57 A 15/2022 – 90

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobce: V. K., narozený dne X, bytem X, zastoupený JUDr. Věrou Nenutilovou, advokátkou, sídlem Masarykovo náměstí 8, 349 01 Stříbro, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, pobočka Tachov, sídlem T. G. Masaryka 1326, 347 01 Tachov, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2022, č. j. SPU 341132/2021/Pše, takto:

Výrok

I. Žaloba zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou datovanou dne 22. 1. 2022 a podanou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „soud“) dne 23. 2. 2022 domáhal přezkumu dvou rozhodnutí žalovaného. V prvé řadě se jednalo o rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2022, č. j. SPU 341132/2021/Pše (dále jen „napadené rozhodnutí“), v němž žalovaný v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav rozhodl podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“) o výměně nebo přechodu vlastnických práv k pozemkům v k. ú. Ž. se zahrnutou navazující částí k. ú. J. a N. D. tak, jak bylo uvedeno v příloze 1. daného rozhodnutí. Druhým rozhodnutím bylo napadenému rozhodnutí předcházející rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2021, č. j. SPU 443454/2020/Pše, kterým žalovaný rozhodl podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v k. ú. Žebráky se zahrnutou navazující částí k. ú. J. a N. D..

2. Soud usnesením ze dne 8. 3. 2023, č. j. 57 A 15/2022–78, řízení o žalobě směrující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2021, č. j. SPU 443454/2020/Pše, vyloučil k samostatnému projednání, a to zejména z důvodu, že jednotlivá žalobou napadená rozhodnutí jsou samostatně přezkoumatelná a liší se mj. okruhem námitek, kterými lze proti nim připustitelně a účinně brojit, a dále že soud před meritorním posouzením důvodnosti žaloby zkoumá podmínky řízení zvlášť ke každému z žalobou napadených rozhodnutí, a to včetně přípustnosti žaloby. Vyloučené věci byla přidělena sp. zn. 57 A 22/2023. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2021, č. j. SPU 443454/2020/Pše tak již nadále nebylo předmětem nyní projednávané věci.

II. Žaloba

3. Žalobce se žalobou domáhal uznání svého vlastnického práva poté, co selhaly všechny pokusy o smírné vyřešení věci s žalovaným. Proto napadl rozhodnutí žalovaného, které je pro něj jako pro občana a podnikatele, soukromého zemědělce, v rozporu se zákonem o pozemkových úpravách, správním řádem a § 2 a § 3 občanského zákoníku.

4. Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím ze dne 18. 1. 2021, č. j. 443454/2020/Pše, a považoval jej za neplatné z důvodů hmotněprávních i procesních. Namítal však toliko jen obecně, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon, a to správní řád, zákon o pozemkových úpravách, §§ 2, 3 a 4 občanského zákoníku a Listina základních práv svobod.

5. Žalobce uvedl, že je dobrověrným vlastníkem pozemků v k. ú. Ž., kde probíhala komplexní pozemková úprava. Zároveň je soukromým podnikatelem v oboru zemědělství. Vadným řízením a nesprávným a nespravedlivým úředním postupem, který byl v rozporu s dobrými mravy, byl žalobce rozhodnutím žalovaného poškozen, a vznikla mu škoda na majetku i škoda nemajetková, které ale blíže nespecifikoval. Napadeným rozhodnutím měl být žalobce omezen ve svém podnikání v oboru zemědělství. Měl doplatit na to, že byl v řízení menšinovým účastníkem, došlo k diskriminaci jeho osoby.

6. Žalobce proto žádal, aby soud rozsudkem rozhodl, že napadené rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 1. 2021, č. j. 443454/2020/Pše, je „neplatné“.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

7. Žalovaný měl za to, že žaloba byla obecná a neuváděla konkrétní pochybení žalovaného. Řízení o komplexních pozemkových úpravách bylo provedeno při dodržení zákonných podmínek. V případě komplexních pozemkových úprav Ž. se zahrnutou navazující částí k. ú. J. a N. D. byl dosažen souhlas 97,7 % výměry pozemků, které byly řešeny v pozemkových úpravách.

8. Během řízení o komplexních pozemkových úpravách byla dodržena zásada rovnosti účastníků řízení. S žalobcem bylo dostatečně jednáno při individuálních jednáních, jednání svolaných žalovaným pro všechny vlastníky se žalobce nezúčastňoval. Žalobce často měnil své požadavky a nebylo možné dojít ke shodě v návrhu nového uspořádání.

9. Žalovaný následně podrobně popsal průběh správního řízení o komplexních pozemkových úpravách. Především uvedl, že žalobce předal dne 10. 9. 2015 žalovanému žádost o vyřazení pozemku z pozemkové úpravy. Po osobní návštěvě žalovaného a vysvětlení principu pozemkových úprav a možnosti směn pozemků žalobce uvedl výčet pozemků, u kterých souhlasil s řešením v rámci komplexních pozemkových úprav. Úvodního jednání se žalobce nezúčastnil, nicméně obdržel z něj zápis. Při další osobní návštěvě žalobce uvedl, že bude souhlasit s řešením všech pozemků z LV X v k. ú. Ž. v rámci komplexních pozemkových úprav.

