57 C 203/2020-103

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Šeremkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení částky 738 398 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 738 398 Kč s úroky z prodlení ve výši 10% ročně za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 97 913,20 Kč, k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 21. 2. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 738 398 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 24. 6. 2018 okolo 13:15 hodin v areálu firmy [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], okres [okres] stáčírně přípravny bělících roztoků při odpojování stočené vlakové cisterny od stáčecího zařízení, došlo k zahoření obuvi a následně spodní poloviny pracovního oděvu zaměstnance [jméno] [příjmení], [datum narození]. [jméno] [příjmení] při zahoření oděvu utrpěl popálení III. stupně na 25% dolních končetin. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením náklady za poskytnutou zdravotní péči poškozeného ve výši žalobou uplatněné částky. Odpovědnost žalované vyplývá z Protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro [anonymizováno] kraj a [územní celek] (dále jen OIP), [číslo jednací] ze dne 26. 9. 2018 (dále jen„ protokol o kontrole“), když žalobkyně uplatňuje nárok na základě ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

2. V replice na odůvodnění odporu podaného žalovanou do ve věci vydaného elektronického platebního rozkazu dále žalobkyně uvedla, že se neztotožňuje s tvrzením žalované, že neporušila žádnou svou povinnost, neboť po předmětné újmě na zdraví zaměstnance, žalovaná jako nápravná opatření vydala„ Opatření ředitele provozu [obec]“ a na jeho základě stanovila obligatorní ochranné pomůcky pro zaměstnance vykonávající stáčení chlorečnanu sodného a současně s tímto seznámila zaměstnance s jejich využitím, což vyplývá ze záznamu o úrazu ze dne 12. 9. 2018. Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen v souladu s §105 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, když podle zaslaného záznamu o úrazu je zřejmé, že již tuto povinnost žalovaná nesplnila, protože záznam o úrazu není podepsán svědkem, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a představitelem odborové organizace. Právní zástupce žalované se ve svém vyjádření zabýval pouze usnesením Policie [číslo jednací] ze dne 20.03.2019 a nikterak nereagoval a nereflektoval závěry učiněné Oblastním inspektorátem práce zachycené v protokolu o kontrole, kdy po provedení kontroly Oblastní inspektorát práce pro [anonymizováno] a [územní celek] dospěl k závěru, že žalovaný výslovně tyto své zákonné povinnosti nesplnil, a to zejména tím, že žalovaný nevyhledával jednotlivá rizika a nečinil opatření vzhledem ke vznětlivosti kyseliny sírové, neseznámil zaměstnance s vnitřním předpisem o poskytování ochranných pomůcek, taktéž neseznámil zaměstnance s pokyny ve vztahu k účinku jednotlivých látek, způsobu zacházení s nimi, ochrannými opatřeními, první pomocí a asanačními postupy. Dále bylo Oblastním inspektorátem práce pro [anonymizováno] a [územní celek] zjištěno, že žalovaný v přinejmenším nesprávné míře a formě kontroloval používání ochranných pomůcek. Dále v průběhu řízení žalobkyně doplnila své vyjádření k věci v tom směru, že v popise jednání vedoucí ke způsobenému zranění absentuje„ zavinění“ a to buď poškozeného, který si zranění způsobil sám v důsledku vlastní nedbalosti a nedodržení pracovních postupů, nebo zaměstnavatele, který nesplnil své zákonné povinnosti. Dle názoru žalobkyně, je„ zavinění“ spatřováno právě na straně zaměstnavatele, neboť dle zjištění OIP zachyceného v protokolu o kontrole je v jednotlivých bodech zachyceno„ protiprávní“ jednání zaměstnavatele, a to nesplněním zákonných povinností uvedených v kontrolních zjištěních na str. 5 a str. 6 protokolu, kdy zaměstnavatel nesplnil povinnost vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí, neboť nevyhledal a nehodnotil riziko požáru; zaměstnavatel nezhodnotil rizika pro výběr a použití osobní ochranné pracovní pomůcky (dále jen OOPP) pro práce spojené s přečerpáváním vysoce koncentrované kyseliny sírové, současně nevybavil poškozeného před prací s touto látkou odpovídající obuví v souladu s bezpečnostním listem; zaměstnavatel nedoložil, seznámení zaměstnance s používáním poskytnutých osobních ochranných prostředků. Dle kontrolní zprávy směrnice obsahující tyto informace o používání OOPP nebyla obsažena v osnově školení, tudíž nelze považovat za prokázané, že o způsobu používání OOPP byl srozuměn; zaměstnavatel je povinen zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce poskytnout dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti. Zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, když nedoložil, že seznámil pana [příjmení] s účinky této látky, jak s ní zacházet; zaměstnavatel sice předložil interní předpis MBP_PBR_SOP_stáčení vlakové cisterny H2SO4, se kterým byl poškozený [příjmení] seznámen, avšak tento předpis neobsahuje riziko požáru; zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní pomůcky a kontrolovat jejich používání, kdy kontrolou bylo zjištěno, že není průkazné, jakého zaměstnance zkontroloval a jaké OOPP zaměstnanec v době kontroly měl tak, jak je upraveno vnitropodnikovou směrnicí. K tomu žalobkyně poznamenala, že pokud by riziko požáru měl zaměstnavatel„ zmapované“, pak by zcela jistě bylo obsaženo ve vnitropodnikových směrnicích, případně v příslušném školícím materiálu a poškozený by s ním byl seznámen, pokud poškozený nebyl vybaven odpovídajícím OOPP a nebyl srozuměn o způsobu použití OOPP, pak mu nelze klást k zavinění, že toto vědět měl nebo mohl, a tudíž je měl použít. Pokud nebyl seznámený s rizikem na daném pracovišti a nevěděl, jaké pracovní pomůcky měl použít, tak ani nemohl požadovat být vybavený adekvátními pracovními pomůckami. Pokud poškozený zaměstnanec nebyl prokazatelně seznámen s používáním OOPP, pak se nemůže žalobkyně ztotožnit s tvrzením, že to poškozený měl vědět díky svému dlouhodobému působení na tomto pracovním zařazení. Pokud zaměstnavatel nesplnil uvedenou povinnost ve vztahu k poškozenému, pak logicky nelze dovodit, že poškozený zanedbal něco, o čem de facto nevěděl. Z nálezu OIP vyplývá, že poškozený [příjmení] nebyl seznámen s možným nebezpečím požáru při stáčení uvedené chemické látky. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná doložila opětovně soudu stejné dokumenty, které již„ neobstály“ při zevrubné kontrole ze strany OIP. Jednotlivé body kontrolního protokolu OIP deklarují v jednání poškozeného [jméno] [příjmení] absenci složky zavinění. Zavinění nelze připsat poškozenému, neboť nebyl prokazatelně srozuměn, nýbrž je nutno ji připsat na vrub zaměstnavateli, který nesplnil své zákonné povinnosti, když poškozeného [jméno] [příjmení] nevybavil odpovídajícími OOPP, ale současně ho nevybavil informacemi o tom, jak bezpečně provádět svou práci, když se nelze ztotožnit s tezí, že poškozený si za zranění může výhradně sám, protože nedodržel pracovní postupy. Kromě rozporované okolnosti, zda poškozený znal řádně pracovní postupy a nebezpečí z něj vyplývající je nutno ještě poukázat na další okolnosti, kterou je zejména předcházející organizace práce v uvedené firmě, kdy pracovní proces v případě práce s chemickými látkami, a navíc dopravovaných železniční dopravou musí probíhat v přísně organizovaném režimu, poškozený musí být součástí celé pracovní skupiny přidělené na takový úsek. Tato pracovní skupina být nepřetržitě koordinována odpovědnou osobou. Odpovědná osoba musí operativně rozdělovat konkrétní úkoly, pokyny, ale také současně jí už z této funkce vyplývá kontrolovat nejen plnění zadaného úkolu, ale také splnění úkolu stanoveným pracovním postupem a také v příslušných OOPP. Odpovědnost a nutnost provádět kontrolu dodržování povinnosti při zajišťování bezpečnosti práci ze strany zaměstnavatele už zachytil ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] Krajský soud v [obec]. Žalobkyně své vyjádření a tvrzení opírá krom zjištění OIP v kontrolním protokolu i o Záznam o úrazu k poškozenému [příjmení] [příjmení], [datum narození], ze dne 21. 4. 2020, kdy poškozený [příjmení] [příjmení] dle tohoto záznamu utrpěl stejné zranění a stejným způsobem jednáním, nelze tak usoudit, že po zranění [jméno] [příjmení], by došlo z hlediska bezpečnosti práce ve společnosti žalované k nějakému posunu a spíše to nasvědčuje nedbalému přístupu zaměstnavatele v této oblasti a tento nedbalý přístup spíše nasvědčuje protiprávnímu zaviněnému jednání žalované a tudíž její odpovědnosti za zranění poškozeného [jméno] [příjmení].

