59 Co 248/2024 - 94

Rubrum

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a Mgr. Jany Smýkalové ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 13.019 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 7. 2024, č. j. 36 C 86/2024-68 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I co do částky 9 222 Kč s úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 9 222 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 21,75 % ročně z částky 3 797 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení, co do úroku ve výši 60 % ročně z částky 9 222 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení a co do úroku ve výši 53 % ročně z částky 3 797 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I ve zbývajícím rozsahu mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 797 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 797 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 7 % ročně z částky 3 797 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Shora citovaným rozsudkem Okresní soud ve Zlíně (dále jen „soud I. stupně“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 13.019 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 13.019 Kč za dobu od 9. 2. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 60 % ročně z částky 13.019 Kč za dobu od 9. 2. 2024 do zaplacení (výrok I), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Podle podstatné části odůvodnění napadeného rozsudku se žalobce domáhal zaplacení shora popsaných částek s tvrzením, že s žalovanou dne 8. 11. 2023 uzavřel smlouvu o zápůjčce, a to přes platformu provozovanou na webu www.julu.cz. Server www.julu.cz je provozován společností [právnická osoba] (dále jen „Společnost“) jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob, ochotných poskytnout těmto nepodnikajícím fyzickým osobám zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Mezi žalobcem a Společností byla uzavřena smlouva o spolupráci, přičemž žalobce tuto smlouvu akceptoval zaškrtnutím políčka „souhlasím se smlouvou o spolupráci“ na webu www.julu.cz při registraci na tento web, čímž došlo k uzavření této smlouvy. Smlouva o spolupráci uzavřená mezi žalobcem a Společností upravuje zejména závazky Společnosti vůči žalobci, jakož i povinnosti žalobce vůči poskytovateli platebních služeb. Dále tato smlouva upravuje otázky odměny Společnosti za vykonávané služby vůči žalobci. Smlouva o zápůjčce mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena zadáním unikátního kódu na serveru www.julu.cz, a to tak, že žalované se pro podpis smlouvy o zápůjčce vygeneroval unikátní kód, který jí byl zaslán pomocí software CRONu na elektronickou adresu, kterou uvedla při registraci na webu www.julu.cz. Pro samotné uzavření smlouvy o zápůjčce je nutné tento kód ze strany žalované elektronicky vepsat do klientské karty a tímto úkonem žalovaná dostatečně projeví vůli uzavřít s žalobcem smlouvu o zápůjčce za podmínek v ní uvedených. Pro žalovanou byl tímto systémem vygenerován kód ve tvaru [Anonymizováno] a pro žalobce ve tvaru [Anonymizováno]. Zadáním tohoto unikátního kódu na webu www.julu.cz došlo k akceptaci smlouvy žalovanou. Žalobce podstoupil stejný proces uzavírání smlouvy jako žalovaná. Dále proběhlo ověření totožnosti žalované telefonicky. Po žalobci i žalované byl již při registraci vyžádán oboustranný scan nebo fotografie platného dokladu totožnosti, které slouží pro jejich identifikaci. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 5.000 Kč. V souladu s ustanovením čl. 2. odst. 2.1 smlouvy o zápůjčce poskytl žalobce ke dni 8. 11. 2023 žalované částku ve výši 4.000 Kč. Rozdíl mezi částkou 5.000 Kč a částkou 4.000 Kč tvoří odměna poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Žalovaná se na základě čl. 3. odst. 3.1 smlouvy o zápůjčce zavázala vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků zpět, a to ve splátkách ve výši 277 Kč k 8. dni v měsíci. Jelikož žalovaná nesplácela sjednané splátky řádně a včas, přičemž uhradila pouze první splátku, a to po její splatnosti, došlo ke dni 8. 2. 2024 k zesplatnění zápůjčky. Žalovaná částka je tvořena jistinou 5.000 Kč a kapitalizovaným úrokem 8.296 Kč, od kterých byla odečtena uhrazená splátka 277 Kč. Žalovaná již dále nic neuhradila. Žalobce dále požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 13.019 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení, a úrok ve výši 60 % ročně z částky 13.019 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobce se z účasti u jednání omluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil nepodepsanou smlouvu o spolupráci. Žalobce soudu dále předložil listinu označenou jako „smlouva o zápůjčce č. [Anonymizováno]“, která není opatřena podpisem žalobce ani žalované. Dle této listiny se měl žalobce zavázat poskytnout žalované zápůjčku ve výši 5.000 Kč, a to bezhotovostním převodem, a žalovaná se měla zavázat poskytnutou zápůjčku splatit a uhradit žalobci úrok ve výši 60 % ročně ve formě 48 měsíčních splátek ve výši 277 Kč, tj. celkem částku 13.296 Kč. Jako účet pro splátky je zde uveden účet č. [č. účtu]. Dne 8. 11. 2023 byla na účet č. [č. účtu] vedený na majitele [právnická osoba] zaúčtována částka 5.000 Kč, zaslaná z účtu žalobce [tel. číslo]. Na účet žalované byla dne 9. 11. 2023 přijata částka ve výši 4.000 Kč, a to z účtu č. [č. účtu], vedeného na [právnická osoba] Při právním hodnocení soud I. stupně uzavřel, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy o spolupráci ani smlouvy o zápůjčce č. [Anonymizováno], když k prokázání uzavření smlouvy o spolupráci nepředložil žádný důkaz. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce, z popsaného postupu, kterým měla být smlouva uzavřena, žalobce prokázal jen, že julu.cz odeslal příjemci [e-mail] e-mail, v rámci něhož byl příjemci zaslán unikátní kód pro akceptaci zápůjčky, jehož elektronickým vepsáním do klientské karty měla dle tvrzení žalobce žalovaná dostatečně projevit vůli uzavřít se žalobcem smlouvu o zápůjčce. Neprokázal však již, že žalovaná tento unikátní kód do klientské karty na portálu www.julu.cz vložila. Žalobce sice disponuje údaji o žalované, nicméně žalobce již neprokázal, že tyto údaje mu poskytla právě žalovaná a především, že žalovaná požádala o tvrzenou zápůjčku, tj. že projevila svou vůli být smlouvou o zápůjčce ze dne 8. 11. 2023 vázána, o čemž žalovanou nepodepsaná smlouva o zápůjčce nemůže být důkazem. Současně soud nesdílí přesvědčení žalobce, že žalovaná byla pro účely uzavření smlouvy dostatečně identifikována předložením kopie občanského průkazu. Skutečnost, že žalobce disponuje kopií občanského průkazu, nelze považovat za důkaz o tom, že byla projevena vůle smlouvu uzavřít a že ji projevila skutečně žalovaná. Současně ze skutečnosti, že žalovaná dle tvrzení žalobce uhradila první splátku nelze usuzovat na to, na čem se účastníci výslovně dohodli. Z jednání konaného dne 3. 7. 2024 se žalobce omluvil, svou neúčastí u jednání se tak vzdal práva být poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání uzavření smlouvy o spolupráci a smlouvy o zápůjčce. Žalobce v řízení neprokázal uzavření těchto smluv, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdil, že žalované poskytl na její účet částku 4.000 Kč, soud dále posuzoval, zda se nejedná o bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná by se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobce. Jelikož však ze sdělení [právnická osoba]., vyplynulo, že uvedená částka byla sice dne 9. 11. 2023 připsána na účet žalované, avšak částka byla na tento účet převedena z účtu č. [č. účtu] vedeného na společnost [právnická osoba], a nikoliv z účtu žalobce, nebylo možno žalobci tuto částku přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebylo prokázáno, že by žalobce žalované uvedené finanční prostředky poskytl. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

3. Proti výrokům I a II rozsudku soudu I. stupně podal odvolání žalobce z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. c), e), g) o. s. ř. Žalobce především nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi ním a žalovanou. Jak vyplývá z předložených důkazů, písemná smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou prostřednictvím webové platformy www.julu.cz, kterou spravuje a provozuje společnost [Anonymizováno], kdy žalované byl na její elektronickou adresu, kterou sama uvedla do systému při své registraci na webu www.julu.cz (k tomu žalobce doložil jako důkaz Výpis z karty žalované s registračními údaji na webu www.julu.cz), zaslán unikátní kód pro podpis smlouvy o zápůjčce ve tvaru [Anonymizováno] (k tomu žalobce doložil jako důkaz Email s Akceptačním kódem pro žalovanou ze dne 6. 11. 2023). Obdobně postupoval i žalobce, kterému byl vygenerován unikátní kód pro podpis smlouvy o zápůjčce ve tvaru [Anonymizováno], kterým žalobce podepsal smlouvu. K uzavření smlouvy o zápůjčce došlo v elektronické podobě, kdy tento způsob uzavření smlouvy zákon nevylučuje. Žalobce dále uvádí, že pro řádnou identifikaci jednajících osob jednoznačně dostačuje uvedení jména, příjmení, data narození a údaj o trvalém bydlišti, kdy se má za to, že osoba, která se takto identifikuje, je také osobou jednající. V tomto směru žalobce připomíná ust. § 6, § 7 a § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud požadavek na dosažení písemné formy není, může být právní jednání učiněné prostřednictvím elektronických prostředků prakticky jakkoli, za využití jakéhokoli typu elektronického podpisu, případně elektronický podpis u takového jednání nemusí být vůbec přítomen. Žalobce upozorňuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 2 As 80/2017, dle kterého: „Podpis, není-li úředně ověřen, totiž za běžných okolností není nic víc než omezeně spolehlivý autentifikační prostředek – jeho přítomnost na podání obvykle zvyšuje pravděpodobnost, že je učinil vskutku ten, kdo v něm je za podatele označen, ale málokdy o tom dává jistotu. (...) Proto je třeba za běžných okolností vycházet z toho, že ten, kdo je v podání jako podatel označen, jím je, ledaže vyvstanou rozumné důvody k jiné domněnce či pochybě, že tomu je či může být jinak.“ Tato domněnka se taktéž uplatní v rovině práva civilního, neboť za přihlédnutí ke všem identifikačním údajům a ověřovacím postupům, které žalobce, či společnost [Anonymizováno] coby poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, použili k ověření totožnosti, není možné bez dalších důkazů či tvrzení, které by to vyvracely, učinit závěr o tom, že jednající osobou není žalovaná. Jestliže na základě zcela neodůvodněné úvahy soud I. stupně uzavřel, že uzavření smlouvy o zápůjčce nebylo prokázáno, dopouští se nesprávného právního posouzení věci a dochází také k nesprávným skutkovým závěrům. Současně je tento názor a postup soudu v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a to např. se závěry přijatými v usnesení NS ČR ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 33 Cdo 1349/2021. V dané věci je z pohledu obou smluvních stran, právě díky provedené identifikaci společností [Anonymizováno], patrno, jakou smlouvu, v jakém znění a s jakou osobou uzavírají. Tyto skutečnosti ani nejsou mezi účastníky tohoto řízení sporné. Soud I. stupně se nijak nevypořádal s důkazy předloženými žalobcem, a současně nikterak nereflektoval obchodní realitu a obvyklé postupy ověřování při poskytování služeb a zboží online, tedy při uzavírání smluv elektronicky. K závěru soudu, že nebylo prokázáno, že byla platně uzavřena smlouva o spolupráci mezi žalobcem a [Anonymizováno], žalobce uvádí, že ani on, ani žalovaná, ani společnost [Anonymizováno] nikdy nerozporovali uzavření smlouvy. Žalobce zdůrazňuje, že k uzavření smlouvy o spolupráci došlo v elektronické podobě. V návaznosti na uzavření smlouvy o spolupráci žalobce i [Anonymizováno] postupovali v souladu s touto smlouvou. Skutečnost, že byla uzavřena smlouva o spolupráci mezi společností [Anonymizováno] a žalobcem, pak dokládá také fakt, že žalobce i [Anonymizováno] postupovali v souladu s textem této smlouvy o spolupráci. Žalobce má za to, že se soud v tomto případě dopouští úvah nad rámec svého zákonného oprávnění, jelikož rozporuje existenci smluvního vztahu, jehož platnost nebyla rozporována ani jedním účastníkem řízení či společností [Anonymizováno]. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 5.000 Kč. K předání zapůjčené částky došlo dne 8. 11. 2023 bezhotovostním převodem, a to prostřednictvím [Anonymizováno]. Předání zapůjčené částky proběhlo tak, že žalobce dne 8. 11. 2023 odeslal částku ve výši 5.000 Kč (tedy ve výši dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce) na bankovní účet [Anonymizováno] (v souladu s čl. 2 písm. c) smlouvy o spolupráci) č. [č. účtu], kdy totožného dne, tj. 8. 11. 2023 byly tyto finanční prostředky snížené o provizi ve výši 1.000 Kč, tedy ve výši 4.000 Kč zaslány na bankovní účet žalované, a tímto došlo k jejich předání žalobcem žalované a k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovanou. Jak dlouhodobě dovozuje ustálená judikatura soudů, způsobů pro předání zápůjčky zapůjčitelem vydlužiteli je mnoho. Může dojít k předání peněz v hotovosti či bezhotovostním převodem, poukázáním zápůjčky na účet dlužníkova věřitele. V této věci byl jako způsob plnění zvolena forma bezhotovostního převodu prostřednictvím třetí osoby ([Anonymizováno]). Žalovaná v návaznosti na to uhradila první splátku způsobem uvedeným ve smlouvě o zápůjčce, tedy sama postupovala dle uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobce ze všech shora uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobě vyhověl.

4. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila.

5. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), a obsahuje způsobilé odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř., přezkoumal v napadeném rozsahu (tj. ve výrocích I a II) rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné.

6. Odvolací soud zopakoval listinné důkazy nacházející se ve spise a dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Společnost [právnická osoba] (dále jen „[Anonymizováno]“), spravující internetovou platformu www.julu.cz, zprostředkovává uzavírání smluv o zápůjčkách mezi nepodnikajícími fyzickými osobami (jako zapůjčiteli) a nepodnikajícími fyzickými osobami (jako vydlužiteli), za což od zapůjčitelů inkasuje odměnu ve výši 5 % z celkové dlužné částky za každou jednotlivou uzavřenou smlouvu o zápůjčce, nejméně však 1.000 Kč (viz smlouva o spolupráci). Mezi žalobcem a [Anonymizováno] byla elektronickými prostředky podepsána smlouva o spolupráci dne 20. 10. 2023. Ze smlouvy o spolupráci vyplývá, že [Anonymizováno] se zavázala prověřit zájemce o financování v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, vyhotovit smluvní dokumentaci ke Smlouvě o zápůjčce, v případě uzavření Smlouvy o zápůjčce a následného poukázání částky Zápůjčky poukázat částku zápůjčky na účet Dlužníka, sníženou o částku odměny, ve lhůtě 5 pracovních dnů, v případě uzavření Smlouvy o zápůjčce zajistit správu této zápůjčky, především přijímání splátek a mimořádných splátek, zasílat upomínky v případě prodlení dlužníka a vymáhat nesplacené pohledávky soudní cestou. Žalobce se zavázal (mimo jiné) poskytnout zápůjčku určenou pro Dlužníka na účet [Anonymizováno] č. [č. účtu] a zaplatit společnosti [Anonymizováno] odměnu ve výši 5 % z celkové dlužné částky za každou jednotlivou uzavřenou Smlouvu o zápůjčce, nejméně však 1.000 Kč. O tom, že smlouva byla mezi žalobcem a [Anonymizováno] uzavřena, svědčí nejen listina založená ve spise, ale také výpisy z účtu, ze kterých vyplývá, že účastníci smlouvy o spolupráci podle ní následně jednali. Elektronické sjednání smlouvy ani žádný z účastníků nezpochybnil.

7. Z listinných důkazů dále odvolací soud zjistil, že žalobce a žalovaná sjednali dne 8. 11. 2023 elektronickými prostředky (přes server www.julu.cz) smlouvu o zápůjčce č. [Anonymizováno], obsah smlouvy, jakož i její uzavření zprostředkovala společnost [Anonymizováno]. K uzavření smlouvy došlo zadáním jedinečných kódů, které vygenerovala společnost [Anonymizováno] jak pro žalobce, tak pro žalovanou. Tím došlo k jednoznačné identifikaci obou účastníků smlouvy. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 5.000 Kč tak, že částka 4 000 Kč bude zaslána na účet žalované č. [č. účtu] a částka 1.000 Kč je sjednaná odměna. Žalovaná se zavázala splácet zápůjčku ve výši 5.000 Kč a smluvní úrok ve výši 60 % (tj. splatit celkovou dlužnou částku 13.296 Kč), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 277 Kč na účet č. [č. účtu] (patřící společnosti [Anonymizováno]). Při neuhrazení některé splátky po dobu delší, než jeden kalendářní měsíc se stává splatnou celková dlužná částka, dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok se stává součástí jistiny. Smluvní strany sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně za každý započatý den prodlení z celkové dlužné částky. Na rozdíl od soudu I. stupně má odvolací soud za to, že žalobce uzavření smlouvy elektronickými prostředky prokázal, a to nejen listinou založenou ve spise a nazvanou smlouva o zápůjčce, ale také výpisy z účtů, ze kterých vyplývá, že se účastníci chovali v souladu s textem smlouvy, tedy že žalobce prostřednictvím [Anonymizováno] odeslal na účet žalované peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč dne 9. 11. 2023 (tedy jeden den po uzavření smlouvy), přičemž žalovaná následně zaslala první splátku dle smlouvy o zápůjčce ve výši 277 Kč na účet [Anonymizováno] dne 14. 12. 2023. Uzavření smlouvy ostatně žádný z účastníků nezpochybnil. Odvolací soud nemá pochybnosti ani o totožnosti žalované (její totožnost byla zjištěna z kopie občanského průkazu, jakož i z výpisů z jejího účtu vedeného u [právnická osoba].).

8. Odvolací soud podotýká, že právní jednání učiněné v elektronické podobě lze obtížně prokazovat listinnými důkazy, proto je potřeba veškeré předložené listiny hodnotit nikoliv jen jednotlivě, ale i ve vzájemných souvislostech a přihlédnout ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. Za situace, kdy listinné důkazy obsažené ve spise žádný z účastníků nezpochybnil a kdy následné chování stran po sjednání smlouvy o zápůjčce odpovídá obsahu této smlouvy, dospěl odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně k závěru, že žalobce skutkový stav popsaný v žalobě prokázal.

9. Odvolací soud má za prokázané také to, že žalobce prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč na její běžný účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. (viz výpis z účtu).

10. Na výzvu soudu I. stupně žalobce uvedl, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel z výpisů z účtu žalované za období od srpna do října 2023, ze sdělení žalované, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, navíc provedl lustraci žalované v insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí.

11. Odvolací soud zjistil z výpisů z účtu žalované, že v srpnu 2023 činily její příjmy [Anonymizováno] když z této částky byl příjem ze zaměstnání [Anonymizováno], dalším významným příjmem byl úvěr od společnosti [právnická osoba]. ve výši [Anonymizováno] Výdaje žalované naproti tomu činily [Anonymizováno]. V září 2023 činily příjmy žalované [Anonymizováno] (z toho příjem ze zaměstnání činil [Anonymizováno]) a výdaje [Anonymizováno]. V měsíci říjnu 2023 činily příjmy žalované [Anonymizováno] (z toho mzda [Anonymizováno]) a její výdaje [Anonymizováno]

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy o zápůjčce (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí zprostředkováním spotřebitelského úvěru 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela.

15. Podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 94 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spotřebitelský úvěr zprostředkováván zprostředkovatelem, je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli informace a náležité vysvětlení stejně, jako je k tomu povinen poskytovatel. Tím nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele.

19. Podle § 106 odst. 1 písm. g) zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat (mimo jiné) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.

20. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

21. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

22. Na rozdíl od soudu I. stupně dospěl odvolací soud k závěru, že mezi účastníky byla v elektronické podobě uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z., jejíž uzavření zprostředkovala společnost [Anonymizováno]. Zbývá posoudit, zda je zápůjčka spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 3. 2023 sp. zn. 33 Cdo 2919/2022 dospěl k závěru, že „základními definičními složkami pojmu spotřebitelský úvěr jsou (i) financování (aktivní či pasivní formou), (ii) jeho poskytování či zprostředkování a (iii) spotřebitel. Naplnění uvedených definičních znaků znamená posoudit, zda se jedná o finanční službu (úvěr, peněžitá zápůjčka, odklad platby apod.) a zda je tato (finanční) služba spotřebiteli „poskytnuta nebo zprostředkována“. O spotřebitelský úvěr se jedná nejen v případě, že je věřitelem ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, poskytovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr poskytuje), jímž je zpravidla osoba uvedená v § 7 SpotřÚ. Stejně tak se jedná o spotřebitelský úvěr, pokud v procesu úvěrování spotřebitele vystupuje jako prostředník zprostředkovatel (ten, kdo jako podnikatel spotřebitelský úvěr zprostředkovává), i když věřitelem ze smlouvy, v níž se tento úvěr sjednává, není poskytovatel ve výše uvedeném smyslu. Sama absence příslušného oprávnění k podnikání nemá vliv na povahu nebo platnost soukromoprávního jednání.“ 24. Ze skutkového stavu zjištěného odvolacím soudem je nepochybné, že společnost [Anonymizováno] zajistila kontakt mezi žalobcem a žalovanou, vytvořila text smlouvy o zápůjčce, zajistila platformu, prostřednictvím, které byla smlouva mezi žalobcem a žalovanou uzavřena, zprostředkovala plnění dle smlouvy, vyvíjela tedy zprostředkovatelskou činnost typickou pro zprostředkování úvěru (viz § 3 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru), a je tedy zprostředkovatelem ve smyslu § 3 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru (období viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 47 Co 17/2024). Je proto třeba postupovat v této věci dle zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Odvolací soud se předně zabýval tím, zda zprostředkovatel úvěru zjišťoval úvěruschopnost žalované dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že tuto povinnost zprostředkovatel splnil, neboť zjistil (dotazem na žalovanou), že žalovaná je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost, dále zjistil (vlastní činností), že na žalovanou není vedena insolvence, ani není evidována v Centrální evidenci exekucí) a dále zjistil, jaké jsou její příjmy a výdaje za poslední 3 měsíce před podpisem smlouvy o zápůjčce, a to výpisy z účtu žalované. Z těchto výpisů se podává, že příjmy žalované byly většinou vyšší, než její výdaje a v době podpisu smlouvy o zápůjčce neměl zprostředkovatel důvod pochybovat, že žalovaná bude schopna splácet splátku ve výši 277 Kč měsíčně. Smlouva o zápůjčce tak není absolutně neplatná pro porušení ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

26. Ve smlouvě o zápůjčce byla sjednána výše zápůjčky 5.000 Kč, smluvní úrok 60 % ročně, měsíční splátka 277 Kč, doba trvání zápůjčky 48 měsíců a celková dlužná částka 13.296 Kč. Dále ze smlouvy vyplývá, že věřiteli náleží jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 1.000 Kč (o tuto částku byla ponížena zápůjčka poskytnutá žalované). Výpisem z účtu žalované pak bylo postaveno na jisto, že žalovaná obdržela jistinu zápůjčky ve výši 4.000 Kč (když platba zápůjčky proběhla přes zprostředkovatele společnost [Anonymizováno]).

27. Jak vyplývá z ustanovení § 94 odst. 3 ve spojení s § 106 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, byl poskytovatel úvěru (popř. též zprostředkovatel úvěru) povinen poskytnout spotřebiteli (tedy žalované) mimo jiné informaci, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (tzv. RPSN), a výši RPSN uvést ve smlouvě o zápůjčce. RPSN by měla zahrnovat nejen sjednaný úrok ve výši 60 %, ale i poplatek ve výši 1.000 Kč (takže by byla jistě vyšší než 60 %). Ve smlouvě o zápůjčce však RPSN není uvedena. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci mimo jiné o roční procentní sazbě nákladů, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

28. Odvolací soud uzavírá, že žalobce má z platné smlouvy o zápůjčce nárok na vrácení jistiny zápůjčky a na úroky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou ke dni 8. 9. 2023 (tj. ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce), nikoliv nárok na smluvní úrok ve výši 60 % ročně, neboť v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru není ve smlouvě o zápůjčce uvedena roční procentní sazba nákladů (RPSN).

29. Žalobce poskytl žalované peněžní prostředky (jistinu) ve výši 4.000 Kč (jistina), v souladu s ustanovením § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud nepřihlíží ke sjednanému poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1.000 Kč. Žalovaná zaplatila pouze jedinou splátku ve výši 277 Kč, a to dne 14. 12. 2023. Úrok ve výši 7 % ročně (repo sazba stanovená Českou národní bankou ke dni 8. 9. 2023) z jistiny ve výši 4.000 Kč za období od 9. 9. 2023 (kdy byla zápůjčka poskytnuta) do 14. 12. 2023, činí 74 Kč. Splátka ve výši 277 Kč proto byla co do částky 74 Kč započtena na úrok splatný k datu 14. 12. 2023 (tj. úrok ve výši 74 Kč) a co do částky 203 Kč na splátku jistiny. Odvolací soud proto od jistiny ve výši 4.000 Kč odečetl část splátky ve výši 203 Kč a přiznal žalobci jistinu ve výši 3.797 Kč s úrokem ve výši 7 % ročně z částky 3.797 Kč od požadovaného data 9. 2. 2024 do zaplacení.

30. Jak vyplývá z ustanovení § 122 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, má žalobce nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná se dostala od prodlení s úhradou zůstatku zápůjčky ve výši 3.797 Kč dnem 9. 2. 2024, když neuhradila druhou splátku ani do jednoho kalendářního měsíce po splatnosti (tj. do 8. 2. 2024). Od data 9. 2. 2024 do zaplacení tak náleží žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.797 Kč.

31. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud proto dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě vyhověl co do částky 3.797 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3.797 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 7 % ročně z částky 3.797 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu I. stupně dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

32. V souladu s ustanovením § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Žalovaná byla v řízení z větší části úspěšná a měla by mít dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že jí žádné náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

33. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

Poučení