Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

57 CO 92/2022 - 357

Rozhodnuto 2022-09-09

Citované zákony (19)

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Severové a soudkyň Mgr. Daniely Teterové a JUDr. Ilony Lövyové ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] b) [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti: [právnická osoba], [IČO] vedlejší účastník na straně žalované sídlem [adresa] o náhradu nemajetkové újmy ve výši 820.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2021, č. j. 157 C 27/2014-307, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 30. 12. 2021, č. j. 157 C 27/2014-321, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II., III. a IV. se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalované, vedlejší účastnici na straně žalované a státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 28.745 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku [titul] [jméno] [příjmení], advokátu se sídlem [adresa].

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 1.200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci jsou povinni zaplatit státu na účet Krajského soudu v Ostravě na nákladech odvolacího řízení 1.630,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit žalobci a) částku 480.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a žalobkyni b) částku 340.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 17. 5. 2014 do zaplacení (I.). Žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 303.525,20 Kč k rukám právního zástupce žalované (II.), povinnost zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů řízení 3.000 Kč (III.) a povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 24.459,50 Kč (IV.), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Proti rozsudku podali odvolání žalobci a domáhali se jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu, popř. jeho změny tak, že žalobě bude vyhověno, když odvolací důvody opírali o § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. s tím, že závěry okresního soudu jsou v rozporu s provedenými důkazy, popř. jsou výsledkem úvah založených na neúplně zjištěném skutkovém stavu věci. Ve svém důsledku celé rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Neobstojí závěr okresního soudu, že mohlo dojít k záměně disků, když tento závěr je v přímém rozporu se skutečnostmi, které vyšly najevo v průběhu řízení v rámci provedeného dokazování. Z výslechu svědků a provedených listinných důkazů jednoznačně vyplynulo, že předmětné 3 kusy disků dodala žalovaná [právnická osoba] [anonymizováno] ., a to dne 16. 6. 2011 jeden disk, dne 5. 8. 2011 další dva disky, které byly dne 2. 11. 2011 prodány společnosti [právnická osoba] (dále jen [právnická osoba]), když zaměstnanec této [právnická osoba] [obec] ještě téhož dne tyto disky rovnou z prodejny [právnická osoba] [anonymizováno] . odvezl do [právnická osoba], v němž pracoval poškozený a kde byly uskladněny na paletách pod přístřeškem až do [datum], kdy byla prováděna výměna disků na fekálním voze [právnická osoba] [anonymizováno]. Svědek [příjmení] celou výměnu sledoval a popsal v podání vysvětlení na Policii ČR dne 15. 11. 2011, a to způsobem, který nevyvolává pochybnosti o tom, že na vůz byly namontovány disky, které předtím do pneuservisu dovezl. K možné záměně disků se dále vyjadřovali svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zaměstnanci pneuservisu), kteří uvedli, že k záměně v pneuservisu nemohlo dojít, neboť jiné nové disky stejné velikosti neměli, nové disky se od starých lišily, byly čerstvě nastříkané a takový model disků předtím neviděli, i kdyby měli podobné disky na skladě, k jejich záměně by nemohlo dojít. Předmětné dva disky byly v návaznosti na smrtelný úraz zajištěny jako důkaz pro trestní řízení, byly podrobeny odborným úkonům v pneuservise, kdy bylo provedeno jejich ohledání s následným sestavením a„ dynamickou ukázkou“. S disky bylo dále nakládáno pro potřeby vypracování odborného vyjádření ze dne 16. 1. 2012, následně pro podání znaleckého posudku znalcem [titul] [jméno] [příjmení]. V průběhu vyšetřování úrazu Policií ČR bylo jednoznačně vycházeno ze skutečnosti, že disky použité k montáži dodala prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] . na trh žalovaná (viz usnesení o odložení věci Policie ČR ze dne 22. 3. 2012). Pomyslný kruh uzavírá sdělení ČOI ze dne 26. 9. 2015, v němž se uvádí, že v rámci kontroly dne 3. 5. 2012 byly ve skladu žalované uloženy tři kusy zjevně starších a opotřebených disků, které byly dle sdělení žalované vráceny ze [právnická osoba] [anonymizováno] ., když se mělo jednat o disky, které byly montovány na automobil a při jejich montáži došlo k úrazu zaměstnance pneuservisu. Přestože další pochybnosti o původu disku mohly být vyvráceny svědeckou výpovědí por. [titul] [jméno] [příjmení], který vedl policejní vyšetřování, okresní soud tento důkaz neprovedl, čímž zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. Z výše uvedeného přesto plyne, že disky použité při montáži, při níž došlo k úmrtí poškozeného, dodala na trh žalovaná, což potvrzují i další nepřímé důkazy. Neobstojí ani závěr okresního soudu, že skutečnost, že se jednalo o disky dodané na trh žalovanou, vylučuje fakt, že disky jsou v pořízené dokumentaci v návaznosti na šetření Policie ČR zachyceny a popisovány jako poškozené, odřené, popř. repasované. Žalobci nikdy netvrdili, že disky použité při montáži, resp. dodané na trh žalovanou, měly být nové. Tuto procesní obranu v řízení použila žalovaná. Tyto skutečnosti však samy o sobě nevylučují možnost, že se disky při převzetí jako nové jevit mohly, ani to, že ve skutečnosti se mohlo jednat o disky již použité, které byly repasované, popř. pouze přelakované tak, aby na první pohled jako nové pouze vypadaly. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení], výpovědi svědka [příjmení] či výpovědi žalobce vyplývá, že poškození disků zachycené na fotografiích v policejním, resp. soudním spise, odpovídá tomu, že s disky bylo manipulováno, byla prováděna jejich kompletace a byly nasazovány na osu nákladního automobilu. Že disky byly dodány na trh žalovanou, nevylučuje ani zjištění uvedené v odborném vyjádření, v němž je uvedeno, že se disk nejeví jako nový, jelikož je viditelné přetření starého oprýskaného nátěru novým lakem, ani konstatování znalců ve znaleckém posudku, že stav disků svědčí spíše pro opakované než první použití. Ze spisového materiálu je totiž zřejmé, že disky samotné byly sestavovány opakovaně, a to nejméně dvakrát – jednou při samotné nešťastné události a jednou v rámci tzv. dynamické ukázky. V obou případech byly disky váleny po betonovém povrchu a bylo do nich tlučeno těžkým kladivem, v případě nasazování na poloosu nákladního automobilu byly na doraz naraženy jeden na druhý a následně byly poškozeny explozí. Pokud se jednalo o disky nekvalitní, je jejich povrchové poškození jen přirozeným důsledkem toho, jak s nimi bylo manipulováno. Vyjadřoval-li okresní soud pochybnosti ohledně znaleckých zjištění, resp. činil na jejich základě protikladné závěry, není zřejmé, proč odmítal provést jejich výslech. Závěr okresního soudu, že disk nebyl vadný, je v přímém rozporu s konstatováním znalců ve znaleckém posudku [číslo posudku] [spisová značka]. Navíc je tento závěr projevem nesprávného právního posouzení, tj. nesprávné aplikace právní normy, neboť zákon o odpovědnosti za vadu výrobku považuje výrobek za vadný, jestliže z hlediska bezpečnosti jeho užití nezaručuje vlastnosti, které od něj lze oprávněně očekávat. Znalecký posudek vypracovaný v řízení na otázku, zda disk byl vadný, jednoznačně odpověděl s tím, že se jednalo o výrobek nekvalitní a nikoliv bezpečný a že tato nekvalita (vada) byla jedinou, popř. hlavní příčinu jeho selhání. Ačkoliv je v napadeném rozsudku okresním soudem konstatována taktéž možnost spoluzavinění poškozeného na vzniku následku, nebyla otázka spoluzavinění poškozeného a její míra vůbec podrobena patřičnému zkoumání. V řízení bylo postaveno najisto, že disk použitý při montáži, při níž došlo k usmrcení poškozeného, dodala na trh žalovaná, že tento disk byl vadný a že hlavní, popř. jedinou příčinou smrtelného úrazu poškozeného byla vada tohoto disku. Nesprávné je rovněž rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, kdy okresní soud vycházel z nesprávné tarifní hodnoty sporu, když dle žalobců měl za tarifní hodnotu považovat částku 50.000 Kč. Při svém rozhodnutí se nadto okresní soud opomněl vypořádat s návrhem žalobců na aplikaci § 150 o. s. ř., který žalobci odůvodnili tím, že žalovaná po majetkové stránce ničeho neriskuje, neboť soudem případně přiznanou náhradu nemajetkové újmy za ní bude plnit pojišťovna, a postavením žalobců, kteří nejenže trpí v důsledku způsobené nemajetkové újmy, ale nadto by mělo být jejich utrpení znásobeno povinností zaplatit náhradu nákladů řízení. Žalobci dále namítali, že v řízení rozhodoval vyloučený soudce.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhovala potvrzení napadeného rozhodnutí jako věcně správného. V řízení bylo prokázáno, že prodali [právnická osoba] s.r.o. 4 kusy nových a nepoškozených disků; disk, při jehož montáži došlo k nešťastné události, nebyl nový a byl poškozený. Byť se žalobci snaží tvrdit, že poškození disku bylo způsobeno jeho nasazením poškozeným, je takové tvrzení v rozporu s provedenými důkazy. Pokud na předmětném disku byla zjištěna koroze, je vyloučeno, aby se jednalo o disk, který prodali [právnická osoba] [anonymizováno]. K prodeji disků [právnická osoba] [anonymizováno]. došlo dne [datum], k nešťastné události dne [datum]. Nevhodné skladování prodávaných disků nebylo zjištěno, ani tvrzeno, koroze je tudíž vyloučena, shodně jako masivní poškození disku při jeho nasazení poškozeným. S odstupem času lze jen spekulovat, kde se poškozený a zkorodovaný disk objevil, nicméně je skutečností, že po předmětné události se v pneuservisu objevily starší rezavé disky a na tyto byly nasazeny nové pneumatiky, aby fekální vozidlo [právnická osoba] mohlo odjet (svědek [jméno] [příjmení]). Pro posouzení věci je rozhodný výsledek policejního šetření, které probíhalo krátce po nešťastné události, a toto šetření vyústilo v rozhodnutí o odložení věci, když nebyla jednoznačně zjištěna příčina úrazového děje. Bylo sice zjištěno, že spouštěcím mechanismem úrazového děje bylo uvolnění aretačního péra ráfku kola, ale již nebylo zjištěno, zda příčinou tohoto uvolnění byla nepozornost poškozeného při kompletaci kola, v důsledku čehož mohlo být kolo špatně zkompletováno, nebo zda to byl špatný technický stav jednotlivých komponentů, nebo zda příčinou mohl být jiný nespecifikovaný činitel. Zástupce žalované se opětovně vyjádřil k námitce podjatosti.

4. Vedlejší účastník se se svým stanoviskem připojil k vyjádření žalované a navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek v celém rozsahu dle § 212 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), se závěrem, že odvolání žalobců není důvodné.

6. Odvolací soud se nejprve zabýval odvolací námitkou žalobců, že ve věci rozhodoval podjatý soudce a dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná.

7. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

8. Dle ustálené judikatury Ústavního soudu ani pouhá zdání sama o sobě nemohou vést k vyloučení soudce z rozhodování ve věci, neboť sám Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001 uvedl, že:„ Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. (…) K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. Nepochybně se jedná o případy, kdy soudce je současně na straně účastníka řízení či svědka, resp. když by v řízení mohl být dotčen na svých právech; shodně to platí v případě, že soudce má k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, příp. vztah ekonomické závislosti (viz NS 2 Cdon 828/96, Soudní judikatura, 2000, č. 3, s. 113; shodně Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. 5. vydání, s. 56).“ 9. Námitka podjatosti byla odůvodněna vzájemnou přátelskou komunikací soudce a zástupce žalované u jednání soudu dne 29. 11. 2021. K této námitce se vyjádřil projednávající soudce v rámci odůvodnění napadeného rozsudku (viz bod 27. odůvodnění) s tím, že se ve věci necítí podjatý, nemá žádný poměr k věci samé, k účastníkům ani k jejich zástupcům. Odvolací soud má za to, že ani případně„ nevhodné“ vyjádření soudce v osobní rovině ve vztahu k zástupci žalované, přesahující rámec úředního jednání, není natolik závažným pochybením v této věci, nedosahuje takové povahy a intenzity, že projednávající soudce i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat, a proto tuto námitku neshledal důvodnou.

10. Podle odvolacího soudu provedl okresní soud potřebné důkazy ke zjištění právně významného skutkového stavu. Platí to zejména o tom, že žalobce a) je otcem [jméno] [příjmení], žalobkyně b) jeho sestrou; že dne [datum] v 12.45 hodin v [obec] [část obce] na ulici [obec] [číslo] v prostorách společnosti [právnická osoba] došlo k usmrcení [jméno] [příjmení], [datum narození], při provádění montáže dvou kusů kol na levou stranu nákladního vozidla [název automobilu], [registrační značka] (dále jen„ montáž“); usnesením Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla trestní věc odložena, neboť nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Ostatně tato zjištění nebyla účastníky řízení ani zpochybňována. Dále okresní soud učinil zjištění, že žalovaná (v rozhodné době) dovážela z Číny mj. také disky na nákladní vozidla, jednalo se o disky stejného typu, jaké žalovaná dodala [právnická osoba] díly [právnická osoba] jako odběrateli, a to dne 16. 6. 2011 jeden kus disku, dne 5. 8. 2011 dva kusy disku a dne 23. 9. 2011 čtyři kusy disku (vždy stejného typu [označení disku], [anonymizována tři slova]: [číslo], [anonymizováno] [tel. číslo]). Společnost Náhradní díly [právnická osoba] dne 2. 11. 2011 jako dodavatel vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizováno]. jako odběrateli dodávku 3 ks disků (kola [číslo], [anonymizováno] [číslo] [číslo]) a tyto disky zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] odvezl rovnou z prodejny do [právnická osoba] Tato zjištění okresního soudu považuje odvolací soud za správná a odkazuje na ně.

11. Pro posouzení věci, zejména pro posouzení otázky pasivní legitimace žalované, bylo významné zjištění, zda právě tyto nové disky, dovezené a prodané žalovanou, byly použity dne [datum] v [právnická osoba] při montáži, při které došlo k usmrcení poškozeného.

12. Okresní soud k této právně významné a sporné skutečnosti učinil zjištění jednak ze spisu Policie ČR, Městského ředitelství policie [obec], [oddělení] [anonymizována tři slova], [číslo jednací], a to zejména z vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z odborného vyjádření k posouzení diskového kola Krajským ředitelstvím Policie [kraj], [odbor] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [číslo jednací], ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] z výslechu svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a ze znaleckého posudku [označení znaleckého ústavu] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací].

13. Z odborného vyjádření učinil zjištění, že zkoumáním ráfku, který je tvořen třemi díly – ráfkem, obručí a aretačním perem, bylo zjištěno, že se jedná o plechový ráfek, který se vizuálně nejeví jako nový, jelikož je viditelné přetření starého oprýskaného nátěru novým lakem, sváry jsou viditelné i pod nátěrem, nerovnoměrné v oblasti lemu pro aretační pero; vizuální prohlídkou se jevilo, že pod nátěrem šedou barvou se nachází známky koroze a stěny vnitřní strany ráfku nejsou řádně opracované, porovnáním s jinými ráfky jsou nerovné, nevybroušené. Obruč je kruhového tvaru, opatřena šedivým nátěrem, který je po celém obvodu poškozen odřením, aretační pero je opatřeno šedým nátěrem, který je rovněž po celém obvodu poškozen odřením, oproti aretačnímu peru z nepoškozeného ráfku je zjevně více roztaženo. Toto zjištění přejímá odvolací soud jako správná.

14. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] [číslo] okresní soud učinil zjištění, že (v případě disku vnitřního kola) se jedná o disk s četnými výrobními vadami a nepřesnostmi, na disku nebyly nalezeny žádné identifikační údaje. Na disku jsou patrné nekvalitní, neodborné sváry, kruhová plocha disku je v okolí sváru zvlněná, okraj bočního lemu ráfku je na konci sváru vyboulený o cca 8 mm, drážka pro závěrný kruh je v místech sváru hrbolatá. Pouhým okem je viditelné, že drážka pro závěrný kruh je po celém obvodu nerovná, opěrná plocha není kolmá k ose disku a není zakončena po celém obvodu hranou. Závěrný kruh je na jednom konci vyhnutý směrem ven, jeden konec závěrného kruhu se vychyluje z drážky pro závěrný kruh na délce cca 50 cm o 4 cm. Z toho je zřejmé, že závěrný kruh je zhotoven z druhu oceli, který nemá náležitou pružnost. Na disku jsou v některých místech patrné drobné i větší nerovnosti a drobné důlky v povrchu. Tyto nerovnosti mohly být způsobeny nesprávným technologickým postupem při výrobě, anebo korozí při delším skladování hotového výrobku na volném prostranství. Šedý nátěr disku je bez chemického rozboru těžko identifikovatelný, v každém případě se nejedná o kvalitní základní nátěr, když je patrné, že zejména na hranách je nátěr odřený. Tyto odřeniny odpovídají nešetrné manipulaci při skladování a při dopravě. Tato zjištění přejímá odvolací soud jako správná.

15. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [označení znaleckého ústavu] [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], okresní soud učinil zjištění ohledně předmětného disku, a to že z technického pohledu disk zjevně disponuje značnou tvarovou a tím také rozměrovou nepřesností, která je však u výrobku tohoto typu zásadně vyžadována pro zajištění jeho správné funkce, z tohoto ohledu nelze dotazovaný disk a jeho součásti považovat za bezpečně použitelné, což kromě samotného disku platí zejména pro pero, které netvoří rovinný kruh. Bylo poukázáno na zjevné viditelné poměrně rozsáhlé poškození laku disku a laku jeho dalších součástí, které podle jejich názoru může odpovídat spíše vícenásobnému než prvnímu použití sestavy disku. Tato zjištění okresního soudu přejímá odvolací soud jako správná.

16. Jelikož okresní soud tyto listinné důkazy provedl k důkazu, učinil z nich potřebná zjištění v napadeném rozsudku, odvolací soud těmito listinami nemusel opakovat dokazování. Jiná situace nastala v případě výslechu svědků ke shora uvedené právně významné skutkové otázce, a proto odvolací soud zopakoval dokazování výslechem těchto svědků, neboť měl za to, že by tyto důkazy bylo možné hodnotit jinak.

17. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec [právnická osoba], před okresním soudem uvedl, že„ zakoupené nové disky z prodejny [právnická osoba], které nebyly zabalené, byly světle modré nebo šedé, odvezl do pneuservisu“ a dále uvedl, že„ když došlo k vystřelení kola, tak pan [příjmení] montoval poslední kolo a všechny pneumatiky již byly nazuty na nových discích, byly použity všechny nové disky. To vnitřní kolo, které vybuchlo, takto bylo kolo s tím novým ráfkem“. U odvolacího soudu svědek k této rozhodné skutečnosti uvedl, že„ 8 kusů disků po jejich zakoupení naložili a zajeli s nimi rovnou do pneuservisu, kde disky složili na zem podle pokynu pneuservisu někde v hale, kde se přezouvá. Asi za 3 až 5 dní poté, kdy přišly také nové pneumatiky, jel znovu do pneuservisu, vjel do haly, kde bylo 8 kusů disků uloženo vedle sebe, což však nebylo místo, kde předtím disky složili, když je do pneuservisu dovezli, ale usuzuje, že se jednalo o stejné disky, které přivezli, protože měli stejnou barvu, a mechanik začal pracovat. Postával vedle auta, případně si sedl do auta, protože už bylo chladno. Konkrétně nasazování pneumatik na disky mechanikem neviděl, tuto činnost mechanik vykonával ve vedlejší místnosti, která se nacházela po pravé straně vozidla [název automobilu]. Viděl pouze nasazování takto připravených disků s pneumatikami na vozidlo [název automobilu]. Podle jeho názoru se nasazovalo 8 nových pneumatik na 8 disků a měnilo se 8 kol u vozidla [název automobilu]. Pokud ve výpovědi u okresního soudem dne 11. 9. 2019 (č. l. 157) a v podání vysvětlení na policii dne 15. 11. 2011 (č. l. 43 policejního spisu) uvedl, že se měnily 3 nové disky a 4 pneumatiky, a u okresního soudu uvedl, že určitě mluvil pravdu tehdy na policii, není schopen s ohledem na časový odstup tyto rozpory vysvětlit, není schopen sdělit, jak to vlastně bylo. Disky, které po nazutí pneumatik mechanik vykulil z vedlejší místnosti, byly těmi disky, které viděl na oné hromadě při příjezdu do servisu, což dovozuje z barvy těchto disků, která byla stejná jako u disků, které předtím kupoval v prodejně [právnická osoba] Viděl stav všech disků, které mechanik po nasazení pneumatiky vykoulel z vedlejší místnost, a následně nasazoval na vozidlo [název automobilu], a to jak z pravé, tak z levé strany. Pokud jde o pravou stranu vozidla, není si vědom toho, že by skutečně viděl stav těchto disků, a pokud předtím uvedl, že viděl stav všech disků, tak si to, co řekl nyní, neuvědomil. V době, kdy mechanik nasazoval disky s pneumatikami na pravou stranu vozidla, po celou dobu seděl v autě, protože tam bylo málo místa. Pokud ve své výpovědi před okresním soudem uvedl„ to vnitřní kolo, které vybuchlo, takto bylo s tím nový ráfkem“, pak předmětný disk se skládal z 3 komponentů, když kolo vybuchlo, tak tam ty díly (komponenty) ležely a svůj závěr dovodil z toho, že disk měl stejnou barvu poté, co došlo k výbuchu, jako ten disk, který mechanik po nasazení pneumatiky vykoulel z vedlejší místnosti a nasadil na vozidlo. Závěr o novém disku učinil zejména z barvy onoho disku a těch komponentů, byla to stejná barva jako barva disků, které mechanik na vozidlo nasazoval, a to na vnitřní a vnější kolo a byla to stejná barva, jako měly disky zakoupené v obchodě. V době výbuchu stál u vozidla na levé straně, a poté, co mu bylo předestřeno, co uvedl do záznamu o podaném vysvětlení na policii dne 15. 11. 2011 (č. l. 44 policejního spisu, konkrétně 4. strana úředního záznamu, 2. odstavec, prvních 6 vět), svědek uvedl, že je to vše strašně dávno, že si to nepamatuje. Neví, zda v době„ výbuchu“ stál vedle vozidla nebo seděl v kabině. S ohledem na rozpory ve výpovědi svědka odvolací soud dospěl k závěru, že svědek je nevěrohodný a z jeho výpovědi ohledně skutečnosti, že„ to vnitřní kolo, které vybuchlo, bylo kolo s tím novým ráfkem“ nelze při závěru o skutkovém stavu vycházet.

18. Svědek [jméno] [příjmení] (zaměstnanec pneuservisu) před okresním soudem uvedl, že„ disky si [právnická osoba] sami dovezli, disky skládal s [příjmení] z Pickupu, kterým to dovezli, byly úplně nové. Na servisu jiné nové disky stejné velikosti neměli, disky ležely na dílně delší dobu, maximálně jeden měsíc. Myslí si, že disky byly 4. Poté, co se to stalo, si dva disky z těch nových odvezli, neví kdo, proto použili nějaké starší rezavé disky, které měli v pneuservisu, na ty nasadili ty nové pneumatiky, aby auto mohlo odjet. Použitých starých disků měli na servisu tak pět, protože se kdysi hodně jezdilo. Nové disky se od těch starších lišily, byly čerstvě nastříkané, měly šedivou barvu, takový model disků předtím nikdy neviděl“. U odvolacího soudu svědek uvedl, že osobně předmětné události přítomen nebyl. Na dílně (prostor po pravé straně vedle haly, v níž se disky s pneumatikami na vozidlo nasazovaly) se nacházely 4 ks nových disků, tyto osobně viděl. Jiné nové disky nebo použité disky se tam nenacházely, nemá se to kam vejít. V prostoru pneuservisu se nenacházely jiné použité pérové disky, tedy disky, které by mohly být případně použity na vozidle [název vozidla]. Pokud vozidlo [název vozidla] z dílny po předmětné události odjelo, pak to bylo na discích, na kterých do pneuservisu přijelo, tedy ty původní staré disky. Pokud ve své výpovědi u okresního soudu uvedl„ těch použitých starých disků jsme měli na servisu tak 5“, tím měl na mysli ty jiné tzv. bezdušové disky, které se však na vozidle [název vozidla] nedaly použít. Po předestření jeho výpověď před okresním soudem, svědek uvedl, že je pravdou, co uvedl dnes, v pneuservisu žádné staré disky neměli a vozidlo [název vozidla] odjelo na těch discích, na kterých do pneuservisu přijelo. Pomáhal při skládání a ukládání disků, které byly přivezeny pracovníky [právnická osoba], disky byly přímo z auta složeny do dílny, když se tam ty disky složily, žádné jiné disky se tam už nevešly. Jak dlouho tam disky ležely, než došlo k jejich montáži, už neví. S ohledem na rozpory ve výpovědi svědka odvolací soud dospěl k závěru, že svědek je nevěrohodný a z jeho výpovědi ohledně skutečnosti, že„ v pneuservisu nové disky stejné velikosti neměli, že v pneuservisu nebyly žádné použité staré disky“ nelze při závěru o skutkovém stavu vycházet.

19. Svědek [jméno] [příjmení] (zaměstnanec pneuservisu) před okresním soudem uvedl, že„ když se stala předmětná událost, na firmě nebyl. Neví, jak se předmětný disk na firmu dostal, podle rozměru to musel být pérový disk. Nevylučuje, že v té době mohli mít na skladě v pneuservisu stejné disky ve větším množství, což znamená, že těch disků tam mohlo být 4, 6 nebo 8 kusů. Myslí si, že ten disk nebyl od nich, byl od vodáren, protože to bylo jejich auto“. U odvolacího soudu svědek uvedl, že ví, že si [právnická osoba] zakoupilo disky, kolik těch disků bylo neví, disky neviděl, kde byly umístěny, neví. Disky, které měly být použity u vozidla [název automobilu], byly disky s pérem, které se v současné době již nepoužívají nebo minimálně. Zda tehdy v pneuservisu měli takové disky, jiné než ty, co přivezli pracovníci [právnická osoba], ať již nové, či použité, jistě neví, ale předpokládá, že ano. Tento předpoklad zakládá na tom, že v té době se takové disky používaly ještě častěji. V rozhodné době byly ve skladu určitě i jiné disky, vždycky tam jsou nějaké disky, ale nedokáže říct, jestli tam byly také pérové disky, které se mohly použít na vozidle [název automobilu]. Existuje ještě bezdušový disk, který však nelze použít na vozidle [název automobilu]. Disky se v tzv. dílně neuskladňovaly, ale mohly tam být nějaké disky z předešlého auta, nové disky se v dílně neuskladňovaly. Uskladňovali disky, které zakoupili jako pneuservis a následně použili u vozidel. Není mu známo, že by si zákazníci sami kupovali nějaké disky a oni je uskladňovali. Jak to bylo v případě vozidla [název automobilu], neví. V rozhodné době pracoval v pneuservisu jako technik, do dílny docházel, do dílny se vešly disky v řádech kusů, a pokud přijela na výměnu pneu tzv. osmikolka, zcela jistě se disky na výměnu kol do dílny nemohly vejít. Do listopadu 2011 se dílna běžně používala každý den, primárně pro kompletaci kol na nákladní vozidla. Sklad, v němž se uskladňovaly pneumatiky, se nacházel v areálu pneuservisu, ale mimo halu a dílnu. Odvolací soud považuje svědka za věrohodného, jeho výpověď je logická, bez vzájemných rozporů, a podle názoru odvolacího soudu potvrzuje běžnou praxi v pneuservisu v rozhodné době, že se v pneuservisu nacházely rovněž jiné disky, které nakupoval pneuservis, tyto se uskladňovaly ve skladu, mimo halu a dílnu, přičemž v dílně, v níž se prováděla kompletace kol na nákladní auta, a to s ohledem na její velikost, nemohly být delší dobu uloženy disky na výměnu kol u tzv. osmikolky a také, že se v pneuservisu nacházely rovněž použité disky.

20. Odvolací soud poté, co převzal jako správná zjištění okresního soudu shora (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozsudku) a po částečně zopakovaném dokazování, dospěl k závěru o skutkovém stavu, že disk zkompletovaného vnitřního kola na levé straně prostřední poloosy nákladního vozidla [název automobilu] [anonymizováno], po jehož rozpadnutí při montáži dne [datum] došlo k k odmrštění vnějšího kola a k úmrtí [jméno] [příjmení], byl diskem, který do ČR republiky dovezla žalovaná jako nový, který od žalované jako nový zakoupila [právnická osoba] [anonymizováno], který následně od této společnosti zakoupila [právnická osoba] [anonymizováno] a který zaměstnanci [právnická osoba] [anonymizováno] dovezli do [právnická osoba], ale nebyl diskem, který byl použit [jméno] [příjmení] při předmětné montáži, když tento měl horší kvalitu provedení a povrchové úpravy, zjevně nebyl diskem novým, starý oprýskaný nátěr disku byl viditelně přetřen novým nátěrem, pod nátěrem se nachází znaky koroze, vnitřní stěny ráfku nejsou řádně opracované. Zjevné viditelné poměrně rozsáhlé poškození laku disku a laku jeho dalších součástí odpovídá spíše vícenásobnému než prvnímu použití sestavy disku.

21. Takto zjištěný skutkový stav odvolací soud právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to pro nedostatek pasivní legitimace žalované.

22. Podle § 3028 odst. 3 a § 3079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) se věc posuzuje podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) a zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, neboť jde o právní poměry vzniklé před 1. 1. 2014.

23. Podle § 1 zák. č. 59/1998 Sb. dojde-li v důsledku vady výrobku ke škodě na zdraví, k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci, než je vadný výrobek, určené a užívané převážně k jiným než podnikatelským účelům, odpovídá výrobce poškozenému za vzniklou škodu, jestliže poškozený prokáže vadu výrobku, vzniklou škodu a příčinnou souvislost mezi vadou výrobku a škodou. Výrobce se může odpovědnosti zprostit pouze na základě skutečností stanovených v § 5.

24. Žalovaná v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením nese odpovědnost za vadu výrobku jen tehdy, pokud tento výrobek byl při události, při níž došlo k usmrcení, použit, což však není daný případ, a to s ohledem na shora uvedený závěr o skutkovém stavu věci.

25. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, pokud jde o posouzení námitky promlčení v bodě 29. odůvodnění napadeného rozsudku (když se jedná o již vyřešenou otázku - viz rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2675/2017). Pokud okresní soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, je jeho závěr věcně správným. Skutečnost, zda disk použitý při montáži dne [datum] ne/byl vadný, shodně jako případná spoluúčast poškozeného, byla s ohledem na shora uvedené závěry irelevantní.

26. Odvolací soud nemůže přisvědčit procesní obraně ani v námitce týkající se tzv. opomenutých důkazů. Ze závěrů ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu k této otázce plyne, že podle § 120 odst. 1 o. s. ř. není povinností soudu provést všechny navržené důkazy, vysvětlí-li současně v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění rozhodnutí, proč se rozhodl některé z navrhovaných důkazů neprovést.

27. Jak dále poukázal Nejvyšší soud např. v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 4861/2017, neakceptování důkazního návrhu účastníka řízení lze založit třemi důvody. Prvním je argument, dle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, dle kterého důkaz není s to ani ověřit, ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, dle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností ověřeno nebo vyvráceno (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. IV. ÚS 666/10).

28. Odvolací soud shodně jako okresní soud považuje důkazní návrhy žalobců, a to výslech zpracovatelů znaleckého posudku [znalecký ústav] [anonymizováno] [obec] a výslech por. [titul] [jméno] [příjmení] nadbytečnými, když k právně významné skutečnosti byla učiněna zcela dostačující zjištění. Nadto, jak již bylo uvedeno shora, otázka, zda disk použitý poškozeným při předmětné montáži ne/byl vadný, není pro posouzení věci právně významnou.

29. S ohledem na tyto závěry odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

30. Ve výroku II., III. a IV. odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil, když aplikoval § 150 o. s. ř.

31. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele (§ 150 o. s. ř.), soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Je třeba vzít na zřetel nejen poměry tohoto, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také zvážit, jak by se rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace ust. § 150 o. s. ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoji účastníků v průběhu řízení i další.

32. Aniž by se odvolací soud zabýval majetkovými poměry v této věci, dospěl s přihlédnutím ke specifickým okolnostem konkrétní věci, na které poukazují žalobci, k závěru, že by se uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení neúspěšným žalobcům mohlo jevit jako nespravedlivé či nepřiměřeně tvrdé. Vždy musí jít o takové okolnosti, které mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. října 2006, sp. zn. I. ÚS 401/06, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 43, ročníku 2006, pod pořadovým číslem 196, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2014, sp. zn. 23 Cdo 3172/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2014, sp. zn. 23 Cdo 2941/2013).

33. Odvolací soud však neshledává důvod pro aplikaci § 150 o. s. ř. rovněž pro odvolací řízení, kdy podle názoru odvolacího soudu měli žalobci již mnohem pečlivěji zvážit svou procesní obranu v návaznosti na skutkové závěry okresního soudu, a proto procesně úspěšné žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované přiznal podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů odvolacího řízení.

34. Žalované byla na náhradě nákladů odvolacího řízení přiznána částka 28.745 Kč (po zaokrouhlení). Tato částka představuje 20.400 Kč odměnu advokáta dle ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 12 odst. 3 a § 7 položka 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhláška) za 1. vyjádření k odvolání žalovaných, 2. účast u jednání dne 12. 7. 2022 a 3.,4. účast u jednání dne 30. 8. 2022 přesahující dvě hodiny, tj. 4 x 5.100 Kč, 4 x 300 Kč náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, 8 x 100 Kč náhradu za ztrátu času podle § 14 odst. 1 vyhlášky za účat u jednání dne 12. 7. 2022 za dvě hodiny a dne 30. 8. 2022 za dvě hodiny, cestovné k těmto dvěma soudním jednáním v celkové výši 1.355,84 Kč (dle vyhlášky vždy při celkové vzdálenosti 80 km, průměrné spotřebě vozidla 8,5 l /100 km, nafta v ceně dle přiloženého nákupního dokladu, tj. dne 12. 7. 2022 za 45,90 Kč jeden litr, dne 30. 8. 2022 za 42,90 Kč jeden litr) a 4.988,72 Kč 21% DPH.

35. Vedlejšímu účastníkovi na straně žalované byla přiznána částka 1.200 Kč, představující 4 režijní paušály podle č. 254/2015 Sb. po 300 Kč, a to za 1. přípravu účasti na jednání dne 12. 7. 2022, 2. účast u jednání dne 12. 7. 2022, 3. přípravu účasti na jednání dne 30. 8. 2022 a 4. účast u jednání dne 30. 8. 2022.

36. V souladu s § 224 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení byla žalobcům uložena povinnost uhradit státu vzniklé náklady řízení ve výši vyplaceného svědečného, tj. částky 1.630,88 Kč.

37. Žalobcům byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), přičemž náhradu nákladů řízení vzniklých žalované jejímu advokátovi podle § 149 odst. 1 o. s. ř., náhradu nákladů řízení vedlejšího účastníka tomuto vedlejšímu účastníkovi a náhradu nákladů řízení vzniklých státu na účet Krajského soudu v Ostravě.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.