57 A 129/2018 - 77

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci navrhovatele: D. T., bytem Ch. proti odpůrcům: 1) Městský úřad Cheb, se sídlem nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, Cheb 2) volební strana Komunistická strana Čech a Moravy, jednající zmocněncem K. S., bytem Ch. 3) volební strana ANO 2011, jednající zmocněncem V. M., bytem F. L. 4) volební strana Česká strana sociálně demokratická, jednající zmocněnkyní L. K., bytem K. 5) volební strana Česká pirátská strana, jednající zmocněncem J. B., bytem P. 6) volební strana VOLBA PRO MĚSTO CHEB, jednající zmocněnkyní I. K., bytem Ch. 7) volební strana Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), jednající zmocněnkyní H. N., bytem K. V. 8) volební strana Za čistý Cheb, jednající zmocněnkyní L. F., bytem Ch. 9) volební strana Strana svobodných občanů, jednající zmocněnkyní J. J., bytem Ch. 10) volební strana PRO Zdraví a Sport, jednající zmocněncem R. K., bytem Ch. 11) volební strana ODS ve spolupráci s KDU-ČSL a nezávislými kandidáty, jednající zmocněncem T. G., bytem K. V. 12) volební strana Koalice pro Cheb, jednající zmocněncem P. V., bytem K. V. 13) volební strana Hnutí 2018, jednající zmocněncem M. H., bytem Ch. 14) volební strana Strana soukromníků České republiky, jednající zmocněnkyní R. J., bytem Ch. o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Cheb konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Návrh

1. Navrhovatel návrhem „vyslovil podezření na neplatnost voleb a hlasování v Chebu a konkrétně na neplatnost hlasování v předmětném okrsku č. 27 v Chebu a chtěl by minimálně iniciovat přepočítání hlasů v okrsku č. 27 v Chebu, aby se tak rozptýlily veškeré možné obavy“.

2. Navrhovatel uvedl, že v souvislosti s komunálními volbami, které se konaly 5. a 6. října v Chebu, vznáší námitku ke konečným výsledkům. Konkrétně se jedná o volební okrsek č. 27 Cheb. Tento volební okrsek byl sčítán nejdéle ze všech, celý výsledek voleb v Chebu čekal téměř 8 hodin na tento jeden jediný konkrétní okrsek a dodání výsledků z něho. Bylo zde cca 500 vydaných a odevzdaných obálek, což je srovnatelně s jinými okrsky, které výsledky dodaly za méně jak poloviční čas. Před započtením tohoto okrsku do celkových výsledků mělo kandidující Hnutí 2018 4,84 %, po zdlouhavém dopočítání tohoto jednoho okrsku poskočilo na 5,2 % a díky tomu se probojoval jeden kandidát Hnutí 2018 do zastupitelstva. Vzniká tak podezření, že zde mohlo dojít k pochybení ve sčítání (pochybení v systému a procesu sčítání), a navrhovatel by tak chtěl iniciovat přepočítání tohoto volebního okrsku a tím následně i přezkoumat celkový výsledek voleb v Chebu.

3. Dalším problémem komunálních voleb v Chebu byla dle navrhovatele skutečnost, že v první den voleb, tedy 5. 10. neměla cca 1/3 občanů města Cheb hlasovací lístky ve svých schránkách. I přes to, že lístky byly k dostání ve volebních místnostech, si občané nemohli s dostatečným předstihem prostudovat volební plachtu a jednotlivé kandidáty stran a hnutí, což považuje za diskriminační.

