57 A 12/2022–36

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobce: P. D., narozen X bytem zastoupen Mgr. Dianou Kokešovou, advokátkou se sídlem Šafaříkova 9, Hradec Králové proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2022, č. j. KUJCK 83549/2022 ve znění opravného rozhodnutí ze dne 14. 7. 2022, č. j. KUJCK 88327/2022, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 29. 7. 2022 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2022, č. j. KUJCK 83549/2022, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 14. 7. 2022, č. j. KUJCK 88327/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Strakonice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 12. 5. 2022, č. j. MUST/020653/2022/OD/uhl (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto prvostupňovým rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů a provedený záznam 12 bodů byl potvrzen.

2. Žalobce v žalobě uvedl dva okruhy žalobních námitek. Prvním z nich je nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, kterou žalobce spatřuje v tom, že správní orgány obou stupňů nevypořádaly námitku nicotnosti jednoho podkladového rozhodnutí pro záznam bodů v bodovém hodnocení. Dle žalobce byl pokutový blok č. C 2307734 ze dne 29. 8. 2021 nicotný, neboť byl vydán věcně nepříslušným orgánem, a to Policií ČR. Na žalobce jakožto na vojáka z povolání, se vztahuje speciální právní úprava obsažená v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Žalobce má za to, že podle § 51 odst. 2 zákona o vojácích z povolání byl věcně příslušným k vydání pokutového bloku některý z orgánů s kázeňskou pravomocí, přičemž Policie ČR takovým orgánem není. Žalobce argumentuje, že při kontrole upozorňoval zasahující policisty, že je vojákem z povolání a k prokázání své totožnosti předložil vojenský průkaz.

3. Ani správní orgán I. stupně, ani žalovaný se námitkou nicotnosti nezabývali, když pouze odkázali na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44 s tím, že jim nepříslušelo zkoumat, zda podkladové rozhodnutí pro záznam bodů v kartě řidiče je či není nicotné. Žalobce odkazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 7 As 100/2010–65, dle jehož závěrů je účastník řízení oprávněn nicotnost namítat v navazujících řízeních a správní orgán je povinen přihlédnout k nicotnosti rozhodnutí z úřední povinnosti. Podle žalobce proto správní orgány pochybily, když byly povinny se namítanou nicotností podkladového rozhodnutí zabývat a neučinily tak.

4. Druhou námitkou je nicotnost podkladového rozhodnutí – pokutového bloku č. C 2307734. Žalobce má za to, že zasahující policistky byly povinny věc předat příslušnému správnímu orgánu. Tato povinnost netížila žalobce, ale měla nastat automaticky od okamžiku, kdy se zasahující policista dozvěděl, že kontrolovaná osoba je osobou ve smyslu § 4 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“).

5. Žalobci není zřejmé, jakým způsobem dospěl žalovaný k závěru, že žalobce předložil zasahujícím policistkám pouze řidičské oprávnění a nikoliv služební průkaz, když v tomto ohledu nebylo vedeno žádné dokazování. Dle žalobce si policistka byla vědoma své nepříslušnosti k vydání bloku.

6. Nicotnost nebo přinejmenším nezákonnost pokutového bloku č. C 2307734 spatřuje žalobce také v tom, že pokuta byla uložena mimo zákonem stanovenou mez. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu zamítnout. Při rozhodování se řídil platnými právními předpisy a aktuální judikaturou a vznesené námitky řádně vypořádal. Posoudil všechny příkazové bloky, které shledal jako způsobilé podklady pro zápis daného počtu bodů. K namítané nicotnosti bloku žalovaný zdůrazňuje, že správní orgány v řízení o námitkách nepřezkoumávají správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné do okamžiku, než je orgánem veřejné moci takový akt prohlášen za nezákonný, případně je zrušen. Je zřejmé, že žalobce s pokutovým blokem č. 230734, jež považuje za nicotný, souhlasil, stejně jako s pokutovým blokem č. B 0155163, který v odvolacím řízení označil za nečitelný. Svými podpisy dal souhlas s projednáním přestupků v příkazním řízení na místě, které obsahuje určitá specifika, jako např. zkratkovité formulace, a vzdal se tak důkladnějšího zjišťování skutkového stavu věci (srov. rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010–65).

8. K namítané nicotnosti žalovaný uvedl, že se touto námitkou oba správní orgány vypořádaly. Žalobce si byl vědom, že je osobou podléhající zvláštnímu režimu a sám měl trvat na postoupení věci do kázeňského řízení, což však neučinil. Nelze opominout, že se žalobce 2 dny po spáchání přestupku u pokutového bloku č. C 2307734 dostavil na Obvodní ředitelství policie Praha III s žádostí o zrušení předmětné blokové pokuty a předání věci jeho nadřízenému k projednání, neboť potřeboval prodloužit bezpečnostní prověrku, přičemž všechny delikty podléhající evidenci musí být řešeny velitelem útvaru Hradní stráže. Přestupky v silničním provozu jsou taktéž evidovány v tzv. záznamu o odměnách a trestech, který je významnou součástí osobního spisu a mohou ovlivnit rozhodování velitele ve věcech kariérního postupu člena Hradní stráže, jakož i udělení bezpečnostní prověrky, případně výše trestu za další přestupky. Jelikož byl žalobce jako člen Hradní stráže velitelem sankcionován dne 6. 10. 2020, je nepochybné, že u přestupku ze dne 29. 8. 2021 netrval na postoupení věci do správního řízení, aby se vyhnul opakovanému uložení kázeňského trestu a s tím spojenými důsledky recidivy státního zaměstnance ve služebním poměru. Sdělením Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy č. j. KRPA–232123–7/ČJ–2021–0000DI ze dne 27. 10. 2021 nebyl shledán důvodným podnět k prohlášení nicotnosti příkazového bloku č. C 2307734 ze dne 29. 8. 2021.

9. Žalovaný závěrem konstatuje, že nemá pochybnosti o způsobilosti pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů v hodnocení řidiče a žalobní námitky nejsou důvodné. Právní názor soudu 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s.

11. Žaloba není důvodná.

12. Ze správního spisu, který si krajský soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti: Oznámením správního orgánu I. stupně ze dne 1. 9. 2021 bylo žalobci v souladu s §123c odst. 3 zákona č. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, kterých dosáhl ke dni 29. 8. 2021. Zároveň byl žalobce prostřednictvím oznámení vyzván k odevzdání řidičského průkazu. Dne 6. 9. 2021 podal žalobce námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení. Ve spise jsou dále založena rozhodnutí vztahující se k záznamům bodů za přestupková jednání, tedy rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 25. 2. 2019, č. j. MUPI/2019/08644, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provozu a z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k téhož zákona, přičemž mu za předmětná jednání byl uložen zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců (záznam 7 bodů), dále oznámení o uložené blokové pokutě v příkazním řízení ze dne 7. 12. 2020, číslo bloku B 0038016 (záznam 4 bodů), oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 31. 8. 2021, č. j. KRPA–224598–2/PŘ–2021–001306, kopie bloku na pokutu na místě zaplacenou ze dne 29. 8. 2021, číslo bloku: C 2307734 (záznam 3 bodů). Správní orgán I. stupně vyrozuměl žalobce dne 18. 11. 2021 o možnosti seznámit se s podklady ve lhůtě 10 dnů od doručení písemnosti.

13. Dne 1. 11. 2021 zaslala Policie ČR, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Odbor služby dopravní policie správnímu orgánu I. stupně vyrozumění k podnětu k prohlášení nicotnosti rozhodnutí č. j. KRPA–224598/PŘ–2021–001306 vydaného příkazem na místě dne 29. 8. 2021, se závěrem, že nebyly shledány důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti rozhodnutí ze dne 29. 8. 2021, č. j. KRPA–224598/PŘ–2021–001306. Rozhodnutí je tak vykonatelné a pravomocné.

14. Dne 2. 12. 2021 obdržel správní orgán I. stupně vyjádření k podkladům, v němž byla zpochybněna příslušnost Policie ČR k vydání pokutového bloku ze dne 29. 8. 2021, č. C 2307734, když je žalobce vojákem z povolání.

15. Dne 6. 1. 2022 bylo pod č. j. MUST/4359/2022/OD/uhl vydáno rozhodnutí, jímž správní orgán I. stupně zamítl veškeré námitky podané žalobcem proti záznamům bodů v registru řidiče (žalobce) a provedený záznam 12 bodů ke dni 29. 8. 2021 byl potvrzen. Správní orgán I. stupně potvrdil záznamy bodů za jednotlivá jednání žalobce. V rozhodnutí byl popsán průběh správního řízení a byly jednotlivě posouzeny pokutové bloky a správní rozhodnutí, které byly podkladem pro záznam bodů. Bylo konstatováno, že záznamy bodů do registru řidičů byly provedeny na základě pravomocných rozhodnutí, která jsou ve spise založena.

16. Proti rozhodnutí ze dne 6. 1. 2022, č. j. MUST/4359/2022/OD/uhl podal žalobce dne 21. 1. 2022 blanketní odvolání, které bylo dne 25. 2. 2022 doplněno. Žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 3. 2022, č. j. KUJCK – 30237/2022 zrušil rozhodnutí ze dne 6. 1. 2022, č. j. MUST/4359/2022/OD/uhl, přičemž správnímu orgánu I. stupně vytkl, že rezignoval na porovnání údajů u pokutových bloků pro přestupky ze dne 21. 10. 2018 a ze dne 22. 7. 2018 a pouze dovodil zapisované skutečnosti z oznámení o uložení pokut. Takový postup žalovaný vyhodnotil jako nepřijatelný, zakládající nepřezkoumatelnost rozhodnutí ze dne 6. 1. 2022, č. j. MUST/4359/2022/OD/uhl.

17. Správní orgán I. stupně si následně vyžádal podklady pro záznamy bodů v registru řidiče pro přestupky ze dne 22. 7. 2018 a ze dne 21. 10. 2018. Dne 6. 4. 2022 vyrozuměl žalobce o možnosti seznámit se s podklady ve lhůtě 10 dnů od doručení písemnosti. Dne 19. 4. 2022 se žalobce k podkladům pro rozhodnutí vyjádřil, setrval na svém závěru stran nicotnosti pokutového bloku ze dne 29. 8. 2021 a namítal nečitelnost údajů u bloku č. B 0155163 ze dne 21. 10. 2018.

18. Správní orgán I. stupně opětovně rozhodl prvostupňovým rozhodnutím tak, že zamítl námitky podané žalobcem proti záznamům bodů v registru řidiče (žalobce) a provedený záznam 12 bodů ke dni 29. 8. 2021 byl potvrzen. Nově zahrnuté přestupky ze dne 22. 7. 2018 a ze dne 21. 10. 2018 vyhodnotil tak, že neměly vliv na dosažení hranice počtu 12 bodů. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 24. 5. 2022 odvolání, které bylo k výzvě správního orgánu I. stupně dne 3. 6. 2022 doplněno o totožné námitky, jako v prvním odvolání ve věci.

19. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím tak, že bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí I. stupně potvrzeno. Žalovaný shrnul námitky žalobce, které uplatnil v odvolání. Zopakoval hlavní zásady správního řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 as 141/2018 – 40, ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20 nebo ze dne 19. 3. 2015, č. j. 7 As 41/2015 – 23. K namítané nicotnosti či nečitelnosti bloků žalovaný konstatoval, že není úkolem správních orgánů v řízení o námitkách přezkoumávat věcnou správnost a zákonnost podkladových rozhodnutí pro zápis bodů, neboť se jedná o správní akty, na které je třeba nahlížet jako na správné a zákonné. Úkolem správních orgánů je toliko posoudit bloky z pohledu jejich způsobilosti pro podklady v bodovém hodnocení řidiče. Žalovaný uzavřel, že posuzované podklady jsou pro bodové zápisy způsobilé. Pokutový blok, jehož nicotnost žalobce namítá, podepsal, byť věděl, že je členem Hradní stráže. Měl sám navrhnout a trvat na postoupení věci do kázeňského řízení. Žalovaný uzavřel, že se souhlasem žalobce byly předmětné bloky C 2307734 a B 0155163 projednány a podepsány na místě a spolu s ostatními podklady byly způsobilé pro zápis bodů.

20. Žalobce od počátku namítá nicotnost pokutového bloku ze dne 29. 8. 2021, č. C 2307734 a s tím spojenou nepřezkoumatelnost rozhodnutí správních orgánů.

21. Podle § 51 odst. 1 zákona o vojácích z povolání se kázeňským přestupkem rozumí zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, není–li trestné podle trestního zákona.

22. Podle § 51 odst. 2 zákona o vojácích z povolání se jako kázeňský přestupek vyřídí též jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise. Orgány s kázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj správní tresty a ochranná opatření podle zvláštních právních předpisů. Projednává–li orgán s kázeňskou pravomocí jako kázeňský přestupek jednání vojáka označené ve zvláštním právním předpise jako přestupek zapisovaný do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“), opatří si po zahájení řízení opis z evidence přestupků týkající se obviněného vojáka.

23. Z citovaných ustanovení plyne výluka věcné příslušnosti orgánů s kázeňskou pravomocí pouze pro trestné činy podle trestního zákona. Nicméně je potřeba poukázat také na ustanovení přestupkového zákona, konkrétně na znění § 4 odst. 5 písm. b), které stanoví, že podle jiných zákonů se projedná jednání, které má znaky přestupku, dopustí–li se jej osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci. Podle § 4 odst. 6 věty první přestupkového zákona není–li správnímu orgánu do vydání rozhodnutí o přestupku v prvním stupni známa skutečnost, že obviněný je osobou uvedenou v odstavci 5 písm. a) nebo b), jeho jednání se projedná jako přestupek podle tohoto zákona. Toto ustanovení reaguje na problémy spojené s aplikací předchozí právní úpravy, kdy bývala za nicotná prohlašována rozhodnutí správních orgánů o přestupcích příslušníků bezpečnostních sborů nebo osob podléhajících vojenské kázeňské pravomoci. Podle současné právní úpravy se jednání mající znaky přestupku projedná podle zákona o přestupcích jako přestupek, pokud správní orgán vydávající rozhodnutí v prvním stupni, nemá povědomí o tom, že osoba pachatele přestupku podléhá vojenské kázeňské pravomoci nebo je příslušníkem bezpečnostního sboru. Nelze opomenout, že podle přestupkového zákona se řízení následně dokončí i před odvolacím správním orgánem za situace, kdy skutečnost, že obviněný z přestupku je příslušníkem bezpečnostního sboru nebo osobou podléhající vojenské kázeňské pravomoci, vyšla najevo. Jinými slovy jednou založená pravomoc správních orgánů k projednání přestupku dle § 4 odst. 6 přestupkového zákona zůstává po celou dobu řízení o přestupku správním orgánům a nepřechází na orgány s kázeňskou pravomocí. Správnímu orgánu je pouze uložena povinnost vyrozumět o této skutečnosti příslušného služebního funkcionáře nebo služební orgán, a to bezodkladně. Z důvodové zprávy se podává, že: „[ú]čelem zakotvení této oznamovací povinnosti správního orgánu je především to, aby se služební funkcionář (služební orgán) dozvěděl, že příslušník bezpečnostního sboru nebo osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci byl uznán vinným ze spáchání přestupku, a mohl z toho vyvodit další důsledky v disciplinární rovině. Tuto úpravu bude doplňovat oznamovací povinnost příslušníka bezpečnostního sboru nebo osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci vůči příslušnému služebnímu orgánu nebo příslušnému služebnímu funkcionáři o tom, že jeho jednání bylo předmětem řízení o přestupku.“ 24. Podle § 77 odst. 1 správního řádu je nicotné rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Z uvedeného plyne nepochybný závěr o tom, že příkaz na místě, resp. blok na pokutu na místě zaplacenou, vydaný příslušníkem Policie ČR osobě vyňaté z působnosti přestupkového zákona, není nicotným správním aktem. Nicotnost bloku pak nezakládá ani skutečnost, že příslušník Policie ČR věděl o zvláštním statutu osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci.

25. V nyní řešené věci žalobce rozporuje blok na pokutu na místě zaplacenou, což představuje první rozhodnutí ve věci samé. Podle důvodové zprávy k přestupkovému zákonu blokové řízení dle zákona o přestupcích nahrazuje vydání příkazu na místě, přičemž tuto formu lze využít stejně jako blokové řízení na místě, za přítomnosti osoby, které je ukládána povinnost. Odůvodnění příkazového bloku se nahrazuje vlastnoručně podepsaným prohlášením účastníka, že s uložením povinnosti souhlasí. Podpisem účastníka se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že vydání příkazu na místě je obdobou blokového řízení, má krajský soud za to, že judikatura Nejvyššího správního soudu ve vztahu k blokovému řízení je plně aplikovatelná i na ukládání pokut příkazem na místě ve smyslu § 91 a § 92 přestupkového zákona. Žalobce blok na pokutu na místě podepsal a tím dal souhlas s projednáním přestupku formou příkazního řízení na místě. Nebylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že zasahujícím policistkám dne 29. 8. 2021 sdělil, že je vojákem z povolání a že se měl prokazovat služebním průkazem. Z bloku se toliko podává, že totožnost žalobce byla ověřena řidičským průkazem.

26. Na tomto místě krajský soud připomíná, že je třeba odlišovat na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (ať už v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle zákona o přestupcích, a na straně druhé řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Obě tato řízení jsou odlišná, a to z důvodu rozdílného předmětu řízení.

27. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu provede záznam v registru řidičů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání anebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno (a) oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě, (b) rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek, rozhodnutí o uložení správního trestu za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo (c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, (d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání.

28. Předmětem řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je, zda se skutečně stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či jiným právním předpisem, zda byly naplněny znaky přestupku a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání skutečně jeho pachatelem, případně i další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Oproti tomu předmětem řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. ve správné výši a na základě způsobilého podkladu.

29. Lze tedy konstatovat, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů správní orgán zásadně posuzuje především způsobilost podkladů pro zápis bodů a zda těmto podkladům odpovídá zapsané bodové hodnocení. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44. Nutno zdůraznit, že správní orgán v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, podle nichž byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a případně je zruší (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Správní orgán v námitkovém řízení nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

30. Podklady, z nichž správní orgán I. stupně vycházel, byly podrobně popsány v odůvodnění rozhodnutí, což považuje krajský soud za zcela dostačující. Při přezkoumání námitek žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů vycházel správní orgán I. stupně a potažmo žalovaný z oznámení o uložení pokut v blokovém řízení, které byly tomuto orgánu zaslány Policií ČR, dále i z vyžádaných kopií pravomocných rozhodnutí. Správní orgán I. stupně posuzoval jednotlivá pravomocná rozhodnutí vydaná v blokovém (příkazním) řízení i rozhodnutí ve věci přestupku žalobce vydané ve správním řízení. Správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že předmětná rozhodnutí včetně těch vydaných v blokovém řízení jsou způsobilá k záznamu bodů do registru řidičů a jsou opatřena všemi formálními náležitostmi a zákonem předepsanými údaji.

31. Správní orgány se řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých blokových rozhodnutí, které sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Postupovaly v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu [viz rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 –76 (2145/2010 Sb. NSS)], neboť si vyžádaly příslušné pokutové a příkazové bloky prokazující, že přestupky žalobce byly projednány v souladu se zákonem. Tyto pokutové a příkazové bloky každý zvlášť podrobně vyhodnotily, co do jejich způsobilosti být zákonem stanoveným podkladem pro záznam do registru řidičů a současně zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů. Správní orgány si ověřily, že řízení o skutcích projednávaných v blokovém řízení, byla pravomocně ukončena a pokutové a příkazové bloky byly řádně a úplně vyplněny. Žalobce v předmětných řízeních pokutové a příkazové bloky vždy převzal a potvrdil je svým podpisem.

32. Jak již krajský soud vyložil výše, pokutový blok ze dne 29. 8. 2021, č. C 2307734 není nicotným ve smyslu § 77 odst. 1 správního řádu, neboť jej vydala Policie ČR, coby orgán příslušný k projednání přestupku. Námitka žalobce, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňové, jsou nepřezkoumatelné právě z důvodu nicotnosti podkladu pro záznam bodů v hodnocení řidiče, nebyla shledána důvodnou.

33. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není pochyb o způsobilosti přezkoumávaných bloků být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, neboť spáchané přestupky jsou dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání. Současně je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena.

34. Podpisem pokutového bloku žalobce potvrdil, že s údaji a skutečnostmi zaznamenanými na bloku souhlasí a nemá proti nim výhrad. K tomu též Nejvyšší správní soud konstatoval: „(…) okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí musí být závislý na jednoznačném časovém určení a musí být ve všech případech určován identickým způsobem. Takovým okamžikem je však podle Nejvyššího správního soudu okamžik podpisu pokutového bloku, resp. bloku na pokutu na místě nezaplacenou obviněným z přestupku. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona o přestupcích“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 68/2010). Z uvedeného lze dovodit, že pachatel přestupku svým podpisem vyjadřuje souhlas se samotným blokovým řízením (s příkazem na místě), s výší pokuty a jejím zaplacením, ale také s tím, že přestupek je spolehlivě zjištěn. Právě tato skutečnost je napadeným rozhodnutím konstatována. Závěr a náklady řízení 35. Soud se v dané věci ztotožnil se závěry správních orgánů a uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné. Správní orgány postupovaly v mezích své pravomoci a působnosti. Krajský soud proto žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Vyjádření žalovaného Právní názor soudu Závěr a náklady řízení