57 A 21/2023–29

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Heleny Nutilové, a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: X, narozený dne X trvale bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2023, č. j. KUJCK – 47880/2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Žalobce podal dne 9. 6. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud”), kterou se domáhá přezkumu výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Soběslav (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 6. 3. 2023, č. j. MS/04687/2023, a toto rozhodnutí potvrdil. Správní orgán prvního stupně svým rozhodnutím zamítl námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče.

2. Žalobce se domáhá též zrušení prvoinstančního rozhodnutí Městského úřadu Soběslav ze dne 6. 3. 2023, č.j. MS/04687/2023, podle § 78 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), a žádá nařízení nového projednání ve věci žalobcem podaných námitek proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení řidiče.

3. Žalobce v prvé řadě namítá, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody, když „zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy“, čímž podle žalobce významně narušil právní jistotu účastníka řízení. Žalobce předložil rozhodnutí jiných správních orgánů, které se důsledně zabývaly kvalitou a formální správností rozhodní vydaných v blokových řízeních a označily jednotlivá bloková řízení za nezpůsobilá pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Konkrétně se jedná o rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, č.j. HLUC/00590/2020/OD/Vo, rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 26. 3. 2019, č.j. MUCE 20786/2019 SO, dále o rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 13. 2. 2020, č.j. KUJCK–24343/2020, a o rozhodnutí Magistrátu města Kladna ze dne 18. 3. 2019, č.j. ŘP/741/19–16/Ka (dále též jako „předložená rozhodnutí“). Podle žalobce nelze, aby při dodržení zásady legitimního očekávání správní orgán s jinou místní příslušností rozhodoval v obdobných či stejných případech rozdílně, přičemž projednávaný případ považuje za totožný s uvedenými kauzami, a přesto nebylo rozhodnuto, že blokové pokuty jsou nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.

4. Žalobcova druhá námitka směřuje do nezpůsobilosti podkladů (tj. blokových pokut) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalobce tvrdí, že žalovaný posuzuje jako důkaz pouze „oznámení od věcně příslušných oddělení policie, kterými je oznamována skutečnost, že žalobce měl spáchat přestupek, který s ním byl projednán, a bylo vydáno rozhodnutí v blokovém řízení.“ Žalobce uvádí, že takové oznámení nemůže být „dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, kterého se týká, tak aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci.“ Zároveň žalobce v rámci námitky nezpůsobilosti podkladů vyjmenovává obecné náležitosti blokových pokut, jako např. nutnost jednoznačnosti a konkrétnosti popisu spáchaného skutku spolu s odkazem na všechny příslušné ustanovení zákona, přičemž je nepřípustný popis typu: "rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)"; nebo nutnost, aby byla bloková pokuta vyplněna čitelně.

5. Poslední námitkou žalobce jsou konkrétní výtky k jednotlivým blokovým pokutám.

6. K pokutovému bloku ze dne 14. 2. 2023, č. X žalobce uvádí, že se v kolonce č. 6 nachází značná vada v podobě právní kvalifikace přestupkového jednání, když je zde uvedeno: „§125 odst. 1 písm. bod 44“, což je vada znemožňující přesné určení přestupkového jednání, a tedy i odpovědnost účastníka za toto jednání. Zároveň jsou podle žalobce tyto údaje vágní a „také částečně nečitelné a tím dále potvrzují formální nesprávnost napadeného rozhodnutí.“ 7. K pokutovému bloku ze dne 4. 3. 2022, č. S 2626278 žalobce namítá, že není přesně zjištěna osoba přestupce, protože „údaje jsou částečně nečitelné a nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, například požadavek na uvedení rodného čísla a data narození.“ Dále není přezkoumatelným způsobem přesně zaznamenána doba spáchání přestupku, neboť „údaje o datu a čase spáchání přestupku nejsou uvedeny, jsou vlivem zápisu nečitelné, nejsou uvedeny kompletně.“ Taktéž není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku, jelikož „údaj o místě neobsahuje veškeré údaje potřebné pro přesné stanovení místa.“ Zároveň název obce a ulice není úplný, ale je uveden v nesrozumitelné zkratce. Chybně je uvedeno i přestupkové jednání, protože z něho „nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. Rovněž právní kvalifikace této povinnosti, zapsaná ve zkratkovitém zápisu, kdy z tohoto není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná, resp. její konkrétní část, kdy ze zápisu sice vyplývá porušení § 6, ovšem již ne jakého bodu či písmena atd.“ Na pokutovém bloku není podle žalobce ani jednoznačně uvedeno, zda se jedná o úmysl či nedbalost. Kolonka obsahující výši uložené pokuty obsahuje ne zcela zřetelnou výši uložené sankce „a není tak možné ověřit, zda jednotlivé údaje zde uvedené, tedy výše uložené sankce číslem a slovy, spolu korespondují.“ Navíc „[ú]daj o výši sankce chybí, či není úplný.“ Dále není jednoznačně zaznamenané místo vydání blokové pokuty a vlivem zápisu nejsou přezkoumatelné ani údaje o oprávněné osobě, která rozhodnutí vydala. Nepřezkoumatelná jsou podle žalobce i data vyhotovení blokové pokuty a její převzetí žalobcem, přičemž nezřetelný je i podpis žalobce.

8. Žalobce závěrem žaloby shrnuje, že pokutové bloky jsou nezpůsobilé pro zápis bodů, neboť z nich podle jeho tvrzení není „bez důvodných pochybností patrno komu, zejména kdy a kde a potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta“, což „nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací tak, jak zmiňuje Nejvyšší správní soud ČR v rozhodnutí č.j. 4 As 127/2014–39.“ II. Vyjádření žalovaného 9. Ve vyjádření k žalobě žalovaný odkázal především na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl žalobu zamítnout. K jednotlivým námitkám se žalovaný vyjádřil následovně.

10. K námitce ohledně nerespektování odvolacích důvodů žalovaný uvádí, že se v rozhodnutí vypořádal s předloženými návrhy odvolatele, které důvodně odmítl. Námitky odvolatele (žalobce) byly pouze obecného charakteru a žalovaný se s nimi řádně vypořádal. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že se při rozhodování řídil platnými právními předpisy a rovněž vycházel i z aktuální judikatury. Žalovaný taktéž podotkl, že při rozhodování není vázán rozhodnutím jiných správních orgánů.

11. K námitce nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů žalovaný sděluje, že řádně posoudil jak obě blokové pokuty, tak příkaz Městského úřadu Soběslav, které jím byly shledány způsobilým podkladem pro zápis bodů. K blokovým pokutám dále žalovaný dodal, že je „považuje za zcela souladné s požadovanými kritérii, neboť je z každého z nich jasně seznatelné, kdy a kde byl přestupek spáchán, skutek je vždy popsán dostatečně konkrétně tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a nechybí ani právní kvalifikace, porušení právní povinnosti a ustanovení, podle kterého byla ukládána pokuta.“ Námitky žalobce v tomto směru proto žalobce považuje za nedůvodné.

III. Skutková zjištění a právní hodnocení věci krajským soudem

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)).

14. Žaloba není důvodná.

15. Prvotní žalobní námitka směřuje proti postupu žalovaného, který byl podle žalobce nesprávný, neboť nerespektoval odvolací důvody ignorováním předložených důkazů a návrhů. Podle žalobce se žalovaný nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů. Žalovaný se měl v rámci přezkoumání odvolání žalobce zabývat jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních. Pokud tak žalovaný nečinil, porušil zásadu legitimního očekávání účastníka správního řízení, a to s ohledem na předložená rozhodnutí, která se jednotlivými rozhodnutími v blokovém řízení zabývala a shledala tyto podklady nezpůsobilými pro učinění záznamu v registru řidičů.

16. Krajský soud shledal napadené rozhodnutí přezkoumatelným. Žalovaný se přesvědčivým způsobem vypořádal se všemi námitkami žalobce, reagoval v napadeném rozhodnutí na námitky, nedůvodné konkrétní výtky směřující vůči jednotlivým pokutovým blokům byly žalovaným podrobně zdůvodněny a nesporným způsobem vyvráceny. Rozhodnutími jiných správních orgánů se žalovaný nemusel zabývat a provádět jimi dokazování, neboť rozhodnutí nejsou listinnými důkazy. Navíc ze správního spisu vyplývá, že žalobce předložená rozhodnutí připojil až k žalobě. Žalovaný a správní orgán prvního stupně tak na ně reagovat ani nemohli.

17. Žalobcem předložená rozhodnutí krajský soud neshledal natolik shodná s posuzovaným případem, aby bylo možné tato rozhodnutí považovat za precedenty ve smyslu zásady legitimního očekávání. Konkrétní rozdíly mezi projednávaným případem a předloženými rozhodnutími jsou následující. Důvodem opravy bodů v rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, č.j. HLUC/00590/2020/OD/Vo, byla nesprávně uvedená ulice a chybějící číslo popisné, což Městský úřad Hlučín vyhodnotil jako nedostatečně určitě uvedené místo spáchání přestupku. U předmětných blokových pokut, které byly uděleny žalobci, takováto chyba není, neboť v obou případech je místo spáchání přestupku určeno přesně uvedenou adresou – uvedením ulice včetně čísla popisného nejbližšího domu. Taktéž rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 26. 3. 2019, č.j. MUCE 20786/2019 SO, je od případu žalobce zcela odlišné, neboť zde byla jako místo spáchání přestupku uvedena zcela neexistující ulice. Krajský soud tak konstatuje, že odkazy jak na rozhodnutí Městského úřadu Hlučín, tak na rozhodnutí Městského úřadu Černošice, jsou zcela liché. Jinak tomu není ani v případě rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 13. 2. 2020, č.j. KUJCK–24343/2020, v jehož případě se jedná o nečitelný zápis na blokové pokutě, ze kterého opět není jednoznačně seznatelné, kde k přestupku došlo. Nicméně s žalobou napadeného rozhodnutí a z blokových pokut založených ve správním spise jasně vyplývá, že všechny zákonné náležitosti uvedené v § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jsou řádně splněny, tedy ani odkaz na rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje není důvodný. A totéž platí i pro poslední odkazované rozhodnutí. Rozhodnutím Magistrátu města Kladna ze dne 18. 3. 2019, č.j. ŘP/741/19–16/Ka, byl pokutový blok označen za nezpůsobilý pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, jelikož zde byl nedostatečně popsán spáchaný přestupek včetně neuvedení všech zákonných ustanovení, což opět není případ právě projednávané věci.

18. Z popsaného tak vyplývá, že odkazy na uvedená rozhodnutí správních orgánů jsou pro posuzovaný případ zcela neopodstatněné. Krajský soud proto posoudil žalobcovu námitku ohledně nerespektování legitimního očekávání za zcela lichou.

19. Ve druhé námitce žalobce poukazuje na rozpor správního orgánu, kdy správní orgán podle žalobce tvrdí, že nemůže posuzovat jednotlivé podklady pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče a vychází pouze z oznámení od věcně příslušného oddělení policie. Tato námitka je zcela mylná, neboť žalovaný nic takového netvrdí. Žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze poukazuje na rozdílnost 1) řízení o jednotlivých přestupcích, tj. řízení, při němž byly žalobci uděleny jednotlivé pokuty (formou blokového řízení a formou příkazu), a 2) řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. Při druhém zmíněném řízení totiž správní orgán vychází, z již pravomocných rozhodnutí, výstupů (zde v podobě blokových pokut a příkazu) z prvně uvedeného řízení a nemá oprávnění tato pravomocná rozhodnutí jakkoli měnit. Správní orgán při zápisu bodů pouze kontroluje, že daná pravomocná rozhodnutí odpovídají oznámení od policie, a že na jejich základě je možné body udělit, či nikoli.

20. Žalobce v rámci druhé námitky v žalobě dále uvádí: „Podklad není způsobilý zejména v následujících případech:“ a uvádí výčet bodů označených jako: b i) až po b iv), kde pouze obecně konstatuje, co musí „podklad“, čímž myslí blokovou pokutu, obsahovat za náležitosti a jak nesmí být tyto náležitosti zapsány. Nijak však nespecifikuje, u kterého konkrétního „podkladu“ (blokové pokuty) byly tyto obecné náležitosti porušeny a případně jakým způsobem. Proto k tomuto výčtu obecně definovaných požadavků na správný zápis náležitostí blokových pokut se nemůže krajský soud vyjadřovat.

21. Co se týče pokutového bloku ze dne 14. 2. 2023, č. N 3887882 a námitky žalobce, že v kolonce č. 6 se nachází značná vada v podobě textu „§125 odst. 1 písm. bod 44“, krajský soud konstatuje, že pokutový blok se nachází ve správním spise na čísle listu 22. Krajský soud se s blokem seznámil a zjistil, že v jeho šesté kolonce, ale ani nikde na blokové pokutě se nenachází žalobcem citovaný text. Naopak znění šesté kolonky je následující: „Pokuta uložena za přestupek podle § 125c, odst. 1 písm. f) bod 4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ Žalobcova námitka je tak nepřípadná a soud ji proto považuje za zcela vyvrácenou a nedůvodnou.

22. Stejně tak údajná vágnost je zcela nepodložená, neboť odkaz na konkrétní ustanovení zákona je zcela validní a jednoznačný úkon. Ani s údajnou částečnou nečitelností se krajský soud nemůže ztotožnit, neboť výše pokuty je čitelná a lze ji přečíst. Krajský soud připouští zhoršenou čitelnost, ta je však dána ručním vypisováním policistou v terénu (nikoliv strojově či u stolu v kanceláři), nicméně se nejedná o žalobcem tvrzenou nečitelnost.

23. Žalobce u pokutového bloku ze dne 4. 3. 2022, č. S 2626278 rozporoval všechny údaje, které jsou v něm uvedeny. Krajský soud proto zkoumal, zda jsou u pokutového bloku splněny všechny zákonné náležitosti, které upravuje ustanovení § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“).

24. Z ustanovení § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky vyplývá, že v příkazovém bloku se uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo–li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má–li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je–li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby, nebo služební číslo anebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

25. Krajský soud porovnal citované zákonné náležitosti s blokovou pokutou ze dne 4. 3. 2022, č. S 2626278, a neshledal zde žádné pochybení, které by činilo blokovou pokutu nezpůsobilou pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče.

26. Osoba žalobce, včetně jeho data narození, adresy bydliště a čísla občanského a řidičského průkazu jsou na pokutě řádně a čitelně zaznamenány. Námitka nepřesně zjištěné osoby přestupce a nečitelnosti údajů je zcela nedůvodná.

27. Stejně tak je naprosto mylná námitka nepřezkoumatelnosti času spáchání přestupku, neboť čas spáchání byl specifikován na minutu přesně, a to „4. 3. 2022, 10:25,“. Krajský soud zde upozorňuje také na skutečnost, že žalobcovy námitky byly samy o sobě rozporuplné a nesouvislé, když mylně tvrdil, že údaje o datu a čase spáchání přestupku nejsou uvedeny vůbec, a zároveň jsou údajně vlivem zápisu nečitelné, a současně nejsou uvedeny kompletně. Všechny tyto námitky jsou výše popsaným způsobem vyvráceny.

28. Totéž platí i o místu spáchání přestupku, právní kvalifikaci přestupkového jednání a skutkové podstatě. Místem spáchání přestupku je ulice Budějovická, č. p. 9, v obci Týn nad Vltavou. Tato informace je zcela jasně patrná (a dobře čitelná) i z použitého zkratkovitého zápisu. Jednoznačnou skutkovou podstatou pak je přestupkové jednání spočívající v řízení motorového vozidla registrační značky X bez použití bezpečnostního pásu. Tímto jednáním došlo k porušení § 6 odst. 1 písm. a). V pokutovém bloku sice není uveden zákon, nicméně dle judikatury Nejvyššího správního soudu České republiky (viz rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39) se v kontextu předcházejícího popisu (řízení bez bezpečnostního pásu) a následného ustanovení o udělení sankce (§ 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), tj. nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v hlavě II tohoto zákona, kam spadá i předmětný § 6) jedná o natolik konkrétní jednání konkrétní osoby, které je popsáno natolik jednoznačně a určitě, že není zaměnitelné s jiným jednáním, jenž je tak v kontextu dalších údajů všem zcela srozumitelné. Je proto i dostačující i pouhý odkaz na ustanovení zákona. 29. „Dovozuje–li stěžovatel, že z hlediska formálních náležitostí se v případě pokutového bloku uplatní stupeň přísnosti v tom směru, že chybí–li některá z nich, nenastávají jeho účinky, a proto ani nemůže být podkladem pro zápis bodů. Nejvyšší správní soud se s tímto názorem neztotožňuje. Ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. (…) S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedeným odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost, (…). U něho se totiž jedná o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39)

30. Jinými slovy, ač zákon o silničním provozu správně měl být uveden i za odkazem na ustanovení § 6 odst. 1 písm. a), je ze slovního popisu přestupkového jednání zcela jasně patrné, čeho se řidič (žalobce) dopustil, a z uvedeného ustanovení, podle něhož byla udělena žalobci pokuta, lze dobře dovodit, o jaký zákon se jedná i v případě jen odkazu na § 6 odst. 1 písm. a). Krajský soud proto tento zkratkovitý odkaz nepovažuje za takovou vadu, jež by způsobila nesrozumitelnost či nejasnost popisu přestupkového jednání, aby pokutový blok nemohl být způsobilý pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče.

31. Co se týče námitky nejednoznačnosti, zda se jedná o úmysl či nedbalost, krajský soud uvádí, že slovo úmysl je na blokové pokutě zřetelně přeškrtnuto, a je tedy zřejmé, že se jedná o nedbalost.

32. Žalobce dále v žalobě namítl, že kolonka obsahující výši uložené pokuty neobsahuje zcela zřetelnou výši uložené sankce. Na pokutovém bloku se jedná o řádek č. 8, který obsahuje dvě kolonky k vyplnění, v nichž je uvedena nejprve číslovka „300,–“ a následně zřetelně napsaný text „třista“. Krajský soud má proto za to, že tato námitka je zcela nedůvodná, neboť z uvedeného jasně vyplývá, že výše uložené pokuty odpovídá třem stům korun českých.

33. K námitce nejednoznačně zaznamenaného místa vydání blokové pokuty krajský soud uvádí, že zápis je v řádku č. 9 čitelný, lze přečíst a rozpoznat zkratku „V Týně n. Vlt. dne 4. 3. 2022“, a tedy i stanovit, že pokutový blok byl vypsán a předán řidiči v Týně nad Vltavou dne 4. 3. 2022. Námitka nejednoznačnosti je tak nedůvodná.

34. Žalobce dále namítá, že vlivem zápisu nejsou přezkoumatelné ani údaje o oprávněné osobě, která rozhodnutí vydala. Na pokutovém bloku je uvedeno identifikační číslo oprávněné osoby (X) a její podpis. Krajský soud proto námitku považuje za nedůvodnou.

35. Podle žalobce jsou nepřezkoumatelná taktéž data vyhotovení blokové pokuty a její převzetí žalobcem. Krajský soud má za to, že zápis data v podobě „4. 3. 2022“ je naprostou notorietou, a proto srozumitelnost takového zápisu datace považuje za zcela zřejmou. Navíc žalobce soudu nesdělil, jaká část toho zápisu je pro něj nesrozumitelná.

36. Poslední námitkou žalobce je nezřetelnost jeho vlastního podpisu na blokové pokutě. Krajský soud při svém rozhodování vychází z kopie pokutového bloku na čísle listu 20 ve správním spise, na němž je podpis žalobce velice dobře zřetelný. Krajský soud proto i tuto námitku považuje za nedůvodnou.

IV. Závěr a náklady řízení

37. Krajský soud uzavírá, že žalovaný v napadeném rozhodnutí správně odmítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zapsat žalobci body do bodového konta řidiče, neboť podklady v podobě blokových pokut a příkazu Městského úřadu Soběslav k tomu byly plně způsobilé. Žádná z žalobních námitek není důvodná.

38. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo tvrzeno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby II. Vyjádření žalovaného III. Skutková zjištění a právní hodnocení věci krajským soudem IV. Závěr a náklady řízení