57 A 1/2015 - 91

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Jaroslava Škopka, v právní věci žalobce A.D.R., bytem …, zastoupeného P.K., proti žalovanému Magistrátu města Karlovy Vary, se sídlem Karlovy Vary, Moskevská 21, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí ve věci vedené u žalovaného pod sp.zn. 8202/OD- P/14/Ku, takto:

Výrok

I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí ve věci vedené u žalovaného pod sp.zn. 8202/OD-P/14/Ku ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11.606 Kč, a to ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Předmět řízení. Žalobce se žalobou domáhal ochrany před nečinností žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí ve věci vedené u žalovaného pod sp.zn. 8202/OD-P/14/Ku. II. Žaloba. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaný vydal dne 20.8.2014 příkaz č.j. 16115/OD- P/14, sp.zn. 8202/PD-P/14/KU, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu podle ustanovení § 125f odst. 1 silničního zákona. Žalobce podal proti příkazu odpor prostřednictvím svého zmocněnce, společnosti FLEET Control, s.r.o. datovou zprávou doručenou do datové schránky žalovaného dne 2.9.2014 v 15:45 hodin. Součástí podání odporu byl sken podepsané plné moct. Žalovaný byl dále ve věcí nečinný, proto žalobce dne 28.10.2014 požádal o uplatnění opatření proti nečinnosti Krajský úřad Karlovarského kraje, jako k tomu příslušný nadřízený správní orgán. Krajský úřad Karlovarského kraje se vyjádřil v písemnosti ze dne 24.11.2014, zn. 2897/DS/14-11 tak, že žalovaný není nečinný, neboť podání odporu bylo vadné, kdy k podání odporu nebyl přiložen originál plné moci. Žalobce se s tímto právním názorem neztotožňuje. Podle Nejvyššího správního soudu, plně postačuje plná moc předložená v prosté kopii, vyjma případů, kdy správní orgán má na základě konkrétních okolností pochybnosti, zda plná moc byla účastníkem skutečně udělena (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.10.2014, č. j, 4 As 171/2014-26). V projednávané věci tím spíše nemohl správní orgán pojmout pochybnosti o tom, zda je společnost FLEET Control, s.r.o. zástupcem účastníka, když jej zastupuje též v jiných právních věcech (např. zde u soudu napadené rozhodnutí žalovaného č. j. 18655/OD-P/14). I v případě, že by žalovaný pojal pochybnosti o plné moci, pak by byl překážkou v řízení teprve takový stav, kdyby žalovaný vyzvat podatele k odstranění vady podání (§ 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) a tento by na výzvu plnou moc nedoplnil. Krajský úřad Karlovarského kraje sice argumentoval tím, že žalobci doručil výzvu k doložení originálu plné moci, avšak tato nebyla právně účinná. Žalobce si však tohoto není vědom, pokud nějaká taková výzva byla žalobci doručena, je možné, že chybně identifikoval právní věc, které se týká, případně zaslal správnímu orgánu nesprávnou plnou moc. I kdyby však správní orgán zaslal výzvu k odstranění vady podání přímo žalobci, nejednalo by se o účinnou výzvu. Správní orgán totiž písemnosti doručuje zástupci (§ 34 odst. 2 správního řádu), případně k odstranění vady podání vyzývá „podatele“ (§ 37 odst. 3 správního řádu), kterým byla právě společnost FLEET Control, s.r.o.; ostatně, lze též předpokládat lepší právní znalost u zástupce účastníka, než u účastníka samotného. Správní orgán měl vyzvat právě podatele, tj. společnost FLEET Control, aby doložila své oprávnění jednat jménem účastníka. Podle názoru Nejvyššího správního soudu, má správní orgán za povinnost, v případě, že je podána plná moc, kterou správní orgán vyhodnotí jako imperfektní, vyzvat jak jeho zmocněnce, tak účastníka samotného, k odstranění vady podání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.9.2011, č. j. NSS 4 As 27/2011-37). Výzva pak musí obsahovat stanovení lhůty k odstranění vady podání (doložení bezchybné plné moci) a poučení o následcích neodstranění výzvy, v tomto konkrétním případě tedy, že v případě neodstranění vady nebude k úkonu (podání odporu) přihlíženo (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2011, č. j. 2 As 99/2010-67). Nesplňuje-li výzva k odstranění vady podání výše uvedené, tj. není-li doručena jak účastníkovi, tak jeho zástupci, neobsahuje-li stanovení lhůty k odstranění vady a poučení o následcích jejího neodstranění, nelze na takovou výzvu hledět jako na výzvu účinnou a její nesplnění nemůže být bráno v neprospěch účastníka. Zástupce žalobce se o tom, že správní orgán považuje plnou moc za vadou, dozvěděl teprve z písemnosti Krajského úřadu Karlovarského kraje, nadepsané „Sdělení k odporu ze dne 8. 10. 2014, č. j. 2897/SD/14- 3“. Byť se nejednalo o výzvu k odstranění vady podání, tak bylo z písemnosti seznatelné, že ve věci považuje správní orgán plnou moc za nedostatečnou, a proto zástupce žalobce na podkladě této výzvy plnou moc neprodleně doplnil. Krajský úřad Karlovarského kraje konstatoval, že k takovému podání nepřihlédne. Žalobce shledává postup Krajského úřadu Karlovarského kraje, jakož i žalovaného, účelovým. V řízení o žalobě projednávané zdejším soudem pod sp. zn. 17A 44/2013 Krajský úřad Karlovarského kraje v procesním postavení žalovaného vyjádřil názor, že v žádném případě není vadou plné moci, je-li podána v kopii. S tímto názorem se pak ztotožnil též zdejší soud, jakož i Nejvyšší správní soud (rozsudek ze dne 7.8.2014, č. j, 10 As 151/2014 - 33). Žalobce, jakož i jeho zástupce, pak neměl sebemenší důvod pochybovat o platnosti plné moci, je-li doručena v prosté kopii. Žalobce zastává názor, že žalovanému nic nebránilo v tom, aby ve lhůtě dle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, tj. 60 dnů ode dne zahájení řízení, vydal meritorní rozhodnutí. Na závaznost této lhůty nemůže mít vliv ani případná vada podání ze strany účastníka, neboť v případě výzvy k odstranění vady podání se řízení nepřerušuje. Pokud pak žalovaný zastává názor, že žalobce vadu řízení neodstranil, tak žalobce s tímto názorem nesouhlasí a zastává názor takový, že nebyl účinně vyzván k jejímu odstranění; na plnou moc je pak nutno hledět jako na bezvadnou, neboť její případnou závadnost žalovaný nerozporoval doručením výzvu k odstranění vady podání zástupci žalobce. III. Vyjádření žalovaného k žalobě. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že s tvrzením žalobce o své nečinnosti v řízení zásadně nesouhlasí a považuje za nutné uvést veškeré okolnosti, které uvedené řízení provázejí. Dne 22.4.2014 obdržel žalovaný úřední záznam o oznámení dopravního přestupku (č.j.: 8202/OD-P/14/Ku) spočívajícího v porušení ust. §4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), když se žalobce se svým vozidlem RZ …černé barvy dopustil přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu spáchaného v ulici Dr. Bechera v Karlových Varech. Žalovaný zaslal dne 16.5.2014 žalobci výzvu č. j.: 9101/OD-P/14 k uhrazení určené Částky ve výši 500 Kč do 15ti dnů od doručení výzvy s odůvodněním výzvy. Žalobce výzvu převzal dne 20.5.2014. Následně žalobci žalovaný doručil předvolání k podání vysvětlení, které si žalobce převzal dne 16.6.2014. Dne 2.7.2014 byla do datové schránky žalovaného doručena zpráva nazvaná „odepření výpovědi“ odeslaná z datové schránky společnosti, která obsahovala sdělení napsané společností obsahující odepření výpovědi a plnou moc ve formátu PDF. Žalovaný zaslal žalobci dne usnesení o stanovení lhůty 3 pracovních dnů pro doložení originálu plné moci, kterou si žalobce převzal dne 10.7.2014. Následně žalovaný věc odložil záznamem ze dne 5.8.2014, neboť se mu nepodařilo ve lhůtě 60ti dnů ode dne, kdy se o přestupku dověděl, zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Dne 28.4.2014 obdržel žalovaný oznámení o podezření ze spáchání přestupku (č.j.: 8075/C)D- P/14/Zá) vozidlem RZ … černé barvy dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu v ulici Dr, Bechera v Karlových Varech. Žalovaný zaslal dne 2.5.2014 žalobci výzvu č.j.: 8206/OD-P/14 k uhrazení určené částky ve výši 500 Kč do 15ti dnů od doručení výzvy s odůvodněním výzvy. Žalobce výzvu převzal dne 6.5.2014. Následně, dne 6.6.2014, žalovaný obdržel do datové schránky zprávu nazvanou „vyjádření“ odeslanou z datové schránky společnosti, která obsahovala sdělení napsané společností obsahující identifikační údaje řidiče vozidla v době spáchání přestupku a plnou moc ve formátu PDF. Kontrolou evidence obyvatel žalovaný zjistil, že osoba uvedená žalobcem jako řidič jeho vozidla zemřela dne 9.5.2014. Žalovaný zaslal žalobci dne 26.6.2014 usnesení o stanovení lhůty 3 pracovních dnů pro doložení originálu plné moci, kterou si žalobce převzal dne 30.6.2014. Žalovaný zaslal žalobci 10.7,2014 předvolání k podání vysvětlení, které si žalobce převzal dne 14.7.2014. Následně byla, dne 30.7.2014, do datové schránky žalovaného doručena zpráva od společnosti, jejímž obsahem bylo sdělení o odepření výpovědi žalobce a plná moc. Žalovaný věc odložil záznamem ze dne 5.8.2014, neboť se mu nepodařilo ve lhůtě 60ti dnů ode dne, kdy se o přestupku dověděl, zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Dne 13.6.2014 obdržel žalovaný oznámení o podezření ze spáchání přestupku (č.j.: 11654/OD-P/14/Šam) vozidlem RZ … černé barvy dle ust. § 125c odst. 1 písm, k) zákona o silničním provozu v ulici Dr. Bechera v Karlových Varech, Žalovaný zaslal dne 18.6.2014 žalobci výzvu č.j.: 1173 l/OD-P/14 k uhrazení určené částky ve výši 500 Kč do 15ti dnů od doručení výzvy s odůvodněním výzvy. Žalobce výzvu převzal dne 20.6.2014. Následně, dne 23.6.2014, žalovaný obdržel do datové schránky zprávu nazvanou „vyjádření“ odeslanou z datové schránky společnosti, která obsahovala sdělení napsané společností obsahující identifikační údaje řidiče vozidla v době spáchání přestupku a plnou moc ve formátu PDF ze dne 20.6.2014. Kontrolou evidence obyvatel žalovaný zjistil, že osoba uvedená žalobcem jako řidič jeho vozidla zemřela dne 14.6.2014. Žalovaný zaslal žalobci dne 26.6.2014 usnesení o stanovení lhůty 3 pracovních dnů pro doložení originálu plné moci, kterou si žalobce převzal dne 30.6.2014. Žalovaný zaslal žalobci 10.7.2014 předvolání k podání vysvětlení, které si žalobce převzal dne 14.7.2014. Následně byla, dne 30.7.2014, do datové schránky žalovaného doručena zpráva od společnosti, jejímž obsahem bylo sdělení o odepření výpovědi žalobce a plná moc. Žalovaný věc odložil záznamem ze dne 19.8.2014, neboť se mu nepodařilo ve lhůtě 60ti dnů ode dne, kdy se o přestupku dověděl, zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Dne 16.5.2014 obdržel žalovaný oznámení o podezření ze spáchání přestupku (č.j.: 9398/OD-P/14/Šam) vozidlem RZ … černé barvy dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu v ulici Horova - Varšavská v Karlových Varech. Žalovaný zaslal dne 22.5.2014 žalobci výzvu č.j.: 9611/OD-P/14 k uhrazení určené částky ve výši 500 Kč do 15ti dnů od doručení výzvy s odůvodněním výzvy. Žalobce výzvu převzal dne 26.5.2014. Žalovaný zaslal žalobci 12.6.2014 předvolání k podání vysvětlení, které si žalobce převzal dne 16.6.2014. Následně byla, dne 2.7.2014, do datové schránky žalovaného doručena zpráva od společnosti, jejímž obsahem bylo sdělení o odepření výpovědi žalobce a plná moc ze dne 26.5.2014. Žalovaný zaslal žalobci dne 7.7.2014 usnesení o stanovení lhůty 3 pracovních dnů pro doložení originálu plné moci, kterou si žalobce převzal dne 10.7.2014. Žalovaný věc odložil záznamem ze dne 5.8.2014, neboť se mu nepodařilo ve lhůtě 60ti dnů ode dne, kdy se o přestupku dověděl, zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Dne 6.5.2014 obdržel žalovaný úřední záznam o oznámení dopravního přestupku (č.j.: 8607/OD-P/14/Prů) spočívajícího v porušení ust. §4 písm c) zákona o silničním provozu, když se žalobce se svým vozidlem RZ … černé barvy dopustil přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu spáchaného v ulici Varšavská v Karlových Varech. Žalovaný zaslal dne 19.5.2014 žalobci výzvu č. j.: 9175/OD-P/14 k uhlazení určené částky ve výši 500,-Kč do 15ti dnů od doručení výzvy s odůvodněním výzvy. Žalobce výzvu převzal dne 21.5.2014. Následně žalobci žalovaný doručil předvolání k podání vysvětlení, které si žalobce převzal dne 16.6.2014. Dne 2.7.2014 byla do datové schránky žalovaného doručena zpráva nazvaná „odepření výpovědi“ odeslaná z datové schránky společnosti, která obsahovala sdělení napsané společností obsahující odepření výpovědí a plnou moc ve formátu PDF ze dne 26.5.2014. Žalovaný zaslal žalobci dne 7.7.2014 usnesení o stanovení lhůty 3 pracovních dnů pro doložení originálu plné moci, kterou si žalobce převzal dne 10.7.2014. Následně žalovaný věc odložil záznamem ze dne 5.8.2014, neboť se mu nepodařilo ve lhůtě 60ti dnů ode dne, kdy se o přestupku dověděl, zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Dne 19.8.2014 rozhodí žalovaný usnesením o spojení všech výše uvedených přestupkových jednání podezřelého a vedení řízení pod sp. zn.: 8202/OD-P/14/Ku s odůvodněním, že se jedná o přestupky, z jejichž páchání je podezřelá totožná osoba a k jejich projednání je příslušná totožná správní osoba. Dne 20.8.2014 vydal žalovaný příkaz č.j.: 16115/OD-P/14 kterým uložil žalobci jako provozovateli motorového vozidla povinnost zaplatit pokutu ve výši 2.500 Kč a náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč do 30ti dnů od právní moci příkazu. V poučení žalovaný uvedl, že žalobce může proti příkazu podat ve lhůtě 8 dnů odpor. Žalovaný zaslal žalobci příkaz na obě známé adresy, tj. …, odkud si žalobce nechává poštu přeposílat na adresu … a na adresu …. Žalobce převzal zásilku s příkazem na adrese v Karlových Varech dne 29.8.2014 a v zásilku obsahující příkaz, přeposlanou ze Sokolova, dne 2.9.2014. Dne 2.9.2014 obdržel žalovaný do datové zprávy zásilku nazvanou „odpor“, odeslanou společností spolu se sdělením „podáváme odpor“ a plnou mocí ze dne 21.5.2014. Žalovaný postoupil celý spis odvolacímu orgánu dne 9.9.2014, o čemž vyrozuměl žalobce. Krajský úřad Karlovarského kraje následně sdělil žalobci podáním ze dne 8.10.2014, že s ohledem na skutečnost, kdy orgánu prvního stupně ani po předchozích výzvách nedoložil originál plné moci či úředně ověřenou kopii plné moci, na jejímž základě by byla společnost oprávněna zastupovat žalobce, nelze na odpor nahlížet jako na odpor podaný oprávněnou osobou (účastníkem řízení). Dne 30.10.2014 obdržel žalovaný originál plné moci ze dne 28.10.2014 zmocňující společnost k zastupování žalobce v celém řízení. Žalovaný konstatoval, že je přesvědčen, že podanou žalobu je nutné hodnotit ve uvedených souvislostech, ze kterých je patrné, že se žalobce opakovaně dopouští totožných přestupků v oblasti dopravy a svým dalším úmyslným postupem maří vyšetřování těchto přestupků. Žalobce, doufajíc, že pokud se nechá v řízení zastoupit společností, dosáhne jejím prostřednictvím promlčení přestupku či jeho odložením, pokud uvede jako řidiče vozidla v době spáchání přestupku osobu, která záhy zemřela. Žalobce se proto účelově vystavenou plnou mocí snaží přesvědčit žalovaného o svém zastoupení společností, která za úplatu poskytuje řidičům „pomoc“ spočívající v obstrukcích při vedení přestupkových řízení za účelem dosažení promlčení přestupku apod. Takto veřejně se totiž vyjádřil jednatel společnosti do médií a žalovanému je způsob jeho podnikání známý (viz článek v časopise E 15 Právo a Byznys, duben 2014, str. 14, 15, článek „Velmi zvláštní služby“). Žalovaný tedy měl důvodné pochybnosti o vzniku zastoupení žalobce společností, neboť na plné moci absentoval podpis jednatele společnosti s prohlášením, že zmocnění žalobce přijímá, navíc když prostou kopii plné moci předložil žalovanému třetí subjekt (společnost) a nešlo jednoznačně dovodit, že se jedná o projev žalobcovi vůle. Přes to, že žalovaný v každém uvedeném přestupkovém řízení vyzýval žalobce k doložení originálu plné moci ve lhůtě tří dnů, žalobce tak nikdy neučinil. Žalovaný ve všech přestupkových řízeních doručoval jednotlivá podání pouze žalobci, neboť nikdy neměl za prokázané, že společnost je oprávněna žalobce zastupovat. Originál plné moci k zastupování v předmětném řízení je datován ke dni 28.10.2014, přičemž „původní plná moc“ - předložená v kopii, je datována ke dni 21.5.2014. Otázkou tedy je, proč nebyl předložen originál plné moci s dřívějším datem vystavení/podpisu zmocnitele, tj. ke dni 21.5.2014. Uvedené nepřesnosti tedy vyvolaly důvodné pochybnosti na straně žalovaného, zda zastoupení žalobce v předmětném řízení je platné. Žalovaný si dovoluje poukázat na procesní obranu uplatněnou v ústavní stížnosti ze dne 20.10.2014 proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7.8.2014, č.j.: 10 As 151/2014-33, kdy se jednalo o skutkově velmi podobnou věc týkající se zastoupení totožnou společností v přestupkovém řízení. V tomto řízení naopak účastník řízení (mimochodem zastoupený stejným advokátem, jako je nyní žalobce) namítá, že správní orgány neměly přihlédnout k plné moci, neboť ta byla předložena v prosté kopii. Nutno tedy shrnout, že žalovaný měl důvodné pochybnosti o platnosti předložené plné moci žalovaným a postupoval tak v daném správním řízení správně. Závěrem žalovaný konstatuje, že žalobce byl v minulosti již 20x vyšetřován Městskou policií Karlovy Vary pro spáchané dopravní přestupky, přičemž v roce 2014 byl projednáván celkem v 11 ti případech. Lze tedy s určitostí tvrdit, že je osobou, která byla již vícekrát účastníkem správního řízení v oblasti dopravních přestupků a má tedy povědomí o způsobu vedení tohoto typu správního řízení. IV. Vyjádření účastníků při jednání. Účastníci při jednání setrvali na svých dosavadních tvrzeních. V. Posouzení věci soudem. V souladu s ustanovením § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§ 13 odst. 2). Vydání příkazu je prvním úkonem v řízení vůči obviněnému, který může být současně také úkonem posledním. To v případě, kdy proti němu nebyl včas podán odpor, neboť podle § 87 odst. 5 zákona o přestupcích příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí. Na základě ustanovení § 87 odst. 4 zákona o přestupcích obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze. Žalovaný vydal dne 28.8.2014 příkaz. Proti tomuto příkazu byl podán odpor ze dne 2.9.2014, ke kterému byla připojena fotokopie plné moci ze dne 21.5.2014. Dne 30.10.2014 obdržel žalovaný originál plné moci ze dne 28.10.2014 zmocňující společnost FLEET Control s.r.o. k zastupování žalobce v celém řízení. Jednou z procesních podmínek, deklaruje-li účastník řízení, že je zastoupen, nebo prohlašuje-li jednající, že je zástupcem, je předložení originálu plné moci, a to buď v písemné, nebo elektronické podobě. Není-li plná moc předložena vůbec, nebo je předložená vadná či pouze ve fotokopii, lze tento nedostatek odstranit. Teprve poté, není-li přesto tento nedostatek odstraněn, lze z této skutečnosti vyvozovat konkrétní důsledky. Vyzývá-li správní orgán k odstranění nedostatku plné moci, je povinen uvést, v čem nedostatek spočívá, jak a v jaké lhůtě je nezbytné jej odstranit, a jaký důsledek bude mít eventuální nepředložení bezvadné plné moci. Ze strany žalovaného k ničemu takovému nedošlo. Dne 30.10.2014 žalovaný navíc obdržel originál plné moci ze dne 28.10.2014 zmocňující společnost FLEET Control s.r.o. k zastupování žalobce v celém řízení. V rozhodnutí ze dne 28.12.1983, sp.zn. 3 Cz 88/83, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R 12/1985, Nejvyšší soud uvedl: „Jestliže ten, kdo vystupoval v občanském soudním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, předloží dodatečně ve lhůtě určené soudem plnou moc, je tím uvedený nedostatek zhojen a byly tak schváleny i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci“. Dále je možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 495/97, publikované v Soudní judikatuře pod označením SJ 40/1998, v němž byl přijat závěr: „Jestliže zástupce účastníka předloží soudu k průkazu zastoupení při podání odvolání procesní plnou moc vystavenou až po dni podání odvolání, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen. Odmítnout odvolání jako podané osobou neoprávněnou z tohoto důvodu nelze; nedostatek průkazu procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o. s. ř.)“. Skutečnost, že originál plné moci je z pozdějšího dne než předložená fotokopie plné moce je tak skutečností nerozhodnou. S ohledem na shora uvedené je nezbytné uzavřít, že žalobce je v řízení řádně zastoupen a s ohledem na podaný odpor nastal důsledek předvídaný ustanovením § 87 odst. 4 zákona o přestupcích. Pokud žalovaný za této situace nepokračuje v řízení, je bezdůvodně nečinný. Soud neprovedl žádný z dalších účastníky navržených důkazů, neboť jejich provedení nebylo třeba k posouzení důvodnosti žaloby. Vystupování žalobce v předchozích řízeních, skutečnost, kolika přestupků se měl žalobce v minulosti dopustit, jaký byl žalobcův cíl při zastoupení se společností FLEET Control s.r.o., jakou pověst má tato společnost, jsou skutečnostmi, které nemají žádný vliv na závěry učiněné shora. VI. Rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že žaloba byla důvodná, soud podle § 81 odst. 2 s.ř.s. rozsudkem žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí o žádosti a stanovil mu k tomu lhůtu šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tato lhůta není delší než lhůta, kterou určuje zvláštní zákon, neboť podle § 71 odst. 3 správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Správní řízení je na samém počátku a v řízení o správních deliktech je zpravidla třeba nařídit ústní jednání, a proto soud stanovil lhůtu v délce šedesáti dnů. VII. Náklady řízení. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000 Kč, a odměně advokáta za 2 úkony právní služby, a to za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), a jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát jménem žalobce podal žalobu. Podle § 9 odst. 3 písm. f) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí sazba za jeden úkon právní služby ve věcech žalob projednávaných podle soudního řádu správního částku 3.100 Kč. Za dva úkony právní služby tak odpůrci přísluší náhrada ve výši 6.200 Kč. Podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu má advokát za jeden úkon právní služby nárok na paušální částku ve výši 300 Kč, tj. za dva úkony částku ve výši 600 Kč. Náklady řízení dále spočívají náhradě jízdních výdajů zástupce žalobce k soudnímu jednání. Jízdní výdaje podle § 157 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. spočívají v základní náhradě za každý 1 km jízdy a náhradě výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 328/2014 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, činí sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč. Advokát uskutečnil cestu Praha-Plzeň a zpět v délce 180 km. Sazba základní náhrady proto činí 666 Kč. Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu, při průměrné spotřebě 7,27 litru motorové nafty na 100 Km, jak vyplývá z fotokopie technického průkazu použitého motorového vozidla, výše průměrné ceny za 1 litr, tj. 36,10 Kč u motorové nafty (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 328/2014 Sb.), při ujetí 180 km (spotřebováno 13,1 litru motorové nafty) činí 473 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupcem žalobce byl advokátem, který je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady řízení o částku odpovídající této dani. Částka daně z přidané hodnoty činí 1.667 Kč, náklady řízení tedy včetně daně z přidané hodnoty činí částku ve výši 11.606 Kč. Soud žalobci nepřiznal při jednání požadovanou náhradu za ztrátu času obecného zmocněnce. Podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta. Zástupce žalobce, který se zúčastnil jednání, nebyl advokátem, a proto soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu za promeškaný čas.

Poučení