56 C 8/2023-41
Citované zákony (22)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 § 149 odst. 1 § 151 odst. 1 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 11 odst. 1 § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. b § 11 odst. 1 písm. f § 11 odst. 2 § 11 odst. 2 písm. d § 7 § 8 § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2247 odst. 1 § 2247 odst. 2 § 2247 odst. 3 § 2247 odst. 4
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 4 odst. 1 § 7 § 7 odst. 1 § 7 odst. 2
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci žalobkyní: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] všechny zastoupeny advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 16 628 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 16 628 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 16 628 Kč od 5. 9. 2022 do zaplacení žalobkyním společně a nerozdílně, se zamítá.
II. Žalobkyně jsou povinny zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 067,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jsou bývalé vlastnice budovy [adresa] na pozemku [anonymizováno] [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitá věc“). Žalované svědčí právo nájmu bytu [číslo] v nemovité věci dle nájemní smlouvy ze dne 2. 2.
202. Kupní smlouvou ze dne 28. 4. 2022 žalobkyně prodaly nemovitou věc novým kupujícím. V kupní smlouvě se strany dohodly, že ke dni předání nemovité věci provedou žalobkyně vyúčtování veškerých služeb spojených s užíváním bytových jednotek nájemcům. Předání nemovité věci bylo uskutečněno [datum]. Žalobkyně požádaly dodavatele energií o provedení vyúčtování k tomuto datu, nájemcům bylo následně provedeno vyúčtování, které bylo žalované doručeno v rámci zvyklostí e-mailem dne 4. 8. 2022 se splatností 30 dní ode dne doručení. Z tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek ve výši 16 628 Kč. Žalovaná do vyúčtování podala námitky, ke kterým se žalobkyně vyjádřily a zaslaly žalované veškeré přílohy a podklady, žalovaná však nedoplatek z vyúčtování neuhradila, a to ani přes zaslání předžalobní upomínky. Dle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR k problematice zúčtovacího období počátek zúčtovacího období určuje poskytovatel služeb, zúčtovací období se nemusí krýt s kalendářním rokem, délka zúčtovacího období nesmí překročit 12 měsíců, může být ovšem kratší, zákon nebrání ani možnosti určit pro jednotlivé služby rozdílný počátek, popřípadě délku zúčtovacího období. V daném případě žalobkyně postupovaly s ustálenou praxí, kterou aplikovaly v případě prodeje domu, tak, jak bylo zaneseno do kupní smlouvy ze dne 28. 4. 2022. Z těchto důvodů poskytovatel služeb zkrátil vyúčtovací období a provedl vyúčtování ke dni 31. 5. 2022, zúčtovací období tedy bylo pro kalendářní rok rozděleno a druhá část období bude nájemcům vyúčtována již novým vlastníkem. Jedná se o praxi, kterou používá většina developerů a prodejců, a žádní nájemci s tímto nemají problém.
2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Uvedla, že vyúčtování je nesprávné, nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. V nájemní smlouvě uzavřené mezi žalovanou a žalobkyněmi je uvedeno, že pronajímatel provede vyúčtování jednou ročně, což potvrzovala i následná praxe, vyúčtovány proto měly být služby za celý rok, nikoli pouze za období od ledna do května 2022. Z vyúčtování nebyly dány důvody vysokého nedoplatku, ty vyplynuly až z následné komunikace se žalobkyněmi. Žalobkyně v následném vyjádření žalované připouští nesprávnost vyúčtování, neboť uvádí, že vyúčtování spotřeby vody je vyúčtováno za období dvanácti měsíců, u spotřeby tepla období za devět měsíců, ve vyúčtování jsou však zohledněny zálohy pouze za pět měsíců, byť žalovaná hradila sjednané měsíční zálohy po celý rok 2021. Samy žalobkyně připouští, že jediná přesná položka ve vyúčtování je úklid. Vyúčtování je proto vnitřně rozporné, neboť se vydává za vyúčtování za období od ledna do května 2022, nicméně vyúčtováno je i období od 17. 6. 2021 do 1. 6. 2022 (vodné a stočné), období od 6. 10. 2021 do 23. 6. 2022 (teplo). Přelomové faktury dodavatelů energií je třeba přepočítat na jednotlivé měsíce a řádně vyúčtovat za příslušný kalendářní rok. Žalovaná opakovaně žádala žalobkyně o vysvětlení a deklarovala, že pokud jí bude vyúčtování vysvětleno, dlužnou částku uhradí. Z tohoto důvodu by žalobkyním v případě úspěchu ve věci neměly být přiznány náklady řízení.
3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.
4. Žalobkyně byly vlastnice budovy [adresa] na pozemku [anonymizováno] [číslo] v [anonymizováno] [část obce] s tím, že jejich vlastnické právo bylo převedeno na nové vlastníky kupní smlouvou ze dne 28. 4. 2022 (kupní smlouva, nesporná skutečnost). V kupní smlouvě si strany ujednaly, že žalobkyně provedou ke dni předání nemovité věci vyúčtování služeb zaplacených ze záloh nájemců proti zálohám, které nájemci zaplatili od začátku roku 2022 do dne předání (čl. 6 písm. c) kupní smlouvy).
5. Žalovaná užívá byt [číslo] v této budově na základě nájemní smlouvy, naposledy ze dne 2. 2. 2021 (nájemní smlouva ze dne [datum], nesporná skutečnost). V nájemní smlouvě je uvedena povinnost žalované platit za poskytování služeb zálohy ve výši 2 590 Kč měsíčně na bankovní účet uvedený v nájemní smlouvě, dále že pronajímatel provede jednou ročně vyúčtování těchto služeb (čl. V, bod 2 a 3 nájemní smlouvy). Žalovaná zálohy na služby v částce 2 590 Kč měsíčně platila v roce 2021 i od ledna do května 2022 (výpis z účtu žalované, trvalý příkaz na částku 2 590 Kč za období od ledna do května 2022, nesporná skutečnost).
6. Správcem nemovité věci byla minimálně do 31. 5. 2022 [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO] (nesporná skutečnost).
7. Žalobkyně ve spolupráci se správcem nemovité věci k datu 31. 5. 2022 provedly žalované vyúčtování služeb, které bylo žalované doručeno dne 4. 8. 2022 (nesporná skutečnost, e-mail ze dne [datum]). Vyúčtování je označeno jako„ Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru za období 1-5/ 2022, [ulice a číslo] Byt [číslo] v období od 1. 1. 2022 do 31. 5. 2022“. Náklady žalované na službu vodného a stočného, tepla, úklidu, popelnic a společné elektřiny jsou vyčísleny na 29 578 Kč, zálohy jsou zde vyčísleny na 12 950 Kč, nedoplatek činící rozdíl mezi náklady zálohami je vyčíslen na 16 628 Kč. Vyúčtování obsahuje rozpis vyúčtování, dle kterého celkový náklad nemovité věci na vodném a stočném za období od 1. 1. 2023 do 31. 5. 2022 je uveden ve výši 119 987,13 Kč, z čehož náklad žalované po odečtení záloh v celkové výši 4 845 Kč je uveden ve výši 7 574 Kč, na teplo za stejné období ve výši 222 154,24 Kč, z čehož náklad žalované po odečtení záloh v celkové výši 7 295 Kč je uveden ve výši 8 590 Kč, úklid za stejné období ve výši 3 000 Kč, z čehož náklad žalované po odečtení záloh ve výši 240 Kč je uveden ve výši 38 Kč, popelnice za stejné období ve výši 9 100 Kč, z čehož náklad žalované po odečtení záloh ve výši 480 Kč je uveden ve výši 363 Kč, společná elektřina ve výši 1 650,12 Kč, z čehož náklad žalované po odečtení záloh v celkové výši 90 Kč je uveden ve výši 63 Kč (Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru za období 1-5/ 2022).
8. Částka 119 987,13 Kč představuje vodné a stočné za období od 17. 6. 2021 do 1. 6. 2022 (daňový doklad [právnická osoba] vodovody a kanalizace [číslo] ze dne [datum], vyjádření [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] k vyúčtování služeb za období od ledna 2022 do [datum], dopis ze dne [datum] - nesouhlas s vyúčtováním – vyjádření). Částka 222 154,24 Kč zahrnuje vyúčtování dodaného plynu do nemovité věci za období od 6. 10. 2021 do 23. 6. 2022 ve výši 203 618,64 Kč (daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum], vyjádření [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] k vyúčtování služeb za období od ledna 2022 do [datum], dopis ze dne [datum] - nesouhlas s vyúčtováním – vyjádření) ,dále zahrnuje vyúčtování technického zajištění provozu kotelny v období od ledna do května 2022 vždy ve výši 2 057 Kč měsíčně (daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum], daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum], daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum], daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum], daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum]). Částka 9 100 Kč představuje místní poplatek za komunální odpad pro nemovitou věc v období od ledna do konce června 2022 (doklad Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum] o místním poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci). Dodaná elektřiny do nemovité věci za období od 6. 10. 2021 do 23. 6. 2022 činila 16 501,19 Kč (daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo]) s tím, že dle poznámek předložených žalobkyněmi z částky 16 501,19 Kč byly odečteny náklady na výtah (poznámky předložené žalobkyní). Provoz výtahu v nemovité věci od ledna do konce března byl vyčíslen na 5 341,74 Kč (daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum]), na stejnou částku byl vyčíslen za období od dubna do konce června 2022 (daňový doklad společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum]).
9. Správce nemovité věci se nájemcům k předmětnému vyúčtování služeb dopisem ze dne 29. 7. 2022 vyjádřil tak, že důvodem vyúčtování je změna vlastníka s tím, že za období od 1. 6. 2022 má vyúčtování zpracovávat jiný správce. Pražské vodovody a kanalizace mají roční fakturaci, v tomto případně vždy od června do června následujícího roku, tedy náklady vody mají nájemníci roční, na druhou stranu proti tomu mají pouze pětiměsíční zálohy, což udělá nedoplatky. Totéž platí u plynu (tepla) od [anonymizována dvě slova], tam je též roční fakturace od října od října následujícího roku, tady došlo k ukončení k datu 23. 6. 2022. Náklad za teplo mají tedy od října 2021 do 23. 6. 2022, tedy za 9 měsíců, zálohy proti tomu pouze za pět měsíců, což je opět nedoplatek. Jediné, co je přesné, je položka úklid, tam je náklad pouze za pět měsíců proti zálohám nájemců za pět měsíců. Totožný případ jako u tepla je i u elektřiny (společné prostory domu). U výtahu a popelnic budou nájemci v příštím období zvýhodněni, protože ve vyúčtování za 1-5/ 2022 mají období do šestého měsíce fakturace (vyjádření [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] k vyúčtování služeb za období od ledna 2022 do [datum]). Žalovaná do vyúčtování podala námitky (nesporná skutečnost, dopis zástupce žalované ze dne [datum]), kde namítla, že vyúčtování má být prováděno jednou ročně, dále vyjádřila obavu, aby nedošlo k opětovnému vyúčtování stejného období novými vlastníky nemovité věci, dále požádala o vznik nedoplatku s ohledem na nesoulad zohledněných záloh a vyúčtovaných služeb ve shodě s obranou žalované v řízení (dopis - reakce na vyúčtování ze dne [datum]). Žalobkyně dopisem ze dne 22. 9. 2022 reagovaly tak, že byť dle nájemní smlouvy bylo s nájemníky sjednáno roční vyúčtování, se správcem nemovité věci bylo domluveno provedení vyúčtování k datu 31. 5. 2022, tedy za období od 1. 1. 2022 do 31. 5. 2022 s tím, že od 1. 6. 2022 již vyúčtování zajišťuje nový správce. Ujistily žalovanou, že vyúčtování za stejné období nebude realizováno dvakrát. Vyúčtování odůvodnily existencí přelomových faktur, neboť nebylo možné u dodavatelů zajistit vyúčtování za požadované období, dále popsal způsob vyúčtování shodně dle vyjádření správce domu viz výše (dopis ze dne [datum] - nesouhlas s vyúčtováním – vyjádření). Dopisem ze dne 9. 11. 2022 vyzvaly žalovanou k úhradě dlužné částky (nesporná skutečnost, výzva ze dne [datum]) Žalovaná následně opět písemně zopakovala nesouhlas se správností vyúčtování s ohledem na zahrnutí záloh pouze za období pěti měsícům oproti nákladům za delší období (reakce na předžalobní výzvu ze dne [datum]), žalobkyně následně reagovaly dopisem ze dne 6. 12. 2022 spolu s připojením vyúčtování jednotlivcích dodavatelů (dopis ze dne [datum]). Žalovaná nedoplatek z vyúčtování ke dni podání žaloby neuhradila (nesporná skutečnost).
10. Z ostatních důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.
11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako pronajímatelé bytu užívaného žalovanou doručily prostřednictvím správce domu žalované dne 4. 8. 2022 vyúčtování označené jako vyúčtování za období od ledna do května 2022, Ve vyúčtování byly zohledněny zálohy v celkové výši 12 950 Kč. Výpočet nákladů žalované vycházel z daňových dokladů dodavatelů, kteří v nich vyúčtovali náklady rovněž za část roku 2021 Nájemní smlouva mezi žalovanou a žalobkyněmi uváděla povinnost pronajímatele provést vyúčtování jednou ročně.
12. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ve znění účinném do 31. 12. 2022 (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“).
13. Podle § § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.
14. Podle § § 2247 odst. 2 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.
15. Podle § § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.
16. Podle § § 2247 odst. 4 o. z. strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.
17. Podle § 2 písm. a) bod 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatelem služeb vedle dalšího je vlastník nemovitosti 18. Podle § 2 písm. b) bod 1 zákona č. 67/2013 Sb. příjemcem služeb je nájemce bytu, 19. Podle § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb, 20. Podle § 2 písm. d) zákona č. 67/2013 Sb. náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky, 21. Podle § 2 písm. e) bod 1 zákona č. 67/2013 Sb. rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby.
22. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb. vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.
23. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.
24. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
25. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
26. Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Pro nesprávně vyúčtovaný nedoplatek splatnost vyúčtování nenastává (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2020, č. j. 26 Cdo 2778/2019, nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007)
27. Z obsahu vyúčtování musí být zjištěny minimálně takové informace, na základě kterých bude osoba povinná k úhradě schopna rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá její spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010).
28. Soud zkoumá, zda bylo vyúčtování provedeno řádně a stalo se splatným, a to bez ohledu na podání námitek (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2020, č. j. 26 Cdo 2778/2019).
29. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť vyúčtování, ze kterého žalobkyně dovozují žalovaný nárok, je nesprávné a nebylo realizováno za období sjednané mezi účastníky.
30. Mezi žalobkyněmi a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva, ve které bylo sjednáno právo žalované užívat byt ve vlastnictví žalobkyň a povinnost žalované platit žalobkyním sjednané nájemné a náklady na služby, dále povinnost žalobkyň vyúčtovat náklady na tyto služby jednou ročně. Žalobkyně požaduje nedoplatek z vyúčtování, ze kterého je nepochybné, že mělo zohlednit období od 1. ledna 2022 do 31. 5. 2022, kdy žalobkyně v písemných vyjádřeních adresovaných žalované tuto skutečnost výslovně potvrzují s odůvodněním změny vlastníka nemovité věci a potřeby vyúčtování„ rozdělit“ do dvou období s tím, že pro druhé období budou náklady vyúčtovány již novými vlastníky, resp. novým správcem nemovité věci. Z provedených důkazů je však nepochybné, že žalovaná s vyúčtováním za období části roku nesouhlasila a řádnost vyúčtování rovněž z tohoto důvodu písemně namítla. Pokud účastníci ve smlouvě sjednali vyúčtování jednou ročně a žalovaná s vyúčtováním pouze za část tohoto období nesouhlasila, žalobkyně nebyly oprávněny vyúčtování za část období roku 2022 realizovat. Skutečnost, že si žalobkyně v kupní smlouvě realizaci tohoto vyúčtování sjednaly s kupujícími nemovité věci, nemá na uvedený závěr vliv, neboť žalovaná není stranou kupní smlouvy a kupní smlouva tímto způsobem nemůže modifikovat již sjednanou úpravu práv a povinností mezi účastníky, tj. mezi stranami nájemní smlouvy.
31. I pokud by však bylo zjištěno, že žalovaná s částečným vyúčtováním souhlasila, z provedeného dokazování vyplývá, že nemohla dosud nastat jeho splatnost, neboť vyúčtování je nesprávné a tato nesprávnost má vliv na výši vyčísleného nedoplatku. Vyúčtováním se rozumí vyčíslení rozdílu mezi náklady, které na příjemce služeb po rozúčtování celkových nákladů připadly, a souhrnem jím zaplacených záloh v daném zúčtovacím období. Žalobkyně vyúčtování deklarují jako vyúčtování za období od ledna do května 2022, do vyúčtování však zahrnuly náklady rovněž část období roku 2021 - vodné a stočné vyúčtované daňovým dokladem za období od 17. 6. 2021 do 1. 6. 2022 a náklady na teplo zahrnující dodávky plynu vyúčtované za období od 6. 10. 2021 do 23. 6. 2022, tak, jak vyplývá z písemné komunikace mezi účastníky, kde žalobkyně tuto skutečnost výslovně potvrdily, tak z daňových dokladů dodavatelů energií a jejich porovnáním s položkami obsaženými ve vyúčtování – vyúčtovaná částka vodného a stočného se shoduje s částkou uvedenou ve vyúčtování, ve vyúčtování tepla je zahrnut daňový doklad dodavatele plynu. Oproti tomu však žalobkyně ve vyúčtování zohlednily zálohy pouze v celkové výši 12 950 Kč, tj. 5 x 2 590 Kč, z čehož má soud za prokázané, že proti nákladům rovněž z roku 2021 započetly pouze zálohy za pět měsíců roku 2022. I tuto skutečnost žalobkyně ve své písemné komunikaci se žalovanou výslovně potvrdily.
32. Vyúčtování tak bylo učiněno v rozporu s § 7 zákona č. 67/2013 Sb., dle kterého je poskytoval služeb povinen příjemci služeb vyúčtovat za zúčtovací období skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby, což se v dané věci nestalo. Jelikož tak žalobkyně neučinily, nemohla nastat splatnost vyúčtování, tedy žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou nedoplatku dle tohoto vyúčtování.
33. Z těchto výše uvedených důvodů soud výrokem I. žalobu zamítl.
34. Soud doplněním uvádí, že zamítl návrh na provedení důkazu čestným prohlášením správce nemovité věci k prokázání postupu při vyúčtování nákladů na služby, a to pro nadbytečnost, neboť způsob vyúčtování soud zjistil z ostatních důkazů a vyjádření správce žalobkyně rovněž z již provedeného důkazu vyjádřením ze dne 29. 7. 2022.
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 10 067,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve výši 1 780 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, další porada se žalovanou dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne 4. 4. 2023). Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek. Soud žalované nepřiznal odměnu za požadované úkony označené jako„ reakce na předžalobní výzvu ze dne 18. 11. 2022“ a„ reakce na předžalobní výzvu ze dne 14. 12. 2022“, dále úkon v podobě nahlížení do spisu dne 2. 3. 2023. Reakce na předžalobní výzvu nepředstavuje úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a odst. 2 advokátního tarifu, a to ani analogicky postupem podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu. Žalovaná argumentuje, že za úkon právní služby v podobě předžalobní výzvy odměna náleží, měla by proto náležet za reakci na tuto výzvu, nicméně předžalobní výzva je mezi úkony právní služby v advokátním tarifu oproti reakci na tuto výzvu výslovně zařazena, viz § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu. Byť citované písmeno ustanovení umožňuje přiznat úkon právní služby v podobě písemného podání nebo návrhu ve věci samé, věc sama je soudní praxí vykládána jako předmět, pro nějž se řízení vede, v řízení sporném je to nárok, o kterém má být v řízení věcně rozhodnuto (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.8.1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97), tedy nelze zde podřadit vyjádření k předžalobní výzvě v předsoudní fázi řízení.
36. Co se týká nahlížení do spisu, zásadně se o samostatný úkon právní služby nejedná, neboť bývá součástí úkonu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) advokátního tarifu, tj. převzetí a příprava zastoupení (shodně viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. I ÚS 398/06, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015). Nejvyšší soud s odkazem na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 Azs 33/2008-40, sice připustil, že výjimečně lze advokátovi přiznat odměnu za samostatný úkon právní služby spočívající v prostudování spisu analogicky podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu (prostudování spisu při skončení vyšetřování), k této možnosti je však podle názoru Nejvyššího soudu vysloveného v již citovaném usnesení ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015, namístě přistupovat restriktivně s ohledem na konkrétní okolnosti případu, například založí-li protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž nemá účastník možnost se jinak seznámit krátce před přípravným jednáním či prvním jednáním ve věci. Tato skutečnost však v předmětné věci z ničeho nevyplývá.
37. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovanou v řízení zastupoval.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.