57 C 93/2021-69

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro: nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Žaloba na nahrazení projevu vůle žalovaných 1) a 2) uzavřít s žalobkyní smlouvu o převodu bytové jednotku [číslo] o velikosti [výměra] nacházející se ve 2. patře budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] zahrnující podíl na společných částech nemovitosti o velikosti [číslo], včetně podílu na pozemku parc. [číslo] o velikosti [číslo], vše v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se všemi jejími součástmi a za kupní cenu ve výši [částka], se zamítá.

II. Žaloba s tím, že žalovaní 1) a 2) jsou povinni zajistit výmaz zástavního práva smluvního zřízeného ve prospěch [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo] ze dne [datum] do 30 dnů od zaplacení kupní ceny, se zamítá.

III. Žalovaným 1) a 2) se ve vztahu k žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala nahrazení projevu vůle specifikovaného ve výroku I. a II. rozsudku. Podání žaloby zdůvodnila tím, že od roku od [datum] nájemkyní bytové jednotky [číslo] o velikosti [výměra] nacházející se ve 2. patře budovy [adresa], k.ú. [část obce]. Jednotka vznikla na základě Prohlášení vlastníka ze dne [datum]. Žalobkyni tak dle § 1187 o.z. vzniklo zákonné předkupní právo při jejím prvním převodu. K prvnímu převodu došlo dne [datum], kdy byla předmětná jednotka převedena na žalované. Žalobkyně argumentovala tím, že došlo k porušení jejího předkupní práva, neboť ze strany Žalovaní přitom věděli (nebo přinejmenším museli vědět), že žalobkyni ke dni uzavření kupní smlouvy svědčí předkupní právo k nemovitosti. Žalobkyně od samého počátku deklarovala svůj zájem o koupi nemovitosti, když nejprve [právnická osoba] [číslo] dopisem ze dne [datum] sdělila svůj zájem o koupi nemovitosti za částku [částka]. Následně se shodně vyjádřila i ve svém dopise ze dne [datum]. V dopise ze dne [datum], který žalobkyně adresovala jednateli [obec a číslo], uvedla, že dne [datum] jí doma navštívil znalec za účelem zjištění ceny bytu, přestože sama projevila zájem o zajištění příslušného posudku o ceně bytu, zároveň vyzvala, aby jí sdělil, proč jedná ve věci prodeje nemovitosti s více zájemci, když ona sama má vážný zájem o koupi nemovitosti. V dopise ze dne [datum] adresovaným žalovaným žalobkyně uvedla, že jednání Ing. [příjmení] a RNDr. [celé jméno žalovaného] ohledně prodeje nemovitosti považuje za„ podlé a neseriózní“. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalované k uzavření kupní smlouvy na Nemovitost, a to za cenu [částka]. Tuto výzvu pak žalobkyně opakovala i v dopise ze dne [datum] a v dopise ze dne [datum]. Naposledy před podáním této žaloby pak žalobkyně žalované vyzvala k převodu Nemovitosti za částku [částka] předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Zalovaní však na všechny výše uvedené výzvy žalobkyně reagovali zamítavě, když zejm. namítali, že uplatňování předkupního práva žalobkyně považují za jednání v rozporu s dobrými mravy a že se jedná o zjevné zneužití práva. Zjevné zneužití práva odmítla.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Nesporovali, že jsou vlastníky dotčené bytové jednotky, kterou nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Dále uvedli, že jim bylo známo, že žalobkyně užívá dotčenou bytovou jednotku na základ dohody o užívání bytu ze dne [datum]. Prodávající společnost nabídla žalobkyni odkup bytu přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně reagovala až přípisem ze dne [datum], tedy po téměř šesti měsících od obdržení nabídky k odkupu. Žalobkyně na nabídku nejprve téměř 6 měsíců vůbec nereagovala, následně nesouhlasila s podmínkami odkupu. Žalobkyně s koupí bytu nesouhlasila, resp. žádala úpravu výše kupní ceny. Společnost následně dopisem ze dne [datum] žalobkyni sdělila, že od první nabídky odkupu uplynulo již více než šest měsíců a vyzvala žalobkyni, aby reagovala nejpozději do [datum] s tím, že po tomto datu již bude jednat s dalšími zájemci o byt. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala dopisem ze dne [datum], kdy nesouhlasila s podmínkami odkupu, když navrhovala byt koupit za cenu o [anonymizováno] tisíc Kč nižší. Žalobkyně tak přesto, že velmi dobře věděla o tom, že byt se má prodávat za kupní cenu [částka], což byla v té době reálná tržní cena bytu (a přesto, že prodávající společnost odkup bytu žalobkyni nabídla a dokonce čekala více než půl roku na její vyjádření, nabídku Společnosti neakceptovala, když jejím zjevným cílem bylo licitovat o výši kupní ceny. Jelikož žalobkyně nebyla ochotna byt za nabízenou kupní cenu odkoupit, společnost nabídla byt dalším zájemcům. Žalovaní nabyli vlastnické právo k bytu v dobré víře a v přesvědčení, že kdyby měla žalobkyně zájem na nabytí vlastnického práva k bytu, sama by tento odkoupila, neboť jí byl společností přednostně nabídnut ke koupi. V řízení vedeném nadepsaným soudem pod sp. zn. 24 C 74/2019 bylo nepochybně prokázáno, že žalobkyni byl před prodejem byt nabídnut ke koupi, žalobkyně však této nabídky záměrně a vědomě nevyužila. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaní měli v úmyslu využít byt pro účely zajištění bydlení své dcery, vyzvali žalovaní přípisem ze dne [datum] žalobkyni k jednání o ukončení nájmu. Přes veškeré snahy žalovaných, kdy žalovaní kupříkladu nabízeli žalobkyni úhradu nákladů spojených se stěhováním, se nepodařilo o skončení nájmu bytu s žalobkyní dohodnout. Žalobkyně v reakci na uvedenou výpověď podala u nadepsaného soudu návrh na určení neoprávněnosti výpovědi nájmu bytu. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 13.02.2020, č.j. 24 C 74/2019-132, ve výroku I. žalobu zamítl. Městský soud v Praze jako soud druhého stupně svým rozsudkem ze dne 12. 08. 2020, č. j. 13 Co 136/2020-205, potvrdil ve výroku I. rozsudek soudu prvního stupně. Dále argumentovali tím, že k nedošlo k porušení předkupního práva, když předmět předkupního práva může však být předkupníkovi nabídnut již v okamžiku obdržení oferty od koupěchtivého ([příjmení], Sedláček/Kubeš § [číslo], marg. č 9). Žalovaní odkázali na bod 32. odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12.08.2020, č.j. 13 Co 136/2020-205, v kterém odvolací soud dospěl k závěru, že se žalobkyně své předkupního práva vzdala. Žalobkyně měla tedy již od října 2017 až do uzavření kupní smlouvy mezi společností a žalovanými dostatek času na to, aby vyjádřila svůj zájem za daných podmínek byt odkoupit do svého vlastnictví. Žalobkyně této možnosti vědomě a záměrně nevyužila, když sice vyjádřila v obecné rovině přání byt koupit, avšak za cenu, která byla pro prodávajícího nepřijatelná a jak se ostatně ukázalo, byla značně pod cenou tržní. Za těchto okolností se tedy žalobkyně nemůže dodatečně dovolávat předkupního práva, kterého se svým jednáním vzdala. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že došlo k porušení předkupního práva namítali, že uplatnění uplatňování nároků žalobkyně z titulu porušení předkupního práva je jednáním v rozporu s dobrými mravy, kterému nemůže být přiznána právní ochrana. Žalovaní poukázali na to, že žalobkyně začala svých údajných nároků z tvrzeného porušení předkupního práva domáhat, až v reakci na její procesní neúspěch v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 24 C 74/2019. Zároveň odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 08. 2007, sp. zn. 22 Cdo 364/2007.

3. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

4. Žalobkyně byla od [datum] nájemkyní jednotky [číslo] byt, nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] a [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, o velikosti 1+1, ve 2. patře o velikosti [výměra] (dále též jen„ předmětný byt“). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. (viz shodná tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění, rozhodnutí o schválení dohody o výměně bytů ze dne [datum], dohoda o užívání bytu ze dne [datum] a protokol o směně bytu ze dne [datum]).

5. Nájemní poměr žalobkyně k dotčenému bytu zanikl uplynutím tříměsíční doby tj, ke dni [datum] na základě výpovědi ze dne [datum] doručené žalobkyni dne [datum] (viz. rozsudek zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2020 čj. 24C 74/2019-132, rozsudek Městského soudu ze dne 12. 8. 2020 čj. 13 Co 136/2020-205, rozsudek zdejšího soudu 51C 33/2020 -142 ze dne 16. 9. 2021).

6. Jednotka vznikla na základě Prohlášení vlastníka [obec a číslo] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [obec a číslo]“) ze dne [datum] rozdělením vlastnického práva k nemovité věci (pozemku a domu) na vlastnické právo k jednotkám a určením společné části nemovité věci. Příslušný zápis v katastru nemovitostí byl proveden pod č. j. V - [číslo] - 101 s právními účinky vkladu ke dni [datum] (Prohlášení vlastníka ze dne [datum]).

7. Žalovaní jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], a to ode dne [datum], kterou nabyli od [právnická osoba] [číslo] s.r.o., za částku [částka] (shodná tvrzení účastníků, který vzal soud za svá skutková zjištění, kupní smlouva ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí ze dne ze dne [datum] LV. [číslo]).

8. Žalovaní věděli, že na předmětném bytě vázne nájemní právo žalobkyně a že prodávající ([právnická osoba] [číslo] s. r. o.) s žalobkyní jednala o prodeji bytu s ohledem na realizaci předkupního práva žalobkyně (viz shodná tvrzení účastníků, který vzal soud za svá skutková zjištění, kupní smlouva ze dne [datum], čl. IV. 2).

9. Společnost [obec a číslo] s. r. o. nabídla dne [datum] žalobkyni odkup jednotky [číslo] byt, za cenu [částka]. V případě, že nabídku žalobkyně nepřijme, byla žalobkyně požádána o podání takové informace s tím, že v takovém případě [právnická osoba] [číslo] s.r.o. zahájí jednání s třetími stranami o odkup bytu obsazeného nájemníkem (viz nabídka odkupu bytu [číslo] ze dne [datum]).

10. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] sdělila [právnická osoba] [číslo] s. r. o. svůj zájem o koupi předmětného bytu, avšak za cenu o jeden milion korun nižší, s tím, že nabízená cena stavu bytu neodpovídá (viz dopis žalobkyně ze dne [datum]).

11. Společnost [obec a číslo] s. r. o. dopisem ze dne [datum] žalobkyni sdělila, že od první nabídky odkupu uplynulo již více než šest měsíců a vyzvala žalobkyni, aby reagovala nejpozději do [datum] s tím, že po tomto datu již bude jednat s dalšími zájemci o byt (viz dopis [právnická osoba] [číslo] s.r.o. ze dne [datum]).

12. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne doporučenou poštou. Uvedla, že má zájem o odkup předmětné jednotky za cenu [částka], kterou považuje za skutečnou hodnotu bytu (viz dopis žalobkyně ze dne [datum], včetně podacího lístku).

13. Žalobkyně v dopise ze dne [datum] adresovaném jednateli společnosti [příjmení] ([číslo]) s.r.o., panu [příjmení] [jméno] [příjmení], uvedla, že dne [datum] jí v bytě navštívili za účelem zjištění hodnoty bytu, i když žalobkyně sama projevila zájem zajistit sama posudek u inspekce bytů. Domnívala se, že se tak děje v rámci jednání o koupi bytu. Od makléře pana [příjmení] se však dozvěděla, že jednotku má již koupenou jiný zájemce. Žalobkyně adresáta vyzvala, aby jí sdělil, zda je nabídka projede jednotky její osobě pravdivá a proč jedná s více zájemci, když ona sama má o byt vážný zájem, avšak za odpovídající cenu. Dále požádala o písemnou kopii provedeného ocenění jednotky (viz dopis žalobkyně z [datum], včetně podacího lístku).

14. Žalovaní vyzvali žalobkyni k jednání o ukončení nájmu přípisem ze dne [datum], ve kterém žalobkyni sdělili, že nastal důvod k výpovědi nájmu bytu, neboť jednotku potřebují pro účely zajištění bydlení svých dětí, nicméně preferují uzavřít dohodu o skončení nájmu s tím, že pokud by žalobkyně předmětný byt vyklidila a předala do 6 měsíců od doručení této výzvy, jsou žalovaní ochotni nabídnout žalobkyni kompenzaci přiměřených nákladů souvisejících se stěhováním (viz výzva žalovaných ze dne [datum]).

15. Žalobkyně na uvedený dopis reagovala sdělením, že se stěhovat nechce, je v důchodu, má vedle bytu i svou práci a čekají ji operace. Žalobkyně v dopise ze dne [datum] dále uvedla, že jednání pana [příjmení] a [celé jméno žalovaného] ohledně odkupu předmětného bytu považuje za podlé a neseriózní (viz dopis žalobkyně ze dne [datum]).

16. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2020 čj. 24C 74/2019-132 byla zamítnuta žaloby žalobkyně, kterou se domáhala určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu dotčeného bytu, kterou jí dali žalovaní dne [datum] (výrok I.) a zároveň uložil žalobkyni zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení (výrok II.). Shora citovaný rozsudek byl potvrzen ve výroku I. a změněn pouze ohledně výroku II. týkající náhrady nákladů řízení Městským soudem dne 12. 8. 2020 čj. 13 Co 136/2020-205 a nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění citovaného rozsudku Městského soud v Praze konkrétně z bodu [číslo] se podává, že byt žalobkyně by byl zjevně prodán tak jako tak, a to nikoliv žalobkyni, která o koupi za posléze realizovanou cenu neměla zájem a nevyužila předkupního práva. (rozsudek zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2020 čj. 24C 74/2019-132, rozsudek Městského soudu ze dne 12. 8. 2020 čj. 13 Co 136/2020-205).

17. Žalobkyně uplatnila své předkupní práva k dotčené bytové jednotce vůči žalovaným poprvé dopisem ze dne [datum], dále dopisem ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] (výzva ze dne [datum], [datum], [datum]).

18. Soudu je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu probíhá řízení o vyklizení žalobkyně z dotčeného bytu pod sp.zn. 51C 33/2020, kde dosud nepravomocně bylo rozsudkem ze dne 16.9.2021 čj. 51C 33/2020-142 žalobě vyhověno. (viz. rozsudek zdejšího soudu čj. 51C 33/2020-142 ze dne 16. 9. 2021).

19. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. Listinné důkazy soud považuje za pravé a pravdivé.

20. Na jejich základě pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

21. Žalobkyně byla od [datum] nájemkyní jednotky [číslo] byt, nacházející se v budově [adresa], v k. ú. [část obce], obec Praha. Nájemní poměr žalobkyně k dotčenému bytu zanikl uplynutím tříměsíční výpovědní doby tj. ke dni [datum] na základě výpovědi ze dne [datum]. Dotčená bytová jednotka vznikla na základě Prohlášení vlastníka [obec a číslo] s.r.o., [IČO], ze dne [datum] rozdělením vlastnického práva k nemovité věci (pozemku a domu) na vlastnické právo k jednotkám a určením společné části nemovité věci. Původní vlastník [právnická osoba] [číslo] s. r. o. (dále jen původní vlastník) nabídl dne [datum] žalobkyni odkup jednotky [číslo] byt, za cenu [částka] s tím, že v případě nepřijetí nabídky byla žádána o sdělení této informace, aby mohl zahájit jednání s třetími stranami o odkupu předmětného bytu. Žalobkyně dne [datum] sdělila původnímu vlastníkovi, že má zájem o koupi dotčeného bytu za cenu nižší o jeden milion korun. Původní vlastník vyzval písemně žalobkyni dne [datum], aby na nabídku reagovala do [datum] s upozorněním, že po uvedeném datu bude jednat s dalšími zájemci. Žalovaná v reakci ze dne [datum] avizovala svůj zájem koupit předmětný bytu za částku [částka], kterou považovala za odpovídající stavu bytu. Žalobkyně dne [datum] vyzvala jednatele původního vlastníka, aby jí sdělil, zda jedná s více zájemci s tím, že má vážný zájem o koupi bytu avšak za odpovídající cenu. Žalovaní jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], a to ode dne [datum], kterou nabyli od původního vlastníka za částku [částka]. K datu [datum] nebyla žalobkyní nabídka k odkupu dotčeného bytu předložena původním vlastníka. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2020 čj. 24C 74/2019-132 byla zamítnuta žaloby žalobkyně na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu dotčeného bytu ze dne [datum]. Shora citovaný rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu dne 12. 8. 2020 čj. 13 Co 136/2020-205. Žalobkyně uplatnila své předkupní práva k dotčené bytové jednotce vůči žalovaným poprvé dopisem ze dne [datum]. Dosud nepravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16.9.2021 čj. 51C 33/2020-142 bylo vyhověno žalobě žalovaných na vyklizení bytu žalobkyní.

22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

23. Podle § 1187 odst. 1 o.z. má nájemce bytu předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu, vznikla -jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám. Předkupní právo zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti.

24. Podle § 2143 o.z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým.

25. Podle § 2147 odst. 1 o.z. učiní prodávající nabídku předkupníkovi ohlášením všech podmínek. Při nabídce se vyžaduje oznámení obsahu smlouvy uzavřené s koupěchtivým. Nabídka ke koupi nemovité věci vyžaduje písemnou formu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení přijme-li předkupník nabídku, uskuteční se koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jaké prodávající dohodl s koupěchtivým.

26. Podle § 2144 odst. 1 o.z. je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl.

27. Nová právní úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb. již ochranu nájemce nečlení nejprve na jeho právo k přednostnímu nabytí bytu (trvající po dobu šesti měsíců ode dne doručení nabídky) a posléze na předkupní právo (časově omezené, maximálně na dobu dvanácti měsíců ode dne uplynutí původní šestiměsíční lhůty). Ve prospěch nájemce bytu je v ní upravena ochrana ve formě předkupního práva k jednotce při jejím prvním převodu (§ 1187 odst. 1 věta první o. z.), které zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti (§ 1187 odst. 1 věta třetí o. z.). Protože takto upravené předkupní právo lze pokládat za právo věcné (z povahy věci se mezi věcná předkupní práva řadí i zákonná předkupní práva), opravňuje nájemce k postupu podle § 2144 odst. 1 o. z., tj. opravňuje nájemce jako předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany (nástupci původního vlastníka jednotky), jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Zákonodárce zde zakotvuje za podmínek zřízení předkupního práva jako práva věcného zachování předkupního práva předkupníkovi, i když věc nabyl někdo jiný. Důvod nabytí není podstatný, neboť právo předkupníka existuje jak v případě, že tato třetí osoba nabyla věc koupí nebo způsobem, který je postavený na roveň ujednáním o předkupním právu. V tomto rámci tedy může předkupník vyžadovat na vlastníku, aby mu za příslušnou úplatu věc převedl.

28. Soud se nejprve zaměřil na posouzení předběžné otázky, zda v daném případě došlo k porušení předkupního práva žalobkyně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalobkyni svědčilo předkupní právo k dotčené bytové jednotce v souvislosti s rozdělením práva k bytovým jednotkám (prohlášení vlastníka ke dni [datum]), a to při prvém převodu jednotky. V řízení bylo prokázáno, že původní vlastník nenabídl žalobkyni k datu [datum] dle § 2143 o.z., kdy došlo k uzavření kupní smlouvy se koupěchtivými (žalovanými). V době uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky byla žalobkyně nájemkyní bytu. Nicméně soud má za to, že nelze odhlédnout od toho, že původní vlastník žalobkyni písemně nabízel již dříve odkup dotčeného bytu za cenu za částku [částka], za kterou byla koupě bytu následně dne [datum] realizována. (viz. nabídky ze dne [datum], [datum]). Žalobkyně na tyto nabídky odkupu dotčeného bytu vůči původnímu vlastníkova reagovala tak, že sice jevila zájem koupit dotčený byt, neakceptovala však nabízenou kupní cenu, když požadovala snížení ceny o [anonymizována dvě slova] Kč (viz. dopis ze dne [datum]) či ve výši [částka] (viz. dopis ze dne [datum]). Ani v posledním dopise ze dne [datum] nabízenou kupní cenu neakceptovala. Poukazovali-li žalovaní na právní doktrínu, dle níž nedošlo k porušení předkupního práva, když předmět předkupního práva může však být předkupníkovi nabídnut již v okamžiku obdržení oferty od koupěchtivého (Rouček, Sedláček/Kubeš § 1074, marg. Č 9) má soud za to, že tato se neuplatní, když v řízení nebylo prokázáno, že k datu nabídky původního vlastníka byla obdržena oferta od žalovaných. Nicméně má soud za to, že samo okolnost, že žalobkyně od [datum] (tj. více jako skoro 8 měsíců před realizací prodeje) měla vědomost o tom, že původní vlastník chce realizovat prodej dotčeného bytu třetím osobám a za jakou cenu, přičemž tuto nabídku neakceptovala s ohledem na nabízenou kupní cenu, není v daném případě bez významu. Soud má za to, že lze na věc dopadá judikát Nejvyššího soudu sp.zn. 22Cdo 2821/2014, který sice řešil předkupní právo podílových spoluvlastníků za předešlé právní úpravy. Citovaný judikát stanovil, že k uzavření dohody dle ust. § 140 obč. zák. se nevyžaduje znalost spoluvlastníka o osobě potenciálního kupce. K porušení předkupního práva spoluvlastníka z důvodu, že cena uvedená v nabídce oprávněnému není cenou nabídnutou někým jiným, dochází, jestliže byl podíl prodán třetí osobě za cenu jinou (pro ni výhodnější), než jaká byla spoluvlastníkovi předem nabídnuta, nikoliv tím, že v době nabídky zde nebyl konkrétní zájemce o koupi. Soud má za to, že předkupní právo zaniká i v případě, že předkupník o zamýšleném prodeji bytové jednotky ví, dá však nepochybně najevo, že o věc nemá zájem a že s prodejem souhlasí. Žalobkyně dala nepochybně najevo, že nemá zájem o koupi bytu za nabízenou tržní cenu. Žalobkyně tak souhlasila s prodejem bytové jednotky a vzdala se výkonu svého předkupního práva. Za situace, kdy žalobkyně dala nepochybně najevo, že o věc (bytovou jednotku) nemá zájem s ohledem na výši nabízené ceny, soud dochází k závěru, že by bylo nadbytečné žalobkyni činit písemnou nabídku předkupního práva k datu uzavření kupní smlouvy se žalovanými. V neposlední řadě má soud i za to, že v době, kdy žalobkyně realizovala své předkupní právo, již jí nesvědčilo právo nájmu k dotčenému bytu, které zaniklo ke dni [datum]. Z těchto důvodů soud dovodil, že předkupní právo žalobkyně nebylo porušeno. I pro případ jiného právního názoru na posouzení otázky porušení předkupní práva má soud za to, že by žalobě nemohlo být vyhověno. Soud dospěl k závěru, že uplatňování nároků žalobkyně z titulu porušení předkupního práva je jednáním v rozporu s dobrými mravy, kterému nemůže být přiznána právní ochrana. Nelze přehlédnout, že žalobkyně uplatnila nárok z předkupního práva až v červenci 2020 v reakci na její procesní neúspěch v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 24 C 74/2019 této souvislosti má soud za to, že na danou situaci dopadá rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 08. 2007, sp. zn. 22 Cdo 364/2007. Žalobkyně se porušení předkupní práva musela dozvědět nejpozději v červenci 2018, přičemž až v červenci 2020 uplatnila vůči žalovaným své předkupní právo, žalobu podala až dne [datum], a to i v souvislosti s výsledkem soudního řízení o neoprávněnosti výpovědi z nájmu a zahájením řízení o vyklizení bytu. Podaná žaloba je s odkazem na ustanovení § 8 o.z. zjevným zneužitím práva a nepožívá právní ochrany.

29. Jde-li náhradu nákladů řízení soud vyšel z toho, že žalovaní měli ve věci plný úspěch a přicházela by v úvahu aplikace ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud však shledal, že jsou dány podmínky pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. Celkové poměry žalobkyně, osaměle žijící důchodkyně mající zdravotní potíže, jejímž příjmem je toliko starobní důchod, soud shledal důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nepřiznal plně úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení. V poměrech žalovaných, majitelů předmětného bytu, jimž jejich poměry umožnily investovat částku přesahující tři miliony Kč do bytu nejisté„ likvidity“, pokud jde o jeho další užívání, by se podle odvolacího soudu nemělo uvedené nákladové dobrodiní vůči žalobkyni projevit zásadně negativním způsobem. Soud má za to, že v této konkrétní věci je však jejich újma, daná nepřiznáním náhrady nákladů řízení, zřetelně (řádově) jiná než újma žalobkyně v případě rozhodnutí podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jež by vůči ní bylo evidentně nepřiměřeně tvrdé až likvidační. S přihlédnutím ke shora uvedenému je opodstatněna výjimečná aplikace ustanovení § 150 o.s.ř.