59 A 27/2022 – 71

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce: A. S. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2022, č. j. 036775/2021/KUSK, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Rozhodnutím Městského úřadu Rakovník (dále jen „městský úřad“) ze dne 9. 2. 2021, č. j. MURA/6297/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), městský úřad zamítl námitky žalobce a potvrdil záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 20. 7. 2020.

2. Shora uvedeným rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 7. 2022, č. j. 036775/2021/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.

3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost a nezákonnost. Obsah žaloby 4. Zaprvé žalobce namítl, že žalovaný zcela pominul předložené důkazy a návrhy. Žalobce předkládal rozhodnutí jiných správních orgánů v obdobných věcech, ze kterých vyplývá, jakým způsobem se správní orgány zabývaly jednotlivými rozhodnutími v blokových řízeních. Žalovaný porušil zásadu legitimního očekávání, tedy že bude dodržena zavedená správní praxe.

5. Zadruhé žalobce namítl, že podklady, ze kterých správní orgány vycházely, nejsou způsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný totiž odmítl posuzovat jednotlivé příkazové bloky a posoudil pouze oznámení věcně příslušných oddělení policie. Oznámení však není dostatečným důkazem, musí být vždy porovnáno s daným rozhodnutím. Rozhodnutí v blokových řízeních série XA, č. X, a série XB, č. X, neobsahují dostatečně individualizovaný skutek pro rozhodnutí. Naproti tomu rozhodnutí v blokovém řízení série XC, č. X, požadavky splňuje. Z pokutového bloku musí být podle žalobce patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit. Nestačí popis „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, neboť je třeba odlišit porušení § 4 písm. c) a § 18 odst. 3 nebo odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 31. 7. 2022 (dále jen „zákon o silničním provozu“). Není dostatečná ani specifikace porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, které bylo popsáno slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy aj.“, protože z uvedeného nevyplývá, zda sedadlo bylo bezpečnostním pásem vůbec vybaveno nebo zda se žalobce tohoto přestupku dopustil za jízdy jako řidič vozidla nebo jako spolujezdec. Konečně musí být údaje v rozhodnutí uvedeny čitelně a srozumitelně, aby mohlo být rozhodnutí vůbec přezkoumáno. Argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností rozhodnutí, je dle žalobce nesprávný.

6. Dále žalobce uvedl konkrétní nedostatky příkazových bloků. U příkazového bloku ze dne 7. 11. 2018 není v kolonce č. 5 jednoznačné datum spáchání přestupku. U příkazového bloku ze dne 20. 7. 2020 nevyplývá z popisu přestupkového jednání (v kolonce č. 5) jednoznačná skutková podstata přestupkového jednání, ani její propojení se zákonnou povinností. Ze zápisu sice vyplývá porušení § 18, ale již ne jakého bodu či písmena. Dále je zde uvedeno neúplné číslo zákona, je uvedeno pouze „361/200“. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, je uveden pouze paragraf, nikoliv body. A opět je zde uvedeno neúplné číslo zákona „361/2“. Údaje v této kolonce jsou také částečně nečitelné.

7. V podání ze dne 2. 5. 2023 žalobce uvedl, že se dopravní nehoda stala na soukromém oploceném pozemku společnosti Benteler Rumburk. Jedná se o soukromou účelovou komunikaci, na které nelze pokutovat bodovým postihem řidiče. Městský úřad Rumburk chybně uvádí, že se jedná o místní komunikaci, která však končí hned „za před“ branou do areálu. I v katastru nemovitostí je tento pozemek označen jako ostatní komunikace. Policie tedy měla pouze zjistit údaje, kdo za škodu odpovídá a jednání nijak nesankcionovat. Žalobce připojil mj. příkaz Městského úřadu Rumburk ze dne 17. 10. 2019, č. j. ODS/36083–19/4674–2019/PŘ–359–10 (dále jen „příkaz Městského úřadu Rumburk“), a sdělení Městského úřadu Rumburk ze dne 31. 5. 2023, kterým městský úřad reagoval na přípis žalobce ze dne 29. 5. 2023. Dále doložil informativní výpisy z katastru nemovitostí a prinstscreen části článku z portálu novinky.cz. Obsah vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobce v podstatě uplatnil stejné námitky jako v odvolání, se kterými se žalovaný vypořádal v napadeném rozhodnutí.

9. Uvedl, že přiložená rozhodnutí jiných správních orgánů, na která odkázal žalobce, nejsou k jeho věci relevantní, neboť pochybení v příkazových blocích nebyla shodná jako v případě žalobce. Žalovaný posoudil veškeré záznamy bodů i jednotlivé příkazové bloky ve spojení s dalšími podklady a zjistil, že splňují všechny nutné požadavky. V příkazovém bloku ze dne 7. 11. 2018, č. X, je v kolonce č. 5 uvedeno datum 7. 11. 2018 v 14:42, což je zcela dostačující. V příkazovém bloku ze dne 20. 7. 2020, č. X, je přestupkové jednání řádně označeno datem, časem i místem, je srozumitelně popsáno slovy, že „řidič během jízdy nebyl připoután BP“, i odkazem na příslušné ustanovení zákona o silničním provozu. V kolonce č. 6 je řádně a srozumitelně uvedeno, že pokuta byla uložena za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Splnění procesních podmínek 10. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná.

11. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

12. Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

13. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť se účastníci k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 s. ř. s. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a jejich souhlas se tak presumuje. Jednání soud nenařizoval ani za účelem dokazování, neboť listiny, které žalobce přiložil k žalobě, nijak nesouvisí s projednávanou věcí, a proto jsou irelevantní (vztahují se k přestupkům třetích osob, případně k rozhodovací činnosti jiných správních orgánů), a listiny, které žalobce přiložil k doplnění žaloby (opožděně uplatněnému žalobnímu bodu) jsou nadbytečné, jelikož soud nemůže opožděně uplatněný žalobní bod věcně posoudit (sdělení městského úřadu, informativní výpisy z katastru nemovitostí, část článku z portálu novinky.cz), případně jsou obsahem správního spisu (příkaz Městského úřadu Rumburk). Soud vycházel toliko ze správního spisu, jímž se dokazování neprovádí. Obsah správního spisu 14. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 29. 7. 2020 městský úřad oznámil žalobci, že ke dni 20. 7. 2020 dosáhl v registru řidičů celkového maximálního počtu 12 bodů. Dne 30. 7. 2020 podal žalobce námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení.

15. Ve správním spisu jsou založeny příkazové bloky série XD, č. X (ze dne 7. 11. 2018), a série XE, č. X (ze dne 20. 7. 2020), oznámení o uložení pokuty příkazem na místě za přestupky ze dne 7. 11. 2018 a 20. 7. 2020 a příkaz Městského úřadu Rumburk. Z důvodu přehlednosti bude soud rekapitulovat obsah jednotlivých příkazových bloků až v části věnované posouzení žaloby.

16. Součástí správního spisu je i výpis z bodového hodnocení řidiče, podle kterého byly žalobci za přestupek ze dne 7. 11. 2018 zaznamenány 2 body, za přestupek ze dne 7. 11. 2019 zaznamenáno 7 bodů a za přestupek ze dne 20. 7. 2020 zaznamenány 3 body. Posledním ze spáchaných přestupků žalobce dosáhl celkem 12 bodů.

17. Dne 9. 2. 2021 vydal městský úřad prvostupňové rozhodnutí, kterým zamítl námitky žalobce a potvrdil provedený zápis 12 bodů ke dni 20. 7. 2020. V odůvodnění popsal jednotlivé přestupky spáchané dne 7. 11. 2018, 7. 8. 2019 a 20. 7. 2020. Posoudil oba příkazové bloky a příkaz Městského úřadu Rumburk a dospěl k závěru, že jsou způsobilými podklady pro zápis do evidenční karty řidiče. Tvrzení žalobce, že některé údaje nejsou na pokutových blocích čitelné, městský úřad vyvrátil, přičemž vycházel z kopií příkazových bloků.

18. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce odvolal. Odvolací námitky jsou obdobné jako námitky uplatněné v žalobě.

19. Dne 4. 7. 2022 vydal žalovaný napadené rozhodnutí. V odůvodnění se ztotožnil se závěry městského úřadu. Odkázal na pravomocný příkaz Městského úřadu Rumburk, jednotlivá oznámení o uložení pokut příkazem na místě i kopie příkazových bloků, které si městský úřad na základě námitek žalobce vyžádal. Všechny podklady pro zápis bodů splňují předepsané náležitosti podle § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném do 21. 7. 2020 (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Posouzení žaloby soudem 20. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle odst. 3 téhož ustanovení, shledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

21. Soud úvodem poznamenává, že žalobce v žalobě opakuje obdobnou argumentaci jako v odvolání, přičemž téměř nijak nereaguje na to, jak se s ní žalovaný vypořádal. Žaloba obsahuje v převážné většině velmi obecně vymezené žalobní body bez dostatečné míry individualizace a vztahu ke konkrétnímu případu. Nejen že žalobní body vymezil žalobce velmi obecně, ale často ani neměly podklad ve skutkovém stavu vyplývajícím ze správního spisu. Soudu je známo, že zástupce žalobce používá v podstatě formulářové typy žalob se stále stejnými typovými námitkami, a proto zdůrazňuje závěry Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) uvedené v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ Skutečnost, že žalobní tvrzení o tom, jaké formulace jsou užity v jednotlivých pokutových (příkazových) blocích, jsou v mnoha případech přinejmenším nepřesná, kusá, vytržená z kontextu, ne–li dokonce lživá, pak vyvolává závažné pochybnosti o tom, zda se žalobce skutečně domáhá ochrany svých práv, nebo zda pouze zneužívá procesní právo podat žalobu s vidinou, že by mohly být přiznáním odkladného účinku žalobě suspendovány účinky napadeného rozhodnutí. Zástupci žalobce, jenž žalobu sepsal a který je advokátem, soud přitom již v minulosti připomněl (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, č. j. 45 A 103/2017– 36), že – ať už ho k tomuto svéráznému pojímání žalob vede záměr, nebo zda jde pouze o důsledek ledabylosti – dle čl. 17 odst. 2 etického kodexu advokátů (usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku) nesmí advokát ani na příkaz klienta uvádět v řízení údaje, o nichž ví, že jsou nepravdivé nebo klamavé.

22. Žalobce v doplnění žaloby namítl, že se přestupek dne 7. 8. 2019 nestal na pozemní komunikaci, neboť se jedná o soukromý pozemek společnosti Benteler. K tomuto žalobnímu bodu je třeba uvést, že jej žalobce poprvé uplatnil až dne 2. 5. 2023. Vzhledem k tomu, že dvouměsíční lhůta k podání žaloby podle § 72 odst. 1 s. ř. s. v dané věci uplynula dne 12. 9. 2022, jde o opožděně uplatněný žalobní bod. Soud se touto námitkou nemohl zabývat (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), proto pouze nad rámec nutného odůvodnění poznamenává, že zákonnost rozhodnutí o přestupku v řízení o námitkách proti záznamu bodů přezkoumat nelze, jak vyplývá z rozsudku NSS ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 As 109/2016–32. Pro předmětné řízení je podstatné, zda bylo o spáchání přestupku rozhodnuto a zda existuje podklad, z něhož přesvědčivě vyplývá dostatečná specifikace skutku, jeho právní kvalifikace a sankce (k tomu srov. níže). Nejedná se o případ, v němž by správní orgán zjevně jednal mimo meze své věcné působnosti (do ní totiž postihování přestupků v silničním provozu spadá) a bylo by možné dovozovat nicotnost příkazu, k níž by v takovém případě musel soud přihlédnout i bez námitky. Eventuálně nesprávný závěr Městského úřadu Rumburk o právním režimu komunikace, kde se měl dne 7. 8. 2019 odehrát rozporovaný přestupek žalobce, by mohl způsobit nanejvýše prostou nezákonnost příkazu, kterou již ale v nynějším řízení nelze s úspěchem uplatnit.

23. Soud se proto zabýval pouze včasnými projednatelnými body. Žalobce rozporoval jednotlivé příkazové bloky jakožto podklady pro záznamy bodů v registru řidičů.

24. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013–16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018–40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017–23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019–32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017–62, nebo ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019–42). Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě příkazního či standardního přestupkového řízení) oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů tak nelze přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci přestupku vyplývající z pokutového (resp. příkazového) bloku. V projednávané věci soud neshledal žádný důvod, aby se od dosavadní rozhodovací praxe odchýlil.

25. Jde–li o zpochybnění skutečností obsažených v oznámení policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v příkazním řízení), je třeba, aby správní orgán v uvedeném případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí příkazového bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v příkazním řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010–76, č. 2145/2010 Sb. NSS).

26. V posuzované věci správní orgány postupovaly v souladu s uvedenou judikaturou a vyžádaly si kopie příslušných příkazových bloků. Postavily tak najisto, že údaje uvedené v evidenční kartě žalobce odpovídají skutečnostem uvedeným v příkazových blocích, na jejichž základě byly body zaznamenány. Jak soud uvedl v rámci reprodukce správního spisu, městský úřad si od policie vyžádal příkazové bloky, přičemž k jejich náležitostem se i žalovaný v napadeném rozhodnutí vyjádřil v tom smyslu, že obsahují veškeré obligatorní náležitosti stanovené zákonem, a lze tak na jejich základě provést záznam bodů do evidenční karty řidiče. Žalovaný tedy způsobilost příkazových bloků posoudil, a to způsobem odpovídajícím odvolacím námitkám žalobce. Napadené rozhodnutí tedy není nepřezkoumatelné. Neobstojí tak pouze obecné tvrzení žalobce, že se správní orgány nezabývaly způsobilostí jednotlivých podkladů pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

27. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky příkazových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011–87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016–49). Při zohlednění specifik příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v příkazovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. A právě v tomto rozsahu soud provedl přezkum náležitostí žalobcem zpochybňovaných příkazových bloků:

28. Příkazový blok ze dne 7. 11. 2018 série XD, č. X, (připojený k oznámení ze dne 8. 11. 2018) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu, číslo průkazu, ze kterého byla ověřena totožnost žalobce). Přestupek je popsán textem: „X, 7. 11. 2018 v 14:42 hod. Šindelová, siln. č. X, č. p. X, rychlost v obci 50/72/69, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“ (pozn. soudu: poslední číslice v datu 7. 11. 2018 je na kopii bloku hůře čitelná). Dále je uvedeno, že pokuta byla uložena za přestupek podle „125c/1 f 4 zák. č. 361/2000 Sb.“ Blok dále obsahuje údaj o výši pokuty, datum 7. 11. 2018 a podpis oprávněné úřední osoby a nakonec znovu datum 7. 11. 2018 a podpis žalobce.

29. Není tedy pravdou, že by bylo datum spáchání přestupku na přestupkovém bloku nejednoznačné. Byť lze připustit, že číslice 8 na konci data v popisu skutku je čitelná jen s jistými obtížemi, nicméně z obsahu celého příkazového bloku je jednoznačné, že se jedná právě o rok 2018, kdy byl přestupek spáchán, resp. o datum 7. 11. 2018. Uvedené datum je napsáno zcela čitelně ještě u podpisu oprávněné úřední osoby a dále je totožné datum uvedeno i u podpisu žalobce. Vzhledem k tomu, že se jedná o příkazový blok, který je sepisován na místě spáchání přestupku, nemá soud pochybnosti o tom, že hůře čitelná číslice na konci data v popisu skutku je právě číslice 8, tedy rok 2018. Je vyloučeno, aby byl příkazový blok sepsán s odstupem několika let od spáchání přestupku, a logicky je vyloučeno, aby byl sepsán ještě před spácháním přestupku. Soud dále konstatuje, že z údajů uvedených na příkazovém bloku je jednoznačně srozumitelné, že žalobce dne 7. 11. 2018 v 14:42 v obci Šindelová na silnici č. X u domu č. e. X jako řidič motorového vozidla reg. zn. X překročil nejvyšší dovolenou rychlost 50 km/h o 19 km/h (byla mu naměřena rychlost 72 km/h, po odečtení možné odchylky rychlost 69 km/h). Žalobce tím porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o silničním provozu. Z příkazového bloku tak jednoznačně vyplývá datum spáchání přestupku (s přihlédnutím k obsahu kolonek č. 5, 10 i 12). Též popis skutku („rychlost v obci 50/72/69“) nezavdává pochyb o tom, že žalobce svým jednáním porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, podle kterého smí jet řidič v obci rychlostí nejvýše 50 km/h. Totožná právní kvalifikace je uvedena i v příkazovém bloku. Právní kvalifikace ve formátu „§ 125c/1f4“ zákona o silničním provozu je přitom srozumitelná a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, jakého přestupku se žalobce dopustil. Označení místa spáchání přestupku konkrétní silnicí, obcí a budovou je též dostatečně konkrétní a není pochyb o tom, kde byl přestupek spáchán. S ohledem na identifikaci žalobce klíčovými osobními údaji včetně čísla průkazu, ze kterého byla jeho identita ověřována, a na jeho podpis pod příkazovým blokem lze prakticky vyloučit možnost, že by se přestupku dopustil někdo jiný než právě žalobce. Oprávněná osoba je na příkazovém bloku označena razítkem se jménem i příjmením, takže i ta je jednoznačně identifikovatelná. Soud proto konstatuje, že předmětný příkazový blok je způsobilým podkladem pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

30. Příkazový blok ze dne 20. 7. 2020 série XE, č. X, (připojený k oznámení ze dne 4. 8. 2020) obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a číslo občanského průkazu). Skutek je popsán takto: „20. 7. 2020 v 11:30 hod. Rokycany, ul. Pražská, č. p. X, § 6/1/a z. č. 361/2000 Sb., X, řidič během jízdy nebyl připoután BP.“ (pozn. soudu: poslední nula v letopočtu čísla zákona není zcela dotažená). Přestupek byl kvalifikován údajem: „125c/1/k zák. č. 361/2000 Sb.“ (Pozn. soudu: nuly v letopočtu čísla zákona jsou do řádku vměstnány drobnějším písmem) Blok dále obsahuje údaj o pokutě ve výši 200 Kč a podpis přestupce.

31. Předně je třeba uvést, že žalobní body, které žalobce formuloval k tomuto příkazovému bloku, jsou zcela mimoběžné, neboť žalobce vytýkal vady, které souvisí s překročením nejvyšší dovolené rychlosti, přestože byl tímto příkazovým blokem uznán vinným z přestupku, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Pokud tedy žalobce žalovanému vytýká, že v zápisu v příkazovém bloku je bez bližší specifikace uveden toliko odkaz na § 18, tak tato námitka je zcela bezpředmětná, neboť v příkazovém bloku vůbec není odkazováno na § 18 zákona o silničním provozu a žalobce ani nikdo ze spáchání takového přestupku dne 20. 7. 2020 vinným neuznal. (Pokud žalobce mínil tento žalobní bod uplatnit ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 7. 11. 2018, tak ani tam se taková vada nevyskytuje. Přestupek tam je označen podrobněji než pouze odkazem na § 18 zákona o silničním provozu; srov. výklad výše.).

32. Dále žalobce namítal, že v kolonce 6 příkazového bloku, ve které je odkazem na zákonné ustanovení definován přestupek, chybí ostatní body právní normy, kterou měl žalobce porušit, a neobsahuje úplný odkaz na zákon. Ovšem ani tato argumentace není přiléhavá. V kolonce 6 je jasně uvedeno, že žalobce porušil § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. V uvedené kolonce tak není odkaz pouze na paragraf, ale obsahuje odkaz i na další části tohoto ustanovení. Zároveň je v dané kolonce uvedeno i úplné číselné označení zákona o silničním provozu, byť lze připustit, že by zápis roku mohl být proveden precizněji. Žalobce se tedy mýlí v tom, že by v příkazovém bloku nebylo čitelné číslo zákona o silničním provozu. Zároveň lze dodat, že neexistuje jiný zákon s číslem 361, který by obsahoval § 125c či jakýkoli přestupek řidiče motorového vozidla. Soud tak konstatuje, že v příkazovém bloku ze dne 20. 7. 2020 je jednoznačně srozumitelně uvedeno, že žalobce dne 20. 7. 2020 v 11:30 v obci Rokycany, v ulici Pražská u č. p. X, jako řidič motorového vozidla reg. zn. X nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Zároveň není pravdou, že by byl skutek popsán jen zkratkovitě slovy „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP“, jak žalobce obecně namítal v úvodní části žaloby. V příkazovém boku je uvedeno, že „řidič během jízdy nebyl připoután BP“ a je připojena právní kvalifikace ve formátu „§ 6/1a z. č. 361/2000 Sb.“ a „§ 125c/1/k“, která je srozumitelná a nevyvolává ve svém kontextu žádné pochyby o tom, jakého přestupku se žalobce dopustil. Nevyvolává ani pochybnosti o tom, jestli náhodou nebyl žalobce na místě spolujezdce. Z popisu skutku je jednoznačně seznatelné, že žalobce nebyl připoután právě jako řidič.

33. Označení místa spáchání přestupku konkrétní ulicí, obcí a budovou nezavdává pochybnosti ani o tom, kde byl přestupek spáchán. S ohledem na identifikaci žalobce klíčovými osobními údaji včetně čísla jeho občanského průkazu a s ohledem na skutečnost, že příkazový blok podepsal, pak lze prakticky vyloučit možnost, že by se přestupku dopustil někdo jiný než on. Soud proto konstatuje, že příkazový blok je způsobilým podkladem pro záznam bodů do evidenční karty řidiče.

34. Žalobce dále namítal, že příkazové bloky série XA, č. X, a série XB, č. X, neobsahují dostatečně individualizovaný skutek pro rozhodnutí. Jak ovšem vyplývá z části rekapitulace správního spisu, žádné takové příkazové bloky v projednávané věci nebyly použity, proto není tato námitka důvodná.

35. S ohledem na výše uvedené soud shrnuje, že žalobní body vztahující se k formálním a obsahovým náležitostem příkazových bloků nejsou důvodné.

36. Žalobce v žalobě neuplatnil žádný včasný žalobní bod, kterým by zpochybňoval poslední podklad pro zápis bodů do evidenční karty řidiče, kterým byl příkaz Městského úřadu Rumburk. Tento podklad žalobce zpochybnil až v doplnění žaloby, přičemž soud již výše uvedl, že se tímto žalobním bodem nemůže pro opožděnost zabývat. Soud nicméně přesto v míře odpovídající obecnosti argumentace žalobce nad rámec nutného odůvodnění konstatuje, že z obsahu příkazu Městského úřadu Rumburk bez důvodných pochybností vyplývá, kdy, kde, komu a za jaký přestupek byla uložena pokuta a že se jedná o způsobilý podklad pro zápis bodů do evidence řidiče.

37. K žalobní námitce zdůrazňující zásadu legitimního očekávání, podle které by správní orgány měly ve věcech se shodnými nebo obdobnými znaky postupovat a rozhodovat shodně, soud uvádí, že uplatnění této zásady nemůže být bezbřehé a nutit správní orgány k jednotnému rozhodování bez ohledu na další okolnosti či dokonce bez ohledu na možnou nesprávnost právního názoru dříve vysloveného týmž nebo jiným správním orgánem. Žalobcem předloženými správními rozhodnutími žalovaný nebyl při svém rozhodování nikterak vázán. Praxe jednoho krajského úřadu může být pro jiný krajský úřad nanejvýš inspirativní, avšak nikoli závazná. Se žalobcem lze souhlasit pouze potud, že správní orgány napříč Českou republikou by měly rozhodovat v obdobných případech obdobně, aby byla zaručena rovnost účastníků před zákonem. Ke sjednocování správní praxe však slouží právě judikatura správních soudů, k níž by měly správní orgány přihlížet a respektovat závěry v ní vyslovené i v případě, kdy nejsou ze zákona vázány názorem uvedeným ve zrušujícím rozsudku ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. Postupem ani rozhodnutím žalovaného tak nebyla narušena rovnost účastníků před zákonem, jak tvrdí žalobce, a nedošlo ani k porušení ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění, resp. zásady legitimního očekávání.

38. Předmětem další žalobní námitky byl nesouhlas žalobce se závěrem žalovaného, že podpisem příkazových bloků aproboval jejich správnost a dal souhlas s projednáním v příkazním řízení. Žalobce v tomto postupu spatřuje snahu správních orgánů přenést odpovědnost za zákonnost a správnost příkazového bloku na něj. S tímto názorem žalobce se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v příkazním řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku a jeho ochotou zaplatit pokutu. Svým podpisem tak žalobce vlastně správnost příkazového (příkazového) bloku potvrzuje. Podpis příkazového bloku rozhodně není pouhou formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010–81). Přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má přestupce za to, že údaje uvedené v příkazovém bloku nejsou správné (např. že se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností příkazový blok podepsat. V případě absence podpisu nedojde k vydání rozhodnutí v řízení příkazem na místě a přestupek bude třeba řešit ve standardním přestupkovém řízení. Lze si jen obtížně představit účastníka řízení, který si alespoň průměrným způsobem chrání svá práva, že by dobrovolně podepsal příkazový blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, nebo tomu vůbec neporozuměl anebo měl pochybnosti o správnosti tam uvedených údajů. Podepsal–li žalobce příkazový blok, přestože měl údajně za to, že údaje v něm nejsou správné, nemůže jeho později komunikovaná výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloku k zápisu bodů. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 39. Vzhledem k tomu, že jsou uplatněné žalobní body nedůvodné a soud nezjistil žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, zamítl žalobu jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost.

Poučení

Vymezení věci Obsah žaloby Obsah vyjádření žalovaného Splnění procesních podmínek Obsah správního spisu Posouzení žaloby soudem Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení