57 C 177/2021-8

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: náhradu újmy na zdraví takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % p.a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od [datum] do zaplacení z částky [částka] se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalované náhrady škody na zdraví ve formě ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] s příslušenstvím. Podání žaloby zdůvodnila tím, že dne [datum] při dopravní nehodě v obci [obec] způsobené [jméno] [příjmení] řidičem vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], který v důsledku nepřiměřené rychlosti vyjel mimo vozovku, přičemž došlo k převrácení vozidla kolem podélné osy. Žalobkyně, která seděla jako spolujezdkyně v předmětném vozidle, utrpěla vážná zranění spočívající ve zlomenině 1., 4., 5., 6. krčního obratle, poranění krční míchy (tzv. myelopatie v etáži 5. až 6. krčního obratle), drobný lem krvácení do obalů míchy ve výši 1. do 4. krčního obratle, diskoligamentózní poranění mezi 1. a 2. krčním obratlem a mezi 3. a 4. krčním obratlem s těžkou obrnou všech končetin. Tato poranění si vyžádala hospitalizaci poškozené až do [datum] během níž prodělala opakované operace krční páteře, [datum] jí byla provedena tracheostomie, do [datum] byla připojena na umělou plicní ventilaci. K předmětnému vozidlu nebylo ke dni dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, proto žalobkyně požadovala nárok na plnění z garančního fondu dle § 24 zákona č. 168/1999 Sb. Rozsudkem Okresního soudu Brno- venkov ze dne 13.5.2021 sp.zn. 2 T 129/2020 byl řidič vozidla uznán vinným pro spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1,2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců nepodmíněně. Žalobkyně požadovala po žalované na ZSÚ částku [částka] se zdůvodněním, že došlo k těžkému poranění krční páteře s nevratným poškozením krční míchy a následným kvadrapostižením- ochrnutím všech končetin, přičemž toto postižení utrpěla ve věku 21 let. Žalovaná ji na ztížení společenského uplatnění uhradila částku [částka] a rovněž znalečné, a to na základě znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno]. Zbývající částku žalovaná odmítla uhradit s tím, že vycházela ze znaleckého posudku a požadavek na další navýšení považovala za nepřijatelný. Žalobkyně argumentovala tím, že ztratila do budoucna veškeré možnosti prožití kvalitního života s naplnění svých snů a přání, je odkázána na pomoc třetích osob. Poranění míchy je nevratné, přetrvává kvadruplegie a kompletní inkontinence tak i psychické následky. Byl jí přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, míra poklesu pracovní schopnosti je 80%. Před úrazem vedla aktivní život, sportovala, jezdila na kole, chodila plavat, vedla aktivní společenský a kulturní život, pracovala jako uklízečka v domově důchodců, chtěla absolvovat ošetřovatelský kurs, chtěla si udělat řidičský průkaz. V důsledku úrazu přišla o možnost pokračovat v aktivním životě, pracovat, rozvíjet své záliby, je vyloučena z možnosti založit rodinu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Předně učinila nesporným skutečnost, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě uvedené v žalobě, při které žalobkyně utrpěla zranění popsaná v žalobě. Nesporným dále učinila, že nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 6, § 9 odst. 1 a § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., kdy žalobkyně má nárok na plnění z garančního fondu spravovaného žalovanou. Rovněž nesporovala, že žalované poskytla plnění ve výši [částka] a náklady vynaložené na znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] v částce [částka]. Argumentovala tím, že shora uvedené ztížení společenského uplatnění poskytla žalobkyni na základě jí předloženého znaleckého posudku, který byl zpracován v souladu s metodikou Nejvyššího soudu, přičemž znalec přihlédl k věku žalobkyně a navýšil satisfakci o 35%. Namítala, že žalobkyně nikterak nezdůvodňuje požadovanou výši ZSÚ, neuvádí, jaká omezení nebyla v posudku zohledněna, nebo v jakém obdobném případě byla podobná satisfakce přiznána.

3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že náhrada za ztížení společenského uplatnění poskytnutá žalovanou neodpovídá zásadám slušnosti, neboť neodpovídá následkům, kterými po předmětném úrazu trpí, které ji limitují zásadním způsobem v možnosti seberealizace. Argumentovala tím, že Metodika NS je pouze podpůrným a nezávazným podkladem pro stanovení celkové výše náhrady. Zdůraznila, že ve 21. letech utrpěla jedno z nejtěžších poškození zdraví se zcela fatálními důsledky pro celý zbytek života. Je prakticky sociálně izolována, zůstává jí jen nejbližší rodina. Dále odkázala na soudy řešené případy v obdobných věcech konkrétně na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. 12C 28/2005 ze dne 24.9.2008, kdy poškozenému trpícího paraplegií dolních končetin a těžkou poruchou pohybové funkce horních končetin, který úraz utrpěl ve věku 28 let bylo za ZSÚ přiznána částka [částka] spolu s mimosoudním plněním celkem částka [částka]. Dále na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. 23C 307/2009, kdy poškozenému ve věku 37 let trpícímu kvadruplegií s amputací dolní končetiny byla přiznána náhrada na ZSÚ ve výši [částka] a mimosoudně částka ve výši [částka]. Dále odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2.12.2004 čj. 20 Co 417/2004, kdy poškozené trpící kvadruplegií a poškozením mozku ve věku 28 let bylo přiznáno ZSÚ ve výši [částka] spolu s mimosoudním plněním celkem částka [částka]. Nakonec ještě uvedla rozsudek zdejšího soudu ze dne 21. 11. 2008 čj. 11C 82/2005-135, kdy poškozené, který utrpěla dopravní nehodu ve věku 17 let těžký úraz- pentaplegii (kvadruplegie + ochrnutí bránice bylo přiznáno ZSÚ ve výši [částka] při základu 75/% při 100% základu by náhrada představovala částku [částka].

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Dne [datum] v obci [obec] řidič vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka] [jméno] [příjmení] v důsledku nepřiměřené rychlosti vyjel mimo vozovku a způsobil převrácení vozidla kolem podélné osy. Žalobkyně, která seděla jako spolujezdkyně v předmětném vozidle, utrpěla vážná zranění spočívající ve zlomenině 1., 4., 5., 6. krčního obratle, poranění krční míchy (tzv. myelopatie v etáži 5. až 6. krčního obratle), drobný lem krvácení do obalů míchy ve výši 1. do 4. krčního obratle, diskoligamentózní poranění mezi 1. a 2. krčním obratlem a mezi 3. a 4. krčním obratlem s těžkou obrnou všech končetin. (shodná skutková tvrzení účastníků, protokol o dopravní nehodě ze dne [datum], zpráva o zranění FN [obec] ze dne [datum], rozsudek Okresního soudu Brno- venkov čj. 2T 129/2020-261). Tato poranění si vyžádala hospitalizaci žalobkyně od [datum] až do [datum] během níž prodělala opakované operace krční páteře, [datum] jí byla provedena tracheostomie, do [datum] byla připojena na umělou plicní ventilaci. (odborné vyjádření ze dne [datum] MUDr. [příjmení] [příjmení]). K vozidlu [příjmení] [příjmení], [registrační značka] nebylo ke dni [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. (shodná skutková tvrzení účastníků).

6. Rozsudkem Okresního soudu Brno- venkov ze dne 13.5.2021 čj. 2 T 129/2020-261 byl řidič vozidla [jméno] [příjmení] uznán vinným pro spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1,2 trestního zákoníku tím, že na přímém úseku silnice po projetí levotočivé zatáčky kvůli vysoké rychlosti nejméně 94,8km/h bylo jím řízené vozidlo uvedeno do smyku, stalo se neovladatelným a vyjelo ze silnice do pole, na němž se převrátilo kolem své osy čímž porušil povinnosti účastníka provoz na pozemních komunikací dle § 4 písm.a) zák.č. 361/2000 Sb. a § 18 odst. 1,3 citovaného zákona a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců nepodmíněně a trestu zákazu řízení motorových vozidel. (rozsudek Okresního soudu Brno- venkov ze dne 13.5.2021 sp.zn. 2 T 129/2020).

7. Žalobkyně podáním ze dne [datum] u žalované uplatnila nárok na ztížení společenského uplatnění, v kterém požadovala po žalované na ZSÚ částku [částka] a náhrady za znalecký posudek. (uplatnění nároku na ZSÚ ze dne [datum]).

8. Žalovaná žalobkyni uhradila na listopadu 2019 ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka] (shodná tvrzení účastníků, email ze [datum], likvidační dopis ze dne [datum]).

9. Žalobkyně je od [datum] uznána invalidní, posudkový lékař stanovil, že žalobkyně má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav paraplegii nebo kvaduparéza těžká, denní aktivity těžce omezeny, hodnoceno horní hranicí procentuálního rozmezí, odpovídá invaliditě III. stupně, pokles pracovních schopností 80% (posudek o invaliditě ze dne [datum]). Žalobkyně od [datum] pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. (rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum]).

10. Žalobkyně trpí smíšenou úzkostnou a depresivní poruchou v souvislosti se změnou kvality života po úraze, navazující na podstatnou změnu života způsobené autonehodou, posttraumatickou stresovou poruchou, má problémy se spánkem, bojí se zvuků, lidí, má sebevražedné myšlenky. (lékařská zpráva FN [obec] MUDr. [jméno] [příjmení], ze dne [datum]).

11. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne [datum] soud zjistil, že u žalobkyně následkem dopravní nehody došlo k těžkému poranění krční páteře s nevratným poškozením krční míchy a následným kvadrupostižením – ochrnutím všech končetin. Žalobkyně podstoupila přední a zadní stabilizace krční páteře a dlouhodobou léčbu, včetně hospitalizace na resuscitačním oddělení a spinální jednotce. V rámci léčby byla pro ventilační nedostatečnost ventilována přístrojem a byla provedena tracheostomie, výživná perkutánní gastrostomie a epicystostomie pro derivaci moči (tj. zavedení katétru do močového měchýře přes břišní stěnu). Podstoupila dlouhodobou rehabilitaci, poranění je nevratné, po úrazu přetrvává kvadruplegie – ochrnutí všech končetin, kompletní inkontinence, které žalobkyni extrémně omezují ve všech každodenních (osobních, intimních a pracovních) činnostech tak, že není schopna samostatně vykonávat tyto činnosti a vyžaduje celodenní asistenci druhé osoby a je odkázána na další celoživotní podporu své sestry a matky. Stav dle znalce je setrvalý a nevratný, přičemž žalobkyně ztratila do budoucna veškeré možnosti prožití kvalitního života se splněním svých snů a přání. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo dle znalce dne [datum]. V souladu s metodikou Nejvyššího soudu znalec stanovil ztížení společenského uplatnění výši 42,78 %, tj. na částku [částka], a s modifikací s ohledem na věk žalobkyně o 35 % dospěl k částce tj. [částka].

12. Na základě výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že poškození míchy u žalobkyně v důsledku úrazu jsou nevratné, u pentaplegiků dochází k inkontinenci a k častým infekcím močových cest a dýchacích cest. Léčba u žalobkyně trvala asi 8,5 měsíce, potom následovalo ambulantní léčení. V případě kvadruplegiků je nutná následující rehabilitace, u žalobkyně léčba ustrnula, neboť má problém se dostat z domu. V případě, že nebude žalobkyně rehabilitovat, dojde ke zhoršení jejího klinického stavu. Žalobkyně trpí psychickými problémy, ve znaleckém posudku to zohlednil v péči o zdraví. Je schopna udržovat základní vztahy v rodině, kontaktu s cizími lidmi se vyhýbá. Žalobkyně má invalidní důchod III. stupně, kdy invalidita je vyčíslena 80%, dle znalce není schopna dělat vůbec žádnou pracovní činnost. Má dominantní pravou ruku, s tou však s ohledem na postavení prstu není schopna hýbat, může hýbat levou rukou za pomoci asistenčních pomůcek, např. přichycení tužky na ruku může ťukat na tablet, není schopna systematické práce. Při stanovení ZSÚ vycházel z metodiky Nejvyšší soudu, který korigoval 35 % koeficientem, s ohledem na věk poškozené. Žalobkyně ztratila veškeré možnosti života do budoucna, další hospitalizace a léčby se jí nebudou odškodňovat. U žalobkyně není dobrá prognóza do budoucna, nejedná se o příliš kvalitní způsob života. V případě jakéhokoliv respiračního onemocnění bude mít potíže s dýcháním. Dle znalce jsou dány důvody zvláštního zřetele pro navýšení odškodnění dle § 2957 o. z., když s přibývajícím věkem u žalobkyně budou její zdravotní potíže eskalovat.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], sestry žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně před úrazem aktivně sportovala, hrála volejbal, několikrát v týdnu chodila do posilovny, venčila psy, věnovala se synovci, ráda malovala. Chtěla si otevřít kosmetický salón. Mezi její koníčky patřilo cestování, chtěla si udělat řidičský průkaz. Žalobkyně je vyučená prodavačka, naposledy pracovala v domově důchodců jako uklízečka. Svědkyně o žalobkyni pečuje, žalobkyně má křeče, padá z vozíku, bere léky na uklidnění a na spaní, je v péči psychologa. Psychický stav se u žalobkyně zhoršuje. Po nehodě si není schopna vyčistit zuby, nezvládá žádné činnosti dělat samostatně, není schopna se sama najíst, neudrží lžíci. Žalobkyně je ve špatném psychickém stavu, má záchvaty pláče, nechodí ven, má strach, že tam potká viníka nehody. Má zaveden vývod do močového měchýře, který ucpává, 4x do měsíce k ní chodí urolog, s ohledem na časté záněty bere antibiotika. Před nehodou byla žalobkyně společenská, usměvavá, měla hodně přátel. Po nehodě není v kontaktu s vrstevníky.

14. Na základě fotografií žalobkyně z období před nehodou, soud zjistil, že žalobkyně žila společenským životem, aktivně sportovala. (svazek fotografií).

15. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotil jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

16. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

17. Dne [datum] v obci [obec], okres [okres], způsobil škůdce ([jméno] [anonymizováno]) svým zaviněným jednáním dopravní nehodu, kterou způsobil žalobkyni ublížení na zdraví ve formě zlomeniny 1., 4., 5., 6. krčního obratle, poranění krční míchy (tzv. myelopatie v etáži 5. až 6. krčního obratle), drobný lem krvácení do obalů míchy ve výši 1. do 4. krčního obratle, diskoligamentózní poranění mezi 1. a 2. krčním obratlem a mezi 3. a 4. krčním obratlem s těžkou obrnou všech končetin. Škůdce byl proto odsouzen rozsudkem Okresního soudu Brno- venkov ze dne 13. 5. 2021 čj. 2 T 129/2020-261 za přečin přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1,2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců nepodmíněně a trestu zákazu řízení motorových vozidel. K vozidlu škůdce nebylo ke dni [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Poranění si vyžádala hospitalizaci žalobkyně od [datum] až do [datum], během níž prodělala opakované operace krční páteře, [datum] jí byla provedena tracheostomie, do [datum] byla připojena na umělou plicní ventilaci. Žalobkyně je od [datum] uznána invalidní, posudkový lékař stanovil, že žalobkyně má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav paraplegii nebo kvadruparéza těžká, denní aktivity těžce omezeny, hodnoceno horní hranicí procentuálního rozmezí, odpovídá invaliditě III. stupně, pokles pracovních schopností 80%. Žalobkyně podáním ze dne [datum] u žalované uplatnila nárok na ztížení společenského uplatnění, v kterém požadovala po žalované na ZSÚ částku [částka] a náhrady za znalecký posudek. Žalovaná žalobkyni uhradila na listopadu 2019 ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka]. Žalobkyně trpí smíšenou úzkostnou a depresivní poruchou v souvislosti se změnou kvality života po úraze, má problémy se spánkem, bojí se zvuků, lidí, má sebevražedné myšlenky. Dle znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví u žalobkyně následkem dopravní nehody došlo k těžkému poranění krční páteře s nevratným poškozením krční míchy a následným kvadrupostižením – ochrnutím všech končetin. Po úrazu u žalobkyně přetrvává kvadruplegie – ochrnutí všech končetin, kompletní inkontinence, které žalobkyni extrémně omezují ve všech každodenních (osobních, intimních a pracovních) činnostech tak, že není schopna samostatně vykonávat tyto činnosti a vyžaduje celodenní asistenci druhé osoby a je odkázána na další celoživotní podporu své sestry a matky. Stav dle znalce je setrvalý a nevratný, přičemž žalobkyně ztratila do budoucna veškeré možnosti prožití kvalitního života se splněním svých snů a přání. V souladu s metodikou Nejvyššího soudu znalec stanovil míru vyřazení poškozené ze životních činností ve výši 42,79 % tj. na částku [částka] a s modifikací s ohledem na věk žalobkyně o 35 % dospěl k částce tj. [částka]. Žalobkyně před úrazem pracovala jako uklízečka v domově důchodců, je vyučená prodavačka, aktivně sportovala, vedle bohatý společenský život.

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

19. Dle § 1 odst. 2 ZPO nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 24 odst. 2 písm. b) ZPO kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

20. Dle § 2957 OZ způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

21. Dle § 2958 OZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

22. V daném případě je ve smyslu shora uvedených ustanovení dána pasivní věcná legitimace žalované dle § 24 odst. 2 písm. b) odst. 4 zák. č. věta první zák.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť újma byla způsobena provozem nepojištěného vozidla po komunikaci. Žalobkyně se domáhá zaplacení peněžité újmy dle § 2958 o.z. představující ztížení společenského uplatněni za újmu způsobenou škůdcem porušením ustanovení § 4 písm. a) a § 18 odst. 1,3 zák.č. 361/2000 Sb., který byl trestním rozsudkem uznán vinným z přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti. V daném případě jsou protiprávní jednání, újma i příčinná souvislost dány.

23. Smyslem náhrady za ztížení společenského uplatnění je peněžitou částkou odčinit obtíže a útrapy spojené s trvalým zhoršením zdravotního stavu, pro něž je poškozený zcela nebo zčásti vyřazen z možnosti zapojit se do obvyklých životních činností, zejména v oblasti pracovního či studijního zapojení, rodinných vztahů, obvyklých činností při péči o svou osobu a domácnost, či rekreačních a volnočasových aktivit apod. Náhrada cílí k odčinění nemajetkové újmy vyvolané zásahem do zdraví, které je nejcennější složkou osobnostních práv každého člověka (k povaze jednotlivých nemajetkových dílčích nároků uvedených v § 2958 o. z. blíže zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, publikované pod [číslo] 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní, dále jen„ Rc“, a ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1309/2019, publikované pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dále jen„ Rt“).

24. S účinností od [datum] občanský zákoník neobsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu obdobné tomu, jaké obsahovalo ustanovení § 444 odst. 2 obč. zák., účinné před tímto datem, tedy se již nepočítá s podzákonnou normou, která by obsahovala pravidla, podle nichž má být výše náhrady stanovena, a určení výše náhrady se plně ponechává na úvaze soudu. [příjmení] 237 a 238 závěrečných ustanovení § 3080 o. z. byla též zrušena vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a to se zjevným úmyslem zákonodárce odstranit systém náhrad založený na bodovém hodnocení zdravotních obtíží stanoveném podle podzákonného předpisu, slovy důvodové zprávy s cílem oprostit soudní praxi od vlivu moci výkonné, která právě prostřednictvím pravidel obsažených ve vyhlášce nepřípustně limitovala soudy v možnosti přiznat spravedlivou a dostatečnou náhradu zejména za závažné trvalé zdravotní následky. Zákon nyní stojí na požadavku, aby vytrpěné zdravotní újmy byly plně vyváženy peněžitou náhradou, avšak zjištění finančního ekvivalentu za poškození tak cenné hodnoty jako lidské zdraví je diskutabilní, neboť přesná kvantifikace nemajetkových újem je navýsost složitá, ne-li nemožná. Zřejmě i proto zákon doplňuje, že nelze-li výši náhrady určit cestou plné kompenzace, má se náhrada stanovit podle zásad slušnosti. Ani ty nejsou nikterak definovány a jejich vágnost je zcela srovnatelná s nezřetelným požadavkem plné náhrady. Je proto úlohou soudu, aby tuto právní úpravu naplnil svou úvahou. Ta však nemůže být nepodložená a libovolná, nýbrž musí být odůvodněna tak, aby bylo zřejmé, z jakých východisek soud vyšel a jaká kritéria použil. Jen tak lze vyhovět požadavku legitimního očekávání účastníků a předvídatelnosti soudních rozhodnutí, jak jej i v hmotněprávní rovině formuluje ustanovení § 13 o. z. a ve své ustálené judikatuře dovozuje Ústavní soud (viz např. nález ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3500/18, body 19-22, nález ze dne 17. 8. 2018, sp. zn. II. ÚS 387/18, (N 138/90 SbNU 259), bod 19, nález ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. II. ÚS 727/11, (N 209/63 SbNU 431), nález ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. I. ÚS 947/09, (N 56/56 SbNU 593)).

25. Za tímto účelem soudní praxe od roku 2014 využívá jako jednu z možností výkladu § 2958 o. z. nezávaznou pomůcku, označenou též jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní zásady byly publikovány pod Rc 63/2014. Ostatně i důvodová zpráva k § 2958 o. z. připouští, aby si soudní praxe vytvořila vlastní podrobnější pravidla, kterými eliminuje dopady odstranění relativně exaktního podzákonného předpisu. K tomu lze doplnit, že z povahy věci není soudce povinen použít právě tuto metodu výkladu, může zvolit a odůvodnit jinou, nicméně rozhodne-li se postupovat podle Metodiky, měl by jí doporučená pravidla respektovat (případně odůvodnit, v čem a proč se od ní odchyluje), aby tato pomůcka neztratila svůj význam pro sjednocování soudní i mimosoudní praxe, neboť výstupy z jednotlivých řízení, v nichž by s Metodikou bylo nakládáno odlišně, by nebyly vzájemně porovnatelné. Tento přístup je již aprobován i judikaturou trestních senátů Nejvyššího soudu v rámci tzv. adhezního řízení. Například podle usnesení ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 6 Tdo 1791/2016, (publikováno v časopise Trestněprávní revue č. 2/2018), byl tento systém vypracován za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví. Postup popsaný v Metodice má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 o. z.).

26. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] za ztížení společenského uplatnění s tím, že žalobkyně považuje s ohledem na následky způsobené dopravní nehodou za přiměřenou náhradu za ZSÚ v celkové výši [částka]. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané, že žalobkyně je následkem dopravní nehody trvale postižena (těžkému poranění krční páteře s nevratným poškozením krční míchy a následným kvadrupostižením – ochrnutím všech končetin). Podstoupila dlouhodobou rehabilitaci, poranění je nevratné, po úrazu přetrvává kvadruplegie – ochrnutí všech končetin, kompletní inkontinence, které žalobkyni extrémně omezují ve všech každodenních (osobních, intimních a pracovních) činnostech tak, že není schopna samostatně vykonávat tyto činnosti a vyžaduje celodenní asistenci druhé osoby a je odkázána na další celoživotní podporu své sestry a matky. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo dle znalce dne [datum]. Stav je setrvalý a nevratný, přičemž žalobkyně ztratila do budoucna veškeré možnosti prožití kvalitního života se splněním svých snů a přání. Rovněž dle znalce lze do budoucna očekávat zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Žalobkyni byla stanovena invalidita III. stupně, pokles pracovní činnosti byl shledán ve výši 80%. Poškození zdraví utrpěla ve věku 21 let, kdy byla předtím v dobré fyzické a psychické kondici, pracovala jako uklízečka v domově důchodců (je vyučená prodavačka). Žalobkyně před nehodou vedla společenský život, sportovala. Nyní po nehodě je plně odkázána na péči sestry a matky. Žalobkyně v důsledku dopravní nehody trpí posttraumatickou stresovou poruchou, smíšenou úzkostnou a depresivní poruchou, má problémy se spánkem, bojí se zvuků, lidí, má sebevražedné myšlenky. Výjimečnost tohoto případu spočívá v rozsahu zdravotního poškození žalobkyně, které ji zcela vyloučilo ze věch oblastí běžného života, připravilo jí o lepší budoucnost, splnění jejích přání, zájmů koníčku. K jejímu úrazu došlo věku ve 21 let, v době, kdy měla ještě převážnou část života před sebou, znemožnilo jí založení rodiny, navázání partnerského svazku, žalobkyně je plně odkázána na péči třetí osoby, maximálně může užívat joystick v pravé ruce, dívat se na televizi. Dle znalce [příjmení] [jméno] není schopna vykonávat žádnou pracovní činnost, do budoucna lze očekávat zhoršení zdravotního stavu žalobkyně.

27. Soud v daném případě byl postaven před otázku, zda poskytnuté odškodnění na základě znaleckého posudku vypracovaného v souladu s metodikou Nejvyššího soudu je přiměřené trvalému po poškození zdraví žalobkyně utrpěné v důsledku úrazu či zda přichází v úvahu možnost jeho navýšení. Tj. posoudit, zda je respektována zásada přiměřenosti a proporcionality mezi přiznanou výší náhrady za ztížení společenského uplatnění a způsobenou újmou, na kterou klade důraz i Ústavní soud ČR (srovnej např. nálezy ze dne [datum], sp.zn. III. ÚS 350/03 či sp.zn. Pl.ÚS 50/05). Je pravdou, že znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.), vydané Nejvyšším soudem ve spolupráci se Společností medicínského práva, zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí jako doporučení občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k aplikaci § 2958 o. z., uveřejněné pod č. 63/2014 Sb. rozh. obč. (dále jen„ Metodika“), sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného ze životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 8 Tdo 190/2017, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní). V daném případě soudní znalec stanovil procentuální míru vyřazení poškozené ze životních činností ve výši 42,79 %, dále již došlo i k navýšení částky o 35% v souladu s metodikou Nejvyššího soudu. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, žalovaná již poskytla žalobkyni peněžitou náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 8 227 890 Kč, přičemž původně stanovená částka za ztížení společenského uplatnění ve výši 6 094 733 Kč byla modifikována o 35% s ohledem věk žalobkyně v době úrazu.

28. V daném případě žádná ze stran nezpochybňovala vypracovaný znalecký posudek MUDr. [anonymizováno], když tento byl vypracován v souladu s metodikou Nejvyššího soudu. Znalec stanovil závěr o míře vyřazení poškozené ze životních činností ve výši 42,79 %. Přičemž nelze odhlédnout od toho, že i samotný znalec ve znaleckém posudku tak i při svém výslechu dovozuje, že následky nehody žalobkyni limitují v každodenním životě (osobních, intimních a pracovních) činnostech tak, že není schopna samostatně vykonávat tyto činnosti a vyžaduje celodenní asistenci druhé osoby a je odkázána na další celoživotní podporu své sestry a matky. Přičemž do budoucna jsou zmařeny všechna přání a tužby žalobkyně. Nelze přehlédnout, že i ve formuláři znaleckého posudku se znalec snaží korigovat vyplněné domény slovním hodnocením. V neposlední řadě soud přihlédl i k tomu, že žalobkyně je invalidní ve III. stupni, dle posudkového lékaře je pokles pracovní činnosti o 80%. Zde soud shledává hrubý nepoměr mezi procentem stanoveným znalcem a posudkovým lékařem.

29. Dle cit. metodiky se předpokládá individuální přístup a zohlednění zvláštnosti každého jednotlivého případu s tím, že takto zjištěná částka základního ohodnocení bude modifikována některými dalšími okolnostmi, které již nemají medicínskou povahu, tedy jejich dopad do poměrů konkrétního poškozeného musí zvážit soud. Patří sem zejména věk poškozeného, intenzita jeho předchozího zapojení (ztráta skutečně výjimečné lepší budoucnosti) a důvody vyjmenované demonstrativně v § 2957 o. z. (některé z nich se týkají i poměrů škůdce). Modifikace věku již byla v rámci ZSÚ zohledněna. Intenzita předchozího zapojení do společenských aktivit se zpravidla zohledňuje zvýšením základní částky až do 10 %, je-li nadprůměrné, až do 20 %, je-li výjimečně intenzivní, a až do 30 %, je-li zcela mimořádné; naopak se náhrada snižuje až o 10 % zapojení podprůměrné, a až o 20 %, není-li prakticky žádné. Jde-li o zapojení žalobkyně do společenských aktivit, soud je hodnotil jako průměrné, tudíž dle citované metodiky by zde nebyly podmínky pro zvyšování ZSÚ. Rovněž tak soud shledává, že nejsou dány podmínky pro aplikaci navýšení ZSÚ dle § 2957 o.z.

30. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nebude postupovat dle metodiky Nejvyššího soudu, když má za to, že pomocí metodiky není možné přihlédnout ke všem aspektům daného případu a míry vyřazení žalobkyně z reálného života. Soud má za to, že procentuální vyjádření vyřazení žalobkyně z běžného života je neúměrně nízké s ohledem na míru trvalého poškození zdraví žalobkyně. Procentuální hodnocení provedené znalcem [příjmení] [příjmení] je v příkrém rozporu jak se s jeho slovním hodnocením zdravotního stavu žalobkyně, tak i procentuálním hodnocením provedeným posudkovým lékařem v rámci stanovení míry invalidity. Soud v daném případě nepřistoupil k ustanovení nového znalce, když tento postup jednak nebyl ani ze stran navrhován, a soud má za to, že by zbytečně vznikaly další náklady. Přičemž má za to, že i bez tohoto je možno určit výši ztížení společenského uplatnění odpovídající zásadám slušnosti. Soud ze znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno] vycházel, pokud jde o stanovení poškození zdraví žalobkyně následkem úrazu, ustálení zdravotního stavu, prognózy dalšího vývoje, tak i ze závěrů uvedených na čl.

31. Soud však nevycházel ze závěru znalce o míře vyřazení poškozené ze životních činností ve výši 42,79 % stanoveného dle metodiky Nejvyššího soudu. S ohledem na poškození žalobkyně soud zastává názor, že blíže byla míra postižení procentuální vystižena posudkovým lékařem, a to 80% vyřazení z pracovního procesu.

31. Jde-li o stanovení výše částky za ztížení společenského uplatnění soud, vyšel z částek, které byly v rámci judikatury přiznávány v obdobných případech. Vzhledem k tomu, že dosud není k dispozici aktuální judikatura, soud vycházel z judikatury, která stanovovala ztížení společenského uplatnění dle předchozí právní úpravy. Soud v případě žalobkyně dospěl k závěru, že částkou odpovídající zásadám slušnosti je tedy částka, která byla přiznávána soudy poškozeným v obdobných případech. Soud jako přiměřenou částku za ztížení společenského uplatnění shledává částku [částka], po odečtu již zaplacené částky [částka] ve výši tedy částku [částka]. Co do zbývající částky [částka] soud shledal žalobu nedůvodnou a ve výroku II. rozsudku jí zamítl. Soud pokud jde o stanovení částky za ZSÚ vyšel zejména z rozsudku Městského soudu v Praze čj. 20 Co 417/2004 - 45 ze dne 2.12.2004 tak i rozsudku Městského soudu v Praze čj. 62 Co 144/2009-204, kdy v obou případech se jednalo o mladé lidi. V prvém případě bylo poškozenému, který trpěl kvadruplegií, poškozením mozku a ztrátou řeči přiznáno ZSÚ v celkové výši [částka]. V druhém případě bylo poškozenému ve věku 28 let, který trpí kvadruplegií, má zavedenou kanylu, dýchá pomocí trubice, jež mu brání v řeči přiznána částka za ZSÚ ve výši [částka]. Soud pokud jde o výši ZSÚ přihlédl k tomu, že u žalobkyně nedošlo k poškození mozku ani řeči, může volně dýchat, takže míra jejího poškození nižší než v uvedených judikátech proto se přiklonil k částce odpovídající výši [částka]. V této souvislosti má soud za to, že ani příliš neodklonil od metodiky NS, když výše částky za ztrátu lidského života byla stanovená v roce 2021 (v době ustálení zdravotního stavu žalobkyně) ve výši [částka] při zohlednění míry postižení žalobkyně by pak celková [částka] odpovídá principu slušnosti (§ 2958 věta druhá o. z.) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 o. z.).

32. Soud zároveň ve výroku I. přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení od [datum], tj. ode dne, který následoval po doručení likvidační zprávy žalobkyně dle § 1970 o.z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně zbývající částky ve výši [částka] s příslušenstvím žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. Výrok III. o povinnosti žalované na účet soudu soudní poplatek za řízení vychází z ust. § 2 odst. 3 věta prvá zák.č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek, nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení, nebo není-li též od poplatků osvobozen. Výše soudního poplatku byla uřčená dle ust. § 6 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť rozhodnutí o výši plnění v daném případě záleželo na úvaze soudu. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum]) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

35. Ve výroku V. soud o povinnosti žalobkyni zaplatit náhradu nákladů vzniklých státu, vychází z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V daném případě náhrada těchto nákladů představovala celkem částku [částka] (znalečné [částka] a svědečné [částka]). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla neúspěšná co do 34,65% soud jí uložil uhradit částku [částka].

36. Ve výroku VI. soud o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů vzniklých státu, vychází z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V daném případě náhrada těchto nákladů představovala celkem částku [částka] (znalečné [částka] a svědečné [částka]). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla neúspěšná co do 65,35% soud jí uložil uhradit částku [částka].

Poučení