II. Vyjádření odpůrce – Městského úřadu Cheb

4. Městský úřad Cheb ve svém vyjádření uvedl, že k délce samotného sčítání okrskovou volební komisí č. 27 (dále jen „OVK“) nemůže poskytnout bližší informace, protože v této době nebyla Městským úřadem Cheb v této OVK prováděna kontrola sčítání hlasů OVK. V okrsku č. 27 byla Městským úřadem Cheb provedena dne 6. 10. 2018 kontrola průběhu hlasování ve volební místnosti. Kontrola proběhla bez závad (Příloha č. 2). Nicméně pro dokreslení situace předkládá Městský úřad Cheb přehled časů, v jakých došlo k vygenerování zápisů o průběhu a výsledku hlasování ve volebních okrscích (formulář T/3) ve městě Chebu (Příloha č. 3). V prvním sloupci je uvedeno číslo volebního okrsku, ve druhém sloupci čas vygenerování zápisu a ve třetím sloupci jsou uvedeny počty odevzdaných úředních obálek. Dále je dle Městského úřadu Cheb zapotřebí uvést, že v průběhu školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování byli členové OVK nabádáni, aby vzhledem ke složitosti zjišťování výsledku hlasování postupovali s patřičnou pečlivostí bez ohledu na čas. K tomu je nakonec vyzývali prostřednictvím médií i zástupci Ministerstva vnitra.

