59 C 68/2020-108

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba s tím, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] – [anonymizována tři slova] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] trvale bytem [adresa žalobce], [příjmení] [anonymizováno] [země] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: 1) [země] – [anonymizována tři slova] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: - parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] k. ú. [část obce], - parc. [číslo] k. ú. [část obce], - parc. [číslo] k. ú. [část obce], - parc. [číslo] k. ú. [část obce], - parc. [číslo] k. ú. [část obce], - parc. [číslo] k. ú. [část obce], - parc. [číslo] k. ú. [část obce], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce]. [celé jméno žalobce] je držitelem platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu čj. [anonymizováno] [číslo]. 2) Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně všech součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětné pozemky přijímá do svého výlučného vlastnictví. 3) Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně všech součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku ve smyslu § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“). Žalobce uvedl, že je držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek v k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalobce vedl s žalovanou řadu soudních sporů, v nichž soudy dospěly k závěru, že postup žalované byl vůči žalobci liknavý a svévolný. Hodnota žalobcových restitučních nároků činila celkem [částka], jejich zůstatek představuje ke dni podání žaloby částku [částka]. Žalobce opakovaně žádal žalovanou v rámci veřejných nabídek o převod náhradních pozemků, ovšem bezúspěšně.

2. Žalobce se proto domáhá po žalované, aby s ním uzavřela smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků mimo systém veřejné nabídky, a to konkrétně pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též jen„ pozemky“). Pozemky jsou rybníky, tedy půdou ve smyslu § 1 zákona o půdě, a dle ustálené judikatury [název soudu] jsou v restitučním řízení vydatelné.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako vodní plocha, způsob využití rybník a jsou součástí vodní nádrže [jméno] v přírodním parku [příjmení]. Pozemky tedy tvoří jeden funkční celek, který by neměl mít – z hlediska právní jistoty i samotného provozování – rozdílné vlastníky (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce v rámci vodní nádrže [jméno] nevlastní žádný pozemek a ani se nedomáhá vydání všech pozemků, které tvoří tuto nádrž a její příslušenství (tj. hráze, odtoky, stavidla apod.). Pozemky tvořící vodní nádrž [jméno] jsou aktuálně téměř výhradně ve vlastnictví veřejnoprávních korporací, tj. státu a obce. [územní celek] požádalo o převod pozemků ve vlastnictví státu dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o převodu majetku státu“), čímž by došlo ke sjednocení vlastnické struktury vodní nádrže. Pozemky jsou dále odlišné od pozemků zabraných žalobci (byly odňaty zemědělské pozemky – role) a na užívání pozemků je uzavřena nájemní smlouva ze dne [datum], [číslo] za účelem rybochovným a rybářským.

4. Žalovaná připomíná, že některé z pozemků jsou součástí územního systému ekologické stability (dále jen„ ÚSES“) ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o ochraně přírody“), jehož vytváření je ve veřejném zájmu a v jehož důsledku dochází k omezení vlastnického práva k dotčeným pozemkům; v případě nutnosti mohou být tyto pozemky rovněž vyvlastněny. Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná považuje pozemky za nevhodné pro vydání žalobci.

5. Nadto žalovaná podotýká, že [územní celek] požádalo o bezúplatný převod částí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (co do částí evidovaných v katastru nemovitostí jako zeleň městská a krajinná), jedná se o žádost dle § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova] a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o SPÚ“), a tato žádost má před žalobcovou žádostí přednost. Na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] bylo nadto uplatněno právo dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o SPÚ, tj. bylo požádáno o jeho vydání přímými restituenty, což tvoří zákonnou překážku pro převod tohoto pozemku jako pozemku náhradního.