10. Žalobce se nezúčastnil ani zjišťování průběhu hranic pozemků. Žalovaný písemně oznámil všem účastníkům vyložení soupisu nároků vlastníků pozemků s určením termínu, do kdy je možno podat námitku. Zároveň byla vlastníkům pozemků umožněna konzultace k soupisu nároků. V oznámení byli vlastníci pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách upozorněni, že pokud se do stanoveného termínu nevyjádří k řešení pozemků, má se za to, že s řešením pozemků v pozemkové úpravě souhlasí, což se týkalo pozemků na LV X (nemovitosti ve společném jmění manželů žalobce a jeho manželky). Soupis nároků pro LV X žalobce podepsal. V rámci soupisu nároků nebyla vznesena žádná námitka ani připomínka. Tím bylo ze strany žalobce odsouhlaseno řešení pozemků na LV X i LV X v k. ú Ž. v komplexních pozemkových úpravách.

11. Etapa návrhu nového uspořádání byla s žalobcem projednána a jeho námitky byly během řízení řešeny, žalobce však během řízení měnil svá stanoviska. Schůzky k projednání návrhu nového uspořádání se všemi vlastníky se žalobce neúčastnil. Žalovaný zaslal žalobci konečnou podobu návrhu nového uspořádání pozemků – soupis nových pozemků spolu s grafickou částí z důvodu úpravy návrhu nového uspořádání, kdy se upravovala hranice sousedního vlastníka a také byl zohledněn prodej části pozemků žalobcem z LV X. Žalobce opět nesouhlasil s návrhem nového uspořádání pozemků.

12. Vlastnictví žalobce bylo v rámci komplexních pozemkových úprav převážně zachováno podle stavu katastru nemovitostí před pozemkovou úpravou. Došlo k nepatrnému nárůstu výměry pozemků i jejich ceny. Konkrétně k tomu žalovaný uvedl následující. Pozemek p. č. Xa v k. ú. Ž. z LV X v celku obhospodařovaném většinovým vlastníkem BLOND BREEDING Žebráky, spol. s r.o. (LV 168) byl po dohodě s žalobcem, na jednání dne 18. 4. 2019, směněn k p. p. č. Xb v k.ú. Ž. k vlastnictví z LV X. Pozemky původní, před pozemkovou úpravou, měl žalobce spolu s manželkou u LV X ve výměře 6 905 m2, návrhem pozemkové úpravy došlo ke změně výměry na 6 942 m2, což je +0,5% nárůst. Cena původních pozemků byla 19 830 Kč, návrhem pozemkové úpravy došlo ke změně ceny na 20 020 Kč, což je +1% nárůst. Pozemky původní, před pozemkovou úpravou, měl žalobce u LV X ve výměře 72 235 m2, návrhem pozemkové úpravy došlo ke změně výměry na 72 244 m2, což je +0,01% nárůst. Cena původních pozemků byla 537 610 Kč, návrhem pozemkové úpravy došlo ke změně ceny na 552 160 Kč, což je +2,7% nárůst. Žalovaný uzavřel, že žalobce nebyl pozemkovou úpravou poškozen. Nebyla překročena kritéria uvedená v § 10 zákona o pozemkových úpravách. S žalobcem bylo projednáno několik variant návrhu nového uspořádání pozemků, které byly průběžně upravovány podle jeho požadavků, ale se žádnou nesouhlasil.

13. Během lhůty vystavení návrhu komplexních pozemkových úprav nebyla podána žádná námitka ani připomínka. Návrh komplexních pozemkových úprav naplnil cíle uvedené v § 2 zákona o pozemkových úpravách, a proto byl i přes nesouhlas žalobce schválen podle § 11 odst. 4 téhož zákona. Žalobce podal proti rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav opožděné odvolání, které bylo zamítnuto ústředím Státního pozemkového úřadu.

14. Po prověření, zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba proti rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav, žalovaný vydal napadené rozhodnutí. Žalobce podal dva podněty na obnovu řízení, ani s jedním však nebyl úspěšný, neboť nenastaly žádné dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly. Žalovaný nevyhověl ani žádosti o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

IV. Replika žalobce

15. V podané replice žalobce vyjádřil naprostý nesouhlas s vyjádřením žalovaného k žalobě. Dle názoru žalobce tento doložil veškeré dokumenty, ve kterých od samého počátku vyjadřoval nesouhlas s komplexní pozemkovou úpravou v k. ú. Ž..

