57 A 5/2024– 48

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Heleny Nutilové, a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: R. O. trvale bytem X zastoupen advokátem Mgr. Ondřejem Řezáčem se sídlem Koperníkova 822/25, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2024, č. j. KUJCK – 14325/2024, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel dne 22. 2. 2024 žalobu, kterou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2024, č. j. KUJCK 14325/2024, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 23. 11. 2023, č. j. MAU/26387/2023 Boč, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto rozhodnutí potvrzeno. Správní orgán prvního stupně svým rozhodnutím zamítl námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče.

2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí za nepřezkoumatelná, neboť správní orgány žádným způsobem nezohledňovaly argumentaci žalobce.

3. Žalobce předně namítá, že příkazové bloky, na jejichž základě mu byl proveden záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče, nejsou podepsané, a tedy ani nemohly nabýt právní moci. Žalobce zdůrazňuje, že nezpochybňuje pravost podpisu, ale poukazuje na jeho úplnou absenci. Z tohoto důvodu se nejedná o pravomocná rozhodnutí, a tedy ani o podklad vhodný k provedení záznamu bodů do karty řidiče.

4. Žalobce poukazuje na skutečnost, že podle § 92 odst. 2 písm. d) zákona č. 250/2016 Sb., řízení o přestupcích, (dále jen „řízení o přestupcích“), příkazový blok, na jehož základě byla žalobci udělena pokuta za přestupek a následně byl zapsán nový bodový stav v kartě řidiče, musí obsahovat podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou. Předmětné příkazové bloky však podpis obviněného, tj. žalobce, neobsahují, a proto nejsou pravomocnými. Nemohou tak mít způsobilost vyvolat jakékoli právní následky. Žalobce dále tyto příkazové bloky označuje za nicotné, a tedy i za de iure neexistující.

5. Právo namítat nezpůsobilost nepodepsaného příkazového bloku být podkladem pro zápis bodů do katry řidiče dovozuje žalobce z judikatury, konkrétně z I. právní věty rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2015, č. j. 62 A 9/2014–78. Z té plyne oprávněnost a přípustnost námitky žalobce, že příkazové bloky nejsou způsobilé pro zápis bodů do katry řidiče. Přesto správní orgány tuto námitku žalobce „zcela ignorovaly, ačkoli absence podpisů je zcela zjevná a nezpochybnitelná.“ 6. Správní orgány podle žalobce jednají podle své libovůle, „naprosto nepokrytě fabulují“ a napadená rozhodnutí jsou tak nepřezkoumatelná. Žalobce podotýká, že nestačí prosté konstatování, že bloky jsou v pořádku, pokud takto závažná námitka, jako je chybějící podpis přestupce (žalobce), nebyla žádným způsobem vypořádána. Fabulace žalovaného podle žalobce vznikla tím, že v rámci napadeného rozhodnutí žalovaný komentoval tuto právní otázku odtrženě od spisové dokumentace a skutkového stavu.

7. Poslední námitkou žalobce je poukázání na rozdílnost žalobcova podpisu od podpisů z příkazových bloků a na prázdné místo na řádku podpisu v pokutových blocích. V řádce nad podpisem obviněného, kde se podepisuje zasahující policista, jsou sice dva podpisy, ale vždy naprosto odlišné od podpisu žalobce uvedeného v přiloženém vzoru.

8. Na základě popsaných námitek žalobce považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné a požaduje jeho zrušení.

II. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný setrvává na svém právním hodnocení dané věci a odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Námitky žalobce považuje žalovaný za nedůvodné, neboť v napadeném rozhodnutí reflektoval námitky žalobce. Popsal a hodnotil příkazové bloky a důvody, proč nepřisvědčil žalobcovým námitkám.

10. V podrobnostech citoval z napadeného rozhodnutí, kde mimo jiné uvedl následující. Žalobce byl ve všech případech ztotožněn na místě přítomnými policisty na základě jeho občanského a řidičského průkazu. Na příkazních blocích je v popisu skutku identifikováno vozidlo, kterým se žalobce přestupků dopustil a zaznamenáno místo a čas spáchání přestupku.

11. Žalovaný taktéž uvedl, že podpis žalobce je přítomen na všech příkazních blocích, přičemž poukázal na skutečnost, že se vždy nachází mimo určenou linku. Z toho žalovaný dovozuje, že se jedná o účelové jednání mající za cíl vyhnout se důsledkům uznání vinným. Zároveň žalovaný nepřipouští, že by poloha podpisu měla vliv na správnost podkladu pro zápis bodů.

12. Žalovaný závěrem konstatoval, že příkazní bloky obsahují všechny obligatorní náležitosti, včetně podpisu přestupce a skutkové podstaty přestupku. Zároveň žalobce neuvedl žádný konkrétní důvod, pro který by s ním bylo možné souhlasit. Nesdělil, kdo jiný dle jeho názoru příkazové bloky podepsal, a z podkladů nepramení žádné důvodné pochybnosti o způsobilosti bloků být podkladem pro zápis bodů do karty řidiče.

13. Z těchto důvodů žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby.

III. Replika žalobce k vyjádření žalovaného

14. Žalobce ve své replice především poukazuje na skutečnost, že ztotožnění žalobce na místě policisty je zcela irelevantní, neboť žalobce nezpochybňuje to, že na místě byl, ale skutečnost, že nesouhlasil s projednáním přestupku na místě v tzv. příkazním (blokovém) řízení, jelikož nesouhlasil s předloženým skutkovým dějem. Vždy proto trval na projednání přestupku ve správním řízení.

15. Žalobce taktéž vylučuje argument žalovaného, že příkazní bloky byly podepsány. Dodává k tomu, že žalovaný „buď zcela záměrně ignoruje stav spisové dokumentace v této věci, anebo má k dispozici jinou spisovou dokumentaci, než která byla předložena žalobci“. Žalobce opakuje, že jediným podpisem na blocích je pravděpodobně podpis policisty, který blok vyplnil. Sekce pro podpis obviněného není na blocích vyplněna.

16. Žádost žalovaného, aby prokázal negativní tvrzení, které nelze prokázat, je pro žalobce nemožná. To ostatně potvrzuje i právní teorie.

17. Obiter dictum žalobce sděluje, že pokud by snad na příkazních blocích měl být jeho podpis, což vylučuje, tak by zde pak chyběl podpis zasahujícího policisty. Příkazní bloky by tak rovněž byly neplatnými.

IV. Vyjádření žalovaného k replice žalobce

18. Žalovaný v části týkající se merita věci odkázal na svá předchozí odůvodnění a setrval na svém právním názoru.

V. Skutková zjištění a právní hodnocení věci krajským soudem

19. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.”).

20. Žaloba není důvodná.

21. Soud se nejprve zabýval námitkou žalobce ohledně nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost je dle žalobce dána libovůlí správních orgánů a jejich fabulace při komentáři předmětné právní otázky (existence podpisů na příkazních blocích) odtrženě od spisové dokumentace a skutkového stavu. Žalobce zde zdůraznil, že nestačí pouze konstatovat správnost bloků, ale je nutné také vypořádat námitky žalobce.

22. Nejvyšší správní soud nepřezkoumatelnost rozhodnutí popsal např. ve svém rozhodnutí ze dne 3. 12. 2019, č. j. 4 Azs 406/2019–28, kde s odkazem na svou ustálenou judikaturu shrnul, že „rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu; z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci v žalobě; proč považoval žalobní námitky za liché, mylné nebo vyvrácené nebo proč subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy. Dalším důvodem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí může být případ, kdy soud opomněl přezkoumat některou ze včas uplatněných žalobních námitek. Nesrozumitelné je pak rozhodnutí krajského soudu především tehdy, pokud z něho není zřejmé, jak soud rozhodl, v jaké věci, pokud výrok neodpovídá odůvodnění, případně pokud jsou v rozhodnutí krajského soudu jiné vnitřní rozpory. Dle judikatury Ústavního soudu (viz např. nálezy ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97, a ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. II. ÚS 686/02) je jedním z principů, představujících součást práva na řádný proces a vylučujících libovůli při rozhodování, i povinnost soudů své rozsudky řádně odůvodnit (ve správním soudnictví srov. ustanovení § 54 odst. 2 s. ř. s.). Z odůvodnění tak musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Nepřezkoumatelné rozhodnutí nedává dostatečné záruky pro to, že nebylo vydáno v důsledku libovůle a způsobem porušujícím ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.“ Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrné, že popsané nároky na přezkoumatelnost rozhodnutí splňuje. Správní orgány podrobně popsaly obsah jednotlivých příkazních bloků, zhodnotily i existenci podpisů žalobce a vypořádaly se řádně se všemi námitkami žalobce v odvolání.

23. Žalovaný se konkrétně k existenci, umístění a vlivu na správnost podkladu pro zápis bodů do karty řidiče, včetně odkazu na judikaturu NSS, podrobně zabýval na str. 4 napadeného rozhodnutí. Žalovaný se vypořádal s obecnou námitkou podjatosti správního orgánu prvního stupně, respektive pověřené úřední osoby. Jiné námitky žalobce ve svém odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí neuvedl. Dle krajského soudu žalovaný ve svém rozhodnutí nijak nefabuloval, neposuzoval právní otázky odtrženě od spisové dokumentace či od skutkového stavu, ani nejednal dle své vlastní libovůle, neboť své právní názory zdůvodnil a opřel o judikaturu nejvyššího správního soudu. Žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy, a námitka žalobce je tak zcela neopodstatněná, neboť napadené rozhodnutí je přezkoumatelné.

24. Hlavní žalobní námitkou je neexistence podpisů žalobce na příkazních blocích. Na základě této namítané vady nemají být předmětné příkazní bloky pravomocné, a tedy ani způsobilé pro zápis bodů do karty řidiče. Krajský soud při svém rozhodování vycházel z předpokladu tvrzeného žalobcem, že skutečnost přítomnosti žalobce a správnost jeho ztotožnění zasahujícími policisty jakožto osoby řidiče je ve všech případech mezi stranami nesporná.

25. Podle § 92 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., řízení o přestupcích, v příkazovém bloku se uvede podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou.

26. Příkazní bloky na pokutu na místě nezaplacenou č. B1396808 ze dne 19. 6. 2022, č. B1396896 ze dne 11. 10. 2022, č. B1340533 ze dne 19. 5. 2023 a č. B1339118 ze dne 31. 8. 2023 obsahují údaje, podle kterých byl jako řidič osobního automobilu tovární značky Volkswagen Lupo RZ X ztotožněn žalobce, jenž se ve čtyřech případech dopustil nedbalostního přestupku podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, (dále jen „zákon o silničním provozu“), kdy jako řidič vozidla nebyl za jízdy připoutaný bezpečnostním pásem. Za tato svá nedbalostní přestupková jednání žalobce pokaždé dostal pokutu dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, a to třikrát ve výši 500 Kč a jedenkrát ve výši 600 Kč. Tyto údaje v příkazových blocích žalobce nerozporuje, a proto je má krajský soud za prokázané.

27. Krajský soud se tak zabýval pouze tím, zda se na každém z uvedených příkazových bloků vyskytuje podpis obviněného, tedy žalobce. Je zcela evidentní, že je podpis obviněného ve všech shora uvedených příkazových blocích, ovšem mimo prostor, kde měl být jím uveden, což byl zřejmě i jeho záměr. Tedy v prostoru pro podpis a identifikaci policisty, který příkazový blok vyplňoval, jsou podpisy dva. Konkrétně příkazový blok ze dne 11. 10. 2022 č. B1396896 a příkazový blok ze dne 31. 8. 2023 č. B1339118 zcela zřetelně obsahují dva rozdílné podpisy nacházející se na řádce pro označení a podpis úřední osoby, tj. zasahujícího policisty. V případě příkazového bloku ze dne 19. 5. 2023 č. B1340533 je druhý podpis umístěn v prostoru mezi kolonkou pro podpis obviněného a místem pro podpis a označení zasahujícího policisty. Podpis žalobce tak z části překrývá tečkovanou čáru, na níž se vyskytuje identifikace a podpis zasahujícího policisty. V případě příkazového bloku ze dne 19. 6. 2022 č. B1396808 jsou dva samostatné podpisy napsány přes sebe.

28. V případě příkazových bloků ze dne 11. 10. 2022, 19. 5. 2023 a 31. 8. 2023 se jedná o signaturu značící rozpoznatelné velké písmeno O na začátku doprovázené několika následujícími kličkami. V případě příkazového bloku ze dne 19. 6. 2022 se pak jedná o zkrácenou verzi podpisu, kterým se žalobce podepsal na Záznam do spisu ze dne 20. 10. 2023, a který v žalobě udává jako vzor.

29. Krajský soud na základě tohoto zjištění ze spisové dokumentace předložené žalovaným dospěl k závěru, že všechny čtyři příkazové bloky obsahují podpis žalobce, neboť je nerozhodné, kde se podpis nachází.

30. Námitka žalobce ohledně neexistence podpisu na příkazových blocích, a tedy i jejich nepravomocnost, nicotnost či právní neexistence je lichá, výše popsaným způsobem vyvrácená.

31. Co se týče námitky, že podpisy na příkazových blocích uvedené jsou odlišné od podpisu žalobce, který byl v žalobě označen za vzorový, je nutné přihlédnout jednak ke specifikům samotného blokového řízení a dále k neprokázané možnosti snahy/účelu žalobce zbavit se následků vyplývajících ze spáchaných přestupků (cíleným podpisem mimo místo k tomu určené a v jiné podobě, než bývá u dané osoby obvyklé).

32. Podle krajského soudu lze oprávněně očekávat, že údaje vyplněné do příkazního bloku budou čitelné. S ohledem na specifika blokového řízení, kdy k vyplňování požadovaných údajů dochází v improvizovaných a nestandardních podmínkách, ručně, často v emočně vypjatých situacích, je nutno posuzovat shovívavě formální krasopisnou, případně i pravopisnou stránku věci, včetně podpisu žalobce. Žalobce však při jejich podepisování buď z důvodů nekomfortní situace (podepisování mimo pohodlí kanceláře se stolem) nebo z nervového vypětí a stresu způsobeného danou nepříjemnou situací (konfrontace žalobce zasahujícím policistou o spáchání přestupku) či záměrně ve snaze účelově nechat kolonku určenou k podpisu prázdnou, se sice podepsal, jak sám tvrdí, odlišně od vzorového podpisu a na jiné než k tomu určené místo, z toho ovšem nelze dovodit, že příkazový blok nepodepsal. Prázdný prostor lze považovat za žalobcův záměr. Krajský soud proto považuje za nutné přisvědčit žalovanému, který v napadeném rozhodnutí správně uvádí, že „rozdílnost podpisu, kterou odvolatel tvrdí, nemůže být důvodem, pro který by mu bylo nutné dát za pravdu. Pro nabytí právní moci příkazového bloku není potřebný ověřený podpis přestupce, a proto stačí pouhý prostý podpis. Tento podpis však nemá žádné další předepsané náležitosti a je zcela na přestupci, jakým způsobem, v jaké velikosti, rysech či délce svůj podpis na listinu zanese.“ Vzhledem i ke skutečnosti, že žalobce nerozporuje svou přítomnost na místě a správnost ostatních údajů na příkazních blocích, má krajský soud za to, že žalobce příkazové bloky podepsal. Opak žalobce soudu neprokázal. V případě, že by žalobce příkazové bloky nepodepsal, zajisté by policisté nepovažovali přestupky za projednané v blokovém řízení.

33. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře, např. v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, mimo jiné uvádí, že „[d]ovozuje–li stěžovatel, že z hlediska formálních náležitostí se v případě pokutového bloku uplatní stupeň přísnosti v tom směru, že chybí–li některá z nich, nenastávají jeho účinky, a proto ani nemůže být podkladem pro zápis bodů, Nejvyšší správní soud se s tímto názorem neztotožňuje. Ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů.“ V tomto případě bylo výše popsanými zjištěními prokázáno, že pokutové bloky obsahují mimo všech ostatních podstatných náležitostí i podpis žalobce, tak jak to upravuje § 92 odst. 2 písm. d) řízení o přestupcích, pouze se tento podpis nenachází na řádce k tomu určené. Krajský soud má za to, že se nejedná o natolik zásadní či závažnou „vadu“, jenž by způsobovala neplatnost celého příkazového bloku, všechny zákonné náležitosti jsou tak u všech čtyř bloků splněny. Umístění podpisu žalobce není zákonem předepsáno, je vyžadována pouze jeho přítomnost. Kde se na příkazním bloku (mimo prosto k tomu určený) podpis nachází je tak zcela irelevantní. Že se nejedná o podpis žalobce nebylo vyvráceno důkazem.

34. Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného dále rozvinul svou námitku ohledně chybějícího podpisu tak, že údajně vždy trval na projednání přestupku ve správním řízení. Toto tvrzení však nijak neprokazuje. Jediná dřívější zmínka o nesouhlasu s blokovým řízením je až v odvolání ze dne 9. 1. 2024 proti prvostupňovému rozhodnutí, a to pouze v rámci obecně formulované námitky podjatosti úřední osoby.

35. Soud poznamenává, že by bylo možné hovořit o chybě či omylu v případě pochybení jednotlivce, nikoliv však v případě, kdy čtyři různí příslušníci Policie České republiky postupovali zcela shodně. Vždy byl žalobce zastaven, ztotožněn a bylo s ním provedeno blokové řízení, přičemž ve všech případech byl vystaven příkazní blok na pokutu na místě nezaplacenou. Zde považuje krajský soud za nutné citovat judikaturu Nejvyššího správního soudu, který se vyjádřil např. v rozsudku ze dne 21. 1. 2016, č. j. 6 As 126/2015–42, tak, že „policistu lze obecně považovat za nestranného a věrohodného svědka, neprokáže–li se v konkrétním případě něco jiného. Je tomu tak proto, že policista zásadně nemá na věci a jejím výsledku jakýkoliv zájem, vykonává jen svoji služební povinnost, při níž je vázán závazkem, aby případný zásah do práv a svobod osob, jimž by v souvislosti s jeho činností mohla vzniknout újma, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo úkonem.“ S tímto závěrem nekoliduje ani názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. I ÚS 520/16, v němž Ústavní soud vyslovil, že „v demokratickém právním státě, v němž jsou si všichni lidé rovni, nelze obecně bez dalšího přikládat vyšší váhu výpovědím policistů jako příslušníků mocenských složek oproti výpovědím jednotlivců, vůči nimž jsou policejní či jiné státní pravomoci vykonávány.“ Úřední osoby za standardních okolností nemají na výsledku přestupkového řízení zájem, nejsou–li v řízení prokázány skutečnosti prokazující zaujatost policisty vůči obviněnému. Je proto nepravděpodobné, že by čtyři různí policisté jednali protiprávně ve smyslu maření žalobcova práva na správní řízení. Z tohoto důvodu má soud i tuto námitku za vyvrácenou.

VI. Závěr a náklady řízení

36. Krajský soud uzavírá, že žalovaný v napadeném rozhodnutí správně odmítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zapsat žalobci body do bodového konta řidiče, neboť podklady v podobě příkazových bloků k tomu byly plně způsobilé. Žádná z žalobních námitek není důvodná.

37. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo tvrzeno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby II. Vyjádření žalovaného III. Replika žalobce k vyjádření žalovaného IV. Vyjádření žalovaného k replice žalobce V. Skutková zjištění a právní hodnocení věci krajským soudem VI. Závěr a náklady řízení