58 A 2/2022 – 94

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2022, č. j. KUUK/038278/2022/Hur, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 7. 3. 2022, č. j. KUUK/038278/2022/Hur, se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 89 Kč, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného. Výrokem I. napadeného rozhodnutí bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města Litvínov (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 19. 1. 2022, č. j. MELT/6321/2022, ve výroku, jímž byl žalobce shledán vinným ze dvou přestupků proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a dále ve výroku, jímž mu byl za uvedené přestupky uložen správní trest pokuty. Výrokem II. napadeného rozhodnutí byl zrušen výrok, jímž bylo žalobci uloženo nahradit náklady řízení, a věc byla v této části vrácena správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení.

2. Dle prvostupňového rozhodnutí se žalobce dopustil prvního přestupku tím, že „úmyslně dne 24. 7. 2021 spaloval trávu v zahrádkářské kolonii, nereagoval na upozornění souseda X a tento mu začal oheň hasit načež X vytáhl vidle a slzotvorný prostředek, kterým ho zasáhl do zátylku.“ Druhého přestupku se měl žalobce dopustit tím, že „úmyslně dne 25. 6. 2021 opakovaně narušuje občanské soužití na zahrádkách v kolonii X, když byl upozorněn, aby vypnul zařízení, které vydává pravidelný zvuk cvakání, který byl nepříjemný, zaklepal mu soused X na střechu přístavku, když vyšel ven, tak držel v ruce sprej, který hned stříkal na p. X a p. X a zasáhl oba do obličeje. Naštěstí nezasáhl vnuka p. X.“ Za popsané jednání mu byla podle § 35 písm. b) a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), v návaznosti na § 7 odst. 4 písm. b) zákona o některých přestupcích uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.

II. Žaloba

3. Proti výroku I. napadeného rozhodnutí žalobce brojil žalobou. Namítal, že žalovaný neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl navržené důkazy k prokázání rozhodných skutečností. Správními orgány zjištěný skutkový stav dle žalobce neobstojí, neboť existovaly další skutečnosti a důkazy, které nebyly doposud uplatněny. Žalobcovy námitky uvedené v žádosti o úkony v řízení žalovaný nevypořádal. Napadené rozhodnutí proto žalobce považoval za nepřezkoumatelné.

4. V dalším žalobním bodu žalobce tvrdil, že nemohl jednat v úmyslu narušit občanské soužití. To narušil především pan X, který stříkal vodu na pozemek žalobce i na žalobce samotného. Podle napadeného rozhodnutí bylo použití slzotvorného prostředku žalobcem závažnější než hašení ohně vodou panem X. Žalovaný však opomněl, že pan X stříkal vodu především na žalobce.

5. Podle žalobce není pochyb o tom, že iniciátorem druhého konfliktu byl pan X, který klepal na střechu objektu, v němž žalobce spal. Proto jej žalobce zahnal použitím spreje. Stěžejní otázkou je, kdo narušil občanské soužití jako první a kdo byl tedy útočník a kdo obránce. Ke zjištění této skutečnosti mohli být předvoláni jako svědci pan X a zasahující strážníci.

6. Žalobce dále brojil proti popisu druhého přestupkového jednání, který mu je kladeno za vinu ve výroku prvostupňového rozhodnutí. V něm bylo totiž uvedeno, že žalobce úmyslně opakovaně narušuje občanské soužití. Z opisu z evidence přestupků však vyplývá, že se žalobce v minulosti žádného přestupku nedopustil.

7. Za nezákonný žalobce označil postup správního orgánu I. stupně, který nereagoval na žalobcovu žádost o nahlížení do spisu. Jelikož žalobcova žádost o nahlížení do spisu nebyla do spisového materiálu založena, považoval žalobce spisový materiál za nekompletní.

8. Žalovaný se v napadené rozhodnutí také nevypořádal s návrhem na dohodu o narovnání s panem X. Rozhodnutí ve věci sp. zn. OKT/395/2021/ŠIK, jejímž předmětem byl týž skutek, jen obviněným byl pan X, žalobce dosud neobdržel.

9. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, případně aby snížil uloženou pokutu či od jejího uložení zcela upustil.

III. Vyjádření žalovaného

10. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odmítl tvrzení žalobce, že neprovedl navržené důkazy. V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce totiž žádné nové skutečnosti ani důkazy neuvedl. Žalovaný dále odkázal na napadené rozhodnutí, v němž konstatoval, že v době, kdy žalobce žádal o úkony v řízení (žádost ze dne 16. 12. 2021) byla kompletní spisová dokumentace u odvolacího orgánu, tudíž správní orgán I. stupně žádné úkony ve věci činit nemohl.

11. Dle žalovaného je lhostejno, kdo spor inicioval. Žalovaný odkázal na svou argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí, podle níž žalobce jednal se zjevně nepřiměřenou intenzitou, když v reakci na klepání a hašení ohně vytáhl slzotvorný prostředek a vidle.

12. Žalovaný dodal, že rozhodoval na základě rozsáhlé spisové dokumentace, která byla podepřena výpověďmi svědků X a X. Skutkový stav byl tedy dle jeho názoru zjištěn dostatečně. Skutečnost, že žalobce občanské soužití narušuje opakovaně vyplývá jednak ze spisu policie a dále také ze svědeckých výpovědí. Fakt, že jednání žalobce nebylo nahlášeno jako přestupek, případně za ně žalobce nebyl uznán vinným, ještě neznamená, že žalobce v minulosti občanské soužití nenarušil.

13. Žádost o nahlédnutí do spisu žalovaný reflektoval pouze jako přílohu k odvolání ze dne 22. 10. 2021. Žalobce v ní uvedl, že žádá o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), tyto informace však požadoval po správním orgánu I. stupně. Dle žalovaného měl žalobce upřednostnit postup dle § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, před žádostí o informace podle informačního zákona.

14. Dle žalovaného nebylo přistoupeno k narovnání, jelikož přestupek byl řešen jako přestupek proti občanskému soužití a nikoli jako přestupek proti majetku.

15. Žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu zamítl.

IV. Zjištění ze správního spisu

16. Z předloženého spisového materiálu vyplynulo, že Policií ČR byl správnímu orgánu I. stupně dne 2. 8. 2021 oznámen přestupek proti občanskému soužití. Podle oznámení přestupku měl žalobce dne 24. 7. 2021 na svého souseda pana X vytáhnout vidle a slzotvorný sprej poté, co se snažil na jeho pozemku uhasit oheň. V dalším oznámení přestupku ze dne 16. 8. 2021 bylo uvedeno, že žalobce opakovaně provádí schválnosti, čímž ruší klidné soužití v zahrádkářské kolonii X.

17. Oznámením o zahájení správního řízení ze dne 31. 8. 2021 byl žalobce informován o zahájení řízení ve věci dvou přestupků podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o některých přestupcích a zároveň byl předvolán k ústnímu jednání konanému dne 29. 9. 2021 v 10:00 hodin. Prvního přestupku se měl žalobce dopustit tím, že „dne 24. 7. 2021 spaloval trávu v zahrádkářské kolonii, nereagoval na upozornění souseda X a ten mu začal oheň hasit, načež X vytáhl vidle a slzotvorný prostředek, kterým ho zasáhl do zátylku.“ Druhého přestupku se měl žalobce dopustit tím, že „dne 25. 6. 2021 opakovaně narušuje občanské soužití v zahrádkách v kolonii X, když byl upozorněn, aby vypnul zařízení, které vydává pravidelný zvuk cvakání, který byl nepříjemný, zaklepal mu soused X na střechu přístavku, když vyšel ven tak držel v ruce sprej, kterým hned stříkal na p. X a p. X a zasáhl oba do obličeje. Naštěstí nezasáhl vnuka p. X.“ Během ústního jednání žalobce předložil svou svědeckou výpověď ve věci sp. zn. OKT/395/2021/ŠIK, na kterou se odkázal. Správní orgán I. stupně dále vyslechl jako svědka pana X a jako důkaz dále vložil do spisu výpověď pana X, který vypovídal ve věci sp. zn. OKT/395/2021/ŠIK jako obviněný.

