59 C 238/2018-461

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje bytová jednotka [číslo] vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, v budově [adresa], stojící na pozemcích parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech, v obci [obec], část obce a k. ú. [část obce], zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví [číslo] též spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] totožný podíl na pozemcích par. [číslo] vše v obci [obec], část obce a k. ú. [část obce], zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví [číslo]

II. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje závazek vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo], uzavřené dne 4. 4. 2016 s věřitelem [právnická osoba], identifikační [číslo] sídlem [adresa].

III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazují finanční prostředky na účtech vedených na jméno žalované u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet].

IV. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují finanční prostředky na účtech vedených na žalobcovo jméno u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] a u [anonymizována tři slova] pod číslem [bankovní účet].

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku ve výši 1 542 262,85 Kč, a to tak, že částka 300 000 Kč bude zaplacena do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku a částka 1 242 262,85 Kč do pěti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení částku 6 385 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení částku 627,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 6. 9. 2018 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno zaniklé společné jmění manželů (dále jen„ SJM“), tj. žalobce a žalované. Žalobce učinil předmětem vypořádání 1) bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa], postavené na pozemcích parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemcích parc. [číslo] vše v obci [obec], část obce a k. ú. [část obce], zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, na listech vlastnictví [číslo] (dále také jen„ bytová jednotka“), 2) členský podíl v bytovém družstvu [ulice a číslo] [anonymizována dvě slova] – [obec a číslo], družstvo, [IČO] (dále také jen„ družstevní podíl“), 3) zůstatek hypotečního úvěru sjednaného na základě smlouvy [číslo] ze dne 4. 4. 2016 (dále jen„ hypoteční úvěr“), který činil ke dni zániku SJM částku 814 723,33 Kč, 4) zůstatek ke dni zániku SJM na spořícím účtu žalované č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba] (dále jen„ ČSOB“). Žalobce navrhl, aby do vlastnictví žalované byla přikázána bytová jednotka, družstevní podíl, závazky z hypotečního úvěru a finanční prostředky na účtu žalované.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 15. 11. 2018 učinila předmětem vypořádání vedle bytové jednotky, družstevního podílu, hypotečního úvěru a spořícího účtu č. [bankovní účet], tyto položky: 1) [značka automobilu], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ [značka automobilu]“), 2) zůstatky na bankovních účtech a cenné papíry vedené na jméno žalobce, 3) dluh z půjčky od paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], která manželům zapůjčila dne 20. 12. 2005 částku 50 000 Kč za účelem úhrady rezervační zálohy, dne 22. 2. 2007 částku 20 000 Kč za účelem úhrady vybavení bytu a v srpnu 2010 částku 50 000 Kč za účelem rekonstrukce bytu. Žalovaná rovněž žádala, aby soud zohlednil, že v průběhu manželství žalobce investoval příjmy ze společného jmění do [právnická osoba], s. r. o., která však byla vyloučena ze SJM, a žalovaná zasílala na účet této společnosti platby za majetek pořizovaný do SJM. Žalovaná s žalobcovým návrhem na vypořádání SJM vyjádřila souhlas a nad rámec výše uvedeného navrhla, aby byl do žalobcova vlastnictví přikázán [značka automobilu], finanční prostředky na žalobcových účtech, cenné papíry znějící na jeho jméno a do vlastnictví žalované dluh z půjčky od paní [jméno] [příjmení].

3. Během jednání se účastníci řízení shodli, že předmětem vypořádání jsou účty vedené na jméno žalované u [anonymizováno] pod č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet], a účty vedené na jméno žalobce u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] a u [anonymizována dvě slova], N. V. pod číslem [bankovní účet] Tyto účty účastníci řízení požadují vypořádat pouze tak, že budou finanční prostředky přikázány do vlastnictví účastníků. Žalovaná požadovala rovněž zahrnout do vypořádání žalobcův účet u [anonymizována dvě slova] [bankovní účet]. Oba účastníci potvrdili, že jim byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku po zániku družstva [ulice a číslo] až [anonymizováno] – [obec a číslo], družstvo.

4. S ohledem na procesní vývoj žalovaná uvedla, že netrvá na provedení důkazů stran investic do [právnická osoba], s. r. o., ani na svém tvrzení a důkazních návrzích týkajících se zápůjčky od paní [jméno] [příjmení] a finančních zůstatcích na účtu u [anonymizována dvě slova] [bankovní účet]. Zároveň však sdělila, že od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2021 žalobce nehradí polovinu měsíční splátky úvěru, která za toto období čítá 67 325,65 Kč, ani polovinu příspěvku na správu domu a pozemku ve prospěch [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], který jsou povinni hradit všichni vlastníci jednotek. Polovina příspěvku za období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 se rovná částce 10 392 Kč. Celkovou částku ve výši 77 717,65 Kč žalovaná požaduje zohlednit při výpočtu vypořádacího podílu.

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a výslechu znalce, a dospěl k následujícím zjištěním:

6. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 30. 9. 2005 a rozvedeno s právními účinky ke dni 10. 4. 2018 (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 3. 2018, č. j. 16 C 139/2017-32). Účastníci řízení jsou vlastníky bytové jednotky, kterou nabyli od bytového družstva [ulice a číslo] [anonymizována dvě slova] – [obec a číslo], družstvo (výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha, okres Hlavní město Praha ze dne 29. 8. 2018, smlouvou o převodu vlastnictví družstevní bytové jednotky ze dne 25. 5. 2009). Cena bytové jednotky ke dni 10. 4. 2018 činila částku 3 160 000 Kč a ke dni 9. 9. 2020 částku 3 700 000 Kč (Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 30. 9. 2020, O ceně nemovitosti). Dle vyjádření znalce od 9. 9. 2020 do dubna 2021 cena bytové jednotky vzrostla, při výpočtu je třeba vycházet z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem ohledně zvyšování cen bytů (výslechem znalce na jednání dne 11. 5. 2021).

7. K bytové jednotce bylo zřízeno zástavní právo smluvní ve prospěch věřitele [právnická osoba] s právními účinky vkladu ke dni 6. 4. 2016 (výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha, okres Hlavní město Praha ze dne 29. 8. 2018, vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). Zástavní právo bylo zřízeno na základě Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 4. 4. 2016, v níž figurují oba účastníci jako spoludlužníci a na jejímž základě banka poskytla úvěr v celkové výši 980 989 Kč (smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne 4. 4. 2016). Výše závazku vůči [právnická osoba] činila ke dni 10. 4. 2018 částku 814 723, 33 Kč (výpisem k úvěru [číslo] k datu 31. 3. 2018), ke dni 30. 4. 2021 částku 521 768 Kč (výpisem k úvěru [číslo] k datu 30. 4. 2021). Od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2021 žalobce nehradí polovinu měsíční splátky úvěru (výpisem z účtu žalované č. [bankovní účet]). [ulice] splátka úvěru činila od 1. 1. 2020 do 13. 3. 2021 částku 8 978, 30 Kč, a od 14. 3. 2021 se tato splátka rovná částce 8 955,10 Kč. Splátky byly splatné vždy k 25. dnu příslušného měsíce. Žalovaná uhradila ze svého účtu celkem 14 splátek po 8 978, 30 Kč a 2 splátky po 8 955,10 Kč (oznámením o změně úrokové sazby ze dne 3. 12. 2020, výpisem z účtu žalované č. [bankovní účet]). Žalobce od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2021 nehradí polovinu měsíčního příspěvku na správu domu a pozemku ve prospěch [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], který se rovná 1 299 Kč měsíčně (Předpisem pravidelných měsíčních plateb ze dne 23. 3. 2017, výpisem z účtu žalované č. [bankovní účet]). Žalobce od roku 2017 nebydlí ve společné domácnosti s žalovanou na adrese [adresa žalované a žalobce] (shodnými tvrzeními účastníků). [anonymizováno] [ulice a číslo] [anonymizována dvě slova] – [obec a číslo], družstvo zaniklo výmazem z obchodního rejstříku dne 10. 10. 2019 (výpisem z obchodního rejstříku ze dne 6. 5. 2021). Oběma účastníkům byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku družstva [ulice a číslo] [anonymizována dvě slova] – [obec a číslo], družstvo (shodnými tvrzeními účastníků). Osobní [značka automobilu] žalobce prodal dne 22. 6. 2018 za cenu 10 000 Kč (Kupní smlouvou o prodeji osobního automobilu uzavřenou dne 22. 6. 2018 mezi žalobcem na straně prodávající a panem [jméno] [příjmení] na straně kupující).

8. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (zejména výpisů z účtů žalobce a žalované a výpisu z evidence [právnická osoba]) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

10. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 30. 9. 2005 a rozvedeno s právními účinky ke dni 10. 4. 2018. Za trvání manželství účastníci nabyli bytovou jednotku, jejíž cena ke dni 9. 9. 2020 dosahovala částky 3 700 000 Kč, tato cena ke dni rozhodnutí soudu stoupla v souladu s údaji zveřejněnými Českým statistickým úřadem. K bytové jednotce bylo zřízeno zástavní právo na základě Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 4. 4. 2016, v níž figurují oba účastníci jako spoludlužníci. Výše nesplaceného úvěru ke dni 30. 4. 2021 činila částku 521 768 Kč. Od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2021 žalobce nehradí polovinu měsíční splátky úvěru, ani polovinu měsíčního příspěvku na správu domu a pozemku. [ulice] splátka úvěru se rovná 8 978, 30 Kč (od 1. 1. 2020 do 13. 3. 2021), resp. 8 955,10 Kč od 14. 3. 2021, měsíční příspěvek na správu domu a pozemku činí 1 299 Kč. Družstvo [ulice a číslo] [anonymizována dvě slova] – [obec a číslo], družstvo zaniklo dne 10. 10. 2019, účastníkům byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku. Žalobce prodal [značka automobilu] dne 22. 6. 2018 za cenu 10 000 Kč.

11. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

12. Podle § 736 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

13. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

14. Podle § 765 odst. 2 o. z. nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

15. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

16. Podle § 3028 odst. 1, 2 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

17. Jelikož k zániku SJM došlo v posuzované věci po 1. 1. 2014, a až po účinnosti o. z. vzniklo účastníkům právo domáhat se vypořádání společného jmění rozhodnutím soudu (§ 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 o. z.), podléhá režim jeho vypořádání soudem příslušným ustanovením o. z. (zejména § 736 a násl. o. z.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] (dále také R 63/2019), či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018).

18. Soud při posouzení věci vyšel z recentní judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k otázce stanovení rozsahu a ceny věcí tvořících SJM. Konkrétně se jedná o rozsudek ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pro určení základního rozsahu součástí vypořádávaného SJM je rozhodný okamžik zániku SJM (srov. § 740 větu druhou o. z.), při zjištění ceny jednotlivých věcí je však třeba vycházet z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na (faktický) stav této věci k okamžiku vypořádání SJM (tedy ke stejnému okamžiku). Je tomu tak proto, že s ohledem na § 736 o. z. jsou spoluvlastníky věci„ až do okamžiku vypořádání společného jmění oba manželé, kteří by tedy zásadně společně měli nést důsledky zhodnocení či znehodnocení věci (nastalého např. působením náhody či vlivem jednání třetí osoby). Až vypořádáním dochází k nabytí výlučného vlastnického práva k věci jedním z bývalých manželů, tedy až od tohoto okamžiku nabývá ten z manželů, komu je věc přikázána, plnou majetkovou hodnotu a může s věcí disponovat bez ohledu na druhého z bývalých manželů“.

19. V řešené věci účastníci učinili nesporným, že ke dni zániku manželství (tj. ke dni 10. 4. 2018) tvořily SJM tyto věci: 1) bytová jednotka, 2) družstevní podíl, 3) [značka automobilu], 4) účty vedené na jméno žalované u ČSOB pod č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet], 5) účty vedené na žalobcovo jméno u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] a u ING bank, N. V. pod číslem [bankovní účet]. Do SJM dále spadá společný dluh z hypotečního úvěru. Soud proto činí dílčí závěr, že tyto věci tvoří rozsah vypořádávaného SJM.

20. Mezi účastníky zároveň panovala shoda na rozdělení věcí tvořících SJM, a to tak, že do výlučného vlastnictví žalované připadne bytová jednotka, družstevní podíl, finanční prostředky na účtech vedených na jméno žalované (bez vypořádání zůstatku na účtech) a zároveň jí bude přikázán závazek z hypotečního úvěru. Do vlastnictví žalobce budou přikázány finanční prostředky na účtech vedených na jeho jméno (bez vypořádání zůstatku na účtech) a [značka automobilu].

21. Soud nejprve považuje za nutné zdůraznit, že v tomto řízení nebude vypořádán družstevní podíl, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že družstvo zaniklo výmazem z obchodního rejstříku ke dni 10. 10. 2019. Jak bylo již výše řečeno, při určení hodnoty věci spadající do SJM je třeba vycházet z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. Vzhledem k tomu, že družstvo zaniklo a členské podíly již neexistují, není možné ocenit a následně vypořádat ani příslušný družstevní podíl. Nadto oba účastníci stvrdili, že jim byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku, majetková hodnota představující družstevní podíl tedy byla mezi účastníky již vypořádána. Dále pak soud uvádí, že s ohledem na shodné návrhy účastníků budou účty spadající do SJM vypořádány pouze tak, že soud přikáže finanční prostředky jednomu či druhému účastníku (podle toho, na čí jméno jsou vedeny), aniž by vypořádal finanční zůstatek na těchto účtech. Výše případného zůstatku se proto neprojeví ve výši vypořádacího podílu.

22. Co se týče hodnoty zbývajících částí SJM, účastníci považovali za spornou zejména cenu bytové jednotky. Soud proto za účelem jejího ocenění nechal vypracovat znalecký posudek, který určil cenu obvyklou bytové jednotky ke dni 9. 9. 2020 na částku 3 700 000 Kč. Vzhledem k tomu, že podle výše citovaných judikatorních závěrů je třeba zjišťovat cenu věci kde dni vypořádání SJM, soud na základě údajů sdělených znalcem provedl přepočet ceny bytové jednotky tak, aby odpovídala stavu ke dni rozhodování soudu. Přitom podle doporučení znalce vyšel z údajů zveřejňovaných Českým statistickým úřadem týkajících se růstu cen bytů. Konkrétně poměřil index cen bytů pro hlavní město Prahu ke třetímu čtvrtletí 2020 (185,7) a prvnímu čtvrtletí 2021 (189,3), čímž dospěl po zaokrouhlení na celé koruny k částce 3 771 729 Kč (= 3 700 [číslo] x 189,3). Cena bytové jednotky ke dni rozhodování soudu se tedy rovná částce 3 771 729 Kč.

23. Účastníci dále požadovaly vypořádat [značka automobilu]. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo zjištěno a mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tento automobil žalobce zcizil dne 22. 6. 2018, tj. záhy po rozvedení manželství, předmětem vypořádání je pouze částka získaná za převod vlastnického práva k tomuto automobilu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 172/2012 nebo ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2190/2010). Tato částka činí 10 000 Kč.

24. Součástí SJM byl konečně závazek z hypotečního úvěru, který ke dni 30. 4. 2021 dosahoval částky 521 768 Kč (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, dle něhož je i výši dluhů třeba zohlednit ke dni vypořádání SJM). Tato částka je aktuální ke dni rozhodování soudu, neboť splatnost jednotlivých splátek byla stanovena na 25. den každého měsíce. Splatnost následující splátky tedy nastane 25. 5. 2021. V řízení bylo rovněž prokázáno, že za období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2021 žalobce nehradí polovinu měsíční splátky úvěru, která byla stanovena na částku 8 978, 30 Kč, resp. od 14. 3. 2021 na částku 8 955,10 Kč. Splátky úvěru za toto období hradila pouze žalovaná, která tímto způsobem vynaložila celkem 143 606,4 Kč (8 978,3 Kč x 14 měsíců = 125 696,2 Kč a 8 955,1 Kč x 2 měsíce= 17 910,2 Kč). Dále bylo prokázáno, že žalobce za období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2021 nehradil měsíční příspěvek na správu domu a pozemku ve výši 1 299 Kč. Byť žalobce v bytové jednotce nebydlí od roku 2017, nadále je spolu s žalovanou jejím vlastníkem, a proto se na něj vztahuje rovněž povinnost pravidelně přispívat na správu domu. Za příslušné období žalovaná na tyto příspěvky vynaložila částku 20 784 Kč (16 měsíců x 1 299 Kč).

25. Vzhledem k tomu, že žalovaná v době od zániku do vypořádání SJM vynaložila na společný dluh (splátky hypotečního úvěru a příspěvky na správu domu a pozemku) prostředky ze svého výlučného majetku, jedná se o vnos, jehož režim vypořádání podléhá § 742 odst. 1 písm. c) o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017). V souladu s tímto ustanovením má žalovaná právo, aby jí žalobce polovinu vnosu nahradil. Konkrétně se jedná o částku 82 195,2 Kč (143 606,4 Kč + 20 784 Kč = 164 390,4 Kč), žalovaná však uplatňuje pouze poníženou částku 77 717,65 Kč. Jejím návrhem je soud vázán, neboť i v řízení o vypořádání SJM se v zásadě uplatní dispoziční princip, který je omezen pouze co do způsobu vypořádání SJM (srov. přiměřeně rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1068/2008, ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 172/2012). V tomto smyslu má tedy žalovaná právo požadovat náhradu vnosu v nižší částce, než činí její nárok.

26. S ohledem na výše řečené soud rozhodl o vypořádání SJM účastníků řízení takto:

27. Do vlastnictví žalované se přikazuje bytová jednotka, závazek z hypotečního úvěru a finanční prostředky na účtech vedených na jméno žalované. Zároveň má žalovaná právo na polovinu ceny [značka automobilu] ve výši 5 000 Kč a dále náhradu poloviny závazku z hypotečního úvěru ve výši 260 884 Kč (521 768 Kč) a poloviny svého vnosu ve výši 77 717,65 Kč.

28. Žalobci se přikazují finanční prostředky na účtech vedených na jeho jméno a dále má žalobce právo na polovinu ceny bytové jednotky ve výši 1 885 864,5 Kč (3 771 729 Kč), která bude ponížena o částku 343 601,65 Kč (součet částek 260 884 Kč, 5 000 Kč a 77 717,65 Kč). Žalobci tedy náleží vypořádací podíl ve výši 1 542 262,85 Kč.

29. Soud v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), určil, že částku vypořádacího podílu je žalovaná povinna žalobci uhradit ve dvou splátkách, a to ve splátce 300 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a dále ve zbylé splátce 1 242 262,85 Kč do 5 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Ačkoliv žalobce s druhou lhůtou projevil nesouhlas (jeho zástupce proti lhůtě šesti měsíců ničeho nenamítal), soud její délku považuje za přiměřenou, neboť žalovaná si za účelem jejího uhrazení bude nucena sjednat úvěr či zápůjčku a nelze očekávat, že by tyto smlouvy byla schopná sjednat v kratším časovém horizontu. Jakožto optimální lhůtu k plnění při nutnosti obstarání si finančních prostředků považuje soud rozmezí mezi čtyřmi a šesti měsíci. Nadto žalovaná projevila snahu splatit alespoň část vypořádacího podílu (a to v nezanedbatelné výši 300 000 Kč) do 15 dnů od právní moci rozsudku.

30. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že se náhrada nákladů řízení účastníkům nepřiznává, neboť ani jeden z účastníků jejich náhradu nepožadoval a též dle soudu lze uzavřít, že žalobce i žalovaná byli úspěšní ve vztahu ke svému návrhu na vypořádání společného jmění manželů (tzv. judicium duplex), tedy jejich úspěch byl poměrně stejný, tudíž by i tak soud rozhodl, že každý z účastníků si nese náklady, které v souvislosti s vedením řízení vynaložil, s ohledem na zachování principu spravedlivého vypořádání s tím, že řízení o vypořádání společného jmění manželů je řízením, ve kterém nelze (zpravidla) hovořit o úspěchu ve věci.

31. V řízení však vznikly náklady státu, a to náklady na znalecký posudek [číslo] ze dne 30. 9. 2020 v celkové výši 22 385 Kč a náklady na sdělení Depozitáře cenných papírů ve výši 627,99 Kč. Náhradu nákladů státu za znalecký posudek soud uložil žalobci, neboť žalobce žádal o vypracování tohoto posudku (žalobci byla vyměřena záloha, soudem bylo avizováno, jak budou úhrady k platbě nákladů státu rozděleny, přičemž žalobce ani jeho zástupce proti tomuto ničeho nenamítali; až poté, co byl vyhlášen rozsudek, projevil žalobce nesouhlas s tím, že by dle něj měli nést náklady na ZP oba účastníci rovnou měrou). Soud stanovil náhradu za znalecký posudek ve výši 6 385 Kč, neboť zbylá částka ve výši 16 000 Kč byla uhrazena ze složené zálohy na důkaz. Náhradu nákladů na sdělení Depozitáře cenných papírů uložil soud žalované, neboť žalovaná žádala o výpis z této evidence.

32. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích VII. a VIII. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení