56 Cm 27/2013- 444

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Sommerem ve věci žalobce: [společenství vlastníků jednotek, IČO] se sídlem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o zaplacení částky 200 792 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci 200 792 Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 54 066 Kč od 01. 10. 2008 do 30. 11. 2011, z částky 44 260 Kč od 01. 08. 2009 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB platné pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného zvýšené o sedm procentních bodů z částky 41 286 Kč od 01. 12. 2011 do zaplacení, z částky 12 780 Kč od 01. 12. 2011 do zaplacení, z částky 49 400 Kč od 01. 08. 2010 do zaplacení a z částky 55 581 Kč od 01. 08. 2011 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 138 627 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou změněnou se souhlasem soudu domáhal, aby mu žalovaný jako vlastník bytové jednotky [číslo] nacházející se v [obec], [ulice] [část názvu] [číslo], [adresa], a k ní přináležejícího podílu ve výši [číslo] na společných částech domu a pozemků zaplatil celkem 200 792 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku za období od září 2008 do prosince 2010 ve výši 54 066 Kč a neuhrazeného vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotky za rok 2008 ve výši 44 260 Kč, za rok 2009 ve výši 49 400 Kč a za rok 2010 ve výši 55 581 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný v období od září 2008 do prosince 2010 neplatil příspěvky na správu domu a pozemku a příspěvky na opravu, rekonstrukce a modernizace domu, k čemž byl povinen dle čl. XV. odst. 2 písm. b) a c) stanov žalobce ze dne 24. 4. 2007, kdy tyto měl platit měsíčně v souladu s čl. XVII. odst. 1 stanov. Žalovaný dle žalobce dále neplatil za služby spojené s užíváním předmětného bytu [číslo] přičemž z vyúčtování služeb vyplývá, že žalovaný měl za rok 2008 zaplatit skutečné náklady spojené s užíváním daného bytu ve výši 43 260 Kč do 31. 7. 2009, za rok 2009 ve výši 49 400 Kč do 31. 7. 2010 a za rok 2010 ve výši 55 581 Kč do 31. 7. 2011.

2. Žalobce tvrdil, že v rámci schůze představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] [bytové družstvo] [bytové družstvo] ze dne 14. 5. 2007 byla schválena celková částka, kterou byl od 1. 5. 2007 žalovaný povinen na daný byt hradit, a to ve výši 4 594 Kč měsíčně.

3. Na schůzi představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] ze dne 25. 6. 2007 následně byla schválena změna předpisu, takže žalobce pak ve vztahu k předmětné bytové jednotce schválil následující položky: příspěvek na dlouhodobou zálohu na opravy ve výši 1 490 Kč, pojištění ve výši 20 Kč, příspěvek člena na správu ve výši 109 Kč, SČMBD ve výši 3 Kč, pracovní funkce SA a SV ve výši 17 Kč, funkcionářské odměny ve výši 21 Kč, ostatní ve výši 7 Kč, vodoměry ve výši 22 Kč, rozúčtování topných nákladů ve výši 15 Kč, energie společných prostor ve výši 64 Kč, studená voda, vodné, stočné ve výši 551 Kč, teplá užitková voda, vodné, stočné ve výši 708 Kč, ohřev TUV ve výši 1 014 Kč, úklid ve výši 21 Kč a teplo topení ve výši 1 249 Kč, a to vše s platností od 1. 7. 2007.

4. V rámci schůze představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] ze dne 12. 5. 2008 pak byla schválená změna výše příspěvku na dlouhodobou zálohu na opravy, a to na částku 23 Kč/m2. Tato změna byla zároveň schválená v rámci shromáždění společenství vlastníků jednotek konaného dne 24. 4. 2008 s účinností od 1. 6. 2008. Žalobce tak odeslal žalovanému nový předpis pravidelných měsíčních plateb člena – vlastníka a cen služeb za užívání prostoru s platností od 1. 6. 2008, dle kterého měl žalovaný hradit souhrnnou měsíční platbu 5 502 Kč, z toho pevné položky (příspěvek na správu domu a pozemku) představoval celkem 1 785 Kč a zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu (energie společné prostory, úklid, studená voda, vodné, stočné, teplá užitková voda, vodné, stočné, ohřev TUV, teplo topení) ve výši 3 717 Kč měsíčně.

5. Na schůzi představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] konané 24. 11. 2008 pak byl schválen i návrh úpravy předpisu nájemného a příspěvku vlastníka od 1. 1. 2009, na základě toho se následně změnily jednotlivé položky zálohových plateb na služby spojené s užíváním bytu. Od ledna 2009 se rovněž zvedla cena pojištění domu, což se se následně promítlo do rozúčtování tohoto zvýšení mezi jednotlivými vlastníky jednotek. Žalobce tak odeslal žalovanému nový předpis pravidelných měsíčních plateb člena – vlastníka a cen služeb za užívání domu splatnosti od 1. 1. 2009, dle kterého měl žalovaný hradit souhrnnou měsíční platbu celkem ve výši 5 709 Kč, z toho pak pevné položky (příspěvek na správu domu a pozemku) představoval celkem částku 1 788 Kč a zálohové platby za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 921 Kč měsíčně.

6. V rámci shromáždění společenství vlastníků jednotek, konané dne 30. 4. 2009 pod bodem 5) byla schválená úprava platby na dlouhodobou zálohu na opravy, kdy od 1. 6. 2009 se bude jednat o částku 25 Kč/m2. Žalobce tak odeslal žalovanému nový předpis pravidelných měsíčních plateb člena – vlastníka a cen služeb za užívání prostoru s platností od 1. 6. 2009, dle kterého měl žalovaný hradit souhrnnou měsíční platbu celkem 5 844 Kč, z toho pak pevné položky (příspěvek na správu domu a pozemku) představoval celkem částku 1 923 Kč a zálohové platby spojené s užíváním bytu ve výši 3 921 Kč měsíčně.

7. V rámci shromáždění společenství vlastníků jednotek konaného dne 27. 4. 2010 pod bodem 5 byla schválena úprava platby na dlouhodobou zálohu na opravy, kdy od 1. 6. 2010 se bude jednat o částku 28 Kč/m2. Dále bylo rozhodnuto o navýšení funkcionářských odměn, a to na částku 27 Kč. Žalobce tak odeslal žalovanému nový předpis pravidelných měsíčních plateb člena–vlastníka a cen za užívání prostoru s platností od 1. 6. 2010, dle kterého měl žalovaný hradit souhrnnou měsíční platbu celkem ve výši 6 051 Kč, z toho pak pevné položky (příspěvek na správu domu a pozemku) představoval celkem částku 2 130 Kč a zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 921 Kč měsíčně.

8. Dne 27. 9. 2010 pak bylo žalobci doručeno odhlášení osob v bytě, včetně žádosti o snížení záloh na služby spojené s užíváním bytu. Na základě této žádosti tak žalobce zpracoval a odeslal žalovanému nový předpis pravidelných měsíčních plateb člena – vlastníka a cen služeb za užívání prostoru s platností od 1. 11. 2010, dle kterého měl žalovaný hradit souhrnnou měsíční platbu ve výši 3 615 Kč, z toho pak pevné položky (příspěvek na správu domu a pozemku) představoval celkem částku 2 130 Kč a zálohové platby za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 485 Kč měsíčně. Minimální výše záloh za služby spojené s užíváním bytu pak byla schválená na schůzi představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] dne 24. 11. 2008.

9. Žalobce dále uvedl, že od žalovaného obdržel na účet v období od září 2008 do července 2010 každý měsíc částku 88 000 Kč. V období od srpna 2010 do prosince 2010 pak každý měsíc obdržel částku 80 000 Kč, přičemž tyto platby zaúčtoval na nejstarší pohledávky žalovaného vzniklé na jím vlastněných dalších bytových jednotkách, neboť žalovaný částky zasílal bez uvedení variabilního symbolu a žalobce je tak údajně nemohl identifikovat. Na předmětný byt [číslo] bylo z těchto plateb k 29. 9. 2008 uhrazeno 6 109 Kč. V následujícím období pak nebylo hrazeno ničeho.

10. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Předně namítnul, že nebyla splněna podmínka splatnosti nedoplatku za služby, neboť vyúčtování žalobce za žalovaná období nejsou řádná a úplná, zejména proto, že nezohledňují zálohy na služby žalovaným uhrazené a nejsou ani řádným vyúčtováním se všemi náležitostmi, které musí mít. Ve vyúčtováních nejsou uvedeny jednotkové ceny a nejsou v nich uveden tzv. pevné položky, zejména platba do fondu oprav a údržby a další položky a jejich zůstatky. Dále žalovaný namítnul, že žalobce platby provedené žalovaným nesprávně rozúčtoval, když postupoval v rozporu s dohodou účastníků, která o tom existovala. Nicméně, i kdyby takové dohody nebylo, platby měly být rozúčtovány poměrně mezi jednotlivá SVJ a následně od nejstarších dluhů. Žalobce takto nepostupoval, platby místo toho byly rozúčtovány v podstatě na všechny ostatní byty s výjimkou předmětného bytu. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nedokládá právní tituly požadovaných plateb a o výši plateb nerozhodl oprávněný orgán, když o výši příspěvku na správu domu a pozemku, jakož i o výši záloh na úhrady za služby a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy SVJ mělo dle stanov rozhodnout shromáždění SVJ. To přitom rozhodlo pouze o položce nazvané FÚI, kdy patrně jde o fond údržby a investic. Nicméně, pro toto rozhodnutí nejsou doloženy podklady, jako je návrh rozpočtu a doklady o výši plateb za loňský rok. O výši záloh na služby, shromáždění SVJ nerozhodlo nikdy.

11. Konečně také žalovaný namítnul promlčení údajných dlužných částek nárokovaných z vyúčtování záloh za období roku 2008 a 2009, když návrh na změnu žaloby byl podán až dne 11. 6. 2013 a vyúčtování povinných plateb mělo být realizováno za rok 2008 nejpozději do 30. 4. 2009 a za rok 2009 nejpozději do 30. 4. 2010. Námitku promlčení žalovaný vznesl i co do nárokovaných pevných plateb a dalších žalobcem nárokovaných plateb se splatností v období od září 2008 do 11. 6. 2010.

12. Soud učinil následující skutková zjištění.

13. Z výpisu z veřejného rejstříku soud zjistil, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku od 3. 6. 2003, jeho předmět činnosti je správa domu a statutárním orgánem žalobce je pověřený vlastník [bytové družstvo] [bytové družstvo] [bytové družstvo] [bytové družstvo], [IČO].

14. Z prohlášení vlastníka budovy ze dne 13. 3. 2000 (dále jen„ Prohlášení vlastníka“) vyplývá, že [bytové družstvo] [bytové družstvo] je vlastníkem budovy označené jako [část názvu] [číslo], sestávající z [adresa], a to včetně zastavené plochy nacházející se pod budovou. Tímto prohlášením [bytové družstvo] [bytové družstvo] určil, mj. správcem budovy sebe a dále pravidla pro přispívání vlastníků jednotek na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami budovy.

15. Dle čl. V. odst. 1 Prohlášení vlastníka vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou budovy podle velikosti svých spoluvlastnických podílů.

16. Dle čl. V. odst. 6 Prohlášení vlastníka výše zálohy a termíny jejich splatnosti stanoví správce po projednání se společenstvím vlastníků v závislosti na předpokládaných nákladech v příslušném zúčtovacím období.

17. Dle čl. V. odst. 7 Prohlášení vlastníka vyúčtování záloh provede správce nejpozději do šesti měsíců od skončení zúčtovacího období (kalendářní rok).

18. Podle čl. V. odst. 9 Prohlášení vlastníka dlouhodobá záloha na opravy společných částí budovy se vyúčtovává pouze při změně správce. Správce je však povinen informovat vlastníky jednotek o pohybu a stavu finančních prostředků na této záloze nejméně 1× ročně.

19. Dle čl. V. odst. 10 Prohlášení vlastníka náklady na správu budovy představují zejména: a) náklady na údržbu a opravy společných částí budovy, případě pozemku příslušícího k budově b) daň z budovy c) pojištění budovy d) mzdové náklady, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění pracovníků zajišťujících provoz budovy e) spotřeba energií ve společných částech budovy (voda, elektřina, plyn, teplo) f) odvoz odpadků g) spotřeba studené vody v jednotkách včetně stočného h) spotřeba tepla a teplé vody v jednotkách i) ostatní náklady vztahující se přímo k budově 20. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se ve čtvrtém NP budovy, v ulici [ulice] [část názvu] [číslo], [adresa], v [obec] a podílu o velikosti [číslo] [číslo] na společných částech následujících domů a pozemků: [adresa] na st. p. [číslo] [adresa] na st. p. [číslo] [adresa] na st. p. [číslo] [adresa] na st. p. [číslo] [adresa] na st. p. [číslo] [adresa] na st. p. [číslo] [adresa] na st. p. [číslo] [adresa] na st. [parcelní číslo], to vše v [katastrální uzemí] [číslo], [obec], zapsáno na LV, [číslo] [číslo], vedeném [katastrální úřad], [katastrální pracoviště].

21. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne 30. 9. 2002 soud zjistil, že tato schůze navazovala na vznik Společenství vlastníků jednotek jako právnické osoby, vzniklé ze zákona k datu 1. 7. 2020 a na této schůzi byl shromážděním vlastníků jednotek zvolen pověřený vlastník [bytové družstvo] [bytové družstvo] (bod 6), schváleny stanovy (bod 4), název společenství vlastníků (bod 5), zásady hospodaření společenství vlastníků (bod 8) s tím, že platba do fondu údržby byla schválena v částce 14 Kč/m2. Z návrhu pravidel pro stanovení předpisu nájmu a příspěvku vlastníka od 1. 3. 2002 vyhotoveného [bytové družstvo] [bytové družstvo] dne 29. 1. 2002 bylo zjištěno, že příspěvek vlastníka se skládal z pevné složky (obsahující 1. anuitu a splátky, půjčky na byt, 2. zálohu na opravy a údržbu, 3. pojistné, 4. správu, 5. příspěvek do Svazu českých a moravských bytových družstev, 6. pracovní funkce SA a SV, 7. funkcionářské odměny, 8. položku ostatní, dezinfekce, poštovné, 9. pasportizace domu, 10. daň z nemovitosti za dům, 11. vodoměry, 12. RTL – způsob rozúčtování spotřeby tepla, 13. náklady na domovníky, 14. úklid) a ze záloh za služby (1. energie společných prostor, 2. odpadky, 3. a 4. CIS, internet a telefon, 5. SV vodné, stočné, 6. TUV vodné, stočné, 7. ohřev TUV, 8. teplo a topení).

22. Z notářského zápisu č. [spisová značka] ze dne 2. 10. 2002 bylo zjištěno, že k tomuto dni se konalo shromáždění vlastníků jednotek, [část názvu] [číslo] v [obec], na kterém byly schváleny, mj. stanovy (bod 4 programu), název žalobce (bod 5) programu). Pověřený vlastník [bytové družstvo] [bytové družstvo], jež bylo pověřeno výkonem funkce výboru společenství (bod 6 programu) a zásady hospodaření společenství vlastníků (bod 8), kdy byla schválena konstrukce předpisu úhrad za užívání bytu a platba do fondu údržby ve výši 14 Kč/m2. Ze stanov, jež byly přílohou tohoto notářského zápisu, soud zjistil, že podle čl. VIII. bodu 2) písm. d) je člen společenství povinen hradit stanové příspěvky na výdaje spojené se správou domu a stanové příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu. Podle písm. e), téhož bodu, článku stanov je člen společenství povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování.

23. Z čl. X. odst. 1 – 4 uvedených stanov žalobce soud zjistil, že příspěvky podle čl. VIII. bodu 2) písm. e) a d) je člen společenství povinen platit měsíčně v částkách a v termínech stanovený shromážděním vlastníků, a to na účet společenství, pokud shromáždění vlastníků nerozhodne jinak. O vyúčtování záloh rozhoduje shromáždění vlastníků jednou ročně, nevyčerpaný zůstatek na zálohách se převádí do následujícího roku, pokud shromáždění vlastníků nerozhodne jinak.

24. Zálohy podle čl. VIII. bodu 2) písm. e) stanov je výbor nebo pověřený vlastník povinen jednou ročně vyúčtovat, a to nejpozději do 90 dnů po skončení zúčtovacího období stanoveného zvláštním právním předpisem. Vzájemné vypořádání přeplatku a nedoplatků se provede nejpozději do 30 dnů po vyúčtování záloh.

25. Ze stanov žalobce ze dne 24. 4. 2007 (dále jen„ Stanovy“) soud zjistil, že tyto schválilo shromáždění vlastníků dne 24. 4. 2007. Čl. XVIII. Stanov obsahuje způsob úhrad nákladů spojených se správou domu a pozemku a úhrad za služby, tedy, že příspěvky na správu domu a pozemku a dále zálohy na úhradu za služby platí členové společenství na účet společenství (čl. VII. odst. 3 písm. f) a g) stanov), nerozhodne-li shromáždění o placení na účet správce. Vyúčtování provádí výbor 1× za kalendářní rok, nejpozději do čtyř měsíců od jeho skončení, a nedoplatek je splatný do sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.

26. Dle čl. VII. odst. 3 písm. f) Stanov do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o výši příspěvků členu společenství na správu domu a pozemku, případně o výši a způsobu placení dalších příspěvků na činnosti, uvedené zejména v čl. IV.

27. Dle čl. VII. odst. 3 písm. g) Stanov do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o výši záloh na úhradu za služby, pokud není rozhodování v této věci usnesením shromáždění svěřeno výboru nebo pověřenému vlastníkovi.

28. Z čl. XV odst. 2 písm. b) a c) Stanov plyne povinnost vlastníka hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu a povinnost hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování.

29. Z čl. XVIII. odst. 1 Stanov vyplývá, že příspěvky na správu domu a pozemku, dále zálohu na úhradu za služby, popřípadě další platby podle zvláštního právního předpisu, platí členové společenství v částkách stanovených příslušným orgánem společenství měsíčně na účet společenství (čl. VII. odst. písm. f) a g), nerozhodne-li shromáždění o placení na účet správce.

30. Dle čl. XVIII. odst. 2 Stanov vyúčtování záloh na úhrady za služby provádějí výbory jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do čtyř kalendářních měsíců po jeho skončení v souladu se stanoveným způsobem rozúčtování (čl. VII. odst. 3 písm. h). Nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.

31. Z protokolu o konání shromáždění vlastníků ze dne 24. 4. 2007, dne 24. 4. 2008, dne 30. 4. 2009, dne 20. 7. 2010, dne 26. 4. 2011 spolu se záznamy o hlasování prezenčními listinami, převzetím pozvánek a dodejkami, o převzetí pozvánek, žalovaným pozvánkami na schůze a u shromáždění konaného dne 24. 4. 2008 i se zápisem z tohoto shromáždění soud zjistil, že od 1. 6. 2008 bylo schváleno zvýšení plateb DZO na 23 Kč/m2 od 1. 6. 2009 na 25 Kč/m2, od 1. 6. 2010 na 28 Kč/m2 a od 1. 7. 2011 na 30 Kč/m2.

32. Z předpisu pravidelných měsíčních plateb člena – vlastníka ze dne 26. 5. 2008, 26. 12., 2008, 17. 5. 2009, 23. 5. 2010 a 20. 10. 2010 včetně podacích archů ze dne 28. 5. 2008, 5. 1. 2009, 10. 6. 2009, 31. 5. 2010 a 20. 10. 2010, soud zjistil, že žalobce žalovaného písemně informoval o výši záloh, kdy tyto zálohy byly specifikované pevnými položkami (záloha na příspěvek za správu domu a pozemku) a zálohou na služby spojené s užíváním jednotky, takže žalovanému bylo sděleno, že by měl žalobci hradit měsíční zálohy v měsících 09/ 2008 - 12/ 2008 ve výši 5 502 Kč, v měsících 01/ 2009 - 05/ 2009 v částce 5 709 Kč, v měsících 06/ 2009 – 5/ 2010 v částce 5 844 Kč, v měsících 06/ 2010 – 10/ 2010 ve výši 6 051 Kč, v měsících 11/ 2010 – 12/ 2010 ve výši 3 615 Kč.

33. Všechny předpisy pravidelných měsíčních plateb člena – vlastníka a cen služeb za užívání prostoru mají společné to, že obsahují položky označené poplatky – pevné položky, jež zahrnují zálohy na opravy a údržbu, pojistné domu, příspěvek člena na správu, SČMBD, pracovní funkce SA a SV, funkcionářské odměny, ostatní, vodoměry, rozúčtování topných nákladů a dále položky označené poplatky – služby, jež zahrnují položky energie společných prostor, úklid, studená voda, vodné stočné, teplá užitková voda, vodné stočné, ohřev TUV, teplo topení.

34. Z výpisu užívaných prostorů žalovaného z 30. 11. 2011 ve spojení s řádnými vyúčtováními zálohových plateb za roky 2008, 2009, 2010 vyplývá, že žalovaný v předmětné lokalitě vlastní celkem 24 bytů ve správě [bytové družstvo] [bytové družstvo].

35. Z dopisu ze dne 6. 5. 2007 vyplývá, že žalovaný požádal o rozúčtování jím zasílané částky v poměru celkových nákladů na jednotlivé jeho byty.

36. Z výpisu z účtu žalovaného za rok 2008 vyplývá, že žalovaný zaplatil žalobci za celý rok 2008 částku 1 016 433 Kč.

37. Z výpisu z účtu žalovaného dále vyplývá, že v období od září 2008 do prosince 2010 uhradil na účet žalobce následující platby: dne 2. 9. 2008 částku ve výši 16 845 Kč, dne 28. 9. 2008 částku ve výši 88 000 Kč, dne 13. 10. 2008 částku ve výši 13 437 Kč. Dále žalovaný každý měsíc hradil částku 88 000 Kč, a to až do července 2010. Následně v měsících srpnu až prosinci 2010 zaplatil každý měsíc 80 000 Kč Celkem tak žalovaný v období září 2008 – prosince 2010 žalobci zaplatil 2 454 282 Kč.

38. Oznámením o provedení započtení ze dne 11. 12. 2008 je prokázáno, že [bytové družstvo] [bytové družstvo] sdělilo žalovanému, že platbu 88 000 Kč uhrazenou 29. 9. 2008 započítává na úhradu nedoplatků vyúčtování zálohových plateb za období 1. 1. 2007 – 31. 12. 2007, ve vztahu k celkem devíti bytům (předmětný byt mezi nimi není uveden) a dále na úhradu předpisu pravidelných měsíčních plateb a cen služeb spojených s užíváním celkem osmi bytů včetně předmětného bytu. Platbu ve výši 13 437 Kč uhrazenou 14. 10. 2008 pak započítává na úhradu platby předpisu pravidelných měsíčních plateb a cen služeb spojených s užíváním bytu za období od 1. 5. 2007 – 31. 8. 2008 ve vztahu k jedinému bytu. Platbu 88 000 Kč uhrazenou dne 29. 10. 2008 pak započítává na úhradu plateb předpisu pravidelných měsíčních plateb a cen služeb spojených s užíváním bytu ve vztahu k celkem 9 bytům, předmětný byt mezi nimi není uveden.

39. Výzvami k úhradě plateb z 20. 12. 2010 ve vztahu k jednotlivým bytům žalovaného je prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu z titulu stanovených příspěvků na správu domu a pozemku, stanovených záloh na úhradu za služby a z titulu nedoplatků vyplývající z vyúčtování ve vztahu k jednotlivým bytům žalovaného v období od 1. 9. 2008 do 30. 11. 2010 s tím, že žalobce v tomto období neeviduje žádné platby žalovaného. Současně žalovaného vyzval, aby vzniklé dluhy zaplatil a platby označil variabilním symbolem.

40. Z řádných vyúčtování zálohových plateb za období od 01. 2010 do 12. 2010 ve vztahu k ostatním bytům žalovaného vyplývá, že v nich jsou uvedeny zaplacené zálohy v nulové výši a u všech bytů jsou uvedeny nedoplatky.

41. Z řádných vyúčtování zálohových plateb za období od 01. 2009 do 12. 2009 ve vztahu k ostatním bytům žalovaného vyplývá, že v nich nejsou vůbec uvedeny zaplacené zálohy, toliko zálohy předepsané. Ze všech vyúčtování pak vyplývají přeplatky.

42. Z řádných vyúčtování zálohových plateb za období od 01. 2008 do 12. 2008 ve vztahu k ostatním bytům ve vlastnictví žalovaného vyplývá, že neobsahují zaplacené zálohy, toliko uvádí předepsané zálohy. Všechna vyúčtování pak uvádí přeplatky, některá současně vedle toho uvádí nedoplatky plateb spojených s užíváním bytu (nájem) k 31. 12. 2008.

43. Z přehledu úhrad pohledávek ve vztahu k předmětnému bytu předložených žalobcem vyplývá, že ve vztahu k předmětnému bytu žalobce evidoval za období do srpna 2008 dluh 5 502 Kč spolu s úrokem z prodlení 607 Kč.

44. Z přehledu úhrad pohledávek ve vztahu k předmětnému bytu předložených žalobcem dále plyne, že z platby 88 000 Kč k 22. 9. 2008 žalobce ve vztahu k předmětnému bytu započítal 6 109 Kč, tedy částku odpovídající součtu dlužných úhrad a úroku z prodlení. Z úhrady 88 000 Kč k 29. 10. 2008 žalobce na předmětný byt nezapočetl ničeho, stejně učinil i ve vztahu k některým dalším bytům žalovaného. Úhradu 13 437 Kč z 14. 10. 2008 žalobce započetl pouze na jediný byt, a to byt odlišný od bytu předmětného. Úhradu 88 000 Kč ze dne 29. 12. 2008 žalobce započetl pouze na sedm bytů žalovaného, na předmětný byt a některé další byty nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 23. 1. 2009 žalobce započetl na celkem devět bytů, na předmětný byt spolu s dalšími byty nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 29. 1. 2009 žalobce započetl na celkem 8 bytů, ve vztahu k předmětnému bytu nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 2. 3. 2009 žalobce započetl na celkem 11 bytů, ve vztahu k předmětnému bytu nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 30. 3. 2009 žalobce započetl ve vztahu k třinácti bytům, ve vztahu k předmětnému bytu nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 29. 4. 2009 žalobce započetl na všechny byty žalovaného s výjimko dvou, mezi nimi i předmětný byt. Úhradu 88 000 Kč ze dne 29. 5. 2009 žalobce započetl na všechny byty žalovaného s výjimkou předmětného bytu. Úhradou 88 000 Kč ze dne 29. 6. 2009 žalobce rovněž započetl na všechny byty žalovaného s výjimkou předmětného bytu. Shodně žalobce postupoval i u úhrad ve výši 88 000 Kč ze dne 29. 7. 2009 a 31. 8. 2009. Úhradu 88 000 Kč ze dne 29. 9. 2009 žalobce započetl ve vztahu k celkem dvanácti bytům žalovaného, ve vztahu k předmětnému bytu nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 2. 11. 2009 žalobce započetl ve vztahu k celkem čtrnácti bytům žalovaného, ve vztahu k předmětnému bytu nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 1. 12. 2009 žalobce započetl ve vztahu k celkem šestnácti bytům žalovaného, ve vztahu k předmětnému bytu nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 29. 12. 2009 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou předmětného bytu. Úhradu 78 000 Kč ze dne 29. 1. 2010 žalobce započetl ve vztahu k celkem sedmnácti bytům žalovaného, ve vztahu k předmětnému bytu nezapočetl ničeho. Úhradu 88 000 Kč ze dne 2. 3. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou čtyř, mezi nimi i předmětného bytu. Úhradu 88 000 Kč ze dne 30. 3. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou předmětného bytu. Úhradu 88 000 Kč ze dne 29. 4. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou dvou, mezi nimi i předmětného bytu. Úhradu 88 000 Kč ze dne 31. 5. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou předmětného bytu. Úhradu 88 000 Kč ze dne 29. 6. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou pěti bytů včetně předmětného bytu. Platbu 88 000 Kč ze dne 29. 7. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou předmětného bytu. Platbu 80 000 Kč ze dne 31. 8. 2010 žalobce započetl ve vztahu k celkem třinácti bytům žalovaného, ve vztahu k předmětnému bytu nebylo započteno ničeho. Platbu 80 000 Kč ze dne 30. 9. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou předmětného bytu. Platbu 80 000 Kč ze dne 1. 12. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke čtrnácti bytům žalovaného, mezi nimiž předmětný byt není. Platbu 80 000 Kč ze dne 30. 11. 2010 žalobce započetl ve vztahu ke všem bytům žalovaného s výjimkou šesti bytů včetně předmětného bytu. Platbu 80 000 Kč ze dne 29. 12. 2010 žalobce započetl ke všem bytům žalovaného s výjimkou pěti bytů včetně předmětného bytu.

45. Z výše uvedených přehledů, jakož i z řádných vyúčtování zálohových plateb ve vztahu k ostatním bytům žalovaného v období od září 2008 do prosince 2010 je zřejmé, že správce při rozpočítání jednotlivých plateb mezi jednotlivá společenství vlastníků nepostupoval na základě principu proporcionality a teprve u každého společenství vlastníků jednotlivě, podle zásady priority. Toto je zřejmé už z toho, že ve vztahu k předmětnému bytu nejsou s výjimkou rozúčtování platby k 29. 9. 2008 uvedeny žádné platby a navíc, pokud by bylo dle výše uvedených pravidel poustupováno, nemohlo by dojít k jevu, kdy na předmětném bytě vznikl údajný nedoplatek, zatímco na jiných bytech vznikaly přeplatky.

46. Z řádného vyúčtování zálohových plateb za období od 01. 2008 do 12. 2008 vyplývá, že jsou v něm uvedeny předepsané zálohy, a nikoliv provedené platby. Uveden je celkový přeplatek 1 092 Kč, současně je uveden jakýsi nedoplatek plateb spojených s užíváním bytu (nájem k 31. 12. 2008, 22 008 Kč) ve vyúčtování.

47. Řádné vyúčtování zálohových plateb za období 01. 2009 do 12. 2009 uvádí předepsané zálohy, neuvádí zaplacené zálohy. Jako výsledek vyúčtování uvádí nedoplatek 2 600 Kč. Současně uvádí jakýsi nedoplatek plateb spojených s užíváním bytu (nájem) k 31. 12. 2009 ve výši 27 717 Kč 46.

48. Řádné vyúčtování zálohových plateb za období od 01. 2010 do 12. 2010 pak uvádí zaplacené zálohy v nulové výši s tím, že výsledkem je nedoplatek 55 581 Kč.

49. Ze všech vyúčtování pak vyplývá, že jsou účtovány náklady na studenou vodu, vodné stočné, teplou užitkovou vodu, vodné, stočné, ohřev TUV, teplo topení a energie společné prostory.

50. Všechna tři uvedená vyúčtování mají společné to, že neobsahují koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy předmětného bytu a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele a dále, že neobsahují vyúčtování těch složek příspěvku na správu domu a pozemku, jež vyúčtování podléhají, což jsou všechny s výjimkou zálohy na opravy a údržbu.

51. Poštovními podacími archy je prokázáno, že vyúčtování byla doručena žalovanému.

52. Ze zápisu schůze představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] ze dne 14. 5. 2007 vyplývá, že [bytové družstvo] [bytové družstvo] stanovilo celkovou částku, kterou byl žalovaný od 1. 5. 2007 povinen hradit na předmětný byt, a to ve výši 4 594 Kč.

53. Ze zápisu schůze představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] ze dne 25. 6. 2007 vyplývá, že byla schválena změna předpisů u jednotlivých bytů žalovaného. Ve vztahu k předmětnému bytu [bytové družstvo] [bytové družstvo] schválil následující položky: příspěvek na dlouhodobou zálohu na opravy ve výši 1 409 Kč, pojištění 20 Kč, příspěvek člena na správu 109 Kč, SČMBD 3 Kč, pracovní funkce SA a SV 17 Kč, funkcionářské odměny 21 Kč, ostatní 7 Kč, vodoměry 22 Kč, rozúčtování topných nákladů 15 Kč, energie společných prostor 64 Kč, studená voda, vodné, stočné 551 Kč, teplá užitková voda, vodné, stočné 708 Kč, ohřev TUV 1 014 Kč, úklid 21 Kč, teplo topení 1 249 Kč, to vše s platností od 1. 7. 2007.

54. Ze zápisu ze schůze představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] ze dne 12. 5. 2008 vyplývá, že byla schválena změna výše příspěvku na dlouhodobou zálohu na opravy, a to na částku 23 Kč.

55. Ze zápisu ze schůze představenstva [bytové družstvo] [bytové družstvo] ze dne 24. 11. 2008 vyplývá, že byl schválen návrh úpravy předpisů nájemného a příspěvku vlastníka od 1. 1. 2009, na základě čehož se změnily jednotlivé položky zálohových plateb za služby spojené s užíváním bytu. Od ledna 2009 se rovněž zvýšila cena pojištění domů z 30 506 Kč na 35 014 Kč. Žalovanému tak byl odeslán nový předpis pravidelných měsíčních plateb člena – vlastníka a cen služeb za užívání prostor v platnosti od 1. 1. 2009, dle kterého měl žalovaný hradit souhrnnou měsíční platbu 5 709 Kč, z toho pak pevné položky (příspěvek na správu domu a pozemku) představoval 1 788 Kč a zálohové platby za služby spojené s užíváním bytu (energie společné prostory, úklid, studená voda, vodné stočné, teplá, užitková voda, vodné točené, ohřev TUV, teplo topení ve výši 3 921 Kč měsíčně.

56. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné právně významné skutečnosti.

57. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu věci vztahující se k rozhodnému období roků 2008 až 2010 takový, že žalovaný je vlastníkem předmětné bytové jednotky v domě, jehož správu provádí žalobce, jehož statutárním orgánem je pověřený vlastník [bytové družstvo] [bytové družstvo] [bytové družstvo] [bytové družstvo]. Poměry žalobce a jednotlivých vlastníků se spravují Prohlášením vlastníka a Stanovami. Žalovaný v dané lokalitě vlastní celkem 24 bytů ve správě [bytové družstvo] [bytové družstvo]. V období od září 2008 do prosince 2010 uhradil žalovaný na účet žalobce následující platby: dne 2. 9. 2008 částku ve výši 16 845 Kč, dne 28. 9. 2008 částku ve výši 88 000 Kč, dne 13. 10. 2008 částku ve výši 13 437 Kč. Dále žalovaný každý měsíc hradil částku 88 000 Kč, a to až do července 2010. Následně v měsících srpnu až prosinci 2010 zaplatil každý měsíc 80 000 Kč Celkem tak žalovaný v období září 2008 – prosince 2010 žalobci zaplatil 2 454 282 Kč. Žalovaný určil, že tyto platby mají být rozpočteny mezi jednotlivé jeho byty v poměru celkových nákladů na jednotlivé byty. Žalobce tímto způsobem nepostupoval, poskytované platby nadto vůbec neuvedl v tzv. řádných vyúčtováních zálohových plateb za období roků 2008 až 2010 doručených žalovanému, které se vztahovaly k předmětnému bytu. Zálohy na služby, ze kterých tato vyúčtování vychází, nebyly stanoveny shromážděním vlastníků nýbrž představenstvem [bytové družstvo] [bytové družstvo]. Vyúčtování též neuvádí koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy předmětného bytu a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele. Předmětná vyúčtování též neobsahují vyúčtování těch složek příspěvku na správu domu a pozemku, jež vyúčtování podléhají. Tyto položky též nebyly stanoveny shromážděním vlastníků, nýbrž představenstvem [bytové družstvo] [bytové družstvo]. Shromáždění vlastníků schválilo pro předmětné období pouze dlouhodobou zálohu na opravy společných částí budovy (záloha na opravy a údržbu).

58. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalovaným navržený důkaz spisem Okresního soudu Praha – západ sp. zn. 10 C 86/2010, kterým měla být prokázána dohoda žalovaného a [bytové družstvo] [bytové družstvo] o způsobu rozúčtování plateb, neboť tato okolnost je prokázána provedenými důkazy a navíc se k ní závazně vyjádřil Nejvyšší soud ve svém kasačním rozhodnutí (viz odstavec 74).

59. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 posoudil soud věc dle dosavadních právních předpisů, a to s ohledem na skutečnost, že jsou nárokována plnění, na které měl žalobci vzniknout nárok v období let 2008 až 2010.

60. Na věc pak dopadá i přechodné ustanovení v § 14 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dle něhož pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti (tj. před 1. lednem 2014). Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (o něž jde v tomto řízení) se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 1). Rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů (odst. 2).

61. Soud se předně zabýval vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že ta není důvodná.

62. Dle ustanovení § 10 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. občasného zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen“ obč. zák.“) právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 – 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka, dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

63. Dle ust. § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického, tím není dotčeno ust. § 105 zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Dle ust. § 101 pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba 3letá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

64. Žalobce se žalobou podanou 29. 4. 2011 od počátku domáhá zaplacení příspěvku na správu domu a pozemku a příspěvku na opravy, rekonstrukce a modernizace domu za období od září 2008 do prosince 2010. S ohledem na to, že řízení bylo zahájeno dříve, než uplynuly 3 roky od začátku období, za něž je platba požadována, žalobou uplatněné právo není promlčeno.

65. Právo na zaplacení služeb spojených s užíváním předmětného bytu vyúčtovaných za roky 2008, 2009 a 2010, pak žalobce uplatnil změnou žaloby z 1. 12. 2011 doručenou soudu krátkou cestou při jednání konaném 2. 12. 2011. S ohledem na to, že právo bylo uplatněno v době, kdy ještě ani neuplynuly 3 roky od konce prvého sporného zúčtovacího období (rok 2008), uplatněné právo není (nemůže být) promlčeno.

66. Podle ust. § 1 odst. 2 zák. č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytu (dále jen “ZVB“) tento zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy a některá práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona.

67. Podle § 3 ZVB pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen“ vlastník jednotky“) upravuje občanský zákoník. Není-li předmětem spoluvlastnictví jednotka, ustanovení občanského zákonu o podílovém spoluvlastnictví, se nepoužijí.

68. Podle § 6 ZVB smlouva o převodu vlastnictví jednotky musí kromě obecných náležitostí obsahovat: a) označení budovy nebo domu, údaji podle katastru nemovitostí, číslo jednoty včetně jejího pojmenování a umístění v budově b) popis bytu nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich podlahová plocha a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které jsou smlouvu převáděny c) určení společných částí domu včetně určení, které části domu jsou společné vlastníkům jen některých jednotek d) stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu včetně stanovení spoluvlastnického podílu vlastník jednotky na společných částech domu, které jsou společné vlastníkům jen některých jednotek (§ 8 odst. 2) e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv ve smyslu § 21, údaji podle katastru nemovitostí. f) práva a závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k pozemku, která přecházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka jednotky.

69. Podle § 8 odst. 1 ZVB společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. S převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky přechází spoluvlastnické právo ke společným částem domu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek.

70. Podle § 9 odst. 1 ZVB společenství vlastníků jednotek (dále jen“ společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen“ správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první. Podle odst. 5 téhož ustanovení, členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem ne přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými členy společenství.

71. Podle § 9a odst. 2 ZVB společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.

72. Podle § 15 odst. 1 ZVB vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). Podle odst. 2 téhož ustanovení k účelu uvedeném v odst. 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měších i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odst. 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.

73. Žalovaný nabyl vlastnické právo ke shora specifikované jednotce [číslo] podílu o velikosti [číslo] [číslo] na společných částech výše uvedených domů a pozemku, a to na základě smlouvy o převodu bytové jednotky ze dne 23. 4. 2003 v souladu s § 6 a 8 odst. 1 a odst. 2 ZVB. Žalovaný je členem žalobce z titulu vlastnictví této jednotky v souladu s § 9 odst. 5 ZVB a je povinen přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku v souladu s § 15 odst. 1 ZVB a má povinnost platit zálohy na tyto náklady stanovené podle § 15 odst. 2 ZVB. Tato povinnost pak žalovanému plyne i z čl. V. odst. 1 Prohlášení vlastníka a z čl. XV odst. 2 písm. b) Stanov.

74. Výše záloh na služby v rozhodném období let 2008 až 2010 však nebyla určena oprávněným orgánem, kterým je dle čl. VII. odst. 3 písm. g) Stanov shromáždění vlastníků. Namísto toho o výši těchto plateb rozhodovalo představenstvo [bytové družstvo] [bytové družstvo]. Žalovaný tak ani neměl povinnost zálohy v požadované výši platit. Výjimkou je pouze záloha na opravy a údržbu, jejíž výše byla stanovována shromážděním vlastníků a žalovanému tak vznikla povinnost jí platiti. Námitky žalovaného, že nelze ověřit usnášeníschopnost shromáždění a že to nemělo k rozhodnutí potřebné podklady jsou bez právního významu, když k nim by bylo lze přihlédnout pouze ve zvláštním řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků. Pokud nebyla v takovém řízení neplatnost usnesení vyslovena, mají zamýšlené právní účinky.

75. V rámci dalšího právního posouzení byl soud vázán závazným právním názorem vysloveným Nejvyšší soudem v rozsudku, č. j. 26 Cdo 2338/2018 – 372 ze dne 22. 5. 2019, kterým Nejvyšší soud zrušil dřívější rozsudky odvolacího soudu i soudu prvního stupně. Nejvyšší soud uzavřel, že žalovaný jako dlužník hradil své dluhy (měsíční úhrady spojené s vlastnictvím 24 bytových jednotek) jednou platbou na účet správce, který je pak rozpočítával (zúčtovával) na pohledávky jednotlivých věřitelů (Společenství vlastníků jednotek). Vzhledem k tomu, že šlo o pohledávky více věřitelů, a nebylo tak možné určit, která z pohledávek má právo přednostního uspokojení a vzhledem k tomu, že žalovaný mínil jednou platbou uspokojit všechny věřitele (žádného z nich z plateb nevyloučil, naopak dopisem ze dne 6. 5. 2007 požádal o rozúčtování jím zasílané částky v poměru celkových nákladů na jednotlivé byty), měl správce platbu žalovaného rozpočítat mezi jednotlivá společenství vlastníků na základě principu proporcionality, a teprve u každého společenství vlastníků jednotlivě postupovat při úhradě jeho pohledávek, případně podle zásady priority.

76. Nejvyšší soud dále uvedl, že o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti, a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování, a to ani částečně.

77. Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování TUV mezi konečné spotřebitele stanovila v rozhodné době vyhláška č. 372/2001 Sb. Pro ostatní poskytované služby v rozhodné době nebyly obsahové náležitosti vyúčtování stanoveny zvláštním právním předpisem. Nicméně s ohledem na citovaný názor Nejvyššího soudu s přihlédnutím k funkci vyúčtování, soud uzavírá, že řádné vyúčtování musí obsahovat minimálně údaj o jednotkové ceně plnění, údaj o množství plnění, údaj o celkové ceně plnění a dále údaj zaplacených zálohách a případném nedoplatku či přeplatku vzniklý konfrontací ceny plnění a zaplacených záloh. Vlastník jednotky totiž musí z vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen poznat, zda požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě a jím poskytnutému plnění formou záloh.

78. Nevyhovuje-li vyúčtování shora uvedenému požadavku, potom poskytovatel služeb nesplnil svou povinnost vyúčtovat příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., když každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat. Nebyli-li vyúčtování řádné, povinnost provést jej i nadále trvá. Není-li vyúčtování věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování řádně provést, ale i v důsledku nesplnění uvedené povinnosti nenastala splatnost nedoplatku (případně přeplatku) plynoucího z vyúčtování.

79. Vyúčtování rovněž musí být (jako každý právní úkon) určité, jinak je stiženo absolutní neplatností ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák.

80. Předmětná vyúčtování služeb za roky 2008, 2009 a 2010 těmto požadavkům nevyhovují a tudíž údajné nedoplatky v nich uvedené nejsou splatné. Žaloba je proto v rozsahu požadavku na zaplacení 44 260 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 44 260 Kč od 01. 08. 2009 do zaplacení, 49 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 400 Kč od 01. 08. 2010 do zaplacení a 55 581 Kč se zákonným úrokem z prodlení částky 55 581 Kč od 01. 08. 2011 do zaplacení nedůvodná, když ohledně jistin je (minimálně) předčasná a ohledně úroku z prodlení není dána po právu, když s ohledem na nesplatnost jistin žalovaný není v prodlení a nemohla mu tudíž vzniknout povinnost platit úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák.

81. Jednotlivá vyúčtování vykazují následující konkrétní vady. Tzv. řádné vyúčtování zálohových plateb za období roku 2008 neuvádí zálohové platby poskytnuté žalovaným. Bylo přitom prokázáno, že žalovaný v období roku 2008 poskytoval zálohové platby a byl zde jeho efektivní pokyn, jakým způsobem je rozpočíst na jednotlivé byty (správce měl platbu žalovaného rozpočítat mezi jednotlivá společenství vlastníků na základě principu proporcionality, a teprve u každého společenství vlastníků jednotlivě postupovat při úhradě jeho pohledávek, případně podle zásady priority). Navíc je zřejmé, že žalobce dle tohoto pokynu nepostupoval, když uvedl, že platby žalovaného rozpočítával způsobem, který vedl ke vzniku nedoplatku u některých jednotek a ke vzniku přeplatku u jiných; přitom při správném způsobu rozpočtení plateb k takovému jevu nemůže dojít. Vyúčtování pak uvádí na jednu stranu přeplatek 1 092 Kč a na druhou jakýsi nedoplatek 22 008 Kč, kdy ovšem není naprosto zřejmé, jakým způsobem byl určen a čeho se má týkat. Vyúčtování je tak navíc zmatečné (neurčité) a proto nemůže být platným právním úkonem. Vyúčtování dále obsahuje předepsané zálohy, jejich výše ovšem nebyla stanovena k tomu oprávněným orgánem.

82. Tzv. řádné vyúčtování zálohových plateb za období roku 2009 neuvádí zálohové platby poskytnuté žalovaným. I pro toto období přitom bylo prokázáno, že žalovaný poskytoval zálohové platby a byl zde jeho efektivní pokyn, jakým způsobem je rozpočíst na jednotlivé byty. Opět je navíc zjevné, že žalobce dle tohoto pokynu nepostupoval, když uvedl, že platby žalovaného rozpočítával způsobem, který vedl ke vzniku nedoplatku u některých jednotek a ke vzniku přeplatku u jiných. Při rozpočítání plateb v souladu s pokynem žalovaného k takovému jevu přitom nemůže dojít. Vyúčtování pak uvádí nedoplatek pouze 2 600 Kč a pak jakýsi další nedoplatek 27 717 Kč, kdy pět není zřejmé, jakým způsobem byl určen a čeho se týká. Vyúčtování je tak navíc zmatečné (neurčité) a proto není platným právním úkonem. Vyúčtování dále obsahuje předepsané zálohy, jejich výše ovšem nebyla stanovena k tomu oprávněným orgánem. I zde je navíc zjevné, že žalobce dle tohoto pokynu nepostupoval, když uvedl, že platby žalovaného rozpočítával způsobem, který vedl ke vzniku nedoplatku u některých jednotek a ke vzniku přeplatku u jiných.

83. Tzv. řádné vyúčtování zálohových plateb za období roku 2010 uvádí zálohové platby žalovaného v nulové výši, ten přitom i v tomto období platby poskytoval a byl zde efektivní pokyn, jak je rozpočíst mezi jednotlivé jeho byty. Opět je zjevné, že žalobce dle tohoto pokynu nepostupoval, když uvedl, že platby žalovaného rozpočítával způsobem, který vedl ke vzniku nedoplatku u některých jednotek a ke vzniku přeplatku u jiných.

84. Předmětná vyúčtování jsou dále i v rozporu s vyúčtováními ohledně dalších bytů žalovaného za období let 2008 až 2010, dle nichž u ostatních bytů vznikly přeplatky. To opět ukazuje, že žalobce nerozpočetl zálohové platby poskytnuté žalovaným mezi jednotlivá SVJ dle principu proporcionality, a teprve u každého SVJ jednotlivě případně podle zásady priority. Pokud by bylo postupováno dle uvedených zásad, hradily by se rovnoměrně závazky ve vztahu ke všem bytům a nemohlo by dojít k tomu, že u některých bytů jsou vykazovány nedoplatky a u jiných přitom přeplatky.

85. Nad rámec uvedeného jsou předmětná vyúčtování vadná i z důvodu, že v rozporu s § 7 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 372/2001 Sb. neuvádí koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy předmětného bytu a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele.

86. Žaloba je dále nedůvodná i ohledně požadavku žalobce na zaplacení neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku za období od září 2008 do prosince 2010 ve výši 54 066 Kč s úrokem z prodlení. Nedůvodnost žaloby je dána s ohledem na to, že tyto platby, jejichž povaha je zálohová (srov. 15 odst. 2 ZVB i čl. V odst. 6 Prohlášení vlastníka) a podléhají tak vyúčtování, s výjimkou dlouhodobé zálohy na opravy společných částí budovy (srov. čl. V odst. 9 Prohlášení vlastníka), žalobcem žalovanému vyúčtovány nebyly. Žalovanému tak vznikla povinnost platit pouze položku záloha na opravy a údržbu, jež za období září až prosinec 2008 činila 4 x 1 543 Kč, tj. 6 172 Kč, za období leden 2009 až květen 2009 činila 5 x 1 543 Kč, tj. 7 715 Kč, za období červen 2009 až květen 2010 činila 12 x 1879 Kč, tj. 22 548 Kč, za období červen 2010 až říjen 2010 činila 5 x 1 879 Kč, tj. 9 395 Kč a za období listopad až prosinec 2010 činila 2 x 1 879 Kč, tj. 3 758 Kč Celkem se tak jedná o částku 49 588 Kč. Na ostatní platby nadto ani žalobci nevzniklo právo, když jejich výše nebyla stanovena oprávněným orgánem (shromážděním vlastníku), nýbrž představenstvem [bytové družstvo] [bytové družstvo]. Ze strany žalovaného pak byly poskytovány platby, které při jejich započtení v souladu s efektivním pokynem žalovaného zcela postačovaly na úhradu uvedených položek a dokonce by postačovaly i k úhradě celého příspěvku na správu domu a pozemku v žalobcem nárokované výši 54 066 Kč. Je tomu tak proto, že žalovaný v období září 2008 až prosince 2010, tj. 28 měsíců, poskytl žalobci platbu celkem 2 454 282 Kč. Pokud tuto částku rozdělíme poměrně mezi všech 24 bytů žalovaného, výsledkem je částka 102 262 Kč (zaokrouhleno na celé Kč). Tato částka natolik převyšuje žalobcem nárokovanou částku 54 006 Kč, že lze bez rozumných pochybností uzavřít, že žalovaným poskytnutými platbami by došlo k její plné úhradě a to i kdyby na ní žalobci vzniklo právo. Tím spíše žalovaným poskytnuté plnění postačuje k úhradě částky 49 588 Kč.

87. S ohledem na uvedené soud žalobu v celém rozsahu, jako danou nedůvodně a nikoliv po právu, zamítnul.

88. Jelikož žalobce nebyl v řízení úspěšný je dle § 142 odst. 1 o.s.ř. povinen hradit žalovanému náklady řízení v plné výši celkem 138 627 Kč Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem za odvolání ve výši 10 040 Kč, soudním poplatek za dovolání ve výši 14 000 Kč, odměnou zástupkyně žalovaného za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, odvolání z 3.10.2016, doplnění odvolání z 11.2.2018, účast u jednání odvolacího soudu dne 13.2.2018, dovolání z 1.5.2018, replika žalovaného na vyjádření žalobce k dovolání, účast u jednání dne 31.10.2019, účast u jednání dne 31.3.2021 v rozsahu přes 2 hod) po 9 140 Kč úkon, odměnou za 2 úkony právní služby (odvolání proti usnesení o pokračování v řízení, účast u jednání dne 7.4.2021), náhradou hotových výdajů za 11 uvedených úkonů právní služby po 300 Kč úkon a náhradou za DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 19 887 Kč.

Poučení