57 A 30/2024– 204

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Michala Hájka, PhD. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci navrhovatele: Spolek pro Smrkovice, z. s., IČO 22026894 se sídlem Na Návsi 5, Smrkovice, 397 01 Písek zastoupený advokátem JUDr. Adamem Novákem, Ph.D. se sídlem Blanická 1008/28, 120 00 Praha 2 proti odpůrci: město Písek se sídlem Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek za účasti: RESIDENCE SMRKOVICE, s. r. o., IČO 09648470 se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek zastoupena advokátkou Mgr. Květoslavou Křenkovou se sídlem Fráni Šrámka 136, 397 01 Písek o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 1 regulačního plánu Smrkovice II. přijaté usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 1. 2. 2024, č. 18/24, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Zastupitelstvo odpůrce usnesením ze dne 1. 2. 2024, č. 18/24, rozhodlo o vydání Změny č. 1 regulačního plán Smrkovice II. (dále jen změna RP), kterou byl změněn regulační plán Smrkovice II., který byl vydaný dne 12. 12. 2007.

2. Navrhovatel v žalobě uvedl, že mezi jeho činnosti patří mimo jiné ochrana životního prostředí a krajiny ve Smrkovicích. Svou procesní legitimaci k podání návrhu dovozuje na základě tvrzeného dotčení práva členů spolku na příznivé životní prostředí, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, a dále z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, čj. 1 As 13/2015–295, a ze dne 6. 11. 2016, č.j. 1 As 182/2016–28 (navrhovatel měl zřejmě na mysli rozsudek ze dne 16. 11. 2016). Navrhovatel je environmentálním spolkem místně sepjatým s dotčeným územím, jehož členové jsou vlastníky pozemků přímo nebo bezprostředně dotčených změnou č. 7, konkrétně v ploše P.99 v katastrálním území Smrkovice, obec Písek (krajský soud k tomu poznamenává, že plocha P.99 se v územním plánu nenachází, avšak z kontextu návrhu i změny č. 7 je patrno, že navrhovatel měl na mysli plochu Z.99).

3. Navrhovatel namítá nesprávný postup při vypořádání námitek, neboť námitky člena spolku B. B. byly posouzeny jako pouhé připomínky nikoliv jako námitky, čímž byl tedy ovlivněn proces posuzování takto vznesených argumentů. Toto porušení právních předpisů zasahuje do subjektivních práv člena navrhovatele, neboť B. B. jako člen navrhovatele je osobou dotčenou dle § 52 odst. 2 stavebního zákona. Změna regulačního plánu, která mění mimo jiné množství rodinných domů, významně mění poměry v oblasti, a to včetně zeleně a vodních prvků, které mají významný vliv na kvalitu života v oblasti. Toto množství domů a vzhled zástavby v bezprostřední blízkosti nemovitostí vlastněných jedním z členů navrhovatele je důvodem pro jeho zařazení mezi dotčené vlastníky a umožnění mu, aby ve věci podával námitky.

4. Dále navrhovatel namítá rozpor změny regulačního plánu s územním plánem odpůrce ze dne 24. 12. 2015.

5. Podle platného územního plánu je daná oblast vymezena jako Z4–8 s funkčním využitím V1–2, kde se počítá s výstavbou maximálně 42 rodinných domů, přičemž dle původního regulačního plánu je v dané oblasti možné parcelací umístit 48 rodinných domů, kdy součástí zástavby má být veřejný zelený prostor podél otevřené vodoteče, která bude znamenat pozitivní krajinotvorný prvek s přínosem pro bydlení v lokalitě. Dle napadeného regulačního plánu má být v řešeném území umístěno 52 stavebních parcel a má dojít ke změně otevřené vodoteče na zatrubněnou vodoteč, když z tohoto důvodu mohlo dojít k rozšíření stavebních parcel v území a ke zvětšení parcel.

6. Z toho vyplývá, že i původní regulační plán je v rozporu s územním plánem, přestože je daný regulační plán starší než platný a účinný územní plán, nemění tato skutečnost nic na tom, že podřízené územní plánovací dokumentace musí být v souladu s nadřízenou územně plánovací dokumentací. Podle navrhovatele dle § 71 odst. 4 stavebního zákona je odpůrce povinen v případě rozporu regulačního plánu s nadřízenou územně plánovací dokumentací uvést regulační plán do souladu s touto nadřízenou plánovací dokumentací. Proto měl odpůrce jako pořizovatel přistoupit k přijetí změny územního plánu, která by odpovídala obsahu přijatého a účinného územního plánu. V územním plánu vymezený limit 42 domů pro dané území není ani zmíněn v textové části změny regulačního plánu týkající se jeho souladu z nadřazenou územně plánovací dokumentací. Tím odpůrce překročil meze své působnosti, když rozhodoval o přijetí změny regulačního plánu v situaci, kdy mělo dojít nejprve k uvedení souladu regulačního plánu s plánem územním. Proto při přijímání změny regulačního plánu došlo k překročení zákonem vymezené působnosti, neboť dle § 71 odst. 4 stavebního zákona nemělo vůbec k rozhodování o změně regulačního plánu dojít. Podle navrhovatele měl případný rozpor regulačního plánu či změny regulačního plánu s územním plánem v prvé řadě odhalit odbor územního plánování. V souvislosti s tím odkázal navrhovatel na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2014, č.j. 6 Aos 2/2013–95 dle něhož neaktivita účastníka v rámci řízení o přijetí územního plánu nemůže mít za následek naprostou nemožnost jeho přezkumu. Dle navrhovatele je nutno přijatou změnu regulačního plánu zrušit i přesto, že její rozpor s územním plánem nebyl v řízení o jejím přijetí namítán.

7. Podle navrhovatele je změna regulačního plánu v rozporu s vymezenými cíli a úkoly územního plánování uvedenými v § 18 a 19 stavebního zákona. Rozšířením počtu zastavitelných parcel, zrušením otevřené vodoteče a celkovým zmenšením zelených ploch veřejného prostranství dochází ke zvýhodnění soukromých zájmů vůči zájmům veřejných, a to zvláště kvalitního životního prostředí a soudržnosti místního společenství.

8. Navrhovatel považuje za neodůvodněné zvýhodnění vytvoření dalších zastavitelných parcel v neprospěch otevřené vodoteče s ochranným pásmem. Podle navrhovatele není žádný důvod pro uzavření předmětné vodoteče, která je pozitivním ekologickým prvkem v krajině.

9. Ponechání otevřené vodoteče odpovídá obsahu územního plánu a jím vymezeného vodního režimu v území. Dle navrhovatele otevřená vodoteč s původně předpokládaným osmimetrovým ochranným pásmem představuje zpomalení odtoku srážkových vod z území a jejich lepší zasakování. V neprospěch otevřené vodoteče je uváděno nebezpečí nadměrného množství vody v případě přívalových dešťů a povodní. Dle navrhovatele jsou i odtokové poměry v případě otevřené vodoteče lepší, neboť zatrubněná vodoteč by z území žádnou vodu neodvedla. Odpůrce nezdůvodnil, proč by uzavřená vodoteč a zejména rozšíření počtu zastavitelných parcel mělo být ve vyšším zájmu než vybudování otevřené vodoteče s pozitivním urbanistickým a ekologickým dopadem. Rovněž odpůrce v rámci změny regulačního plánu neodůvodnil potřebu zvýšení počtu stavebních parcel, proto je změna regulačního plánu v rozporu s § 68 stavebního zákona, neboť nedošlo ke komplexnímu posouzení a zdůvodnění přijatého řešení. Změna není proporcionální ve vztahu k zásahu do dalších veřejných zájmů. Navíc potřebnost rozšíření zastavitelných pozemků není přezkoumatelně posouzena. Navrhovatel poukázal na to, že dle dobových stránek developera – osoby zúčastněné na řízení, je plánováno na velké části pozemků vybudovat dvojdomky a tím bude zvýšeno množství rodinných domů v oblasti.

10. Ohledně zásahu do práv třetích osob při zrušení změny regulačního plánu navrhovatel rovněž odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2022, č.j. 7 As 347/2021, dle něhož nemůže při zrušení předmětné změny regulačního plánu dojít k nezákonnému a nepřiměřenému zásahu do práv třetích osob. Navrhovatel má za to, že předmětná změna regulačního plánu je v rozporu se zásadami plánování stanovenými ve stavebním zákoně, dále je v rozporu s obsahem platného a účinného územního plánu a není proporcionální vůči dalším, právními předpisy chráněným zájmům, a proto je navrhováno, aby soud zrušil změnu regulačního plánu z důvodu její nezákonnosti.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

11. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že navrhovatel tvrdí, že byl změnou regulačního plánu č. 7 zkrácen na svých právech, zejména na právu na příznivé životní prostředí podle čl. 35 Listiny základních práv a svobod. Svou aktivní legitimaci dovozuje z postavení environmentálního spolku, jehož účelem je ochrana přírody, krajiny a krajinného rázu Smrkovic a přilehlého okolí. V návrhu uvádí, že někteří členové spolku jsou vlastníky pozemků, které se nacházejí v řešeném území nebo jeho blízkosti, a že změna územního plánu negativně ovlivňuje životní prostředí v této lokalitě.

12. Odpůrce zpochybňuje aktivní legitimaci navrhovatele s tím, že návrh neprokazuje konkrétní dotčení práv spolku ani jeho členů. Podle odpůrce navrhovatel neuvádí konkrétní skutečnosti, důvody ani důkazy, které by prokazovaly zásah do jeho práv nebo oprávněných zájmů. Tvrzení o dotčení práv jsou podle něj obecná, vágní a nepodložená. Navrhovatel byl coby spolek založen dne 2. 10. 2024 účelově s cílem bránit rozvojovým aktivitám města, konkrétně výstavbě rodinných domů v lokalitě Z.99, která je v územně plánovací dokumentaci vymezena již od roku 1996. Tato plocha byla převzata do regulačního plánu Smrkovice II., účinného od 21. 1. 2008, a následně i do územního plánu z roku 2015. V žádné z těchto fází nebyly uplatněny námitky ani připomínky.