6. V replice ze dne 4. 1. 2021 žalobce zopakoval, že pozemky jsou způsobilé k převodu na žalobce, neboť mají obdobný charakter jako pozemky odňaté (jsou zemědělsky obhospodařovány). Dále zdůraznil, že žalovaná v podstatě žádné rybníky restituentům ve veřejných nabídkách nenabízí, ale převádí je soukromým podnikatelským subjektům. To vyplývá mj. z údajů v registru smluv, dle nichž žalovaná za poslední rok uzavřela stovky směnných smluv, jimiž směnila pozemky státu za pozemky jiných osob (de facto se však jednalo o skryté kupní smlouvy, neboť hodnota pozemků státu mnohonásobně převyšovala hodnotu pozemků jiných osob). V tomto případě rovněž zamýšlí pozemky převést na [územní celek] v režimu zákona o převodu majetku státu, tj. opět je zprivatizovat. Tento postup žalobce považuje za svévolný, neboť žalovaná by měla přednostně uspokojovat nároky restituentů. Žalovaná tímto způsobem nabízí soukromým osobám rovněž rybníky, jak vyplývá z výběrového řízení na privatizaci pozemků v k. ú. [obec]. Převodem pozemků na žalobce se dále nijak nezvýší počet vlastníků vodní nádrže [jméno], neboť žalobce pouze převezme vlastnické právo namísto žalované. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] se [název soudu] vyjadřoval k mnohosti vlastníků téhož pozemku (tj. ke vzniku spoluvlastnictví), nikoliv k vlastnictví různých pozemků různými vlastníky v rámci téhož obhospodařovaného celku.

7. Ohledně žádosti [územní celek] dle § 7 odst. 1 zákon o SPÚ žalobce namítá, že je třeba zkoumat, zdali obec na žádosti stále trvá, zda splňuje veškeré podmínky pro převod a zda tato žádost již není promlčená (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce v této souvislosti vznáší námitku promlčení. Dne 15. 2. 2021 žalobce dodal znalecký posudek [číslo] který ocenil sporné pozemky na [částka].

8. Ve vyjádření ze dne 26. 7. 2021 žalovaná uvedla, že [územní celek] požádalo o převod částí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] dle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o SPÚ, neboť se jedná o pozemky určené územním plánem k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření nebo již k těmto účelům využité. Dle vyjádření [anonymizována tři slova] pro [územní celek] a [anonymizována tři slova] je žádost obce důvodná a platná. [územní celek] ve vyjádření ze dne 5. 10. 2020 uvedlo, že na žádosti stále trvá. O těchto žádostech je rozhodováno postupně, ne vždy nutně s ohledem na časovou posloupnost, ale rovněž podle jiných priorit. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nebyl pravomocně (ke dni 7. 1. 2021) vydán původním restituentům z důvodů překážky dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (pro zastavění stavbou vodního díla), dle ustálené judikatury tento pozemek není vhodným náhradním pozemkem. Žalovaná předložila soudu znalecký posudek [číslo] ze dne 2. 7. 2021, který ocenil sporné pozemky na [částka].

9. Ve vyjádření ze dne 26. 7. 2021 žalobce namítl, že podle aktuálně účinného znění § 7 odst. 1 písm. e) zákona o SPÚ nemůže být pozemek obci vydán, neboť se nenachází v zastavěném území anebo v zastavitelné ploše. Žalovaná nespecifikovala, jaké vodní dílo brání vydání pozemku. Žalobce při jednání soudu dne 2. 9. 2021 učinil nespornou cenu pozemků ve výši [částka].

10. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů, blíže však nehodnotil ty (zejména znalecký posudek [číslo]), které měly prokazovat skutečnosti mezi účastníky nesporné nebo které (vzhledem k okolnostem věci) nemají pro rozhodnutí zásadní význam, a dospěl k následujícím zjištěním:

11. Žalobce je držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek. Aktuální výše neuspokojeného nároku činí minimálně [částka] (nespornými tvrzeními účastníků). Žalovaná je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce]; pozemky jsou v katastru nemovitostí označeny jako„ vodní plocha“, způsob využití„ rybník“ (výpisem z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví] k. ú. [obec] a č. [list vlastnictví] k. ú. [část obce]). Všechny pozemky jsou dle územního plánu hl. m. [obec] vymezeny jako VOP – vodní toky a plochy, plavební kanály, část pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je vymezena jako ZMK – zeleň městská a krajinná (ortofotomapou [obec] a ortofotomapou [část obce], výřezy z územního plánu hl. m. [obec] zobrazující pozemky). Cena pozemků činí [částka] (shodnými tvrzeními účastníků). Pozemky byly pronajaty [právnická osoba] líheň – [právnická osoba] za účelem rybochovným a ke sportovnímu rybářství (nájemní smlouvou o pronájmu vodní nádrže [číslo] ze dne 1. 12. 2007). 12. [územní celek] požádalo dne 7. 10. 2020 o smluvní převod všech sporných pozemků dle zákona o převodu majetku státu (žádostí o smluvní převod pozemků ze dne 7. 10. 2020). Pozemky nejsou vyloučeny z převodu dle § 6 zákona o SPÚ a nacházejí se v systému ÚSES (2 x sdělením [anonymizována tři slova] [obec a číslo], odboru výstavby k žádosti ze dne 2. 10. 2020 ve věci pozemků v k. ú. [obec] a 2 x sdělením [anonymizována tři slova] [obec a číslo], odboru výstavby k žádosti ze dne 2. 10. 2020 ve věci pozemků v k. ú. [část obce], sdělením Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy). [územní celek] podalo dne 19. 11. 2013 žádost o bezúplatný převod částí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o SPÚ; [územní celek] potvrdilo, že tyto pozemky jsou určeny závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace k realizaci zeleně nebo veřejně prospěšných opatření nebo již k těmto účelům využité (žádostí [územní celek] ze dne 19. 11. 2013 včetně přílohy, 2 x potvrzením [územní celek] ze dne 19. 11. 2013, příloha [číslo]). [územní celek], [anonymizována tři slova] [obec] potvrdilo, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] jsou určeny pro celoměstský systém zeleně a přírodní parky (vyjádřením k pozemkům určeným k převodu z vlastnictví [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [obec] dle zák. č. 503/2012 Sb., ze dne 16. 10. 2013). [územní celek] sdělilo, že ke dni 5. 10. 2020 trvá na bezúplatném převodu části těchto dvou pozemků (sdělením hl. m. [obec] ze dne 5. 10. 2020). [anonymizována tři slova] potvrdil, že považuje žádost [územní celek] o převod části pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za platnou, důvodnou a nepromlčenou, neboť obec splňuje podmínky § 7 odst. 1 písm. e) zákona o SPÚ (stanoviskem [anonymizována tři slova] ze dne 24. 6. 2021).

13. Dne 25. 9. 1991 požádaly [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o vydání mj. pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (žádostí o vydání pozemků a parcel patřících k domu [číslo] [číslo] v [obec], [obec a číslo] ze dne 25. 9. 1991). Tuto žádost zamítl [anonymizována tři slova] rozhodnutím ze dne 21. 12. 2020, [číslo jednací], neboť vydání pozemku brání stavba vodního díla, tedy překážka dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (rozhodnutím [anonymizována tři slova] ze dne 21. 12. 2020, [číslo jednací]). Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (sdělením [anonymizována tři slova] ze dne 31. 5. 2021).

14. Ze tří směnných smluv uzavřených mezi žalovanou a třetími soukromými osobami soud zjistil, že žalovaná směnila s těmito osobami nemovitosti (včetně vodních ploch) ve smyslu zákona o SPÚ, přičemž cena nemovitostí státu výrazně převyšovala cenu nemovitostí soukromých osob; cenový rozdíl ve výši [částka], [částka], [částka] měl být státu doplacen (směnnými smlouvami [číslo], [číslo], [číslo]). Z podmínek veřejné soutěže PP [číslo] soud zjistil, že žalovaná nabízela k prodeji pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] včetně staveb rybníků v k. ú. [obec], které byly určeny k privatizaci dle zákona o převodu majetku státu. Jednalo se o tři rybníky, jejichž plocha byla vymezena třemi výše uvedenými parcelami (podmínkami veřejné soutěže PP [číslo]).

15. Soud k návrhu účastníků řízení provedl důkaz těmito rozhodnutími:

16. Žalobce odkázal na rozhodnutí [název soudu] ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. [spisová značka], podle něhož není nutné trvat na tom, aby odebrané a náhradní pozemky byly totožné.

17. Žalovaná odkázala na rozsudek [název soudu] ze dne 17. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], který se vyjadřoval k vhodnosti náhradních pozemků – rybníků a usnesení [název soudu] ze dne 6. 3. 2019, č. j. [číslo jednací], podle něhož nejsou k převodu vhodné pozemky dotčené systémem ekologické stability.

18. Ohledně vlastnické struktury vodní nádrže [jméno] soud zjistil, že vodní plocha je ve vlastnictví celkem [anonymizováno] osob, z toho [země] vlastní všech [anonymizováno] sporných pozemků a dále [anonymizováno] pozemky (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]), jejichž správu vykonává [anonymizována dvě slova], s. p. [územní celek] má ve vlastnictví celkem [anonymizováno] pozemků (parc. [číslo] v k. ú. [obec] a parc. [číslo] v k. ú. [část obce]). Dále pozemky vodní plochy vlastní pan [jméno] [příjmení] (parc. [číslo] v k. ú. [obec]), [anonymizováno] [část obce] (parc. [číslo] v k. ú. [obec]), Ing. [jméno] [příjmení] (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]), Ing. [jméno] [příjmení] (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]), paní [jméno] [příjmení] (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]), Ing. [jméno] [příjmení] (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]), pan [jméno] [příjmení] (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]), paní [jméno] [příjmení] (parc. [číslo] v k. ú. [obec]), pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]).

19. Z hlediska rozlohy je zcela převažujícím vlastníkem žalovaná a [územní celek], které vlastní téměř celou vodní plochu vodní nádrže [jméno], pouze tři relativně větší parcely vlastní jiné osoby ([jméno] [anonymizována dvě slova] [část obce], [jméno] [příjmení]), zbylým vlastníkům náleží pouze drobné části vodní plochy přiléhající k břehu, na němž se nacházejí soukromé zahrady. [příjmení] vodní nádrže [jméno] je většinově ve vlastnictví [územní celek] (parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [část obce]), [územní celek] tedy vlastní celý východní břeh, rozloha parcel zbylých vlastníků je marginální (LV [číslo] v k. ú. [obec], LV [číslo] [rok], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno] a [anonymizováno] v k. ú. [část obce], ortofotomapami těchto parcel).

20. Soud, ve shodě s účastníky řízení, neprovedl zbylé navržené důkazy (především vztahující se k otázce liknavosti žalované, restitučnímu nároku žalobce a jeho hodnotě, a návrh místního šetření), neboť jimi měly být prokázány skutečnosti mezi stranami nesporné (když žalovaná již nově nesporovala výši restitučního nároku žalobce), případně se jednalo o důkazy nadbytečné.

21. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

22. Žalobce je držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek. Aktuální výše neuspokojeného nároku činí minimálně [částka]. Žalovaná je vlastníkem výše specifikovaných pozemků, které jsou v katastru nemovitostí převážně vymezeny jako vodní plochy (rybník) a nacházejí se v systému ÚSES. Cena pozemků činí [částka]. Pozemky byly pronajaty za účelem rybochovným a ke sportovnímu rybářství. [územní celek] podalo dne 19. 11. 2013 žádost o bezúplatný převod částí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o SPÚ, a to částí vymezených jako zeleň městská a krajinná. Na této žádosti [územní celek] ke dni 5. 10. 2020 trvalo a [anonymizována tři slova] potvrdil, že považuje danou žádost za platnou, důvodnou a nepromlčenou. O vydání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] požádali přímí restituenti, ovšem jejich žádost byla dne 7. 1. 2021 zamítnuta. [územní celek] požádalo dne 7. 10. 2020 o smluvní převod všech dotčených pozemků dle zákona o převodu majetku státu. Žalovaná nabídla ve veřejné soutěži tři rybníky, které jsou vymezeny jako samostatné parcely a nejsou dělené, a směnila se soukromými osobami pozemky včetně vodních ploch. [ulice] plocha vodní nádrže [jméno] je ve vlastnictví celkem [anonymizováno] osob, z toho převažujícími vlastníky je stát a [územní celek]. Rovněž břeh vodní nádrže je většinově ve vlastnictví [územní celek].

23. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

24. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

25. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.

26. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů.

27. Podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o SPÚ, ve znění účinném do 31. 7. 2016, státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně a k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité.

28. Soud nejprve z obecného hlediska připomíná, že dle ustálené judikatury [anonymizováno] i [název soudu] může oprávněná osoba v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované uplatnit svůj restituční nárok u soudu a požadovat vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo možno vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky (§ 11a zákona o půdě), a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (srov. především [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova] [název soudu] ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. [spisová značka]). V judikatuře [anonymizováno] i [název soudu] je rovněž dlouhodobě zastáván názor, že osoby, jimž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, se mohou žalobou domáhat, aby byla žalované uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních, jimi vybraných, pozemků (byť jinak právem na výběr pozemku, který jim má být poskytnut jako náhradní, nadány nejsou, viz např. rozsudek [název soudu] ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. [spisová značka]).

29. Mezi stranami je v zásadě nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok na vydání pozemků u soudu po právu, neboť postup žalované vykazoval znaky liknavosti a svévole ve smyslu výše citované judikatury; tuto skutečnost žalovaná nezpochybňuje. Mezi stranami dále není sporu ani v tom, že nárok žalobce nebyl doposud zcela vyčerpán a ke dni podání žaloby činil minimálně [částka]. Žalobce v tomto sporu označil za vhodný náhradní pozemek celkem [anonymizováno] pozemků, které tvoří vodní plochu – rybník. Žalovaná nezpochybňuje, že rybníky je možné považovat za půdu ve smyslu § 1 zákona o půdě (srov. výkladové stanovisko [název soudu] ze dne 19. 12. 1995, sp. [značka automobilu]) a jako takové jsou v restituci dle zákona o půdě v principu vydatelné (viz např. žalobcem odkazovaný rozsudek [název soudu] ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. [spisová značka]); domnívá se však, že zvolené pozemky nejsou k převodu na žalobce vhodné.

30. Soud na tomto místě připomíná, že při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního je nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v ustanoveních § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona o SPÚ, či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. [spisová značka]), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. [spisová značka], ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení [název soudu] ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. [spisová značka]), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení [název soudu] ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. [spisová značka]), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu, resp. funkčního celku (srov. rozsudky [název soudu] ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. [spisová značka]). Tato hlediska je vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci.

31. Soud po důkladném zhodnocení všech okolností projednávané věci dospěl k závěru, že zvolené pozemky nelze považovat za vhodné náhradní pozemky k převodu dle § 11a zákona o půdě na žalobce. K tomuto závěru soud vedly následující důvody: 32. [ulice] [anonymizováno] [jméno], jejíž součástí jsou i sporné pozemky, je dle údajů z katastru nemovitostí rozdělena na více než 35 parcel, které tvoří vodní plochu nádrže, a vodní nádrž je dále doplněna o technická zařízení nacházející se na jejím břehu. Všechny tyto pozemky z podstaty věci tvoří jeden funkční celek, který by slovy [název soudu] (srov. rozsudek ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. [spisová značka]) neměl mít z hlediska právní jistoty i provozování samotného rozdílné vlastníky. Soud souhlasí s žalobcem, že [anonymizována dvě slova] [jméno] je již v současné době rozdělena mezi více vlastníků a jejich počet by se převodem sporných pozemků na žalobce nezvýšil. Bylo však třeba vzít v potaz rovněž vlastnickou strukturu vodní nádrže, resp. velikost podílů jednotlivých vlastníků na celkové rozloze vodní nádrže. Soud z údajů v katastru nemovitostí a ortofotosnímků zjistil, že téměř celá vodní plocha nádrže je ve vlastnictví státu (jehož správu vykonává žalovaná a [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]) a obce – [územní celek]. Pouze tři relativně větší pozemky tvořící vodní plochu jsou ve vlastnictví jiných osob, ve zbytku se jedná o drobné pozemky či jejich části přiléhající k zahradám na břehu nádrže. Veřejnoprávní korporace (stát a obec) tedy vlastní téměř celý souvislý pruh vodní plochy, [anonymizována dvě slova] [obec] dále svědčí vlastnické právo k prakticky celému východnímu a jižnímu břehu a rovněž k některým pozemkům na západním břehu nádrže.

33. S ohledem na výše řečené je dle soudu nepochybně vhodné, aby pozemky ve vlastnictví státu byly převedeny na [územní celek], neboť tím by došlo k podstatnému sjednocení vlastnické struktury vodní nádrže ([územní celek] by se stalo většinovým vlastníkem). V tomto smyslu lze odkázat na rozsudek [název soudu] ze dne 10. 9. 2018, sp. zn. [spisová značka], který zdůrazňuje právě vhodnost neděleného vlastnictví rybníků. Jeho závěry jsou přitom použitelné na řešený případ navzdory tomu, že [název soudu] se vyjadřoval k otázce vzniku spoluvlastnictví k jednomu pozemku – rybníku, zatímco v projednávané věci jde o vlastnictví vícero pozemků tvořících rybník. Z hlediska hospodaření na rybníku je totiž nerozhodné, zda je rozdělen na více pozemků či nikoliv, stále jde o jeden funkční celek, který je nutno obhospodařovat ve shodě.

34. Daný závěr jistě neznamená, že by měly nároky restituentů obecně ustupovat požadavkům jiných subjektů, na něž je vlastnické právo státu převáděno dle zákona o převodu majetku státu. Stejně tak soud nevylučuje, že v jiných případech by rybníky byly vhodným náhradním pozemkem ve smyslu dle § 11a zákona o půdě. Vždy totiž záleží na konkrétních okolnostech jednotlivých případů, neboť ty určují, zda je převod vlastnického práva vhodný či nikoliv. O tom ostatně svědčí nabídka převodu rybníků v k. ú. [obec], na něž žalobce odkazuje ve svých podáních. V daném případě žalovaná ve veřejné nabídce nabízela tři zcela kompaktní rybníky, které byly tvořeny vždy jedním pozemkem a které by mohly přejít do vlastnictví jedné osoby. Na rozdíl od nyní řešené věci by tak nevzniklo drobení vlastnické struktury rybníků ani s tím související problémy při hospodaření. Oba případy tedy nejsou srovnatelné, což odůvodňuje odlišný závěr stran vhodnosti jejich převodu na soukromé osoby.

35. Dále soud zohlednil, že [územní celek] požádalo o převod částí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] dle § 7 zákona o SPÚ a tato žádost má v souladu s § 11a odst. 13 zákona o půdě přednost před žalobcovou žádostí (k tomu srov. rozsudek [název soudu] ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka]). Převod částí těchto pozemků je tedy zapovězen přímo zákonem (nelze jej zahrnout do veřejné nabídky), a tudíž se nejedná o vhodný pozemek k převodu na oprávněné osoby. Soud si je vědom toho, že judikatura [název soudu] dále upřesnila, že [územní celek] nemůže svou žádostí blokovat vydání pozemků po nepřiměřeně dlouho dobu, ale naopak je třeba zkoumat, zda obec na své žádosti trvá a zda jí bude moci býti vyhověno (srov. rozsudek [název soudu] ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. [spisová značka]). I tyto podmínky však byly v řešeném případě splněny, neboť bylo prokázáno, že žádost [územní celek] ze dne 7. 1. 2014 je stále aktuální (obec potvrdila, že ke dni 5. 10. 2020 na své žádosti trvá) a [anonymizována tři slova] ve stanovisku ze dne 24. 6. 2021 sdělil, že [územní celek] splňuje podmínky § 7 odst. 1 písm. e) zákona o SPÚ a jeho žádosti bude moci býti vyhověno.

36. K tomu soud doplňuje, že žádost obce je třeba posuzovat dle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o SPÚ ve znění účinném ke dni podání žádosti, tj. ve znění účinném do 31. 7. 2016, před účinností novely [číslo] Sb., a to s ohledem na čl. II bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 185/2016 Sb. Z toho důvodu není podstatné, že se pozemky nenacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, postačí, že jsou v územním plánu vymezeny jako zeleň městská a krajinná a jsou určeny pro celoměstský systém zeleně a přírodní parky. Soud nepřihlédl ani k žalobcově námitce promlčení nároku [územní celek] na převod částí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], neboť dospěl k závěru, že žalobci právo vznést tuto námitku nesvědčí. Námitka promlčení by náležela pouze žalované v rámci sporu s [územní celek], pokud by se obec domáhala svého nároku dle § 7 zákona o SPÚ. Z hlediska projednávané věci je promlčení nároku obce nerozhodné, nadto je ze všech podání žalované zřejmé, že žalovaná námitku promlčení nevznese a žádosti obce bude vyhověno.

37. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je nevhodný k vydání žalobci rovněž z toho důvodu, že o jeho vydání dříve požádali původní restituenti a jejich žádost byla zamítnuta. Podpůrně pak lze rovněž zmínit, že charakter odňatých a sporných pozemků není zcela totožný a pozemky vodní nádrže [jméno] se nacházejí v přírodním parku a mají svůj důležitý ekologický význam pro danou lokalitu (jsou součástí systému ÚSES, který je tvořen ve veřejném zájmu).

38. Závěrem soud podotýká, že byť žalobcově návrhu nevyhověl, stalo se tak výhradně s ohledem na výběr náhradních pozemků. Tato skutečnost však neznamená, že by žalobcův nárok neměl být uspokojen v co možná nejkratší době, a to již proto, že žalovaná sama liknavý přístup ve vztahu k žalobci přiznává. Soud v této souvislosti připomíná nález [název soudu] ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. [ústavní nález], dle něhož účelem vydávání náhradních pozemků, je„ zajistit co nejsnadnější uspokojení nároku oprávněné osoby tam, kde odkazem na právní jistotu nebo veřejný zájem zákonodárce neumožnil jinak obecně preferovanou nápravu újmy uvedením v předešlý stav“, že žalovaná (dříve [příjmení] [anonymizováno])„ má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob“ a že žalovaná„ se své zákonné povinnosti, tj. nabízet dostatečné množství vhodných pozemků, nemůže zbavit. Zejména nemůže upřednostňovat úplatné převody, z nichž má prospěch, před převody bezúplatnými. Nesmí ani upřednostňovat mezi skupinami subjektů, které mají nárok na bezúplatný převod“. Je tedy povinností žalované, aby zajistila uspokojení žalobcova nároku tak, aby se žalobce nemusel opakovaně domáhat svého práva soudní cestou, a nikoliv snášet velké množství argumentů, proč je výběr pozemků ze strany žalobce nevhodný a proč jeho žádosti nemůže být vyhověno.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud takto postupoval při vědomí konstantní judikatury (srov. např. [anonymizováno] ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. [ústavní nález], ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. [ústavní nález], ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. [ústavní nález], nebo rozsudku [název soudu] ze dne 5. 4. 2016, č. j. [spisová značka]), že státním orgánům a právnickým osobám zřízeným státem přísluší náhrada nákladů na zastoupení advokátem jen výjimečně, neboť není důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášely na soukromý subjekt. V řešeném případě však soud zohlednil, že byť žalovaná disponuje právnickým aparátem, před soudy v České republice jsou vedeny stovky restitučních řízení, a není v jejích silách obsáhnout všechna tato řízení. Pokud si tedy zvolila advokáta, aby ji v těchto sporech zastupoval, jednalo se o účelně vynaložené náklady.

40. Žalované proto přísluší náhrada nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 7. 12. 2020, účast na jednání dne 27. 5. 2021, vyjádření ze dne 26. 7. 2021, účast na jednání dne 2. 9. 2021) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], kterou je zástupce žalované povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalované.

41. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení