57 A 71/2017 - 55

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Jany Komínkové v právní věci žalobce J.D., bytem …, zastoupeného JUDr. F. G., advokátem, se sídlem P. 228 D., proti žalovanému Městskému úřadu Chodov, se sídlem Komenského 1077, Chodov, zastoupenému JUDr. Erikou Justovou, advokátkou, se sídlem Jiráskova 977, Sokolov, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto:

Výrok

I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. OŠKV/8013/2017/Fi, do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 19.781 Kč, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce JUDr. F. G., advokáta.

Odůvodnění

I. Vymezení věci Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. OŠKV/8013/2017/Fi ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. II. Důvody žaloby Nejpozději dne 3.5.2017 žalovaný zahájil správní řízení ve věci žalobce vedené pod čj. OŠKV/8013/2017/Fi. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu uplynula 3.7.2017. Žalovaný rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě nevydal. Žalobce podal ke Krajskému úřadu Karlovarského kraje podnět k opatření proti nečinnosti, který byl tomuto nadřízenému správnímu orgánu doručen 13.7.2017. Nadřízený správní orgán do dne podání žaloby neučinil žádné opatření proti nečinnosti, a to i po uplynutí lhůty dle § 71 odst. 3 správního řádu. Je třeba konstatovat, že nebyly dodrženy zákonné lhůty dle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. Nadřízený správní orgán neučinil žádné opatření proti nečinnosti ani v obecné lhůtě dle ust. § 71 odst. 3 správního řádu, která uplynula dnem 14.8.2017 od učinění podnětu k opatření proti nečinnosti. Podání podnětu dle § 80 odst. 3 správního řádu je považováno za bezvýsledné vyčerpání prostředků ve smyslu § 79 s. ř. s. Žalobce je proto oprávněn domáhat se vydání rozhodnutí žalobou podle § 79 s. ř. s. III. Vyjádření žalovaného k žalobě Ve věci přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích z roku 1990“) bylo na základě podání návrhu 3.5.2017 zahájeno správní řízení a ústní jednání bylo nařízeno na 31.5.2014 ve 14:00 hod. K tomu se dostavil zástupce obviněného J..S., nar. …, sám obviněný se nedostavil, a dále navrhovatel J.S., nar. ... Během jednání navrhl zástupce obviněného předvolat svědky, příslušníky Policie ČR Sokolov, Dopravního inspektorátu a dále kolegu navrhovatele. Po skončení jednání byla žalovanému doručena datová zpráva, ve které zmocňuje JUDr. F. G. a Mgr. Bc. V.V., aby jej zastupovali ve všech právních věcech atd.. Žalovaný kontaktoval telefonicky JUDr. F. G., který mu sdělil, že mu není nic známo, že by obviněného zastupoval J.S. Od června 2017 došlo ze strany Policie ČR, obvodního oddělení Chodov a Městské části Chodov ke značnému nárůstu oznamování přestupků, a to jak podle zákona o přestupcích, tak podle nově platného zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „nový zákon o přestupcích“). Je tak velmi stíženo včasné zpracování došlých oznámení a dále je období letních dovolených a předvolávání případných svědků je tak problematické. Proto bylo domluveno s JUDr. G., že bude nové ústní jednání nařízeno na září 2017, s čímž bez problémů souhlasil. Dne 29.8.2017 vydal Krajský úřad Karlovarského kraje příkaz, v němž žalovanému uložil ve věci nejpozději do 13.9.2017 nařídit ústní jednání, což žalovaný splnil a dne 5.9.2017 nařídil ústní jednání na 27.9.2017 ve 14:00 hod. Dne 19.9.2017 zaslal navrhovatel písemnou omluvu z jednání v uvedeném termínu, neboť v té době čerpal řádnou dovolenou. Žalovaný proto původní termín jednání zrušil a nařídil ústní jednání na 16.10.2017 ve 14:00 hod., o čemž vyrozuměl oba účastníky, zástupce obviněného i svědky. Vzhledem k tomu, že obviněný cestou svého druhého zástupce JUDr. F. G. podal žalobu na ochranu proti nečinnosti, dle žalovaného neopodstatněnou, zaslal žalovaný obviněnému dne 20.9.2017 žádost, aby se písemně vyjádřil, kdo jej v daném přestupkovém řízení zastupuje. Do dne podání vyjádření k žalobě 2.10.2017 se k tomu obviněný nevyjádřil. Nové ústní jednání je nařízeno na den 16.10.2017 ve 14:00 hod. a normálně proběhne. IV. Replika žalobce Žalovaný popisuje průběh správního řízení, které je vedeno u žalovaného pod sp. zn. OŠKV/8013/2017/Fi, když z vyjádření plyne, že správní řízení nebylo dosud u žalovaného ukončeno meritorním rozhodnutím. Žalovaný popisuje údajnou kolizi zastoupení obviněného z přestupku, kterou mohl vyřešit vlastním úsudkem, bez dotazu na zástupce či obviněného, když platí, že účinnou plnou mocí je plná moc později datovaná či doručená. Zcela nadbytečně tak žalovaný zatěžuje obviněného, jeho zmocněnce (J.S.) a údajně další osoby. Tvrdí-li žalovaný, že telefonicky hovořil s JUDr. G., tento údaj není nijak ověřen, ve správním spise není žádný záznam. I kdyby však ve spise záznam byl, šlo by o úkony zcela nadbytečné. Po podání žaloby došlo k vydání příkazu k odstranění nečinnosti Krajským úřadem Karlovarského kraje, a to dne 29.8.2017, čj. 1748/LP/17-7, když nadřízený správní orgán žalovanému uložil nařídit ústní jednání. Žalovaný sice ústní jednání nařídil, nicméně to však nevedlo k meritornímu rozhodnutí a žalobce tak i přesto, že využil důvodně opatření proti nečinnosti, se nedomohl v zákonem daných lhůtách konečného rozhodnutí, když zákon stanoví pro vydání rozhodnutí lhůtu nejvýše 30 dnů, pokud je třeba někoho vyslechnout, jako je to v tomto případě, pak stanoví lhůtu 60 dnů. Ani delší zákonná lhůta však nebyla dodržena a ve věci dosud nebylo vydáno rozhodnutí. Argumentace žalovaného omluvou navrhovatele či letními dovolenými nemůže obstát, když omluva zaslaná prostým e-mailem bez jakýchkoliv dokladů je zcela nedostatečná a obecné argumenty o dovolených nemohou obstát, neboť zákon nerozlišuje roční období. Vzhledem k tomu, že stav nečinnosti stále trvá a lhůty pro vydání rozhodnutí jsou již překročeny o několik měsíců, žalobce trval na podané žalobě. V. Posouzení věci krajským soudem Z čeho soud vycházel O žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu rozhodoval krajský soud podle § 81 odst. 1 s.ř.s. na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Skutkový základ věci K žalovanému byl 3.5.2017 podán návrh J. S. (dále jen „navrhovatel přestupku“) na projednání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích z roku 1990, jehož se měl dopustit žalobce (dále též „obviněný z přestupku“). Přestupkové řízení bylo zahájeno oznámením ze dne 3.5.2017, čj. OŠKV/8013/2017/Fi, které bylo žalobci doručeno 4.5.2017. Ve správním spise je založena plná moc ze dne 31.5.2017 udělená žalobcem J.S. k zastupování „ve správním řízení vedeném Městským úřadem v Chodově pod sp.zn. OŠKV/2013/2017/Fi“. Dle protokolu ze dne 31.5.2017 bylo ve 14:00 hod. zahájeno ústní jednání, jehož se zúčastnil navrhovatel přestupku a obviněný z přestupku se zmocněným zástupcem J.S. Při jednání se vyjádřil obviněný z přestupku a navrhovatel přestupku. Obviněný z přestupku navrhoval, aby byl proveden výslech „všech uvedených svědků ve spise Obvodního oddělení Policie ČR Chodov“. Dále je uvedeno: „Správní orgán pro tento den přerušuje ústní jednání, další termín bude oběma účatníkům i svědkům písemně oznámen.“ Následně je ve správním spise založena generální plná moc ze dne 31.5.2017 udělená žalobcem JUDr. F. G., advokátovi. Dle přípisu Krajského úřadu Karlovarského kraje (dále jen KÚKK“) ze dne 19.7.2017, adresovaného žalovanému, byla tomuto žalovanému nadřízenému správnímu orgánu dne 14.7.2017 doručena žádost žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) ve věci vedené pod sp.zn. OŠKV/2013/2017/Fi. K výzvě KÚKK k doplnění podání žalobce ve vyjádření ze dne 23.8.2017 uvedl, že je jeho zmocněncem v této věci J.S. KÚKK vydal dne 29.8.2017 pod čj. 1748/KP/17-7 příkaz, kterým vyslovil, že byl žalovaný v dané věci od 31.5.2017 do současné doby (29.8.2017) nečinný, a dopustil se tak nedůvodných průtahů v řízení. Žalovanému bylo přikázáno, aby v dané věci nejpozději do 13. září 2017 nařídil ústní k projednání věci a pokračoval tak v zahájeném řízení. Svědci (pprap. K., pprap. H., J.Ř.) a účastníci řízení byli předvoláni k ústnímu jednání na 27.9.2017 ve 14:00 hod. Navrhovatel přestupku se cestou e-mailu k jednání omluvil z důvodu odjezdu na dovolenou a uvedl, že bude zpět za 14 dní. Svědci a účastníci řízení byli k ústnímu jednání předvolání na 16.10.2017 ve 14:00 hod. (předvolání je datováno dnem 19.9.2017). Přípisem ze dne 20.9.2017 vyzval žalovaný žalobce ke sdělení, zda jej v daném řízení zastupuje J.S. či JUDr. F. G. Ve správním spise je následně založena žádost zástupce žalobce J.S. o odročení jednání nařízeného na 16.10.2017 na neurčito do doby, než bude ve věci rozhodnuto v této právní věci zdejším krajským soudem. Žalovaným bylo odpovězeno, že byla žalovaným před odesláním správního spisu zdejšímu krajskému soudu pořízena jeho kopie, proto se jednání uskuteční. Dle protokolu o jednání ze dne 16.10.2017 se k jednání dostavil zástupce žalobce J.S., navrhovatel přestupku a všichni tři svědci. Obsahem protokolu je poučení obviněného (žalobce) a navrhovatele přestupku s nečitelnými podpisy, poučení svědků bez podpisů. Protokol je ukončen: „Účastníci i svědci byli písemně poučeni již v předvolání k ústnímu jednání. Správní orgán úřední jednání pro dnešní den ukončí, neboť zástupce obviněného podal stížnost na postup správního orgánu.“ Následně bylo žalovaným nařízeno ústní jednání na 8.11.2017 v 09:00 hod. (předvoláni účastníci řízení a svědci). Protokol o jednání je datován 16.10.2017 ve 14:00 hod. Jednání se zúčastnil zástupce žalobce J.S., navrhovatel přestupku a svědek J.Ř., další dva svědci, příslušníci Policie ČR se k jednání omluvili ze služebních důvodů (písemná omluva založena ve spise). V úvodu protokolu je uvedeno vyjádření zástupce žalobce J.S., že bylo ústní jednání zahájeno 16.10.2017 ve 14:00 hod. a dosud nebylo ukončeno, neboť protokol z toho dne neobsahuje datum ukončení jednání a podpisy svědků. Dále protokol obsahuje znovu všechna poučení a závěr: „Tímto je předešlé ústní jednání ze dne 16.10.2017 skončeno dne 08.11.2017 v 09:07 h.“ (uvedeny podpisy zúčastněných včetně dvou úředních osob). Právní hodnocení A. Není správná argumentace žalovaného uplatněná při jednání soudu, že žalobce není aktivně legitimován k podání dané žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Aktivní legitimace žalobce je dána již tím, že je ve správním řízení obviněným z přestupku. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“): „Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům“. Požadavek na projednání věci bez zbytečných průtahů je zakotven i ve správním řádu, kde je v § 6 odst. 1 stanoveno: „Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů.“ Nutno je rovněž citovat čl. 36 odst. 1 Listiny, podle něhož: „Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu“. Za „jiný orgán“ je nutno považovat i správní orgán. Právem žalobce proto je domáhat se v případě nečinnosti správního orgánu stanoveným způsobem ochrany. Soud proto činí závěr, že žalobce byl v daném případě aktivně legitimován k podání žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu. Žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je oprávněn podat podle § 79 odst. 1 věta prvá s.ř.s.: „Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.“ Procesní předpis, v daném případě správní řád, v § 80 odst. 1 stanoví: „Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.“ Podle § 80 odst. 3 věta druhá správního řádu: „Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník.“ Žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které k jeho ochraně proti nečinnosti upravuje správní řád, když žalovaným nebylo rozhodnuto ani po té, kdy byl nadřízeným správním orgánem žalovaného vydán příkaz podle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu, podle něhož: „Nadřízený správní orgán může přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebné opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí.“ B. Podle § 112 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“): „Zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních zákonů.“ Řízení o daném přestupku bylo zahájeno na návrh dne 3.5.2017. Přestupkový zákon nabyl účinnosti 1.7.2017. Řízení o daném přestupku nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti přestupkového zákona, a proto se v souladu s přechodným ustanovením v § 112 odst. 4 přestupkového zákona dokončí podle dosavadních zákonů. Procesním předpisem pro řízení o daném přestupku je proto zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) – viz § § 51 správního řádu, podle něhož: „Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o přestupcích obecné předpisy o správním řízení.“ Lhůta pro vydání rozhodnutí je ve správním řádu upravena v § 71 odst. 1, kde je stanoveno, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Podle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu: „Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ.“ Obdobně je lhůta pro vydání rozhodnutí upravena v přestupkovém zákoně, účinném od 1.7.2017, kde je v § 94 stanoveno: „Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.“ Uvedené ustanovení přestupkového zákona dopadá na řízení zahájená po dni účinnosti přestupkového zákona a soud jej na tomto místě zmiňuje jen proto, že je zde lhůta 60 dnů pro rozhodnutí ve věci stanovena obdobně jako lhůta stanovená podle správního řádu za situace, že je nutno nařídit ústní jednání a vyslechnout svědky, jak tomu je v daném správním řízení. Počítání času je ve správním řádu upraveno v § 40, kde je v odst. 1 písm. a) část věty před středníkem stanoveno, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Návrh byl podán 3.5.2017 (středa) a lhůta k vydání rozhodnutí počala běžet dne 4.5.2017 (čtvrtek). Za situace, že byla vzhledem k nutnosti nařídit ústní jednání a vyslechnou svědky odůvodněna lhůta 60ti dnů, uplynula tato lhůta dne 2.7.2017 (neděle). Podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu část věty před středníkem připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Lhůta k vydání rozhodnutí tak marně uplynula dnem 3.7.2017 (pondělí). C. Soud o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu rozhodoval podle § 81 odst. 1 s.ř.s. na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. V řízení o daném přestupku zahájeném dne 3.5.2017 nebylo žalovaným rozhodnuto ke dni rozhodnutí soudu, tj. do 5.12.2017, jak shodně uvedli zástupce žalobce a zástupkyně žalovaného. Soud posuzoval v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny a § 6 odst. 1 správního řádu, zda byla nečinnost žalovaného v daném přestupkovém řízení zapříčiněna zbytečnými průtahy, či zda pro ni byly dány důvody, jež nelze označit za zbytečné průtahy. K závěru, že byl žalovaný v řízení o daném přestupku od 1.6.2017 nečinný, a to na základě zbytečných průtahů, dospěl soud na základě zjištění ze správního spisu. Při ústním jednání dne 31.5.2017 zástupce obviněného z přestupku (žalobce) navrhl výslech svědků. Následné ústní jednání bylo žalovaným nařízeno na 27.9.2017, ačkoliv bylo příkazem nadřízeného správního orgánu stanoveno nařídit ústní jednání do 13.9.2017. Za zbytečný průtah v jednání je však nutno označit, že se ústní jednání dne 27.9.2017 nekonalo, a to proto, že navrhovatel oznámil odjezd na dovolenou a uvedl, že bude zpět za 14 dní. Ústní jednání se nekonalo, aniž by žalovaný navrhovatele vyzval k prokázání tohoto jeho tvrzení, aby mohl jednoznačně posoudit, zda je nutno omluvu navrhovatele zohlednit (např. zaplacený pobyt mimo místo bydliště apod.) a ústní jednání bez dalšího nařídil v jiném termínu. Za zbytečný průtah je nutno označit i skutečnost, že se ústní jednání nekonalo ani v následně nařízeném termínu 16.10.2017, a to proto, že „zástupce obviněného podal stížnost na postup správního orgánu“. Ze správního spisu není zřejmé, o jakou stížnost se jednalo. Ve správním spisu není založena listina s obsahem takové stížnosti či úřední záznam obsahující text stížnosti. Není zřejmé, jak a zejména v jakém časovém úseku byla tato stížnost řešena. Konečně je pak nutno za zbytečný průtah označit postup při ústním jednání dne 8.11.2017 (protokol označen datem 16.10.2017). K tomuto jednání se dostavil zástupce obviněného (žalobce) a navrhovatel. V kolonce u dvou svědků, příslušníků Policie ČR, je uvedeno, že jsou omluveni. V kolonce u svědka J.Ř. jsou uvedeny jeho nacionále a není uvedeno, že by byl nepřítomen nebo omluven, proto není zřejmé, proč nebyl tento svědek vyslechnut, když dle protokolu byl jednání přítomen. Nedůvodnou je i argumentace žalovaného, že bylo nutno zjistit, kým je ve správním řízení obviněný zastoupen. Již z přípisu KÚKK ze dne 19.7.2017, adresovaného žalovanému, je zřejmé, že zástupcem obviněného v daném správním řízení je J.S. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný nerozhodl v daném správním řízení o přestupku bez zbytečných průtahů. Závěr Podle § 81 odst. 2 s.ř.s.: „Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.“ Žalobu shledal soud důvodnou. Uložil proto žalovanému ve smyslu § 81 odst. 2 s.ř.s. povinnost vydat rozhodnutí v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. OŠKV/8013/2017/Fi, do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta stanovená k vydání rozhodnutí vychází z ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. Náklady řízení Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal podle § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku, odměně advokáta stanovené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), náhradě cestovních výdajů advokáta a náhradě za promeškaný čas advokáta. Zástupce žalobce, advokát, je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se částka odměny advokáta zvyšuje o DPH vypočtenou podle zákona č. 235/2004 Sb. za použití sazby platné v době rozhodnutí soudu, tj. 21 %. Sazba za jeden úkon právní služby ve věcech žalob projednávaných podle soudního řádu správního činí podle § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 advokátního tarifu 3.100 Kč a podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu má advokát za jeden úkon právní služby nárok na paušální částku 300 Kč. Odměna advokáta sestává ze čtyř úkonů právní služby, a to jednoho úkonu podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu (převzetí a příprava věci), dvou úkonů podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (podání žaloby a repliky k vyjádření žalovaného) a jednoho úkonu podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (účast na jednání soudu dne 5.12.2017), tj. 12.400 Kč, a z paušální částky za čtyři úkony ve výši 1.200 Kč, tj. celkem 13.600 Kč. Náhrada za promeškaný čas v rozsahu dvou hodin za cestu z Domažlic do Plzně a zpět činí podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu 400 Kč (4 půlhodiny po 100 Kč). Náhrada cestovních výdajů advokáta k jednání soudu dne 5.12.2017 vozidlem HYUNDAI XD za 116 km z Domažlic do Plzně a zpět činí 695,40 Kč. Sazba základní náhrady činí podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 440/2016 Sb. 3,90 Kč /1 km, tj. za 116 km částka 452,40 Kč. Průměrná cena pohonné hmoty (benzinu automobilového 95 oktanů) činí 29,50 Kč/1 litr. Průměrná spotřeba dle technického průkazu činí 7,1 l/100 km. Náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu za 116 km činí 243 Kč. Advokátovi náleží částka 14.695,40 Kč (13.600+400+695,40). DPH z této částky je 3.086,03 Kč. Odměna advokáta činí 17.781,43 Kč, tj. 17.781 Kč. K odměně advokáta bylo připočteno 2.000 Kč za zaplacený soudní poplatek podle položky 18, bod 2. písm. d) Sazebníku poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Náklady řízení tak činí 19.781 Kč. K plnění byla podle § 64 s.ř.s. k § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. s ohledem na technické možnosti žalovaného správního orgánu stanovena třicetidenní lhůta, platební místo bylo podle § 64 s.ř.s. k § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. stanoveno k rukám advokáta žalobce.

Poučení