57 A 2/2022–57

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci navrhovatele: Obec Žár sídlem Žár 30, 374 01 Trhové Sviny zastoupeného Mgr. Ondřejem Trnkou, LL.M., advokátem sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, 370 01 České Budějovice, proti odpůrci: Městský úřad Trhové Sviny sídlem Žižkovo náměstí 32, 374 01 Trhové Sviny o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Veřejné vyhlášky Městského úřadu Trhové Sviny ze dne 24. 1. 2022, č. j. MUTS/2029/22/Or o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, na návsi obce Žumberk, na místní komunikaci II. třídy – 1c a 2c na pozemku parc. č. KN 2583/1 v k. ú. Žumberk u Nových Hradů takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – Veřejné vyhlášky Městského úřadu Trhové Sviny ze dne 24. 1. 2022, č. j. MUTS/2029/22/Or o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, na návsi obce Žumberk, na místní komunikaci III. třídy – 1c a 2c na pozemku parc. č. KN 2583/1 v k. ú. Žumberk u Nových Hradů se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 17 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet jeho právního zástupce JUDr. Mgr. Ondřeje Trnky, LL.M.

Odůvodnění

Vymezení věci a obsahu návrhu 1. Veřejnou vyhláškou odpůrce ze dne 24. 1. 2022 č. j. MUTS/2029/22/Or byla formou opatření obecné povahy stanovena místní úprava provozu na návsi obce Žumberk, na místních komunikaci II. třídy – 1c a 2c na pozemku parc. č. KN 2583/1 v k. ú. Žumberk u Nových Hradů za účelem umístění svislých dopravních značek označených v souladu s vyhláškou č. 294/2015 dle přiložené situace, kdy důvodem umístění svislých dopravních značek bylo usměrnění dopravy do jednosměrného provozu na místní komunikaci III. třídy – 2c na návsi obce Žumberk, a to s ohledem na využívání prostoru návsi jako točny veřejné linkové autobusové dopravy se stávající autobusovou zastávkou s tím, že dopravní značení bude realizováno v termínu do 30. 4. 2022.

2. Včas podaným návrhem ze dne 25. 3. 2022 se navrhovatel u Krajského soudu v Českých Budějovicích domáhá zrušení tohoto opatření obecné povahy.

3. Navrhovatel v návrhu uvádí, že je vlastníkem pozemku parc. č. 2583/1 v k. ú. Žumberk u Nových Hradů, na jehož části Náves vsi Žumberk. Kromě tohoto pozemku vlastní navrhovatel pozemek parc. č. 258/1, 2580/1, 2843, 2623/2, 48/1, 48/2, 44, 42 a 41. Toto opatření obecné povahy bylo vydáno s ohledem na podnět navrhovatele ze dne 30. 7. 2019, kdy navrhovatel předložil úpravu místního provozu, zavedení jednosměrného provozu na návsi Žumberk se současným stanovením zákazu zastavení za účelem zajištění bezpečného a plynulého provozu.

4. Odpůrce dne 19. 11. 2020 vydal opatření obecné povahy o stanovení místní úpravy provozu, které však bylo rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 4. 2021 č. j. 57 A 36/2020–105 zrušeno, a to pro jeho nepřezkoumatelnost a vady řízení.

5. Odpůrce dne 28. 5. 2021 oznámil pokračování v řízení a vyzval navrhovatele k doložení příloh k žádosti, a to situace zřetelného grafického návrhu dopravního značení a stanoviska dotčeného orgánu. K této výzvě navrhovatel odpůrci sdělil, že není povinen předkládat žádné podklady. K žádosti odpůrce ze dne 23. 7. 2021 Dopravní inspektorát Policie ČR vydal dne 4. 8. 2021 stanovisko, ve kterém odpůrci sdělil, že s ohledem na kvalitu předložené projektové dokumentace nemůže objektivně posoudit předložený návrh, přičemž dodal, že autobusová zastávka musí být v souladu s požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb. a ČSN 736425/1. Následně dopravní inspektorát vydal k žádosti odpůrce ze dne 31. 8. 2021 a ze dne 20. 9. 2021 stanovisko, kterým vznesl k návrhu místní úpravy provozu připomínky. Odpůrce vydal dne 20. 10. 2021 návrh opatření obecné povahy, kterým došlo konkrétně k umístění dopravního značení. K návrhu opatření obecné povahy podal navrhovatel písemné námitky, ve kterých nesouhlasil s navrhovaným umístěním dopravního značení, a to konkrétně s neosazením dopravní značky Zákaz zastavení B28 na pozemku z boku domu čp. 24, jež je součástí pozemku parc. č. stavebního 22 v k. ú. Žumberk u Nových Hradů (Penzion Marie), což není v souladu se žádostí navrhovatele. Podle navrhovatele dochází v důsledku absence uvedené dopravní značky k narušení průjezdu, jelikož neomezené parkování před Penzionem Marie vede k časté neprůjezdnosti konce komunikace 3C a napojení na komunikaci 2C a tím je opakovaně znemožňován bezpečný a plynulý průjezd v předmětném území. Odpůrce vydal následně dne 24. 11. 2021 návrh opatření obecné povahy, kterým navrhl nové řešení úpravy místního provozu, když v odůvodnění druhého návrhu uvedl, že nyní vyhovuje námitce navrhovatele a osazením předmětné dopravní značky tak vyhovuje jeho požadavkům. K druhému návrhu opatření obecné povahy podal námitky, vlastník pozemku parc. č. stav. 22 v k. ú. Žumberk u Nových hradů a Penzionu Marie X, kdy jeho námitky směřovaly proti osazení předmětné dopravní značky s odůvodněním, že provozovatel Penzionu Marie potřebuje k vykonávání podnikatelské činnosti umožnění parkováním před penzionem, jelikož dle jeho názoru neexistuje v daném místě jiná vhodná alternativa a neosazení předmětné dopravní značky nezpůsobuje neprůjezdnost předmětného území, naopak její osazení zasahuje do jeho vlastnických práv a možnosti podnikání.

6. Následně vydal odpůrce opatření obecné povahy, kterým byla stanovena místní úprava provozu na návsi Žumberk, když tímto opatřením obecné povahy bylo vyhověno námitkám vlastníka Penzionu Marie, jelikož při stanovení výsledné úpravy místního provozu nebyla umístěna předmětná dopravní značka zákazu zastavení. Odpůrce ve výroku opatření obecné povahy uvedl, že důvodem úpravy dopravního značení je usměrnění dopravy do jednosměrného provozu na místní komunikaci III. třídy – 2c na návsi vsi Žumberk také s ohledem na využívání prostoru na návsi jako točny veřejné linkové autobusové dopravy se stávající autobusovou zastávkou a dále byly stanoveny podmínky pro provedení místních úprav provozu.

7. Navrhovatel má za to, že byl opatřením obecné povahy nezákonně dotčen na svých právech, a to jak na svých soukromých subjektivních, tak na veřejných subjektivních. Má zájem na tom, aby byla přijata vhodná místní úprava provozu, tedy aby byla zaručena trvalá průjezdnost na pozemní komunikaci navazující na náves vsi Žumberk, což je zásadní pro dopravní obslužnost nemovitostí k těmto navazujícím přilehlým komunikacím.

8. Navrhovatel namítá, že v průběhu přijímání opatření obecné povahy došlo k procesním pochybením, jimiž byla významně zasažena jeho veřejná subjektivní práva. Navrhovatel podal dne 21. 8. 2019 žádost na úpravu místního provozu v předmětném území, ovšem tato žádost je co do své povahy pouze podnětem k zahájení řízení ve smyslu § 42 správního řádu. Odpůrce nesprávně vede nepřetržitě řízení o vydání opatření obecné povahy, které zahájil jako řízení na základě žádosti ve smyslu § 44 správního řádu, a to i přesto, že již jedno opatření obecné povahy vydal, které bylo již pravomocně rozsudkem krajského soudu zrušeno. Opatření obecné povahy tedy není co do své podstaty změnou části předchozího opatření obecné povahy či jiného stávajícího opatření obecné povahy, nýbrž se jedná o zcela nový správní akt, o kterém mělo být uvedeno samostatné nové řízení a k jehož zahájení je oprávněn pouze odpůrce z moci úřední bez ohledu na dříve podané podněty navrhovatele či jiných osob. Řízení o vydání opatření obecné povahy tedy není řízením o žádosti dle § 44 správního řádu, ale jedná se o řízení vedené z moci úřední. Odpůrce se dopustil procesního pochybení, jestliže jednal adresně s navrhovatelem, kterému doručoval písemnosti, aniž by v předmětné písemnosti doručoval způsobem, na základě kterého by se o nich mohl dozvědět neurčitý okruh adresátů. Konkrétně odpůrce pochybil, když oznámením o pokračování řízení vyzval navrhovatele k předložení podkladů, za jejichž shromáždění je však zodpovědný odpůrce s tím, že nedoložení podkladů spojil odpůrce s právním důsledkem zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Odpůrce tedy nemá povědomost o tom, jaká ustanovení správního řádu se mají použít na řízení o vydání opatření obecné povahy 9. Dále žalobce namítá, že se odpůrce nevypořádal s připomínkami Dopravního inspektorátu Policie ČR, který k žádosti odpůrce vydal dvě stanoviska, a to dne 4. 8. 2021 a dne 20. 9. 2021. Odpůrce nevzal připomínky dopravního inspektorátu v potaz, když v odůvodnění opatření obecné povahy, ani neuvedl, z jakých důvodů tak učinil. Odpůrce formálně požádal o vydání stanoviska k úpravě místního provozu, jeho připomínky se však neprojevily, ani absenci jejich nezahrnutí nezdůvodnil. Nedošlo tedy k řádnému projednání úpravy místního provozu s dotčeným orgánem ve smyslu § 77 odst. 3 zákona o silničním provozu. Proto je opatření obecné povahy nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

10. Odpůrce se rovněž dopustil procesního pochybení, jestliže vydal opatření obecné povahy ještě dříve, nežli uplynula lhůta k podávání námitek či připomínek proti prvnímu návrhu opatření obecné povahy. První návrh byl odpůrcem vydán dne 20. 10. 2021 a následující den vyvěšen na úřední desce dne 21. 10. 2021, druhý návrh OOP vydal odpůrce dne 24. 11. 2021 a následující den 25. 11. 2021 byl vyvěšen na úřední desce navrhovatele. Podle § 172 odst. 5 správního řádu byly dotčené osoby oprávněny podávat námitky ve lhůtě třiceti dnů ode dne zveřejnění OOP. Lhůta k podání námitek tedy začala běžet až den následující, po uplynutí patnáctidenní lhůty pro vyvěšení prvního návrhu OOP na úřední desce správního orgánu. Z toho je patrno, že k vydání druhého návrhu OOP došlo předčasně před uplynutím lhůty k podání námitek a připomínek k prvnímu návrhu OOP, s tím, že ve způsobu vedení řízení vůbec není zřejmé, jakým procesním způsobem odpůrce naložil s prvním návrhem OOP a jakou povahu má druhý návrh opatření obecné povahy. Ve výsledném opatření obecné povahy se přitom odpůrce vyjadřuje k námitkám navrhovatele, které byly podány k prvnímu návrhu opatření obecné povahy a zároveň i k námitkám vlastníka Penzionu Marie podané k druhému návrhu opatření obecné povahy.

11. Vydáním druhého návrhu opatření obecné povahy odpůrce vyhověl námitkám navrhovatele, když oproti prvnímu návrhu OOP osadil předmětnou dopravní značku na dotčený pozemek, čímž bylo znemožněno parkování vozidel před Penzionem Marie. V návaznosti na druhý návrh OOP byly podány námitky vlastníkem penzionu, který naopak nesouhlasil s osazením předmětné dopravní značky, přičemž odpůrce vydáním opatření obecné povahy námitkám vlastníka penzionu vyhověl a do konečné úpravy místního provozu předmětnou dopravní značku nezahrnul. Podle navrhovatele postupoval odpůrce v rozporu s § 172 odst. 5 správního řádu. Vyhovění námitkám vlastníka Penzionu Marie negativně ovlivnilo zájmy navrhovatele a i přesto jej k podání stanoviska k vyhovění námitky vlastníka penzionu nevyzval a bez dalšího vydal odpůrce konečné opatření obecné povahy.

12. Dále navrhovatel namítá, že opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné pro jeho vnitřní rozporuplnost a nesrozumitelnost pro jeho nedostatečné odůvodnění. Jednak se odpůrce řádně nevypořádal s námitkami navrhovatele, dále s připomínkami Dopravního inspektorátu Policie ČR a jednak stanovil opatřením obecné povahy dopravní řešení, které nemůže dostát jeho smyslu a účelu. Nedůvodně totiž upřednostnil parciální soukromé zájmy.

13. Podle navrhovatele z opatření obecné povahy není zřejmé, které podklady a skutkové okolnosti vzal odpůrce v úvahu a jak postupoval při jejich hodnocení. Zároveň neurčuje, kdo je adresátem povinnosti k provedení dopravního značení. Odůvodnění opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné, neboť odpůrce se v odůvodnění zabývá pouze námitkami navrhovatele a vlastníka Penzionu Marie, kdy si odpůrce není vědom toho, že rozhodnutí o námitkách dotčených osob je pouze jednou ze součástí odůvodnění opatření obecné povahy a nikoliv jeho obsahem. Odpůrce tedy výrok opatření obecné povahy nezdůvodnil, ale staví se spíše do role rozhodce. Zdůvodnění samotného výroku opatření obecné povahy totiž v odůvodnění není vůbec obsaženo, a proto nemůže obstát.

14. Dále navrhovatel namítá, se odpůrce řádně nevypořádal s jeho námitkami, neboť dostatečně podrobně neuvedl, proč takovou úpravu předkládanou navrhovatelem nebude zajištěna bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Odpůrce totiž souhrnně odůvodňuje jak zamítnutí námitek navrhovatele, tak vyhovění námitkám vlastníka penzionu, namísto toho, aby se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách vyjádřil k navrhovatelem zpochybněné bezpečnosti a plynulosti provozu, kdy pouze porovnává zájmy navrhovatele se soukromými zájmy provozovatele Penzionu Marie. Odpůrce nesprávně odůvodňuje zamítnutí námitek navrhovatele skutečností, že byla uzavřena mezi navrhovatelem a provozovatelem penzionu nájemní smlouva za účelem užívání dotčeného pozemku, když tento argument je považován navrhovatelem za věcně i právně zcela nepřípadný. Uzavření takové smlouvy není důvodné pro objektivní posouzení bezpečnosti a plynulosti úpravy místního provozu stanovené opatřením obecné povahy. Dále odpůrce uvedl, na základě jakých zjištění je zajištěna průjezdnost předmětného území, neboť pouze toliko uzavírá, že je prostor průjezdu „dostatečně široký“. Rovněž není v opatření obecné povahy uvedený způsob parkování závazně stanoven, neboť samotný výrok způsob parkování nijak neupravuje. Dále z odůvodnění námitek vyplývá, že odpůrce vážil podnikatelské zájmy soukromého subjektu, namísto toho, aby úpravu provozu objektivně posoudil s ohledem na její účel, jímž je bezpečnost a plynulost provozu.

15. Podle navrhovatele se odpůrce nevypřádal s připomínkami dotčeného orgánu Dopravního inspektorátu Policie ČR obsaženými v jeho stanovisku ze dne 20. 9. 2021, jelikož v odůvodnění nikde neuvádí, proč připomínky nevzal v potaz a proč je tedy dopravní řešení stanovené odpůrcem z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu vhodnější, nežli takové, jaké navrhuje dotčený orgán. Přestože stanovisko dopravního inspektorátu není závazným stanoviskem, měl odpůrce uvést, z jakého důvodu se připomínkami dotčeného orgánu neřídil. Z toho vyplývá, že odpůrce zcela rezignoval na odborné a objektivní posouzení bezpečnosti a plynulosti provozu. Z toho je zřejmé, že odpůrce nerespektoval stanovisko obce ani dopravního inspektorátu, ovšem respektoval požadavky jedné konkrétní soukromé osoby, a to pro neurčitou obavu o možný zásah této osoby, kdy tato osoba v místě ani podnikání nevykonává a nemohou být tak ani dotčena její práva. Vlastník Penzionu Marie není jeho provozovatelem.

16. Dále je namítáno, že v opatření obecné povahy se nikde neuvádí, zda a na základě jakých důvodů naplňuje umístění dopravního značení svého skutečného legitimního cíle, když důvod pro umístnění dopravního značení se opírá pouze o možnost nerušeného výkonu podnikatelské činnosti soukromého subjektu. Navrhovatel má za to, že bez osazení předmětné dopravní značky není opatření obecné povahy bezpečným řešením zmiňovaných dopravních komplikací výše uváděných a dokládaných a nepochybně bude v důsledku opatření docházet k situacím ohrožujícím zdraví občanů. Opatření obecné povahy se tak zcela míjí s jeho tvrzenými účely, kdy se zavádí úprava, která nedůvodně preferuje zájmy jednoho subjektu oproti zájmům veřejným a soukromým většího počtu osob. Proto je opatření obecné povahy nezákonné. Podle navrhovatele se odpůrce v opatření obecné povahy k proporcionalitě přijatého dopravního řešení vůbec nevyjadřuje, pouze při jakémsi pokusu uvážení zájmů zcela jasně upřednostňuje právo na výkon podnikatelské činnosti konkrétního soukromého subjektu. Proto není přijatá úprava místního provozu proporcionální, jelikož vůbec neumožňuje dosáhnout povahy sledovaného cíle, jímž je zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu. Navrhovatel je tak omezen na svých vlastnických právech, což považuje za absolutně nepřiměřený zásah do jeho ústavně zaručených základních práv. Obsah opatření obecné povahy považuje za nezákonný, jestliže odpůrcem přijatá závazná úprava provozu na pozemních komunikacích nerespektuje stanovisko obce ani dopravního inspektorátu, ale respektuje požadavky jedné konkrétní soukromé osoby. Opatření obecné povahy je neproporcionální, jelikož nemůže dostát svému cíli a účelu. Proto je navrhováno zrušení napadeného opatření obecné povahy. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného 17. Žalovaný poukázal na to, že rozhodnutím soudu ze dne 16. 4. 2021 bylo předchozí opatření obecné povahy zrušeno, proto odpůrce dospěl k závěru, že v dané věci není řízení pravomocně skončeno, proto v něm pokračoval bez toho, že by zahajoval nové řízení o stanovení obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Odpůrce nesouhlasí s tím, že mělo být zahájeno nové správní řízení. Proto vyrozuměl navrhovatele o pokračování v řízení, jestliže ten podal podnět k vydání předmětného opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy je ze zákona realizováno vždy veřejnou vyhláškou, proto není dle odpůrce pochybením, že je adresně doručováno navrhovateli i jiným dotčeným osobám.

18. Odpůrce si je vědom skutečnosti, že uvedené řízení je vedeno z moci úřední. Odpůrce požádal dotčený orgán o posouzení účelnosti umístnění předmětného dopravního značení na návsi osady Žumberk, dopravní inspektorát požadoval především technické a stavební uspořádání zastávky a plochy před penzionem, neposuzoval účelnost samotného umístění dopravního značení, o které byl správním orgánem žádán. Předmětné značení i související úpravy byly projednány s dopravním inspektorátem vyčerpávajícím způsobem. Dále odpůrce poukázal na to, že v případě stanovení místní úpravy provozu vydává dotčený orgán pouze stanovisko, které ovšem není závazné. Odpůrce připustil, že se dopustil pochybení tím, že zkrátil třicetidenní lhůtu pro podání námitek k prvnímu návrhu OOP tím, že zveřejnil druhý návrh opatření obecné povahy před uplynutím třiceti dnů ode dne zveřejnění prvního návrhu a nikoli třicet dnů ode dne sejmutí veřejné vyhlášky. Přesto má za to, že tím práva navrhovatele nebyla dotčena, jelikož navrhovatel doručil námitky dne 16. 11. 2021 ani tak práva Penzionu Marie, který podal námitky dne 21. 12. 2021 po zveřejnění druhého návrhu opatření obecné povahy. Vypořádání se s námitkami považuje správní orgán za dostatečné. Druhý grafický návrh dopravního značení byl správním orgánem zveřejněn za účelem vyhovění navrhovateli a námitky protistrany byly pak vypořádány společně. Proto bylo vydáno druhé opatření obecné povahy. V daném případě navrhovatel požadoval umístění svislé dopravní značky z důvodu zajištění dopravní obslužnosti s tím, že je v zájmu obce Žumberk, aby v místě před budovou penzionu neparkovala žádná vozidla. Dle odpůrce je prostor před Penzionem Marie dostatečně široký na to, aby byl užíván účastníky silničního provozu k parkování před budovou, kdy nedojde ani k omezení provozu na pozemních komunikacích. Správní orgán má za to, že v případě umístění svislé dopravní značky Zákaz zastavení před budovou Penzionu Marie by výrazně zasáhlo do činnosti tohoto soukromého objektu. Výrok napadeného opatření obecné povahy považuje odpůrce za srozumitelný i jednoznačný. Opatření obecné povahy bylo vydáno společně s grafickým návrhem. Dále odpůrce poznamenal, že mezi navrhovatelem a penzionem Marie byla uzavřena v minulosti platná a účinná smlouva o pronájmu pozemku, a proto se odpůrce snažil z podstaty věci regulovat dopravu v místě způsobem jemu zákonem umožněným, ale ne šikanózním. Odpůrce uzavřel, že nebude regulovat silniční provoz před Penzionem Marie způsobem požadovaným obcí Žumberk, tedy bez řádně vybudovaného parkoviště se zpevněnou plochou a za podmínek řádného dopravního značení, tedy umístnění svislé dopravní značky Zákaz zastavení. Uvedená dopravní značka č. B28 by vedla k významnému zásahu do vlastnických práv a možnosti podnikání. Replika navrhovatele 19. Navrhovatel k vyjádření odpůrce ze dne 19. 4. 2022 uvedl, že se ve vyjádření odpůrce doznal k tomu, že nezahájil nové řízení, protože vedl stále totéž správní řízení, neboť si vykládal rozsudek tak, že mu byla věc rozsudkem též vrácena k dalšímu řízení. Zcela nepřípadné se pak navrhovateli jeví konstatování odpůrce, že nebude regulovat silniční provoz před Penzionem Marie způsobem požadovaným navrhovatelem, čímž dává najevo nepochopení svého postavení i podání, jež právě v soudním řízení činí, když jeho postup a rozhodování o této věci jsou předmětem přezkumu ve správním soudnictví. Odpůrce na dalších místech vyjádření se doznal k procesnímu pochybení, kdy opětovně řízení o vydání opatření obecné povahy označoval za řízení vedené na základě žádosti, nebo že nedodržel zákonné lhůty pro podání námitek. Odpůrce rovněž potvrdil, že vychází z chybných skutkových předpokladů a že při rozhodování upřednostnil konkrétní soukromý zájem. Nejprve tvrdil odpůrce, že navrhovatel umožnil užívání předmětné části svého pozemku parc. č. 2583/1 a tedy i parkování účastníkům silničního provozu před budovou Penzionu Marie bezplatně, což je v rozporu s obsahem nájemní smlouvy. Dle vyjádření odpůrce, jestliže si soukromý subjekt nezajistí dostatek parkovacích stání pro svou činnost, příslušnou soukromoprávní formou, je pak úkolem silničního správního úřadu zajistit mu je formou práva veřejného. Tomu tak ovšem není. Správně však odpůrce konstatoval, že by řešením upřednostňovaným navrhovatelem, to je bez parkovacích stání a se zákazem zastavení před Penzionem Marie, došlo k omezení přístupové cesty k soukromoprávnímu subjektu, neboť celý objekt je dopravně přístupný též odjinud. Navrhovatel má za to, že vyjádřením odpůrce bylo pouze potvrzeno, že si odpůrce nebyl a není vědom, jakou pravomoc a působnost vykonává a jakými ustanoveními správního řádu a hmotného práva se měl při přijímání opatření obecné povahy řídit a jaké principy a zásady měl aplikovat. Odpůrce nepřednesl žádné relevantní právní argumenty ani ku prospěchu procesu vydání opatření obecné povahy ani k jeho obsahu. Naopak vnesl mnoho argumentů, které po posouzení důvodnosti návrhu relevantní nejsou. Navrhovatel nesleduje návrhem nic jiného než opětovné otevření možnosti dosáhnout řádným úředním postupem vhodné, to je místním poměrům odpovídající a vlastnická práva navrhovatele respektující úpravy provozu. Proto je navrhováno, aby opatření obecné povahy bylo soudem zrušeno. Právní hodnocení krajského soudu 20. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d) odst. 1 s. ř. s.).

21. Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť shledal, že jsou pro to splněny podmínky podle § 76 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s. (při splnění podmínek přiměřené aplikace tohoto ustanovení podle § 101b odst. 4 s. ř. s.).

22. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu 7 hlavy II. soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh je důvodný 23. Nejprve se zdejší soud zabýval přípustností návrhu a splněním dalších podmínek řízení. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. To, zda je navrhovatel skutečně na svých právech dotčen, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS), jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu.

24. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 6. 2012 č. j. 1 Ao 7/2011 – 526, publ. pod č. 2698/2012 Sb. NSS: „Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009 – 120 (publikováno pod č. 1910/2009 Sb. NSS), uvedl: „Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. (...) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude–li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení.“ 25. Aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu vyplývá z jeho tvrzení ohledně porušení hmotně právních či procedurálních pravidel při vydávání opatření obecné povahy a zásahem do jeho právní sféry. Aktivní procesní legitimace navrhovatele je tudíž založena na základě jeho tvrzení o dotčení na jeho subjektivních právech opatřením obecné povahy.

26. Navrhovatel je v daném případě legitimován k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, neboť na základě opatření obecné povahy by se prokazatelně změnila místní úprava provozu na pozemních komunikacích. V souvislosti s tím soud poukazuje na to, že navrhovatel je vlastníkem pozemku parc. č. 2583/1 v k. ú. Žumberk. Proto není pochyb o tom, že je dotčen na svých veřejných subjektivních právech, jestliže bylo napadeným opatřením obecné povahy zasaženo do jeho vlastnického práva.

27. Pasivně legitimovaným účastníkem řízení o zrušení opatření obecné povahy je ten, kdo napadené opatření obecné povahy vydal. Odpůrcem v této věci je proto Městský úřad Trhové Sviny.

28. Podle § 101b) odst. 1 s. ř. s. návrh lze podat do jednoho roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. V daném případě opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne 9. 12. 2020, přičemž návrh byl podán dne 22. 12. 2020, tedy v zákonné lhůtě jednoho roku, proto soud dospěl k závěru, že návrh byl podán včas, před uplynutím jednoroční lhůty.

29. Posouzením dopravní značky jako opatření obecné povahy se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 1. 2009 č. j. 2 Ao 3/2008–100, ve kterém uvedl, že z judikatury a odborné literatury přesvědčivě plyne, že právě stanovení dopravního značení představuje typický příklad opatření obecné povahy v materiálním pojetí. Jestliže se totiž tato forma rozhodnutí vyznačuje konkrétností předmětu a obecností subjektů, jedná se z materiálního hlediska právě o opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy jsou typicky zákazové a příkazové značky, značky upravující přednost.

30. V rozsudku č. j. 2Ao 3/2008–100 ze dne 7. 1. 2009 Nejvyšší správní soud poznamenal, že základní kontury podmínek pro přijetí daného opatření obecné povahy lze nalézt v § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, který vymezuje pravomoc, působnost a zákonnou podmínku pro přijetí tohoto rozhodnutí.

31. Z ustanovení § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. vyplývá, že místní přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provoz informace stanoví na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření dotčeného orgánu, tedy příslušného orgánu policie. Z ustanovení § 78 odst. 2 uvedeného zákona platí, že dopravní značky světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Z toho vyplývá, že smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný, nýbrž že musí být racionální a opodstatněný z některých uvedených legitimních důvodů.

32. V dané věci byly tak splněny procesní podmínky řízení. Dále soud uvádí, že rozsah soudního přezkumu opatření obecné povahy v daném případě je dán ustanovením. § 101b) odst. 2 a § 101d) odst. 1 s. ř. s., z nichž vyplývá, že soud přezkoumává opatření obecné povahy pouze v rozsahu, který navrhovatel uplatnil v návrhu nebo ve lhůtě uvedené v § 101b) odst. 1 s. ř. s.

33. V daném případě navrhovatel napadá opatření obecné povahy pro jeho nepřezkoumatelnost, proto se krajský soud nejprve zabývá touto námitkou, neboť by bylo předčasné, aby se zabýval právním posouzením věci samé, pokud by bylo opatření obecné povahy nepřezkoumatelné.

34. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti opatření obecné povahy. Soud považuje opatření obecné povahy za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé, zda byla naplněna zákonná kritéria. Případně nepřezkoumatelnost rozhodnutí je dána tehdy, když z rozhodnutí není zřejmé, které podklady byly vzaty v úvahu a z jakého důvodu. Má–li být rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být zřejmé, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný a jak uvážil o pro věc zásadních skutečnostech, respektive jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. Stranou nelze ponechat ani okolnost, že odůvodnění opatření obecné povahy v podstatě předurčuje možný rozsah opravného prostředku vůči němu ze strany účastníků řízení.

35. Krajský soud shledal napadené opatření obecné povahy za nepřezkoumatelné, a to z důvodů níže uvedených.

36. Podle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Z § 68 odst. 3 správního řádu užitého přiměřeně podle § 174 odst. 1 správního řádu je zřejmé, že v odůvodnění opatření obecné povahy nesmí chybět základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. Nejvyšší správní soud v souvislosti s odůvodněním opatření obecné povahy již vyslovil, že „z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů“ (srov. rozsudek ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008 – 136, publ. pod č. 1795/2009 Sb. NSS).

37. Navrhovatel namítá, že opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné, a to s ohledem na jeho vnitřní rozporuplnost a nesrozumitelnost a s ohledem na nedostatky odůvodnění, kvůli kterým je obtížné hodnotit obsah opatření obecné povahy v otázce jeho souladu se zákonem, neboť z opatření obecné povahy není zřejmé, které podklady a skutkové okolnosti vzal odpůrce při stanovení úpravy provozu na pozemních komunikacích v úvahu a jak postupoval při jejich hodnocení. Nyní v projednávaném případě soud zjistil, že odpůrce opatření obecné povahy řádně neodůvodnil, neboť z jeho obsahu není patrno, z jakého důvodu odpůrce stanovil úpravu provozu na pozemních komunikacích, jak byl odůvodněn § 78 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., tedy z jakého důvodu bylo přistoupeno k umístění jednotlivých značek. V tomto případě tedy odpůrce nevysvětlil, z jakých zákonných důvodů byly umístěny značky tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost silničního provozu v obci Žumberk.

38. Podle § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu platí, že dopravní značky se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Jak vyplývá z uvedené právní úpravy i recentní judikatury správních soudů, umístění dopravních značek v rámci regulace provozu na pozemních komunikacích prostřednictvím opatřením obecné povahy podléhá nárokům na dostatečné a přezkoumatelné odůvodnění podle § 173 odst. 1 ve spojení s § 68 odst. 3 správního řádu. Povinností správního orgánu vydávajícího opatření obecné povahy je tak dostatečně reagovat na vznesené námitky a vypořádat se s nimi v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, které je dle § 172 odst. 2 správního řádu součástí opatření obecné povahy, toto odůvodnění musí být podloženo dostatečnými podklady ve správním spise. Shora uvedeným požadavkům napadená místní úprava provozu nedostála. Odpůrce rezignoval na svoji roli správního orgánu rozhodujícího o zavedení místní úpravy provozu v nezbytném rozsahu na základě jím opatřených podkladů, neboť jím opatřené podklady nejsou dostatečným podkladem pro rozhodnutí o potřebě a rozsahu místní úpravy provozu na pozemních komunikacích.

39. V daném případě výrokem napadeného opatření obecné povahy byly stanoveny podmínky pro provedení místní úpravy provozu na návsi obce Žumberk umístěním svislých dopravních značek dle přiložené situace, když tyto značky jsou konkrétně ve výroku opatření obecné povahy uvedeny. Rovněž jsou ve výroku stanoveny podmínky pro provedení místní úpravy provozu. Vydání opatření obecné povahy je odůvodněno tak, že navrhovatel si podal žádost o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Následně bylo odkázáno na předchozí opatření obecné povahy, které bylo odpůrcem vydáno a následně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 57 A 36/2020 zrušeno s tím, že bylo následně pokračováno v řízení a byla vyžádána stanoviska dotčených orgánů. Dopravní inspektorát Policie ČR ohledně posouzení účelnosti umístění předmětného dopravního značení s tím, že se dotčený orgán vyjádřil dne 4. 8. 2021 a následně dne 20. 9. 2021 a že následně došlo k oznámení opatření obecné povahy s původním grafickým návrhem dne 20. 10. 2021 a pak je v odůvodnění uvedeno, že v návrhu opatření obecné povahy byly dotčené osoby vyzvány k podání připomínek nebo námitek, a to ve lhůtě třiceti dnů. Následně pak jsou uvedeny námitky vznesené navrhovatelem a následuje vypořádání se s námitkami. Z uvedeného je zřejmé, že opatření obecné povahy zcela postrádá odůvodnění, z jakého důvodu byly značky uvedené ve výroku umístěny, neboť odpůrce se omezil pouze na vypořádání námitek, aniž odůvodnil umístění dopravních značek z důvodu bezpečnosti provozu.

40. Vydání opatření obecné povahy je vázáno na splnění zákonných podmínek, proto musí být obsahem jeho odůvodnění, též posouzení, zda tyto podmínky byly splněny. Toto posouzení by pak mělo být o to pečlivější, je–li splnění těchto podmínek některou z oprávněných osob zpochybněno. Jak již bylo uvedeno podle § 173 odst. 1 správního řádu, musí být opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je blíže určován řadou ustanovení (například z § 172 odst. 4 správního řádu plyne, že správní orgán se v odůvodnění opatření obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání. Dle § 172 odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní odůvodnění. Z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 176 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto v odůvodnění nesmí zejména chybět obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy, je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. V souvislosti s tím, je nutno zdůraznit, že v případě faktické nepřezkoumatelnosti odůvodnění opatření obecné povahy není úkolem soudu, co by orgánu, jemuž přísluší pouze přezkum vydaného opatření obecné povahy, aby nahrazoval skutková zjištění a právní závěry, které měl učinit správní orgán, a zasahoval tak, do jeho působnosti.

41. V daném případě bylo důvodem umístění dopravních značek zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na návsi v obci Žumberk s tím, že úpravou dopravního provozu dojde k zavedení jednosměrného dopravního provozu, ovšem z odůvodnění nevyplývá, jak tato bezpečnost provozu byla zajištěna právě uvedenými dopravními značkami. Toto odůvodnění neobsahuje. V opatření obecné povahy zcela absentuje zdůvodnění samotného výroku opatření, a proto nemůže opatření obecné povahy jako celek obstát. Z odůvodnění totiž vyplývá, že se odpůrce zabývá pouze námitkami navrhovatele a vlastníka Penzionu Marie, přičemž nezdůvodňuje výrok opatření obecné povahy. V odůvodnění opatření obecné povahy je pouze rekapitulováno řízení o vydání opatření obecné povahy, dále pak jsou uvedeny námitky, které byly vzneseny a na straně 3 a 4 se odpůrce zabývá vypořádáním těchto námitek. Z odůvodnění opatření obecné povahy tak nevyplývá, proč je zajištěna bezpečnost a plynulost provozu umístěním předmětných značek. Proto je opatření obecné povahy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

42. Soud proto uzavřel, že odpůrce neodůvodnil, z jakého důvodu bude na základě umístění značek zajištěna bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a proč je toto řešení vhodné.

43. Soud se rovněž ztotožnil s tvrzením navrhovatele, že výrok opatření obecné povahy pro provedení místní úpravy ohledně způsobu, jakým má být dopravní značení provedeno, je neurčitý, neboť z něho není patrno, kdo je adresátem povinnosti k provedení dopravního značení. Proto je takovýto výrok nesrozumitelný.

44. Dalším důvodem pro zrušení opatření obecné povahy dle navrhovatele je nedostatečné vypořádání námitek dotčeného orgánu Policie ČR, čímž mělo dojít k porušení § 77 odst. 3 zákona o silničním provozu. Dle citovaného ustanovení návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozování informace podle odst. 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří–li se dotčený orgán do třiceti dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí.

45. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že k návrhu na stanovení přechodné úpravy provozu dotčený orgán Policie ČR vydal dne 4. 8. 2021 pod č. j. KRPC–85390–1/Čj–2021–020106 stanovisko, že setrvává na požadavku z roku 2019 dát autobusovou zastávku do souladu s ČSN 736425–1 s tím, že s ohledem na kvalitu předložené projektové dokumentace nemůže návrh objektivně posoudit. Dne 20. 9. 2021 bylo dotčeným orgánem vydáno stanovisko pod č. j. KRPC–102842–1/Čj–2021–020106, ve kterém se zabývala Policie ČR řešením jiné dopravní závady související s návrhem SDZ, uspořádáním zastávky linkového autobusu na návsi a dále nevhodným užitím dopravní značky č. IS (směrová tabule s jiným cílem), kdy bylo doporučeno dopravně uspořádat plochu před penzionem.

46. Soud poznamenává, že vyjádření Policie ČR není tzv. závazným stanoviskem ve smyslu § 149 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu ve znění pozdějších předpisů, ale jde o stanovisko vydané v režimu § 154 správního řádu. S ohledem na tuto skutečnost nebylo předmětné stanovisko dotčeného orgánu pro odpůrce závazné a ten se od něj proto mohl i odchýlit. Je však jeho povinností, aby se s těmito připomínkami dotčeného orgánu vypořádal, což se ovšem ze strany odpůrce nestalo. Soud proto dospěl k závěru, že odpůrce se sice obrátil na dotčený orgán a úpravu provozu s ním projednal, ovšem s jeho připomínkami se nevypořádal. Připomínky dotčeného orgánu uplatněné ve stanoviscích vydaných podle § 16 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů však vypořádány nebyly.

47. Důvodná je i námitka navrhovatele, že se odpůrce řádně nevypořádal s námitkami, ve kterých se navrhovatel ohradil proti neosazení dopravní značky zamezující trvalému stání vozidel na pozemku před Penzionem Marie a dostatečně neuvedl, proč takovou úpravou předkládanou navrhovatelem nebude zajištěna bezpečnost a plynulost na pozemních komunikacích. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí o námitkách, odpůrce v opatření obecné povahy odůvodňuje jak zamítnutí námitek navrhovatele, tak vyhovění námitkám vlastníka Penzionu Marie, ovšem nevyjadřuje se k bezpečnosti a plynulosti provozu, což bylo zpochybněno ze strany navrhovatele. Nesprávně je odůvodněno zamítnutí námitek navrhovatele, že v minulosti byla mezi navrhovatelem a provozovatelem penzionu uzavřena nájemní smlouva na užívání části dotčeného pozemku od roku 2015 do roku 2019, neboť tato skutečnost je zcela irelevantní, jestliže v daném případě se jedná o umístění dopravních značek o zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na návsi vsi Žumberk, nejde o to, aby umístěním dopravních značek došlo k vyřešení zájmu soukromého subjektu (provozovatele Penzionu Marie). Na základě nájemní smlouvy nelze totiž posoudit bezpečnost a plynulost úpravy místního provozu stanovené opatřením obecné povahy. Jak vyplývá z obsahu nájemní smlouvy, účelem byl přístup vlastníka penzionu k jeho nemovitým věcem, nikoli zajištění parkování třetích osob na dotčeném pozemku. Při vydání opatření obecné povahy proto nemůže být k uvedené smlouvě přihlíženo, když nájemní smlouva již není aktuální. Navrhovatel zpochybňoval průjezdnost předmětného území, přičemž odpůrce v opatření obecné povahy neuvedl, na základě jakých zjištění dospěl k závěru, že je průjezdnost předmětného území zajištěna. Pouze obecně uvádí, že je prostor průjezdu dostatečně široký, aniž je uvedena výměra. Rovněž lze přisvědčit navrhovateli, že v opatření obecné povahy není závazně stanoven způsob parkování vozidel, když v případě absence úpravy dopravního značení je možné parkovat vlevo i vpravo, což opatření obecné povahy umožňuje a tak podmínce stanovené opatřením obecné povahy pro zajištění průjezdnosti nemůže být vyhověno. Soud poznamenává, že důvodem přijetí opatření obecné povahy bylo zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu, a proto měly být i námitky z tohoto pohledu posuzovány, nikoli stanovit úpravu provozu s ohledem na podnikatelské zájmy soukromého subjektu, jak vyplývá z odůvodnění vypořádání námitek. Z toho vyplývá, že místní úprava provozu nebyla posouzena s ohledem na její účel, jímž je bezpečnost a plynulost provozu. Uzavření soukromoprávní smlouvy je zcela bez významu s ohledem na posouzení bezpečnosti a plynulosti místního provozu stanovené opatřením obecné povahy. Zcela nesprávně pak správní orgán učinil závěr, že v případě umístnění svislé dopravní značky Zákaz zastavení č. B28 před budovou penzionu by zasáhl do činnosti tohoto soukromého subjektu, čímž povýšil podnikatelské zájmy soukromého subjektu nad bezpečnost a plynulost provozu. Toto kritérium pak nebylo odpůrcem řádně posouzeno.

48. Soud se rovněž zaměřil na otázku souladu napadeného opatření obecné povahy s hmotným právem a se zásadou proporcionality, když toto bylo i ze strany navrhovatele namítáno. K tomu je třeba vycházet z § 78 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., podle něhož platí, že dopravní značky světelné a akustické signály, dopravní značení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Z toho vyplývá, že smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný či dokonce šikanózní, nýbrž musí být racionální a mít opodstatnění z některých uvedených legitimních důvodů. V daném případě odpůrce argumentačně nevysvětlil žádný z citovaných zákonných důvodů, pouze obecně uvedl, že k umístění značky došlo z důvodu bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Ani z obsahu spisu nevyplývá důvod, proč k umístění značek tak, jak jsou uvedeny v opatření obecné povahy, došlo, jestliže pro vydání opatření nebylo zajištěno řádné stanovisko od Policie ČR, ve kterém by policie vyslovila souhlas se stanovením místní úpravy provozu tak, jak je uvedeno v opatření obecné povahy.

49. Z opatření obecné povahy vyplývá, že se v něm odpůrce k proporcionalitě přijatého dopravního řešení vůbec nevyjádřil, když z vypořádání námitek vyplývá, že odpůrce upřednostnil právo na výkon podnikatelské činnosti, nikoli bezpečnost a plynulost provozu.

50. Soud ještě poukazuje na procesní pochybení ze strany odpůrce v případě, kdy odpůrce přípisem ze dne 28. 5. 2021 oznámil navrhovateli pokračování v řízení ve věci stanovení místní úpravy provozu a vyzval žalobce k doložení příloh k žádosti, neboť jak již byl opakovaně odpůrce poučen v rozsudku zdejšího soudu č. j. 57 A 36/2020, v daném případě se jedná o řízení ex officio, proto se zcela nesprávně odpůrce obracel na navrhovatele jakožto na účastníka řízení k doložení příloh. Rovněž tak nebyl důvod vydávat usnesení o pokračování v řízení ve věci stanovení místní úpravy provozu, poté, co bylo předchozí opatření obecné povahy zrušeno, neboť o pokračování v řízení se v žádném případě nejedná. Toto opatření obecné povahy, které bylo vydáno po zrušení předchozího, mělo být vedeno jako nové samostatné řízení.

51. Rovněž k procesnímu pochybení došlo v případě, kdy byl vydán první návrh opatření obecné povahy, proti kterému navrhovatel podal dne 16. 11. 2021 písemné odůvodněné námitky, kdy vyslovil nesouhlas s umístěním dopravního značení, konkrétně se ohrazoval proti usazení dopravní značky zákaz zastavení B 28, přičemž odpůrce vydal ještě předtím, než uplynula třicetidenní lhůta, následně dne 24. 11. 2021 další návrh opatření obecné povahy, kterým navrhl řešení nové úpravy místního provozu, proti kterému podal námitky X, vlastník Penzionu Marie, kdy namítal osazení předmětné dopravní značky s odůvodněním, že provozovatel Penzionu Marie potřebuje k vykonání podnikatelské činnosti umožnění parkování před Penzionem Marie. Následně dne 24. 1. 2022 bylo vydáno opatření obecné povahy, jímž byla stanovena místní úprava provozu na návsi Žumberk, přičemž tímto výsledným opatřením obecné povahy odpůrce vyhověl námitkám vlastníka Penzionu Marie, neumístil tedy, jak bylo navrhováno navrhovatelem, dopravní značku zákaz zastavení.

52. Soud poznamenává, že druhý návrh opatření obecné povahy odpůrce vydal dříve, než uplynula lhůta k podání námitek, či připomínek proti prvnímu návrhu opatření obecné povahy, když první návrh opatření obecné povahy byl odpůrcem vydán dne 20. 10. 2021 a následující den 21. 10. 2021 byl vyvěšen na úřední desce a druhý návrh opatření obecné povahy byl vydán dne 24. 11. 2021 a následující den byl vyvěšen na úřední desce navrhovatele. Z toho je zřejmo, že druhý návrh opatření obecné povahy byl vyvěšen dříve, než uplynula lhůta třiceti dnů ode dne jeho zveřejnění k podání námitek, jak vyplývá z § 172 odst. 5 správního řádu. K vydání druhého návrhu opatření obecné povahy tedy došlo předčasně před uplynutím lhůty k podání námitek a připomínek k prvnímu návrhu opatření obecné povahy. Rovněž není zcela zřejmo, jakým způsobem odpůrce posoudil první návrh opatření obecné povahy. Z napadeného opatření obecné povahy vyplývá, že odpůrce se vyjadřoval k námitkám navrhovatele, které byly podány k prvnímu návrhu opatření obecné povahy a rovněž tak i k námitkám vlastníka Penzionu Marie, které byly podány k druhému návrhu opatření obecné povahy, z čehož je zřejmo, že vycházel odpůrce z obou návrhů, což je nepřípustné. Tento postup odpůrce je zcela zmatečný.

53. Při úvaze o možnosti změnit místní úpravu na pozemních komunikacích je zapotřebí posoudit nezbytnost dopravního značení v lokalitě z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu, což předpokládá zjistit důvody pro změnu místní úpravy provozu, vyhodnotit a odůvodnit bezpečnost a plynulost silničního provozu a posoudit nezbytnost místní úpravy provozu, tj. zvážit, zda stejného cíle nelze dosáhnout regulací provozu vycházející z obecné právní úpravy a její důslednější kontrolou. Prvořadým úkolem a povinností silničního správního úřadu je však vyhodnotit konkrétní dopravní situaci na základě vyjádření Policie ČR z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu, což v daném případě správní orgán neučinil. Závěr, náklady řízení 54. Vzhledem k tomu, že se odpůrce dopustil vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti v odůvodnění opatření obecné povahy pro nedostatek důvodů a taktéž vady spočívající v tom, že nedostatečně zjistil skutkový stav, zrušil krajský soud opatření obecné povahy – veřejnou vyhlášku ze dne 24. 1. 2022 ohledně stanovení místní úpravy provozu na návsi obce Žumberk na komunikaci na pozemku parc. č. 2583/1 v k. ú. Žumberk, a to umístěním svislého a vodorovného dopravního značení, jak bylo uvedeno v přiložené situaci, a to bez jednání podle § 101d odst. 2 s. ř. s., neboť opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, a to ve spojení s § 76 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s., který se přiměřeně užije podle § 101b odst. 4 s. ř. s. Podle § 101d odst. 2 s. ř. s. určí krajský soud v rozsudku den, ke kterému se opatření obecné povahy zrušuje. Krajský soud určil, že se opatření obecné povahy zrušuje ke dni právní moci tohoto rozsudku.

55. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Odpůrce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšného navrhovatele představují odměnu advokáta a zaplacený soudní poplatek. Odměna advokáta spočívá v odměně za 3 úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, sepis návrh na zrušení opatření obecné povahy a repliku k vyjádření odpůrce celkem v částce 9 300 Kč (3 x 3 100 Kč), [ (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d)] vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu a v náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby v částce 3 x 300 Kč, celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky), celkem tedy náklady řízení představují částku 10 200 Kč. Advokát navrhovatele je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se zvyšuje jeho nárok o částku odpovídající DPH, kterou je povinen z odměny za zastupování odvést dle zákona o dani z přidané hodnoty. Částka DPH představuje 2 142 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje částku 12 342 Kč, celkem tedy, včetně zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč náklady řízení představují částku 17 342 Kč, kterou je povinen odpůrce uhradit navrhovateli, a to k rukám jeho zástupce ve lhůtě, jak je uvedeno ve výroku II. uvedeného rozsudku.