57 Af 15/2020 – 146

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj), soudce Mgr. Alexandra Krysla a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobců: a) D. L. H. sídlem B. b) Development Trade s.r.o. sídlem Melantrichova 970/17, 110 00 Praha 1 oba zastoupení advokátem Mgr. Michalem Varmužou sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Celní úřad pro Plzeňský kraj sídlem Antonína Uxy 11, 301 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 7. 4. 2020, č. j. 26555–36/2020–600000–11, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Napadené rozhodnutí

1. Žalobci se žalobou domáhali přezkoumání rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro Plzeňský kraj ze dne 7. 4. 2020, č. j. 26555–36/2020–600000–11 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobců proti opatření o zadržení 4 kusů technických herních zařízení typu Pegasus včetně příslušenství a finanční hotovosti ve výši 450 Kč pro důvodné podezření, že v souvislosti s jejich užíváním dochází k porušování zákona o hazardních hrách. Věci byly zadrženy dne 6. 3. 2020 v provozovně HERNA SPORT–BAR na adrese náměstí B.. O zadržení věcí byl sepsán úřední záznam ze dne 6. 3. 2020, č. j. 26555–24/2020–600000–61.

II. Žaloba

2. Podle podané žaloby měl být žalobce a) pouze osobou povinnou, nikoliv kontrolovanou, neboť aktivně nezajišťuje podmínky pro provozování soutěží Pegasus – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 347/2019–38 či rozsudky Krajského soudu v Ostravě č. j. 25 Af 26/2019–51 a č. j. 25 Af 38/2019–50. Obsluhu soutěží si žalobce b) zajišťuje osobami na dohodu o provedení práce. Žalobce a) ani nepronajímá žalobci b) žádné prostory k provozu soutěží Pegasus, tyto má v pronájmu od společnosti ABMN.CZ s.r.o., která je má v pronájmu od majitele budovy.

3. Podle žalobců informace, které má celní úřad již dlouhodobě o soutěžích Pegasus, důvodnost podezření vyvracejí, resp. zeslabují natolik, že se celní úřad již nemůže na důvodné podezření odvolávat.

4. Z hlediska soutěže Pegasus se jedná koncepčně o zcela novou soutěž, zásadně odlišnou od jakékoliv jiné soutěže, kterou celní úřady zařazují pod tzv. kvízomaty. Z hlediska základních principů soutěže Pegasus popsaných následně i žalovaným v protokolu o kontrole se zcela evidentně jedná o soutěž, kterou nelze podřadit pod zákon o hazardních hrách, neboť v ní zcela absentuje náhoda nebo neznámá skutečnost, která by rozhodovala zcela nebo z části o výhře či prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách, a chybí tak ono důvodné podezření ve smyslu ustanovení § 121 zákona o hazardních hrách.

5. Žalobci uvedli, že ze strany celního úřadu došlo k zásadnímu pochybení. Celní úřad má dlouhodobě informace o soutěžích Pegasus včetně náhledu na průběh hry Tetrix. Tyto informace však záměrně vykládá účelově tak, aby obhájil důvodnost zadržení. V rámci zadržení věcí správní orgán I. stupně v úředním záznamu uvedl co do důvodnosti zadržení, že „prvek náhody je obsažen v tom, že výše výhry prezentovaná bonusovou hodnotou otázky, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč nemá možnost ovlivnit její výši. Sázející nezná předem četnost ani výše hodnot budoucích generovaných bonusových“. Tímto tvrzením celní orgán zcela vyloučil důvodnost podezření ve smyslu § 121 zákona o hazardních hrách, neboť soutěž Pegasus žádné náhodně generované bonusové otázky neobsahuje a nikdy neobsahovala. Zadržení tedy bylo od počátku zcela zjevně nezákonné.

6. Žalobci poukázali na to, že podstatným slovem v ustanovení věty první v § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách je právě slovo „důvodné“, které značí, že celní správa musí mít ono podezření od počátku velmi pečlivě zdůvodněno, zjištěno na podkladě konkrétních skutečností, a musí být schopna od počátku vysvětlit, v čem spočívá ona náhoda v soutěži, která rozhoduje o výhře nebo prohře ve smyslu hazardního zákona, aby se vůbec jednalo o zařízení či hru spadající pod hazardní zákon. Nestačí jakékoliv podezření s odkazem na vzhled zařízení či obecné formulace o možné náhodě. Důvodnost podezření o náhodě v soutěži ve smyslu hazardního zákona musí být pečlivě doložena konkrétními skutečnostmi, důkazy a podklady, na jejichž základě bylo podezření zjištěno a čím je zdůvodněno v dostatečné intenzitě. V opačném případě by byla připuštěna libovůle celní správy v zabavování věcí v tomto směru a dotčené osoby by byly vystaveny ze strany celní správy zadržování věcí a čekání na výsledek podle všeho několikaletého správního řízení.

7. Žalovaný se zcela účelovými tvrzeními vypořádal se skutkovými námitkami žalobců proti tomu, že už podle dosavadních zjištění celního úřadu chybí ono důvodné podezření. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že koriguje závěr kontrolní skupiny o prvku náhody v podobě bonusové otázky, která v soutěži samozřejmě není. Dále pak uvedl, že se ve hře nachází náhled na průběh hry Tetrix, nicméně dle žalovaného je dobrovolný a tím není vyloučena náhoda v soutěži, kterou lze hrát bez náhledu na průběh hry, a tím zůstává v soutěži náhoda z pohledu soutěžícího. Současně tvrdil, že jednu linii ve hře Tetrix lze složit za cca 1–2 minuty, takže náhled na 10 kol dopředu by mohl trvat např. ca hodinu, a to je odrazující pro soutěžící atd.

8. K tomu, jaké jsou principy soutěže Pegasus, žalobci k důkazu odkázali na protokol o kontrole Celního úřadu pro Zlínský kraj č. j. 15951–11/2019–640000–61. K tomuto protokolu o kontrole uvedli, že na jednu stranu Celní úřad pro Zlínský kraj uvedl, že dle jeho skutkových zjištění soutěžící má náhled na celý průběh soutěže, na to, jaké hodnoty (zda Tetrix odměnu nebo Pegasus) a v jaké výši může v jednotlivých kolech získat, a na druhou stranu pak uvedl zcela nesmyslně v závěrečném hodnocení stran údajné náhody v soutěži, že soutěžící neví, kdy získá Tetrix odměnu a v jaké výši, a v tom má spočívat náhoda v soutěži Pegasus. O tom, že zjištěná charakteristika soutěže celním úřadem vylučuje následné tvrzení celního úřadu o údajné náhodě, není pochyb. Totéž pak vyplývá např. i z protokolu o kontrole Celního úřadu pro Karlovarský kraj č. j. 27509–12/2019–540000–61.

9. Pro posouzení soutěže Pegasus jsou v prvé řadě podstatná pravidla soutěže. Pracovníci celního úřadu odsouhlasili, že jsou s nimi seznámeni, tedy že ví, jaké jsou jejich možnosti v soutěži, jaké jsou principy atd. Obsah pravidel nebyl zjištěn celní správou podle všeho ani částečně, a pracovníci celní správy pravidla soutěže podle všeho ani nečetli, rovnou je odsouhlasili, aniž tedy věděli aspoň částečně, co je v nich napsáno. Pravidla soutěže, která celní správa zcela evidentně nezjišťovala, jsou pro samotné posouzení věci velmi podstatná.

10. U jiných soutěží, u kterých celní úřady tvrdí, že se má jednat o nelegální hazard, v minulosti a i v současné době celní orgány dlouhodobě uvádí, že „náhoda spočívá v tom, že soutěžící nemá náhled na celý průběh hry a neví, jak může hra skončit a kolik může soutěžící získat atd.“ U soutěže Pegasus je ale náhled na celý možný průběh hry v soutěži přítomen v dovednostní části hry Tetrix, jak ostatně uvedli i pracovníci Celního úřadu pro Zlínský kraj dle protokolu o kontrole č. j. 15951–11/2019–640000–61. Cílem pro soutěžícího je z 96 možných a dostupných kombinací předem daných výsledků najít pro sebe tu nejvýhodnější možnost získání výhry, včetně přípustných vzájemných kombinací.

11. Pegasus je strategická hra, kde jsou soutěžícímu známy dopředu všechny okolnosti, které potřebuje k tomu, aby si stanovil pro sebe optimální podíl odměn Kredit/Banka, o které chce hrát. O výši celkové odměny v soutěži si soutěžící rozhoduje sám. Není to software v zařízení nebo náhoda zabudovaná v soutěži, kdo určuje, kolik v soutěži soutěžící získá, ale je to soutěžící, který si volí nákupy jednotlivých kol tak, aby získal podle něj nejlepší možnou výhru, výše výhry je na soutěžícím a jeho vědomostech a dovednostech.

12. V soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem a soutěžící při vstupu do hry má k dispozici v každé Vizualizaci vždy v dovednostní části hry Tetrix aktuální náhled na celý průběh soutěže, na počet kol předem, který se rovná poměru aktuální částky v kreditu / aktuální výše ceny za nákup, kterou si zvolí. Je pouze na soutěžícím, kterou vizualizaci si po získání náhledu na jednotlivé Vizualizace v Tetrix soutěži vybere a odehraje. V Tetrix soutěži se soutěžícímu neodečítají žádné finanční prostředky, z finančního hlediska je tedy náhled zcela zdarma, nedochází k žádnému vkladu do soutěže. Po odehrání Tetrix hry se soutěžící následně rozhodne, kterou Vizualizaci si zvolí, zda vůbec nějakou, a případně může soutěž opustit bez ztráty jakékoliv finanční částky. V rámci Tetrix soutěže se z kreditu žádné prostředky neodečítají.

13. Žalobci dále k důkazu předložili rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro Plzeňský kraj č. j. 100767–12/2019–600000–12, kde se na str. 2 a 3 v rámci argumentace uvádí, že při zkoušce hry Pegasus pracovník celního úřadu vyzkoušel v rámci hry Tetrix náhled na 3 kola dopředu a následně při „válcové“ hře se postavení symbolů na válcích po jejich zastavení shodovalo s náhledem (str. 2 rozhodnutí). Dále však ředitel Celního úřadu pro Plzeňský kraj opětovně uvedl neustále omílanou argumentaci, že výhra ve Vizualizaci je závislá na náhodném zastavení výherní kombinace na válcích a že soutěžící neví, kdy co nastane, ačkoliv o jednu stránku zpět uvedl, že soutěžící dopředu vidí v náhledu, jak se mu symboly na válcích zastaví. Už z náhledu na 3 kola dopředu vytvořeného celním úřadem v této věci je zřejmé, že válce nemohou být ovládané generátorem náhody, ale potvrzuje to tvrzení žalobců, že vše je pevně nadefinováno dopředu a v náhledu má soutěžící veškeré informace o kolech, co nastane, jestli Pegasus odměna, Tetrix odměna a v jaké výši, včetně postavení symbolů na válcích, tedy pouhého grafického pozadí.

14. Dále žalobci k důkazu předložili protokol o kontrole Celního úřadu pro Kraj Vysočina č. j. 110924–10/2019–630000–61, kde celní úřad řádně uvedl kontrolní zjištění v tom směru, že z náhledu na průběh hry Tetrix zjistil i postavení symbolů pro dané kolo a následně se po zakoupení soutěžního kola postavení symbolů shodovalo s náhledem. To potvrzuje tvrzení žalobců, že vše je v soutěži předem nastaveno, včetně průběhu Vizualizace pro každé kolo, a ani zastavení symbolů v daném kole tedy není soutěžícímu předem neznámou skutečností, není z pohledu soutěžícího tedy náhodné.

15. Samotná Vizualizace nic negeneruje, pouze zopakuje soutěžícímu již známý průběh jednotlivých kol, tak jak jej viděl v Tetrix dovednostní soutěži. Tedy za předpokladu, že se soutěžící rozhodne si některá kola z jednotlivých Vizualizací zakoupit.

16. Na podkladě podrobného shrnutí průběhu a principů hry žalobci uvedli, že soutěžící ví předem prakticky vše, zná celý průběh hry a všechny možné výsledky, kolik tedy může ve hře vyhrát; jediné, co logicky nezná, jsou otázky v Pegasus bance, jaké konkrétní bude muset zodpovědět (to již není o náhodě, ale o znalostech soutěžícího). V průběhu soutěže ani v jednom kole nepřistupuje ke vkladu soutěžícího do soutěžního kola z pohledu soutěžícího náhoda nebo předem neznámá okolnost, a nejsou tak splněny podmínky pro to, aby bylo možno soutěž podřadit pod zákon o hazardních hrách, protože soutěžící přesně předem ví, co v daném kole nastane, jakou získá odměnu, zda Tetrix nebo Pegasus a v jaké výši, včetně grafického pozadí, jak proběhne atd. Každá vizualizace v soutěži Pegasus nabízí při vstupu soutěžícího do hry soutěžícímu jiný poměr přímých Tetrix odměn a Pegasus odměn do znalostní Pegasus Banky a v rámci Tetrix hry si soutěžící tedy zjistí, která Vizualizace mu např. v 10 kolech nabídne z pohledu soutěžícího pro něj nejvýhodnější poměr Tetrix a Pegasus odměn.

17. Rovněž tvrzení celních úřadů o tom, že vytváření náhledu je časově složité, bylo zcela nesmyslné. Hru Tetrix vycházející ze staré známé hry Tetris zvládne „10leté dítě s jednou rukou za zády“. Hra Tetrix je dovednostní a při hraní v podstatě má pozitivní vliv na soutěžícího, neboť rozvíjí logické myšlení a postřeh a soutěžící při ní získá zkušenosti, jak vytvoření náhledu urychlit, jak skládat symboly tak, aby rychleji vytvořil např. více linií současně a tím průběh hry urychlil atd.

18. Žalobci dále citovali rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 1 As 136/2018, ve kterém se jednalo o starý typ „kvízomatu“ – Vědomostní soutěž, kde soudy co do náhody shledaly ten problém, že ve hře byly zařazeny tzv. dílčí prohry. To je rozdíl oproti soutěži Pegasus, kde má soutěžící náhled na celý průběh soutěže předem a ví, jak a s jakou částkou může na konci soutěže skončit.

19. Z hlediska toho, zda soutěžící bude vědět správnou odpověď na soutěžní otázku nebo splní dovednostní úkol, nelze hovořit o náhodě ve smyslu zákona o hazardních hrách, neboť správné zodpovězení otázky či splnění úkolu je zcela v dispozici soutěžícího, a nemůže se tedy jednat o náhodu či neznámou okolnost. K tomu žalobci citovali rozsudek zdejšího soudu ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. 57 Af 23/2016.

20. Stejně tak závěr celního úřadu, že soutěžící si nemusí náhled v Tetrix soutěži vytvořit, a proto bude získání přímých Tetrix odměn pro něj neznámou nebo náhodou, byl zcela nesmyslný, protože to již není o náhodě, kterou by soutěžící nemohl ovlivnit a která by v soutěži rozhodla o výhře nebo prohře namísto soutěžícího, ale je to o rozhodnutí samotného soutěžícího, že informaci o průběhu celé soutěže nechce, nikoliv o náhodě pevně zabudované v soutěži, na kterou by soutěžící neměl vliv.

21. Žalobci navrhli, aby soud napadené rozhodnutí i jemu předcházející opatření o zadržení věcí zrušil a uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

22. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhnul její zamítnutí, přičemž setrval na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jako dozorovaná i kontrolovaná osoba byl kontrolní skupinou v průběhu kontroly v provozovně vyhodnocen žalobce a), který byl v době kontroly na místě přítomen. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobce b) označuje za provozovatele technických herních zařízení, byl následně úřední záznam o zadržené věcí zaslán i žalobci b). Jak vyplývá z živnostenského rejstříku, má žalobce a) v místě, kde byla provedena kontrola, adresu své provozovny, přičemž žalobce b) nemá v dostupných rejstřících provozovnu uvedenu žádnou. Přes v rámci kontroly předložené písemnosti (smlouva o podnájmu, upozornění pro personál provozoven, dohody o provedení práce a hmotné odpovědnosti) a označení provozovny měl žalovaný za to, že nedošlo k pochybení při určení dozorované a kontrolované osoby. K tomuto určení postačuje pouhé důvodné podezření a toto bylo dáno, kdy nelze odhlédnout jak od shora zmiňované existence provozovny žalobce a) a absence provozovny u žalobce b) v místě kontroly, tak od rozporu mezi rozsahem práce sjednaným dohodami o provedení práce (maximálně 4 hodiny měsíčně) a rozsahem skutečně prováděné práce při obsluze THZ. Tvrzení žalobců, že obsluha soutěží Pegasus je zajištěna pouze osobami na základě dohod o provedení práce, dle názoru žalovaného neobstojí, neboť pokud by byla plně zajištěna obsluha pouze osobami, s nimiž byla žalobcem b) uzavřena dohoda o provedení práce [žalobce a) a paní T. T. L.] v rozsahu této dohody o provedení práce (4 hodiny měsíčně, a tedy celkem 8 hodin měsíčně u obou dohod), připadalo by při non–stop provozu na obsluhu THZ z tohoto rozsahu pouhých 16 minut za 24 hodin provozu a tedy méně než 1 minuta na jednu hodinu provozu. Otázka provozovatele THZ bude postavena najisto v případném následném správním řízení. Skutečnost, že by žalobce a) měl být toliko povinnou osobou, neplynula dle žalovaného ani z žádného z žalobci citovaných rozsudků. Dále žalovaný poukázal na to, že pokud označil při kontrole žalobce a) jako dozorovanou (kontrolovanou) osobu a v průběhu návazného správního řízení by dospěl k závěru, že žalobce a) není provozovatelem THZ, nikterak žalobce a) na jeho právech nezkrátil.

23. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zdůvodnil, proč nelze směšovat pojem „bez důvodných pochybností“ s pojmem „důvodné podezření“, a vyložil, v čem spatřoval důvodné podezření opravňující k přijetí opatření o zadržení věci. V rozhodnutí dále korigoval kontrolní závěr kontrolní skupiny celního úřadu ve smyslu toho, že hráč nezná předem četnost ani výše hodnot budoucích generovaných bonusových, jak byl prvek náhody popsán v úředním záznamu o zadržení věci, neboť tento závěr při posouzení skutkových zjištění učinit nelze. K tomuto žalovaný podotkl, že tento závěr nelze učinit bez dalšího, když nedopadá na situaci, kdy hráč využije možnost náhledu na následující průběh hry. Naopak je tomu u hráče, který možnosti náhledu nevyužije. Pokud se týká tvrzení žalobců, že soutěž Pegasus žádné náhodně generované bonusové otázky neobsahuje a nikdy neobsahovala, neboť všechny kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem, žalovaný uvedl, že z pohledu hráče se bezpochyby jedná o náhodný proces, který nemůže nijak ovlivnit, přičemž nutnost posuzovat prvek náhody z pohledu hráče a nikoliv z pohledu hardwarového či softwarového vybavení vyplývá z důvodové zprávy k ZoHH i z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek NSS ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018–32). Na výše uvedeném nic nemění ani žalobci předložený znalecký posudek č. 06/2019/ČR vyhotovený Ústavem súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině, neboť rozhodující je vždy posouzení prvku náhody z pohledu hráče, nikoliv z hlediska softwarového nastavení, k čemuž se znalecký posudek vyjadřoval.

24. Při přijetí opatření kontrolní skupina vycházela ze situace na místě kontroly a ze skutečností, které jí byly známy z úřední činnosti, přičemž soutěž Pegasus posuzovala z pozice běžného hráče. K ověření principů hry kontrolní skupina na místě kontroly provedla kontrolní nákup, o čemž svědčí úřední záznam o následné kontrolní činnosti včetně videozáznamu. V rámci kontrolního nákupu pak provedla kontrolní skupina i žalobci zmiňovaný náhled na další průběh soutěže po složení jedné linie, přičemž je pravdou, že náhled se následně shodoval se skutečným postavením „válců“. Žalovaný však považoval za nepřiléhavé vyjádření žalobců k žalovaným tvrzené časové náročnosti vytváření náhledu. Z žalobci poskytnutých Pravidel hry k soutěži Pegasus pod bodem 5.3 vyplývá, že pro získání možnosti náhledu je pro každé z kol potřeba složit určitý počet linií ve hře Tetrix. Žalovaný nikterak nerozporoval tvrzení žalobců, že tuto hru zvládne hrát i 10leté dítě, potažmo pracovníci celního úřadu. Z videozáznamu k provedenému kontrolnímu nákupu vyplývá, že kontrolní skupině trvalo sestavení jedné linie přibližně 2 minuty. Pokud však žalovaný přihlédne i k předchozím kontrolním zjištěním (přičemž tak postupuje ve prospěch žalobců), lze konstatovat, že časová náročnost složení jedné linie činí nejméně 1 minutu. Ačkoliv se takto podaný časový úsek může jevit jako velmi krátký, v případě, že soutěžící chce využít možnosti náhledu na 10 kol dopředu, jež ve své žalobě žalobci příkladmo uvádí, což při sázce 5,– Kč odpovídá vkladu 50,– Kč, složení potřebných linií by soutěžícímu trvalo 65 minut a časovou náročnost vytváření náhledu tak není možno popřít. I v případě, že soutěžící provede náhled na pouhá 3 kola, jedná se o časový úsek nejméně 6 minut oproti 15,– Kč sázky, přičemž časová náročnost narůstá i v případě dalších kombinací nastíněných žalobci. Časová náročnost složení potřebného počtu linií pro náhled tak může z pohledu běžného hráče soutěžícího od využití tohoto instrumentu odradit.

25. V souvislosti s možností náhledu pak žalovaný považoval za podstatný fakt, že hru je možno hrát bez využití náhledu, tedy nezávisle na hře Tetrix. V případě, že hra je hrána nezávisle na hře Tetrix, tedy bez informace o četnosti a výši hodnot budoucích odměn, což hra umožňuje, je výše Tetrix odměn a jejich četnost z pohledu soutěžícího zcela náhodná a hra probíhá jako na klasickém výherním hracím přístroji, čímž je důvodné podezření, že o výhře nebo prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost, dostatečně podloženo. K tomuto žalovaný odkázal na závěr Krajského soudu v Brně v jeho rozsudku č. j. 29 A 151/2019–52 ze dne 12. 11. 2019, kde se soud pod bodem 43 vyjádřil k prvku náhody v případě nevyužití náhledu u soutěží Pegasus a konstatoval, že „v případě, že se soutěžící rozhodne, že bude hrát tak, že nevyužije možností vyplývajících z hry Tetrix, je „nenáhodný“ prvek soutěže, jak o něm žalobci hovoří (přinejmenším z pohledu soutěžícího) natolik oslaben, že je akceptovatelný závěr o „důvodném podezření“ ve smyslu ustanovení § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách.“ 26. Dále žalovaný uvedl, že v rámci válcové hry lze za výhru považovat pouze hodnotu, která se v případě výherní konstelace symbolů na válcích přepíše do kreditu. Naopak v případě nevýherního rozložení symbolů nelze považovat navýšení vkladu na dvojnásobek a jeho „přesunutí“ do Pegasus banky za výhru, neboť i to pro hráče v zásadě představuje prohru, když s takovouto částkou nemůže volně disponovat a teprve po vyčerpání kreditu je hráči nabídnuta možnost o výši Pegasus banku dále soutěžit ve vědomostní části hry. Získání výše vkladu zpět z Pegasus banku je však pro běžného hráče zpravidla pouze teoretické, když vědomostní hra, jak vyplývá z žalobci předložených pravidel hry, je rozdělena do několika úrovní, kdy v prvních kolech hráč hraje o zanedbatelné částky (ve výši 5 %, 10 %, 20 % Pegasus banku), teprve ve čtvrtém kole hráč hraje o 50 % Pegasus banku a až v posledním nejtěžším pátém kole by hráč mohl teoreticky usilovat o 100 % Pegasus banku. To vše za situace, kdy hráč nemá žádnou nápovědu, možnost zvolení odpovědi je časově omezena a při nesprávné odpovědi ztrácí veškerou hodnotu Pegasus banku a již nemůže ve hře pokračovat.

27. Žalovaný se tak domníval, že ředitel Celního úřadu pro Plzeňský kraj námitky podané žalobci oprávněně svým rozhodnutím zamítl, neboť opatření o zadržení herních zařízení shledal jako důvodné a dostatečně podložené. Smyslem zadržení věci je zabránění porušování zákonem stanovených povinností a opatření důkazů pro navazující řízení. Zjišťování skutečného stavu věci tak, jak navrhují žalobci, považoval žalovaný v této fázi řízení za naprosto nadbytečné a v podstatě absurdní, neboť by vedlo k nemožnosti institut zadržení věci reálně využít.

IV. Posouzení věci soudem

28. V souladu s § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

29. Soud o podané žalobě rozhodoval bez nařízení jednání, neboť žalovaný s takovým způsobem vyřízení věci souhlasil a žalobci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili k výzvě soudu, ačkoli byli řádně poučení (§ 51 odst. 1 s.ř.s.).

V. Rozhodnutí soudu

30. Soud neshledal žalobu důvodnou.

31. S principy fungování hry Pegasus byl soud seznámen již díky své předchozí rozhodovací praxi, od níž se, i s ohledem na její souladnost s ustálenou judikaturou napříč správními soudy České republiky v posledních dvou letech, neodchýlil ani ve věci nyní projednávané.

32. Předně se soud zabýval otázkou postavení žalobce a) v řízení vedeném celním úřadem. Shledal při tom, že do veřejných subjektivních práv žalobce a) nebylo napadeným rozhodnutím ani jemu předcházejícím řízením nepřípustně zasaženo. V úředním záznamu o zadržení věcí byl žalobce a) označen jako provozovatel technických herních zařízení, resp. dozorovaná osoba a osoba, jež měla věci v době kontroly u sebe. Protokol o zadržení věcí byl doručen žalobci b) dne 10. 3. 2020 a zástupci žalobce b), resp. obou žalobců v tomto řízení, dne 13. 3. 2020. V napadeném rozhodnutí se ředitel celního úřadu procesním postavením obou žalobců podrobně zabýval na str. 5 a 6.

33. Podle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách se osobě, která má věc u sebe, předává kopie protokolu o zadržení věci, zatímco dozorované osobě se doručuje jeho stejnopis. Právo podat námitky proti opatření o zadržení věci má dozorovaná osoba (§ 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách v rozhodném znění).

34. V žalobci citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2020, č. j. 1 As 347/2019–38, kasační soud ve skutkově podobném případu vymezil z pohledu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách postavení dozorované osoby a osoby, která má věc v době zadržení u sebe, když procesní postavení těchto osob se liší. Ovšem žalobci nijak nekonkretizovali, jak měla být jejich práva zasažena uvedeným postupem celního úřadu, který přiznal žalobci a) postavení kontrolované (dozorované) osoby. Důsledek je přitom ten, že celní úřad toliko zlepšil procesní postavení žalobce a), neboť osoba dozorovaná má oproti osobě, jež má věc v době zadržení u sebe, právo na podání písemných námitek. Tím v projednávaném případě nebyla dotčena práva žalobce b), jenž měl být dle tvrzení žalobců skutečným provozovatelem herních zařízení Pegasus. Napadeným rozhodnutím bylo meritorně rozhodnuto o námitkách obou žalobců, zastoupených týmž zmocněncem. Proto nelze ani případné pochybení v postupu celního úřadu, který by určité osobě přiznal procesní právo „navíc“, aniž by tím byl poškozen kterýkoli jiný účastník správního řízení či sám veřejný zájem, považovat za takové pochybení, které by snad mělo samo o sobě odůvodnit zrušení napadeného rozhodnutí.

35. Soud vedle toho nemohl přehlédnout argumentaci žalovaného, zejména že se zadržená technická herní zařízení nacházela v provozovně, již má žalobce a) oproti žalobci b) zapsánu v živnostenském rejstříku. Také vzhledem k doloženému rozsahu práce dvou zaměstnanců na dohody o provedení práce (u každého v rozsahu maximálně čtyř hodin měsíčně), jedním z nichž byl žalobce a), mohli kontrolující na místě jen stěží určit a najisto postavit, zda žalobce a) v okamžiku kontroly obsluhoval herní zařízení právě na základě dohody o provedení práce uzavřené s žalobcem b).

36. Soud přisvědčil žalobcům v tom, že celní úřad v záznamu o zadržení věcí pochybil, jestliže jako prvek náhody, vedoucí spolu s ostatními definičními znaky hazardní hry k „důvodnému podezření“ ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, označil náhodně generované bonusové hodnoty otázky, protože ty nejsou součástí hry Pegasus. Toto pochybení nicméně nezakládá nezákonnost opatření o zadržení věcí, potažmo napadeného rozhodnutí, protože ředitel celního úřadu v napadeném rozhodnutí na str. 4 tuto nesrovnalost odstranil a jeho závěry měly oporu v ostatních součástech spisového materiálu (srov. zejména úřední záznam o následné kontrolní činnosti ze dne 10. 3. 2020 a protokol o kontrole ze dne 26. 5. 2020). Lze citovat z bodu 21 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2021, č. j. 2 As 266/2020–52, podle kterého „[ú]řední záznam o zadržení věci obsahoval všechny zákonné náležitosti, jak jsou vymezeny v § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách (tj. důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství). Úřední záznam ani samotné opatření o zadržení věci, není správním rozhodnutím z hlediska formálního ani materiálního (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2021, č. j. 6 As 247/2020 – 44), na jeho odůvodnění tedy nelze klást požadavky jako na správní rozhodnutí.“ Odkázat lze i na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2021, č. j. 55 Af 37/2019–146, podle jehož bodu 47 platí: „S ohledem na charakter institutu zadržení věci jako operativního a předstižného nástroje, při němž se nepředpokládá vydávání formálního rozhodnutí, nýbrž jen sepis úředního záznamu, zde přitom není prostor k tomu, aby dozorový orgán podrobně zdůvodňoval, v čem spatřuje naplnění zákonných podmínek pro zadržení věci, a detailně se vyjadřoval ke každé potenciálně sporné otázce. Žalovaný a její ředitel následně své úvahy precizovali v záznamu o provedené zkoušce a v napadeném rozhodnutí. Požadavky žalobkyně a) na žalovaného, podle nichž má již v rámci zadržení zařízení Pegasus v co možná nejširší míře zjistit skutečný stav věci, je třeba odmítnout jako neopodstatněné, neboť by tím popřely operativní povahu institutu zadržení věci jakožto faktického opatření, které má, jak v důvodové zprávě nastínil zákonodárce, reagovat na bezprostřední zjištění celních orgánů „v terénu“.“ 37. Se shora uvedeným hodnocením se zdejší soud plně ztotožnil. Vzhledem k tomu, že z úředního záznamu o zadržení věcí byl seznatelný důvod zadržení – podezření z provozování hazardní hry bez příslušného povolení, považoval soud za dostačující, pokud se k prvku náhody obsáhleji vyjádřil až ředitel celního úřadu v napadeném rozhodnutí, a sice v souvislosti s podanými námitkami.

38. Další žalobní námitky zpochybňovaly naplnění podmínek pro zadržení věci vymezených v § 121 odst. 1 větě první zákona o hazardních hrách, podle níž platí, že „osoba pověřená dozorujícím orgánem je povinna zadržet věc, je–li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona.“ 39. Žalobci tvrdili, že stran existence „důvodného podezření“ nebyl dostatečným způsobem zjištěn a vyhodnocen skutkový stav, a to v tom směru, zda je hra Pegasus hazardní hrou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, konkrétně zda v ní o prohře/výhře rozhoduje zčásti/zcela náhodná skutečnost. Podle žalobců je výhra či prohra de facto závislá na dovednostech hráče (hra Tetrix) a jeho znalostech (vědomostní část hry Pegasus), nikoli na náhodě či neznámé skutečnosti. Hráč si totiž může po složení linií ve hře Tetrix zobrazit, jaké postavení budou mít symboly na válcích, potažmo celý budoucí průběh hry.

40. Jak vyplývá ze shora citovaného § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, k tomu, aby mohlo být přistoupeno k zadržení věci, musí být dáno důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. „Důvodné podezření“ musí být založeno na konkrétních okolnostech, které představují dostatečný a rozumný podklad pro závěr, že v souvislosti s užíváním věci dochází k porušování zákona o hazardních hrách. Přitom však nelze požadovat, aby správní orgán v této fázi řízení učinil naprosto jistý závěr, že tomu tak vskutku je. Požadavek jistoty bez rozumných pochybností je nezbytný zejména při meritorním rozhodování (o uložení pokuty a o propadnutí věcí), ale z podstaty věci nemůže být reálný při rozhodování o zadržení věci, tj. při aplikaci institutu, který musí představovat rychlý a efektivní nástroj umožňující reagovat na zjištěný protiprávní stav. V jeho rámci tedy nepřipadá v úvahu provádění rozsáhlého a komplexního dokazování včetně podrobného zdůvodnění, v čem dozorový orgán spatřuje naplnění zákonných podmínek pro zadržení věci.

41. Optikou právě uvedeného nahlížel soud na napadené rozhodnutí, přičemž má za to, že plně obstojí. Podle mínění soudu je „důvodné podezření“ dáno již na základě samotného vzezření zařízení Pegasus. Technické herní zařízení Pegasus má na první pohled stejné rysy jako typický hrací automat (nutnost vhazovat peníze, přítomnost „válců“ s obrázky), tj. již tyto okolnosti zakládají podezření o tom, že jde o hazardní hru. Správní orgány postupovaly při zjišťování skutkového stavu dále a popsaly, jakým způsobem hra na zařízení Pegasus probíhá. Mechanismus fungování hry byl popsán v napadeném rozhodnutí i protokolu o kontrole. Ani v tomto směru nemá soud žádných výhrad.

42. Pokud se jedná o klíčovou spornou otázku, tj. posouzení, nakolik je výsledek hry závislý na náhodě, i v tomto směru se soud ztotožňuje se závěry správních orgánů. Co se týče přítomnosti náhody, soud odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2021, č. j. 31 A 168/2019–54, v němž soud výstižně shrnul: „Žalobci lze částečně přisvědčit v tom, že soutěžící má možnost prostřednictvím Tetrix hry (ačkoli je nutno pro získání náhledu odehrát potřebný, s každým dalším kolem navyšující se, počet bodů) nahlédnout na následující průběh hry. Nelze proto tvrdit, že soutěžící neví, kdy získá Tetrix odměnu a v jaké výši. Soud však má ve shodě se žalovaným za to, že prvek náhody je obsažen již v tom, že výše potenciální výhry, prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč má sice možnost po odehrání hry Tetrix nahlédnout na následující průběh hry, dle čehož se může rozhodnout ohledně své další účasti v soutěži, avšak o typu odměn a její výši ve své podstatě rozhoduje náhoda. Ztotožnit se lze i se závěrem, že v případech, kdy je hra hrána nezávisle na hře „Tetris“, tj. bez informací o četnosti a výši hodnot budoucích odměn, což hra umožňuje, je výše Tetrix odměn a jejich četnost stanovena z pohledu soutěžícího zcela náhodně. Bez účasti na hře Tetrix hra vypadá a probíhá shodně jako na klasickém výherním hracím přístroji (válcová hra, grafické symboly), což samo o sobě zakládá důvodné podezření, že o výhře nebo prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. Jinými slovy tak soud konstatuje, že v případě, že se soutěžící rozhodne, že bude hrát tak, že nevyužije možností vyplývajících z hry Tetrix, je „nenáhodný“ prvek soutěže, jak o něm žalobce hovoří, (přinejmenším z pohledu soutěžícího) natolik oslaben, že je akceptovatelný závěr o „důvodném podezření“ ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách. Je přitom nutno připomenout, že primárně má být přítomnost prvku náhody v průběhu hry posuzována z pohledu hráče a dle „projevování“ se technických zařízení „navenek“, nikoli z hlediska fungování hardwarového či softwarového vybavení herních zařízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018–32).“ 43. Žalovaný rovněž dle soudu dostatečným způsobem odůvodnil, proč považuje „zdlouhavost“ hry Tetrix za odrazující prvek, jenž má hráče vést spíše k tomu, aby preferoval variantu „válcové“ hry. Zohlednil minimálně minutové časové úseky nutné na odehrání hry Tetrix a stoupající počet nutných složených linií v jednotlivých kolech. Vede–li navíc cesta k vědomostní části hry Pegasus nejen přes dovednostní hru Tetrix, ale i přes „válcovou“ hru, je zřejmé důvodné podezření, že o výhře a prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.

44. Skutečnost, že hráč vědomě nevyužije možnost nechat si ukázat postavení symbolů na válcích po úspěšném odehrání hry Tetrix, rovněž nelze vykládat způsobem, jaký uplatnili žalobci. Ponechání možnosti volby hráči náhodu v soutěži nijak nevylučuje, naopak lze u zvolení cesty bez vizualizace postavení symbolů předpokládat, že se hráč hodlá na náhodu spoléhat a je s ní srozuměný.

45. Shora uvedené závěry svědčily o nedůvodnosti námitky nesprávného vyhodnocení fungování hry Pegasus.

46. Jelikož žádná z uplatněných námitek nebyla důvodná, soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

VI. Odůvodnění neprovedení důkazů

47. Soud neprovedl žádný z žalobcem navržených důkazů, neboť jejich provedení nebylo nezbytné k posouzení důvodnosti či nedůvodnosti žaloby. Pro soud byly směrodatné listiny založené ve správním spisu v této věci, a soud z nich byl s to učinit závěr o zákonnosti zadržení technických herních zařízení. S ohledem na výše prezentovaný závěr o existenci „důvodného podezření“, kdy tento závěr neodvisel od přesné znalosti hardwarové a softwarové stránky herních zařízení, nemohl na posouzení věci nic změnit ani znalecký posudek předložený žalobci.

VII. Náklady řízení

48. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož se žalovaný práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Napadené rozhodnutí II. Žaloba III. Vyjádření žalovaného k žalobě IV. Posouzení věci soudem V. Rozhodnutí soudu VI. Odůvodnění neprovedení důkazů VII. Náklady řízení