57 A 3/2022–38

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobců: a) J. S. bytem X b) ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. se sídlem Bělohorská 688/165, Břevnov, Praha 6 společně zastoupených advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr. se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: Honební společenstvo JICKOVICE se sídlem Jickovice, Milevsko zastoupeného advokátem JUDr. Vojtěchem Filipem se sídlem Čéčova 11, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2022, č. j. KUJCK 142020/2021, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2022 č. j. KUJCK 142020/2021 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částku 19 165 Kč k rukám jejich právního zástupce do 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

III. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Včasnou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 7. 4. 2022 se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2022 č. j. KUJCK 142020/2021 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 22. 6. 2021, č. j. ZP06/2019/26781/7 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), kterým prvostupňový správní orgán výrokem I. podle § 31 odst. 4 zákona č. 449/2001, o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) provedl změnu honitby BOREK e. č. XA v držení Honebního společenstva JICKOVICE vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádal žalobce a) coby vlastník honebních pozemků tak, že z honitby BOREK vyňal honební pozemky parc. č. XA, XB, XC v k. ú. XA; XD, XE v k. ú. XB; XF, XG a XH v k. ú. XC a současně je přičlenil k honitbě Schwarzenberská honitba Orlík III. e. č. XB v držení žalobce a). Výrokem II. prvostupňový správní orgán dle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti zamítl návrh žalobce a) na změnu honitby BOREK v držení Honebního společenstva JICKOVICE vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádal žalobce a) coby vlastník honebních pozemků, kdy tyto honební pozemky parc. č. XCH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ, XR, XS, XT, XU, XV, XX v k. ú. XC a parc. č. XY, XZ, XA a XAA v k. ú. XD měly být přičleněny k honitbě Schwarzenberská honitba Orlík III. v držení žalobce a).

2. Vzhledem k zamítnutí žádosti žalobce a) v části týkající se pozemků parc. č. XCH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ, XR, XS, XT, XU, XV, XX v k. ú. XC a parc. č. XY, XZ, XA a XAA v k. ú. XD byl závěr prvostupňového správního orgánu takový, že změnu honitby neprovedl z důvodu nesouvislosti pozemků ve smyslu § 2 písm. g) a § 17 odst. 5 zákona o myslivosti, jakož i proto, že u některých z označených pozemků nebyla splněna podmínka ve smyslu § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, tedy že žadatel [žalobce a)] nabyl pozemky až po účinnosti zákona o myslivosti.

3. Výrok II. prvostupňového rozhodnutí napadli žalobci shodně odvoláním, které žalovaný pojednal žalobou napadeným rozhodnutím.

II. Shrnutí žaloby

4. Žalobci se žalobou primárně vymezují proti nesprávnému posouzení otázky souvislosti honebních pozemků žalovaným. Žalobci považují závěry žalovaného, vyjma skutkového zjištění, že pozemek p. č. XAB v k. ú. XC není vlastnictvím žalobce a), za chybné jak ve skutkové, tak v právní rovině a navrhují zrušení žalobou napadeného rozhodnutí.

5. Dle žalobců předně neplatí, že pozemek p. č. XAB v k. ú. XC je součástí honitby BOREK, neboť toto zjištění nemá oporu v rozhodnutích správních orgánů. Prvostupňový správní orgán naopak ve svém rozhodnutí ze dne 31. 5. 2018, č. j. ZP06/2017/11872/13, na str. 23 řadí tento pozemek mezi pozemky, které nejsou součástí žádné honitby. Napadené rozhodnutí tedy spočívá na nesprávných skutkových závěrech. Uvedený pozemek by ovšem nepřerušoval souvislost honebních pozemků žalobce a) nacházejících se v blocích severně a jižně od něj ani v případě, že by byl součástí honitby BOREK. Definice pojmu „souvislé honební pozemky“ obsažená v ustanovení § 2 písm. g) zákona o myslivosti necílí výlučně na případy, kdy je úzký pozemkový pruh tvořen pozemkem nezařazeným do žádné z honiteb. Rovněž neplatí, že stane–li se úzký pozemkový pruh součástí některé z honiteb, přeruší se tím souvislost honebních pozemků přiléhajících k jeho delším stranám. Pro naplnění uvedené definice není podstatné ani to, že předmětný pozemek není ve vlastnictví žalobce a) coby žadatele. Z vůle zákonodárce úzký pozemkový pruh přerušuje souvislost honebních pozemků pouze v případě, kdy tvoří překážku pro pohyb zvěře (viz § 2 písm. g) a § 17 odst. 5 věty druhé zákona o myslivosti). K tomu žalobce odkazuje jak na rozhodnutí prvostupňového správního orgánu ze dne 31. 5. 2018, č. j. ZP06/2017/11872/13 (str. 23 a 24), tak i na judikaturu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2011, č. j. 1 As 73/2010 – 190). Pokud tedy žalovaný staví napadené rozhodnutí na závěru, že pozemek p. č. XAB v k. ú. XC nelze považovat za úzký pozemkový pruh nepřerušující souvislost honebních pozemků ve smyslu § 2 písm. g) zákona o myslivosti, jelikož je součástí honitby BOREK a není ve vlastnictví žalobce a), nemá tento závěr v zákoně oporu. Napadené rozhodnutí je proto dle žalobců ve výrocích 1. a 2. nezákonné.

6. Žalobci v odvolání namítali, že pozemky pod silnicemi a místními komunikacemi jsou z důvodů popsaných správním orgánem prvního stupně ve výše označeném rozhodnutí v rozhodovací praxi správních orgánů vždy považovány za úzké pozemkové pruhy nepřerušující souvislost honebních pozemků (konkrétně poukazovali na pozemek p. č. XAC v k. ú. XB nacházející se pod silnicí II. třídy spojující Velkou a Kučeř a přetínající Schwarzenbergskou honitbu ORLÍK III., kde orgán prvního stupně při uznávání honitby nepochyboval o souvislosti honebních pozemků, které tato silnice rozděluje). Žalovaný tuto námitku v napadeném rozhodnutí označil za nedůvodnou s tím, že v posuzované věci se nejedná o pozemek nehonební. Ani pro tento závěr však žalobci nenacházejí v zákoně oporu, neboť definice souvislých honebních pozemků obsažená v ustanovení jeho § 2 písm. g) se uplatní naprosto stejně jak při posuzování souvislosti „volných“ honebních pozemků, tak při posuzování honebních pozemků dotčených změnou honiteb realizovanou postupem popsaným v ustanovení § 31 zákona o myslivosti.

7. Dle žalobců tedy není pro posouzení souvislosti honebních pozemků podle § 2 písm. g) zákona o myslivosti podstatné, kdo je vlastníkem úzkého pozemkového pruhu a do které z honiteb (resp. zda vůbec do některé) pozemkový pruh patří. Stejně tak nemá význam otázka, zda potřeba posouzení souvislosti vyvstala v řízení o uznání honitby na „volných“ pozemcích nebo v řízení o změně honitby podle § 31 zákona o myslivosti. To potvrzuje i judikatura správních soudů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2020, č. j. 8 As 245/2017–46).

8. Způsobilým kritériem pro posouzení souvislosti honebních pozemků dle žalobců není ani otázka, zda byl úzký pozemkový pruh představovaný pozemkem p. č. XAB v k. ú. XC pod místní komunikací výslovně zahrnut do žádosti žalobce a) o změnu honiteb. Žalovaný přesto mylně považoval toto kritérium za podstatné, což zakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Dle žalobců je nutno posuzovat předmětnou žádost o změnu honiteb jako podání ve smyslu § 37 odst. 1 správního řádu, tedy podle jeho skutečného obsahu, s čímž souvisí nutnost tolerovat jistou míru formální nepřesnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, č. j. 1 As 30/2008–49). Ze žádosti ze dne 3. 9. 2015 bylo mimo pochybnost zřejmé, že pokud v ní žalobce a) navrhuje, aby se součástí honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III staly honební pozemky p. č. XF, XG, XH, XCH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ, XR, XS, XT, XU, XV a XX v k. ú. XC p. č. XY, XZ, XA, XAA v k. ú. XD, p. č. XA, XB a XC v k. ú. XA a p. č. XD a XE v k. ú. XB, uprostřed nichž se nachází místní komunikace na p. č. XAB v k. ú. XC mající podobu úzkého pozemkového pruhu, jejich žádost zcela jednoznačně směřovala ke vzniku stavu, kdy se součástí honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III stane i předmětný úzký pozemkový pruh. Žalobce a) jej do své žádosti výslovně nezahrnul proto, že úzké pozemkové pruhy ve smyslu § 2 písm. g) zákona o myslivosti (a tedy ani pozemek p. č. XAB v k. ú. XC) není nutno v žádosti jednotlivě označit, jelikož jejich existencí není souvislost honebních pozemků v žádosti uvedených přerušena. Správním orgánům obou stupňů muselo být z jejich činnosti známo, že žalobce a) usiluje právě o vznik stavu, kdy se pozemek p. č. XAB v k. ú. XC stane součástí honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III. Přičlenění pozemku p. č. XAB v k. ú. XC k označené honitbě navíc žalobce a) požadoval i v řízení o jejím uznání, přičemž prvostupňový správní orgán až v rozhodnutí ze dne 31. 5. 2018, č. j. ZP06/2017/11872/13 rozhodl, že uvedený pozemek do honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III nepřičlení. Za popsaných okolností je závěr žalovaného, že pozemek p. č. XAB v k. ú. XC přerušuje souvislost mezi honebními pozemky žalobce a) z důvodu, že žalobce a) v žádosti ze dne 3. 9. 2015 o jeho výslovné začlenění do honitby nepožádal, výrazem přepjatého formalismu odporujícího principům právního státu. Napadené rozhodnutí je proto ve výrocích týkajících se pozemků p. č. XCH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ, XR, XS, XT, XU, XV, p. č. XAB a XX v k. ú. XC a p. č. XY, XZ, XA a XAA v k. ú. XD nezákonné.

9. Tomu, aby se součástí honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III staly uvedené honební pozemky, nebránila ani skutečnost, že pozemek p. č. XAB v k. ú. XC není ve vlastnictví žalobce a). Zákon o myslivosti v ustanovení § 31 odst. 4 nevylučuje, aby změna honitby realizovaná postupem podle tohoto ustanovení postihla i pozemky, které nejsou vlastnictvím žadatele, pokud mají charakter úzkého pozemkového pruhu nepřerušujícího souvislost honebních pozemků, které ve vlastnictví žadatele jsou. Právě o takový případ se jedná u pozemku p. č. XAB v k. ú. XC.

10. Jak žalobci uvedli výše, za situace, kdy bylo ze žádosti žalobce a) ze dne 3. 9. 2015 zcela zřejmé, že usiluje o vznik stavu, kdy se pozemek p. č. XAB v k. ú. XC stane součástí honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III, byl žalovaný oprávněn rozhodnout o začlenění označeného pozemku do honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III i postupem podle ustanovení § 31 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti. To dle žalobců potvrzuje již jednou zmíněný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 9. 2017, č. j. 57 A 90/2016 – 76 a navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2020, č. j. 8 As 245/2017 – 46, v němž Nejvyšší správní soud reflektuje skutečnost, že při rozhodování o návrhu na změnu honitby podanou podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti nemá správní orgán žádnou diskreční pravomoc a je povinen změnu honitby provést. Aby bylo dle žalobců zabráněno vzniku stavu odporujícího obecným požadavkům na tvorbu honiteb, je správní orgán oprávněn v témže řízení rozhodnout o vyrovnání hranic honiteb postupem podle § 31 odst. 1 téhož zákona. Na podporu svého tvrzení žalobce cituje z výše označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu: „Nejvyšší správní soud k tomu dodává, že spojení obou důvodů změny honiteb v uvedené posloupnosti a v jednom řízení není nijak překvapivé a zřejmě v praxi nemůže být výjimečným jevem. Pokud totiž požádá vlastník pozemku v souvislosti se změnou vlastnictví k honebnímu pozemku o změnu honitby, lze si představit, že přesun pozemku, či skupiny pozemků mezi sousedními honitbami povede k nutnosti následného postupu dle § 31 odst. 1 zákona o myslivosti, dojde–li tímto přesunem ke stavu, kdy se nové uspořádání honiteb ocitne v rozporu se zásadami řádného mysliveckého hospodaření“. Ačkoliv žalobci na tyto závěry ve svých odvoláních poukazovali, žalovaný je odmítl jako nepřiléhavé s odůvodněním, že žalobce a) podal svou žádost výslovně podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, takže řízení podle § 31 odst. 1 a 2, které je řízením návrhovým, nebylo možno vést pro absenci návrhu. Též v tomto ohledu žalobci vyslovují námitku nepřípustného formalismu, neboť označení ustanovení, podle kterého je návrh na změnu honitby podáván, není jeho povinnou součástí a nezbavuje žalovaného povinnosti posoudit jej podle skutečného obsahu ve smyslu § 37 odst. 1 správního řádu. Dle žalobců odkaz na ustanovení § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, který byl v žádosti žalobce a) ze dne 3. 9. 2015 obsažen, nebránil správním orgánům, aby žádost v části přesahující půdorys označeného ustanovení projednaly podle § 31 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti. Dospěl–li žalovaný k závěru, že žádosti žalobce a) ze dne 3. 9. 2015, pokud jde o pozemek p. č. XAB v k. ú. XC, nelze vyhovět postupem podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, jelikož pozemek není v jeho vlastnictví, byl povinen žádost posoudit rovněž podle ustanovení § 31 odst. 1 a 2 téhož zákona (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2020, č. j. 8 As 245/2017–46). Postup žalovaného je tedy i v tomto ohledu nezákonný.

11. Závěrem žaloby žalobci shrnuli, že pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí vyslovil závěr, že shora označené honební pozemky ve vlastnictví žalobce a) není možno považovat za souvislé ve smyslu § 2 písm. g) zákona o myslivosti z toho důvodu, že úzký pozemkový pruh představovaný pozemkem p. č. XAB v k. ú. XC pod místní komunikací, je honebním pozemkem, součástí honitby BOREK, v žádosti o změnu honiteb Schwarzenbergská honitba ORLÍK III a BOREK podané dne 3. 9. 2015 nebyl výslovně uveden a není ve vlastnictví žalobce a), opřel napadené rozhodnutí o kritéria, která postrádají oporu v zákoně i v podkladech rozhodnutí. Žalobci jsou přesvědčeni, že oba bloky pozemků plně vyhovují zákonné definici souvislosti, tato souvislost není pozemkem p. č. XAB v k. ú. XC přetržena, takže návrhu na změnu honiteb Schwarzenbergská honitba ORLÍK III a BOREK mělo být vyhověno i v části týkající se honebních pozemků žalobce a) ležících jižně od pozemku p. č. XAB v k. ú. XC.

12. Přestože žalovaný opřel napadené rozhodnutí o absenci souvislosti honebních pozemků, nikoliv o absenci změny vlastnictví, žalobci z právní opatrnosti zdůrazňují, že začlenění předmětných honebních pozemků ve vlastnictví žalobce a) ležících jižně od pozemku p. č. XAB v k. ú. XC do honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III nebránilo ani to, že vlastnické právo k některým pozemkům tvořícím tento blok pozemků (konkrétně jde o pozemky p. č. XR, XU, XV a XX v k. ú. XC a p. č. XY, XZ, XA a XAA v k. ú. XD) nabyl žalobce a) ještě před účinností zákona o myslivosti. Tyto pozemky mají totiž převážně podobu souvislých pozemkových pruhů či enkláv vmezeřených dovnitř pozemků, které se staly vlastnictvím žalobce a) až po účinnosti tohoto zákona, neboť teprve tato skutečnost žalobci a) umožnila podání návrhu podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Zákon přitom v označeném ustanovení ani zde nevylučuje, aby změna honitby realizovaná postupem podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti postihla též pozemky, které se staly vlastnictvím žadatele před 1. 7. 2002, pokud by jejich nezahrnutí do změny honitby vedlo k výsledku odporujícímu obecným zásadám tvorby honiteb podle ustanovení § 17 zákona o myslivosti. Právě takový stav by ovšem při opomenutí pozemků p. č. XR, XU, XV a XX v k. ú. XC a p. č. XY, XZ, XA a XAA v k. ú. XD nastal.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě pouze ve stručnosti uvedl, že trvá na argumentaci obsažené v žalobou napadeném rozhodnutí.

IV. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení

14. Osoba zúčastněná na řízení v obsáhlé replice označila s odkazem na údaje uvedené v rozhodnutí prvostupňového správního orgánu tvrzení žalobců, že pozemek p. č. XAB v k. ú. XC není součástí honitby BOREK, za nepravdivé. Rovněž uvedla, že pro přeřazení předmětného pozemku z honitby BOREK do honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III by bylo nutné dodržet zákonem předvídaný postup pro změnu honitby ve smyslu § 31 odst. 1 či 4 zákona o myslivosti. Správní řízení bylo zahájeno na základě žádosti, § 2 písm. g) se tedy neuplatní. Překážka souvislosti honebních pozemků nemusí být založena pouze překážkou pro pohyb zvěře; v posuzované věci je tvořena územím honitby BOREK (pozemek p. č. XAB v k. ú. XC), neboť o její změně v rozsahu uvedeného honebního pozemku nebylo zákonem předvídaným způsobem rozhodnuto. Osoba zúčastněná na řízení dále připomíná, že je třeba při posuzování souvislosti honitby rozlišovat mezi pozemky honebními a nehonebními (např. silnice), resp. mezi honebními pozemky, které jsou součástí honitby a pozemky „volnými“. Ani úzký pozemkový pruh se nestane součástí jiné honitby samovolně (ani nemůže být samovolně vyňat), ale pouze v důsledku rozhodnutí správního orgánu a na základě zákona. Nelze tedy pominout skutečnost, kdo je vlastníkem honebního pozemku a do které honitby tento pozemek patří. Dále nelze pominout, že předmětný pozemek nebyl zahrnut do žádosti o změnu honitby ze dne 3. 9. 2015, neboť je to právě žadatel, kdo vymezuje v rámci dispoziční zásady předmět řízení, správní orgány nejsou oprávněny vést řízení dle § 31 odst. 1 a 4 z vlastního podnětu či konstruovat předmět řízení. Pokud správní orgány dospěly k závěru, že nejsou splněny kogentní podmínky zákona, nebylo možné žádosti žalobce a) v plném rozsahu vyhovět. Takový postup nelze považovat za rozporný se zákonem. Tvrzení žalobců, že žalobce a) měl zájem projednat žádost včetně předmětného pozemku p. č. XAB v k. ú. XC, který však do žádosti nezahrnul, je účelové. Dle osoby zúčastněné na řízení se žalobce a) domáhal v průběhu času změny honitby BOREK v různém rozsahu, proto nelze po správních orgánech spravedlivě žádat, aby domýšleli, jakého stavu co do rozsahu má žalobce a) zájem dosáhnout nad žádostí vymezený rámec.

V. Právní hodnocení krajského soudu

15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s.

16. Žaloba je důvodná.

17. Pro danou věc je zásadní vyhodnocení námitky nesprávného posouzení otázky souvislosti předmětných honebních pozemků. Krajský soud proto nejprve hodnotil, zda předmětný pozemek p. č. XAB v k. ú. XC je či není součástí honitby BOREK. Na základě informací uvedených ve spisové dokumentaci dospěl krajský soud k závěru, že uvedený pozemek je součástí pravomocně uznané honitby BOREK v držení Honebního společenstva JICKOVICE (viz str. 25 rozhodnutí prvostupňového správního orgánu ze dne 31. 5. 2018, č. j. ZP06/2017/11872/13). Žalobci odkázaná str. 23 uvedeného rozhodnutí nevypovídá o tom, že by tomu bylo jinak. Na str. 23 jsou totiž uvedeny toliko honební pozemky, které nejsou ve vlastnictví žalobce a) a zároveň nesouvisí s blokem těch souvislých honebních pozemků ve vlastnictví žalobce a), které dosud nejsou součástí žádné uznané honitby. Není tedy pravdou, že v tomto ohledu napadené rozhodnutí spočívá na nesprávných skutkových závěrech.

18. Soud dále hodnotil, zda skutečnost, že předmětný honební pozemek p. č. XAB v k. ú. XC je součástí honitby BOREK, zakládá nesouvislost honebních pozemků žalobce a) nacházejících se v blocích severně a jižně od uvedeného pozemku. Krajský soud dospěl k závěru, že nikoli. Vycházel přitom ze znění § 2 písm. g) zákona o myslivosti, dle něhož se rozumí „souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží–li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami“. Jak vyplývá z citovaného ustanovení, souvislost honebních pozemků je dána tím, že lze překročit z jednoho na druhý bez nutnosti vkročit na cizí pozemek. Tato podmínka je splněna rovněž u dvou pozemků po obou stranách úzkého pozemkového pruhu (ovšem jen ve směru příčném), jestliže po jeho odmyšlení není nutno překročit pozemek cizí. V posuzované věci je takovým pozemkem honební pozemek p. č. XAB v k. ú. XC, který protíná honební pozemky ve vlastnictví žalobce a) tak, že odděluje severní blok těchto pozemků tvořený pozemky p. č. XA, XB a XC v k. ú. XA, p. č. XD a XE v k. ú. XB a p. č. XF, XG a XH v k. ú. XC, které přiléhají k jeho severní hranici od pozemků p. č. XCH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ, XR, XS, XT, XU, XV a XX v k. ú. XC a p. č. XY, XZ, XA a XAA v k. ú. XD přiléhajících k jeho jižní hranici. Honební pozemek p. č. XAB v k. ú. XC bezesporu naplňuje definici § 2 písm. g) zákona o myslivosti, co se týče charakteru pozemku (úzký pozemkový pruh protínající shora označené bloky honebních pozemků ve vlastnictví žalobce a) v zákonem akceptovaném směru). Skutečnost, že honební pozemek p. č. XAB v k. ú. XC je součástí honitby BOREK nepředstavuje překážku ve smyslu citovaného ustanovení a není způsobilý narušit souvislost severního a jižního bloku pozemků ve vlastnictví žalobce a), jež by bránila rozhodnutí o změně honitby dle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Z uvedeného ustanovení rovněž plyne, že nedopadá pouze na pozemky, které nejsou součástí žádné uznané honitby, ale na veškeré pozemky, tudíž i na takové, které jsou součástí honitby odlišné od honitby navrhovatele.

19. Uvedenému závěru tedy nebrání ani skutečnost, že předmětný pozemek p. č. XAB v k. ú. XC nebyl zahrnut do žádosti žalobce a) o změnu honiteb Schwarzenbergská honitba ORLÍK III a BOREK, kterou podal z důvodu změny ve vlastnictví honebních pozemků ve smyslu § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, dle něhož „[z]měnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal“. Zákon o myslivosti upravuje dvě kategorie důvodů pro změnu honitby. Buď změnu vyžadují zásady řádného mysliveckého hospodaření (postup podle § 31 odst. 1 až 3 zákona o myslivosti) nebo je důvodem změny honitby změna vlastnictví honebních pozemků (postup podle § 31 odst. 4 zákona). V obou případech se jedná o řízení zahajované k žádosti subjektu, byť v prvním případě zákon o myslivosti žádost označuje jako „návrh“.

20. V posuzované věci proběhlo jediné správní řízení o změně honiteb, a to podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Žalobce a) v žádosti označil pozemky, které mají být k honitbě Schwarzenbergská honitba ORLÍK III přičleněny. Zákon o myslivosti nedává správnímu orgánu možnost, aby v podobných případech zahájil řízení z moci úřední. Stejně tak ani žadatel nemůže požádat, aby byly k jeho pozemkům přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, jak to zákon umožňuje v případě řízení o uznání honitby (§ 18 odst. 4 zákona o myslivosti). Správní orgány tedy nemohly v posuzované věci rozhodnout o pozemcích mimo vlastnictví žalobce a).

21. Prvostupňový správní orgán však měl žalobce a) vyzvat k odstranění vad žádosti a poskytnout mu poučení, neboť z návrhu žalobce a) ze dne 3. 9. 2015 bylo zjevné, za jakým účelem jej podává, když žádal na základě § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, tedy z důvodu změny vlastnictví honebních pozemků, o vyjmutí jmenovitě určených shora označených honebních pozemků z honitby BOREK a jejich přičlenění do honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III. Žádost tedy žalobce a) podával zjevně proto, aby byly k uznané honitbě Schwarzenbergská honitba ORLÍK III přičleněny uvedené honební pozemky v držení Honebního společenstva JICKOVICE, resp. aby se Schwarzenbergská honitba ORLÍK III o tyto pozemky rozrostla a tvořila souvislý celek. Vzhledem k tomu, že žalobce měl požadovat přičlenění pozemku p. č. XAB v k. ú. XC k označené honitbě již v řízení o jejím uznání, správní orgán nemohl mít o úmyslu žalobce a) pochyb. Prvostupňový správní orgán si musel být vědom, že severní a jižní blok uvedených honebních pozemků ve vlastnictví žalobce a) je přeťat úzkým pozemkovým pruhem (pozemek p. č. XAB v k. ú. XC ve vlastnictví obce Kučeř, způsob využití ostatní komunikace, druh pozemku ostatní plocha), který je součástí honitby BOREK a zároveň není ve vlastnictví žalobce a). Žalobce a) sice nepodal návrh ve smyslu § 31 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti a správní orgán jej nemůže k podání takového návrhu přimět, přesto však měl prvostupňový správní orgán za této situace žalobce vyzvat k odstranění vad žádosti a poskytnout mu poučení (§ 64 odst. 1 písm. a) správního řádu) minimálně v tom smyslu, aby žalobce a) informoval o tom, že do jeho žádosti ze dne 3. 9. 2015 není zahrnut předmětný pozemek p. č. XAB v k. ú. XC a jaké z toho mohou pro žalobce a) plynout důsledky. To platí zejména za situace, kdy prvostupňový správní orgán dospěl k závěru, že pozemek p. č. XAB v k. ú. XC zakládá nesouvislost honebních pozemků ve vlastnictví žalobce a). Takový postup prvostupňového správního orgánu by byl odůvodnitelný rovněž zásadami řádného mysliveckého hospodaření, které mají mj. garantovat řádnou péči o zvěř a její chov a zajištění řádné tvorby hranic. Postup, který správní orgán v posuzované věci zvolil, je dle krajského soudu výrazem zbytečného formalismu. V situaci, kdy existují dva bloky honebních pozemků ve vlastnictví žalobce, které přetíná úzký pozemkový pruh (cesta) ve vlastnictví obce Kučeř, který je součástí honitby BOREK, lze důvodně pochybovat o tom, že takový stav je v souladu se zásadami řádného mysliveckého hospodaření, resp. že umožňuje řádný výkon práva myslivosti, a to jak ve vztahu k žalobcům, tak i ve vztahu k Honebnímu společenstvu JICKOVICE. K uvedenému krajský soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. července 2021, č. j. 1 As 384/2020–48, kde Nejvyšší správní soud akceptoval postup správního orgánu, který provedl změnu honitby podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti v situaci, kdy proběhlo jediné správní řízení o změně honiteb, a to podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti, přesto se předmětem rozhodnutí správního orgánu staly i další pozemky jiných vlastníků (tj. pozemky odlišné od těch, které žadatelka nově nabyla a které byly důvodem podání její žádosti), aby byl naplněn zákonný požadavek souvislosti honebních pozemků. Žadatelka ve věci hodnocené Nejvyšším správním soudem sice tyto pozemky, které byly ve vlastnictví jiných osob a zároveň součástí honitby odlišné od honitby žadatelky, na rozdíl od nyní posuzované věci učinila součástí žádosti, nicméně žádost, tak jako v nyní posuzované věci, nepodala dle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti.

22. Nad rámec žalobních bodů žalobci z právní opatrnosti uvedli, že začlenění předmětných honebních pozemků ve vlastnictví žalobce a) ležících jižně od pozemku p. č. XAB v k. ú. XC do honitby Schwarzenbergská honitba ORLÍK III nebránilo ani to, že vlastnické právo k některým pozemkům tvořícím tento blok pozemků (konkrétně jde o pozemky p. č. XR, XU, XV a XX v k. ú. XC a p. č. XY, XZ, XA a XAA v k. ú. XD) nabyl žalobce a) ještě před účinností zákona o myslivosti. Tyto pozemky mají dle žalobců převážně podobu souvislých pozemkových pruhů či enkláv vmezeřených dovnitř pozemků, které se staly vlastnictvím žalobce a) až po účinnosti tohoto zákona, neboť teprve tato skutečnost žalobci a) umožnila podání návrhu podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Zákon dle žalobců v označeném ustanovení nevylučuje, aby změna honitby realizovaná postupem podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti postihla též pozemky, které se staly vlastnictvím žadatele před 1. 7. 2002, pokud by jejich nezahrnutí do změny honitby vedlo k výsledku odporujícímu obecným zásadám tvorby honiteb podle ustanovení § 17 zákona o myslivosti. Právě takový stav by ovšem při opomenutí pozemků p. č. XR, XU, XV a XX v k. ú. XC a p. č. XY, XZ, XA a XAA v k. ú. XD dle žalobců nastal.

23. K tomu krajský soud uvádí, jak rovněž plyne ze žalobou napadeného rozhodnutí, že k nevyhovění návrhu žalobce a) nedošlo z důvodu nesplnění podmínky nabytí pozemků do vlastnictví žalobce a) po účinnosti zákona o myslivosti. Prvostupňový správní orgán konstatoval, že v případě pozemků, u nichž nebyla splněna podmínka jejich nabytí do vlastnictví žalobce a) po účinnosti zákona o myslivosti, neměla uvedená skutečnost na posouzení věci správním orgánem sama o sobě vliv z toho důvodu, že byla zjištěna překážka souvislosti honebních pozemků ve smyslu ustanovení § 2 písm. g) a § 17 odst. 5 zákona o myslivosti založená pozemkem p. č. XAB v k. ú. XC.

VI. Závěr a náklady řízení

24. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Správní orgán je právním názorem krajského soudu tak, jak byl vysloven výše, vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalovaný nebyl v řízení úspěšný, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. V případě procesně úspěšných žalobců jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 x 3 000 Kč za žalobu, celkově tedy 6 000 Kč. Dále náhradu nákladů řízení tvoří odměna advokáta za zastupování v řízení o návrhu ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby x 2 žalobci) a paušální náhradou hotových výdajů (2 × 300 Kč x 2 žalobci) dle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem tedy 13 600 Kč dále snížených o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupce žalobců doložil soudu potvrzení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, a proto soud přistoupil ke zvýšení odměny podle zvláštních právních předpisů na 13 165 Kč. Celková výše nákladů řízení, které je žalovaný povinen žalobcům uhradit, činí 19 165 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobcům do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.

26. Osoba zúčastněná na řízení nemá ve smyslu § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soud neuložil splnění povinnosti, se kterou by jí vznikly náklady, ani zde nebyly žádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by jí mělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí žaloby III. Shrnutí vyjádření žalovaného IV. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení V. Právní hodnocení krajského soudu VI. Závěr a náklady řízení