59 A 104/2014 - 75

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobkyně: K.CH., nar. XX, XX, právně zastoupena JUDr. Petrem Čunderlíkem, advokátem, Štěpánská 650/23, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, za účasti: Ing. I . M . , nar. XX, bytem XX, zastoupený JUDr. Olgou Uhrovou, advokátkou se sídlem Trojická 20, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2014, sp. zn. OÚPSŘ 258/2014-330-rozh., takto:

Výrok

I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 22. 9. 2014, sp. zn. OÚPSŘ 258/2014-330-rozh., se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 22. 9. 2014, sp. zn. OÚPSŘ 258/2014-330-rozh., bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebního úřadu ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. 2113/2013/SÚ/Kr, čj.52150/2014, kterým bylo: I. podle § 129 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nařízeno odstranění stavby plotu na pozemcích p.č. XX, XX, XX a XX v k.ú. Janov nad Nisou; II. podle § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhl.č. 520/2005 Sb. uloženo vlastníkovi povinnost nahradit náklady řízení; III. byly stanoveny podmínky pro odstranění stavby. Odstraňovanou stavbou má být dřevěný plaňkový plot výšky 1,5 m v délce 50 m podél hranice s pozemky p.č. 305/1, 305/3a 305/4 v k.ú. Janov nad Nisou.

2. Žalovaný dospěl k závěru, že stavební úřad náležitě prokázal, že v předmětné věci jde o stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bod 14 stavebního zákona, tedy o stavbu, která sice nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, stavbu však lze realizovat pouze na základě územního posouzení (územní rozhodnutí, které může být nahrazeno územním souhlasem, veřejnoprávní smlouvou atd.). Stavební úřad tak správně nařídil odstranění předmětného plotu, neboť tato stavba byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem.

3. Žalovaný se ztotožnil s názorem stavebního úřadu, že se jedná o zcela novou stavbu a nikoliv, jak namítala žalobkyně, že se jedná pouze o opravu stávajícího dřevěného plaňkového oplocení. Žalovaný poukázal na zjištění stavebního úřadu ze dne 14. 11. 2013, kdy při provedení kontrolní prohlídky byla pořízena i fotodokumentace. Ta dokládá, že stavba je prováděna cca 2 – 5 m od stávajícího oplocení. Připouští, že z fotografií pořízených stavebním úřadem není znatelné a vyvoditelné přesné umístění nového a původního plotu, ale je z nich zcela jasné, že umístění nového a starého plotu není shodné. Tato skutečnost vyplývá i z fotografií pořízených a doložených samotnou žalobkyní. Dokonce sama žalobkyně poukázala na to, že v letech 2007 – 2011 bylo původní oplocení částečně odstraněno, čímž nepřímo doložila, že nový plot není možné chápat jako obnovu původního plotu. Žalovaný dále k této otázce poukázal na ortofotomapu z roku 2010 a dále na letecké snímky pořízené 17. 4. 2014 pro potřeby Magistrátu města Jablonec nad Nisou. Z obojího je patrné, že v jižní části dotčených pozemků se nachází nový plot, který na mapě z roku 2010 prokazatelně není. Danými důkazy tak bylo prokázáno, že celá nová stavba oplocení je v novém umístění oproti umístění původního plotu.

4. Velký význam pro správné zjištění skutkového stavu měla podle žalovaného i svědecká výpověď Ivo Makovce, z jehož výpovědi vyplynulo, že danou lokalitu velmi dobře zná a navštěvuje dané místo od svého dětství. Svědek velmi podrobně popsal původní umístění plotu a danou situaci zakreslil modrým fixem do předložené ortofotomapy, přičemž nový stav zakreslil růžovým fixem. Ačkoliv se žalobkyně dovolávala toho, že měli být předvolání další svědci, žalovaný se ztotožnil s názorem stavebního úřadu, že ze všech provedených důkazů bylo zcela jednoznačně prokázané, že vznikla nová stavba, a proto tedy nebylo nutné provádět další dokazování II. Žalobní námitky

5. Žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě napadá rozhodnutí žalovaného i stavebního úřadu ve všech jeho výrocích, a žádá zrušení jak pro nezákonnost, tak i pro vady řízení rozhodnutí předcházejících.

6. Ke skutkové stránce věci žalobkyně poukázala na to, že v roce 2011 a 2012 koupila s manželem pozemky p.č. XX, XX, XX a XX v k.ú. J.N., které byly na hranicích s pozemky p.č. 305/1, 305/3a 305/4 oplocené starým plotem, když z valné části byla jednotlivá pole popadaná na zemi a zbylá jíž na mnoha místech uhnilá. Po zimě roku 2011 žalobkyně s manželem tam, kde to šlo, plot podepřeli, sdrátovali a započali s jeho renovací ve stejném stylu a ve stejném místě. Podle žalobkyně to bylo doloženo dobovými i současnými fotografiemi prokazujícími existenci umístění opravovaného oplocení. Byla doložena skutečnost, že opravený plot nesplňuje předpoklady pro označení jako nepovolené stavby, protože se jedná o opravu plotu původního.

7. Žalobkyně vytýká žalovanému, že nepřipustil návrhy důkazů žalobkyně a spokojil se s výkresy a nákresy zaujatého souseda slyšeného jako svědka.

8. Podle žalobkyně žalovaný navíc přiznává svoji chybu, když vychází z důkazu letecký snímek ze dne 17. 4. 2014, o kterém tvrdí, že je založen ve spise, přitom ale „... v době vydání rozhodnutí nebyl k dispozici…“, a to aniž sám dokazování v tomto směru doplnil.

9. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí stavebního úřadu, za vydané v rozporu se zákonem, jelikož se opírá o svévolný postup na základě výkladu některých fotografií, které nejsou objektivně použitelné pro zjištění skutkového základu. Pro správné zjištění skutkového stavu by správním orgánům stačilo, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, vycházet ze žalobkyní uplatněného materiálu a z navrhovaných, leč odmítnutých, výslechů svědků B.B. a J.S.. Bylo by tak zřejmé, že se nejedná o novou stavbu plotu, ale že byly prováděny pouze udržovací práce na existující stavbě plotu, jejichž provedení nemůže mimo jiné negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde ani o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou [viz § 130 odst. 1 písm. c) stavebního zákona]. V daném případě se tak nejedná o stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu.

10. Žalobkyně navrhuje důkaz výslechem svědků B.B. a J.S., spisem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 14 C 97/2012, jakož i fotografiemi a dalšími důkazy navrhovanými v řízení správním.

11. Vzhledem k uvedeným skutečnostem žalobkyně konstatuje, že deklarovaný skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu jak s podklady a důkazy provedenými, tak i neprovedenými, a tedy i s obsahem spisu. Navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí stavebního úřadu, zrušil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného

12. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že obsah žalobních námitek se obsahově shoduje s odvolacími námitkami, ke kterým se žalovaný obsáhle vyjádřil v rámci svého rozhodnutí.

13. Žalovaný odkázal na skutková zjištění učiněná stavebním úřadem, jakož i na to, že žalobkyně byla poučena o možnosti legalizace stavby oplocení institutem jejího dodatečného povolení, a to k její žádosti. Žalobkyně však i přes dané poučení žádost o dodatečné povolení stavby oplocení nepodala, proto se žalovaný v rámci odvolacího řízení zaměřil pouze na přezkoumání skutečnosti, zda v rámci vedeného řízení o odstranění stavby oplocení byly naplněny veškeré zákonné procesní postupy.

14. K námitce žalobkyně, že letecký snímek ze dne 17. 4. 2014 nebyl v době vydání rozhodnutí součástí spisu, žalovaný uvedl, že nepochybil, pokud neprovedl doplnění podkladů a tedy seznámení žalobkyně s tímto snímkem v rámci odvolacího řízení z důvodu, kdy tento snímek nelze považovat za důkaz o nové skutečnosti, která by nebyla známa již v řízení u stavebního úřadu. Jde pouze o listinu, která pouze potvrdila stav zjištěný ohledně oplocení. Nedošlo tak k postupu odporujícímu § 36 odst. 3 správního řádu.

15. K institutu údržby stavby jako takovému žalovaný uvedl, že charakteristickými znaky udržovacích prací na stavbě je skutečnost, že jde o práci na stávající stavbě, v daném případě by to muselo být na starém oplocení za účelem zabezpečení dobrého stavebnětechnického stavu tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení. V daném případě však byla prováděna stavební činnost, kterou je vytvářena nová stavba na jiném místě, než bylo původní oplocení, a tudíž se nemůže jednat o udržovací práce.

16. Žalovaný proto navrhuje, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Vyjádření osoby zúčastněné

17. Osoba zúčastněná ve svém vyjádření shrnuje historii užívání pozemků, nyní ve vlastnictví žalobkyně, a pozemků užívaných osobou zúčastněnou. Nemovitosti žalobkyně i osoby zúčastněné byly již za doby právních předchůdců od sebe odděleny kamennými patníky, mezi nimi byla namontována prkna; právní předchůdci žalobkyně pak podél spodní části tohoto plotu vysadili smrky. Přesné vymezení hranice mezi parcelami je zakresleno tučnou čarou na geometrickém plánu Ing. A.T. č. 1077-83/2012 ze dne 9. 5. 2012. Žalobkyně veškeré smrky pokácela, odstranila kamenné patníky, včetně zabudovaných prken, a zcela nově si sama určila hranici mezi parcelami. Vedení hranice mezi p.č. XX a XX a mezi p. č. XX a XX je předmětem soudní žaloby o určení hranice mezi parcelami.

18. Tvrzení žalobkyně, že vybudovala nový plot na místě starého původního, je lživé. Toto oplocení je cca 3 – 4 m posunuto do pozemku p.č. 305/1. Stavební úřad na podporu svého rozhodnutí měl k dispozici aktuální katastrální fotomapu, kdy bylo jasně vidět, kudy vede hranice mezi parcelami a kde je postaven plot. Žalobkyně ve správním řízení vedeným stavebním úřadem nepředložila žádné důkazy svědčící v její prospěch.

19. Osoba zúčastněná dále zdůraznila, že žalobkyně mu znemožnila přístup na jeho pozemky autem, neboť zničila jeho parkoviště a odstranila zařízení pro čerpání vody ze studny a voda ve studni je kontaminovaná.

V. Replika k vyjádření osoby zúčastněné

20. K tvrzení osoby zúčastněné žalobkyně sdělila, že pokácení smrků za bývalou kůlnou není ničím doloženo. Naopak žalobkyně může prokázat, mj. i v řízení neprovedenými důkazy, že stromy byly kdysi vysazeny podél pozemku p.č. XX, nikoliv na jeho hranici.

21. Podle žalobkyně tvrzení o odstraňování kamenných patníků, včetně zabudovaných prken, se neopírá o žádný provedený důkaz. Žalobkyně si nikdy sama neurčovala hranice, užívá pozemky v hranicích dle LV a snímku pozemkové mapy. Žádné parkoviště neničila, neodstranila žádné zařízení pro odběr vody ze studny, jejíž vlastnictví je sporné.

22. Opravený plot je stále umístěn na místě opravovaného, o jeho posunu cca 3 – 4 m neexistuje důkaz. Plot stojí stále na hranici evidované v katastru nemovitostí.

23. Jediná mapa, o kterou se stavební úřad opřel, byla letecká mapa z roku 2010, na které rozhodně není vidět hranice. Podle žalobkyně si je osoba zúčastněná vědoma správnosti současně evidovaného stavu. Ke svému domu by mohla mít přístup ze silnice, s kterou její pozemek sousedí asi v délce 100 m.

24. Žalobkyně je přesvědčena, že osoba zúčastněná nehájí svá veřejná práva, nýbrž práva soukromá. Je tedy otázkou, zda její tvrzení a návrhy důkazů nejsou mimo její procesní oprávnění.

VI. Zjištěný skutkový stav

25. Soud ze správního spisu ověřil, že dne 14. 11. 2013 stavební úřad při kontrolní činnosti zjistil provádění stavby plotu. Z provedeného šetření vyhotovil záznam, ve kterém uvedl, že na pozemcích p.č. XX, XX, XX a XX, podél hranice s pozemkem p.č. XX, XX a XX,vše v k.ú. Janov nad Nisou, je prováděna stavba plotu. Stavba je prováděna mimo – cca 2 – 5 m od stávajícího oplocení. Plot dřevěný, plaňkový, výška 1,5 m. Ze stavby byla pořízena fotodokumentace. Z této fotodokumentace soud zjišťuje existenci dvou plotů, jednoho starého a druhého nového, který nekopíruje linii starého oplocení.

26. Dne 27. 11. 2013 bylo zahájeno řízení o odstranění stavby – plotu na pozemcích p.č. . XX, XX, XX a XX v k.ú. Janov nad Nisou. V rámci tohoto zahájení byla žalobkyně a její manžel jako vlastníci daného plotu poučeni, že mají možnost podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby.

27. Ve věci byl jako svědek vyslechnut Ivo Makovec, nynější osoba zúčastněná na soudním řízení, který po řádném poučení vypověděl, že danou lokalitu dobře zná, neboť od dětství ji navštěvuje jednou za měsíc. Do předložené ortofotomapy zakreslil modrým fixem linii původního oplocení, růžovým fixem pak zakreslil linii nového oplocení. Svědek nesouhlasil s tím, jak byl nový plot vystaven, neboť zejména v jeho spodní části mu bránil ve vjezdu na pozemek.

28. Stavební úřad dále shromáždil další fotografie a mapy mapující původní linii starého plotu a linii, po které je vedeno nové oplocení.

29. Na základě těchto zjištění následně stavební úřad vydal rozhodnutí o odstranění stavby plotu na pozemcích p.č. 308/5, 308/6, 308/7 a 308/8 v k.ú. Janov nad Nisou.

VII. Právní posouzení

30. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s. s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

31. Žalobní námitky žalobkyně směřují jak do skutkových zjištění učiněných ve správním řízení, když tvrdí, že činnost, kterou vykonává je toliko opravou starého původního oplocení, tak i do právního hodnocení, když žalobkyně zpochybňuje, že by byly dány důvody pro odstranění stavby plotu, tj. že by tato stavba měla podléhat rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem.

32. Co se týče skutkových zjištění, má soud na základě předloženého správního spisu a především v něm založené fotodokumentace a ortofotomap za prokázané, že předmětný plot vystavěný žalobkyní není opravou stávajícího starého plotu, nýbrž novou stavbou, která ke všemu nekopíruje linii starého oplocení, ale v řádu několika málo metrů se od ní odchyluje. V tomto směru se proto soud plně ztotožňuje s hodnocením skutkového stavu věci se stavebním úřadem, který dostatečně přesvědčivě „zmapoval“, že žalobkyně postavila zcela nový plot, tj. že se nejedná o opravu stávajícího starého oplocení. Pokud by se jednalo o opravu stavby původního plotu, pak se lze ztotožnit s názorem žalovaného ve vyjádření k žalobě, že by charakteristickým rysem této činnosti byly práce na stávající stavbě, tj. šlo by o renovační činnost na starém plotu za účelem zabezpečení jeho dobrého stavebnětechnického stavu, aby nedocházelo k jeho dalšímu znehodnocování. Za renovační činnost však nelze považovat vystavení nového plotu vedle stávajícího oplocení, jak učinila žalobkyně a jak přesvědčivě vyplývá z obrazové dokumentace založené ve správním spise. V takovém případě je nutno posoudit stavební činnost žalobkyně jako činnost, kterou je vytvářena nová stavba na jiném místě, než bylo původní oplocení. Tvrzení žalobkyně o opravě stávajícího oplocení tak nelze mít za prokázané.

33. Tvrdí-li žalobkyně, že správní orgán se při hodnocení skutkového stavu spokojil pouze s nákresy I.M., jakožto vlastníka sousední nemovitosti, který je ve věci zaujatý, pak soud tomuto tvrzení oponuje shora uvedeným zjištěním, že správní spis obsahuje řadu fotografií, některé z nich dokonce dodala sama žalobkyně, ze kterých zřetelně vyplývá, na kterém místě se nachází starý plot a kde je vystaven plot nový, když linie těchto dvou plotů nejsou totožné.

34. Co se týče námitky, že letecký snímek dané oblasti ze dne 17. 4. 2014 v době vydání rozhodnutí nebyl k dispozici, soud konstatuje, že se mu nepodařilo tento snímek identifikovat v rámci obsahu správního spisu, může se tak jen stěží vyjádřit k jeho procesnímu významu. Nicméně, jak již soud konstatoval shora, stavební úřad i bez toho shromáždil dostatek obrazové dokumentace, která umožňuje si učinit jasný obrázek o skutkovém stavu věci, in concreto o tom, že plot vystavěný žalobkyní je novou stavbou a nikoli opravou stávajícího plotu, jak setrvale namítá.

35. S ohledem na přesvědčivost shromážděného důkazního materiálu se soud ztotožňuje i s postupem stavebního úřadu, který odmítl výslech svědků B. B. a J. S., neboť výpovědi těchto osob mohou jen stěží vyvrátit fotodokumentaci poskytující přímý a nezprostředkovaný obraz o skutkovém stavu věci tak, jak byl konstatován shora. Soud nepovažuje za nezbytné provádět důkazy dalšími listinami nebo spisem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. 14 C 97/2012, v němž jsou řešeny otázky občanskoprávních vztahů mezi žalobkyní a I.M.. Ostatně žalobkyně ani sama neupřesnila, které skutečnosti mají být tímto spisem dokázány, či které prokázané skutečnosti mají být vyvráceny. Soud dále neprokazoval listinami předloženými osobou na řízení zúčastněnou, neboť tyto se veskrze týkaly otázek soukromoprávních vztahů mezi ním a žalobkyní, bez přímého vztahu k nyní projednávané věci.

36. Pro právní posouzení věci je klíčovým ustanovením § 129 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, podle kterého stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla provedena, není-li vlastník stavby znám,

37. Podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 14 stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavby, a to oplocení. Jakkoli pro stavbu nového plotu není třeba stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, není stavba plotu vyjmuta z reglementace stavebního zákona, který pro stavbu plotu vyžaduje splnění podmínek pro udělení územního souhlasu podle § 96 stavebního zákona.

38. Jak patrno z průběhu správního řízení, takový územní souhlas pro stavbu nového plotu na pozemcích p.č. . XX, XX, XX a XX, podél hranice s pozemkem p.č. XX, XX,a XX,,vše v k.ú. Janov nad Nisou, nebyl udělen. Ostatně bylo by nelogické, že by žalobkyně o takový souhlas žádala, pokud sama setrvale trvá na názoru, že v jejím případě se nejedná o stavbu plotu nového, nýbrž rekonstrukci plotu starého. Pokud by žalobkyně o územní souhlas žádala, jistě by o tomto měl i povědomost svědecky vytěžený I.M., který by musel v rámci řízení o udělení souhlasu ke stavbě nového plotu jako vlastník sousední nemovitosti poskytnout své souhlasné vyjádření [§ 96 odst. 3 písm. d)].

39. Soud se tak ztotožňuje se závěrem žalovaného, že za situace, kdy na předmětnou stavbu plotu nebylo vydáno územní posouzení a kdy pro tuto stavbu nebylo vydáno její dodatečné povolení, o něž žalobkyně v rámci řízení nepožádala, ačkoliv o této možnosti byla poučena, je třeba rozhodnutí podle § 129 odst. 1 písm. d) stavebního zákona o odstranění stavby plotu považovat za správné a vydané v souladu s platnými právními předpisy.

40. S ohledem na právní závěry přijaté v tomto rozsudku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Ve věci soud rozhodoval, aniž by nařídil ústní jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., když s tímto postupem žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili ve stanovené lhůtě svůj nesouhlas.

VIII. Náklady řízení

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalovaný správní orgán, ten ale náhradu nákladů řízení nežádal, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

42. Ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; případně jí soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení. V daném případě však zdejší soud osobě zúčastněné na řízení splnění žádné povinnosti, v souvislosti s níž by jí vznikly náklady, neuložil.

Poučení