13. Změna č. 7 podle odpůrce pouze vypustila index zastavitelné plochy Z.99, který určoval maximální počet rodinných domů, přičemž samotná plocha zůstala beze změny. Regulační plán Smrkovice II. ve znění změny č. 1 nadále platí a řeší podrobnosti jako parcelaci, dopravní a technickou infrastrukturu, veřejná prostranství a zeleň. Území není využito na maximální kapacitu, není zde povolena výšková zástavba a nepředpokládají se zde provozovny. Stavby budou napojeny na veřejnou infrastrukturu, která je těsně před dokončením.

14. Navrhovatel podle odpůrce neprokázal, jak konkrétně změna č. 7 negativně ovlivňuje životní prostředí. Neuvádí žádné konkrétní dopady na ovzduší, vodní režim, biodiverzitu, hlučnost ani jiné složky životního prostředí. Tvrzení o úbytku zeleně či změně krajinného rázu nejsou doložena důkazy. Odpůrce považuje argumentaci navrhovatele za účelovou a za projev tzv. NIMBY („Not In My Back Yard“, resp. „ne na mém dvorku“) přístupu, kdy jednotliví členové spolku usilují o zachování stávajícího stavu za svými pozemky, přestože se zástavbou se v územním plánu počítá již 30 let.

15. Navrhovatel v návrhu odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, podle něhož může fyzická osoba realizovat své právo na příznivé životní prostředí i prostřednictvím spolku. Odpůrce však namítá, že tento princip nelze aplikovat bez dalšího, neboť podle judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 26. 4. 2017, č.j. 3 As 126/2016–38, č. 3589/2017 Sb. NSS) je třeba zkoumat konkrétní dotčenost členů spolku a zabránit šikanóznímu výkonu práv.

16. Odpůrce nesouhlasí s tím, že byly nesprávně vypořádány námitky B. B., které byly odpůrcem vyhodnoceny jako připomínky, neboť nebyl pořizovanou změnou dotčen na svých vlastnických právech. Připomínky uplatněné B. B. v rámci procesu projednání změny č. 1 regulačního plánu, byly vyhodnoceny, když návrh na vyhodnocení připomínek byl projednán s dotčenými orgány dle § 67 odst. 4 stavebního zákona, kdy dotčené orgány k předloženému návrhu neuplatnily připomínky. Podání pana B. bylo uplatněno v zákonné lhůtě a bylo označeno jako připomínka, proto si musel být vědom toho, že svým podáním nesplnil náležitosti a požadavky na uplatnění námitky. B. B. nebyl osobou uvedenou v ustanovení § 85 odst. 1, 2 stavebního zákona, neboť není vlastníkem pozemku nebo stavby v řešeném území změny č. 1 regulačního plánu Smrkovice, proto dle písm. a) jej nelze považovat za dotčenou osobu. Není ani osobou dle písm. b) jelikož změnou č. 1 regulačního plánu nejsou přímo dotčena vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním stavbám, a nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich. Navýšením kapacity lokality, z možnosti výstavby na 52 pozemcích na místo původních 48, nemohlo založit zkrácení a zásah do majetkových práv B. B. Podle navrhovatele i s ohledem na cíle a úkoly územního plánování je vhodné mírné zahuštění zástavby než rozšiřování zástavby do volné krajiny.

17. Řešení vnitřního území mezi stavebními parcelami se nemůže dotknout práv podatele připomínky. Podle předchozího regulačního plánu bylo uvnitř území navrženo zelené veřejné prostranství skrze nějž byla navržena otevřená vodoteč. V rámci změny byla ponechána převážná část vnitřní veřejné zelené plochy, pouze byla vypuštěna otevřená vodoteč, která byla nahrazena zatrubněnou vodotečí v mírně odlišné trase. Podatel připomíná, že nemůže být zvoleným technickým řešením dotčený na svých vlastnických právech. Z urbanistického hlediska se jeví vhodné využít vnitřní prostor mezi parcelami, kudy měla původně procházet otevřená vodoteč, jako ucelený celek. Tato ozeleněná plocha mezi zahradami rodinných domů může být následně využita jako veřejné prostranství pro relaxaci a komunitní setkávání obyvatel. Odpůrce poukázal na to, že ze strany navrhovatele není popis skutečností ohledně vodoteče prokázán relevantními důkazy. Jedná se o nepodložené závěry navrhovatele, které zasahují do rozhodovací pravomoci odpůrce. Navrhovatelem jsou důvody nezákonnosti a porušení procesních pravidel popsány obecně bez řádného odůvodnění, dále uvádí subjektivní tvrzení o naplnění podmínek nezákonnosti a nezákonného postupu s dotčením práv členů na příznivé životní prostředí bez podpory důkazů, které nebyly navrhovatelem předloženy. Navrhovatel vyvozuje závěry, které jsou irelevantní, nekonkrétní a nevěrohodné.

18. K námitce, ohledně rozporu změny regulačního plánu s územním plánem, odpůrce uvedl, že územní plán a regulační plán Smrkovice II. nejsou ve vzájemném rozporu. Územní plán sice stanoví pro zastavitelnou plochu kapacitu 42 rodinných domů, z vysvětlivek pojmů, které byly do územního plánu doplněny změnou č. 1 územního plánu Písek však vyplývá, že stanovené maximální kapacity jsou určené pro dimenzování dopravní a technické vybavenosti, a proto doplňují či zpřesňují účel využití konkrétní vymezené plochy. Z toho důvodu je kapacita území stanovena především za účelem dimenzování infrastruktury a má orientační charakter. Jestliže se v konkrétním území prokáže, že v předmětné zastavitelné ploše lze technicky obsloužit více pozemků, než je předpokládáno územním plánem, je to možné, jako je tomu v případě, kdy území řeší regulační plán Smrkovice II.

19. Podle odpůrce územní plán Písek, který byl pořizován za platnosti regulačního plánu Smrkovice II. převzal řešení z regulačního plánu Smrkovice a obsahuje tak návrh komunikací a sítí. Zastavitelná plocha Z.99 je vymezena v souladu s řešením regulačního plánu Smrkovice II. Regulační plán Smrkovice II. řeší pouze umístění infrastruktury nikoli umístění jednotlivých rodinných domů. I kdyby odpůrce připustil, že by byly kapacity plochy Z.99 v územním plánu Písek závazné, nedochází k přímému rozporu, protože regulační plán Smrkovice II. neumísťuje konkrétní rodinné domy, ale pouze ZTV pro rodinné domy. Pozemků tak může stavebník připravit v území i více. Odpůrce upozornil, že město Písek zrušilo změnou č. 7 územní plán Písek, která nabyla účinnosti dne 4. 3. 2025, maximální kapacitu předmětné zastavitelné plochy Z99. To s ohledem na skutečnost, že je předmětné území podrobně prověřeno platnou územně plánovací dokumentací, regulačním plánem Smrkovice II. Podle odpůrce navrhovatel jen konstatuje, ale nijak neprokazuje, jakým způsobem vydaná změna č. 1 regulačního plánu Smrkovice, může ohrozit kvalitní životní prostředí a soudržnost místního společenství. Podle odpůrce tato změna, kdy došlo k navýšení počtu potencionálních stavebních pozemků o 4 pozemky, nemůže nijak ovlivnit zásadním způsobem dopravní a technickou koncepci území ani nerozšiřuje zastavitelnou plochu, pouze se jedná o její vnitřní úpravu.

20. Problematika otevřené vodoteče je zástupným vykonstruovaným problémem, kterým se navrhovatel pokouší zaštiťovat své požadavky. Trasa a technický způsob řešení vodoteče byla upravena oproti předpokládanému řešení regulačního plánu Smrkovice II. V regulačním plánu byl předpoklad vedení otevřené vodoteče a v rámci následných přípravných prací bylo projektantem vodohospodářské řešení vyhodnoceno tak, že odvádění vod bude vhodnější řešit zatrubněnou vodotečí. Toto projekčně prověřené řešení bylo převzato do změny č. 1 regulačního plánu Smrkovice. V současné době je v místě stávající zatrubněná vodoteč a předmětnou změnou byla oproti stávajícímu stavu navržena úprava její trasy a hloubka uložení. Podle odpůrce je v kompetenci vlastníka pozemku, aby bylo technické řešení upraveno.

21. Podle odpůrce vlastníci okolních nemovitostí nemohou určovat, jakým způsobem bude řešena vodoteč na pozemku za situace, kdy se stav žádným způsobem nemění a zvolené řešení neohrožuje majetek ani osoby. Zatrubněná vodoteč je dimenzována na přesnou kapacitu průtoku. V případě intenzivních dešťů je možno lépe předcházet nekontrolovanému rozlévání vody do okolí. Předmětná vodoteč má v průběhu roku zcela minimální průtok, což vede k obavám ze zarůstání koryta plevelem, nálety. Hluboké otevřené koryto by mohlo být i bezpečnostním rizikem pro děti a domácí zvířata. Vlastník pozemků má legitimní právo rozhodovat o tom, jakým způsobem bude s vodotečí na svém pozemku nakládat v případě respektování právních předpisů, kdy v tomto případě je plně respektován současný stav.

22. Podle odpůrce je z hlediska životního prostředí provedená změna ohledně zatravnění vodoteče příznivější, neboť mezi stavebními parcelami může na zelené ploše vzniknout veřejný prostor. V případě, že nebude úhlopříčně protnut otevřenou vodotečí.

23. Odpůrcem je navrhováno zamítnutí návrhu, neboť předmětná změna byla pořízena v souladu s právními předpisy. Navrhovatel v průběhu procesu pořízení nevyužil svého práva na uplatnění připomínek nebo námitek.

III. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení

24. Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření uvedla, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu podle § 101a odst. 1 s. ř. s., neboť se ani on, ani jeho členové neúčastnili procesu pořizování napadeného opatření obecné povahy, ač k tomu měli dostatek příležitostí. Navrhovatel neprokázal časové a místní sepětí s lokalitou Smrkovice, přičemž pouhé členství několika osob bydlících v této lokalitě či vlastnictví nemovitostí v daném území není dostačující k prokázání dotčenosti na veřejných subjektivních právech.

25. Podle judikatury, např. nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, není aktivní legitimace environmentálních spolků bezbřehá a je nutné zkoumat konkrétní dotčenost jejich členů. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. 6. 2015, č.j. 1 As 13/2015–295, zdůraznil, že nestačí obecný předmět činnosti spolku, ale je třeba prokázat reálnou možnost dotčení na hmotných právech. V rozsudku ze dne 26. 4. 2017, č.j. 3 As 126/2016–38, č. 3589/2017 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud uvedl, že je třeba zkoumat, zda spolek neuplatňuje svá práva šikanózně, a že nelze automaticky připustit účastenství každého účelově založeného spolku bez ověření opravdovosti jeho vztahu k předmětu regulace.

26. Navrhovatel v návrhu pouze jmenuje pět osob, které údajně bydlí ve Smrkovicích a vlastní tam nemovitosti, aniž by konkretizoval, jak jsou jejich práva změnou opatření obecné povahy dotčena.

27. K námitce ohledně posouzení námitek člena spolku B. B. jako připomínky uvádí osoba zúčastněná na řízení, že B. B. ve svém podání vypořádaném odpůrcem jako připomínky neuvedl primárně skutečnost z titulu vlastnictví, jakých nemovitostí dotčených návrhem řešení námitku podává, proto se nemůže jednat o námitku. V návrhu na zrušení opatření obecné povahy ohledně reálné dotčenosti podatele tvrzené námitky nic uvedeno není. Náhledem do katastrální mapy je zřejmé, že na výkon vlastnického práva nemají skutečnosti týkající se navýšení počtu stavebních parcel v lokalitě ze 48 na 52, dále k přeložení zatrubněních vodotečí a vytvoření koridoru pro možné napojení dalších parcel pro individuální výstavbu žádný vliv, neboť nemovitosti ve vlastnictví podatele se v území dotčené změnou regulačního plánu nenacházejí.

28. Námitka ohledně rozporu změny regulačního plánu s územním plánem není důvodná, neboť je procesního rázu a nemá vliv na dotčení hmotných práv členů navrhovatele. Vniklý rozpor byl odstraněn změnou územního plánu Písek č. 7, proti které navrhovatel ani žádný z jeho členů v průběhu jejího pořizování nic nenamítal.

29. Námitka, ohledně negativního dopadu na život okolních obyvatel a životní prostřední a rozpor s cíli a úkoly územního plánu, rovněž není důvodná. Toto tvrzení navrhovatel neprokazuje, pouze poukazuje na to, že navýšením počtu zastavitelných parcel ze 48 na 52, zrušením záměru otevřené vodoteče a zmenšením zelených ploch veřejného prostranství, dochází ke zvýhodnění soukromých zájmů vůči zájmům veřejným, a to zvláště kvalitního životního prostředí a soudržnosti místního společenství. Osoba zúčastněná na řízení poukázala na to, že vodoteče jsou v místě aktuálně zatrubněné, takže navrhovaná změna řeší jen přeložení do jiné trasy, když vodoteče zatrubněné zůstanou. Nemá smysl návrh navrhovatele pro otevřenou vodoteč v souvislosti se soudržností místního společenství, když tato skutečnost nemá žádný jiný místní význam a komunita občanů Smrkovic jejich zatrubněním neutrpí. Naopak díky výstavbě rodinných domů došlo k elektrifikaci lokality řešené regulačním plánem Smrkovice I. Rovněž došlo k tomu, že dodavatel pitné vody společnost ČEVAK a.s. si vymínila, že dojde k posílení dodávek do dané lokality instalací nových čerpadel. Podle osoby zúčastněné na řízení navrhovateli resp. jeho členům nejde o veřejný zájem, ekologické hodnoty, spolkovou činnost ani o kvalitní životní podmínky, ale pouze o to způsobit investorovi co největší škody či prodlevy.

IV. Právní hodnocení krajského soudu K aktivní legitimaci navrhovatele

30. Krajský soud se dále zabýval otázkou aktivní procesní legitimace navrhovatele. Dospěl přitom k závěru, že navrhovateli tato legitimace svědčí.

31. Odpůrce i osoba zúčastněná na řízení se v této souvislosti shodně dovolávají rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2017, č.j. 3 As 126/2016–38, č. 3589/2017 Sb. NSS, dle něhož „je třeba v souladu s kritérii dovozenými Ústavním soudem v nálezech ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, a ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3572/14, hodnotit vztah spolku (jeho členů a činnosti) k předmětu regulace, co do jeho opravdovosti, neboť si lze v krajních případech představit i postupy spočívající v zneužívání procesních práv cestou vytvoření spolků založených na šikanózním uplatňování neexistujících či uměle dovozovaných práv, což bude nepochybně nejčastější jev právě v případě spolků zakládaných ad hoc až v průběhu procesu vedoucího k přijetí sporného opatření obecné povahy či povolení sporného záměru, nebo dokonce ex post jen pro účely podání žaloby či jiného návrhu k soudu. Nelze však a priori každý ad hoc vzniklý spolek ze soudní ochrany vyřadit, zejména když dostatečné časové a místní sepětí s předmětem regulace lze vysledovat u jeho členů, kteří by pouze na základě volby právem připuštěné cesty společného výkonu práv prostřednictvím právnické osoby neměli o soudní ochranu své právní sféry přijít.“ Krajský soud uvedené závěry nikterak nezpochybňuje, avšak nesouhlasí se způsobem, jakým je na nynější věc odpůrce a osoba zúčastněná na řízení aplikují.

32. Předně je zapotřebí zdůraznit, že Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku připustil aktivní procesní legitimaci i takových spolků, které vznikly dokonce i po vydání územního plánu či jeho změny. Navrhovatel tak sice jakožto spolek vznikl dne 2. 10. 2024, tj. krátce před schválením změny č. 1, tato skutečnost jej však sama o sobě možnosti podat návrh na její zrušení nezbavuje. Dle stanov je pak jedním z účelů spolku „ochrana životního prostředí, přírody, krajiny a krajinného rázu Smrkovic a přilehlého okolí“.

33. Jak přitom ve svém vyjádření připustila i osoba zúčastněná na řízení, pozemky ve vlastnictví některých členů navrhovatele s plochou Z.99 přímo sousedí. To lze ostatně ověřit nahlédnutím do grafické části změny regulačního plánu. V podstatě o všech pozemcích, které v této souvislosti navrhovatel označil v návrhu, lze přitom říci, že se nachází v těsné blízkosti plochy Z.

99. Vlastníci takovýchto pozemků nepochybně jsou dostatečně místně spjati s daným územím, neboť dopady plánované výstavby se jistě neomezují pouze na konkrétní stavební parcely. Jelikož pak z ničeho neplyne, že by vlastnictví k těmto pozemkům nabyli snad až krátce před podáním návrhu, lze usoudit i na sepjetí časové. Každý z nich by tak nepochybně mohl podat návrh na zrušení změny č. 7 sám za sebe, neboť všichni mohou být výstavbou na ploše Z.99 potenciálně dotčeni. Z tohoto pohledu nic nenasvědčuje, že by se ze strany navrhovatele jednalo o jakési zneužití práva.

34. Obecně přitom platí, že „[v] případě územních plánů musí navrhovatel především plausibilně tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno, a dále musí tvrdit, že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace (viz shora již citovaný § 43 odst. 1 stavebního zákona)“ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č.j. 1 Ao 1/2009–120, č. 1910/2009 Sb. NSS). Není tedy podmínkou aktivní procesní legitimace, aby k namítanému dotčení právní sféry navrhovatele došlo v důsledku nové regulace s naprostou jistotou. Navrhovatelovo tvrzení stran možného dotčení práva jeho členů na příznivé životní prostředí je sice obecné, avšak s ohledem na povahu změny č. 7, která na ploše Z.99 umožňuje navýšení výstavby, myslitelné. Pro účely posouzení otázky aktivní procesní legitimace je tudíž dostačující. K návrhovým bodům 35. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

36. Návrh není důvodný.

37. K důkazním návrhům krajský soud poznamenává, že skutkový stav věci je dostatečně zachycen v samotné dokumentaci změny č.

1. Tato dokumentace je obdobou správního spisu, kterým se dokazování zpravidla neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č.j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Další dokazování považuje krajský soud za nadbytečné. Nesprávný postup při vypořádání námitek 38. Člen spolku navrhovatele B. B. uplatnil v zákonné lhůtě „připomínku“ podáním ze dne 20. 11. 2023, ve které nesouhlasí s přeložením zatrubnění vodotečí do nových tras tak, aby respektovaly současný návrh parcelace a zároveň zachování Smrkovického náhonu z důvodu hloubky uložení potrubí, se změnou parcelace lokality tak, aby plochy stavebních parcel respektovaly nové trasy vodotečí a zároveň mírné rozšíření ploch stavebních parcel a s vytvořením koridoru pro možné napojení ploch pro bydlení v rodinném domku za domem č.p.

221. Podle navrhovatele nesprávně bylo toto podání posouzeno, jako připomínka neboť se jednalo o námitku.

39. B. B., jakožto vlastník sousedních pozemků je dotčenou osobou podle § 52 odst. 2 stavebního zákona, mohl proto podat námitku proti návrhu regulačního plánu regulačního plánu, ve které by zpochybnil navrhované řešení s poukazem na zásah do konkrétních práv či chráněných zájmů. Z obsahu podání B. B. ze dne 20. 11. 2023 nazvané připomínkou však vyplývá, že se jedná o vyjádření, zda je vhodnější vybudovat zatrubněnou vodoteč či nikoliv, ovšem jak zatrubnění vodoteče zasahuje do jeho práv neuvádí ani jinak neprokazuje. Jak vyplývá z původního regulačního plánu Smrkovice před vydáním změny č. 1 bylo uvnitř území navrženo zelené veřejné prostranství skrze nějž byla navržena otevřená vodoteč. Na základě předmětného opatření obecné povahy byla ponechána převážná část vnitřní veřejné zelené plochy a otevřená vodoteč byla nahrazena zatrubněnou vodotečí v mírně odlišné trase. Navrhovatel neuvedl v žalobě, že by B. B. byl tímto řešením dotčen na svých vlastnických právech na pozemcích, které se nachází v blízkosti území, které je předmětem změny regulačního plánu. Jak je zjištěno B. B. neměl námitky ani připomínky proti regulačnímu plánu, který byl pořízen a nabyl účinnosti dne 21. 1. 2008, rovněž tak neměl žádné připomínky či námitky proti územnímu plánu, který vstoupil v účinnost v roku 2015.

40. Rovněž není B. B. uváděno v podání ze dne 20. 11. 2023, jak se změna parcelace lokality dotýká jeho práv, jestliže pouze uvádí, že dle jeho názoru je tato výstavba obrovská a nevidí důvod, aby se počet parcel ještě zvýšil v nesouhlasu s vytvořením koridoru opět pouze uvádí obavy, že by mohl být využit k napojení většího množství parcel v případě pokračují výstavby, což by přineslo dopravní problémy. Z uvedeného vyplývá, že B. B. polemizoval s řešením uvedeným v regulačním plánu. Netvrdil však dotčení na svých právech.

41. Navrhovatel pouze obecně tvrdí dotčení práv členů na příznivé životní prostředí, ovšem toto tvrzení nijak nedokazuje. Bylo povinností navrhovatele tvrdit a prokázat, jak může mít předmětný regulační plán vliv na kvalitu životního prostředí oblasti, když toto jím prokázáno nebylo. Pouze je jím uváděno, že se změní způsob, jak bude krajina vypadat, ovšem jaké negativní dopady by to mělo na B. B., tvrzeno a prokázáno nijak navrhovatelem nebylo. Rozpor změny regulačního plánu s územním plánem 42. Navrhovatelé namítají rozpor změny regulačního plánu s územním plánem města Písek ze dne 24. 12. 2015, když dle vydaného a platného územního plánu je daná oblast vymezena jako Z.4–8, kde se počítá s výstavbou maximálně 42 rodinných domů, přičemž i dle původního regulačního plánu mělo být v dané oblasti 48 rodinných domů a dle změny regulačního plánu má být v řešeném území 52 stavebních parcel a má dojít ke změně otevřené vodoteče na zatrubněnou vodoteč, když původně měl být podle regulačního plánu veřejný zelený prostor podél otevřené vodoteče. To by znamenalo pozitivní krajinotvorný prvek s přínosem pro bydlení.

43. Soud přisvědčil navrhovateli, že skutečně je v předchozím územním plánu jiný počet rodinných domů a rovněž tak i v původním regulačním plánu. K tomu je však třeba říci, že v hierarchické struktuře dokumentů územního plánování zastává regulační plán nejnižší pozici, a proto platnost jím stanovených pravidel závisí na tom, že se nezmění pravidla obsažená v nadřazené obecnější územně plánovací dokumentaci, kterou je kromě zásad územního rozvoje zejména územní plán obce. Z § 71 odst. 4 stavebního zákona č. 183/2006 Sb vyplývá, že jakmile je přijato v územním plánu pravidlo, s nímž by byl regulační plán v rozporu, přestává být regulační plán v tomto rozsahu aplikovatelný. Je to tedy regulační plán, který musí respektovat pravidla v územním plánu a nikoli obráceně. Územní plán (jeho změna) může zcela v souladu se zákonem popřít regulaci obsaženou v platném a účinném regulačním plánu. Z uvedeného vyplývá, že tímto rozporem změny regulačního s územním plánem nemůže být navrhovatel dotčen.

44. Dle soudu, kdy byl předmětný regulační plán v rozporu s územním plánem, odpůrce mohl tento rozpor odstranit změnou územního plánu, což bylo i učiněno a to změnou č. 7 územního plánu Písek, která nabyla účinnosti dne 4. 3. 2025. Odpůrce zrušil maximální kapacitu předmětné zastavitelné plochy Z.

99. Další důvody pro zrušení změny regulačního plánu 45. Podle navrhovatele rozšířením počtu zastavitelných stavebních parcel, zrušením otevřené vodoteče a celkovým zmenšením zelených ploch veřejného prostranství, zejména z důvodu uzavření vodoteče a odstranění jejího ochranného pásma, dojde ke zvýhodnění soukromých zájmů vůči zájmům veřejným, zvláště kvalitního životního prostředí a soudržnosti místního společenství. Navrhovatel poukazuje na to, že by měla být vodoteč otevřená, jak bylo upraveno v regulačním plánu Smrkovice II., dle odpůrce otevřená vodoteč byla navržena z důvodů urbanistických.

46. V současné době je vodoteč v místě aktuálně zatrubněná a tak tomu je i na základě změny regulačního plánu Smrkovice II. Dle odpůrce autorizovaný projektant vodohospodářských staveb, toto řešení navrhl z důvodu, že odvádění vod bude vhodnější řešit zatrubněnou vodotečí, jako je tomu dosud. Předmětnou změnou je oproti stávajícímu stavu navržena jen úprava trasy a hloubka uložení. Na základě tvrzení navrhovatele není zřejmo, jak by mělo dojít k ohrožení životního prostředí. Z toho je zřejmo, že se stav vodoteče, která je v současné době zatrubněná a prochází loukou, se žádným výrazným způsobem nezmění. V případě otevřené vodoteče je nutno stanovit ochranné pásmo, které v případě, že je vodoteč zatrubnění, lze využít jako veřejnou zeleň. Zvolené řešení ve změně regulačního plánu je tak v souladu se současným stavem.

47. Soud poznamenává, že odpůrce má v plánu na předmětné lokalitě vybudovat stavbu rodinných domů od roku 1996. Proti vymezení této plochy navrhovatel námitky neuplatnil. Z předmětného opatření obecné povahy vyplývá, že bytová zástavba nebude zdrojem ohrožení životního prostředí, řešené území nezasahuje do chráněných biocenter ani biokoridorů. Z regulačního plánu nevyplývá, že by bylo nutno s ohledem na větší počet parcel, na kterých budou rodinné domy, bylo nutno navýšit dopravní a technickou infrastrukturu navrženou pro danou lokalitu. Správně odpůrce přistoupil s ohledem na cíle a úkoly územního plánování k zahuštění výstavby než rozšiřovat zástavbu do volné krajiny. Navrhovatel řádně neodůvodnil a neprokázal, jakým způsobem dojde k narušení životního prostředí v případě, že na stejné ploše namísto 48 parcel vznikne 52 parcel pro výstavbu rodinných domů.

48. Skutečnost, že nebyla zdůvodněna potřeba zvýšení počtu stavebních parcel s ohledem na naplnění zastavitelného území města Písek není důvodem pro zrušení předmětného opatření obecné povahy. Navrhovatelem nebylo prokázáno, jakým způsobem dochází k zásahu do jeho veřejných práv v případě, že dojde k rozšíření dalších zastavitelných pozemků na stejné stavební ploše. Dle soudu naopak dojde k lepšímu využití předmětných pozemků v případě, že došlo k navýšení parcel.

49. Dle soudu ani změna regulačního plánu není v rozporu s vymezenými cíli a úkoly územního plánování uvedenými v § 18 a 19 stavebního zákona, a to rozšířením počtu zastavitelných stavebních parcel. Tímto navýšením nedojde k narušení životního prostředí ani k porušení místního společenství, jestliže v současné době předmětná plocha není zastavěna. Pokud jde o připomínku jednoho z členů navrhovatele, ta byla vypořádána. V.Závěr a náklady řízení 50. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy není důvodný, a proto jej podle § 101d odst. 2 s.ř.s. zamítl.

51. Navrhovatel neměl v řízení úspěch a nemá právo na náhradu nákladů řízení právo.

52. Pokud jde o procesně úspěšného odpůrce, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

53. Osoba zúčastněná na řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť jí nevznikly žádné náklady spojené s plněním povinnosti, kterou jí uložil soud (§ 60 odst. 5 s.ř.s.)

Poučení

I. Vymezení věci II. Shrnutí vyjádření odpůrce III. Shrnutí vyjádření osoby zúčastněné na řízení IV. Právní hodnocení krajského soudu K aktivní legitimaci navrhovatele K návrhovým bodům Nesprávný postup při vypořádání námitek Rozpor změny regulačního plánu s územním plánem Další důvody pro zrušení změny regulačního plánu V.Závěr a náklady řízení