57 A 7/2025–50

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci navrhovatelů: a) Ing. Bc. Š. Z. bytem X b) M. N. bytem X oba zastoupeni JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem se sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor proti odpůrci: Obec Stachy se sídlem Stachy 200, 384 73 Stachy zastoupeného JUDr. Tomášem Samkem, advokátem se sídlem Pražská 140, 261 01 Příbram za účasti: Ing. K. C. bytem X o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2024 Změny č. 16 Územního plánu obce Stachy takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy č. 1/2024 – Změna č. 16 Územního plánu obce Stachy vydaná, usnesením zastupitelstva obce Stachy č. 158 ze dne 22. 7. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší.

II. Odpůrce je povinen nahradit navrhovatelům náklady řízení ve výši 41 820,58 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce navrhovatelů.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a stručný obsah návrhu

1. Zastupitelstvo obce Stachy dne 22. 7. 2024 schválilo usnesením č. 158 Změny č. 16 Územního plánu Stachy, když tato změna nabyla účinnosti dne 14. 9. 2024 zveřejněním úplného znění územního plánu.

2. Navrhovatelé požadují, aby soud opatření obecné povahy č. 1/2024 – Změna č. 16 Územního plánu obce Stachy, která byla vydána usnesením zastupitelstva obce Stachy dne 22. 7. 2024, bylo zrušeno eventuálně, aby toto opatření bylo zrušeno v části textové i grafického vymezení plochy s označením Z96 a v části textové i grafického vymezení plochy Přírodní všeobecné NÚ.1 na pozemku parc. č. XA v k.ú. X.

3. Navrhovatelé k aktivní legitimaci uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemku parcel. č. XA v k.ú. X, který je přímo dotčen navrhovanou změnou územního plánu, kdy tento jejich pozemek byl na základě opatření obecné povahy vyřazen ze zastaveného území, tím jsou navrhovatelé přímo dotčeni na svých právech. Ve společném jednání a v řízení o území plánu namítali, že toto opatření nezákonným způsobem zasahuje do jejich vlastnického práva. Navrhovatelka podala dne 27. 3. 2024 námitku, ohledně návrhu napadeného opatření, kdy vyslovila nesouhlas s navrhovaným řešením, přesto odpůrce námitky neakceptoval.

4. Důvody nesouhlasu navrhovatelů se vztahují k ploše Z96, která rozšiřuje a nově vymezuje zastavitelné plochy na pozemcích parcel. č. XB a parcel. č. XC v k.ú. X k pozemku parcel. č. XA v k. ú. X, kde naopak zastavitelnost pozemku byla odstraněna. Rovněž touto změnou jsou dotčeni na vlastnických právech.

5. Navrhovatelé se domáhají zrušení opatření obecné povahy, a to v části uvedené změny stanovení plochy Z96 a v části vyřazení pozemku parcel. č. XA ze zastavitelného území.

6. Navrhovatelé mají za to, že napadené opatření obecné povahy je v rozporu se zásadou proporcionality, a to s odkazem na rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005 č.j. 1 Ao 1/2005–98 a rozsudek NSS ze dne 21. 7. 2009 spis. zn. 1 Ao 1/2009–120.

7. Navrhovatelé mají za to, že Změna č. 16 Územního plánu obce Stachy porušuje zásadu proporcionality, jestliže vyloučení pozemku parc. č. XA v k.ú. X ze zastavitelné plochy není opřeno o žádnou ochranu veřejného zájmu. Pozemek byl ze zastavitelé plochy vyřazen stvrzením odůvodněním nesplnění podmínky § 58 odst. 2 stavebního zákona. Navrhovatelé poukazují na to, že pozemek je stále využíván jako zahrada, je od ostatních pozemků oddělen a nacházejí se na něm okrasné, tak i ovocné stromy. Dále uvádí, že zastavitelnost pozemku je omezena regulativy zastavěnosti a měla směřovat pouze k rozšíření stávající stavby, případně o menší doplňkovou stavbu. Přístup odpůrce je proto neproporcionální a diskriminační, neboť napadeným opatřením dochází k redukci zastavitelné plochy na pozemku navrhovatelů s odkazem na snahu o zmenšení počtu těchto ploch, přičemž na jiných pozemcích včetně pozemků sousedních parc. č. XC a parc. č. XB v k. ú. X jsou stanoveny zcela nové zastavitelné plochy. Tento postup nebyl odpůrcem ani dostatečně odůvodněn, a proto považují v tomto směru opatření obecné povahy za nepřezkoumatelné a neproporcionální.

8. Dále navrhovatelé namítají, že odůvodnění napadeného opatření, a to konkrétně nové zastavitelné plochy Z96 a omezení zastavitelnosti pozemku parc. č. XA je zcela nedostatečné, nepravdivé, zmatečné a nenaplňuje požadavky soudní judikatury, například rozsudku NSS č.j. 8 Ao 6/2011 –100, č.j. 1 Ao 3/2008–136.

9. Omezení zastavitelnosti pozemku parc. č. XA v textu napadeného opatření obecné povahy odůvodněno není. Ohledně vymezení nové zastavitelné plochy Z96 jako plochy pro obchod a nevýrobní služby (OK1) napadené opatření vymezení této plochy odůvodňuje tak, že pouze konstatuje stav, nelze z něj však jakkoli seznat, proč je zastavitelná plocha napadeným opatřením obecné povahy rozšiřována a proč je vymezována ve funkční ploše občanské vymezenosti komerční OK1.

10. Navrhovatelka vznesla námitky, ovšem toto vypořádání jejích námitek je nedostatečné a věcně nesprávné, neboť tyto námitky jsou řešeny neúplně a nedostatečně, některé nebyly řešeny vůbec.

11. Navrhovatelka vznesla tři různé námitky, když námitka č. 1 se týkala zrušením zastavitelnosti pozemku parc. č. XA a námitka č. 2 se týkala nesouhlasu s vymezením zastavitelné plochy Z96, která se nachází v sousedství jí spoluvlastněného pozemku., námitka č. 3 se pak týkala absence vyhodnocení vlivů návrhů OOP na udržitelný rozvoj území a nepřezkoumatelnosti stanoviska SEA.

12. Odpůrce v rámci odůvodnění věcně reagoval na námitku č. 1, když zbylé dvě námitky byly vypořádány nedostatečným a nesprávným způsobem. Ve vztahu k námitce č. 2 odpůrce zcela pomíjí, že napadený opatření obecné povahy došlo k rozšíření předmětné plochy Z96. Odpůrce tvrdí, že pozemek parc. č. XD v k.ú. X je vymezen zastavitelné ploše od roku 2008, ovšem zcela pomíjí, že námitka navrhovatelky se týkala též pozemku parc. č. XC v k. ú. X, když ve vztahu k tomuto pozemku se odpůrce vůbec nevyjadřuje, přitom tam se jedná o rozšíření zastavitelné plochy oproti stavu před napadeným opatřením obecné povahy.

13. Odpůrce zároveň zjevně souhlasí s námitkou navrhovatelky, když uvádí, že je diskutabilní možná změna funkčního využití pod zkratkou OK1 a je s navrhovatelkou možné souhlasit, přesto ovšem došlo k zamítnutí této námitky.

14. Ve vztahu k námitce č. 3 odpůrce pouze tvrdí, že vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo zpracováno, protože ho dotčený orgán nepožadoval. Podstata námitky však byla jiná, námitka směřovala právě k nezákonnosti stanoviska dotčeného orgánu, který nepožadoval zpracování SEA, aniž by věcně odůvodnil podle zákonných kritérií, proč takové posouzení vyžadováno nebylo. Námitka tedy vypořádána nebyla.

15. Navrhovatelé mají za to, že jsou dány důvody pro provedení posouzení vlivů na životní prostředí, neboť z tohoto posouzení by vyplynuly důležité skutečnosti ve vztahu k rozšíření zastavitelné plochy Z96. Navrhovatelé proto považují za nezákonné a věcně nesprávné vypořádání jejich námitek, a proto je opatření obecné povahy nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění.

16. Navrhovatelé namítají nezákonné a věcně nesprávné vyřazení pozemku parc. č. XA v k. ú. X ze zastavitelné plochy, neboť mají zájem na rozšíření stavby domu č.p. X, jenž je součástí pozemku parc. č. st. XE k. ú. X, který s předmětným pozemkem přímo sousedí. Již v této souvislosti již započali s přípravou projektové dokumentace.

17. Navrhovatelé mají za to, že vyloučení tohoto pozemku ze zastavitelné plochy je neproporcionální, diskriminační a účelové, když návrh změny územního plánu je velmi rozsáhlý a nesrozumitelný. V mnohostránkovém odůvodnění návrhu změny územního plánu obce se tato zásadní informace o vyloučení pozemku ze zastavitelných ploch nachází na několika řádcích skryta v tabulce s odkazem na grafické znázornění, když tuto informaci bez nějakého odborného upozornění nalézt nelze. Toto vyloučení pozemku není řádně odůvodněno, když jediným odůvodněním je paušální odkaz na splnění podmínek § 58 odst. 2 stavebního zákona. Na této argumentaci však nelze postavit zdůvodnění zrušení zastavitelné plochy.

18. Z odůvodnění lze vyčíst, že ke grafické značce S3 je obecné zdůvodnění pozemky nejsou vhodné k zastavení (strana 279 odůvodnění).

19. Odpůrce se tak pokouší zrušil zastavitelnost z pozemku kombinací ustanovení § 58 odst. 2 stavebního zákona a obecním tvrzením o nevhodnosti pozemku k zastavění. Takový postup je však pak nezákonný a neproporcionální se znaky libovůle a diskriminace. Odpůrce takto nezákonným způsobem tajně odnímá zastavitelnost stabilizované plochy.

20. Takovýto závěr odpůrce, že stavební parcela č. XA nemůže být zahrnuta do zastavěného území, nemá oporu v odůvodnění, jestliže odpůrce hodnotil pozemek z hlediska § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, a proto je opatření obecné povahy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

21. Navrhovatelé dále namítají nezákonné a věcně nesprávné vymezení plochy s označením Z96 jako nově zastavitelné plochy, neboť není v souladu s veřejným zájmem a je v rozporu s § 55 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., neboť tímto postupem dochází nesmyslně k rozšíření zastavitelné plochy pro výstavbu komerčních objektů. Takový postup je v rozporu se zásadami územního plánu a je nespravedlivý, diskriminační a neproporcionální vzhledem k vlastníkům, kteří historicky své nemovitosti v lokalitě, neboť tímto postupem dojde k masivní výstavbě, která podporuje charakteru předmětné lokality, zejména poškodí práva navrhovatelů na pokojném užívání svých nemovitostí, proto mají za to, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vymezení nové zastavitelné plochy N20 (Z96). Odpůrce neprokázal potřebu vymezení nových zastavitelných ploch, když v obci je dostatek využitelných zastavitelných ploch, kdy naopak dochází k redukci ploch současných, což ale neumožňuje vymezování ploch nových s odůvodněním jejich potřebnosti.

22. Navrhovatelé proto ve světle judikatury a metodického pokynu ministerstva pro místní rozvoj jsou přesvědčeni, že odpůrce postupoval v rozporu s § 55 odst. 4 stavebního zákona, neboť neprokázal veřejný zájem, když toto vymezení zasahuje do požadavku na ochranu krajiny daného § 18 odst. 5 stavebního zákona.

23. Dále navrhovatelé namítají absenci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a nepřezkoumatelnost stanoviska dotčeného orgánu, když v souvislosti s tím poukazují na § 18 odst. 1 a § 2 stavebního zákona, § 19 odst. 2 stavebního zákona a § 47 odst. 3 stavebního a rovněž tak na rozsudek NSS č.j. 1 Ao 6/2010. V daném případě dotčený orgán k vyhodnocení vlivů napadeného opatření obecné povahy nevyžaduje, ovšem v tomto stanovisku nejsou v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. uvedeny důvody, proč tomu tak nebylo, neboť vyjádření příslušného orgánu na úseku posuzování vlivů na životní prostředí se s kritérii v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., nevypořádává, zdůvodnění závěru, že nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů návrhu na životní prostředí, je tak zcela obecné a nedostatečné, přitom jednoznačně na základě kritérií v příloze č. 8 zákona k posouzení vlivů dojít mělo, proto je toto stanovisko dotčeného orgánu nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

II. Stručné shrnutí vyjádření odpůrce

24. Odpůrce nesouhlasí s tím, že část změny územního plánu byla vydána v rozporu se zákonem. Navrhovatelé se v průběhu pořizování změny, ale i před zahájením jejího pořizování chovali pasivně, a to jak ve vztahu k využití zastavitelné plochy na parc. č. XA v k. ú. X, tak i ve stavu ohledně změny územního plánu, když na záměry pořizovatelé reagovali až v rámci opakovaného projednání návrhu změny územního plánu, když navrhovatel v průběhu řízení žádné námitky ani připomínky nevznesl. Opatření obecné povahy je podrobně odůvodněno, když navrhovatelé účelově zmiňuji jen některé části odůvodnění opatření obecné povahy.

25. Odpůrce se námitkami navrhovatelky řádně zabýval, o čemž svědčí i rozsah zdůvodnění opatření obecné povahy, a to přesto, že dle jeho názoru ve vztahu k vymezení plochy Z96 na pozemcích. parc. č. XB a parc. č. XC v k. ú X nebyla s ohledem na ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona navrhovatelka oprávněná námitky podat proti územního plánu, neboť danou regulací nejsou dotčeny pozemky v jejím vlastnictví.

26. Vymezené zastavitelné plochy Z96 s regulativem OK1 na uvedených pozemcích plně koresponduje s cíli regulace území v dané části obce, kdy odůvodnění jasně zdůrazňuje snahu vytvořit na dané území prostor pro budování nezatěžující turistické infrastruktury, kdy cílem této podpory je vytváření pracovních míst pro obyvatele obce, přičemž vymezení těchto ploch došlo v místech, kde územní plán s potenciální zastavitelností počítá dlouhodobě, když vlastníci daných nemovitostí sami projevili zájem o budování dané infrastruktury.

27. V případě pozemku parc. č. XA v k. ú X došlo k jeho zařazení do zastavitelných ploch v roce 2002 v důsledku skutečností, že dle tehdy platné legislativy tvořil jeden stavební pozemek s budovu č.p. X na pozemku parc. č. st. XE v k. ú. X a bylo proto nutné celý uvedený pozemek jako zastavitelnou plochu vymezit územním plánem. Ovšem historicky je tento pozemek využíván jako zahrada rodinného domu a nebyl plánován k zastavění, což se i příčilo urbanistické koncepci, přičemž tento pozemek i zanedbatelnou plochou výměry zasahuje do dopravního koridoru daného průběhem pozemní komunikace mezi Z. a Ch., včetně jejího ochranného pásma.

28. Odpůrce se zabýval otázkou efektivity vymezení zastavitelných a zastavěných území z hlediska jejich faktického využívání, proto si vytypoval nemovitosti, které nejsou dlouhodobě využívány k zastavění, přesto že je územní plán k zastavění určuje a zároveň by jej k zastavění mohlo kolidovat s dlouhodobým urbanistickými cíli v lokalitě. Dále odpůrce poukázal na to, že na zařazení nemovitostí na zastavitelných ploch není právní nárok, vždy se vychází z cílů využití území sledovaných pořizovatelem územního plánu, když koncepce rozvoje obce není statická, neměnná. Tam kde nedošlo k naplňování cílů vymezených zastavitelných ploch na konkrétních nemovitostech nedochází v důsledku pasivity jejich vlastníků, proto je pak naprosto legitimní využít dosažení takových cílů, pokud je to možné v jiných movitostech, které jej vlastníci hodlají aktuálně k naplnění cílů regulace využívat.

29. Uvedená argumentace, včetně popisů cílů regulace dané změnou územního plánu je z odůvodnění zřejmá a seznatelná a jednotlivá přijatá opatření taková cíle naplňují, a to včetně vyjmutí pozemků parc. č. XA v k. ú. X z plochy určené k zastavení. I v rozhodnutí o námitkách pořizovatel jednoznačně vysvětlil, že k vyjmutí došlo z důvodu, že daný pozemek je historicky a dlouhodobě využíván jako zahrada, když v současné době nebyl důvod do zastavitelných ploch dále tento pozemek zařazovat, jestliže vlastníci neprojevili zájem o jeho další zastavování, které by bylo i v rozporu s urbanistickými cíli daného území. Naopak vymezená plocha zbytečně navyšovala dlouhodobě rozsah nevyužívaných rozvojových ploch.

30. K posouzení vlivů zařazení pozemků parc. č. XD a XC v k. ú. X do zastavitelné ploch Z96 pořizovatel zcela v souladu se stavebním zákonem vycházel ze stanoviska orgánu přírody. Pro odůvodnění opatření obecné povahy bylo podstatné, že takové stanovisko bylo vydáno a odpůrce byl povinen se jím řídit, proto je navrhováno, aby byl návrh jako nedůvodný zamítnut.

III. Právní hodnocení krajského soudu

31. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu 7 hlavy II. soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

32. K důkazním návrhům krajský soud uvádí, že skutkový stav je dostatečně zachycen již v samotné dokumentaci Změny č.

16. Tato dokumentace je obdobou správního spisu, kterým se dokazování zpravidla neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009 č.j. 9 Afs 8/2008–117, č.j. 2383/2011 Sb. NSS).

33. Nejprve se soud zabýval přípustností návrhu a splněním dalších podmínek řízení. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. To, zda je navrhovatel skutečně na svých právech dotčen, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS), jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu.

34. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 6. 2012 č. j. 1 Ao 7/2011 – 526, publ. pod č. 2698/2012 Sb. NSS: „Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009 – 120 (publikováno pod č. 1910/2009 Sb. NSS), uvedl: „Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. (...) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude–li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení.“ 35. Aktivní legitimace navrhovatelů k podání návrhu vyplývá z jeho tvrzení ohledně porušení hmotně právních či procedurálních pravidel při vydávání opatření obecné povahy a zásahem do jeho právní sféry. Aktivní procesní legitimace navrhovatelů je tudíž založena na základě jeho tvrzení o dotčení na jeho subjektivních právech opatřením obecné povahy. Navrhovatelé jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. XA v k. ú. X, a proto jsou dotčeni na svých právech.

36. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích navrhovaných bodů (§ 101d odst. 1 s.ř.s.), vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s.ř.s.). Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 51 s.ř.s.

IV. Nedostatečné odůvodnění opatření obecné povahy

37. K námitkám nepřezkoumatelnosti změny územního plánu, které se prolínají celou návrhovou argumentací, soud odkazuje na obecná judikaturní východiska, týkající se požadavků na odůvodnění územních plánů a jejich změn, kdy aktuálně platí, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách by svou kvalitou v zásadě mělo odpovídat odůvodnění správního rozhodnutí.

38. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018 sp. zn. I US 178/15, vyplývá, že „výkon samosprávy při územním plánování je výkonem veřejné moci, který je způsobilý zasáhnout do ústavně zaručených práv a svobod a který musí být soudem přezkoumatelný: opatření obecné povahy v takových případech totiž zpravidla a přes své zvláštnosti bude materiálně rozhodnutím ve smyslu článku 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (SRVN bod 20 nálezu spisové značky IV US 2239/07 ze dne 17. 3. 2009 N57/52 sbírky NU 267). Je pak nasnadě, že ústavnímu požadavku přezkumu zákonnosti soudem odpovídá právě požadavek dostatečného odůvodnění opatření obecné povahy či rozhodnutí o námitkách (ledaže by jejich důvody byly zjišťovány až v samotném soudním řízení). Řádné odůvodnění tedy musí být pravidlem, z něhož lze na nebezpečí „přehnaných požadavků“ usuzovat pouze výjimečně, v konkrétně vymezených poměrech věci, jak bylo již výše vyloženo“. Jakkoli Ústavní soud vyslovil shora uvedené souvislosti přezkumem zásad územního rozvoje, tedy nástrojem územního plánování na území krajů, lze tyto závěry vztáhnout i na územní plán a jeho změny, neboť základní principy jeho přijímání jsou totožné.

39. Krajský soud shledal napadené opatření obecné povahy za nepřezkoumatelné, a to z důvodů níže uvedených.

40. Podle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Z § 68 odst. 3 správního řádu užitého přiměřeně podle § 174 odst. 1 správního řádu je zřejmé, že v odůvodnění opatření obecné povahy nesmí chybět základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. Nejvyšší správní soud v souvislosti s odůvodněním opatření obecné povahy již vyslovil, že „z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů“ (srov. rozsudek ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008 – 136, publ. pod č. 1795/2009 Sb. NSS).

41. Navrhovatelé spatřují nezákonnost opatření obecné povahy především v její nepřezkoumatelnosti, neboť nevysvětluje změnu využití jejich pozemku, namítají zejména nezákonné a věcně nesprávné vyřazení jejich pozemku parc. č. XA ze zastavitelné plochy, respektive zastavěného území a rovněž tak namítají, že nebyla řádně ani zdůvodněna v opatření obecné povahy plocha Z96, která byla rozšířena a nově vymezena jako zastavitelná plocha na pozemcích parc. č. XB a parc. č. XC v k. ú. X, když oproti tomu byla zastavitelnost jejich pozemku odstraněna. Přičemž vyloučení jejich pozemku ze zastavitelné plochy nebylo opřeno o žádnou ochranu veřejného zájmu, přičemž omezení toho pozemku není v textu opatření obecné povahy vůbec odůvodněno.

42. Soud z textové části zjistil, že Změna č. 16 žádné zdůvodnění přijatého řešení ohledně pozemku navrhovatelů neobsahuje, neboť konkrétní důvody, pro které odpůrkyně přistoupila k redukci zastavitelné plochy odůvodnění postrádá.

43. Vymezení nové zastavitelné plochy Z96 jako plochy pro obchod a nevýrobní služby (OK1) napadené opatření obecné povahy je vymezeno takto „Plochy pro obchod a nevýrobní služby“. Dle průzkumu v obci Stachy nebyly shledány žádné významnější nedostatky, obec disponuje dostatečným množstvím plochy komerčního občanského vybavení pro obchodní prodej a nevýrobní služby. V obci jsou dále vymezeny plochy smíšené, obytné, venkovské, které umožňují výstavbu s polyfunkčním využitím. V ÚP Stachy nejsou vymezeny plochy komerčního, občanského vybavení výhradně určené pro obchod a nevýrobní služby, ale lze pro tyto účely využít navržené plochy OK1 ve východní části sídla Stachy, u ostatních navržených ploch OK se předpokládá vybudování ubytovacích zařízení“.

44. Z uvedeného je zřejmo, že odpůrcem nebylo řádně zdůvodněno, proč je zastavitelná plocha rozšiřována a z jakého důvodu je vymezována ve funkční ploše občanské vybavenosti komerční OK1, neboť se jedná o pouhé konstatování stavu. Odůvodnění ve vztahu k rozšíření zastavitelnosti zastavitelné plochy Z96 soud považuje za zcela nedostatečné, neboť závěr o potřebnosti se neopírá o žádnou konkrétnější analýzu, když v předmětném opatření obecné povahy je pouze obecně konstatováno, že nejsou vymezeny plochy komerčního občanského vybavení, výhradně určené pro obchod a nevýrobní služby a pak je následně pouze konstatováno bez odůvodnění, že lze pro tyto účely využít navrženou plochu OK1 ve východní části sídla Stachy. Toto odůvodnění je v rozporu s předchozím vyjádřením, že dle průzkumu v obce Stachy nebyly shledány žádné významnější nedostatky, a že obec disponuje dostatečným množstvích ploch komerčního občanského vybavení pro obchodní prodej a pro nevýrobní služby, když následně je konstatováno, že tyto plochy vymezeny nejsou. Takovéto v podstatě neexistující odůvodnění nemůže obstát, a to za situace, že v průběhu přijímání Změny č. 16 navrhovatelka vznesla námitky, kdy bylo tedy povinností odpůrkyně se s nimi řádně vypořádat. Z uvedeného je zřejmo, že nebylo řádně zdůvodněno, proč je zastavitelná plocha rozšiřována a z jakého důvodu je vymezována ve funkční ploše komerční občanské vybavenosti OK1.

45. Jak vyplývá z vyjádření odpůrce, tak určité zdůvodnění je jím uvedeno až v rámci vyjádření k návrhu na zrušení Změny č. 16, tím ovšem nedostatky napadeného opatření obecné povahy zhojit nelze.

46. Soud z napadeného opatření obecné povahy zjistil, že rovněž změna nebyla odpůrcem řádně zdůvodněna ve vztahu k předmětným pozemkům, proto soud učinil závěr, že je opatření obecné povahy ohledně těchto pozemků nepřezkoumatelné, přičemž se jedná o významné omezení vlastnického práva navrhovatelů, a proto měla být v odůvodnění územního plánu zdůvodněna změna natolik konkrétně, aby vyhodnocení zásady minimalizace a subsidiarity bylo možno posoudit. V kontextu s obsahem námitky pak není zřejmé, zda je změna činěna jen v nezbytné míře a nejšetrnější ze způsobů vedoucí ještě rozumně k zamýšlenému cíli. Při nedostatečném odůvodnění proto není ani naplněn požadavek, zda nedošlo k libovůli ze strany pořizovatele územního plánu. Soud poznamenává, že vyloučení pozemků navrhovatelů ze zastavitelných ploch není zdůvodněno vůbec, toto vyloučení se nachází pouze v tabulce s odkazem na grafické znázornění, lze to vyčíst pouze z odůvodnění ke grafické značce S3 „pozemky nejsou vhodné k zastavění“. Jestliže odpůrce řádně v územním plánu neodůvodnil zásah do vlastnických práv navrhovatelů, je proto územní plán nezákonný již z tohoto důvodu. S ohledem na nepřezkoumatelnost předmětného opatření se soud nemohl zabývat proporcionalitou řízení.

47. Soud poznamenává, že k vyjmutí pozemků ze zastavěného území a jejich zařazení do jejich nezastaveného území by mělo docházet jen ve zcela výjimečných a řádně odůvodněných případech (srov. Usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009 č.j. 1 Ao 1/2009 – 120ú. Z toho pak i vyplývá, že i zásahy do vlastnického práva musí mít zásadně výjimečnou povahu, musí být prováděny z ústavně legitimních důvodů a v nezbytně nutné míře.

V. Nedostatečné odůvodnění námitek

48. Ze strany 116 – 117 textové části Změny č. 16 územního plánu obce Stachy ohledně zamítnutí žádosti námitek týkajících se pozemků parc. č. XA v k. ú. X vyplývá, že se odpůrce řádně nevypořádal s námitkami. Navrhovatelka podala tři námitky, první námitka se týkala zrušení zastavitelnosti pozemku parc. č. XA v k. ú. X, které má ve spoluvlastnictví, druhá námitka se týkala nesouhlasu s vymezením zastavitelné plochy Z96, která je v sousedství jejího spoluvlastněného pozemku a třetí námitka se pak týkala absence vyhodnocení vlivů opatření obecné povahy na udržitelný rozvoj území a nepřezkoumatelnosti stanoviska SEA.

49. V napadeném opatření obecné povahy odpůrce reagoval na první námitku ohledně vyřazení pozemku parc. č. XA v k.ú. X odkazem na § 58 a § 2/1 písm. c) stavebního zákona s tím, že pozemek není vhodný k zastavění, neboť tato ustanovení nebyla naplněna, když došlo ke změně využití na trvalý travní porost, a proto byl pozemek vypuštěn ze zastavěného území. Z uvedeného tak vyplývá, že odpůrce řádně nezdůvodnil změnu využití pozemku. Pozemek nebyl hodnocen dle § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. Rovněž nelze takto obecně bez řádného odůvodnění s odkazem na § 58 stavebního zákona nevyhovět námitce a zrušit zastavitelnost předmětného pozemku v případě, že je pozemek součástí stabilizované plochy pro bydlení, proto je vypořádání této námitky nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů. Bylo totiž povinností odpůrce posoudit, zda předmětný pozemek tvoří souvislý celek s obytnou budovou č.p. X na pozemku parc. č. stav. XE, tedy zda jde o zastavěný stavební pozemek, nikoli jen obecně uvést, že tato ustanovení nebyla naplněna.

50. Pokud jde o námitku č. 2 ohledně nesouhlasu vymezení zastavitelné plochy Z96 tak odpůrce se vyjádřil pouze k pozemku parc. č. XB v k. ú. X tak, že je vymezen v zastavitelné ploše od roku 2008, přičemž navrhovatelka vznesla námitku též k pozemku parc. č. XC v k. ú. X, ovšem k tomuto pozemku se odpůrce nevyjádřil, přestože i o tento pozemek byla rozšířena zastavitelná plocha Z96. Proto je vypořádání námitky nepřezkoumatelné.

51. Rovněž námitka č. 3 nebyla řádně vypořádána v případě, kdy odpůrce uvedl, že vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo zpracováno, neboť dotčený orgán takový požadavek nevznesl. Z obsahu námitky je patrno, že navrhovatelka ovšem namítala nezákonnost stanoviska dotčeného orgánu, který nepožadoval zpracování, aniž by věcně odůvodnil, podle jakých zákonných kritérií nebylo takové posouzení vyžadováno. Proto rovněž je tato námitka nesprávně vypořádána.

52. Z rozsudku NSS ze dne 16. 12. 2010 č.j. 1 Ao 6/2010 – 130 vyplývá, že musí konkrétnost a rozsah vypořádání námitek odpovídat konkrétnosti a rozsahu těchto námitek. Rovněž z rozsudku NSS ze dne 24. 11. 2010 č.j. 1 Ao 5/2010–169 vyplývá, že v rozhodnutí o námitkách musí být uvedeno z jakého důvodu je považuje odpůrce námitky uplatněné oprávněnou osobou za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestřené oprávněnou osobou za rozhodné, nesprávné nebo jimi řádně provedenými důkazy za vyvrácené. Rovněž z tohoto rozsudku pak vyplývá, že je rozhodnutí o námitkách správním rozhodnutím, které musí dle § 172 odst. 5 správního řádu obsahovat vlastní odůvodnění, je proto třeba na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, proto klást stejné požadavky jako v případě jiných správních rozhodnutí. V prvé řadě se jedná o požadavek přezkoumatelnosti rozhodnutí.

53. Jak vyplývá z námitek navrhovatelka požadovala zachování funkčního využití předmětného pozemku. Vyřazení tohoto pozemku ze zastavitelné plochy je pro vlastníky významným omezením pro budoucí využití pozemku. Takováto změna představuje intenzivní zásah do vlastnického práva, a to tím spíše s přihlédnutím k namítanému původnímu způsobu využití tohoto pozemku, který byl určen k zástavbě. Změna využití pozemku je tak zcela radikální, a proto je nezbytné trvat na řádném přesvědčivém zdůvodnění přijatého řešení, jak bylo dovozeno Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 24. 3. 2016 č.j. 2 As 295/2015 – 83, kdy je nezbytné zásadní funkční změny, které se dotýkají vlastnických práv subjektu v územních plánech odůvodnit naprosto přesně, jasně, určitě a srozumitelně, aby nebylo možno mluvit o zneužití práva, proto bylo nutno z pohledu přiměřenosti přijatého řešení opřít tuto změnu o silné a přesvědčivé důvody a nikoli bez řádného odůvodnění ke změně přistoupit. Tyto důvody pak musí být srozumitelně vyjádřeny v odůvodnění územního plánu, především pak v rozhodnutí o námitkách, které jsou jejich součástí.

VI. Závěr a náklady řízení

54. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy je důvodný, a proto krajský soud napadenou změnu územního plánu v celém rozsahu zrušil podle § 101d odst. 2 s.ř.s.

55. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy navrhovatelé byli v řízení úspěšní, a proto jim byla náhrada nákladů řízení přiznána. Náklady řízení představuje dvakrát zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (tedy celkem 10 000 Kč). Náklady řízení jsou představovány i odměnou zástupce navrhovatelů za zastupování navrhovatelky v řízení o žalobě za 3 úkony právní služby po 4 620 Kč (3 × 4620 Kč) (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, repliky). Navrhovateli, který byl zastoupen téže advokátkou, náleží náhrada dle § 12 odst. 4 AT, dle něhož je odměna za druhou osobu snížena o 20 % jde–li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, tedy za 3 úkony právní služby, po 3 696 Kč (3 × 3 696 Kč). Náklady řízení jsou dále představovány paušální náhradou hotových výdajů 3 × 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT, přičemž za oba žalobce je přiznávána jedna paušální náhrada hotových výdajů, kterou krajský soud započetl ve prospěch navrhovatelky. Jelikož je zástupce navrhovatelů plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně, navrhovateli o částku ve výši 2 611,98 Kč a navrhovatelce o částku ve výši 2 910,60 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku 41 820,58 Kč.

56. Osobě zúčastněné na řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení

I. Vymezení věci a stručný obsah návrhu II. Stručné shrnutí vyjádření odpůrce III. Právní hodnocení krajského soudu IV. Nedostatečné odůvodnění opatření obecné povahy V. Nedostatečné odůvodnění námitek VI. Závěr a náklady řízení