57 C 12/2023 - 203

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobkyně: [jméno žalobce], IČ [IČO] sídlem [adresa žalobce] s adresou pro doručování [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČ [IČO] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupen advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 469 300 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 200 000 Kč se 13,75% úrokem z prodlení jdoucím od 30. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 269 300 Kč se 13,75 % úrokem z prodlení jdoucím od 30. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Oba účastníci řízení jsou povinni nahradit na nákladech řízení státu 749,20 Kč, každý jednou polovinou, tj. každý částkou ve výši 374,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 10 000 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 17 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobkyně se domáhala po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu 4. 9. 2023, zaplacení žalované částky z titulu zaplacení smluvní pokuty, neboť účastníci 19. 1. 2021 uzavřeli smlouvu o dílo č. 6440-OŘS2-2020-062 (dále jen smlouva), která nabyla účinnosti 20. 1. 2021 zveřejněním v registru smluv, a ve které se žalovaný, coby zhotovitel, zavázal provést pro žalobkyni, coby objednatele, dílo sestávající z pěti částí (etap). První etapa zahrnovala zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení pro stavbu „[adresa] – [hodnota],“ kterou se žalovaný zavázal provést (tj. dokončit a předat) do 165 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tj. do 4.7.2021, ale vzhledem k tomu že datum 4. 7. 2021 připadlo na neděli a dny 5. 7. 2021 a 6. 7. 2021 na svátek, byl poslední den lhůty pro plnění 7. 7. 2021. Druhá etapa díla obsahovala zpracování dokumentace pro provádění stavby „[Anonymizováno] – [Anonymizováno]“ a tuto etapu se žalovaný zavázal provést (tj. dokončit a předat) do 200 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy, tj. do 8. 8. 2021, ale vzhledem k tomu, že datum 8. 8. 2021 připadlo rovněž na neděli, stal se posledním dnem lhůty pro plnění 9. 8. 2021. Žalovaný, ale obě etapy díla předal žalobkyni dne 10. 5. 2022, jak vyplývá z protokolů o předání a převzetí 1. a 2. etapy díla-inženýrsko–projektových prací pro stavbu „[adresa]- rekonstrukce vzduchotechniky v b. č. [hodnota] - PD“ ze dne 10. 5. 2022 (viz čl. 5 a 6), obě tedy po sjednaném termínu plnění. V případě první etapy byla tato předána 307 kalendářních dnů po sjednaném termínu plnění a v případě druhé etapy 274 kalendářních dnů po sjednaném termínu plnění. Protože součástí obou etap díla bylo zajištění stanovisek či rozhodnutí dotčených orgánů státní a vojenské správy a osob dotčených stavbou (jež by měly být dle správních předpisů vydány ve lhůtě 30 dnů) počítala žalobkyně žalovanému délku prodlení do data uplynutí 30 dnů ode dne podání poslední žádosti o vydání rozhodnutí či stanoviska těchto orgánů, tj. pouze do 20.1.2022, když poslední žádost o stanovisko orgánu [Anonymizováno] byla podána dne 21. 12. 2021, a tak maximálně zohlednila objektivní situaci a problémy na straně žalovaného při provádění díla. První etapa díla tak byla provedena s prodlením 197 dnů a druhá etapa s prodlením 164 dnů. Dle čl. 9 bodů 9.1 a 9.2 smlouvy se žalovaný zavázal v případě nedodržení termínu pro provedení prvních dvou etap díla uhradit smluvní pokutu ve výši 1 300 Kč za každý den prodlení. Při prodlení s předáním první etapy díla tak smluvní pokuta činí 256 100 Kč a u druhé etapy díla 213 200 Kč, celkem tedy 469 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému fakturu č. 22624210010187771 ze dne 15. 11. 2022 znějící na částku 474 500 Kč se splatností 29. 12. 2022 (viz čl. 11), ale v době vystavení této faktury nebyla při výpočtu délky prodlení zohledněna skutečnost, že konec lhůt pro plnění obou etap připadl na neděli či svátek a lhůtu bylo třeba posunout dle § 607 o. z. Protože smlouva mezi účastníky byla uzavřena na základě veřejné zakázky zadané žalobkyní ve výběrovém řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, byly naplněny podmínky ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a žalobkyně vůči žalovanému uplatňuje i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2 Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Připustil, že se žalobkyní uzavřel 19. 1. 2021 smlouvu nazvanou smlouva o dílo č. 6440-OŘS2-2020-062, ale tato smlouva má povahu smlouvy o dílo, ale rovněž i smlouvy příkazní, když zejména zajištění autorského dozoru nebo zastupování žalobkyně před stavebním úřadem včetně získání pravomocného stavebního povolení odpovídá výkonu příkazu dle § 2430 o. z. a nejedná se o zhotovení určitého díla. V daném případě je pak podstatné, že smlouvu příkazní lze charakterizovat jako smlouvu o vynaložení úsilí, nikoli smlouvu o výsledku, takže je v rozporu s jejím smyslem a účelem sankcionovat nedosažení určitého výsledku, a to ještě ve velmi krátké době jednostranně určené žalobkyní jako objednatelem. Ve vztahu k žalovanému nároku žalobkyně má povaha jednotlivých závazků ujednaných ve smlouvě podstatný význam pro posouzení platnosti a určitosti ujednání smluvní pokuty, když smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení určité povinnosti jednou ze stran. Protože podle smlouvy mělo být součástí 1. etapy díla mj. zabezpečení pravomocného stavebního povolení, přičemž ze stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že zajištění stavebního povolení je povinností stavebníka, tedy žalobkyně, nelze tuto povinnost platně přenášet na žalovaného a už vůbec ne v určité lhůtě. Porušením smluvní povinnosti žalovaného není, pokud stavební povolení nenabude právní moci v určité době, neboť žalovaný nedisponuje pravomocí stavební povolení vydat, ani nemůže ovlivnit, kdy dojde k jeho vydání, natož kdy nabude právní moci, a tudíž jestliže je smluvní pokuta ujednána za nedodržení termínu provedení 1. etapy díla je ujednání neplatné. Totéž se týká i smluvní pokuty požadované za nedodržení termínu provedení 2. etapy díla, když její součástí je prováděcí dokumentace zahrnující kladná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí dotčených orgánů státní a vojenské správy a osob dotčených stavbou. Takto ujednaná povinnost zhotovitele (žalovaného) je zcela neurčitá a její splnění nelze vázat na určitý termín, neboť toto je opět mimo jeho pravomoc. V předem dané (a navíc nepřiměřeně krátké) době nelze takovou povinnost splnit a jedná se tak o plnění pro žalovanou nemožné. Nakonec neplatnost takto ujednaných smluvních pokut už žalovaný namítl ve svém vyjádření ze dne 3. 3. 2023. Dále žalovaný vznesl námitku neplatnosti ujednání veškerých smluvních pokut ve smlouvě dle § 433 o. z. pro zřejmou a nedůvodnou nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech stran. Celý čl. 9 smlouvy totiž obsahuje smluvní pokuty nastavené pouze ve prospěch žalobkyně a neobsahuje ani jedinou ve prospěch žalovaného a vyloučení aplikace § 2050 o. z. jen zesiluje nevyváženost smlouvy v neprospěch žalovaného. Žalobkyně své nesporně silnější hospodářské postavení zneužila k vytvoření závislosti slabší strany (žalované) a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Žalovaný neměl při sjednávání smlouvy sebemenší příležitost či možnost ujednání čl. 9 smlouvy korigovat v podobě návrhů úprav a doplnění této části tak, aby nebyla nastavena zcela nevyváženým způsobem. Dále žalovaný namítal, že žalobkyně v průběhu provádění díla neposkytovala žalovanému potřebnou součinnost, když z její strany docházelo k opakovaným prodlením a naprosto nedostatečné součinnosti a nárokování smluvní pokuty lze považovat za jednání rozporné s principem, poctivosti. Žalovaný dne 2. 7. 2021, tedy ještě před uplynutím lhůty pro dokončení 1. etapy díla poukazoval na skutečnosti bránící mu včasnému plnění a požadoval adekvátní prodloužení termínu díla. Nakonec žalovaný namítl v souladu s ustanovením § 2051 o. z. nepřiměřenost smluvní pokuty, když žalobkyně v důsledku prodlení, které je žalovanému vytýkáno nevznikla žádná škoda. Žalobkyně od smlouvy neodstoupila z čehož plyne, že měla o plnění žalovaného zájem i v termínu delším, než je stanoveno ve smlouvě. Žalovaný se žalobkyní spolupracuje asi od roku 2000 přibližně na 10 projektech a ze stran žalobkyně nikdy vůči žalovanému nebylo uplatňováno žádné penále. 3 Žalobkyně oponovala tím, že způsob, kterým žalovaný interpretuje závazkový vztah účastníků je zavádějící, když tvrdí, že závazek žalovaného nelze formulovat jako obstarání pravomocného stavebního povolení ve stanovené lhůtě. Tento názor žalovaného považuje žalobkyně za přehnaně formalistický, když závazek žalovaného je ve smlouvě formulován tak, jak jsou obdobné závazky běžně formulovány ve smluvních vztazích společností, zabývajících se projektovou činností ve stavebnictví, což je i předmětem podnikání žalovaného a sám žalovaný má i obdobným způsobem formulován rozsah nabízených služeb na svých webových stránkách, kde nabízí: zpracování projektové dokumentace ve všech stupních vč. BIM – dokumentace pro stavební řízení, stavební řízení – zajištění potřebných stanovisek a rozhodnutí, komunikaci se stavebním úřadem, vyřízení stavebního povolení a zákazník si pod touto službou představuje vyřízení pravomocného stavebního povolení, když jiné stavební povolení by pro zákazníka nemělo význam. V tomto pak odkázala na nález Ústavního soudu II. ÚS 3379/2019. Pro zpracování projektové dokumentace a zabezpečení nezbytných kladných závazných stanovisek a rozhodnutí orgánů státní správy, včetně stavebního povolení byla ve smlouvě stanovena lhůta, když veškeré činnosti související s přípravou podkladů, podáním žádosti a s komunikací s úřady jsou plně v možnostech zhotovitele, které žalovaný i veřejně inzeruje a pro vydání rozhodnutí státních orgánů jsou stanoveny ve správních předpisech lhůty, se kterými žalovaný musel při zpracovávání dokumentace počítat a veškeré kroky plánovat tak, aby i se zachováním těchto lhůt byl dodržen termín stanovený smlouvou. Pokud orgány státní a vojenské správy a osoby dotčené stavbou, které se k dokumentaci vyjadřují, stanovené lhůty překročily, nebyla tato doba započítána do délky plnění. Navíc smlouva o dílo byla uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), který opustil při výkladu právních jednání důraz na formální hledisko projevu vůle a začal klást důraz na skutečnou vůli jednajících. V tomto případě, je zřejmé, že se žalovaný ve smlouvě zavázal k tomu, že vykoná veškeré činnosti nezbytné k tomu, aby ve lhůtě stanovené ve smlouvě mohlo být vydáno pravomocné stavební povolení a sám nikdy ani během výběrového řízení nedal najevo, že by měl nějakou nejasnost ohledně formulace rozsahu svého závazku. V souladu s ustanovením § 574 o. z. se pak na každé právní jednání hledí spíše jako na platné. Ohledně žalovaným tvrzené nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran žalobkyně namítá, že sankce za nesplnění povinností objednatele je daná zákonem a sjednání sankce nad rámec sankce dané již zákonem nemá zákonnou oporu. Předmětná smlouva o dílo byla uzavřena na základě zadávajícího řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a skutečnost, že žalovaný coby zhotovitel nemohl před jejím uzavřením korigovat její text, není projev nevyváženosti smlouvy, ale typickým znakem smluvních ujednání uzavřených v případě veřejných zakázek, které je ovládáno zásadou transparentnosti a rovných podmínek pro všechny účastníky a smlouva musí být s vybraným účastníkem výběrového řízení uzavřena přesně v té podobě v jaké byla předložena všem účastníkům při zveřejnění výběrového řízení. Na jednotlivých zájemcích (účastnících výběrového řízení) je, aby posoudili, zda rozsah a podmínky díla jsou pro ně akceptovatelné, zda jsou schopni prezentované smluvní podmínky splnit. Případná korekce textu smlouvy ze strany vítěze výběrového řízení před jejím uzavřením by byla porušením zákona o veřejných zakázkách. Sjednaná smluvní pokuta ve smlouvě v daném případě plnila především preventivní a sankční funkci, když především preventivní (nátlaková) funkce vytváří na dlužníka dostatečný nátlak, aby smluvní povinnosti dostál, resp. ji neporušil. Nátlak by ale nebyl dostatečný, pokud by se jednalo jen o symbolickou pohrůžku, která by v poměrech dlužníka měla jen minimální význam a nemotivovala jej dostatečně ke splnění jeho závazků, resp. k tomu, aby na sebe bral jen takové závazky, kterým může při uvážení všech okolností s vysokou pravděpodobností dostát. Výši smluvních pokut žalovaný znal již z předchozí spolupráce a výše smluvní pokuty je stanovována v rozmezí 0,1 % - 0,5 % z předpokládané ceny díla v závislosti na význam/důležitost objektu, ve kterém je dílo prováděno a v závislosti na dalších zájmech, které jsou sankcí zajišťovány. V daném případě bylo dílo prováděno v objektu muniční základny, tj. v objektu důležitém pro obranu státu ve smyslu § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR a byla stanovena ve výši 0,37 % z předpokládané ceny díla, resp. z ceny jeho jednotlivé etapy. Sjednaná smluvní pokuta měla žalovaného donutit, aby svůj závazek splnil včas neboť s prováděním díla souvisely návštěvy žalovaného v objektu důležitého pro obranu státu, do kterého nemají volný přístup civilní osoby a žalobkyně tak měla zájem na tom, aby se pracovníci žalovaného pohybovali v uvedeném objektu po předem známou dobu stanovenou ve smlouvě. Sjednaná sankce měla navíc chránit zájmy žalobkyně, spočívající v nutnosti dokončení samotné stavby (rekonstrukce kuchyně a jídelny), která měla být dle předmětné projektové dokumentace provedena do konce roku 2022 tak, aby mohlo být obnoveno stravování příslušníků [Anonymizováno] v co nejkratším možném termínu. Nemožnost jejich stravování v dotčeném objektu mělo za následek zkracování výcviku a změnu jeho plánování, neboť do ukončení rekonstrukce bylo stravování zabezpečeno vydáním stravenek a příslušníci útvaru se museli stravovat individuálně mimo vojenský útvar ve veřejném stravovacím zařízení vzdáleném asi 2 km. Prodlení zhotovitele nezpůsobilo vyčíslitelnou škodu, ale narušilo zájem a potřebu objednatele, kdy zahájení samotné stavby bylo z důvodu opožděného provedení projektové a prováděcí dokumentace posunuto. Výsledná výše smluvní pokuty je pak dána tím, že žalovaný byl v prodlení s dokončením díla v délce 197 dnů v 1. etapě a 164 dnů v 2. etapě. Žalovaný pro žalobkyni provedl (pouze v regionu patřícího do působnosti Oddělení investic [adresa]) v roce 2022/2023 dvě zakázky na zpracování projektové dokumentace, při kterých vůči němu byla uplatněna smluvní pokuta za prodlení (rekonstrukce [Anonymizováno] [adresa] a rekonstrukce objektu č.[Anonymizováno][hodnota] v [adresa]). V obou případech žalovaný smluvní pokutu uhradil na základě výzvy žalobkyně. Dále žalobkyně popřela, že by žalovanému neposkytla dostatečnou součinnost, neboť neporušila žádnou smluvní ani zákonnou povinnost, která by způsobila prodlení žalovaného. Dne 8. 2. 2021 žalovanému předala požadavek na rozmístění zařizovacích předmětů kuchyně, což bylo klíčové pro zpracování projektu (projektování vzduchotechniky, elektrorozvodů, požárně bezpečnostní řešení apod.), a od uvedeného data se požadavky na rozmístění spotřebičů nijak nezměnily. Žalovaný mohl kdykoli v pracovní době navštívit místo budoucí stavby za účelem ověření technických podmínek, 1x do měsíce měl povinnost organizovat technické rady, ze kterých měl vyhotovovat zápisy, kde měl možnost řešit technické problémy spojené se zpracováním projektové dokumentace. Žalovaný, ale nepředložil žádný důkaz o tom, že by technickou radu svolal, a že by žalobkyně její konání zmařila. Jestliže docházelo k prodlevám při komunikaci s [podezřelý výraz], které žalovaný uvádí v souvislosti s nedostatečnou součinností žalobkyně, tak zde má žalobkyně za to, že součástí závazku žalovaného bylo zajištění závazných stanovisek a rozhodnutí příslušných orgánů státní a vojenské správy, ale tato závazná stanoviska se vydávají až ke kompletní, tj. dokončené projektové dokumentaci a pokud si žalovaný od [Anonymizováno] v průběhu zpracovávání projektové dokumentace vyžadoval průběžné pracovní konzultace bylo to čistě jeho rozhodnutí, a při těchto pracovních konzultacích se mohl na [Anonymizováno] obracet přímo a nemusel tak činit prostřednictvím zaměstnanců žalobkyně. Navíc se ze strany [Anonymizováno] nejednalo o připomínky ve smyslu nových požadavků, ale o upozornění na to, že rozpracovaná dokumentace neodpovídala požadavkům hygienických předpisů. [Anonymizováno] dále nemá zákonnou povinnost poskytovat poradenskou činnost ve stanovených lhůtách při přípravě projektů, byť určitá komunikace při zpracování projektu mezi projektantem a hygienou za účelem vyjasnění si problémů může probíhat. Žalovaný, ale požadoval po [Anonymizováno] konzultace prakticky ke každému kroku při zpracovávání dokumentace i když se při účasti ve výběrovém řízení prezentoval vyšší úrovní odbornosti v daném oboru dle § 5 o. z. Žalobkyně od předmětné smlouvy pro nedodání díla ve sjednaném termínu neodstoupila, protože by to bylo nehospodárné, když by musela najít nového zhotovitele v rámci dalšího výběrového řízení. Žalobkyně dále nemohla žalovanému prodloužit lhůtu k plnění nebo snížit smluvní pokutu, neboť by se jednalo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, která je ze zákona zakázána. S ohledem na tvrzené problémy žalovaným s výskytem onemocnění COVID 19 žalobkyně podrobně popsala situaci v ČR v té době a odkázala na ustanovení § 2913 o. z. a ustálenou judikaturu, podle níž nevede existence mimořádných nepředvídatelných a nepřekonatelných překážek, vzniklých nezávisle na vůli dlužníka (tj. vyšší moc) k zániku případné odpovědnosti dlužníka za sjednanou smluvní pokutu. 4 Žalovaný dále doplnil, že z předmětné smlouvy o dílo nebylo patrné, jakým způsobem bude gastro projekt realizován. Žalovaný byl přesvědčen, že projekt bude předložen objednatelem tedy žalobkyní a žalovaný zpracuje dokumenty na vzduchotechniku. Žalovaný nejprve zpracoval digitální plánek, resp. zaměření objektu, který poslal [tituly před jménem] [jméno FO] k zakreslení rozestavěných přístrojů a zásuvek, ale [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla odborníkem a výkony a příkon jednotlivých zařízení neznala. Zákres přístrojů zaslala žalovanému obratem, ale např. další požadavky dodala ještě 5. 11. 2021. Žalovaný 1. 4. 2021 a 2. 7. 2021 písemně i ústně žádal pana [tituly před jménem] [jméno FO] o zohlednění termínu zpracování dokumentace s tím, že za takovýchto podmínek nelze ve sjednaném termínu dílo zvládnout, už jen proto, že musel spolupracovat s hygienou, u které předpokládal, že pro jednání bude muset mít plnou moc od žalobkyně. 5 Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnance žalobkyně, který v době uzavření předmětné smlouvy o dílo pracoval u žalobkyně jako technický dozor bylo zjištěno, že při realizaci smlouvy jednal za žalovaného nejčastěji s [jméno FO], občas s jednatelem a dalšími subdodavateli. Připustil, že na e-mailové požadavky žalovaného nereagoval ihned, na což si žalovaný také stěžoval. Jednalo se o vyžádání si vyjádření od [Anonymizováno], které ale nebyly nutné pro vydání stavebního povolení, jednalo se pouze o konzultace a byla to jen svědkova dobrá vůle, že tyto požadavky žalovaného [Anonymizováno] přeposílal. Žalovaný se mohl sám přímo obrátit se svými požadavky na [Anonymizováno], protože svědek mu předal kontakt na osobu, na kterou se žalovaný mohl obrátit a zástupci [Anonymizováno] se také jednou účastnili i technické rady. Komunikace mezi žalovaným a [Anonymizováno] byla složitá, protože požadavky [Anonymizováno] často nebyly žalovaným do dokumentace zapracovány. Žalobkyně v únoru nebo březnu 2021 poslala žalovanému nákres s požadavky, jak by měla jídelna vypadat, žalovaný si tento nákres překreslil a po [Anonymizováno] požadoval, aby mu nákres odsouhlasil. Svědek dále připustil, že panu [jméno FO] říkal, že žalobkyně nemusí uplatňovat smluvní pokutu v plné výši, pokud bude prodlení žalovaného řádně zdůvodněno a bude pro něj objektivní důvod. 6 Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], která za žalobkyni uzavírala smlouvu o dílo, bylo zjištěno, že svědkyně v průběhu realizace smlouvy o dílo s žalovaným nejednala, až v říjnu 2021, kdy byl již žalovaný s plněním v prodlení, si sjednali schůzku. Žalovaný vysvětlil, co mu brání a bránilo ve včasném předání díla, že měl problémy s nedostatkem profesemi, takže zakázku žalobkyně upozadil. Svědkyně žalovaného upozornila na hrozící sankce vyplývající ze smlouvy už proto, že žalovaný je seriózním partnerem a žalovaný přislíbil první etapu díla splnit do konce roku. Protože ke konci roku dílo nebylo opět předáno, byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 12. 4. 2022 k další schůzce, která se již neuskutečnila, neboť žalovaný již žádost na stavební úřad podal. 7 Z výpovědi [jméno FO], zaměstnance žalovaného, bylo zjištěno, že svědek zpracovával dokumentaci sjednanou ve smlouvě po technické stránce. Zadání konzultoval i s ostatními spolupracovníky a externisty a s [Anonymizováno] prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] a později i sám. [tituly před jménem] [jméno FO], i když žalovanému předal kontakt na [Anonymizováno], se žalovanému nabídl, že komunikaci s [Anonymizováno] zprostředkuje, aby byla rychlejší, neboť podle něj [Anonymizováno] na dotazy obratem neodpovídá. Protože byla potřeba dbát hygienických předpisů, konzultoval žalovaný požadavky s [Anonymizováno], neboť jejich požadavky byly konkrétnější. Při uzavření smlouvy žalovaný nevěděl, že se bude jednat o zpracování gastro projektu, což zjistil až v během realizace díla, a to od paní [tituly před jménem] [právnická osoba] a z šetření na místě samém. Žalovaný byl přesvědčen, že bude dělat projekt pro rekonstrukci na stávajícím zařízení, ale ze strany žalobkyně byl požadavek na některé změny dispozic. V tomto směru jednala za uživatele [tituly před jménem] [jméno FO] a podle přesvědčení svědka nebylo možné projekt připravit bez podrobné konzultace s [Anonymizováno], při kterých vyvstávali další nejasnosti, které byly konzultovány. Žalovaný svolával schůzky, ale nepravidelně, protože z důvodu prodlení nebylo na těchto schůzkách o čem jednat. Žádost o vydání stavebního povolení byla následně doplňována o stanoviska dotčených orgánů, které žalovaný v době podání žádosti ještě neměl k dispozici. Připustil, že je možné v profesi žalovaného pracovat z domu tzv. home-office, ale není to plně nahraditelné. Sám svědek při podpisu smlouvy o dílo nebyl, a tak neví, zdali si byl žalovaný vědom, čeho se zadání konkrétně týká, např. že bude nutné posoudit a řešit kapacitní možnosti stávající [Anonymizováno] č. [hodnota], ve vztahu k nově dodávaným technologickým zařízením, což svědek řešil s [tituly před jménem] [jméno FO], která na všechny požadavky žalovaného reagovala prakticky obratem oproti [tituly před jménem] [jméno FO], který neposkytoval prakticky žádnou součinnost, spolupráci sice neodmítal, ale nebyl k zastižení. Na podzim 2021 proběhla schůzka v [adresa] s paní [tituly před jménem] [jméno FO] a za účasti [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaného upozornila na prodlení a účastníci se dohodli, že žalovaný projekt dokončí do konce roku 2021. Od této schůzky se spolupráce s [tituly před jménem] [jméno FO] zlepšila. Žalovaný pro svůj projekt potřeboval mít k dispozici štítky a informace o výkonech a příkonech jednotlivých spotřebičů, aby věděl, o jaké kapacitě má být nainstalována vzduchotechnika. Svědek doplnil, že v minulosti také projektoval kuchyň a věc projednával s civilní hygienou, ale jednal s ní přímo. 8 Žalobkyně k výpovědi svědka [jméno FO] doplnila, že žalovaný z výběrového řízení znal text smlouvy o dílo včetně její přílohy č. 1, obsahující technikou specifikaci, ale nevznesl žádné dotazy ohledně jejího upřesnění a ani v průběhu realizace díla nevyvolal jednání ohledně vyjasnění si podoby a rozsahu díla. Termín gastro projekt označuje projekt kuchyně včetně návrhu technologického zařízení kuchyně tzn., že se navrhují jednotlivé spotřebiče, jejich počet a typ, pracovní plochy apod., a jeho optimální dispoziční rozmístění. V dané věci se, ale jednalo o rekonstrukci již vybavené kuchyně, kdy se dispoziční rozmístění stávajících spotřebičů neměnilo, pouze se některé ze spotřebičů měnily za novější typy. Plán kuchyně se zakreslením rozmístění kuchyně a spotřebičů žalovanému poslala [tituly před jménem] [jméno FO] a spotřebiče, které měly být měněny za novější označila. 9 Z výpovědi [tituly před jménem] [právnická osoba], technické pracovnice na skupině logistiky oddělení služeb – stravování, bylo zjištěno, že na začátku realizace smlouvy o dílo jí svědek [jméno FO] posla nákres půdorysu kuchyně a požadoval od ní zakreslení stávajícího zařízení. Dispoziční vybavení kuchyně se nijak neměnilo, obměňovalo se asi 5 nebo 6 strojů a v budoucnu měly být zabudovány ještě dva nové přístroje. Potvrdila, že svědek [jméno FO] od ní požadoval štítky od přístrojů a zakreslení zásuvek. Ohledně požadavku na zakreslení zásuvek, svědkyně [jméno FO] řekla, aby si přijel osobně a takto byl v areálu žalobkyně několikrát. Svědkyně sama [jméno FO] po objektu provázela, sdělovala mu své požadavky a [jméno FO] si poznámky zapisoval. Na svědkyni se také obrátil pracovník hygieny se spoustou dotazů, na co který přístroj je používán. Před vydáním stanoviska ke stavebnímu povolení projekt podrobně studovala paní [jméno FO], která měla některé připomínky, např. umyvadlo, které chtěl uživatel zachovat, ale žalovaný jej nezakreslil a zanechal to, které uživateli překáželo. 10 Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] na zhotovení inženýrsko – projektových prací pro stavbu „[adresa] – rekonstrukce vzduchotechniky v b. č. [hodnota] – [Anonymizováno]) uzavřené mezi žalobkyní coby objednatelem a žalovaným coby zhotovitelem dne 19. 1. 2021 (viz čl. 46) bylo mimo jiné zjištěno, že účastníci řízení podle § 2586 o. z. uzavřeli veřejnou zakázku malého rozsahu zadanou podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Účelem smlouvy bylo získání odborného technického podkladu – projektové dokumentace a prováděcí dokumentace pro stavbu „[adresa] – rekonstrukce vzduchotechniky v [hodnota] – [Anonymizováno]“ s cílem rekonstrukce a modernizace [Anonymizováno], elektroinstalace, podlah a obkladů v objektu kuchyňského bloku. Předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele provést pro objednatele dílo, kterým se rozumí souhrn plnění v pěti etapách blíže uvedených ve smlouvě. V první etapě se žalovaný zavázal pro žalobkyni ve lhůtě 165 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy zpracovat projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení pro stavbu „[adresa] – rekonstrukce vzduchotechniky v b. č. [hodnota]-PD“ (dále jen projektová dokumentace) v areálu [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a zadávacími podmínkami veřejné zakázky na základě níž byla smlouva uzavřena a její kompletní projednání za účelem schválení projektové dokumentace, včetně zabezpečení pravomocného stavebního povolení nebo jiného dokladu o povolení stavby mimo jiné s tím, že součástí projektové dokumentace bude dokladová část, která bude obsahovat pravomocné stavební povolení, příp. jiný doklad o povolení stavby, kladná stanoviska a vyjádření (po zapracování veškerých připomínek všech dotčených orgánů státní a vojenské správy), souhlasy a rozhodnutí příslušných orgánů státní správy a institucí nutných pro vydání stavebního povolení zejména: Ministerstva obrany – sekce nemovitého majetku, odboru ochrany územních zájmů a státního odborného dozoru, oddělení státní dozoru [adresa], Ministerstva obrany – sekce nemovitého majetku, odboru ochrany územních zájmů a státního odborného dozoru, oddělení ochrany územních zájmů [adresa]. Agentury hospodaření s nemovitých majetkem, odboru správy nemovitého majetku, oddělení územní správy nemovitého majetku [adresa], Agentury hospodaření s nemovitým majetkem, odboru provozu nemovité infrastruktury, oddělní provozu [adresa], skupiny specialistů [adresa], Správy Provozního střediska [adresa], Vojenského zařízení [adresa], Vojenského zdravotního ústavu-hlavního hygienika MO ČR, Agentury komunikačních a informačních systémů MO, [adresa]) a Armádní servisní p. o. [adresa], popřípadě dalších orgánů, které si pracoviště stavebního úřadu nebo technický dozor vymíní. Veškeré připomínky všech dotčených orgánů musí být zapracovány do projektové dokumentace. Ve druhé etapě se žalovaný zavázal pro žalobkyni ve lhůtě 200 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy zpracovat dokumentaci pro provádění stavby „[adresa] – rekonstrukce vzduchotechniky v b. č. [hodnota] – PD“ (dále jen prováděcí dokumentace) a soupis všech prací, dodávek a služeb, včetně výkazu výměr dle vyhl. č. 169/2016 Sb. a stanovení celkových nákladů stavby mimo jiné s tím, že součástí prováděcí dokumentace musí být dokladová část, která bude obsahovat všechna kladná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí těch dotčených orgánů státní a vojenské správy a osob dotčených stavbou, které si vyžádají posouzení prováděcí dokumentace (v rámci projednávání projektové dokumentace). Veškeré připomínky všech dotčených orgánů měly být do prováděcí dokumentace zapracovány s prohlášením projektanta o jejich zapracovanosti. Ve třetí etapě se žalovaný zavázal pro žalovanou zajistit autorský dozor. Ve čtvrté etapě zajistit osoby koordinátora BOZP, bude-li prokázána nutnost takové činnosti v době realizace stavby, na níž je projektová dokumentace zpracována a v páté etapě zajistit řádný výkon činnosti technického dozoru stavebníka ve smyslu ustanovení § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že se účastníci dohodli na ceně za dílo ve výši 1 141 030 Kč včetně DPH s tím, že tato celková cena se skládá z ceny za první etapu díla ve výši 495 132 Kč včetně DPH, z ceny za druhou etapu díla ve výši 330 088 Kč včetně DPH, ceny za třetí etapu díla ve výši 41 140 Kč včetně DPH, ceny za čtvrtou etapu díla ve výši 73 810 Kč včetně DPH a ceny za pátou etapu díla ve výši 200 860 Kč včetně DPH. Za žalobkyni smlouvu podepsala [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí oddělení investic [adresa], odboru řízení staveb [Anonymizováno]), která byla pověřena jednáním ve věcech smluvních a pro jednání ve věcech technických byl pověřen [právnická osoba] (technický dozor objednatele-TDO). Za žalovaného smlouvu podepsala tehdejší jednatelka žalovaného [jméno FO], která také byla pověřena jednáním ve věcech smluvních a pro jednání ve věcech technických byl pověřen za žalovaného [jméno FO], projektant staveb, koordinátorem BOZP byl pověřen [tituly před jménem] [jméno FO]. 11 Z přílohy č. 1 ke smlouvě – Technická specifikace pro zadání veřejné zakázky „[adresa] – rekonstrukce vzduchotechniky v b. č. [hodnota]-PD“ ze dne 18. 6. 2020 byl mimo jiné zjištěn předmět zakázky, který je podrobně popsán ve smlouvě o dílo a dále byl popsán stávající objekt, který je obdélníkového tvaru o jednom podzemním a dvou nadzemních podlažích, který byl postaven v roce 1962 a z toho roku pochází i převážná část stávající elektroinstalace, ZTI a podlah. VZT je z 80-tých let a v současné době slouží pouze pro odvod znečistěného vzduchu z prostoru varny. V průběhu asi 90-let byly provedeny částečné opravy keramických obkladů ve varně v 2. NP. Dlažby jsou původní z roku 1962. V roce 2016 byl zrušen parovodní systém dodávky tepla z centrální kotelny a provedena instalace plynové kotelny (98kW) včetně nového systému ústředního vytápění, dále byl zateplen objekt za účelem snížení energetické náročnosti, Po této rekonstrukci dochází k problematice tepla a TUV na objektech č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. V souvislosti s takto popsaným stavem žalobkyně požadovala provedení kompletní rekonstrukce [Anonymizováno] v objektu č. [hodnota] [Anonymizováno] včetně rekuperace a návrhu tepelného zdroje VZT (stávající zdroj dodávky teplé vody – plynové kotle, nebude s největší pravděpodobností kapacitně dostačující) a do tohoto návrhu zahrnout i řešení problematiky tepla a TUV na objektech č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno][Anonymizováno]s čímž souvisí kompletní výměna podhledu v prostoru dotčeném rekonstrukcí VZT (celý prostor varny a zázemí kuchyně). Provedení kompletní rekonstrukce elektroinstalace v celém objektu včetně zohlednění jednotlivých jističů a ostatních ochranných prvků elektroinstalace. Součástí rekonstrukce bude výměna stávajících svítidel za nová LED svítidla v návaznosti na současné hygienické standardy, v části elektro bude řešeno napájení stávajících a nových kuchařských technologií, přičemž bude nutné posoudit a řešit kapacitní možnosti stávající trafostanice č. [hodnota] především ve vztahu na nově dodávané technologické vybavení varny, která proběhne ze strany uživatele. Dále byl požadavek na kompletní rekonstrukci slaboproudých datových rozvodů, rekonstrukce vodovodu, kanalizaci uvnitř objektu včetně výměny zařizovacích předmětů a výtokových armatur (baterií), rekonstrukci betonových podlah a instalací v nich vedených (elektro, ZTI) a následnou instalaci protiskluzné vrstvy (keramická dlažba). Provedení výměny keramických obkladů v prostoru varny a zázemí, provedení výmalby rekonstruovaných prostor. V rámci projekčních prací bude posouzena a řešena nutnost instalace sytnému EPS a v případě nutnosti provede zhotovitel návrh v rámci PD a v rámci jejího zpracování stavební průzkumy a měření v rozsahu potřebném pro zpracování projektové dokumentace a pro vydání kladných stanovisek dotčených odborných orgánů. 12 Z přípisu žalobkyně ze dne 15. 9. 2021 (čl. 36) adresovaném žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný 6. 8. 2021 požádal žalobkyni o posunutí termínu pro doložení prováděcí dokumentace a dokumentace pro stavební povolení do 15. 10. 2021 a pro vyjádření dotčených orgánů do 15.11.2011. Tato žádost žalovaného byla dopisem žalobkyně ze dne 11. 8. 2021 zamítnuta s tím, že uváděné okolnosti, kterými byla žádost odůvodněna nejsou pro žalobkyni důvodem k uzavření dodatku na prodloužení termínu oproti termínu stanoveném ve smlouvě (viz dopis na čl. 156). Následně žalovaný dalším dopisem ze dne 13. 8. 2021 požádal o znovuposouzení své žádosti ze dne 6. 8. 2021. Žalobkyně, ale setrvala na svém stanovisku ze dne 11. 8. 2021 s tím, že okolnosti uváděné žalovaném nejsou důvodem k uzavření dodatku na prodloužení termínu pro dokončení díla dle smlouvy. Žalobkyně své rozhodnutí zdůvodnila tím, že žalovaný mohl konzultovat/odsouhlasit řešení dispozice kuchyňského provozu přímo s [Anonymizováno], když 8. 3. 2021 mu byl prostřednictvím [Anonymizováno] předán kontakt na zástupce [Anonymizováno], a navíc návrh provozního uspořádání kuchyně včetně rozmístění velkokuchyňských technologií a provozu jednotlivých pracovišť kuchyně je shodný s požadavky civilního sektoru. Rozmístění a druh velkokuchyňských technologií v prostoru kuchyně bylo žalovanému známo již od 8. 2. 2021, kdy mu byl ze strany uživatele zaslán zákres umístnění těchto zařízení, který se v zásadě neměnil od stávajícího umístnění. Dále žalobkyně uvedla, že se nedomnívá, že by nařízená karanténa zpracovateli projektu z důvodu jím prodělané nemoci COVID 19 a omezený provoz jeho projekční kanceláře v souvislosti s výskytem této nemoci měla mít vliv na provedení díla v termínu stanoveném smlouvu, když projekční práce lze tomuto stavu uzpůsobit, např. výkonem práce z domova. Navíc v době uzavření smlouvy byla situace v ČR v souvislosti s výskytem této nemoci dostatečně známa a žalovaný mohl být na popsaný stav dostatečně připraven. 13 Přípisem ze dne 12. 4. 2022 (čl. 72) vyzvala žalobkyně žalovaného k jednání ve věci provedení díla s tím, že termíny pro provedení díla 1. a 2. etapy pominuly přesto objednateli nebylo dílo předáno ke kontrole dle čl. 5 smlouvy. Zároveň žalobkyně žalovaného vyzvala k objasnění důvodů prodlení s provedením díla a ke sdělení termínu, kdy budou díla dokončena a připravena k předání. 14 Z rozhodnutí – stavebního povolení č. [hodnota] vydaného Sekcí majetkovou Ministerstva obrany odboru ochrany územních zájmů a státního odborného dozoru, oddělení stavební úřad, dne 9.5.2022 pod [Anonymizováno] bylo zjištěno, že k žádosti žalovaného podané dne 22.12.2021 a doplněné dne 19. 4. 2022 bylo dle § 115 stavebního zákona[Anonymizováno]a § 5 a 6 vyhl. č. 526/2006 Sb. vydáno stavební povolení na stavbu „[adresa] – rekonstrukce vzduchotechniky v budově čp 145“, která obsahuje stavební úpravy v rozsahu dle projektové dokumentace (nová VZDT kuchyně, a jídelny, el. rozvody, ohřev TV, související stavební úpravy povrchů stěn …). Dále z tohoto stavebního povolení bylo zjištěno, že ve stavebním řízení byla předložena závazná stanoviska: [Anonymizováno], odbor ochrany územních zájmů a státního dozoru, oddělení státní dozoru ze dne 25. 3. 2022, [Anonymizováno], odbor ochrany územních zájmů a státního dozoru ze dne 27. 1. 2022 a [Anonymizováno], Hlavní hygienička, [adresa], čj. MO [č. účtu] ze dne 31. 1. 2022. Dále se k dokumentaci kladně vyjádřili: Agentura logistiky, Centrum zabezpečení munice ze dne 14. 3. 2022, Agentura komunikačních a informačních systémů ze dne 15. 2. 2022, Armádní servisní p. o. ze dne 22. 2. 2022 a Agentura hospodaření s nemovitým majetkem ze dne 25. 1. 2022. Z přehledu podání žádostí o stanoviska (čl. 10) bylo zjištěno, že žádosti o podání stanovisek byly podány vesměs 21. 12. 2021. 15 Z listiny označené jako Plná moc vydané [právnická osoba], Agenturou hospodaření s nemovitým majetkem, odbor řízení staveb, Praha 1 pod čj. [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] (čl. 135) bylo zjištěno, že žalobkyně dne 23. 10. 2021 udělila plnou moc žalovanému na dobu trvání účinnosti smlouvy k zabezpečení inženýrské činnosti související s plněním smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 19. 1. 2021 na zhotovení inženýrsko-projektových prací pro stavbu „[adresa] – rekonstrukce vzduchotechniky v b. č. [hodnota] – [Anonymizováno]“, a to zejména ke kompletnímu projednání (odsouhlasení) projektové dokumentace pro stavbu „[adresa] – [Anonymizováno] v b. č. [hodnota] – PD“, tj. zajištění veškerých úkonů spojených s projednáním a obstaráním stanovisek nezbytných pro vydání stavebního povolení (popř. ohlášení stavby) ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon), k zajištění pravomocného stavebního povolení, resp. jiného dokladu o povolení stavby a k přebírání veškerých souvisejících písemností, včetně v těchto věcech vydaných správních rozhodnutí. 16 Ze zdůvodnění výše smluvní pokuty za prodlení s provedením 1. a 2. etapy díla, vyměřeným žalobkyní, ze dne 20. 12. 2022 (viz čl. 12) bylo zjištěno, že žalobkyně při výpočtu smluvní pokuty vycházela ze skutečnosti, že 1. a 2. etapa díla byla provedena 10. 5. 2022, 1. etapa tedy se zpožděním 310 dnů a 2. etapa se zpožděním 275 dnů oproti sjednaným termínům ve smlouvě s tím, že 110 dnů prodlení neleží na straně zhotovitele, jelikož ze smlouvy výslovně nevyplývá povinnost zhotovitele zajistit vydání stavebního povolení a poslední souhlasná stanoviska měla být vydána v souladu se správním řádem nejpozději dne 20. 1. 2002, tj. do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádostí o jejich vydání. Žádosti byly těmto složkám doručeny 21. 12. 2021. Pro absenci závazku zajistit vydání stavebního povolení a pro prodlení orgánů ČR-MO s vydáním příslušných souhlasných stanovisek, žalobkyně snížila dobu prodlení, za kterou je smluvní pokuta za prodlení s provedením 1. etapy díla počítána, za období od kdy mělo být v souladu se správním řádem nejpozději vydáno poslední souhlasné stanovisko, dle smlouvy, tj. ode 20.1.2022 do předání 1. etapy díla dne 10. 5. 2022, tj. 110 dnů. Prodlení s provedením 1. etapy díla ležící na straně zhotovitele je tak 200 dnů. Obdobně tomu je i u prodlení s provedením 2. etapy díla, jelikož součástí prováděcí dokumentace musela být dle smlouvy i dokladová část, která měla obsahovat všechna kladná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí těch dotčených orgánů státní a vojenské správy a osob dotčených stavbou, které si vyžádají posouzení prováděcí dokumentace (v rámci projednávaní projektové dokumentace). Zde žalobkyně snížila dobu prodlení, za kterou je smluvní pokuta za prodlení s provedením 2. etapy díla počítána opět za období, od kdy mělo být v souladu se správním řádem nejpozději vydáno poslední souhlasné stanovisko dle smlouvy, tj. od dne 20. 1. 2022 do předání 2. etapy díla dne 10. 5. 2022, tj. 110 dnů. Prodlení s provedením 2. etapy díla na straně zhotovitele s provedením 2. etapy díla je 165 dnů. 17 Ze zprávy [Anonymizováno] ze dne 30. 8. 2024 (čl. 100), která shrnuje spolupráci se žalovaným bylo zjištěno, že komunikace mezi pracovníky [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [jméno FO] ke stavebnímu záměru vyplývajícího ze smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne 19. 1. 2021 započala 8. 3. 2021 dotazem na umístnění podžlábků a světel nad umyvadly/pracovními plochami teprve zpracovávané projektové dokumentace k předmětné rekonstrukci kuchyňského a jídelního bloku v [Anonymizováno] [adresa]. [Anonymizováno] 9. 3. 2021 po [tituly před jménem] [jméno FO] požadovala poskytnutí půdorysu se zakreslením a popisem veškerého vybavení kuchyňského bloku včetně barevného odlišení budoucího nového technologického vybavení. Tento půdorys byl [tituly před jménem] [jméno FO] zaslán [Anonymizováno] 5. 5. 2021. Po jeho prostudování a v souladu se zájmy chráněnými orgánem ochrany veřejného zdraví byl 17. 5. 2021 bylo zasláno 13 dotazů [tituly před jménem] [právnická osoba] z [Anonymizováno] [adresa] k doplnění dispozice či vybavení kuchyňského bloku. Na tuto žádost [tituly před jménem] [jméno FO] odpověděla 21. 5. 2021 a informace byly s [tituly před jménem] [jméno FO] upřesněny telefonicky dne 25. 5. 2021. Dne 26. 5. 2021 a 28. 5. 2021 proběhlo krátké sdělení od [tituly před jménem] [právnická osoba] o upozornění na možné přemístění biologického odpadu do chodby. Nakonec 3. 6. 2021 byl [tituly před jménem] [jméno FO] zaslán [Anonymizováno] upravený půdorys. Dne 3. 1. 2022 žalovaný požádal Ministerstvo obrany, jako dotčeného orgánu stavebního řízení, o vypracování závazného stanoviska pro stavební povolení uvedeného díla. Po prostudování projektové dokumentace a v souladu se zájmy chráněnými orgánem ochrany veřejného zdraví byly vzneseny dva dotazy pravděpodobně na žalovaného a dne 31. 1. 2022 pod čj. [Anonymizováno] bylo vydáno závazné stanovisko OOVZ. 18 Dle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro [Anonymizováno] dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 19 Dle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. 20 Dle § 2430 o. z. se příkazní smlouvou příkazce zavazuje obstarat záležitost příkazce. 21 Po prostudování obsahu předmětné smlouvy o dílo č. [hodnota] na zhotovení inženýrsko – projektových prací pro stavbu „[adresa] – rekonstrukce vzduchotechniky v b. č. [hodnota] – [Anonymizováno] uzavřené mezi žalobkyní coby objednatelem a žalovaným coby zhotovitelem dne 19. 1. 2021 dospěl soud k závěru, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o dílo (první a druhá etapa – zpracování projektové dokumentace a zpracování dokumentace pro provádění stavby), která obsahuje i smlouvu příkazní (třetí, čtvrtá a pátá etapa – zajištění autorského dozoru, zajistit osobu koordinátora a zajistit řádný výkon činnosti technického dozoru stavebníka). Ať už je, ale smlouva účastníků nazvána jakkoliv, bylo nutné k námitce žalovaného zabývat se tím, zdali ujednání v této smlouvě byla sjednána platně, pakliže je smluvně ujednána jako součást díla „zabezpečení pravomocného stavebního povolení“ pro žalobkyni, když dle tvrzení žalovaného, nemohl zajistit kladný výsledek u stavebního úřadu pro žalobkyni jako objednatele, navíc ve velmi krátké době a není možné jej za to sankcionovat. Soud má za to, že závazek tento žalovaného neznamená, že by si přisvojoval kompetenci stavebního úřadu a sám vydával takové rozhodnutí, nýbrž že tento závazek znamená, že na stavebním úřadě obstará jeho vydání. Při tomto výkladu není důvod závazku upřít právní účinky. Objektivně totiž není vyloučeno, aby správní orgán stavební povolení v dané věci vydal. Skutečnost, že žalovaný mohl podat žádost k zahájení řízení o vydání stavebního povolení, ač vydaní stavebního povolení nebylo v jeho kompetenci, je považováno, že závazek byl řádně sjednán. Pouze by se vztahoval ke dvěma nejistým skutečnostem, z nichž pouze jednu mohl žalovaný ovlivnit, a to podání včasné žádosti o vydání stavebního povolení. Žádné zákonné ustanovení nebrání tomu sjednat si takový závazek, který se týká skutečnosti, u níž nelze ovlivnit, zda nastane. V daném případě je tedy zcela nadbytečné zabývat se tím, zda žalovaný byl oprávněn žádat příslušný orgán o vydání stavebního povolení. Věc by bylo třeba detailně posuzovat, v případě, v níž by žalovaný vyvinul veškeré své úsilí k doložení podkladů a podání žádosti o vydání stavebního povolení, avšak příslušný orgán by mu přesto nevyhověl, což platí i pro ujednání o zajištění dalších kladných stanovisek a vyjádření, souhlasů a rozhodnutí příslušných orgánů státní správy a institucí nutných pro vydání stavebního povolení. V projednávané věci k tomu, ale nedošlo a žalovaný pro žalobkyni zajistil/obstaral stavební povolení a další kladná stanoviska a vyjádření, souhlasy a rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, institucí nutných pro vydání stavebního povolení a osob dotčených stavbou. Soud má tedy za to, že ujednání účastníků ve smyslu, že žalovaný pro žalobkyni obstará pro žalobkyni stavební povolení a další kladná stanoviska a vyjádření, souhlasy a rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, institucí nutných pro vydání stavebního povolení a osob dotčených stavbou je platné, když je třeba upřednostnit výklad smlouvy či smluvního ujednání, který zachovává jejich právní účinky, před výkladem, jenž jim je upírá. Navíc žalovaný skutečně na svých webových stránkách www.irbos.cz takové služby nabízí (projektová dokumentace ve všech stupních vč. BIM – dokumentace pro územní řízení, pro stavební řízení, pro výběr dodavatele, pro provedení stavby, dokumentace pro prodej atd., stavební řízení-zajištění potřebných stanovisek a rozhodnutí, komunikace se stavebním úřadem, vyřízení stavebního povolení) a nyní se paradoxně domáhá toho, že ujednání o zajištění služby, kterou sám nabízí je neplatné. 22 Hlavním problémem v projednávané věci bylo sjednání termínu pro splnění závazku žalovaného, který tvrdí, že ujednání o splnění tohoto závazku v určitém termínu, je neplatné, když jeho splnění je opět mimo jeho pravomoc a v takto nepřiměřeně krátké nelze takový závazek splnit a plnění je tak nemožné. K této námitce soud připomíná, že předmětná smlouva o dílo byla uzavřena na základě zadávajícího řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve kterém se žalovaný seznámil se zadáním žalobkyně (textem smlouvy )včetně jejích příloh, když v příloze č. 1 smlouvy se nejednalo o rozšíření předmětu smlouvy, ale pouze o upřesnění jednotlivých prací a sám tak měl možnost posoudit na základě svých odborných zkušeností, zda je v jeho schopnostech a možnostech závazek splnit, aniž by se dostal do prodlení. Jestliže žalovaný měl přece jen nějaké nejasnosti, např. v otázce přípravy gastro projektu mohl v souladu s ustanovením § 98 zákona o zadávání veřejných zakázek požádat o vysvětlení zakázky. V daném případě nelze hovořit o nemožném plnění, neboť dle § 2006 odst. 1 věta druhé o. z. plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. 23 Protože žalovaný projevil zájem o uzavření smlouvy o dílo se žalobkyní v zadávacím řízení nelze daném případě hovořit ani o zřejmé a nedůvodné nerovnováze ve vzájemných právech a povinnostech stran dle § 433 o. z., neboť žalovaný nevykazuje znaky slabší smluvní strany spočívající v nižších znalostech ohledně předmětu právního jednání, v menších zkušenostech s podobnými operacemi a nejednalo se ani o adhezní smlouvu. Žalovaný měl z předešlých zakázek zkušenosti, o tom, v jakém časovém horizontu lze závazek ze smlouvy splnit. Žalobkyně v rámci posuzovaného smluvního vztahu nevystupuje jako podnikatel, a proto na ni ustanovení § 433 nelze aplikovat. V posuzovaném případě soud neshledal zneužití hospodářského postavení na straně žalobkyně a zjevně ani nebylo jejím cílem zneužít své postavení k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. 24 Žalovaný dále namítal, že k prodlení ve splnění jeho závazku došlo z důvodu nesoučinnosti ze strany žalobkyně dle § 1975 o. z., podle kterého je v prodlení věřitel, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Soud tento názor žalovaného nesdílí názor. Žalovaný tvrdil, že k jeh prodlení s plněním díla došlo z důvodu nejednoznačnosti zadání díla, což je vysvětleno soudem výše, vinou špatné spolupráce s [tituly před jménem] [jméno FO], coby technickým dozorem objednatele a prodlením v komunikaci ze strany [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] žalovanému nabídl, přestože žalovaný měl kontakt na [Anonymizováno], že mu komunikaci s [Anonymizováno] sám zprostředkuje, čehož žalovaný využil. S touto zprostředkovanou komunikací, ale žalovaný nebyl spokojen, protože docházelo k častým prodlevám. Soud má za to, že právě zde žalovaný zvolil špatný postup v realizaci díla, neboť měl sám přímo kontaktovat pracovníky [Anonymizováno] a přímo s nimi konzultovat jednotlivé požadavky. Přímý kontakt by byl operativnější a nedocházelo by k nejasnostem, které při písemném, a ještě zprostředkovaném kontaktu dochází, a ke zbytečným prodlevám při zpracování projektu. Při zhotovování projektové dokumentace, její úpravě a změně v průběhu zhotovení dle požadavků investora či uživatele a dle doporučení zhotovitele jsou naprosto běžné a je nutno s nimi počítat. I sám žalovaný připustil, že při realizaci díla měl postupovat jinak. Jestliže žalovaný namítá, že od žalobkyně neměl zplnomocnění k jednání s [Anonymizováno], tak má soud za to, že tato plná moc nebyla nutná, když by se žalovaný odkázal na uzavřenou smlouvu o dílo. 25 Dále se soud již zabýval otázkou přiměřenosti a případného snížení smluvní pokuty ve smyslu hledisek rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. 26 Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 27 Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením této povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Toto zákonné ustanovení slouží k ochraně dlužníka před tím, aby byl nucen uhradit nepřiměřenou (nespravedlivou) smluvní pokutu. 28 Každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody, dále též jen paušalizační smluvní pokuta) nebo výlučně funkci sankční (dále též jen sankční smluvní pokuta) případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. Bude-li sjednaná výše smluvní pokuty významně nižší než škoda, kterou strany mohly očekávat, pak měla smluvní pokuta spíše funkci sankční. Naproti tomu přesahuje-li sjednaná výše smluvní pokuty významně očekávanou výši škody, pak smluvní pokuta měla jak funkci paušalizační, tak funkci sankční. Na sankční smluvní pokutu lze usuzovat zejména tehdy, je-li utvrzena povinnost, při jejímž porušení nehrozí věřiteli žádná škoda, kterou by byl dlužník jinak povinen nahradit za podmínek § 2913 o. z. Má-li moderace zabránit tomu, aby byl dlužník nucen zaplatit nepřiměřenou (nespravedlivou) smluvní pokutu, a zmiňuje-li ustanovení § 2051 věty první o. z. škodu jako spodní hranici pro její snížení a věta druhá výslovně počítá s možností věřitele uplatnit u soudu nárok na (později vzniklou) škodu v rozsahu částky, o niž byla smluvní pokuta snížena, je nabíledni, že u paušalizační (alespoň zčásti) smluvní pokuty musí patřit mezi rozhodující okolnosti pro úvahu o nepřiměřenosti výše vzniklé škody. Smyslu paušalizační smluvní pokuty, jakož i charakteru moderace jakožto zásadně výjimečnému nástroji umožňujícímu soudu korigovat výši nepřiměřeného nároku na smluvní pokutu, odpovídá, že z hlediska zjišťování skutkového stavu se výše vzniklé škody stává ve sporu o uhrazení smluvní pokuty relevantní teprve tehdy, je-li soudu z tvrzení stran a běžného chodu věcí zřejmé, že je ve zjevném nepoměru ke smluvní pokutě. Vzhledem k tomu, že moderace je možná jen tehdy, je-li tu výrazný nepoměr mezi vzniklou škodou a smluvní pokutou, která měla odpovídat jiné předpokládané výši škody, není třeba, aby výše škody byla přesně vyčíslena (viz Rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 2273/2022). 29 V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že předmětná smluvní pokuta měla funkci dílem sankční a dílem preventivní a tento názor zastává i soud, neboť prodlením žalovaného žalobkyni žádná škoda nevznikla, ale žalobkyně musela své plány navazující splnění díla změnit. Jednání žalovaného tak narušilo jistotu a očekávání žalobkyně, a i tyto zájmy věřitele jsou smluvní pokutou chráněny. Výši smluvních pokut žalovaný znal již z předchozí spolupráce se žalobkyní a její výše byla stanovována v rozmezí 0,1 % - 0,5 % z předpokládané ceny díla v závislosti na významu objektu, ve kterém je dílo prováděno a v závislosti na dalších zájmech, které jsou sankcí zajišťovány. Sjednaná sankce měla chránit i zájmy žalobkyně, spočívající v nutnosti dokončení samotné stavby (rekonstrukce kuchyně a jídelny), která měla být dle předmětné projektové dokumentace dokončena do konce roku 2022. Výše smluvní pokuty byla sice odvislá od délky prodlení žalovaného, ale také se odvíjí, jak sama žalobkyně uvedla, od ceny díla. Jak vyplývá z obsahu smlouvy o dílo, účastníci řízení se dohodli na ceně za dílo ve výši 1 141 030 Kč včetně DPH s tím, že tato celková cena se skládá z ceny za první etapu díla ve výši 495 132 Kč včetně DPH, z ceny za druhou etapu díla ve výši 330 088 Kč včetně DPH, ceny za třetí etapu díla ve výši 41 140 Kč včetně DPH, ceny za čtvrtou etapu díla ve výši 73 810 Kč včetně DPH a ceny za pátou etapu díla ve výši 200 860 Kč včetně DPH. Smluvní pokutu za prodlení s první etapou díla žalobkyně požaduje ve výši 256 100 Kč a za prodlení s druhou etapou díla ve výši 213 300 Kč, celkem tedy 469 300 Kč, což je 41% vzhledem k ceně za celé dílo (469 300 Kč : 11 410), u první etapy 51% (256 100 Kč : 4 951,32) a u druhé etapy 64 % (213 300 Kč : 3 300,88). Jak je uvedeno shora, moderace smluvní pokuty je možná jen tehdy, je-li tu výrazný nepoměr mezi vzniklou škodou a smluvní pokutou, což v daném případě nastalo, když žalobkyně uvedla, že ji prodlením žalovaného žádná škoda nevznikla. Soudu se tak jeví s přihlédnutím ke všem okolnostem nárok žalobkyně co se jí požadované výše smluvní pokuty týče nepřiměřená a jako přiměřená se jeví částka ve výši 200 000 Kč s ohledem na sjednanou cenu díla v jednotlivých etapách, zejména když zpracování dokumentace pro provádění stavby ve druhé etapě díla (jejíž součástí měla být dokladová část, obsahující kladná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí dotčených orgánů státní a vojenské správy a osob dotčených stavbou, které si vyžádají posouzení prováděcí dokumentace) byla závislá na zpracování projektové dokumentace v první etapě díla, jejíž součástí měla být rovněž dokladová část, která měla obsahovat pravomocné stavební povolení, a kladná stanoviska a vyjádření všech dotčených orgánů státní a vojenské správy, souhlasy a rozhodnutí příslušných orgánů státní správy a institucí nutných pro vydaní stavebního povolení. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku tuto částku včetně úroků z prodlení, na které má žalobkyně coby věřitel dle § 1970 o. z. právo od data prodlení žalovaného se zaplacením požadované smluvní pokuty. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o 8procentních bodů a dále se již nezabýval tím, že žalobkyně nárokuje smluvní pokutu od prvního dne prodlení do 20. 1. 2022 (přičemž žádost o stanoviska dotčených orgánů ze strany žalovaného byly podány dne 21. 12. 2021 a tudíž žalovanému není zřejmé s plněním jaké smluvní povinnosti žalovaný po 21. 12. 2021 v prodlení byl. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta. 30 O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci hradil soud ze státních prostředků svědečné svědkyni [tituly před jménem] [jméno FO] v částce 749,20 Kč. Protože o nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř., když rozhodnutí o plnění záviselo na úvaze soudu a podle výsledku řízení nelze hovořit o převážném úspěchu některého z účastníků, soud oběma účastníkům uložil povinnost nahradit náklady řízení státu, každému jednou polovinou. 31 Dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích rozhodl soud též o poplatkové povinnosti žalovaného, když žalobkyně je v řízení od placení soudních poplatků osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. a/ zákona o soudních poplatcích) a podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část platí žalovaný. V projednávané věci je základem poplatku částka 200 000 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Výše poplatku se řídí položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků a činí 10 000 Kč (5 % ze základu). 32 O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Protože v projednávané věci záviselo rozhodnutí na úvaze soudu, přiznal soud náklady řízení žalobkyni v plné výši, a to v částce 17 600 Kč, která sestává z paušální náhrady za 18 úkonů po 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. a náhrady cestovného osobním automobilem zn. Škoda Superb z [adresa] a zpět k jednání dne 4.4.2024, 24. 6. 2024, 9. 9. 2024, 31. 10. 2024 a 12. 12. 2024 po 2 440 Kč.

Poučení