18. Rozhodnutím ze dne 29. 9. 2021 uznal správní orgán I. stupně žalobce vinným ze spáchání shora popsaných přestupků proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o některých přestupcích. Bylo konstatováno, že žalobce v obou případech úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil schválnosti. K odvolání žalobce bylo prvostupňové rozhodnutí zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 11. 2021, č. j. KUUK/159241/2021/4. Ten konstatoval, že je třeba změnit kvalifikaci skutků. Dle žalovaného měly být oba skutky podřazeny pod § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona o některých přestupcích, tj. že žalobce narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání.

19. Dne 16. 12. 2021 byla správnímu orgánu I. stupně doručena žalobcova žádost o úkony v řízení. Žalobce požadoval provedení ústního jednání, předvolání dalších svědků, nahlížení do spisu, informace o řízení a možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dále prezentoval řadu námitek ke zjištěnému skutkovému stavu.

20. V reakci na rozhodnutí žalovaného změnil správní orgán I. stupně kvalifikaci skutků z § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o některých přestupcích na § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona o některých přestupcích, o čem žalobce vyrozuměl dne 17. 1. 2022.

21. Dne 19. 1. 2022 se žalobce dostavil ke správnímu orgánu I. stupně, aby se seznámil se spisovým materiálem. Při této příležitosti mu bylo sděleno, že výslechy dalších svědků provedeny z důvodu nadbytečnosti nebudou. Nahlížení do spisu bylo zaznamenáno na listině nazvané Sdělení.

22. Rozhodnutím ze dne 19. 1. 2022, č. j. MELT/6321/2022, shledal správní orgán I. stupně žalobce vinným ze spáchání obou přestupků. Vycházel přitom ze spisové dokumentace dodané Policií ČR, protokolu o ústním jednání, svědecké výpovědi pana X, výpovědi pana X a písemné výpovědi žalobce. Ze spisového materiálu správní orgán I. stupně dovodil, že jednáním žalobce došlo k naplnění skutkové podstaty výše označených přestupků. Žalobce se ostatně k jednání sám doznal. Dále se zabýval naplněním formálních a materiálních znaků přestupků a výší ukládané pokuty. S ohledem na skutečnost, že se žalobce přestupku proti občanskému soužití dopustil poprvé, uložil mu správní orgán I. stupně pokutu při spodní hranici zákonné sazby.

23. V odvolání ze dne 2. 2. 2022 žalobce brojil proti neprovedení úkonů, jež požadoval v žádosti o úkony v řízení ze dne 16. 12. 2021. Namítal, že správní orgán I. stupně nereagoval na námitky obsažené v tomto podání, ani na jeho žádost vyřešit věc narovnáním. Tvrdil, že jednal v krajní nouzi a nutné obraně. Rozporoval rovněž jednotlivá skutková zjištění. Namítal mimo jiné, že nebylo prokázáno, že trávu spaloval úmyslně, že nereagoval na upozornění, že měl vytáhnout vidle, případně, že měl pana X zasáhnout do zátylku. Podle žalobce rovněž nebylo doloženo tvrzení, že občanské soužití narušoval opakovaně, že byl upozorněn, aby vypnul cvakající zařízení a že zasáhl oba sousedy do obličeje slzotvorným sprejem.

24. K podanému odvolání prvostupňové rozhodnutí přezkoumal žalovaný. Uvedl, že správní orgán I. stupně nemohl činit úkony požadované v žádosti ze dne 16. 12. 2021, neboť neměl k dispozici správní spis, který se v době doručení žalobcova podání nacházel u žalovaného. Podle žalovaného nemohlo být přistoupeno k dohodě o narovnání, protože předmětem řízení v posuzované věci nebyl přestupek proti majetku. Odvracení „útoku“ vodou a klepáním použitím slzotvorného spreje považoval žalovaný za jednoznačně hrubé jednání, zcela neadekvátní povaze „útoku“. O nutnou obranu ani krajní nouzi se dle žalovaného nejednalo. Žalovaný souhlasil se správním orgánem I. stupně zvolenou formou zavinění i stanovenou výší ukládané pokuty.

V. Posouzení věci krajským soudem

25. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s., s limity týkajícími se správního trestání (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/20163–16, publ. pod č. 3528/2017 Sb. NSS, rozsudky Nejvyššího správního soudu dostupné na www.nssoud.cz).

26. Krajský soud nejprve zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by byl nucen přihlédnout z úřední povinnosti. Zabýval se proto otázkou přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost totiž zpravidla brání věcnému přezkumu a posouzení žalobních námitek (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009 – 84, publ. pod č. 2288/2011 Sb. NSS).

27. Nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost je rozhodnutí, z něhož nelze seznat, jak bylo ve věci rozhodnuto. Taková vada rozhodnutí může být způsobena např. absencí některého výroku, zásadními jazykovými nedostatky vyjádření výroku, vnitřní rozporností rozhodnutí, ať již jeho výroků či výroků a odůvodnění rozhodnutí, případně zásadní nesrozumitelností odůvodnění. V daném případě soud takovou vadu shledal především v popisu skutků, z nichž byl žalobce uznán vinným.

28. K popisu skutku se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku ze dne 29. 5. 2013, č. j. 9 As 68/2012 – 23: „Popis skutku ve výroku rozhodnutí o přestupku hraje zásadní roli a zde se vymezuje jednání, za které byl přestupce shledán vinným, což má velký dosah např. při posuzování věci rozhodnuté (rei iudicatae). Popisem skutku je slovní vyjádření jednání či skutkových okolností, které lze subsumovat (podřadit) pod jednotlivé znaky přestupku uvedené v zákoně. Je třeba, aby popis skutku obsahoval v rámci možností přesný popis podstatných okolností, které jsou významné z hlediska právní kvalifikace jednání jako přestupku a které zároveň dovolují toto jednání nezaměnitelným způsobem identifikovat a odlišit od jiných jednání.“ 29. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2017, č. j. 4 As 165/2016 – 46, publ. pod č. 3656/2018 Sb. NSS, neslouží identifikace skutku jen k vědomosti pachatele o tom, čeho se měl dopustit a za jaké jednání je sankcionován. Řádně formulovaný výrok a v něm na prvním místě konkrétní popis skutku, je nezastupitelnou částí rozhodnutí. Lze z něj totiž zjistit, zda a jaká povinnost byla porušena a jaké opatření či sankce byla uložena.

30. Výrok o vině v rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 19. 1. 2022 potvrzený napadeným rozhodnutím zní: Obviněný X, nar. X, X se uznává vinným I. z přestupku proti občanskému soužití § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že úmyslně dne 24. 7. 2021 spaloval trávu v zahrádkářské kolonii, nereagoval na upozornění souseda X a tento mu začal oheň hasit načež X vytáhl vidle a slzotvorný prostředek, kterým ho zasáhl do zátylku. Tímto jednáním se dopustil přestupku proti občanskému soužití – fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně naruší občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání. II. z přestupku proti občanskému soužití § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že úmyslně dne 25. 6. 2021 opakovaně narušuje občanské soužití na zahrádkách v kolonii X, když byl upozorněn, aby vypnul zařízení, které vydává pravidelný zvuk cvakání, který byl nepříjemný, zaklepal mu soused X na střechu přístavku, když vyšel ven, tak držel v ruce sprej, který hned stříkal na p. X a p. X a zasáhl oba do obličeje. Naštěstí nezasáhl vnuka p. X. Tímto jednáním se dopustil přestupku proti občanskému soužití – fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně naruší občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.

31. Dle krajského soudu je popis skutků ve výroku rozhodnutí nejednoznačný, neboť z něj nelze přesně zjistit, jaké protiprávní jednání je konkrétně postihováno.

32. Z výroku I. není zřejmé, zda se žalobce hrubého jednání dopustil tím, že úmyslně dne 24. 7. 2021 spaloval trávu v zahrádkářské kolonii nebo tím, že nereagoval na upozornění souseda X, případně tím, že vytáhl vidle a slzotvorný prostředek. Jazykový výklad by napovídal tomu, že správní orgány spatřují hrubé jednání ve všech těchto úkonech, tomu však neodpovídá odůvodnění napadeného rozhodnutí, které za hrubé jednání označuje použití slzotvorného prostředku v reakci na stříkání vodou sousedem X. Jak vyplývá z výše citované judikatury Nejvyššího správního soudu, výrok rozhodnutí musí být určitý a vnitřně nerozporný. Pouze jeho přečtením by měl být obviněný schopen seznat, jakým jednáním se uvedeného přestupku dopustil. To však v posuzované věci není zřejmé. Soud proto označený výrok považuje za nesrozumitelný.

33. Ani výrok II. nepovažuje soud za zcela srozumitelný. Tvrzení, že žalobce opakovaně narušuje občanské soužití je totiž v rozporu s odůvodněním prvostupňového rozhodnutí. Správní orgán I. stupně totiž při stanovení výše sankce na straně 4 svého rozhodnutí konstatoval, že žalobce se obdobného přestupku dopustil poprvé, a právě proto je mu ukládána pokuta na samé spodní hranici zákonné sazby. Ve vztahu k opakovanému narušování občanského soužití postrádá soud navíc v rozhodnutích správních orgánů obou stupňů jakékoliv bližší odůvodnění. Informace o opakovaném narušení občanského soužití se vyskytuje pouze v Oznámení přestupku ze dne 16. 8. 2021 a v Úředním záznamu o podání vysvětlení X ze dne 3. 8. 2021, z něhož zmíněné oznámení vycházelo. Není však podpořeno žádným provedeným důkazem. V této části je rozhodnutí nepřezkoumatelné rovněž pro nedostatek důvodů.

34. Protože soud shledal napadeného rozhodnutí nepřezkoumatelné, nezabýval se již dalšími námitkami týkajícími se merita věci.

35. K procesním námitkám žalobce soud pouze stručně uvádí, že žádosti žalobce o nahlížení do spisu a seznámení se podklady řízení bylo vyhověno dne 19. 1. 2022, kdy se žalobce dostavil ke správnímu orgánu I. stupně a se spisovou dokumentací se seznámil. Není také pravdou, že by se žalovaný nevyjádřil k návrhu na dohodu o narovnání s panem X, na str. 6 napadeného rozhodnutí jasně uvedl, že v posuzované věci nebyl předmětem správního řízení přestupek proti majetku a návrh na dohodu o narovnání je tak irelevantní.

VI. Závěr a náklady řízení

36. Z výše uvedených důvodů je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud tedy napadené rozhodnutí zrušil postupem podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení a věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení, a to bez jednání v souladu s § 51 odst. 2 ve spojení s § 76 odst. 1 s. ř. s. V dalším řízení jsou správní orgány vysloveným právním názorem soudu vázány dle § 78 odst. 5 s. ř. s.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle kterého účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

38. Vzhledem k tomu, že v řízení byl zcela procesně úspěšný žalobce, vzniklo mu v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobce byl v řízení osvobozen od placení soudních poplatků a jediný účelně vynaložený náklad, který mu podle obsahu spisu vznikl, bylo poštovné za podání doručované soudu v souvislosti s podanou žalobou ve výši 89 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost žalobci nahradit náklady v celkové výši 89 Kč.

Poučení

I. Předmět řízení II. Žaloba III. Vyjádření žalovaného IV. Zjištění ze správního spisu V. Posouzení věci krajským soudem VI. Závěr a náklady řízení