57 A 46/2011 - 99

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Daňkové a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla, v právní věci žalobce V.Ch., zastoupeného Mgr. Petrem Buršíkem, advokátem, se sídlem Plzeň, Husova 13, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Plzni, se sídlem Plzeň, Radobyčická 12, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. března 2011, č.j. ZKI-O-7/41/2011 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Plzni ze dne 22.3.2011, č.j. ZKI-O-7/41/2011, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10.640 Kč, k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Petra Buršíka, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

J.K., (dále jen původní žalobce), na jehož místo vstoupil do řízení V.Ch., (dále jen žalobce), se žalobou ze dne 19.5.2011 domáhal zrušení rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni (dále jen žalovaný) ze dne 22.3.2011, č.j. ZKI-O-7/41/2011 (dále jen napadené rozhodnutí), kterým bylo zamítnuto odvolání původního žalobce proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Přeštice (dále jen katastrální úřad) ze dne 23.12.2010, č.j. OR-17/2007-434 (dále jen rozhodnutí katastrálního úřadu), jakož i zrušení rozhodnutí katastrálního úřadu. Původní žalobce žalobu odůvodnil tím, že v řízení předložil rozhodnutí Okresního úřadu Plzeň-jih ze dne 5.6.1989 č.j. Výst/513/89, na jehož základě došlo k povolení užívání zemědělské stavby, nadzemní stavby silážního dvoužlabu na stavebním pozemku. Stavba obsahuje silážní dvoužlab 2x2 200 m3, obslužnou komunikaci, jímku na silážní šťávy. Bylo tedy prokázáno, že se jedná o nadzemní stavbu silážního dvoužlabu nikoliv o podzemní stavbu silážní jámy. Je rovněž nutné namítat, že žalovaný uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o nadzemní stavbu. Jak je však z obsahu správního spisu zřejmé, správní orgán prvního stupně ještě před vydáním svého rozhodnutí provedl na místě samém bez účasti a vědomí žalobce místní šetření, na kterém zjistil charakter této stavby. V řízení bylo prokázáno, že stavba silážního dvoužlabu je ve výlučném vlastnictví žalobce. Jedná se o nadzemní stavbu, která obsahuje silážní dvoužlab, obslužnou komunikaci a jímku na silážní šťávy. V době, kdy došlo k výstavbě této stavby, k její kolaudaci a následně i k jejímu zaměření a vyhotovení geometrického plánu, potvrzeného Státní geodézií Plzeň-jih, se jednalo a stále se jedná o zemědělskou stavbu způsobilou k zápisu do katastru nemovitostí (evidence nemovitostí). Správní orgány posuzovaly právní stav platný v roce 1986, stavba silážního dvoužlabu však byla vystavěna a zkolaudována až v roce 1989. Pokud by v době, kdy byla stavba kolaudována a následně byl prováděn geometrický plán, nebyla stavba silážního dvoužlabu podle platných právních předpisů způsobilá k zápisu do evidence nemovitostí, nedošlo by ze strany státní geodézie k vyhotovení a potvrzení geometrického plánu, k zápisu stavby do evidence nemovitostí a jejímu zakreslení do katastrální mapy. Ze strany Státní geodézie Plzeň-jih došlo ke třem samostatným úkonům, které by nebyly již ze samé logiky věci prováděny, pokud by se jednalo o zřejmou chybu a rozpor s právními předpisy. Katastrální úřad v rozhodnutí uvádí, že předmětné silážní žlaby byly kolaudovány v roce 1986 (není tomu tak, stavba byla kolaudována v roce 1989, pokud je na rozhodnutí uveden rok nabytí právní moci 1986, pak se jedná o chybu v psaní, když z data vydání kolaudačního rozhodnutí a z čísla jednacího je patrné, že se jedná o rok 1989) s tím, že podle přílohy č. l vyhl.č.23/1964 Sb. nebyly silážní jámy způsobilé k zápisu do evidence nemovitostí, neboť byly pojímány jako ostatní plocha. S tím nelze souhlasit, v řízení bylo prokázáno, že se jedná o nadzemní stavbu silážního dvoužlabu, nikoliv o podzemní stavbu silážní jámy. Jedná se o zásadní rozdíl, který byl povinen správní orgán prvého stupně a následně i žalovaný posoudit. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného, který již užívá pojmu silážní žlab, však není zřejmé, z jakého konkrétního ustanovení žalovaný vycházel, neboť jím citované znění přílohy č. l vyhl. č. 23/1964 Sb., oddíl B, bod 5), písm. g) hovoří a upravuje pouze otázku silážní jámy jako stavby podzemní, nikoliv silážního žlabu jako stavby nadzemní. Původní žalobce nesouhlasil s tím, že by nadzemní stavbu silážního dvoužlabu bylo možné zahrnout do pojmu ostatní plocha. Dále původní žalobce uvedl, že nesouhlasí s tím, že správní orgány si v dané věci vyžádaly od společnosti QQ REAL s.r.o. vyjádření, co bylo předmětem dražby s tím, že na základě odpovědi této společnosti pak dovodily, že jsou splněny podmínky pro postup opravy chyby v katastrálním operátu za situace, kdy měly být opraveny nesprávnosti v listinách, podle nichž bylo vlastnické právo původního žalobce zapsáno. Tuto opravu pak správní orgány spatřují v tom, že realitní a dražební společnost QQ REAL s.r.o. zaslala katastrálnímu úřadu dodatek k potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 11.10.2010, kterým opravila potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 6.9.2006 tak, že v odstavci 5 výčtu budov odstranila budovu, zem. stavení bez čp/če na parcele č.280/4, v k.ú. Útušice a doplnila odstavec 5 tak, že předmětem dražby je silážní žlab - nekryté hnojiště ohraničené betonovými dílci s podlahou z betonových panelů. Na podkladě tohoto pak správní orgán vydal rozhodnutí dle § 8 odst. 2 katastrálního zákona. Takový postup pak původní žalobce spatřuje v rozporu se zákonnou úpravou a to zejména z toho důvodu, že potvrzení o nabytí vlastnictví vychází z předmětu dražby jako takové. Předmětem dražby pak byla budova - zem. stavba postavená na pozemku č.280/4 - zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. Útušice, která rovněž jako taková byla zapsána do konkurzní podstaty úpadce- Zemědělského družstva Útušice. V zákonné 3 měsíční lhůtě ode dne konání dražby nepodala žádná osoba k věcně a místně příslušnému soudu žalobu na určení neplatnosti dražby ve vztahu k této budově, a to například právě z toho důvodu, že by se nemělo jednat o budovu způsobilou k zápisu do katastru nemovitostí a tedy nesprávný předmět dražby jako takové, vydražil původní žalobce silážní dvoužlab jako budovu - zem. stavbu postavenou na pozemku č.280/4 - zastavěná plocha a nádvoří a zapsanou na LV č.

52. Potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 6.9.2006 pak koresponduje s obsahem dražební vyhlášky a protokolem o konání dražby. Nelze proto dle názoru žalobce bez dalšího a dokonce i bez vědomí žalobce měnit či doplňovat potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě, neboť potvrzení z 6.9.2006 žádnou vadu či chybný údaj neobsahovalo. S ohledem na uvedené proto původní žalobce nesouhlasil ani se změnou kultury pozemku č.parc. 280/4 v k.ú. Útušice na „ostatní plochu", když z výše uvedených důvodů je zřejmé, že k takovému rozhodnutí dle závěru žalobce nejsou dány zákonné podmínky. Původní žalobce z důvodů shora zastával názor, že jak rozhodnutí žalovaného, tak rozhodnutí katastrálního úřadu jsou založena na nesprávně a neúplně zjištěném skutkovém stavu věci s tím, že jsou také založena na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 26.7.2011 navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K žalobcově výtce, že uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že se jedná o nadzemní stavbu silážního dvoužlabu, žalovaný uvedl, že rozhodnutím ONV Plzeň-jih bylo povoleno užívání stavby silážního dvoužlabu, ovšem nikde zde není specifikováno, že jde o zemědělskou stavbu – nadzemní stavbu, jak uvádí původní žalobce ve svém návrhu. Žalovaný však ve svém posledním rozhodnutí tuto skutečnost nijak nezpochybňoval, pouze se pokusil osvětlit, které údaje jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí dle § 2 katastrálního zákona s tím, že jde mimo jiné o budovy, které jsou definovány v § 27 písm. k) katastrálního zákona. Tou silážní žlab v žádném případě není, proto nemůže být v katastru nemovitostí zapsán. Předmětem evidence v katastru nemovitostí tedy nejsou dle současné právní úpravy všechny nemovitosti obecně, jak tomu bylo dle § 2 odst. 1 zák. č. 22/1964 Sb. Žalovaný dále uvedl, že silážní žlab byl zaevidován v evidenci nemovitostí v roce 1989. Od 1.1.1993 však nabyly účinnosti nové právní předpisy upravující katastr nemovitostí – mimo jiné zákon č. 344/1992 Sb., s přechodným ustanovením § 29. V roce 2006 byl silážní žlab evidován v katastru tak, jak byl zapsán za účinnosti zák. č. 22/1964 Sb. v roce 1989, ačkoliv od 1.1.1993 jsou předmětem evidence v katastru jen budovy, kterou v žádném případě silážní žlab není. „Změna“ uvedená v § 29 odst. 2 katastrálního zákona nastala v tomto případě teprve v roce 2006, když společnost QQ REAL, s.r.o., prodala v dražbě zemědělský areál původnímu žalobci a bylo požádáno o zápis vydražených nemovitostí do katastru záznamem. V té době již silážní žlab nebyl podle § 2 katastrálního zákona předmětem evidence v katastru. Z výše uvedeného je zřejmé, že k chybě došlo při zápisu vydraženého zemědělského areálu záznamem do katastru nemovitostí v rámci řízení Z-2512/2006-434 ve prospěch původního žalobce na základě listin předložených společností QQ REAL, s.r.o., mimo jiné potvrzení ze dne 6.9.2006, v němž byl silážní žlab nesprávně zařazen mezi budovy. Podle žalovaného vzhledem k tomu, že správní orgány v rámci řízení o opravě chyby došly k závěru, že listina, podle níž byly zapsány údaje do katastru (potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě ze dne 6.9.2006), obsahuje nesprávné údaje, musel požádat vyhotovitele listiny o její opravu, aby mohl chybné údaje v katastru nemovitostí opravit. Tím v žádném případě nebylo zpochybněno vlastnictví původního žalobce ve vztahu k předmětnému silážnímu dvoužlabu, který nabyl dne 15.8.2006 v dražbě. Pouze bylo nutné podniknout kroky k tomu, aby tato věc nebyla v souladu se stávajícími právními předpisy vedená v katastru nemovitostí. Změna kultury dotčeného pozemku, který není ve vlastnictví žalobce, byla provedena v návaznosti na změnu zápisu v katastru nemovitostí ohledně silážního dvoužlabu (jeho výmaz) a vlastníci pozemku k tomuto postupu neměli námitek. Žalovaný uzavřel, že žalobní důvody jsou částečně totožné s důvody, které uvedl původní žalobce v odvolání, žalovaný je podrobně osvětlil a důkazními prostředky přesvědčivě vyvrátil, přičemž odkazuje v tomto směru i na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Usnesením ze dne 19.7.2012, č.j. 57 A 6/2011-73, soud za zákonem stanovených podmínek připustil, aby na místo dosavadního žalobce J.K. vstoupil do řízení jako nový žalobce V.Ch., protože po zahájení řízení došlo podle kupní smlouvy ze dne 9.5.2012 uzavřené mezi dosavadním žalobcem jako prodávajícím a V.Ch. jako kupujícím k převodu vlastnického k nemovitostem, o které v daném řízení jde. Z obsahu správních spisů soud zjistil následující skutečnosti: Mgr. Ing. P.J. a JUDr. M.P., (dále jen navrhovatelé) podali dne 28.2.2007 u katastrálního úřadu návrh na opravu chybného údaje v katastru podle § 8 odst. 1 písm. a) zák.č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších novel (dále jen katastrální zákon), a to zápisu budovy bez čísla popisného nebo evidenčního, využití zemědělská stavba na pozemku parc.č. 280/4 v katastrálním území Útušice tak, že bude bez náhrady z katastru nemovitostí vypuštěn. V důsledku této opravy je dále třeba změnit druh zmíněného pozemku, a to na druh – ostatní plocha. Návrh opřeli o názor, že „zápis budovy do evidence nemovitostí byl proveden v rozporu s tehdejšími právními předpisy a tedy nezákonně. Za nezákonný považují navrhovatelé i současný stav zápisů v katastru nemovitostí, kdy budova je stále zapsána na LV č. 52 pro k.ú.Útušice.“ Katastrální úřad oznámením o opravě chyby v údajích v katastru nemovitostí ze dne 19.3.2007 účastníkům sdělil, že v souboru popisných informací byl zrušen zápis budovy, zemědělská stavba, zapsaná na parcele č. 280/4. Budova byla vedena na LV č. 52 pro původního žalobce. Zároveň byl změněn druh kultury uvedeného pozemku. Parcela je nyní vedena s kulturou ostatní plocha – způsob využití jiná plocha. Parcela je vedena na LV č. 616 pro vlastníky, tj. navrhovatele. V oznámení bylo uvedeno, že prověřením zápisů operátů bývalé evidence nemovitostí, operátu katastru nemovitostí a šetřením na místě bylo zjištěno, že se skutečně nejedná o budovu, nýbrž o silážní dvojžlab, který nemá charakter budovy, a tudíž není předmětem zápisu v katastru nemovitostí. Katastrální úřad návrhu vyhověl, neboť z uvedeného zjištění je zřejmé, že se jedná o chybu v údajích katastru podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Původní žalobce podáním ze dne 20.4.2007 sdělil svůj nesouhlas s provedenou změnou v údajích v katastru nemovitostí s tím, že zemědělská stavba v jeho vlastnictví postavená na pozemku č. 280/4 splňuje podmínky pro zápis do katastru nemovitostí, přičemž nebyly splněny podmínky pro zrušení jejího zápisu ani podmínky pro změnu kultury pozemku. Katastrální úřad vyrozuměním o zahájení řízení ze dne 27.4.2007 účastníky řízení uvědomil o tom, že dnem 25.4.2007 bylo v souladu s § 44 správního řádu zahájeno správní řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí podle § 8 katastrálního zákona. Dne 25.6.2007 vydal rozhodnutí č.j. OR-17/2007-434, kterým vyhověl návrhu na opravu chybného údaje v katastru nemovitostí. V souboru popisných informací byl zrušen zápis budovy, zemědělská stavba, na parcele č. 280/4 v k.ú. Útušice. Budova byla vedena na LV č. 52 pro původního žalobce. Zároveň byl změněn druh kultury uvedeného pozemku. Parcela je nyní vedena s kulturou ostatní plocha – způsob využití jiná plocha. Parcela je vedena na LV č. 616 pro vlastníky, tj. navrhovatele, v podílu 1/2. Původní žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 21.8.2007, č.j. ZKI-O-54/341/2007, odvolání zamítl a v pořadí první rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. Krajský soud v Plzni k žalobě podané právním předchůdcem žalobce rozsudkem ze dne 16.12.2008, č.j. 30 Ca 106/2007-67, rozhodnutí žalovaného ze dne 21.8.2007, č.j. ZKI-O- 54/341/2007, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť neobsahovalo dostatek důvodů, které by poskytovaly oporu výroku napadeného rozhodnutí, resp. aplikaci ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž nebylo jasné, kdy k provedení chybného údaje mělo dojít. Zda se tak mělo stát v roce 1989, kdy došlo po kolaudaci stavby silážního žalobu k jeho zápisu do evidence nemovitostí, či v roce, kdy žalobce v dražbě silážní žlab nabyl. Žalovaný se zabýval jak právní úpravou v roce 1989, tak právní úpravou uvedenou v katastrálním zákoně, který nabyl účinnosti až dne 1.1.1993, přičemž zcela pominul ust. § 29 odst. 2 katastrálního zákona, vyjadřující zásadu kontinuity zápisů v katastru. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 12.11.2009, č.j. 1 As 64/2009-153, kasační stížnost žalovaného proti zrušovacímu rozsudku zdejšího soudu zamítl. Žalovaný poté zrušil rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 25.6.2007, č.j. OR- 17/2007-434 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve zrušovacím rozhodnutí uvedl právní názor, že se katastrální úřad (pracoviště) v řízení o zápisu vydražených nemovitostí původnímu žalobci, které je upraveno v § 7 a § 8 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a příslušných ustanoveních v té době účinné prováděcí vyhl.č. 190/96 Sb., dopustilo pochybení při zápisu vlastnického práva na základě potvrzení o nabytí vlastnictví, když nezjistilo, že v této listině je chybně uvedena i věc, která v inkriminované době již nebyla předmětem evidence v katastru a tuto do katastru zapsalo. K provedení opravy v tomto případě považuje za nutné, aby vyhotovitel předmětné listiny provedl opravu údaje v této listině, neboť ohlásil katastrálnímu úřadu nepravdivé údaje k zápisu do katastru nemovitostí, když uvedl, že na pozemku p.č. 280/4 v k.ú. Útušice se nachází budova, ačkoliv tomu tak není. Katastrální úřad pak na základě opravené listiny provede opravu nesprávných údajů. K ust. § 29 odst. 2 katastrálního zákona uvedl, že v něm zmiňovaná změna nastala v tomto případě v okamžiku, když společnost QQ Real, s.r.o. prodala v dražbě zemědělský areál původnímu žalobci a požádala o zápis vydražených nemovitostí do katastru záznamem. Současně katastrálnímu úřadu uložil vycházet ze závěrů zrušovacího rozsudku tohoto soudu. Katastrální úřad vydal dne 17.5.2010 rozhodnutí č.j. OR-17/2007-434, kterým návrhu na opravu chybného údaje v katastru bez dalšího s odvoláním na závazný právní názor zdejšího soudu nevyhověl. Na základě odvolání nezl. L.J. (právního nástupce prvního navrhovatele) zastoupeného zákonnou zástupkyní a druhého navrhovatele žalovaný rozhodnutím ze dne 5.8.2010, zn. ZKI-O-36/240/2010, zrušil rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 17.5.2010 a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť katastrální úřad nepostupoval v intencích názoru žalovaného vysloveného v rozhodnutí ze dne 25.6.2007. Součástí spisu je dodatek k potvrzení o nabytí vlastnictví vyhotovený k výzvě katastrálního úřadu ze dne 20.9.2010 dražebníkem QQ Real, s.r.o. V něm opravil dražebník návrh na záznam ze dne 6.9.2006 a „V odstavci I. z výčtu budov odstranil budovu, zem. stavení, bez čp/če na parcele 280/4, nacházející se v obci a k.ú. Útušice. Pro úplnost doplňuje odst. I. tak, že pan J.K. v předmětné dražbě vydražil ještě silážní žlab – nekryté hnojiště ohraničené betonovými dílci s podlahou z betonových panelů, nacházející se na parcele č. 280/4, vše se nacházející v obci a k.ú. Útušice, zapsané na LV č. 52, u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Přeštice, který však není předmětem evidence katastru nemovitostí.“ Katastrální úřad vydal dne 23.12.2010 rozhodnutí č.j. OR-17/2007-434. Podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona rozhodl, že „V souboru popisných informací zůstane zrušen zápis budovy - zemědělská stavba na parcele č. 280/4 v k. ú. Útušice. Budova byla vedena na listu vlastnictví (LV) č. 52 pro vlastníka K.J., nar…. Pro parcelu p.č. 280/4 zůstane změněn druh pozemku. Parcela je nyní vedena s druhem pozemku ostatní plocha - způsob využití jiná plocha, namísto dříve vedeného druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.“ V závěru odůvodnění konstatoval, že opravu provedl podle § 8 odst. 2 katastrálního zákona. O odvolání původního žalobce rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 22.3.2011, č.j. ZKI-O-7/41/2011, tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Výrok odůvodnil tím, že „vycházel z výkladu ustanovení § 8 katastrálního zákona upravujícího opravu chyb v katastrálním operátu. Z něj je zřejmé, že institut opravy chyb v katastrálním operátu slouží k dosažení souladu mezi údaji evidovanými v katastru nemovitostí a mezi listinami založenými ve sbírce listin. U listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy a zapisují se do katastru v rámci záznamového řízení dle § 7 a 8 zák. č. 265/1992 Sb., katastrální úřad zjišťuje, zda jsou bez chyb v psaní nebo počtech a bez jiných zřejmých nesprávností. Je-li listina způsobilá k vykonání záznamu, provede katastrální úřad zápis do katastru, jinak listinu vrátí tomu, kdo ji vyhotovil. Údaje, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, vymezuje § 2 katastrálního zákona. Jde mimo jiné o budovy, které jsou definovány v § 27 písm. k) katastrálního zákona, ne však o všechny nemovitosti obecně, jak tomu bylo dle § 2 odst. 1 zák. č. 22/1964 Sb. V případě, že katastrální úřad zjistí po podání návrhu vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu, že v katastru nemovitostí jsou vedeny chybné údaje, tyto v rámci řízení o opravě chyby dle jejich povahy opraví a informuje o tom účastníky řízení. V případě, že tito s provedenou opravou nesouhlasí, je zahájeno správní řízení ve věci. Katastrální úřad však ani v rámci správního řízení nerozhoduje o vlastnictví, to je plně v kompetenci obecných soudů; katastrální úřad pouze eviduje právní vztahy na podkladě listin, které mu byly předloženy a splňují zákonné předpoklady pro provedení zápisu do katastru. Samotným provedením opravy chyby v katastru nemovitostí však nelze dle ust. § 5 odst. 7 katastrálního zákona založit, měnit či rušit vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem. Je nesporné, že J.K. je vlastníkem silážního žlabu, který se nachází na pozemku p. č. 280/4 v k. ú. Útušice (zápis v katastru nemovitostí byl proveden záznamem na základě listin vystavených dražebníkem, kterým byla společnost QQ Real, s.r.o. se sídlem Slovanská tř. 136, 326 00 Plzeň, pod sp. zn. Z-2512/2006-434). Tento silážní žlab nabyl dne 15.8.2006 v dražbě dle § 31 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách spolu s dalšími zemědělskými stavbami. Silážní žlab byl zaevidován v evidenci nemovitostí v roce 1989 na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne 9.6.1985 č.j. výst/513/89 pro tehdejšího vlastníka JZD Útušice a geometrického plánu (dále jen GP) č. zak.066801-112-89 na samostatné parcele č. 280/4. Od 1.1.1993 nabyly účinnosti nové právní předpisy upravující katastr nemovitostí - mimo jiné zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. Podle přechodného ust. § 29 odst. 1 zák. č. 344/1992 Sb. se operát evidence nemovitostí považuje za katastrální operát. V odst. 2 se pak uvádí, že nemovitosti jsou v katastru evidovány podle dosavadních právních předpisů (zák. č. 22/1964 Sb.), pokud nebyly dotčeny změnou za účinnosti tohoto, tj. katastrálního zákona. V řešeném případě byl v roce 2006 silážní žlab evidován v katastru tak, jak byl zapsán za účinnosti zák. č. 22/1964 Sb. v roce 1989, ačkoliv od 1.1.1993 jsou předmětem evidence v katastru jen budovy, kterou v žádném případě silážní žlab není. „Změna" uvedená v § 29 odst. 2 katastrálního zákona nastala v tomto případě teprve v roce 2006, když společnost QQ Real, s.r.o. prodala v dražbě zemědělský areál J.K. a bylo požádáno o zápis vydražených nemovitostí do katastru záznamem. V té době jíž silážní žlab nebyl podle § 2 katastrálního zákona předmětem evidence v katastru, neboť nesplňoval kritéria pro stavby, resp. budovy v katastru vedené, a proto také již neměl být uveden mezi budovami navrženými k zápisu do katastru. Podle § 2 odst. 1) písm. b) zák. č. 344/1992 Sb. se v katastru eviduje budova spojená se zemí pevným základem (nemovitost), kterou se rozumí dle § 27 písm. k) nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Z výše uvedeného je zřejmé, že k chybě došlo při zápisu vydraženého zemědělského areálu záznamem do KN v rámci řízení Z-2512/2006-434 ve prospěch J.K. na základě listin předložených společností QQ Real, s.r.o., mimo jiné potvrzení ze dne 6.9.2006, v němž byl silážní žlab zařazen mezi budovy. Vdaném okamžiku již totiž nebyl silážní žlab dle § 2 katastrálního zákona předmětem evidence v katastru, neboť nesplňoval kritéria pro stavby, resp. budovy v katastru vedené, a proto také již neměl být uveden mezi budovami navrženými k zápisu do katastru. Tato skutečnost však nemohla nic změnit na tom, že J.K. vydražil předmětný silážní dvoužlab a stal se jeho vlastníkem, jen s tím, že tato věc není předmětem evidence v katastru. Vzhledem k tomu, že chybné údaje v katastru vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, požádalo KP Přeštice společnost QQ Real, s.r.o. o opravu potvrzení ze dne 6.9.2006. Tato realitní a dražební společnost zaslala KP dne 13.10.2010 dodatek k potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 11.10.2010, kterým opravila potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 6.9.2006 tak, že v odstavci 5 z výčtu budov odstranila budovu, zem. stavení bez č.p./č.e. na parcele 280/4, nacházející se v obci a k. ú. Útušice a doplnila odstavec 5 tak, že předmětem dražby je silážní žlab - nekryté hnojiště ohraničené betonovými dílci s podlahou z betonových panelů, nacházející se na parcele č. 280/4, vše v obci a k. ú. Útušice, parcela zapsaná u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Přeštice, se všemi součástmi a příslušenstvími, jak je uvedeno ve znaleckém posudku č. T 0251-06 pana L.K., znalce v oboru ekonomika, projekt a stavebnictví. Na podkladě takto opravené listiny mohlo pak KP Přeštice vydat rozhodnutí v řízení o opravě chyby dle § 8 odst. 2 katastrálního zákona v tom smyslu, že v souboru popisných informací i nadále nebude evidována budova, zemědělská stavba na parcele č. 280/4 v k.ú. Útušice ve prospěch vlastníka J.K. a u parcely č. 280/4 zůstane změně druh pozemku na ostatní plochu - způsob využití jiná plocha. Řízení ve správním soudnictví upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a napadené výroky rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.). O věci samé v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl bez jednání za výslovného souhlasu žalobce (čl. 91) i žalovaného (čl. 33). Žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení je sporné, zda byly v posuzovaném případě splněny zákonné podmínky pro opravu údajů v katastru nemovitostí, tedy pro zrušení zápisu budovy - zemědělská stavba na parcele č. 280/4 v k.ú. Útušice na LV č. 52 (dříve původního žalobce, t.č. žalobce) a změnu druhu pozemku u parcely p.č. 280/4 ze zastavěné plochy a nádvoří na ostatní plochu - způsob využití jiná plocha, či nikoliv. Napadené rozhodnutí je výsledkem řízení zahájeného na návrh původních spoluvlastníků parc. č. 280/4 v k.ú. Útušice, navrhovatelů, kteří se domáhali opravy chybného údaje katastru podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Oprava chyb v katastrálním operátu je upravena v § 8 katastrálního zákona. Podle jeho odst. 1 na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Podle odst. 2 katastrální úřad opraví chybné údaje katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. Soud považuje za potřebné konstatovat, že byť bylo v daném případě řízení o opravě chybného údaje v katastru zahájeno na základě návrhu, jímž se původní spoluvlastníci parc. č. 280/4 v k.ú. Útušice výslovně domáhali opravy chybného údaje katastru podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, nepřekročil žalovaný jejich dispozici tím, že rozhodnutí opřel o ust. § 8 odst. 2 téhož zákona. To proto, že za předmět řízení je nutno považovat pouze jejich požadavek na opravu chybného údaje katastru u parc. č. 280/4 v k.ú. Útušice, nikoliv jejich názor, dle jakého ustanovení má být oprava tvrzených chyb v katastrálním operátu provedena. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání původního žalobce a potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu opírající se co do důvodu provedené opravy již nikoliv o ust. § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, jak učinil ve svém předchozím rozhodnutí ze dne 21.8.2007, č.j. ZKI-O-54/341/2007, zrušeném rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16.12.2008, č.j. 30 Ca 106/2007-67, nýbrž o ust. § 8 odst. 2 katastrálního zákona. Stávající napadené rozhodnutí pak obsahuje stejný výrok jako předchozí, tj. zrušení resp. ponechání zrušení zápisu zemědělské stavby (silážního dvoužlabu) na parc. č. 280/4, tedy budovy vedené na LV č. 52 pro vlastníka – původního žalobce, a změnu, resp. ponechání změny druhu pozemku parc.č. 280/4 v obci a k.ú. Útušice. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že k chybě došlo při zápisu vydraženého zemědělského areálu záznamem do katastru nemovitostí v rámci řízení Z- 2512/2006-434 ve prospěch J.K. v roce 2006, za listinu obsahující nesprávnost, na základě které byl chybný údaj do katastru nemovitostí přičiněn, označil Potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 6.9.2006 předložené dražebníkem, společností QQ Real, s.r.o., a za chybu okolnost, že silážní žlab byl v tomto potvrzení zařazen mezi budovy, ačkoliv v daném okamžiku již nebyl dle § 2 a § 27 písm. k) katastrálního zákona předmětem evidence v katastru. Žalobce v žalobě namítal, že nebyly splněny podmínky pro opravu chyb v katastru podle § 8 odst. 2 katastrálního zákona, protože potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 6.9.2006 koresponduje s obsahem dražební vyhlášky a protokolem o konání dražby a neobsahovalo žádnou vadu či chybný údaj. Soud žalobcův právní názor plně sdílí. Mezi účastníky řízení je nesporné, že silážní dvoužlab postavený na poz. parc. č. 280/4 v k.ú. Útušice byl do evidence nemovitostí zapsán na základě kolaudačního rozhodnutí ONV Plzeň-jih ze dne 9.6.1989, č.j. výst/513/89, a geometrického plánu pro zaměření silážních žlabů na p.p. č. 280/4 pro vlastníka JZD Útušice v roce 1989 podle zák. č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí (§ 2), který nabyl účinnosti 1.4. 1964. Dnem 1.1.1993 nabyl účinnosti zákon. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Ten v § 29 odst. 1 stanovil, že od účinnosti tohoto zákona se operát evidence nemovitostí považuje za katastrální operát. V § 29 odst. 2 pak dále stanovil, že nemovitosti jsou v katastru evidovány podle dosavadních předpisů, pokud nebyly dotčeny změnou za účinnosti tohoto zákona. Podle § 2 zák. č. 22/1964 Sb., se v evidenci nemovitostí vyznačovaly veškeré nemovitosti. Pojem „nemovitosti“ je přitom nutné vykládat ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který nabyl účinnosti rovněž 1.4.1964 a který v § 119 odst. 2 stanovil, že nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Jestliže katastrální zákon nepřevzal zásadu zákona o evidenci nemovitostí, že se vedle pozemků evidují také všechny stavby, a v § 2 odst. 1 písm. b) založil povinnost evidovat v katastru pouze budovy spojené se zemí pevným základem, přičemž současně v § 27 písm. k) katastrálního zákona a pro jeho účely pojem „budovy“ definoval tak, že budovou je nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, pak ustanovení § 29 odst. 2 katastrálního zákona evidentně v řadě případů muselo přivodit stav, kdy určité stavby dříve zapsané do evidence nemovitostí zůstaly i nadále zapsány v katastru nemovitostí jako budovy, ačkoliv nesplňovaly definiční znaky budovy vymezené v § § 27 písm. k) katastrálního zákona. Právě zmíněné příčiny způsobily, že stavba dvoužlabu byla dále v katastrálním operátu vedena na LV č. 52 tak, jak doposud v evidenci nemovitostí, tj. jako budova postavená na p.p.č. 280/4 v k.ú. Útušice, bez čp/če, se způsobem využití zemědělská stavba, a pozemková parcela č. 280/4 s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Dále je nesporné, že v roce 2006 se konala veřejná dobrovolná opakovaná dražba podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejných dražbách), jejímž předmětem byly nemovitosti zemědělského areálu zapsané na LV č. 52 u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Přeštice, obec a k.ú. Útušice. Draženy byly pouze stavby, mezi které byl zahrnut i objekt silážního dvoužlabu s tím, že pozemky vlastního areálu jsou jiného vlastníka. Objekt byl spolu s dalšími objekty oceněn posudkem znalce (rozhodná část znaleckého posudku znalce L.K. ze dne 9.1.2006 č. T-0251-06 je součástí správního spisu). Nemovitosti zemědělského areálu zapsané na LV č. 52, které byly předmětem dražby, včetně silážního dvoužlabu na p.p. č. 280/4, vydražil dne 15.8.2006 původní žalobce, na kterého přešlo vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu (§ 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Původnímu žalobci vydal dražebník, QQ Real, s.r.o., dne 6.9.2006 Potvrzení o nabytí vlastnictví dle § 31 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, ve kterém mimo jiné potvrdil, že původní žalobce nabyl vlastnictví i k budově bez čp/če, se způsobem využití zemědělská stavba postavené na parcele č. 280/4, a to ke dni 6.9.2006 (Potvrzení je součástí správního spisu). Podle zákona o veřejných dražbách v případě dobrovolné dražby vyhlásí dražebník konání dražby dražební vyhláškou (§ 20), ve které jsou stanoveny údaje o konání veřejné dražby, mimo jiné též označení a popis předmětu dražby,…jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu… (odst. 1 písm. d). Podle § 21 zákona o veřejných dražbách podmínky a údaje, které dražebník v dražební vyhlášce uvedl, nelze dodatečně měnit. Dražba je zahájena vyvoláním a trvá, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Dražba končí příklepem, který je udělen účastníkovi, který učinil nejvyšší podání. Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě (§ 27 odst. 1), v němž mimo jiné uvede označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, stavu, v němž se předmět dražby nachází, a odhad jeho ceny (§ 27 odst. 2 písm. b), přičemž součástí protokolu je podepsaný stejnopis dražební vyhlášky a jeho případné dodatky (§ 27 odst. 2 písm. h). Uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu (§ 30 odst. 1 ). Podle § 31 zákona o veřejných dražbách dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle § 29, písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; (odst. 1). Jde-li o nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník příslušnému katastrálnímu úřadu jedno vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví (odst. 3). Součástí jednoho stejnopisu potvrzení o nabytí vlastnictví je stejnopis protokolu o dražbě včetně podepsaného stejnopisu dražební vyhlášky ( odst. 4). V daném případě při započetí dražby (zadání znaleckého posudku na zjištění ceny obvyklé majetku pro veřejnou dobrovolnou dražbu, vyhlášení konání dražby dražební vyhláškou) vycházel dražebník ze stavu zápisu v katastru nemovitostí, tj. že dvoužlab je budovou bez čp/če, postavenou na p.p.č. 280/4 v k.ú. Útušice, se způsobem využití zemědělská stavba. Činil tak zcela v souladu s ust. § 11 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon 265/1992 Sb.), který stanoví, že ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. Ostatně i podle katastrálního zákona platí, že katastr je soubor údajů o nemovitostech v České republice (dále jen "nemovitosti") zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení ( § 1 odst. 2 katastrálního zákona) a je zdrojem informací pro různé účely (§ 1 odst. 3 téhož zákona). Ostatně ani žalovaný neklade časově vznik chyby do počátku dražebního řízení. Nelze-li dodatečně měnit podmínky a údaje uvedené dražebníkem v dražební vyhlášce a vydražil-li původní žalobce v dražbě budovou bez čp/če, se způsobem využití zemědělská stavba postavenou na p.p.č. 280/4 v k.ú. Útušice, pak se dražebník nemohl dopustit chyby v Potvrzení o nabytí vlastnictví dle § 31 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, jestliže silážní žlab zařadil mezi budovy bez č.p./če se způsobem využití zemědělská stavba. Tak byl objekt silážního dvoužlabu před provedením dražby zapsán v katastru nemovitostí na LV č. 52 u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Přeštice, obec a k.ú. Útušice a tak byl vydražen a tak byl také zcela v souladu se zákonem o veřejných dražbách zařazen v Potvrzení o nabytí vlastnictví mezi budovy navržené k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem. O tom, že se jednalo listinu způsobilou k vykonání záznamu vyhotovenou a zaslanou dražebníkem k provedení záznamu vlastnického práva, které vzniklo příklepem licitátora ve veřejné dražbě (§ 7 zákona č. 265/1992 Sb.), která netrpěla chybami v psaní nebo počtech či jinými zřejmými nesprávnostmi (§ 8 odst. 1 téhož zákona), ostatně svědčí vykonaný záznam v do katastru nemovitostí v rámci řízení Z-2512/2006-434. Zrušení zápisu budovy - zemědělská stavba na parcele č. 280/4 v k.ú. Útušice na LV č. 52 (dříve původního žalobce, t.č. žalobce) a změnu druhu pozemku u parcely p.č. 280/4 ze zastavěné plochy a nádvoří na ostatní plochu - způsob využití jiná plocha, nelze opřít ani o ustanovení § 29 odst. 2 katastrálního zákona, jak učinil žalovaný. Již v předchozím zrušovacím rozsudku zdejší soud konstatoval: „Podle § 29 odst. 2 katastrálního zákona jsou nemovitosti v katastru evidovány podle dosavadních předpisů, pokud nebyly dotčeny změnou za účinnosti tohoto zákona. Katastrální zákon tak vychází ze zásady kontinuity zápisů v katastru nemovitostí, přičemž dříve provedené zápisy je možné podle nového katastrálního zákona upravovat pouze při splnění zákonných podmínek.“(str. 7 rozsudku). Ačkoliv je správná premisa, že při zápisu vydraženého zemědělského areálu záznamem do KN v rámci řízení Z-2512/2006-434 ve prospěch původního žalobce nebyl silážní žlab dle § 2 katastrálního zákona předmětem evidence v katastru, neboť nesplňoval kritéria pro stavby, resp. budovy v katastru vedené, nebyla naplněna zákonná podmínka pro změnu evidence silážního dvoužlabu, potažmo změnu druhu pozemku u parc. č. 280/4. To proto, že předmětný silážní dvoužlab byl do katastru zapsán za předchozí právní úpravy a v roce 2006 byl změnou dotčen pouze údaj o vlastníku nemovitosti, tedy právní vztah k nemovitosti (§ 2 odst. 1 katastrálního zákona), nikoliv nemovitost sama. Z důvodů shora podrobně rozvedených soud dospěl k závěru, že je správné tvrzení žalobce, že nebyly splněny podmínky pro opravu chyb v katastru podle § 8 odst. 2 katastrálního zákona, protože potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 6.9.2006 koresponduje s obsahem dražební vyhlášky a protokolem o konání dražby, neobsahovalo žádnou vadu či chybný údaj a postup, kdy oprava „chyby“ v katastru byla provedena na základě dodatku dražebníka ze dne 11.10.2010 k potvrzení o nabytí vlastnictví, je zcela nelegální. Žalovaný se dopustil v posuzované věci nesprávného právního posouzení, neboť sice na zjištěný skutkový stav aplikoval správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil. Pakliže soud tímto rozsudkem vyloučil možnost vzniku chyby v katastru v souvislosti se zápisem realizovaným v roce 2006 (po provedení dražby) a postupu dle § 8 odst. 2 katastrálního zákona, bude nezbytné pro závěr, zda návrhu ze dne 28.2.2007 vyhovět či nikoliv, posoudit otázku případné chyby při zápisu silážního žlabu do evidence nemovitostí v roce 1989 a možnosti aplikace § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. V té souvislosti dlužno poukázat na pasáž předchozího zrušovacího rozsudku, ve kterém soud uvedl: „Vzhledem k tomu, že se žalovaný vůbec nezabýval tím, zda předmětný silážní žlab je či není samostatnou nemovitou věcí, nebylo prokázáno, zda došlo v roce 1989 k zápisu chybného údaje do katastru. Konečně je velice sporné, zda by i v případě, že by se nejednalo o samostatnou věc, se jednalo o pochybení, které je zřejmým omylem. Správní orgány totiž ke zjištění skutkových okolností musely provést místní šetření, o kterému navíc v rozporu se zákonem (např. § 51 odst. 2 správního řádu) nevyrozuměly účastníky řízení.“ Dále soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.5.2003, sp. zn. 22 Cdo 737/2002, který, byť v jiné souvislosti, vyslovil právní názor k právní povaze silážního žlabu. Konečně soud považuje za nezbytné zdůraznit, že postup dle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona předpokládá nejen zjištění jakéhokoliv omylu, ale musí se jednat o omyl „zřejmý“ ve smyslu stávající judikatury (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2008, č.j. 1 As 40/2007 – 103, rozsudek téhož soudu ze dne 12.11.2009, č.j. 1 As 64/2009-153, oba dostupné na www.nssoud.cz); naplnění či nenaplnění tohoto znaku je pak nezbytné v písemném vyhotovení náležitě zdůvodnit. To vše správní orgány pochopitelně učiní za předpokladu, že nebude provedena dispozice s návrhem a povedou o něm další řízení. Konečně považuje soud za potřebné zdůraznit pasáž z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12.11.2009, č.j. 1 As 64/2009-153, kterým byla zamítnuta kasační stížnost žalovaného proti předchozímu zrušovacímu rozsudku zdejšího soudu: „Jako omyl proto nelze posuzovat objektivní skutečnosti způsobující nesoulad katastru se skutečným stavem (např. změnu právní úpravy zápisů do katastru, či zničení katastrálního operátu v důsledku požáru či povodně: zde nelze rozpor se skutečným stavem napravit opravou zřejmého omylu, nýbrž cestou revize či obnovy katastrálního operátu).“ Žaloba byla důvodná, proto soud napadené rozhodnutí na podkladě § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro nezákonnost. Ve smyslu § 78 odst. 4 s.ř.s. současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je správní orgán dle § 78 odst. 5 s.ř.s. v dalším řízení vázán (výrok I. rozsudku). Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000 Kč, v odměně advokáta za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), 2x písm. d) podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. převzetí a příprava zastoupení, žaloba, a účast při soudním jednání dne 16.12.2008. Podle § 9 odst. 3 písm. f) a § 7 advokátního tarifu činí sazba za jeden úkon právní služby 2.100 Kč. Podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu má advokát za jeden úkon právní služby nárok na paušální částku ve výši 300 Kč. Za tři úkony právní služby žalobci náleží částka ve výši 900 Kč. Protože žalobce byl zastoupen advokátem, který je plátcem DPH, příslušelo mu zvýšení odměny o částku odpovídající této dani, t.j. o částku 1 440 Kč (sazba 20%), kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu a která patří k nákladům řízení (§ 57 odst. 2 s.ř.s, § 23a zákona o advokacii). Celkem má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10 640 Kč. Lhůtu k plnění pak určil soud podle § 160 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. ve spojení s § 64 s.ř.s. Místo plnění pak stanovil s přihlédnutím k § 149 odst. 1 zák. 99/1963 Sb. ve spojení s § 64 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).

Poučení