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když v rámci odporu do ve věci vydaného elektronického platebního rozkazu uvedla, že předpokladem vzniku nároku žalobkyně dle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je, že žalobkyně uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu. Třetí osoba odpovídá žalobkyni pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. Ke stejnému závěru dospěl také Nejvyšší soud ČR, v rozsudku sp. zn. sp. zn. 21 Cdo 4323/2015 ze dne 21. 11. 2016, ve kterém judikoval, že při posuzování nároku na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění je nutné zjistit, v jakém rozsahu se na vzniku škody podílelo protiprávní jednání třetí osoby, v daném případě zaměstnavatele. Zdravotní pojišťovna nemá nárok na náhradu nákladů za hrazené (zdravotní) služby, které byly sice vynaloženy zdravotní pojišťovnou na péči o jejího pojištěnce, avšak nebyly zapříčiněny jednáním třetí osoby, neboť s takovou skutečností zákon její nárok vůči třetím osobám nespojuje. Třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce jakožto následků jejího jednání. Jak vyplývá ze„ Záznamu o úrazu“ ze dne 12. 9. 2018, ze strany žalované, jakožto zaměstnavatele, nedošlo k jakémukoliv jednání třetí osoby (zde zaměstnavatele), které by zapříčinilo vznik pracovního úrazu. V daném případě se jednalo o nepředvídatelné riziko práce a selhání lidského činitele na straně zaměstnance a poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození], který jednal zjevně lehkomyslně, když nevěnoval dostatečnou pozornost tomu, že došlo ke kontaminaci pracovního oděvu a pracovní obuvi, kdy při stáčení autocisterny s chlorečnanem sodným spadl do nezakryté záchytné jímky a došlo k namočení pracovní obuvi a pracovního oděvu, o čemž nikoho neinformoval, protože to nepovažoval za nutné. Následně došlo velmi pravděpodobně k úkapu kyseliny sírové na pracovní obuv, která byla pravděpodobně kontaminována chlorečnanem sodným a při následné chemické reakci došlo k prudkému vznícení pracovní obuvi a od ní pracovního oděvu. Navíc zaměstnanec svévolně nepoužil k dané činnosti určené obuvi a použil jinou pracovní obuv. V době pracovního úrazu zaměstnance [jméno] [příjmení], tedy nebylo ze strany žalované vedeno jakékoli jednání vedoucí ke vzniku pracovního úrazu a ke škodě tak nedošlo zaviněným protiprávním jednáním žalované. Žalobkyně netvrdí ani neprokazuje žádné protiprávní jednání žalované, kterým by byl zapříčiněn pracovní úraz pana [jméno] [příjmení], a tedy žádné protiprávní jednání žalované není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem pana [jméno] [příjmení]. Z tohoto důvodu považuje žalovaná nárok pojišťovny uplatněný v žalobě za neopodstatněný a má za to, že žalobkyni v daném případě nesvědčí nárok dle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Předmětný nehodový děj šetřily orgány činné v trestním řízení a v usnesení Policie ČR, KŘP [anonymizováno] kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor [obec], [anonymizována tři slova], [číslo jednací] ze dne 20.03.2019, byla odložena věc úrazu pana [jméno] [příjmení], neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu. Policejní orgán v odůvodnění mimo jiné uvedl, že na podkladě zjištěných skutečností lze učinit závěr, že v předmětné věci je dán vyšší stupeň pravděpodobnosti, že [jméno] [příjmení] jako osoba pracující s chemickými látkami se nechoval dostatečně obezřetně zejména po té, co spadl do oplachového kanálu, kde se potřísnil mimo jiné i chlorečnanem sodným, který mu ulpěl minimálně na montérkách a obuvi, o čemž věděl, jelikož druhý den po této události byly jeho boty bílé od chlorečnanu sodného. O této události nikoho neinformoval. O vlastnostech chlorečnanu sodného byl během své několikaleté praxe stáčeče chemických látek seznámen na periodicky se opakujících školeních, potřísněnou obuv si nevyměnil, pouze opláchl. Dále nedbal pokynů bezpečnostního listu kyseliny sírové a při práci s ní nebyl obut do pryžové obuvi, ač tuto měl zaměstnavatelem přidělenou a občas ji užíval. Tím došlo k tomu, že při úkapu kyseliny sírové ze stáčecího zařízení na nevhodnou obuv, která byla předtím potřísněna chlorečnanem sodným, který se do obuvi nasákl, došlo k exotermické reakci chlorečnanu s kyselinou sírovou a tím k popálení [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] jednal v rozporu s předpisy zaměstnavatele, ze kterých vyplývá, že je povinen úraz (natlučené koleno, kvůli kterému si vzal dovolenou) ihned oznámit svému nadřízenému, což neučinil, dále při práci s chemickými látkami nepoužil osobní ochranné pracovní pomůcky, pryžovou obuv, uvedené v bezpečnostním listu látky a nevhodně ošetřil chlorečnanem sodným potřísněnou obuv. Tato dílčí pochybení vedla k tomu, že došlo k zahoření chlorečnanem sodným potřísněné obuvi. Své vyjádření žalovaná doplnila ve své replice k vyjádření žalobkyně k odůvodnění odporu tak, že se žalobkyně ve svém vyjádření omezila toliko pouze jen na výčet údajných pochybností žalované v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance [jméno] [příjmení], avšak opomněla judikatorní závěry, na které žalovaná ve svém odůvodnění odporu výslovně upozornila, a to na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. sp. zn. 21 Cdo 4323/2015 ze dne 21. 11. 2016, které žalovaná podrobně rozvedla a dále k věci doplnila, že [jméno] [příjmení] jako osoba pracující s chemickými látkami se nechoval dostatečně obezřetně zejména poté, co spadl do oplachového kanálu, kde se potřísnil mimo jiné i chlorečnanem sodným, který mu ulpěl minimálně na montérkách a obuvi, o čemž věděl, jelikož druhý den po této události byly jeho boty bílé od chlorečnanu sodného. O této události nikoho neinformoval. O vlastnostech chlorečnanu sodného byl během své několikaleté praxe stáčeče chemických látek seznámen na periodicky se opakujících školeních, potřísněnou obuv si nevyměnil, pouze opláchl. Dále nedbal pokynů bezpečnostního listu kyseliny sírové a při práci s ní nebyl obut do pryžové obuvi, ač tuto měl zaměstnavatelem přidělenou a občas ji užíval. Tím došlo k tomu, že při úkapu kyseliny sírové ze stáčecího zařízení na nevhodnou obuv, která byla předtím potřísněna chlorečnanem sodným, který se do obuvi nasákl, došlo k exotermické reakci chlorečnanu s kyselinou sírovou a tím k popálení [jméno] [příjmení].

4. Z nesporných skutkových tvrzení procesních stran vzal soud za prokázáno, že dne 24. 6. 2018 okolo 13:15 hodin v areálu firmy [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], okres [okres] stáčírně přípravny bělících roztoků při odpojování stočené vlakové cisterny od stáčecího zařízení, došlo k zahoření obuvi a následně spodní poloviny pracovního oděvu zaměstnance [jméno] [příjmení], [datum narození]. [jméno] [příjmení] při zahoření oděvu utrpěl popálení III. stupně na 25% dolních končetin. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 738 398 Kč, ještě před podáním žaloby, když žalobkyni nebylo uhrazeno na požadovanou částku žalovanou ničeho.

5. Z rozpisu uhrazených plateb, výčtu jednotlivých úkonů a vyúčtování zdravotní péče vzal soud za prokázáno, že žalobkyně uhradila za léčení jejího pojištěnce [jméno] [příjmení], narozeného 30. 4. 1958 v souvislosti s újmou na zdraví ze dne 24. 6. 2018 částku 738 398,33 Kč.

6. Ze záznamu o úrazu ze dne 12. 9. 2018 a dne 29. 6. 2018, vzal soud za prokázáno, že dne 24. 6. 2018 v 13:10 hodin na vlečce [právnická osoba] – stáčecí místo kyseliny sírové kolej [číslo] došlo k úrazu zaměstnance společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], narozeného 30. 4. 1958, když jako příčina je uvedena porušení předpisů k práci, a to [právnická osoba] – TOP BOZP č. [číslo] – bod [číslo], TOP BOZP č. [číslo] – kapitola 6, [právnická osoba] Mimořádné události, když jako opatření přijatá k zabránění vzniku úrazu bylo vydáno Opatření ředitele provozu [obec] [číslo] s účinností od 2. 7. 2018.

7. Z usnesení Policie ČR KŘP [anonymizováno] kraje, [číslo jednací] [číslo] z 20. března 2019 vzal soud za prokázáno, že věc zranění [jméno] [příjmení], ke kterému došlo dne 24. 6. 2018 okolo 13:15 hodin v areálu firmy [právnická osoba] byla odložena, když ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak, přičemž z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že by, v rámci prověřování vyslechnut i poškozený [jméno] [příjmení], který k věci uvedl, že nastoupil do zaměstnání jako stáčeč, měl stočit kyselinu sírovou, která byla ve vlakové cisterně, kyselinu stočil, a když byla stočená, tak mu z velína řekli, ať' cisternu odpojí. Odpojil rameno, a když jej chtěl dát na místo, tak s tím musel tak třikrát cuknout, aby se rameno rozhýbalo a přitom mu najednou začaly hořet obě boty. To se snažil uhasit rukama, na kterých měl rukavice. Jak se sehnul, tak mu začaly hořet i montérky. Na to se šel osprchovat do sprchy, která je nedaleko. K důvodu zahoření uvedl, že se domnívá, že když rozhýbával to rameno, tak z něj mohla ukápnout kyselina sírová a když mu spadla na boty tak mohla zareagovat s chlorečnanem sodným, který je hořlavý. Chlorečnan sodný mu mohl na obuvi ulpět někdy dříve. Naposledy co s ním pracoval cca 9 dní před zahořením. Chlorečnan sodný stáčel z autocisterny, kterou po stočení opláchl a pak uklízel hadice od stáčení. Při tom jak uklízel hadice, tak spadl do záchytného kanálu, co je u místa stáčení a kam stékají všechny zbytky po oplachu. Do kanálu spadl po pás. Montérky co měl na sobě, si odnesl domů na vyprání a boty nechal uschnout a druhý den je opláchl pod tekoucí vodou, jelikož byly bílé od chlorečnanu sodného. Boty pak nosil dál. To, že spadl do toho kanálu, nikomu nehlásil. Druhý den, po té co spadl do oplachového kanálu, jej bolelo koleno a tak šel k lékaři, který mu řekl, že to nic není a tak si vzal týden dovolenou. O tom, že chlorečnan je hořlavý ví, to jim vždycky říkali na školení. Říkají jim, že chlorečnan je hořlavý a není to žíravina. Taky jim říkají, že při potřísnění se mají opláchnout vodou a při potřísnění oděvu si vyměnit montérky nebo si je vyprat. Mají možnost si je vyměnit, s botami je to to samé, mají nárok na nové jednou za rok nebo za dva, ale když si vezmou "zničenku", tak jim je vymění - podle možnosti - to znamená, pokud jsou na skladě. Co má zkušenosti, tak fyzické poškození mění, pokud by tam přišel s tím, že spadl do toho kanálu, tak neví, jestli by mu je vyměnili, to nezkoušel. Ty boty a montérky co měl v době zahoření na sobě, byly vyfasované ve firmě. Gumovky má také vyfasované. Ty měl vyfasované, když se stáčí například peroxid nebo soda, louh, tak by se měly nosit. Občas je na to nosil. Záleželo, jaké bylo počasí, když bylo léto, tak se v tom nedalo chodit. Podle čeho bylo určené na co gumovky nosit a na co ne, neví. Na chlorečnan se gumovky nosit nemusely. Zda se měly nosit gumovky na stáčení kyseliny sírové, neví. Když prodělávali každoroční školení, tak jim tam říkali ke každé látce, co stáčí, co je zač, např. louh, že je žíravina, chlorečnan, že je hořlavý, kyselina sírová, že je žíravina. Při tom školeni jim i říkali jak se chovat, když se nějakou látkou potřísní. Když má říct konkrétně na chlorečnan sodný, tak když si potřísní ruce, tak se má omýt a když si potřísni montérky jen pár kapek, tak se nic neděje a když víc, tak se má převléknout. To samé platí i pro kyselinu sírovou. Školení je o látce, jak se chová, bezpečnost práce, první pomoc a podobně. Na školení jim ukazuji i bezpečnostní listy těch látek. Stáčeče dělá už asi 13 let. Školení o látkách je pořád stejné, protože látky jsou stejné. Takže o těch látkách slyšel minimálně třináctkrát. O tom, že by chlorečnan sodný při potřísnění mohl zůstat zažraný v látce, jim neříkali, ale ví, že tyto chemické látky zažerou do látky a zůstanou v ní. To je jako při potřísnění kyselinou. Když kápne na nové montérky, takto není ani vidět, a když to vypere, tak se to místo vydrolí. Do vyprání jsou ty montérky úplně v pořádku a to jak vzhledově, tak pohmatem. Po uschnutí to není ani vidět. Tenkrát jak spadl do toho kanálu, tak jej bolelo pravé koleno, to jako pracovní úraz nijak nehlásil, jelikož doktor mu řekl, že to nic není. Vzal si tedy týden dovolenou, když si ji bral, tak neříkal, proč si ji bere. V době úrazu měl na sobě nafasované protichemické boty, protichemické montérky, přilbu, štít a rukavice. Při zahoření utrpěl popáleniny na spodní polovině těla. S tímto poraněním byl hospitalizovaný v nemocnici cca 2,5 měsíce. Od propuštění z nemocnice je v léčení doma. [jméno] [jméno] uvedl, že v době události, při které došlo k popálení pana [příjmení], zastával ve [právnická osoba] [anonymizováno] funkci vedoucího vlečky [právnická osoba] V době události byl doma, o úrazu byl informován a na místo se později dostavil. V tu chvíli, na místě pan [příjmení] již nebyl, toho navštívil cca po týdnu v nemocnici. Od pana [příjmení] zjistil, že po ukončení stáčení železniční cisterny s kyselinou sirovou odpojil hadici a při umisťování na předepsané místo došlo k úkapu z konce hadice na botu, která se vznítila. Dále mu pan [příjmení] řekl, že cca čtrnáct dni před úrazem zapadl do záchytné jímky na místě stáčení chlorečnanu sodného. Pracovní obuv ani oděv si nevyměnil, montérky si vypral a boty usušil. O tom, že pan [příjmení] spadl do záchytné jímky, nevěděl, to se dozvěděl až po jeho popálení. Pan [anonymizováno] si po pádu do záchytné jímky vzal dovolenou, důvod dovolené mu nesdělil. Až po popálení mu v nemocnici [anonymizováno] řekl, že důvod dovolené byla bolest kolene z pádu do jímky. K věci dále uvedl, že zaměstnanci, tedy i pan [příjmení], jsou školeni mimo jiné i z bezpečnostních listů látek, které stáčejí. Bezpečnostní listy obsahují charakteristiku stáčené látky, doporučení ochranných pomůcek a doporučeni první pomoci. Ochranné pomůcky byly panu [příjmení] přiděleny dle směrnice [právnická osoba] upravené dle požadavků [právnická osoba] a bezpečnostních listů látek. Výměna ochranných oděvů je prováděna dle potřeby výměnným způsobem. [jméno] [příjmení] uvedl, že pracuje jako směnový mistr provozu tzv. Bílé linky a také školí (doškoluje) zaměstnance [anonymizováno] [právnická osoba] z bezpečnosti práce při stáčení chemikálií a to zejména v oblasti vlastností chemikálií a první pomoci. Ve vztahu k chlorečnanu sodnému a kyselině sírové jim říká, že při stáčení kyseliny sírové nesmí být pracovník v žádném případě od chlorečnanu sodného, protože při styku kyseliny sírové a chlorečnanu sodného dojde k okamžitému zahoření. Dále jim říká, že k zahoření může dojít po nějaké době, klidně i za rok. Tohoto školení se účastnil mimo jiné i pan [příjmení], určitě si jej pamatuje. Toto školení probíhá každý rok.

8. Z bezpečnostního listu kyseliny sírové 94- 96,5%, vzal soud za prokázáno, že v bodu 8.2 toho listu je uvedeno, že zaměstnanci musí mít k dispozici ochranné pracovní prostředky - pracovní oděv vzdorující kyselinám, obličejový štít nebo ochranné brýle, pryžovou zástěru, pryžové rukavice a pryžovou obuv. V bodu 10.5 toho listu je uvedeno, že jako neslučitelné materiály s kyselinou sírovou jsou mimo jiné uvedeny chlorečnany, které v kontaktu s kyselinou sírovou mohou uvolňovat výbušný plyn oxid chloričitý a obvyklou reakcí je bouřlivá exploze.

9. Z bezpečnostního listu chlorečnanu sodného, vzal soud za prokázáno, že v bodu 10.5 toho listu je uvedeno, že jako neslučitelné materiály je mimo jiné uvedeno, že silné kyseliny reagují s chlorečnany agresivně za vzniku chloru, oxidu chloričitého a jiných nebezpečných látek.

10. Z protokolu stáčení z 11. 6. 2018, vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] dne 11. 6. 2018 v 20:00 hodin odpojoval vůz po stáčení chlorečnanu sodného (Na ClO3).

11. Z dokladů o školení vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] byl mimo jiné seznámen dne 19. 10. 2017 s bezpečnostními listy chlorečnanu sodného a kyseliny sírové a proškolen z přístavby, zajištění a přípravě cisternových vozů ke stáčení dne 10. 5. 2018 a seznámen se stáčením vlakové cisterny s chlorečnanem sodným a kyselinou sírovou dne 28. 1. 2015.

12. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro [anonymizováno] kraj a [územní celek] [číslo jednací] vzal soud za prokázáno, že tento byl vypracován dne 26. 9. 2018, OIP souhlasí s provedenými opatřeními (Opatření ředitele provozu [obec] [číslo] ze dne 2. 7. 2018, kdy při stáčení chlorečnanu sodného skladníci [anonymizováno] jsou povinni mít OOPP – gumové holínky, jednorázový ochranný oděv, gumové rukavice a ochranný štít) a doporučuje doplnit o povinnou výbavu pro stáčení kyseliny sírové a vyhodnotit pracovní rizika. V kontrolních zjištěních je uvedeno v bodech 1. až 6., že zaměstnavatel nesplnil povinnost vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí, neboť nevyhledal a nehodnotil riziko požáru způsobené kyselinou sírovou při kontaktu s organickými látkami; zaměstnavatel dostatečně nezhodnotil rizika pro výběr a použití OOPP pro práce spojené s přečerpáváním vysoce koncentrované kyseliny sírové a nepřijal opatření k omezení rizika poleptání a popálení, pracovníka provádějícího přečerpání nevybavil ochrannou obuví (holínkami) chránící proti zatečení kyseliny sírové skrze otvory pro tkaničky; zaměstnavatel nedoložil seznámení zaměstnance s používáním poskytnutých OOPP, zaměstnavatel doložil směrnici [číslo] [anonymizováno] o poskytování OOPP, ale tato směrnice není součástí osnovy školení; zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, když nedoložil, že seznámil pana [příjmení], který zajišťoval čerpání kyseliny sírové s účinky této látky, se způsoby jak s ní zacházet, což je obsaženo a uvedeno v bezpečnostním listu; kontrolovaná osoba předložila interní předpis MBP_PBR_SOP_stáčení vlakové cisterny H2SO4, se kterým byl pan [příjmení] seznámen, v předpisu není uvedeno riziko požáru; kontrolovaná osoba je povinna udržovat osobní ochranné pracovní pomůcky a kontrolovat jejich používání, když bylo doloženo, že kontrolu provádí, ale z kontroly není průkazné, jakého zaměstnance zkontroloval a co měl mít zaměstnanec v době kontroly za OOPP dle interní směrnice [číslo] [anonymizováno]; kontrolovaná osoba je povinna udržovat osobní ochranné pracovní pomůcky a kontrolovat jejich používání, když bylo doloženo, že kontrolu provádí, ale z kontroly není průkazné, jakého zaměstnance zkontroloval a co měl mít zaměstnanec v době kontroly za OOPP dle interní směrnice [číslo] [anonymizováno].

13. Ze záznam o úrazu [jméno] [příjmení] dne 17. 4. 2020, soud nevzal za prokázáno ničeho, neboť toto se týká jiného zaměstnance žalované a tuto skutečnost soud nepovažuje za právně významnou pro posouzení této věci.

14. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, že dne 24. 6. 2018 v 13:10 hodin na vlečce společnosti [právnická osoba] – stáčecí místo kyseliny sírové kolej [číslo] došlo k úrazu zaměstnance žalované [jméno] [příjmení], narozeného [datum], která v té době používala obchodní firmu [právnická osoba], kdy v stáčírně přípravny bělících roztoků při odpojování stočené vlakové cisterny od stáčecího zařízení, došlo k zahoření obuvi a následně spodní poloviny pracovního oděvu [jméno] [příjmení], který při zahoření oděvu utrpěl popálení III. stupně na 25% dolních končetin. Žalobkyně uhradila za léčení jejího pojištěnce [jméno] [příjmení], v souvislosti s úrazem ze dne 24. 6. 2018 částku 738 398,33 Kč a vyzvala žalovanou k úhradě částky 738 398 Kč, na kterou nebylo uhrazeno žalovanou ničeho. Oblastní inspektorát práce pro [anonymizováno] kraj a [územní celek] v protokolu o kontrole [číslo jednací] ze dne 26. 9. 2018 uvedl, že souhlasí s provedenými opatřeními (Opatření ředitele provozu [obec] [číslo] ze dne 2. 7. 2018, kdy při stáčení chlorečnanu sodného skladníci AWT jsou povinni mít OOPP – gumové holínky, jednorázový ochranný oděv, gumové rukavice a ochranný štít) a doporučil je doplnit o povinnou výbavu pro stáčení kyseliny sírové a vyhodnotit pracovní rizika, kdy v kontrolních zjištěních uvedl, jaké povinnosti zaměstnavatel nesplnil zcela, nebo dostatečně nezhodnotil, případně dostatečně nedoložil. Usnesením Policie ČR [anonymizována dvě slova] kraje, [číslo jednací] [číslo] ze dne 20. března 2019 byla věc zranění [jméno] [příjmení], ke kterému došlo dne 24. 6. 2018 okolo 13:15 hodin v areálu firmy [právnická osoba] odložena s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak. V rámci prověřování byl vyslechnut i poškozený [jméno] [příjmení], který mimo jiné uvedl, že se domnívá, že když rozhýbával rameno, tak z něj mohla ukápnout kyselina sírová a když mu spadla na boty tak mohla zareagovat s chlorečnanem sodným, který je hořlavý a který mu mohl na obuvi ulpět někdy dříve, když jej před 9 dny stáčel z autocisterny, kterou po stočení opláchl a pak při úklidu hadic spadl po pás do záchytného kanálu, boty nechal uschnout a druhý den je opláchl pod tekoucí vodou, jelikož byly bílé od chlorečnanu sodného a tyto boty pak nosil dál. To, že spadl do toho kanálu, nikomu nehlásil. O tom, že chlorečnan je hořlavý ví, to jim vždycky říkali na školení. Ty boty a montérky co měl v době zahoření na sobě, byly vyfasované ve firmě, má také vyfasované gumovky, když se stáčí například peroxid nebo soda, louh, tak by se měly nosit a občas je na to nosil, záleželo, jaké bylo počasí, když bylo léto, tak se v tom nedalo chodit. Podle čeho bylo určené na co gumovky nosit a na co ne uvedl, že neví, ale věděl, že na chlorečnan se gumovky nosit nemusely, zda se měly nosit gumovky na stáčení kyseliny sírové uvedl také, že neví. Když prodělávali každoroční školení, tak jim tam říkali ke každé látce, co stáčí, co je zač, říkali jim jak se chovat, když se nějakou látkou potřísní. Školení je o látce, jak se chová, bezpečnost práce, první pomoc a podobně. Na školení jim ukazuji i bezpečnostní listy těch látek. Stáčeče dělá už asi 13 let, školení o látkách je pořád stejné, protože látky jsou stejné, takže o těch látkách slyšel minimálně třináctkrát. V rámci prověřování byl vyslechnut i [jméno] [jméno], který v době úrazu pana [příjmení], zastával ve [právnická osoba] [anonymizováno] funkci vedoucího vlečky [právnická osoba], o tom, že pan [příjmení] spadl dříve do záchytné jímky, nevěděl, to se dozvěděl až po jeho popálení, po pádu do záchytné jímky si vzal dovolenou, důvod dovolené mu nesdělil. Zaměstnanci, tedy i pan [příjmení], jsou školeni mimo jiné i z bezpečnostních listů látek, které stáčejí. Bezpečnostní listy obsahují charakteristiku stáčené látky, doporučení ochranných pomůcek a doporučeni první pomoci. Ochranné pomůcky byly panu [příjmení] přiděleny dle směrnice [právnická osoba] upravené dle požadavků [právnická osoba] a bezpečnostních listů látek. V rámci prověřování byl vyslechnut i [jméno] [příjmení], směnový mistr provozu tzv. [obec] linky, který uvedl, že také školí (doškoluje) zaměstnance fa [právnická osoba] z bezpečnosti práce při stáčení chemikálií a to zejména v oblasti vlastností chemikálií a první pomoci. Ve vztahu k chlorečnanu sodnému a kyselině sírové jim říká, že při stáčení kyseliny sírové nesmí být pracovník v žádném případě od chlorečnanu sodného, protože při styku kyseliny sírové a chlorečnanu sodného dojde k okamžitému zahoření. Dále jim říká, že k zahoření může dojít po nějaké době, klidně i za rok. Tohoto školení se účastnil mimo jiné i pan [příjmení], určitě si jej pamatuje. Toto školení probíhá každý rok. [jméno] [příjmení] byl dne 19. 10. 2017 mimo jiné seznámen s bezpečnostními listy chlorečnanu sodného a kyseliny sírové a proškolen z přístavby, zajištění a přípravě cisternových vozů ke stáčení dne 10. 5. 2018 a seznámen se stáčením vlakové cisterny s chlorečnanem sodným a kyselinou sírovou dne 28. 1. 2015. V bodu 8.2 bezpečnostního listu kyseliny sírové 94- 96,5%, je uvedeno, že zaměstnanci musí mít k dispozici ochranné pracovní prostředky - pracovní oděv vzdorující kyselinám, obličejový štít nebo ochranné brýle, pryžovou zástěru, pryžové rukavice a pryžovou obuv. V bodu 10.5 toho listu je uvedeno, že jako neslučitelné materiály s kyselinou sírovou jsou mimo jiné uvedeny chlorečnany, které v kontaktu s kyselinou sírovou mohou uvolňovat výbušný plyn oxid chloričitý a obvyklou reakcí je bouřlivá exploze. V bodu 10.5 bezpečnostního listu chlorečnanu sodného je uvedeno u neslučitelných materiálů, že silné kyseliny reagují s chlorečnany agresivně za vzniku chloru, oxidu chloričitého a jiných nebezpečných látek.

15. Soud po právním zhodnocení výše uvedeného skutkového stavu podle ustanovení dle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu a z této vyplývajících závěrů, uvedeným zejména v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4323/2015, dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

16. V prvé řadě soud musí uvést, že pro právní hodnocení věci není vázán závěry ani Oblastního inspektorátu práce ani orgánů policie ČR, neboť tyto orgány zkoumaly a vyhodnocovaly děj, kdy došlo ke zranění poškozeného pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení] a jeho okolnosti ve vztahu k právním normám, které jsou předmětem jejich činnosti, tedy k normám pracovněprávním či trestněprávním, jak to uváděla i sama žalobkyně ve své replice, kdy uvedla, že předmětem řízení vedeného u Policie České republiky je zjištění, zda zde jsou skutečnosti objasňující podezření ze spáchání trestného činu a orgán inspekce práce v protokolu o kontrole rozebírá jednotlivé kroky, které žalovaný učinil nebo nikoliv při plnění svých zákonných povinností v souladu se zákonem č. 252/2006 Sb., zákoník práce. Soud věc posuzuje z pohledu naplnění podmínek výše citovaného ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, které se týká regresu jako specifického práva postižního charakteru, kdy podle zákonného znění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Jak vyplývá i z právní věty rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4323/2015, na které odkazoval ve svém vyjádření zástupce žalované,„ …o vztah příčinné souvislosti mezi škodou, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce, a zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda následkem tohoto protiprávního jednání, tj. bez tohoto protiprávního jednání by škoda nevznikla tak, jak vznikla. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku protiprávního jednání třetí osoby, nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavena najisto. Protiprávní jednání třetí osoby nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Postup při zjišťování této příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, pouze z hlediska jejích příčin, neboť příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou (jde ve své podstatě o hledání jevu, který škodu vyvolal). Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat ty příčiny a následky, které jsou důležité pro uplatněný nárok na náhradu škody. Vztah příčinné souvislosti mezi vznikem škody a zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby je vyloučen, jestliže škoda, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce, byla způsobena výlučně zaviněním samotného pojištěnce.“ 17. Soud s ohledem na výše uvedené musel zkoumat příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, s ohledem na izolaci a gradaci jednotlivých navazujících jevů. Po tomto zkoumání učinil závěr, že základní příčinou vzniku poškození zdraví (vzniku popálenin) [jméno] [příjmení] bylo, že tento při práci s kyselinou sírovou nepoužil pryžovou obuv, která mu byla zaměstnavatelem (žalovanou) přidělena, a kterou měl při práci s kyselinou sírovou použít, což vyplývá z bezpečnostního listu kyseliny sírové, o jehož obsahu byl proškolen a poučen. Kdyby tuto obuv [jméno] [příjmení] použil, nemohlo by dojít k zahoření jeho obuvi a následnému zahoření jeho pracovního oblečení již z toho důvodu, že od zaměstnavatele vyfasovanou pryžovou obuv (holínky), na rozdíl od jím použité pracovní obuvi, dříve nepotřísnil chlorečnanem sodným a vzniklá chemická reakce by tak vůbec nemohla nastat. Škoda, spočívající ve vynaložených nákladech na léčení pojištěnce žalobkyně proto byla způsobena výlučně zaviněním samotného pojištěnce [jméno] [příjmení] a nejsou tak splněny podmínky, aby byla k úhradě požadované částky zavázána žalovaná, přestože u této byly shledány orgánem inspekce práce nedostatky a porušení povinností vyplývajících ze zákona, na které bylo i následně ze strany žalované reagováno, avšak tyto nedostatky, případně porušení povinností nebylo dle názoru soudu vzhledem k výše uvedenému v příčinné souvislosti se vznikem škody, resp. i kdyby zmíněná porušení byla jednou z příčin, nejedná se o příčinu důležitou, podstatnou a značnou. V této souvislosti soud musí konstatovat, že žalobkyně, jak sama uvedla, vycházela ze závěrů OIP, který vycházel při kontrole zejména z poskytnutých listin, avšak některé z těchto přijatých závěrů musí soud, s ohledem na skutečnosti zjištěné v průběhu prověřování vedeného orgány Policie ČR, považovat za minimálně nepřesné, s ohledem na informace zjištěné z výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], například ohledně nevybavení pracovníka provádějícího přečerpání ochrannou obuví (holínkami) chránící proti zatečení kyseliny sírové skrze otvory pro tkaničky, informace ohledně reakce kyselin s chlorečnany atd., když tyto informace zřejmě OIP neměl k dispozici, i s ohledem na pozdější dobu rozhodnutí Policie ČR. V řízení vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] byl i s ohledem na délku svého zaměstnání v totožné pracovní pozici opakovaně proškolen a poučen o možnosti vzniku chemické reakce a zahoření, měl poskytnuté vhodné OOPP, které však nepoužil, protože to pro něj bylo vzhledem k letnímu období zcela zřejmě příjemnější a toto bylo podstatnou okolností při vzniku úrazu a s tím souvisejících nákladů na léčení. Tím, že [jméno] [příjmení] neinformoval své nadřízené o pádu do oplachové jímky, znemožnil tím také prošetření a možnou reakci zaměstnavatele, kontrolu, která by mohla vést například k výměně obuvi (za nepotřísněnou), čímž by opětovně mohlo být zabráněno vzniku (pozdějšího) zahoření a i celého úrazu [jméno] [příjmení] [jméno] výše uvedených důvodů soud proto žalobu v celém rozsahu, tedy i včetně požadovaných úroků z prodlení zamítl, neboť pokud žalobkyni nevznikl nárok na úhradu uplatněného nároku, nemůže být žalovaná ani v prodlení s jeho úhradou.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, neboť žaloba byla zamítnuta, soud proto zavázal žalobkyni k povinnosti zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 97 913,20 Kč Náklady sestávají z odměny právního zástupce určené dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) za celkem sedm úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis odůvodnění odporu, sepis vyjádření k věci, účast u dvou ústních jednání a dvě další porady s klientem dne 5. 10. 2020 a 20. 4. 2021) po 11 260 Kč, z náhrady hotových výdajů ve výši 2 100 Kč za sedm režijních paušálů po 300 Kč k výše označeným úkonům dle ust. § 13 odst. 4 AT, a z 21 % DPH z částky 80 920 Kč ve výši 16 993,20 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., když místo placení k rukám právního zástupce bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Lhůty k plnění byly určeny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení