57 A 127/2018 – 119

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci navrhovatelky: J. L. proti odpůrcům: 1) Magistrát města Plzně, se sídlem nám. Republiky 1, Plzeň 2) volební strana Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), jednající zmocněnkyní M. M. B. 3) volební strana Česká pirátská strana, jednající zmocněnkyní E. Č., 4) volební strana KDU–ČSL – PRAVÁ VOLBA PRO PLZEŇ, jednající zmocněnkyní K. H. 5) volební strana PRO PLZEŇ, jednající zmocněncem R. M. 6) volební strana TOP 09, jednající zmocněnkyní A. J. 7) volební strana Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), jednající zmocněncem M. L. 8) volební strana Občanská demokratická strana, jednající zmocněnkyní J. Š. 9) volební strana NOVÁ PLZEŇ s Jiřím Strobachem, jednající zmocněncem J. S. 10) volební strana ANO 2011, jednající zmocněnkyní K. B. 11) volební strana PATRIOTI A STAROSTOVÉ S PODPOROU SVOBODNÝCH, jednající zmocněnkyní M. V. 12) volební strana Komunistická strana Čech a Moravy, jednající zmocněncem A. K. 13) volební strana Česká Plzeň – Naše Šance, jednající zmocněnkyní J. N. 14) volební strana Česká strana sociálně demokratická, jednající zmocněncem D. Z. 15) volební strana Demokratická strana zelených a nezávislí kandidáti – sdružení DSZ a NK, jednající zmocněncem J. A. 16) volební strana Strana soukromníků ČR, jednající zmocněnkyní L. K. 17) volební strana VEŘEJNÉ ZÁJMY PLZNĚ, jednající zmocněnkyní M. T. 18) D. K. 19) J. L. 20) J. Ř. o návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování a neplatnost volby kandidátů D. K., J. L. a J. Ř., to vše ve volbách do Zastupitelstva města Plzně konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Navrhovatelka se návrhem ze dne 17. 10. 2018, ve znění jeho doplnění ze dne 19. 10. 2018 a ze dne 25. 10. 2018, domáhala vydání tohoto rozhodnutí soudu: „Volby do Zastupitelstva města Plzeň konané dne 5. a 6. října 2018 jsou neplatné. event. Hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Plzeň konaných dne 5. a 6. října 2018 je neplatné, event.: Hlasování ve volebních okrscích č. 1018, 1022, 1051, 2004, 2013, 2024, 2026, 3039, 3049, 4007, 4010, 4022, 5001 (a případně dalších soudem zjištěných okrscích) města Plzeň při volbách do Zastupitelstva města Plzeň konaných dne 5. a 6. října 2018 je neplatné. Volba 1. D. K. (kandidáta České pirátské strany), 2. J. L. (kandidáta KDU–ČSL – PRAVÁ VOLBA PRO PLZEŇ), a 3. J. Ř. (kandidát ODS), (popř. jiných kandidátů i jiných politických stran, zjištěných na základě výsledků dokazování soudem) – do Zastupitelstva města Plzeň ve volbách konaných 5. a 6. října 2018 je neplatná – tito kandidáti nebyli zvoleni. Do Zastupitelstva města Plzeň byli ve volbách konaných dne 5. a 6. října 2018 zvoleni kandidáti SPD 1. J. L., 2. P. L., a 3. P. H.“ II. Návrh ze dne 17. 10. 2018 2. Navrhovatelka uvedla, že je v souladu s § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), osobou oprávněnou k podání návrhu na neplatnost voleb a návrhu na neplatnost volby kandidáta týkající se voleb do obecního zastupitelstva – Zastupitelstva statutárního města Plzeň – konaných 5. – 6. října 2018. Návrh podává ve lhůtě stanovené v § 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, tedy ve lhůtě 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí, které byly vyhlášeny sdělením Státní volební komise ze dne 8. října 2018 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Svůj návrh odůvodňuje tím, že při sčítání hlasů v jednotlivých volebních okrscích muselo zcela zjevně dojít k chybnému sečtení hlasů odevzdaných pro politickou stranu Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), která kandidovala pod číslem 6 (dále též jen „SPD“). Vzhledem ke skutečnosti, že kandidáti SPD nezískali mandát do Zastupitelstva statutárního města Plzeň pouze o několik setin procent (SPD obdrželo 4,95 % hlasů, přičemž k tomu, aby její kandidát získal mandát do Zastupitelstva statutárního města Plzeň je dle § 45 zákona o volbách do zastupitelstev třeba získat minimálně 5 % hlasů), má navrhovatelka za to, že v případě, že by byly hlasy správně sečteny, tak by kandidát nebo kandidáti SPD mandát do Zastupitelstva statutárního města Plzeň zřejmě získali. Na navrhovatelku se v této souvislosti obrátilo několik voličů, kteří SPD v konkrétních volebních okrscích volili, přičemž volili celou stranu a současně nezaškrtávali kandidáty z jiných kandidujících politických stran či hnutí (tj. zaškrtli pouze velký čtvereček vlevo nahoře u názvu SPD). Hlas od těchto voličů tak měli dostat všichni kandidáti SPD, kteří byli zapsáni na jeho kandidátce. K tomuto však minimálně v níže uvedených případech nedošlo. Jednalo se například o volební okrsek č. 4007. V tomto okresku dostalo hlasy pouze prvních 11 kandidátů SPD, kdy tito dostali od 14 do 18 hlasů, a zbývajících 36 kandidátů již žádné hlasy nedostalo. Volička SPD, paní E. G., přitom volila celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasovala. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebylo SPD připočteno minimálně 36 hlasů, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Dále se jednalo o volební okrsek č. 1018. V tomto okresku dostalo hlasy pouze prvních 45 kandidátů SPD a zbývající 2 kandidáti žádné hlasy nedostali. Volička SPD, paní M. M., přitom volila celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasovala. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyly SPD připočteny minimálně 2 hlasy. Dále se jednalo o volební okrsek č. 4022. V tomto okresku dostalo hlasy pouze prvních 45 kandidátů SPD (tito získali mezi 23 – 27 hlasů) a zbývající 2 kandidáti žádné hlasy nedostali. Volič SPD, pan J. V., přitom volil celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasoval. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyly SPD připočteny minimálně 2 hlasy, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Dále se jednalo o volební okrsek č. 4010. V tomto okresku dostalo hlasy pouze prvních 46 kandidátů SPD (tito získali mezi 15 – 19 hlasů) a poslední kandidát žádný hlas nedostal. Volič SPD, pan J. P., přitom volil celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasoval. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyl SPD připočten minimálně 1 hlas, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Dále se jednalo o volební okrsek č. 2024. V tomto okresku dostali hlasy všichni kandidáti SPD až na kandidáta č. 24 – J. T., přičemž zbývající kandidáti dostali 13 – 15 hlasů. Volička SPD, paní A. B., přitom volila celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasovala. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyl SPD připočten minimálně 1 hlas, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. K dalšímu pochybení došlo ve volebním okrsku č. 5001. V tomto okresku dostali všichni kandidáti SPD 39 – 54 hlasů až na kandidáta č. 5 – F. K., který dostal pouze 5 hlasů. V tomto volebním okrsku však minimálně 6 voličů volilo celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasovalo. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 6 hlasů, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyl SPD připočten minimálně 1 hlas, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Ze shora uvedeného dle názoru navrhovatelky plyne, že při sčítání hlasů odevzdaných voliči minimálně ve volebních okrscích č. 4007, 1018, 2024 a 5001 došlo k porušení § 40 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Navrhovatelka má za to, že shora uvedeným došlo kromě již uváděného porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí i k porušení volebního práva, které je zakotveného v čl. 21 Listiny základních práv a svobod, neboť některým voličům bylo zřejmě pochybením volební komise upřeno právo dát hlas kandidátovi, kterému hlas dát chtěli, resp. k jejich hlasu nebylo při sčítání hlasů přihlédnuto.

3. Navrhovatelka dále uvedla, že nad rámec shora uvedeného má za to, že došlo k porušení § 40 zákona o volbách do zastupitelstev obcí i v případě sčítání hlasů jiných politických stran, kdy i toto špatné sečtení hlasů jiných politických stran by mohlo mít vliv na volební výsledek SPD. Jedná se konkrétně o volební okrsek 1051 a volební výsledek Komunistické strany Čech a Moravy. V tomto okrsku dostali všichni kandidáti této strany 11 – 12 hlasů, pouze kandidát č. 24 J. D. získal 111 hlasů, přitom všichni kandidáti, kteří se na kandidátní listině pohybovali na místech bezprostředně před a za tímto kandidátem, obdrželi 11 hlasů. Navrhovatelka se v této souvislosti domnívá, že zde došlo při sčítání hlasů k chybě, kdy namísto 11 hlasů bylo J. D. přičteno 111 hlasů.

4. Dle navrhovatelky porušením § 40 zákona o volbách do zastupitelstev obcí došlo k hrubému ovlivnění výsledků voleb, kdy v případě, že by byly hlasy řádně sečteny, tak by SPD zřejmě získala minimálně jeden mandát v Zastupitelstvu statutárního města Plzeň, a proto navrhuje, aby volby do zastupitelstva statutárního města Plzeň konané dne 5. a 6. října byly prohlášeny za neplatné. Pro případ, že by soud došel k závěru, že porušení § 40 zákona o volbách do zastupitelstev obcí nebylo takové intenzity, aby bylo na místě prohlásit volby za neplatné, navrhovatelka navrhuje, aby Krajský soud v Plzni rozhodl o neplatnosti volby kandidáta, který získal mandát namísto kandidáta SPD. III. Doplnění návrhu ze dne 19. 10. 2018 5. V doplnění návrhu ze dne 19. 10. 2018 navrhovatelka uvedla, že je ve smyslu § 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí jako místně příslušný volič – tedy osoba zapsaná do seznamu voličů ve volebním okrsku č. 3031 města Plzeň, osobou oprávněnou k podání návrhu na neplatnost voleb, návrhu na neplatnost hlasování ve volbách a návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva města Plzeň – konaných 5. až 6. října 2018. Svůj návrh odůvodňuje tím, že při sčítání hlasů v jednotlivých volebních okrscích města Plzeň muselo zcela zjevně dojít k chybnému sečtení hlasů odevzdaných pro kandidující politickou stranu SPD. Vzhledem ke skutečnosti, že kandidáti SPD nezískali mandát do Zastupitelstva města Plzeň pouze o několik setin procent (SPD obdržela 4,95 % hlasů, přičemž k tomu, aby její kandidát získal mandát v Zastupitelstvu města Plzeň, je dle § 45 zákona o volbách do zastupitelstev obcí třeba získat minimálně 5 % hlasů), má navrhovatelka za to, že v případě, že by byly hlasy správně sečteny, tak by kandidát nebo kandidáti SPD mandát do Zastupitelstva města Plzeň zřejmě získali. Na navrhovatelku, jakožto lídra kandidátky SPD a poslankyni SPD za Plzeňský kraj, se v této souvislosti obrátilo několik voličů, kteří SPD v konkrétních volebních okrscích volili, a to jako tzv. celou stranu, tedy formou tzv. velkého křížku – tedy tak, že upravili volební lístek tím způsobem, že označili – zakřížkovali velký čtvereček v záhlaví sloupce volební strany SPD (aniž by využili tzv. malých křížků – tedy, že by jakkoliv upravovali volební lístek jinak, např. že by zakřížkovali malé čtverečky u jednotlivých kandidátů jiných stran). Hlas od těchto voličů by tedy měl být započten všem kandidátům SPD uvedeným na kandidátce této stany. K tomuto však přinejmenším v dále uvedených případech nedošlo, což je navrhovatelka schopna prokázat, a důvodně předpokládá, že k podobným chybám došlo i v dalších volebních okrscích, jejichž kontrolu nemůže navrhovatelka provést, tedy došlo ve větším rozsahu k hrubému ovlivnění výsledků voleb a zřejmě neplatnému zvolení některého ze zastupitelů města Plzeň, jehož mandát má náležet kandidátovi SPD. Jedná se například o volební okrsek č. 4007. V tomto okrsku byly započteny hlasy pouze prvním 11 kandidátům SPD, a to od 14 do 18 hlasů, a zbývajícím 36 kandidátům již žádné hlasy započítány nebyly. Volička SPD, paní E. G., přitom volila celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasovala. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně jeden hlas, k čemuž však nedošlo, a tak v tomto případě nebylo SPD připočteno minimálně 36 vlasů, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Dále se jedná o volební okrsek č. 1018. V tomto okrsku byly započteny hlasy pouze prvním 45 kandidátům SPD a zbývajícím dvěma kandidátům nebyly započteny žádné hlasy. Volička SPD, paní M. M., přitom volila celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasovala. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyly SPD připočteny minimálně 2 hlasy, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Dále se jedná o volební okrsek č. 4022. V tomto okrsku byly započteny hlasy pouze prvním 45 kandidátům SPD (tito podle zveřejněných výsledků získali mezi 23 – 27 hlasy) a zbývajícím 2 kandidátům nebyl započten žádný hlas. Volič SPD pan J. V., přitom volil celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasoval. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyly SPD připočteny minimálně 2 hlasy, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Dále se jedná o volební okrsek č. 4010. V tomto okrsku byly započteny hlasy pouze prvním 46 kandidátům SPD (tito získali mezi 15 – 19 hlasy) a poslednímu kandidátovi nebyl započten žádný hlas. Volič SPD, pan J. P., přitom volil celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasoval. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyl SPD připočten minimálně 1 hlas, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Dále se jedná o volební okrsek č. 2024. V tomto okrsku byly započteny hlasy všem kandidátům SPD až na kandidáta č. 24 – J. T., přičemž zbývající kandidáti dostali 13 – 15 vlasů. Volička SPD, paní A. B., přitom volila celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo její jednotlivé kandidáty nehlasovala. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 1 hlas, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyl SPD připočten minimálně jeden hlas, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. K dalšímu pochybení došlo ve volebním okrsku č. 5001. V tomto okrsku bylo započteno kandidátům SPD 39 – 54 hlasů až na kandidáta č. 5 – F. K., který dostal podle oficiálních výsledků pouze 5 hlasů. V tomto volebním okrsku však minimálně 6 voličů volilo SPD jako celou stranu a pro jinou kandidující stranu nebo jednotlivé kandidáty nehlasovalo. Všichni kandidáti SPD by tak museli v tomto volebním okrsku získat minimálně 6 hlasů, k čemuž však nedošlo a v tomto případě nebyl SPD připočten minimálně 1 hlas, přičemž se lze domnívat, že by se vzhledem k počtu hlasů, které měli ostatní kandidáti, jednalo o vyšší počet hlasů. Ze shora uvedeného dle názoru navrhovatelky plyne, že při sčítání hlasů odevzdaných voliči minimálně ve volebních okrscích č. 4007, 4010, 4022, 1018, 2024 a 5001 došlo k porušení § 40 a ustanovení souvisejících zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Již i tato zjištění mohou vést k závěru, že při správném, bezchybném spočtení hlasů a jejich přepočtu by SPD získala 1 mandát v Zastupitelstvu města Plzeň. Jelikož navrhovatelka vychází z namátkových kontrolních zjištění, důvodně předpokládá, že k podobným chybám mohlo dojít a s vysokou pravděpodobností došlo i v jiných okrscích, takže k chybám při sčítání hlasů došlo ve značném rozsahu, došlo ke zkreslení výsledků, které neodpovídají vůli voličů a SPD byla připravena přinejmenším o 1 mandát v Zastupitelstvu města Plzeň, což lze považovat za hrubé ovlivnění výsledků voleb. Navrhovatelka má za to, že shora uvedeným došlo kromě již uváděného porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí i k porušení zásad volebního práva dle čl. 21 Listiny základních práv a svobod, neboť některým voličům bylo zřejmě pochybením volební komise upřeno právo dát hlas kandidátovi, kterému dát hlas chtěli, resp. k jejich hlasu nebylo při sčítání hlasů přihlédnuto. Chyby při sčítání odevzdaných hlasů a zkreslení volebních výsledků mají tedy i ústavně–právní rozměr.

6. Dále navrhovatelka uvedla, že nad rámec již uvedeného dodává, že došlo k porušení § 40 a ustanovení souvisejících zákona o volbách do zastupitelstev obcí i v případě sčítání hlasů jiných politických stran, kdy i toto špatné sečtení hlasů jiných politických stran by mohlo mít vliv na volební výsledek SPD. Současně to však nasvědčuje hrubému ovlivnění výsledků voleb. Jedná se konkrétně o volební okrsek č. 1051 a volební výsledek Komunistické strany Čech a Moravy. V tomto okrsku dostali všichni kandidáti této strany 11 až 12 hlasů, pouze kandidát č. 24 J. D. získal 111 hlasů, přitom všichni kandidáti, kteří se na kandidátní listině pohybovali na místech bezprostředně před a za tímto kandidátem, obdrželi 11 hlasů. Navrhovatelka se v této souvislosti domnívá, že zde došlo při sčítání hlasů k chybě, kdy namísto 11 hlasů bylo panu D. přičteno 111 hlasů.

7. Navrhovatelka má za to, že porušením § 40 a ustanovení souvisejících zákona o volbách do zastupitelstev obcí došlo k hrubému ovlivnění výsledků hlasování, jakož i hrubému ovlivnění výsledků voleb, kdy v případě, že by byly hlasy řádně sečteny, tak by SPD s vysokou pravděpodobností získala minimálně 1 mandát v Zastupitelstvu města Plzeň. Navrhovatelka má za to, že porušením ustanovení zákona došlo logicky i k hrubému ovlivnění výsledků volby kandidáta, který podle oficiálních výsledků získal mandát v Zastupitelstvu města Plzeň namísto kandidáta SPD. S ohledem na navrhovatelkou zjištěné chyby, jak byly popsány a které byly zjištěny toliko namátkou, přičemž lze mít důvodně za to, že s ohledem na jejich výskyty v různých volebních okrscích se analogicky vyskytovaly i v dalších volebních okrscích, takže celkově ve značném rozsahu, avšak navrhovatelka nemá potřebná kontrolní oprávnění, aby mohla provést kontrolu v dalších okrscích, nemůže navrhovatelka určit kandidáta, kterému mandát v Zastupitelstvu města Plzeň nepřísluší, a nemůže jej proto z povahy věci označit v tomto návrhu za odpůrce, ani uvést v petitu žaloby, že navrhuje, aby právě vůči tomuto kandidátovi, který získal mandát namísto kandidáta SPD, soud konstatoval, že nebyl platně zvolen zastupitelem Zastupitelstva města Plzeň. S ohledem na výše uvedené navrhovatelka soudu alternativně navrhuje, aby podle zjištěné míry porušení příslušných ustanovení zákona rozhodl, že:

1. Volby do Zastupitelstva města Plzeň konané dne 5. a 6. října 2018 jsou neplatné, event.

2. Hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Plzeň konaných dne 5. a 6. října 2018 je neplatné, event.: Hlasování v (soudem zjištěných) volebních okrscích města Plzeň při volbách do Zastupitelstva města Plzeň konaných dne 5. a 6. října 2018 je neplatné, event.

3. Soudem zjištěný kandidát (popř. kandidáti) jiné politické strany nebo stran (který získal nebo získali mandát namísto kandidáta nebo kandidátů SPD) nebyl nebo nebyli ve volbách do Zastupitelstva města Plzeň konaných dne 5. a 6. října 2018 platně zvolen nebo zvoleni zastupitelem Zastupitelstva města Plzeň a vyhlásil zvoleným zastupitelem zjištěného kandidáta nebo kandidáty SPD (s nejvyšším počtem hlasů). IV. Doplnění návrhu ze dne 25. 10. 2018 8. V doplnění návrhu ze dne 25. 10. 2018, jímž navrhovatelka reagovala na výzvu soudu k odstranění vad návrhu obsaženou v usnesení ze dne 19. 10. 2018, č.j. 57 A 127/2018–38, navrhovatelka uvedla, že v části přípisu – výzvy soudu A. ji soud nutí do značné míry spekulovat. Navrhovatelka, ježto je voličkou a kandidátkou v předmětných volbách, a proto není a nemůže být členkou volební komise, nemůže vědět, proč došlo k nesprávnému sečtení hlasů, a tedy jak se došlo k neplatným volebním výsledkům. Nadto, i kdyby byla členkou volební komise, mohla by vylíčit počínání toliko volební komise, v níž by pracovala. Ani voliči, osoby oprávněné k podání návrhu, které se na ni obrátily, nebyli členy volební komise. Pokud by navrhovatelka uposlechla plně výzvy soudu, mohla by se dopustit i protiprávního jednání, např. trestného činu křivého obvinění. Navrhovatelka nemůže vědět, zda k chybám došlo úmyslně, tedy zda došlo i k falšování volebních výsledků, anebo neúmyslně a jakým přesně způsobem, protože volby jsou tajné. Tak či tak je však z jejího podání zřejmé, že k chybám došlo a ty hrubým způsobem ovlivnily výsledek voleb a platnost volby některých kandidátů. Navrhovatelka nemůže sama zkontrolovat odevzdané volební lístky. Předložila však a dále předkládá celou řadu důkazů, které ji vedou k důvodnému podezření na hrubé ovlivnění výsledků voleb, které by měly přesvědčit i soud, jenž by v demokratickém a právním státě, jako jeden z pilířů státní moci, vykonávající pravomoc soudní resp. kontrolní – přezkumnou, jehož posláním a povinností by mělo být dbát na správnost volebních výsledků, neboť v systému reprezentativní demokracie jsou právě volby základní a podstatnou formou účasti voličů, občanů, tedy lidu, který je zdrojem veškeré moci, na správě věcí veřejných. Soud by se proto neměl uchylovat k formalismu, ale měl by sám usilovat o nápravu chyb a zjištění materiální pravdy. Soud nemůže formalisticky trvat na plné povinnosti navrhovatelky předložit veškeré potřebné důkazy, protože to není fakticky možné a nejde o soukromoprávní věc, ale o věc zásadního veřejného významu, kdy soud nemůže, pokud jde o otázku unesení důkazního břemene, setrvat na doslovném výkladu procesních předpisů, ale musí upřednostnit teleologický a systematický výklad v rámci celého právního řádu a hledání materiální pravdy. Navrhovatelka proto odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, sp.zn. Vol 82/2006, podle kterého „aby soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvlášť významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb“. Navrhovatelka má však v této souvislosti za to, že soudu předložila a předkládá takové důkazy (nadto v hojném počtu), které jsou zvlášť významnou indicií, která je způsobilá vyvolat důvodné pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, a proto by soud měl přistoupit k přepočtu hlasů a přezkoumání jejich správnosti. Konstatování soudu, že navrhovatelka „neuvedla, jakým zcela konkrétním způsobem jí tvrzená pochybení ovlivnila výsledek voleb“, je právě projevem takového přepjatého formalismu soudu a trvání na explicitním vyjádření, ačkoliv požadované sdělení implicitně vyplývá ze žalobního návrhu. Proto tedy navrhovatelka výslovně sděluje, což dále prokazuje, že pochybení při sčítání hlasů vedlo ke zkreslení volebních výsledků, v jehož důsledku nezískala SPD jeden, dva nebo i tři mandáty v zastupitelstvu a totéž může platit i pro jiné kandidující strany, pokud se míra pochybení při sčítání hlasů ukáže ještě vyšší, než tvrdí navrhovatelka. To lze považovat za hrubé ovlivnění – zkreslení výsledků voleb. Opačně tedy získaly mandát strany, které na ně podle volebních výsledků neměly nárok. Pokud toto soud nepovažuje za dostatečné, potom přispívá ke společenské skepsi a nutí občany, aby rezignovali na svá ústavně zaručená práva při správě věcí veřejných, a podrývá důvěru občanů v demokratický systém. Podobné přístupy státních orgánů, včetně soudů, přispívají ke snižování identifikace občanů se státem a vedou např. k nízké volební účasti. Navrhovatelka proto uvádí – upřesňuje, že má za to, že v průběhu voleb došlo k porušení § 40, § 41 a § 42 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. V průběhu voleb z povahy věci muselo dojít k chybnému sečtení hlasů okrskovými komisemi uvedenými v návrhu ze dne 17. 10. 2018, jak bylo upřesněno v podání ze dne 19. 10. 2018, a okrskovými komisemi uvedenými v tomto podání, kdy tyto komise zřejmě nepostupovaly v souladu s § 40 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Navrhovatelka má za to, že v průběhu voleb muselo dojít k chybnému posouzení hlasovacích lístků, kdy zřejmě okrskové komise nepostupovaly v souladu s § 41 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Případně mohlo dojít k porušení § 42 zákona o volbách do zastupitelstev obcí tím, že došlo k chybě při zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Navrhovatelka má za to, že v případě, že by okrskové komise postupovaly v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona, byly by zastupiteli města Plzeň zvoleny jiné osoby. Zastupitelem statutárního města Plzeň by na místo D. K. (kandidáta České pirátské strany), J. L. (kandidáta KDU–ČSL – PRAVÁ VOLBA PRO PLZEŇ), nebo J. Ř. (kandidát ODS), byli zvoleni kandidáti politické strany SPD J. L., P. L. a P. H. Navrhovatelka k tomuto závěru dochází na základě oznámení jednotlivých voličů, kteří učinili čestné prohlášení, jejichž hlasy byly chybně započteny nebo nebyly započteny vůbec (jak byly tyto osoby specifikovány soudu v podáních navrhovatelky ze dne 17. a 19. 10. 2018) a volebních výsledků SPD v jednotlivých volebních okrscích. Dá se předpokládat, že v případě, že by byly hlasy spočítány správně – tedy bylo postupováno v souladu s uvedenými ustanoveními zákona, tak by SPD zřejmě získala ve volebním okrsku: – 4007 minimálně o 504 hlasů víc – 4022 minimálně o 46 hlasů víc – 5001 minimálně o 35 hlasů víc – 4010 minimálně o 15 hlasů víc – 2024 minimálně o 13 hlasů víc – 3049 minimálně o 11 hlasů víc – 2004 minimálně o 6 hlasů víc – 1018 minimálně a) o 2 hlasy víc resp. b) o 66 hlasů navíc. [Výpočet a) vychází ze skutečnosti, že kandidáti 46 a 47 získali 0 hlasů, ačkoliv měli mít minimálně 1 hlas, což navrhovatelka dokládá i důkazy. Avšak podle zveřejněných výsledků na internetové stránce Českého statistického úřadu https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv111111?xjazyk=CZ&xid=l&xdz=3&xnumnuts=3203&xobec=554791&xokrsek=1018&xstrana=1114&xstat=0&xvyber=l vznikají nesrovnalosti již od kandidáta 37, u něhož je uvedeno místo 7 nebo 6 hlasů (jako u ostatních výše postavených kandidátů) jen 2 a 1 hlas. Lze se tedy domnívat, že SPD byly odebrány nikoliv jen 2 hlasy, ale 66 hlasů (11 kandidátů po 6 hlasech), což představuje variantu b).]

9. Při podání uvedených výpočtů vychází navrhovatelka nejenom z informací jednotlivých voličů, prokazovaných soudu v předložených čestných prohlášeních, ale také z volebních výsledků SPD v uváděných volebních okrscích. Je vysoce pravděpodobné, že většina kandidátů dané strany dostane ve volebním okrsku stejný počet hlasů. Je tedy vysoce nepravděpodobné, že například ve volebním okrsku č. 4007 obdrželo hlasy pouze prvních 11 kandidátů SPD, přičemž kandidát s nejmenším počtem hlasů obdržel 14 hlasů a kandidáti 12 – 47 by neobdrželi ani jeden hlas (přitom z předloženého čestného prohlášení vyplývá, že minimálně jeden volič volil celou stranu SPD a nevolil žádnou jinou stranu ani kandidáta jiné strany). Navrhovatelka k tomuto dále uvádí, že při shora uvedeném výpočtu vycházela z nejmenšího počtu hlasů, který kandidát SPD, který v daném volebním okrsku obdržel nějaký hlas, obdržel (navrhovatelka tedy při svém výpočtu předpokládala, že kandidáti, u kterých je uvedeno, že obdrželi 0 hlasů, jich skutečně obdrželi tolik, kolik kandidát s nejmenším počtem hlasů). SPD by tak zřejmě dostala pouze v těchto 8 volebních okrscích minimálně o 632 hlasů víc (pokud však bude u okrsku 1018, jak shora uvedeno, budeme namísto varianty a) 2 hlasů počítat s variantou b), půjde o 696 hlasů).

10. Navrhovatelka v této souvislosti dodává, že je velmi pravděpodobné, že k nesprávnému výsledku sčítání hlasů, a to v neprospěch SPD, došlo tedy i v jiných volebních okrscích, kde byly sečteny chybně i hlasy pro další kandidující strany, a to např. v okrscích č. 1022, 1055, 2013, 2026, 2030, 2031, 3039. To je v součtu téměř 10 % volebních okrsků v oblasti Plzeň – město, kde se volilo do Zastupitelstva města Plzeň, v čemž lze rozhodně spatřovat hrubé ovlivnění výsledků voleb. Navrhovatelka spatřuje tvrzené porušení § 40, § 41 a § 42 zákona o volbách do zastupitelstev obcí i v případě sčítání hlasů jiných politických stran, kdy i toto špatné sečtení hlasů jiných politických stran mohlo mít vliv na volební výsledek SPD. Kromě volebního okrsku č. 1051, který byl uváděn již v původním návrhu, se jedná o volební okrsky 3039, 5001 a 2026. Ve volebním okrsku č. 3039 získali všichni kandidáti České pirátské strany 12 až 25 hlasů (25 získal pouze kandidát, který se nacházel na prvním místě kandidátky) až na kandidáta D. B., který byl až na 44 místě kandidátky, a měl přitom získat 141 hlasů. Přitom kandidáti, kteří se nacházeli na kandidátce přímo před ním, získali pouze 14 hlasů. V tomto případě má navrhovatelka za to, že D. B. získal takový počet hlasů pochybením volební komise a skutečně získal pouze 14 hlasů. Ve volebním okrsku č. 2026 získali všichni kandidáti České pirátské strany 21 až 29 hlasů, až na kandidáta M. D., která získala 257 hlasů. Přitom kandidáti, kteří se nacházeli na kandidátce přímo před a za ní získali pouze 27 hlasů. V tomto případě má navrhovatelka za to, že M. D. získala takový počet hlasů pochybením volební komise a skutečně získala pouze 27 hlasů. Ve volebním okrsku č. 5001 získali všichni kandidáti Strany soukromníků ČR 2 až 6 hlasů (více než 2 hlasy získali pouze 4 kandidáti) až na kandidáta E. B., která získala 32 hlasů. Přitom kandidáti, kteří se nacházeli na kandidátce přímo před a za ní získali pouze 2 hlasy. V tomto případě má navrhovatelka za to, že E. B. získala takový počet hlasů pochybením volební komise a skutečně získala pouze 2 hlasy. Pokud vezmeme do úvahy i volební okrsek 1051, ve kterém kandidátu Komunistické strany Čech a Moravy bylo zřejmě započteno o 100 hlasů více, než skutečně získal, jednalo by se pouze v těchto 4 volebních okrscích o chyby týkající se 487 hlasů. To vše svědčí o hrubém ovlivnění výsledků voleb do Zastupitelstva města Plzně.

11. Navrhovatelka vedle již uvedeného porušení zákona poukazuje na to, že věc má i ústavně–právní rozměr, neboť došlo i k porušení volebního práva, které je zakotveno v čl. 21 Listiny základních práv a svobod. Volební právo je dle tohoto článku všeobecné, rovné, přímé a tajné. Dle zásady rovného volebního práva má každý hlas stejnou váhu. V tomto případě lze pochybovat o tom, že tato zásada byla dodržena, neboť mnoha voličům byla porušením zákona odebrána minimálně část jejich hlasů, které nebyly připočteny kandidátovi, kterému oni hlas odevzdali. Voliči tak neměli ve volbách rovné postavení. Navrhovatelka zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že nemá a vzhledem k zásadě tajnosti voleb ani nemůže mít přístup k hlasům, které byly jednotlivým kandidátům odevzdány resp. volebním lístkům, nemůže označit bez jakýchkoliv pochybností kandidáty, jejichž volbu navrhuje vyslovit za neplatnou. Má však za to, že by se mělo jednat o následující kandidáty: – D. K. (kandidáta České pirátské strany), – J. L. (kandidáta KDU–ČSL – PRAVÁ VOLBA PRO PLZEŇ), – J. Ř. (kandidát ODS). Namísto těchto kandidátů by měli být vyhlášeni za zvolené následující kandidáti SPD: – J. L., – P. L., – P. H. Navrhovatelka vychází z propočtu provedeného na http://icon.cat/util/elections/pbKVGbCtBG.

V. Vyjádření odpůrce – volební strany ANO 2011

12. Volební strana ANO 2011 ve svém vyjádření ze dne 25. 10. 2018 uvedla, že se nepokládá za odpůrce, ale osobou zúčastněnou na řízení ve smyslu § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Nenamítá podjatost intervenujících soudců. K návrhu se nepřipojuje. Podle jejího názoru vyplývá mimo jiné i z listin přiložených k jejímu vyjádření, že došlo k chybnému sečtení odevzdaných hlasů i pro volební stranu ANO Prostou kontrolou číselných údajů – výsledků voleb podle jednotlivých volebních okrsků uveřejněných na oficiálním webu volebního orgánu ČSÚ (www.volby.cz) lze vypozorovat nesrovnalosti u počtu hlasů pro jednotlivé volební strany, tedy nejen u volebních okrsků uváděných navrhovatelkou, ale i např. u volebních okrsků č. 1018 (zejména dva poslední nelogická vzrůstající tendence u kandidátů TOP 09 na posledních místech), což při minimálním rozdílu počtu získaných hlasů jednotlivými volebními stranami mohlo výrazným způsobem ovlivnit výsledek voleb – zisk počtu mandátů jednotlivými volebními stranami. Pokud soud dojde k závěru, že je nutné přepočítat výsledky voleb v Plzni – městě, je její postoj pro přepočet všech volebních okrsků na území města Plzně, přestože je jejich strana faktickým vítězem napadených voleb.

VI. Vyjádření odpůrce

13. Magistrát města Plzně (dále jen „MMP“) ve svém vyjádření ze dne 31. 10. 2018 uvedl, že navrhovatelka návrhem požaduje alternativní petit závisející na zjištění soudu, což je dle názoru MMP v daném případě nepřípustné. Navrhovatelka musí prokázat v daném řízení svá tvrzení a na základě takových důkazů je pak petit jasně dán. Soudní přezkum voleb není postaven na přezkoumání veškerých činností v rámci volebního procesu soudem a dle jeho případných zjištění si soud neformuluje petit sám. „Řízení ve věcech volebních je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. Přezkum výsledků voleb vychází z presumpce správností závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl–li v konkrétním případě prokázán opak. Soud sám přistoupí k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě zvláště významné indicie, způsobilé vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Je na navrhovateli, aby předložil důkazy nebo alespoň zvlášť významné indicie o tom, že zveřejněné výsledky voleb neodpovídají skutečné vůlí voličů (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, sp. zn. Vol 58/2017, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. Vol 18/2014).“ (viz usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 30 A 236/2018–17)

14. V tomto směru je pak dle MMP namístě konstatovat, že návrh na neplatnost voleb může dle § 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Prohlášení voleb za neplatné je naprosto krajním řešením při případech, kdy se např. voleb účastní subjekty, které nemají právo kandidovat apod. Samotné prohlášení voleb za neplatné znamená nové volby s novým procesem registrace kandidátních listin, možností jiných volebních stran, jiných kandidátů atd. Pro prohlášení voleb za neplatné však nesvědčí žádná ze skutečností namítaná navrhovatelkou v návrhu. Není k tomuto zpochybnění uvedeno žádné konkrétní porušení ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, které by bylo schopné dosáhnout tohoto petitu. Domnělé porušení § 40, § 41 a § 42 zákona o volbách do zastupitelstev obcí není způsobilé vyvolat pochybnosti o platnosti voleb jako takových. Stejně je tomu tak i v případě návrhu na neplatnost hlasování, které je spjato opět, na základě § 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, s porušením zákona o volbách do zastupitelstev obcí takovým způsobem, který měl hrubě ovlivnit výsledek hlasování. V tomto směru je opět nutno chápat tento institut jako institut chránící hlasování, tedy svobodný projev vůle voličů. V tomto směru by bylo lze uvažovat o neplatnosti hlasování při prokázaném zkreslení vůle voliče (např. kupčení s hlasy) nebo připuštěním k hlasování osob, které nejsou voliči, či umožnění hlasování voličům způsobem, který je rozporný se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí. Navrhovatelka však ani v tomto směru ničeho nerozporuje a nepoukazuje na porušení žádného ustanovení týkajícího se hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Plzně. Zde je pro MMP tedy vyloučeno rozhodování o neplatnosti hlasování v některém z volebních okrsků. Celý návrh, jak je koncipován, směřuje ve své podstatě pouze k návrhu na neplatnost volby kandidáta, jelikož se celý uchyluje ke zpochybnění procesu samotného sčítání hlasů okrskovými volebními komisemi. Vyjma obecného zmínění možného porušení § 40, § 41 a § 42 zákona o volbách do zastupitelstev obcí neobsahuje celý návrh žádné konkrétní napadení volebního procesu. 15. „Z předchozí právní úpravy Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 2. 7. 2004, č.j. Vol 6/2004–12, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS, dovodil, že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) protizákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces, (2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a (3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. „Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.“ Volební výsledky jsou „zatemněny“ tehdy, je –li možno se důvodně domnívat, že by volby dopadly odlišně, pokud by nedošlo ke zjištěné nezákonnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. listopadu 2016 č.j. Vol 4/2016–191, publ. pod č. 3522/2017 Sb. NSS; viz též Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P. Soudní řád správní – online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, § 90). Nejvyšší správní soud se mj. touto otázkou zabýval ve svém rozhodnutí ze dne 15. 2. 2018, č.j. Vol 16/2018–33, ve kterém vyslovil závěr, že „...případný zásah volebního soudu mohlo dle soudní judikatury vyvolat pouze porušení zákona způsobilé ovlivnit výsledky voleb v určité intenzitě. V tomto směru tedy bude možné nadále vycházet z dosavadní judikatury, neboť pojem „hrubé ovlivnění“ výsledků voleb lze co do intenzity považovat za zákonodárcem zvolený ekvivalent jejich „zatemnění“. Na druhou stranu však nelze ignorovat, že zákonodárce opustil předpoklad pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby a zákonem č. 322/2016 Sb. zavedl požadavek, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo. Jinými slovy, nyní již bude pro vyhovění volební stížnosti nutné, aby bylo v řízení podle § 90 s. ř. s. prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem.“ (viz usnesení Krajského soudu v Plzni 30 A 236/2018–17)

16. Podání navrhovatelky výše specifikované požadavky dle názoru MMP nesplňuje. Jednak neobsahuje konkrétní vymezení porušení konkrétních ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, ale zásadně neobsahuje žádnou skutečnost, která by měla za následek ovlivnění volby kandidátů do Zastupitelstva města Plzně. Žádná z tvrzených skutečností navrhovatelkou ani samostatně, ani v jejich úhrnu není způsobilá změnit volební výsledek voleb do Zastupitelstva města Plzně. Konkrétně lze ke skutečnostem, jež navrhovatelka v návrhu namítá, konstatovat, že její argumentace hrubým ovlivněním voleb je zcela irelevantní, když ve volbách do Zastupitelstva města Plzně bylo odevzdáno 2 199 887 platných hlasů a navrhovatelka rozporuje nepřičtení 696 hlasů pro její volební stranu v nejlepším případě, který předpokládá, že má pravdu ve všech tvrzených skutečnostech a v nejlepší možné variantě pro ni. K tomuto je třeba uvést fakt, že volební strana SPD, které je navrhovatelka lídrem, získala v daných volbách 108 882 platných hlasů. Z dnes platného celkového počtu odevzdaných platných hlasů je třeba pro dosažení hranice 5 % a postupu do dalšího kola určování výsledků voleb, tedy rozdělení mandátů, dosáhnout minimálně 109 995 hlasů. Takového počtu volební strana SPD nedosáhla a ani při uvažovaném 100% úspěchu tvrzení navrhovatelky nedosáhne, přičemž je třeba mít na paměti ještě fakt, že namítané nesrovnalosti jsou hlasy voličů, které by musely být následně přičteny k celkovému počtu platných hlasů, a tak by došlo i ke zvýšení hranice dosažení 5 % z nynějších potřebných 1 113 na 1 168 hlasů pro SPD. Navrhovatelka přitom rozporuje nepřičtení 696 hlasů. Navrhovatelka předkládá soudu dále pouze domněnky o možném větším pochybení, či pochybení dalších komisí, což jako argument pro soudní přezkum nemůže obstát. Kalkulace provedená na webových stránkách, na které odkazuje navrhovatelka, kde dosáhla 5% hranice na základě zadaného čísla 110 100 hlasů, nemá oporu v žádném tvrzení ani žádném důkazu uvedeném v návrhu, natož v oficiálních výsledcích voleb. Rétorika o vadách v téměř 10 % okrsků je zcela účelová. Veškeré hlasy, jejichž sečtení ve všech namítaných okrscích navrhovatelka zpochybňuje, ať ve prospěch či neprospěch zmíněných volebních stran, tvoří cca 0,05 % všech odevzdaných platných hlasů ve volbách do Zastupitelstva města Plzně, a proto namítání hrubých pochybení okrskových volebních komisí při sčítání hlasů je zcela nemístné. Navrhovatelka se mylně domnívá, že by její strana při dosažení hranice 5 % získala 1, 2 nebo 3 mandáty v Zastupitelstvu města Plzně. Z volebního systému, který je pro volby do Zastupitelstva města Plzně dán, není možné získat jeden mandát, ale pouze dva. Navrhovatelka ve svém návrhu zcela zřejmě a účelově rozporuje sčítání hlasů některými volebními komisemi, přičemž ze zveřejněných volebních výsledků vybírá případy, kde její pochybnost o obdrženém počtu hlasů pro jednotlivé kandidáty nahrává SPD. Zde je namístě konstatovat fakt, že navrhovatelka rozporuje práci daných komisí jen u voleb do Zastupitelstva města Plzně a nikoliv již u voleb do zastupitelstev městských obvodů, jejichž výsledek sčítaly týž den téže komise. Volební strana SPD nenominovala žádného člena do okrskových volebních komisí, kde nyní rozporuje sečtení hlasů. Svobodná soutěž politických stran předpokládá, že volební strany skrze své členy v okrskových volebních komisích dohlédnou na řádné sčítání hlasů, nikoliv že se budou v pochybnostech obracet na instituce s obecným požadavkem na přezkum v případě, kdy by to pro ně mohlo přinést výhodu.

17. Ústavní soud připomíná, že zdrojem veškeré státní moci je lid, který se na jejím výkonu podílí i tím, že cestou svobodných a demokratických voleb ustavuje její orgány. „Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ K tomu je třeba uvést, že „naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení..., tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejích význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. ... Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislostí mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost… je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost.“ [nález ze dne 26. 1. 2005 sp.zn. Pl. ÚS 73/04 (N 17/36 SbNU 185; 140/2005 Sb.)] Povinností volebního soudu je zkoumat, „do jaké míry mělo nebo mohlo mít porušení zákona vliv na výsledek hlasování, který je nutno chápat nikoliv ve smyslu mechanického součtu odevzdaných hlasů v jednom volebním okrsku, nýbrž ve vztahu k účelu a cílí takového hlasování, kterým je rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů a určení pořadí jejich náhradníků. Výsledek hlasování v jednom volebním okrsku, ve smyslu počtu odevzdaných hlasů, nemá hodnotu sám o sobě, nýbrž až v rámci jeho zohlednění při určení zvolených kandidátů (příp. určení pořadí náhradníků). Ani volič nevstupuje do volební místnosti s primárním cílem formálně ovlivnit číselné součty hlasů ve svém okrsku, nýbrž s úmyslem vyjádřit svým odevzdaným hlasem vůli zvolit konkrétní kandidáty do zastupitelského orgánu prostřednictvím systému organizace voleb, jehož jsou volební okrsky součástí.“ [nález ze dne 12. 12. 2006 sp.zn.

I. ÚS 768/06 (N 224/43 SbNU 505)]

18. Ve světle nastíněné dosavadní judikatury a na základě faktu, že podání navrhovatelky neobsahuje žádný důkaz o nezákonném ovlivnění volebního výsledku, jelikož ani při přiznání všech navrhovatelkou tvrzených skutečností nedojde ke změně volebního výsledku ve volbách do Zastupitelstva města Plzně, tedy navrhovatelka neprokázala, že v daném případě došlo k porušení některého z ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb, hlasování ani volby kandidáta, navrhuje MMP, aby soud návrh na neplatnost voleb, neplatnost hlasování i neplatnost volby kandidátů jako neopodstatněný zamítl. V případě, že by soud přes všechny shora uvedené skutečnosti došel k závěru, že je třeba volební výsledky v daných okrscích prověřit či přepočíst, pak navrhuje MMP součinnost vlastní, jako pověřeného obecního úřadu v daných volbách, nebo součinnost Českého statistického úřadu v Plzni rovněž jako příslušného volebního orgánu.

VII. Posouzení věci soudem

19. Vzhledem k tomu, že soud neshledal důvod pro nařízení jednání, když o věci samé bylo možné rozhodnout na podkladě shromážděných listin, rozhodl v souladu s § 90 odst. 3 věta druhá s.ř.s. o věci samé bez jednání.

20. Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 26. 1. 2005, sp.zn. Pl. ÚS 73/04 (dostupný na http://nalus.usoud.cz) shrnul základní principy volebního soudnictví. Ústavní soud uvedl, že „z hlediska Ústavního soudu podstata posuzované věci spočívá v zajištění ochrany základních ustanovení ústavního pořádku, ze kterých plyne zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Tento názor se v průběhu 20. století prosadil prakticky všeobecně. Názor volební teorie a praxe z 19. století, podle kterého každá nezákonnost má za následek neplatnost voleb, pokud se neprokáže opak, byl již překonán. Není proto rozhodující, zda pro přezkum bude zvolen systém tří kroků, jak to po vzoru svého předválečného předchůdce činí Nejvyšší správní soud, nebo systém jednoho, dvou či čtyř kroků (porušení zákona – příčinná souvislost – závažnost porušení – vliv na složení parlamentu), a jaké metody přitom budou zvoleny. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Volební zákon možné volební vady zužuje na porušení ustanovení „tohoto zákona“ – v daném řízení se ústavností tohoto zúžení nebylo třeba zabývat. Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), jak již v jiné souvislosti Ústavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 117, str. 25; vyhlášen pod č. 476/2002 Sb.). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost, jak ji zakotvuje § 87 volebního zákona, je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 3, str. 17; vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.), který zdůraznil právo kandidátů v případě zvolení tyto funkce bez překážek vykonávat]. Z toho třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Předmětem řízení je proto neplatnost zvolení J. N., nikoli nezvolení Ing. A. Z. Ostatně i německá judikatura, na niž bylo účastníky řízení poukazováno, vychází z oprávnění soudu ke zrušení voleb pouze v případě prokázané příčinné souvislosti mezi zjištěnými volebními vadami a výsledky voleb“.

21. Podle § 60 odst. 2, 3, 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

22. K úspěšnosti jakéhokoli ze shora uvedených návrhů je nezbytné, aby navrhovatel prokázal, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“. Navrhovatelka nic takového neprokázala. Nepodařilo se jí vyvrátit domněnku, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. A.

23. Předně je nezbytné uvést, a to k námitkám navrhovatelky o tom, že „ji soud nutí do značné míry spekulovat“, „pokud by uposlechla plně výzvy soudu, mohla by se dopustit i protiprávního jednání, například trestného činu křivého obvinění“, „soud by měl sám usilovat o nápravu chyb a zjištění materiální pravdy“, „soud nemůže formalisticky trvat na plné povinnosti navrhovatelky předložit veškeré důkazy, protože to není fakticky možné a nejde o soukromoprávní věc, ale o věc zásadního veřejného významu, kdy soud nemůže, pokud jde o otázku unesení důkazního břemene, setrvat na doslovném výkladu procesních předpisů, ale musí upřednostnit teleologický a systematický výklad v rámci celého právního řádu a hledání materiální pravdy“, „konstatování soudu, že navrhovatelka „neuvedla, jakým zcela konkrétním způsobem jí tvrzená pochybení ovlivnila výsledek voleb“, je právě projevem takového přepjatého formalismu soudu a trvání na explicitním vyjádření, ačkoliv požadované sdělení implicitně vyplývá ze žalobního návrhu“, že tyto nejsou důvodné.

24. Řízení o neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s.ř.s. je řízením o návrhu. Platí pro něj ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s § 64 s.ř.s., podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje–li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, a současně plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

25. V řízení o návrhu soud není oprávněn za navrhovatele dohledávat chybějící tvrzení, tato konkretizovat či doplňovat, neučiní–li tak navrhovat ani přes výzvu soudu sám. A to na rozdíl od řízení podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, pro která platí jeho ustanovení § 20 odst. 1, podle kterého je soud povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci.

26. Bylo tedy jen na navrhovatelce, aby zcela konkrétním způsobem tvrdila jak „porušení volebního zákona“, tak skutečnosti, na základě kterých by bylo nutné dospět k závěru, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“.

27. Obdobné platí pro dokazování.

28. Pro řízení o návrhu platí ustanovení § 120 odst. 1 a 2 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s., podle kterého jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají–li z obsahu spisu. Neoznačí–li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

29. Naopak podle zákona o zvláštních řízeních soudních platí jeho § 21, podle kterého soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. B.

30. Dále je nezbytné uvést, že podle § 34 odst. 2, 3 a 4 může volič volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno. Volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran. Volič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci.

31. Způsob hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí nabízí každému voliči mnoho možností, jak svoji volbou ovlivnit výsledek voleb. Z listiny označené slovy „Informace o způsobu hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018“ (dostupná na www.mvcr.cz), jsou tyto možnosti pro názornost popsány takto: „Volič může upravit hlasovací lístek jedním ze způsobů:

1. Označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební strany pouze jednu volební stranu. Tím je dán hlas kandidátům této volební strany v pořadí dle hlasovacího lístku v počtu, kolik činí počet členů zastupitelstva obce, který má být v obci volen.

2. Označit v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany, nejvýše však tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno.

3. Kromě toho lze oba způsoby, popsané v předchozích bodech, kombinovat, a to tak, že lze označit křížkem jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. V tomto případě je dán hlas jednotlivě označeným kandidátům. Z označené volební strany je dán hlas podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu volených členů zastupitelstva obce.“ 32. Je tedy například možné, že kandidáti téže volební strany dostanou všichni stejný počet hlasů (např. bod 1, kdy všichni voliči označí křížkem pouze volební stranu; ke stejnému výsledku povede i bod 2, kdy všichni voliči označí křížkem všechny kandidáty volební strany), že kandidáti téže volební strany s nižším pořadovým číslem dostanou více hlasů než kandidáti s vyšším pořadovým číslem (např. bod 3, kdy voliči označí křížkem volební stranu a pak alespoň jednoho kandidáta jiné volební strany; ke stejnému výsledku povede i bod 2, kdy voliči označí křížkem kandidáty s nižšími pořadovými čísly alespoň dvou volebních stran), že kandidáti téže volební strany s vyšším pořadovým číslem dostanou více hlasů než kandidáti s nižším pořadovým číslem (např. bod 2, kdy voliči označí křížkem kandidáty s vyšším pořadovým číslem alespoň dvou volebních stran; ke stejnému výsledku povede i bod 3, kdy voliči označí křížkem jednu volební stranu a alespoň jednoho kandidáta jiné volební strany s pořadovým číslem vyšším než jedna), že kandidát téže volební strany s jiným než prvním či posledním pořadovým číslem bude mít více hlasů než kandidát s nižším i kandidát s vyšším pořadovým číslem (např. bod 2, kdy voliči neoznačí křížkem kandidáty s nižším a vyšším pořadovým číslem, ale označí kandidáta mezi nimi; ke stejnému výsledku povede i bod 3, kdy voliči označí křížkem jednu volební stranu a u jiné volební strany neoznačí křížkem kandidáta s nižším i vyšším pořadovým číslem, ale označí kandidáta mezi nimi) či že kandidát téže volební strany s jiným než prvním či posledním pořadovým číslem bude mít méně hlasů než kandidát s nižším i kandidát s vyšším pořadovým číslem (např. bod 2, kdy voliči označí křížkem kandidáty s nižším a vyšším pořadovým číslem a neoznačí kandidáta mezi nimi; ke stejnému výsledku povede i bod 3, kdy voliči označí křížkem jednu volební stranu a u jiné volební strany označí křížkem kandidáta s nižším i vyšším pořadovým číslem a neoznačí kandidáta mezi nimi). Samozřejmě je možné, že některý z kandidátů nedostane žádný hlas (např. voliči jednu z volebních stran neoznačí křížkem a žádným křížkem neoznačí ani jednou jednoho z jejích kandidátů). Přistoupí–li k těmto variantám ještě skutečnost, že voliči nemusejí využít plný počet možných hlasů a některé volební hlasy můžou být neplatné, lze s jistou mírou nadsázky říci, že možných variant volebních výsledků je nespočet.

33. Navrhovatelka tvrdila, že došlo k „porušení volebního zákona“, neboť ve volebním okrsku 4007 „prvních jedenáct kandidátů SPD dostalo od 14 do 18 hlasů a zbývajících 36 kandidátů nedostalo žádný hlas“, ve volebním okrsku 1018 „prvních 35 kandidátů SPD dostalo 7 až 10 hlasů, následujících 9 1 až 2 hlasy a zbylí dva nedostali žádný hlas“, ve volebním okrsku 4022 „prvních 45 kandidátů dostalo od 23 do 27 hlasů a zbývající dva kandidáti nedostali žádné hlasy“, ve volebním okrsku 4010 „prvních 46 kandidátů SPD dostalo od 15 do 19 hlasů a poslední kandidát nedostal žádný hlas“, ve volebním okrsku 2024 „všichni kandidáti SPD dostali od 13 do 15 hlasů až na kandidáta č. 24, který nedostal žádný hlas“, ve volebním okrsku 5001 „všichni kandidáti SPD dostali 39–54 hlasů až na kandidáta č. 5, který dostal 5 hlasů“, ve volebním okrsku 3049 „dostali všichni kandidáti SPD od 11 do 13 hlasů zbývající kandidát nedostal žádný hlas“, ve volebním okrsku 2004 „dostali všichni kandidáti SPD od 6 do 8 hlasů až na kandidátku č. 14, která nedostala žádný hlas“, ve volebním okrsku 1051 „dostali všichni kandidáti Komunistické stran Čech a Moravy od 11 do 12 hlasů až na kandidáta č. 24, který získal 111 hlasů“, ve volebním okrsku 3039 „dostali všichni kandidáti České pirátské strany od 12 do 25 hlasů až na kandidáta č. 44, který dostal 141 hlasů“, ve volebním okrsku 2026 „dostali všichni kandidáti České pirátské strany od 21 do 29 hlasů až na kandidátku č. 4, která dostala 257 hlasů“, ve volebním okrsku 5001 „dostali všichni kandidáti Strany soukromníků ČR od 2 do 6 hlasů až na kandidátku č. 16, která dostala 32 hlasů“.

34. Pokud jde o navrhovatelkou zmíněné volební okrsky 1022, 1055, 2013, 2030 a 2031 navrhovatelka pouze obecně uvedla, „že je velmi pravděpodobné, že i v těchto volebních okrscích došlo k nesprávnému výsledku sčítání hlasů“. Neuvedla však, k jakému konkrétnímu pochybení mělo dojít. Jak již bylo uvedeno shora, v řízení o návrhu soud není oprávněn za navrhovatele dohledávat chybějící tvrzení, tato konkretizovat či doplňovat, neučiní–li tak navrhovat ani přes výzvu soudu sám, a proto k těmto zcela obecným tvrzením soud nemohl přihlížet. To samé platí o prohlášeních navrhovatelky, že by soud měl „zjišťovat, v jakých dalších volebních okrscích mělo dojít k nesprávnému výsledku sčítání hlasů“.

35. Porovnáním možných volebních výsledků uvedených shora v bodu 32 s výsledky uvedenými v bodu 33 a 34 je nezbytné dospět k závěru, že všechny tyto výsledky jsou ve volbách do zastupitelstev obcí možné. Jsou–li možné, nemohou být dokladem o tom, že došlo k „porušení volebního zákona“. Žádné právo na stejný nebo podobný počet hlasů pro všechny kandidáty volební strany neexistuje. Nemohlo tudíž dojít k jeho porušení. C.

36. Na shora uvedených závěrech není způsobilé cokoli změnit ani tvrzení navrhovatelky o tom, že se na ni „obrátilo několik voličů, kteří SPD v konkrétních volebních okrscích volili, a to jako tzv. celou stranu, tedy formou velkého křížku aniž by využili tzv. malých křížků“.

37. V této souvislosti je nezbytné uvést, že podle čl. 102 Ústavy jsou členové zastupitelstev voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

38. Tajnost hlasování znamená, že nelze zjistit, kdo jak volil. Výpověď voliče o tom, jak volil, je zásadně nepřípustná, neboť je v přímém rozporu s ústavním principem tajnosti hlasování. Pravdivost takové výpovědi nelze nijak ověřit. V nyní souzené věci je navíc věrohodnost takové výpovědi snížena tím, že žádný z navrhovatelkou označených voličů nepodal volební stížnost. O jejich veřejných subjektivních právech tak rozhodováno nebylo.

39. Pokud by bylo možné po skončení voleb volat voliče k výpovědím o tom, jak volili, bylo by, lhostejno z jakých důvodů, možné kdykoli dodatečně ovlivňovat či bez jakýchkoli objektivních indicií o porušení volebního zákona zpochybňovat výsledek hlasování, který naopak v souladu se zásadou, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, musí být ctěn.

40. Na základě § 16 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování okrsková volební komise. Kontrola tohoto procesu je kandidujícím volebním stranám zajištěna existencí ustanovení § 17 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle kterého každá volební strana (§ 20 odst. 1), jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí.

41. Pokud této možnosti volební strana Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) nevyužila, dobrovolně se vzdala práva na kontrolu procesu sčítání hlasů a vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Za této situace je volební strana včetně jejích kandidátů povinna ctít výsledek hlasování a nikoli se na základě prostých hypotetických spekulací domáhat toho, aby za ni, resp. jí nedelegované členy okrskových volební komisí, provedl kontrolu procesu sčítání hlasů a vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování soud.

42. Dlužno doplnit, že okrsková volební komise je kolektivním orgánem. Na základě § 15 odst. 1 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí mají nejméně 4, resp. 6 členů. Výsledek jejich práce tak není způsobilé zpochybnit prohlášení jednoho nebo několika málo voličů, kteří v rozporu s ústavní zásadou tajnosti hlasování tvrdí, že volili jinak, než jak podle jejich tvrzení odpovídá zjištěnému výsledku hlasování. Zvláště pak za situace, kdy sami nepodali volební stížnost, čímž dali najevo, že výsledek hlasování respektují. D.

43. Navrhovatelka tvrdila, že „SPD dostala ve skutečnosti minimálně o 632 hlasů víc, resp. o 696 hlasů víc“ a současně „některé z ostatních volebních stran dostaly ve skutečnosti v součtu o 487 hlasů méně“.

44. Podle § 45 odst. 1 věta druhá zákona o volbách do zastupitelstev v obcích Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle § 43 okrskovými volebními komisemi zjistí celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží.

45. Jak vyplývá ze zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva města Plzně ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 (dostupný na www.volby.cz) celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny činil 2 199 887 hlasů. Počet volených členů zastupitelstva činil 47, počet kandidátů volební strany Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) činil také 47. Počet platných hlasů pro volební stranu Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) činil 108 882. Poměr hlasů k základu pak 4,94 %.

46. Pokud by soud vycházel z tvrzení navrhovatelky, činil by celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny 2 200 032 hlasů (tj. 2 199 887 + 632 – 487), resp. 2 200 096 hlasů (tj. 2 199 887 + 696 – 487). Počet platných hlasů pro volební stranu Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) by činil 109 514 (108 882 + 632), resp. 109 578 (108 882 + 696). Poměr hlasů by tak činil 4,98 % (4,9778 %), resp. 4,98 % (4,9806 %).

47. Je tedy zřejmé, že ani v těchto navrhovatelkou nastíněných hypotetických případech by nedošlo volební stranou Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) k překročení 5 % hranice, která je nezbytná pro to, aby se k její kandidátní listině a hlasům pro ni odevzdaným přihlíželo při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů.

48. Navrhovatelka tudíž ani netvrdila, že by došlo k „porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“. Ke zvolení kandidátů volební strany Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), a to navrhovatelky, P. L. a P. H. by ani tak nedošlo.

VIII. Rozhodnutí soudu

49. S ohledem na to, že navrhovatelka neprokázala, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“, neshledal soud návrh důvodným, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu.

IX. Odůvodnění neprovedení důkazů

50. Soud neprovedl žádný z navrhovatelkou navržených důkazů, neboť jejich provedení nebylo nezbytné k posouzení důvodnosti či nedůvodnosti návrhu. Již na základě tvrzení navrhovatelky nebylo možné dospět k závěru, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“. Nebylo zde tudíž důvodné tvrzení, které by se mohlo stát předmětem dokazování.

X. Vypořádání vyjádření ostatních účastníků řízení

51. Magistrát města Plzně dospěl k obdobným závěrům jako shora soud, tudíž k jeho jednotlivým tvrzením není třeba cokoli dalšího doplňovat. Pokud jde o volební stranu ANO 2011, měla–li za to, že k došlo „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“, nic jí nebránilo, aby podala volební stížnost. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, nemůže soud z pohledu jejích námitek zákonnost voleb přezkoumávat. Lze pouze doplnit, obdobně jako bylo uvedeno v případě navrhovatelky, „prostá kontrola číselných údajů“ není bez dalšího způsobilá doložit „porušení volebního zákona“. Žádné právo na stejný nebo podobný počet hlasů pro všechny kandidáty volební strany neexistuje.

XI. Náklady řízení

52. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s.ř.s., podle kterého nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

I. Vymezení věci II. Návrh ze dne 17. 10. 2018 III. Doplnění návrhu ze dne 19. 10. 2018 IV. Doplnění návrhu ze dne 25. 10. 2018 V. Vyjádření odpůrce – volební strany ANO 2011 VI. Vyjádření odpůrce VII. Posouzení věci soudem A. B. C. D. VIII. Rozhodnutí soudu IX. Odůvodnění neprovedení důkazů X. Vypořádání vyjádření ostatních účastníků řízení XI. Náklady řízení