V. Průběh řízení a ústní jednání

16. Soud ověřil, že žaloba směřující proti napadenému rozhodnutí byla podána včas, neboť zákonná lhůta dvou měsíců byla dodržena. Je tomu tak proto, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 11. 1. 2022 [na doručence se sice uvedeno datum převzetí zásilky „11. 1. 2021“, nicméně je zjevné, že jde o chybu v psaní, když předmětné rozhodnutí bylo vydáno dne 6. 1. 2022 a manželce žalobce, jíž bylo doručováno na stejnou adresu jako žalobci, bylo dané rozhodnutí doručeno rovněž dne 11. 1. 2022 – pozn. soudu] a předmětná žaloba byla soudu doručena dne 23. 2. 2022.

17. Soud dále konstatuje, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou (žalobce byl účastníkem správního řízení a adresátem napadeného rozhodnutí, přičemž tvrdil, že napadeným rozhodnutím byl zkrácen na svých právech) proti žalovanému, který je pasivně legitimován (jako správní orgán, který vydal napadené rozhodnutí) a po vyčerpání řádných opravných prostředků (proti napadenému rozhodnutí nebylo odvolání přípustné).

18. Ačkoli se z formálního hlediska nejednalo o zcela bezvadnou žalobu, lze podle názoru soudu identifikovat jak žalobní body (nezákonnost napadeného rozhodnutí, když žalobce je přesvědčen, že byl předmětnými pozemkovými úpravami poškozen a omezen na svém podnikání v oboru zemědělství a dále že byl jako menšinový vlastník diskriminován), tak i žalobní návrh, který z povahy věci nemůže být jiný než zrušení napadeného rozhodnutí. Soud v této souvislosti přihlédl ke skutečnosti, že žalobce podával žalobu bez právního zastoupení. Soud tudíž shledal žalobu způsobilou k věcnému projednání, a proto žalobce nevyzýval k odstranění dílčích vad žaloby.

19. Protože žalobce nesouhlasil s rozhodnutím soudu bez jednání (viz sdělení žalobce ze dne 5. 9. 2022, č. l. 58), soud konal dne 28. 3. 2023 jednání. Žalobce při jednání nejprve udělil plnou moc v rubrice uvedené advokátce. Poté, prostřednictvím své právní zástupkyně, setrval na své dosavadní argumentaci, přičemž v obecné rovině zmínil, že nebylo přihlíženo k životnímu prostředí a že jeden, žalobcem blíže nespecifikovaný, pozemek, který žalobce obdržel v rámci předmětných pozemkových úprav, byl mokřad a dále že v důsledku pozemkových úprav žalobce nedostal dotaci, kterou ale rovněž blíže nespecifikoval. Žalovaný též setrval na své argumentaci a v podrobnostech odkázal na své písemné vyjádření k žalobě.

20. Soud při jednání konstatoval obsah rozhodnutí ze dne 18. 1. 2021, č. j. SPU 443454/2020/Pše, o schválení předmětného návrhu komplexních pozemkových úprav a poté obsah napadeného rozhodnutí, což ve spojení s obsahem správního spisu považoval za dostačující pro posouzení žalobních námitek. Žalobce při jednání setrval na provedení jím v písemných podáních navržených listin a dále účastnického výslechu a poté nově navrhl provedení znaleckého posudku za účelem posouzení hodnoty pozemků žalobce, jež byly předmětem předmětných pozemkových úprav. Žalovaný při jednání žádné další důkazní návrhy neučinil. Soud žalobcovy důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost, neboť podle názoru soudu neměly vliv na posouzení důvodnosti žaloby, když se týkaly skutečností, které nebyly sporné nebo nebyly relevantní z hlediska soudem při jednání vymezeného (a dále v tomto rozsudku uvedeného) předmětu sporu.

VI. Posouzení věci soudem

21. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud vycházel při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (srov. § 76 s. ř. s.), přičemž žádné takové vady neshledal.

22. Po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

23. Soud při posouzení důvodnosti žaloby vyšel zejména z následující relevantní právní úpravy a soudní judikatury.

24. Podle § 2 zákona o pozemkových úpravách platí, že pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst.

8. Současně je cílem pozemkových úprav zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování.

25. Ustanovení § 6 zákona o pozemkových úpravách upravuje zahájení řízení dle tohoto zákona. Podle odst. 1 pozemkový úřad posuzuje podané požadavky na zahájení pozemkových úprav. K těmto požadavkům se vyjádří v písemném sdělení do 30 dnů. Shledá–li důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav za opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových úpravách. Pozemkový úřad může v odůvodněných případech zahájit řízení i bez podaných požadavků. Podle odst. 3 pozemkový úřad zahájí řízení o pozemkových úpravách vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území.

26. Podle § 9 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen „návrh“) nebo návrh, popřípadě jeho část v nezbytných případech sám zpracuje.

27. Podle § 10 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách vlastníkům pozemků navrhne pozemkový úřad nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se provádí za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách (§ 2) vždy samostatně po jednotlivých listech vlastnictví. Odstavce 2 až 4 určují, kdy se považuje cena, výměra a vzdálenost pozemků za přiměřenou.

28. Rozhodnutí o pozemkových úpravách je upraveno v § 11 zákona o pozemkových úpravách. Podle odst. 4 tohoto ustanovení pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře řešených pozemků. Podle odst. 8 schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však do 6 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s výjimkou postupu podle odstavce 9. Usnesení vydaná podle § 80 správního řádu doručuje odvolací orgán veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí o určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a lhůtě dosud nebylo rozhodnuto. Podle odst. 9 rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad vydá po prověření, zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4. Pokud žaloba podána byla, přeruší pozemkový úřad řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudem. Usnesení o přerušení řízení se doručuje pouze veřejnou vyhláškou. Podle odst. 10 rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení veřejnou vyhláškou. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad Ministerstvu zemědělství a katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát, stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8.

29. V judikatuře správních soudů se podává, že řízení o pozemkových úpravách je správním řízením, nicméně řízením specifickým, a to s ohledem na jeho předmět, okruh účastníků i jeho účel. A je to právě účel řízení, který je pro posouzení věci určující. Řízení o pozemkových úpravách je vedeno ve veřejném zájmu a zahajováno je ex officio (§ 2, § 6 odst. 1 až 3 cit. zákona). Tento veřejný zájem je v zákoně (viz § 2) definován tak, že jde o zajištění podmínek pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny, jakož i o vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy (zde se veřejný zájem setkává s jednotlivými partikulárními zájmy soukromými). Dále pak judikatura dovodila, že pozemkové úpravy se skládají ze dvou samostatných správních řízení, z nichž každé má svůj samostatný a nezaměnitelný předmět, a že v řízení o žalobě proti rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv nelze úspěšně uplatnit námitky směřující proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy. K tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 10. 2017, č. j. 9 As 44/2017–35, resp. jím přezkoumávaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 1. 2017, č. j. 30 A 10/2016–92, dále rovněž rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2008, č. j. 4 As 5/2006–131.

30. Jak již bylo uvedeno výše, správní spis (ve spojení se skutečnostmi mezi účastníky nespornými) poskytoval dostatečný podklad pro posouzení žalobních námitek a rozhodnutí v předmětné věci. Soud proto neprováděl žalobcem navržené důkazy. Navrhované listiny obsahovaly pouze nesouhlasná vyjádření žalobce s předmětnými pozemkovými úpravami, které byly dílem součástí správního spisu, dílem byly žalobcem vyhotoveny až po vydání napadeného rozhodnutí. Účastnický výslech pak soud neshledal potřebný, zvláště když žalobce nevymezil konkrétní skutečnosti, k nimž by měl jeho výslech směřovat. Až na soudním jednání navržené znalecké zkoumání hodnoty dotčených pozemků pak nemá při přezkumu rozhodnutí žalovaného vydaného podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách své místo, to by mohlo být relevantní pouze v řízení o schválení komplexních pozemkových úprav podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách, jež ale nebylo předmětem soudního přezkumu v nyní projednávané věci.

31. Soud předně uvádí, že měl na základě obsahu správního spisu a vyjádření účastníků řízení za zjištěné následující základní skutkové okolnosti posuzovaného případu.

32. Veřejnou vyhláškou ze dne 5. 5. 2014 vydanou žalovaným bylo oznámeno zahájení řízení o předmětné pozemkové úpravě, o kterou požádali vlastníci pozemků, jejichž výměra činila 79,90% výměry zemědělské půdy z celkové výměry zemědělské půdy v k. ú. Ž.. V žádostech byl jako důvod pro provedení pozemkové úpravy uveden požadavek na zpřístupnění pozemků a vytvoření vhodných podmínek pro hospodaření. Žalovaný správní orgán posoudil podané požadavky na provedení pozemkové úpravy a shledal je opodstatněnými pro potřebu řešení přístupnosti pozemků, scelení a prostorové a funkční uspořádání pozemků, s cílem vytvořit podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy.

33. S návrhem nového uspořádání pozemků, který byl vypracován autorizovaným zpracovatelem vzešlým z výběrového řízení a ve spolupráci s řádně zvoleným sborem zástupců vlastníků, souhlasili vlastníci 97,7 % výměry půdy pozemků, které byly řešeny předmětnou pozemkovou úpravou. Nesouhlas s novým uspořádáním pozemků byl vznesen u tří listů vlastnictví, a to v k.ú. Ž. LV X – SJM K. V., K. A.; LV X – K. V. a v k.ú. J. u LV X – SJM G. V. Ing. CSc., G. V. Ing. Nesouhlas vlastníků tvořil 2,3 % výměry půdy pozemků, které byly řešeny pozemkovou úpravou.

34. Návrh pozemkové úpravy byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 14. 10. 2020 po dobu 30 dnů na Obecním úřadě Hošťka a u žalovaného. Účastníci řízení byli o tomto informováni oznámením ze dne 9. 10. 2020 zveřejněným na úředních deskách obcí Hošťka, Lesná a Rozvadov a na úřední desce žalovaného a dále dopisem do vlastních rukou ze dne 9. 10. 2020. Účastníkům řízení bylo sděleno, kde a do kdy mohou k návrhu uplatnit své námitky a připomínky, zároveň byli upozorněni na skutečnost, že k později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Během stanovené lhůty nebyla podána žádná námitka ani připomínka k předmětnému návrhu pozemkové úpravy v k. ú. Ž. s částí k. ú. J. a N. D..

35. Po uplynutí doby vystavení návrhu žalovaný v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným vládou z důvodu prevence šíření epidemie COVID–19 a s ohledem na celkové počty účastníků řízení, přistoupil k alternativnímu řešení závěrečného jednání podle § 11 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách písemnou formou. Písemné závěrečné jednání ze dne 30. 11. 2020, v němž byl zhodnocen výsledek komplexní pozemkové úpravy a účastníci byli seznámeni s návrhem, o kterém bude rozhodnuto, bylo zasláno dotčeným vlastníkům.

36. Posléze bylo vydáno rozhodnutí ze dne 18. 1. 2021, č. j. SPU 443454/2020/Pše, kterým žalovaný rozhodl podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v k. ú. Ž. se zahrnutou navazující částí k. ú. J. a N. D. zpracovaný Ing. Z. H., GeoHrubý spol. s r. o., který je osobou úředně oprávněnou k projektování pozemkových úprav (dále jen „návrh KPÚ“; předmětné rozhodnutí dále jen „rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ“).

37. Proti rozhodnutí žalovaného o schválení návrhu KPÚ žalobce podal odvolání, které odvolací orgán (tím bylo Ústředí Státního pozemkového úřadu – dále jen „odvolací orgán“) zamítl pro opožděnost, a to rozhodnutím ze dne 1. 9. 2021, č. j. SPU 292473/2021 (dále jen „rozhodnutí odvolacího orgánu“). Odvolací orgán svůj závěr o opožděnosti odvolání založil na následujících skutečnostech. Napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2021 bylo žalobci (i jeho manželce) doručováno poštou na adresu H., kterou žalobce uváděl v průběhu celého řízení, a to doporučeně, když pokus o doručení byl neúspěšný, a proto žalobce byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení a zásilka byla ode dne 21. 1. 2021 připravena k vyzvednutí. Po marném uplynutí 10denní lhůty byla zásilka s rozhodnutím vložena do žalobcovy schránky dne 3. 2. 2021. Odvolací orgán měl napadené rozhodnutí žalovaného za doručené fikcí dle § 24 odst. 1 správního řádu, a to dne 1. 2. 2021. Odvolání žalobce a jeho manželky, podané prostřednictvím právní zástupkyně Mgr. Andrey Eger, advokátky, a datované dne 12. 2. 2021, bylo žalovanému správnímu orgánu doručeno až dne 18. 2. 2021. Dle odvolacího orgánu 15denní lhůta pro odvolání uplynula dne 16. 2. 2021, tudíž odvolání podané dne 18. 2. 2021 bylo opožděné. Ze správního spisu nevyplývá a žalobce to ani v žalobě ani v jiných podáních netvrdil, že by podal správní žalobu proti právě uvedenému rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí odvolání pro opožděnost.

38. Dne 6. 1. 2022 žalovaný vydal podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách napadené rozhodnutí, kterým v souladu se schváleným návrhem KPÚ rozhodl o výměně nebo přechodu vlastnických práv k pozemkům v k. ú. Ž. se zahrnutou navazující částí k. ú. J. a N. D. tak, jak bylo uvedeno v příloze 1. daného rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný odkázal na rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ (které chybně označil, nicméně podle názoru soudu jde o zjevnou chybu v psaní, která nezpůsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí – podrobněji viz níže) a uvedl, že uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 2. 2021. Dále se v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí relevantní právní úprava, na základě které žalovaný napadené rozhodnutí vydal, tj. § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Konstatuje se, že se podle digitální katastrální mapy vyhotovené zpracovatelem předmětné pozemkové úpravy mění vlastnická práva tak, jak je uvedeno v příloze č. 1 napadeného rozhodnutí, a že dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům zanikají k 1. říjnu běžného roku. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. S odkazem na § 11 odst. 10 zákona o pozemkových úpravách byla k napadenému rozhodnutí připojena pouze ta část příloh č. 1 a 2a, která se dotýkala konkrétního účastníka řízení. Rozhodnutí se všemi přílohami bylo uloženo u pobočky a u příslušného obecního úřadu, kde lze do příloh nahlédnout. Rovněž byly specifikovány změny, ke kterým došlo v katastru nemovitostí v období mezi vydáním rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ a napadeným rozhodnutím. Napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 1. 2022.

39. Ze správního spisu rovněž vyplývá, že dne 24. 1. 2022 podal žalobce a jeho manželka dva podněty k obnově řízení, a to (i) řízení skončeného rozhodnutím o schválení návrhu KPÚ a rovněž (ii) řízení skončeného napadeným rozhodnutím. Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 2. 2022, č. j. SPU 050818/2022/Pše, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 3. 2022, č. j. SPU 066851/2022/Pše, a dále rozhodnutím ze dne 15. 2. 2022, č. j. SPU 033905/2022/Pše, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 3. 2022, č. j. SPU 071332/2022/Pše, rozhodl tak, že se ani jedno z předmětných řízení neobnovuje z důvodu nesplnění podmínek dle § 100 odst. 1 písm. a) a § 100 odst. 2 správního řádu, když nenastaly žádné dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly.

40. Soud na tomto místě podotýká, že ve vyloučené věci o žalobcově žalobě směřující proti rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ již rozhodl, a to usnesením ze dne 22. 3. 2023, č. j. 57 A 22/2023–10 tak, že žalobu odmítl pro nepřípustnost, neboť žaloba směřovala proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného, tudíž nebyla splněna podmínka vyčerpání řádného opravného prostředku v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s. Nutno doplnit, že žalobce sice podal odvolání, ovšem opožděně, což neumožnilo odvolacímu orgánu meritorně přezkoumat předmětné prvostupňové rozhodnutí, když tento podané odvolání zamítl pro opožděnost.

41. V návaznosti na výše uvedené shrnutí obsahu správního spisu soud uvádí, že předmětem soudního přezkumu v nyní projednávané věci je toliko posouzení zákonnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2022 vydaného podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, kterým žalovaný rozhodl o výměně nebo přechodu vlastnických práv k pozemkům v k. ú. Ž., a to v návaznosti na předtím pravomocně schválený návrh komplexních pozemkových úprav. Naopak napadenému rozhodnutí předcházející rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ předmětem posouzení v tomto soudním řízení nebylo.

42. Žalobce ve své žalobě formuloval své žalobní námitky velmi obecně, když v zásadě namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřoval ve vadném řízení a nesprávném a nespravedlivém úředním postupu, v omezení jeho podnikání v oboru zemědělství a v diskriminaci jeho osoby, jako v daném řízení menšinového účastníka. Naproti tomu žalovaný byl přesvědčen o tom, že v průběhu řízení o předmětných komplexních pozemkových úpravách byly dodrženy zákonné podmínky a zásada rovnosti účastníků řízení, přičemž zdůraznil, že napadené rozhodnutí vydal až poté, co ověřil, že proti rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ nebyla podána správní žaloba. Soud měl za nespornou skutečnost, že odvolání žalobce proti rozhodnutí žalovaného o schválení návrhu KPÚ bylo odvolacím orgánem zamítnuto pro opožděnost, proti čemuž se žalobce nebránil správní žalobou.

43. Ačkoli žalobce vůči napadenému rozhodnutí nenamítal nepřezkoumatelnost, soud se, s ohledem na zjištěnou chybu v označení rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ, na které bylo v napadeném rozhodnutí odkazováno, nejprve zabýval přezkoumatelností napadeného rozhodnutí z hlediska jeho srozumitelnosti. I přes zjevnou vadu v označení rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ (žalovaný v textu napadeného rozhodnutí zjevně nesprávně uvedl jako datum a č. j. rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ datum a č. j. samotného napadeného rozhodnutí), soud neshledal, že by tento nedostatek činil rozhodnutí natolik nesrozumitelným, aby jej bylo třeba zrušit pro nepřezkoumatelnost. V daném případě bylo vydáno toliko jedno rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ, na které pak navazovalo napadené rozhodnutí. Ostatně ani žalobce tuto vadu nenamítal, tudíž i pro něj bylo srozumitelným, na jaké konkrétní rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ je v napadeném rozhodnutí odkazováno. Soud rovněž přihlédl k ustálené judikatuře Nejvyššího správního soudu, podle které zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno jen těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů (či pro nesrozumitelnost) skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2022, č. j. 7 As 342/2020–30). V nyní posuzovaném případě chybné označení rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ, které bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí, meritornímu přezkumu napadeného rozhodnutí nebránilo.

44. Úvodem meritorního posouzení předmětné žaloby soud připomíná, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu platí dispoziční zásada, tudíž rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona. Z tohoto důvodu obsah a kvalita žaloby předurčují obsah a kvalitu rozhodnutí soudu. Soud příkladmo odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012–42, v němž se podává následující: „Platí přitom, že kvalita žaloby předurčuje kvalitu a obsah rozhodnutí soudu (k tomu srov. např. rozsudek zdejšího soudu ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004 – 54). Ve správním soudnictví se totiž široce uplatňuje dispoziční zásada, dle níž náleží klíčová role při určení předmětu a rozsahu soudního přezkumu žalobci. Jestliže žalobce v žalobě vytkne napadenému správnímu rozhodnutí vady jen v obecné rovině, aniž by poukázal na konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje pochybení, je zcela dostatečné, pokud se k takto obecným námitkám vyjádří krajský soud jen v obecné rovině. Není úkolem soudů ve správním soudnictví, aby nahrazovaly činnost žalobce při formulaci žalobních námitek a samy je dotvářely. Tímto postupem by byla ostatně popřena rovnost stran v řízení před soudem a žalovanému správnímu orgánu možnost efektivně hájit své rozhodnutí.“ 45. S ohledem na obecnost žalobních námitek, které žalobce blíže nerozvedl ani při soudním jednání, ačkoli již byl při jednání právně zastoupen, soudu nezbylo, než se k žalobním námitkám rovněž vyjádřit obecně.

46. Jak již bylo uvedeno výše, obecně platí, že pozemkové úpravy probíhají ve dvou samostatných správních řízeních, které na sebe navazují a z nichž každé má svůj samostatný a nezaměnitelný předmět. Nejprve je (i) rozhodováno o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav (tj. rozhodnutí vydané podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách), a až poté, je–li takovýto návrh schválen a rozhodnutí je pravomocné (a nebylo–li napadeno ve správním soudnictví, příp. bylo–li napadeno a řízení o správní žalobě skončilo zamítnutím žaloby), je vydáváno (ii) rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv (tj. rozhodnutí vydané podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách).

47. Přitom otázky a námitky týkající se naplnění přiměřenosti kvality, výměry a vzdálenosti pozemků vymezených v rámci nově navrhovaného uspořádání, jak jsou tyto požadavky stanoveny v § 10 zákona o pozemkových úpravách, jakož i oceňování dotčených pozemků, se řeší pouze v řízení, jehož výstupem je rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav vydávané podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách. Proti tomuto rozhodnutí je následně přípustné odvolání a rozhodnutí o odvolání je samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví, kde mají být všechny tyto otázky a námitky meritorně přezkoumávány a posouzeny.

48. Naproti tomu rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, které je vydáváno až v návaznosti na pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav, je toliko dokladem o vlastnických vztazích a slouží k převzetí výsledků pozemkových úprav do katastru nemovitostí.

49. Z uvedeného plyne, že v žalobě proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách nemohou být úspěšně vznášeny námitky, které měly být správně uplatněny již v žalobě proti rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav vydanému podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách.

50. V nyní projednávané věci přitom bylo předmětem posouzení pouze rozhodnutí vydané podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, nikoli jemu předcházející rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ vydané podle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách (to bylo řešeno v samostatném řízení vedeném pod sp. zn. 57 A 22/2023, kde soudu nezbylo, než žalobu odmítnout pro nepřípustnost spočívající v nevyčerpání opravných prostředků).

51. V posuzovaném případě tudíž nebyl dán prostor pro žalobcovy námitky směřující proti schválení návrhu předmětných komplexních pozemkových úprav, tedy že mu měla vzniknout škoda, že měl být omezen na svém podnikání v oboru zemědělství či že měl být diskriminován. Námitky vztahující se k porušení kritérií přiměřenosti kvality a ceny vyměňovaných pozemků měl žalobce řádně uplatnit proti rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ. To ovšem neučinil, neboť jeho odvolání bylo zamítnuto jako opožděné a odvolací orgán tak jeho námitky ani věcně neposuzoval. Tudíž ani soud nemohl v samostatně vedeném řízení ve věci evidované pod sp. zn. 57 A 22/2023 tyto námitky věcně projednat a nezbylo, než žalobu směřující proti rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ odmítnout. V nyní projednávané věci, kde je přezkoumáváno napadené rozhodnutí vydané podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, již stejné námitky žalobce směřující proti již pravomocně schváleným pozemkovým úpravám meritorně přezkoumávat nelze, jak jednoznačně vyplývá i ze shora citované judikatury Nejvyššího správního soudu.

52. Vzhledem k tomu, že žalobce v řízení neuplatnil žádné námitky proti tomu, že by žalovaný pochybil při aplikaci § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, resp. že by se žalovaný v řízení, jehož výsledkem bylo napadené rozhodnutí, které navazovalo na předchozí pravomocné schválení předmětných komplexních pozemkových úprav, dopustil pochybení, soud pouze ve stručnosti konstatuje, že ani z obsahu správního spisu žádné takové pochybení žalovaného neplyne. Žalovaný vyčkal na nabytí právní moci předmětného rozhodnutí o schválení návrhu KPÚ, k čemuž došlo v návaznosti na zamítnutí žalobcova odvolání pro opožděnost, a poté ještě z opatrnosti vyčkal, až uplyne zákonná dvouměsíční lhůta pro podání případné správní žaloby směřující proti schváleným komplexním pozemkovým úpravám, následně u příslušného soudu ověřil, že žádná taková žaloba podána nebyla. Až poté žalovaný vydal napadené rozhodnutí, v němž rozhodl tak, jak předvídá § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, tj. v souladu s pravomocně schválenými pozemkovými úpravami.

53. Pro úplnost a na vysvětlenou žalobci, který se cítí provedenými komplexními pozemkovými úpravami poškozen a diskriminován, soud uvádí, že ze samotné podstaty pozemkových úprav plyne, že je rozhodující, aby s navrženými pozemkovými úpravami vyslovila souhlas kvalifikovaná většina vlastníků (kteří představují 60 % výměry půdy pozemků pojatých do pozemkové úpravy), přičemž vlastníkům v menšině nezbývá, než provedení pozemkových úprav respektovat. Jedná se o případ, kdy zákonem stanoveným postupem může převládnout veřejný zájem a většinový názor nad individuálním zájmem menšinového vlastníka, a to za předpokladu, že byla dodržena kritéria přiměřenosti dle § 10 zákona o pozemkových úpravách. Pouhý subjektivní nesouhlas menšinových vlastníků s novým věcným uspořádáním pozemků ve schváleném návrhu pozemkových úprav (byť by z pohledu menšinových vlastníků šlo o nesouhlas racionální a pochopitelný) nemůže vést k závěru o nezákonnosti příslušného rozhodnutí o řádně schválených pozemkových úpravách. Tento názor je zastáván v konstantní judikatuře Nejvyššího správního soudu, jak se podává např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2019, č. j. 1 As 67/2019–31: „Pokud jde obecně o nespokojenost stěžovatele se schválením komplexních pozemkových úprav, považuje Nejvyšší správní soud za vhodné připomenout konstantní judikaturu, podle níž „z vlastního procesu schvalování návrhu pozemkových úprav plyne, že podle § 9 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách (nyní § 11 odst. 4) je rozhodující souhlas s navrženými pozemkovými úpravami vlastníky, kteří představují dvě třetiny výměry půdy dotčené pozemkovými úpravami (nyní 60 % výměry půdy pozemků pojatých do pozemkové úpravy). Právní úprava předpokládá, že je téměř nemožné docílit plného souhlasu všech vlastníků. V tomto případě však nezbývá vlastníkům v menšině, než provedení pozemkových úprav respektovat. A to jednak proto, že souhlas dali vlastníci představující požadovanou většinu výměry zahrnutých pozemků, ale také s ohledem na veřejný zájem na provedení pozemkových úprav; především však i proto, že by podle požadavků přiměřenosti, vyjádřených v § 8 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách (nyní § 10 zákona) ve spojení s § 12 nařízení vlády č. 4/2000 Sb., neměli být zasaženi na svých právech podstatným způsobem, neboť i k jejich prospěchu byly pozemkové úpravy plánovány a provedeny. I těmto vlastníkům má realizace pozemkových úprav přinést užitek, byť se sami můžou cítit poškozeni a znevýhodněni. Podmínky k racionálnímu hospodaření je třeba též posuzovat nejen z hlediska jednotlivých vlastníků, ale též k celku a ke všem vlastníkům. Nelze je posuzovat zcela jednotlivě a individuálně; racionálnější hospodaření, i s ohledem na zmíněný veřejný zájem, musí být většinové.“ (viz rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2007, č. j. 5 A 27/2002 – 86, poznámky vložil nyní NSS).“ Kasační soud v cit. rozsudku rovněž doplnil následující: „K nespokojenosti vlastníků dotčených pozemků s výslednou podobou náhradních pozemků lze též odkázat na rozsudek ze dne 7. 4. 2016, č. j. 5 As 127/2014 – 57, kde Nejvyšší správní soud zdůraznil, že rozhodující je dodržení kritérií přiměřenosti dle § 10 zákona o pozemkových úpravách, při jejichž dodržení nelze konstatovat, že by došlo k porušení práv vlastníků. Toliko subjektivní nesouhlas vlastníků s věcným uspořádáním nemovitostí ve schváleném návrhu pozemkových úprav tak nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí o jejich schválení (srov. též rozsudek NSS ze dne 26. 4. 2018, č. j. 7 As 67/2018 – 55).“ (srov. body [14] a [15] cit. rozsudku).

54. Na závěr soud konstatuje, že obsah správního spisu potvrzuje vyjádření žalovaného, že o návrhu pozemkových úprav bylo s žalobcem opakovaně jednáno, žalobce byl v průběhu řízení o všem podstatném informován a rovněž že vlastnictví žalobce bylo v rámci komplexních pozemkových úprav převážně zachováno podle stavu katastru nemovitostí před pozemkovou úpravou, když dokonce došlo k nepatrnému nárůstu výměry žalobcových pozemků i jejich ceny, jak byla zjištěna z provedeného ocenění.

55. S ohledem na vše shora uvedené soud uzavírá, že žalovaný správní orgán postupoval v souladu se zákonem, když poté, co byl pravomocně schválen (a u správního soudu nebyl řádně napaden) návrh komplexních pozemkových úprav, vydal postupem dle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách napadené rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k dotčeným pozemkům, na základě kterého byly schválené pozemkové úpravy realizovány. Soud v projednávané věci rovněž neshledal v postupu žalovaného žádné závažné procesní pochybení, které by mělo za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

VII. Rozhodnutí soudu

56. Soud uzavírá, že žádnou z žalobcem uplatněných žalobních námitek neshledal důvodnou, a proto podanou žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

VIII. Náklady řízení

57. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. náleží právo na náhradu nákladů řízení žalovanému, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému ovšem žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II. tohoto rozsudku).