5. K zajištění distribuce hlasovacích lístků voličům Městský úřad Cheb uvedl, že starosta města Z. H. uzavřel s Českou poštou, s.p. dne 19. 3. 2018 smlouvu o kompletaci zásilek a jejich doručení prostřednictvím služby „Zásilky s obsahem hlasovacích lístků“ číslo 2017/27693 (Příloha č. 4). Dne 13. 9. 2018 bylo předáno České poště 15 krabic s 24 500 ks hlasovacích lístků Cheb pro komunální volby, 24 500 ks infoletáků a 49 krabic po 500 ks doručovacích obálek (Příloha č. 5). Dne 19. 9. 2018 byla dodána České poště objednávka k dodání hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstva obce v množství 22 980 ks dle předaných seznamů (Příloha č. 6). Dne 5. 10. 2018 od občanů zachytili signály, že někteří voliči nedostali do svých schránek hlasovací lístky (Příloha č. 7). Tento poznatek sdělili e-mailem zaměstnankyni České pošty a požádali ji o vrácení seznamu voličů (Příloha č. 8), aby byli schopni zjistit, o jak rozsáhlý problém se jedná, a rozhodnout o dalších opatřeních. V rámci možností chybějící hlasovací lístky dodali svépomocí podle požadavků voličů do domovních schránek v dopoledních hodinách dne 5. 10. 2018 a zároveň intenzivně voliče informovali o možnostech získání náhradních hlasovacích lístků, a to primárně ve volebních místnostech, jak předpokládá § 33 odst. 3 zákona č. 491/2001, o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), tak v budově Městského úřadu Cheb (Příloha č. 7). Ve stejném duchu informovali voliče v celé České republice i zástupci Ministerstva vnitra prostřednictvím médií. To svědčí o tom, že obdobné problémy s doručováním hlasovacích lístků voličům byly v rámci celé České republiky. Dále byli voliči informováni o možnosti získání hlasovacích lístků ve volební místnosti i v oznámení starosty města o době a místě konání voleb do Zastupitelstva města Chebu ze dne 21. 8. 2018, které bylo mimo jiné rozesláno prostřednictvím říjnového vydání (vyšlo 1. 10. 2018) periodického tisku města Chebu „Chebské radniční listy“, které vychází v nákladu 22 000 ks. Periodikum je distribuováno zdarma do domácností ve správním obvodu města Cheb (Příloha č. 9). Dopisem ze dne 16. 10. 2018 (č.j.: MUCH 85522/2018) u České pošty, s.p. reklamovali služby plynoucí z uzavřené smlouvy o kompletaci zásilek a jejich doručení prostřednictvím služby „Zásilky s obsahem hlasovacích lístků“ číslo 2017/27693 (Příloha č. 10). Z reklamace vyplývá, že předali ke kompletaci celkem 24 500 ks hlasovacích lístků, 24 500 ks modrých doručovacích obálek C4 a 24 500 ks informačních letáků A4. Následně dne 19. 9. 2018 předali na Depo Cheb 70 objednávku k dodání 22 980 ks hlasovacích lístků včetně seznamu voličů s přesným uvedením trvalého pobytu. Vráceno jim mělo být Českou poštou zkompletovaných, ale nedoručovaných obálek celkem 1 520 ks (jedná se o voliče s úřední adresou 1 020 ks a 500 ks jako rezerva). Česká pošta však vrátila celkem 3 100 ks obálek s obsahem hlasovacích lístků. Vráceny byly až po vyžádání, a to v pátek 5. 10. 2018 v cca 10.15 hodin. Z počtu zkompletovaných obálek (24 500 ks), objednaných k doručení (22 980 ks) a skutečně vrácených zkompletovaných obálek (3 100 ks) lze zjistit, že nebylo řádně doručeno 1 580 ks obálek s hlasovacími lístky, přičemž v tomto počtu jsou zahrnuty i adresy občanů, kteří nemají označeny poštovní schránky, nebo k nim není zajištěn přístup. Z toho jednoznačně vyplývá, že argument navrhovatele o počtu nedodaných hlasovacích lístků je značně nadsazený. Z porovnání volební účasti při volbách do Zastupitelstva města Chebu v roce 2014 (32,15 %) a v roce 2018 (38,53 %) (Zdroj: www.volby.cz) lze usoudit, že nedodání hlasovacích lístků určitému počtu voličů nemělo na volební účast zásadní vliv. Voliči měli podle názoru Městského úřadu Cheb dostatek možností, jak si náhradní hlasovací lístky opatřit, a to jak na městském úřadě, tak přímo ve volební místnosti. Tyto hlasovací lístky mohli řádně prostudovat a vyplnit mimo prostory volební místnosti. Pro informaci Městský úřad Cheb uvedl adresy, kam svépomocí doručili hlasovací lístky na základě podnětů voličů, a to v pátek 5. 10. 2018 před otevřením volebních místností: 1/ ulice V Lipách (celá) - 26 voličů 2/ Kamenná 1 – 15 voličů 3/ Havlíčkova 9 – 21 voličů 4/ Havlíčkova 21 – 15 voličů 5/ Havlíčkova 23 – 13 voličů 6/ Havlíčkova 25 – 11 voličů 7/ Hradiště 30 – 2 voliči 6. Závěrem Městský úřad Cheb uvedl, že „na základě uvedených skutečností navrhuje, aby Krajský soud v Plzni, pokud jde o důvod nedoručení hlasovacích lístků některým voličům a o důvod dlouhé doby sčítání hlasů návrh zamítl, protože uvedené skutečnosti neovlivnily výsledek voleb. Pokud jde o námitku, že kandidátka Hnutí 2018 se stala členkou zastupitelstva města až na základě výsledku posledního sečteného okrsku č. 27, respektujeme právní domněnku, že hlasování proběhlo v souladu se zákonem. Městský úřad Cheb nemá možnost tuto domněnku ověřit, natož vyvrátit. Nebude-li tato domněnka soudem vyvrácena, navrhuje odpůrce i v tomto bodu návrh zamítnout.“.

III. Vyjádření odpůrce – volební strany Hnutí 2018

7. Volební strana Hnutí 2018 ve svém vyjádření uvedla, že logické vysvětlení pro odlišnost výsledků okrsku č. 27 od okrsků ostatních je bydliště zmocněnkyně Hnutí 2018 G. L., v Ch. G. L. byla lídrem kandidátní listiny. G. L. je známa v H. jako zastupitelka ve dvou posledních volebních obdobích. Kromě toho je známa hájenským voličům také jako kynoložka, a to díky svým procházkám s německých ovčákem a jeho občasnému výcviku na místním fotbalovém hřišti a místních loukách. S bydlištěm G. L. se shoduje sídlo Hnutí 2018 – Ch., část H. Logickým vysvětlením je také přátelství členů Hnutí 2018 se členy Sboru dobrovolných hasičů (SDH) a kandidatura šesti z nich za Hnutí 2018. P. P. je velitel SDH (třetí místo na kandidátní listině), další kandidáti z SDH byli J. L. (9. místo), D. T. (20. místo na kandidátní listině), O. K. (24. místo), L. M. (27. místo), D. S. (30. místo). Sídlo Sboru dobrovolných hasičů je v Hájích, Sportovců 8. Sbor dobrovolných hasičů je v Hájích oblíben, neboť díky němu ožívá místní fotbalové hřiště nejen sportovními akcemi, ale i oslavami, zábavami, hrami, např. akce pálení čarodějnic 30.

4. Dalším důvodem, proč byl výsledek sčítání v okrsku 27 odlišný, může být i skutečnost, že ke schůzkám s veřejností při představování nového politického subjektu Hnutí 2018 bylo využíváno fotbalové hřiště v Hájích – např. neděle 27. 5. od 18.

0. Kromě toho, k několika málo poradám Hnutí 2018 byly využity prostory místní restaurace Tango, sousedící se sídlem SDH v ul. Sportovců č. 6, Cheb - Háje. Mimo výše uvedeného i další kandidáti Hnutí 2018 mají v Hájích zázemí, např. L. H. (5. místo na kandidátní listině) má v Hájích sídlo firmy s názvem EISODOS s.r.o, IČO: 04999282, Šumavská 190/1, Háje Cheb. Neopomenutelný je rovněž fakt, že Hnutí 2018 mělo omezenou reklamu v porovnání s jinými kandidujícími subjekty. Týká se zejména reklamy v ulicích na sloupech osvětlení, kterou Hnutí 2018 (z finančních důvodů) nevyužilo. Jiné politické subjekty, které ve volbách uspěly, měly reklamu na sloupech veřejného osvětlení ve všech částech města intenzivní. I tento fakt, proč v ostatních okrscích než č. 27 byly výsledky sčítání hlasů odlišné, hraje roli. Hnutí 2018 a jeho kandidáti totiž nebyli voličům v jiných okrscích známi tak dobře jako v okrsku č.

27. Z výše uvedeného je zřejmé, že výsledek voleb v okrsku 27 je logický. IV. Posouzení věci soudem A.

8. Vzhledem k tomu, že soud neshledal důvod pro nařízení jednání, když o věci samé bylo možné rozhodnout na podkladě shromážděných listin, rozhodl v souladu s § 90 odst. 3 věta druhá s.ř.s. o věci samé bez jednání.

9. Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 26. 1. 2005, sp.zn. Pl. ÚS 73/04 (dostupný na http://nalus.usoud.cz) shrnul základní principy volebního soudnictví. Ústavní soud uvedl, že „z hlediska Ústavního soudu podstata posuzované věci spočívá v zajištění ochrany základních ustanovení ústavního pořádku, ze kterých plyne zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Tento názor se v průběhu 20. století prosadil prakticky všeobecně. Názor volební teorie a praxe z 19. století, podle kterého každá nezákonnost má za následek neplatnost voleb, pokud se neprokáže opak, byl již překonán. Není proto rozhodující, zda pro přezkum bude zvolen systém tří kroků, jak to po vzoru svého předválečného předchůdce činí Nejvyšší správní soud, nebo systém jednoho, dvou či čtyř kroků (porušení zákona – příčinná souvislost – závažnost porušení – vliv na složení parlamentu), a jaké metody přitom budou zvoleny. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Volební zákon možné volební vady zužuje na porušení ustanovení „tohoto zákona“ – v daném řízení se ústavností tohoto zúžení nebylo třeba zabývat. Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), jak již v jiné souvislosti Ústavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 117, str. 25; vyhlášen pod č. 476/2002 Sb.). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost, jak ji zakotvuje § 87 volebního zákona, je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 3, str. 17; vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.), který zdůraznil právo kandidátů v případě zvolení tyto funkce bez překážek vykonávat]. Z toho třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Předmětem řízení je proto neplatnost zvolení J. N., nikoli nezvolení Ing. A. Z. Ostatně i německá judikatura, na niž bylo účastníky řízení poukazováno, vychází z oprávnění soudu ke zrušení voleb pouze v případě prokázané příčinné souvislosti mezi zjištěnými volebními vadami a výsledky voleb“.

10. Podle § 60 odst. 2, 3, 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

11. K úspěšnosti jakéhokoli ze shora uvedených návrhů je nezbytné, aby navrhovatel prokázal, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“.

12. Navrhovatel nic takového neprokázal. Nepodařilo se mu vyvrátit domněnku, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. B.

13. Předně je nezbytné uvést, že na základě § 16 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí okrsková volební komise sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí nestanovuje žádnou lhůtu, ve které je okrsková volební komise povinna sčítání hlasů ukončit a vyhotovit zápis o průběhu a výsledku hlasování.

14. Z tohoto důvodu nelze považovat dobu sčítání hlasů a vyhotovování zápisu o průběhu a výsledku hlasování v délce „téměř osmi hodin“ za „porušení volebního zákona“.

15. Obdobně zákon o volbách do zastupitelstev obcí nestanoví povinnost sčítání hlasů ukončit a vyhotovit zápis o průběhu a výsledku hlasování ve stejné době, jako okrskové volební komise ve „srovnatelných volebních okrscích“.

16. Z tohoto důvodu nelze považovat skutečnost, že okrskové volební komise ve „srovnatelných volebních okrscích výsledky dodaly za méně než poloviční čas“, za „porušení volebního zákona“.

17. Podle § 45 odst. 1 až 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle § 43 okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu. Dále zjistí celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží. Zjistí-li Český statistický úřad, že do dalšího zjišťování výsledků voleb nepostupují alespoň 2 kandidátní listiny, snižuje se hranice 5 % postupně vždy o 1 % až do splnění uvedené podmínky. Dále zjistí, zda bude takto obsazena alespoň nadpoloviční většina mandátů, popřípadě celkový počet přidělených mandátů bude v rámci celé obce větší než 5. Nebude-li uvedená podmínka splněna, snižuje dále procentní hranici postupně vždy o další procento až do splnění i této druhé podmínky. Byla-li pro volby do příslušného zastupitelstva podána 1 kandidátní listina, k hranici 5 % se nepřihlíží. Poté dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině. Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los. Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům podle pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce 4. Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině. Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky v pořadí stanoveném podle odstavců 3 a 4. V případě rovnosti hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na kandidátní listině. Nezíská-li kandidátní listina žádný mandát, kandidáti na ní uvedení se náhradníky nestávají.

18. Z právě citovaných ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí vyplývá, že volební výsledek v obci je určován na základě sečtení hlasů a vyhotovených zápisů o průběhu a výsledku hlasování okrskovými volebními komisemi ve všech jejích volebních okrscích.

19. Z tohoto důvodu ve skutečnosti, že na základě započítání výsledků hlasování zjištěných ve volebním okrsku č. 27 „poskočilo kandidující Hnutí 2018 z 4,87 % na 5,2 %, díky čemuž se jeden kandidát Hnutí 2018 probojoval do zastupitelstva “, nelze spatřovat žádné „porušení volebního zákona“.

20. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí nestanoví povinnost, aby výsledky ve všech volebních okrscích byly stejné nebo podobné. Volební výsledky jsou odrazem vůle jednotlivých voličů projevené hlasováním v jednotlivých volebních okrscích. Rozdílnost voličů v jednotlivých volebních okrscích může vést k rozdílným výsledkům. Rozdílnost výsledů v jednotlivých volebních okrscích nedokládá „porušení volebního zákona“. C.

21. Navrhovatel konečně spatřoval porušení volebního zákona ve skutečnosti, že „v první den voleb, tedy 5.10. neměla cca. 1/3 občanů města Cheb hlasovací lístky ve svých schránkách, i přes to, že lístky byly k dostání ve volebních místnostech, si občané nemohli s dostatečným předstihem prostudovat volební plachtu a jednotlivé kandidáty stran a hnutí, což navrhovatel považuje za diskriminační“.

22. Podle § 25 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí starosta zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcích, kde není starosta, zajistí povinnost starosty podle věty prvé místostarosta; není-li v obci ani místostarosta, zajistí tuto povinnost ředitel krajského úřadu a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu (dále jen „ředitel krajského úřadu“).

23. Dále je potřebné uvést, že řízení o neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s.ř.s. je řízením o návrhu. Platí pro něj ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), ve spojení s § 64 s.ř.s., podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, a současně plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

24. V řízení o návrhu soud není oprávněn za navrhovatele dohledávat chybějící tvrzení, tato konkretizovat či doplňovat, neučiní-li tak navrhovat ani přes výzvu soudu sám. A to na rozdíl od řízení podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, pro která platí jeho ustanovení § 20 odst. 1, podle kterého je soud povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci.

25. Bylo tedy jen na navrhovateli, aby zcela konkrétním způsobem tvrdil jak „porušení volebního zákona“, tak skutečnosti, na základě kterých by bylo nutné dospět k závěru, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“.

26. Obdobné platí pro dokazování.

27. Pro řízení o návrhu platí ustanovení § 120 odst. 1 a 2 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s., podle kterého jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí- li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

28. Naopak podle zákona o zvláštních řízeních soudních platí jeho § 21, podle kterého soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.

29. Soud navrhovatele usnesením ze dne 19. 10. 2018, č.j. 57 A 129/2018-23, navrhovatele vyzval, aby ve stanovené lhůtě doplnil návrh o vylíčení rozhodujících skutečností tak, aby bylo patrné, jakým konkrétním způsobem jím tvrzené pochybení ovlivnilo výsledek voleb, a současně, aby označil a v případě listinných předložil důkazy k prokázání svého tvrzení, „že v první den voleb, tedy 5.10., neměla cca 1/3 občanů města občanů města Cheb hlasovací lístky ve svých schránkách“.

30. Navrhovatel na tuto výzvu nijak nereagoval.

31. Je tedy nezbytné uzavřít, že navrhovatel neprokázal svoje tvrzení o tom, „že v první den voleb, tedy 5.10., neměla cca 1/3 občanů města občanů města Cheb hlasovací lístky ve svých schránkách“. Navrhovatel tak neprokázal, že „došlo k porušení volebního zákona“. Současně ani netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, na základě kterých by bylo možné dospět k závěru, že jím namítané pochybení „hrubě ovlivnilo výsledek voleb“. Neprokázal tedy ani, že by došlo k „porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb“.

32. Zcela nad rámec uvedeného, jak již bylo uvedeno shora při citaci rozhodnutí Ústavního soudu, „naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality.“ Je nezbytné uvést, že nedodání hlasovacích lístků některým voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, není samo o sobě způsobilé ovlivnit výsledek voleb, natož hrubě. Zvláště pak za situace, kdy volby probíhaly ve dnech 5. a 6. října 2018, a navrhovatelem nebylo rozporováno, že všichni voliči měli volební lístky k dispozici druhý den voleb a volební lístky byly k dispozici ve volebních místnostech. Soud má za to, že průměrný volič je schopen odevzdat svůj hlas i v případě nedodání volebních lístků s předstihem, a to na základě informacích dostupných například na internetu nebo nahlédnutím do volebního lístku obdrženého ve volební místnosti.

V. Rozhodnutí soudu

33. S ohledem na to, že navrhovatel neprokázal, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“, neshledal soud návrh důvodným, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu.

VI. Náklady řízení

34. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s.ř.s., podle kterého nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení