škody.

59. Hlavní podstatou nesprávného úředního postupu tvrzeného žalobcem byla skutečnost, že neměla být notářkou nařízena závěra pozůstalosti, ačkoli dle žalobce měla notářka tuto zákonnou povinnost mít.

60. Podle názoru soudu je nutné se zabývat otázkou, co je účelem závěry pozůstalosti ve smyslu § 1682 odst. 1 o. z. Tou je především, aby se v zájmu (některých dědiců), věřitelů nebo nepominutelného dědice, nebo v obecném zájmu, vyloučila možnost ztráty nebo poškození zůstavitelova majetku, a aby tak mohla být uspokojena jejich práva z pozůstalosti (srov. DRÁPAL, Ljubomír. § 1683 (Zajištění nemovitou věcí). In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, marg. č. 2). Při rozhodování o tom, zda je nutné závěru nařídit, pak soud přihlíží nejen k tomu, zda jsou splněny předpoklady uvedené v § 1682 o. z., ale rovněž bere v úvahu, zda jde o vhodné opatření k dosažení účelu závěry pozůstalosti. Pokud soud dospěje k závěru, že je vyloučena možnost ztráty nebo poškození zůstavitelova majetku už tím, jak (a kým), je pozůstalost spravována, nařídí závěru pozůstalosti jen v nezbytně nutném rozsahu, popř. od jejího nařízení vůbec upustí. (srov. DRÁPAL, Ljubomír. § 1683 (Zajištění nemovitou věcí). In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, marg. č. 7).

61. S ohledem na výše uvedený výklad je soud toho názoru, že nelze pouze ve skutečnosti, že notářka byla informovaná o tom, že o psy je postaráno žalobcem bez jakéhokoliv právního titulu, spatřovat důvod pro zvláštní opatrnost (který by měl za účel vyloučit poškození nebo ztrátu zůstavitelova majetku), pro nařízení závěry pozůstalosti podle § 1682 odst. 1 písm. e) o. z. Na druhou stranu byl podle názoru soudu s ohledem na výsledek dokazování naplněn dílčí předpoklad závěry pozůstalosti ve smyslu § 1682 odst. 1 písm. c) o. z., tj. byla zde obava, že pozůstalost je předlužena, nicméně tento dílčí předpoklad sám osobě neodůvodňuje nutnost nařízení závěry pozůstalosti. Vzhledem k tomu, že o zvířata bylo postaráno profesionálním způsobem v zařízení k tomu určenému a že se jednalo o zvířata, které neměla ve své podstatě žádnou větší tržní hodnotu, bylo vyloučeno poškození zůstavitelova majetku a opatření, ve formě závěry pozůstalosti stran předmětných zvířat a jejich následující úschova spojená se značnými náklady, nebylo nejen nutné a vhodné k dosažení účelu závěry pozůstalosti, nýbrž naopak v rozporu s jejím účelem, tj. s ochranou zůstavitelova majetku. Z toho důvodu je soud toho názoru, že notářka neměla povinnost o závěře pozůstalosti rozhodnout. Neměla tudíž povinnost přijmout zvířata do úschovy podle § 281 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) z. ř. s . ve spojení s § 285 z. ř. s . Notářka tudíž neporušila žádnou svou zákonnou povinnost a v jejím jednání není možné spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb.

62. Žalobce také neprokázal příčinnou souvislost mezi jednáním notářky a vznikem nákladů za péči o psy. Náklady za péči o psy totiž vznikaly na základě jednání žalobce, který vzal předmětná zvířata do svého útulku z vlastního rozhodnutí a nikoliv v důsledku jednání (opomenutí) notářky.

63. Soud je navíc v tomto případě toho názoru, že předmětná zvířata byla v útulku na základě ustanovení § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb. Shodně s tvrzením žalobkyně je soud totiž toho názoru, že předmětná zvířata byla umístěna v souladu s § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb. do náhradní péče. Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním této péče pak v souladu s tímto ustanovením nese stát a vlastník zvířete je povinen tyto náklady státu nahradit. Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním péče o zvíře ve smyslu § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb. se ovšem uplatňují vůči státu na formuláři podle § 25 odst. 8 a 9 zák. č. 246/1992 Sb. Žalobce k této možnosti uplatnění nákladů za péči o psy uvedl, že podle jeho názoru tento postup není možný v případě úmrtí vlastníka zvířete, nicméně podle názoru soudu z § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb. nevyplývá, že by se v případě úmrtí vlastníka zvířete neměl tento postup aplikovat. Podle názoru soudu proto nelze tento zákonný způsob náhrady nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře obcházet jejich uplatňováním v dědickém řízení přímo po zemřelém vlastníkovi zvířat.

64. Konečně aplikace rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4639/2016, který žalobce citoval na podporu své argumentace, není možné na tento případ aplikovat, neboť tento předmětný judikát se týkal nároku na bezdůvodné obohacení, nikoli nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb. a vycházel z právní úpravy ustanovení § 175e odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2013, které stanovilo soudu povinnost v případě, že tak vyžadoval obecný zájem (zájem na ochraně zvířat) učinit bez návrhu neodkladná opatření. Toto ustanovení ovšem již v době úmrtí zůstavitele a v době zahájení dědického řízení nebylo účinné a požadavek obecného zájmu ustanovení § 1682 o. z., již neobsahuje. Stejně tak v této době nebyl účinný § 25 odst. 6 až 9 zák. č. 246/1992 Sb., který po účinnosti novely č. 359/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013 upravuje speciální způsob uplatnění náhrady účelně vynaložených nákladů na péči o zvíře vůči státu na speciálním formuláři.

65. Ze stejného důvodu pak nelze vycházet ze stanovisek Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra č. 12 a Ministerstva zemědělství České republiky – Informace k postupu při zajištění péče o zvíře podle § 25 odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, které vychází také z v relevantním období již neúčinné právní úpravy § 175e odst. 1 o. s. ř. a § 25 zák. č. 249/1992 Sb.

66. Co se zbývající argumentace žalobce týče, tak ze samotné skutečnosti, že žalovaná byla informována o právním názoru žalobce, o tom, že se stará o zvířata bez právního důvodu a o nákladech úschovy, pak nelze dovozovat, že by se jednalo o konkludentní schválení úschovy a jejích nákladů, obzvlášť za situace, kdy notářka opakovaně tuto konstrukci odmítla. Jak již bylo uvedeno výše, notářka neměla povinnost nařizovat závěru pozůstalosti ve smyslu § 1682 o. z., ani vzít oba psy do úschovy ve smyslu §§ 281 a 285 z. ř. s., žádná smlouva o úschově psů nebyla uzavřena, ani konkludentně notářkou schválena a o nákladech úschovy nebylo rozhodnuto podle § 285 odst. 2 o. s. ř.

67. V nezahrnutí pohledávky do pasiv dědictví ve smyslu § 171 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, pak také nelze spatřovat nesprávný úřední postup ani zrušené nezákonné rozhodnutí, neboť o osudu pohledávky bylo rozhodnuto rozhodnutím a toto rozhodnutí nebylo pro nezákonnost zrušeno.

68. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu zamítnul.

69. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, která představuje paušální náhradu nákladů řízení za 4 úkony (písemné podání ve věci samé, 2 x příprava na jednání, 2 x účast na jednání) podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

Poučení