5Ca 33/2007 - 109
Citované zákony (9)
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 51 odst. 1 § 60 odst. 1 § 60 odst. 5 § 75 § 78 odst. 1 § 78 odst. 7 § 102 § 105 odst. 2
- o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), 441/2003 Sb. — § 26 odst. 4
Rubrum
I. Žaloba se zamítá.
Výrok
Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného označeného v záhlaví rozsudku, kterým tento zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 12. prosince 2005, sp. zn. O-420497, č.j. 21748/2005, kterým byly zamítnuty žalobcovy námitky proti zápisu ochranné známky ve znění „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem" na základě ustanovení § 26 odst. 4 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „zákon o ochranných známkách" či „ZOZ"). Žalobce uvádí že rozhodnutí legalizuje stav, který je zcela v rozporu se zákonem o ochranných známkách a se smyslem a účelem známkoprávní ochrany vůbec. Žalobce je vlastníkem ochranné známky č. 222244 ve znění „JELENÍ LŮJ". Tento výrobek je od samého počátku uváděn na trh výlučně žalobcem, a to kontinuálně pod dobu 45 let. Tato ochranná známka byla napadena ve výmazovém řízení, návrh byl však pravomocně zamítnut. Osoba zúčastněná na řízení podala přihlášky ochranných známek obsahujících spojení Jelení lůj", případně jeho mutace. První z nich, přihláška označení „ASTRID Jelení lůj" byla žalovaným pravomocně zamítnuta (řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 Ca 2/2007, po zrušení rozsudku zdejšího soudu Nejvyšším správním soudem pro sp. zn. 5 A 16/2010). Druhá, přihláška označení „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem" byla naopak žalovaným i přes námitky žalobce postoupena k zápisu do rejstříku ochranných známek. Druhoinstanční rozhodnutí je předmětem této žaloby. Ve vztahu k námitkám dle § 7 odst. 1 písm. a) ZOZ žalobce uvádí, že žalovaný dospěl k závěru, že u veřejnosti neexistuje pravděpodobnost záměny přihlašovaného označení s namítanou ochranou známkou žalobce. Dále žalovaný uvádí, že označení JELENÍ LŮJ je v zásadě označením generickým, neboť jde o tuk používány k výrobě mastí, mýdel etc. Žalobce s tímto názorem nesouhlasí. Přihlašované označení obsahuje celé namítané označení, byť v jiném mluvnickém pádě. Spotřebitel je jednoznačně klamán o původu výrobku, nabízí se úvaha, že jsou obě společnosti ekonomicky či právně propojeny, to však neodpovídá skutečnosti. Označení jelení lůj není generické. Označení je druhové, vymezuje-li kategorii nebo typ (karotka, nábytek, salám). Typem výrobku je např. tyčinka na rty. Tuk z jelení zvěře při výrobě kosmetiky používán není. Prvek jelena plní fantazijní roli, neboť ve vztahu k chráněným výrobkům je označením neobvyklým, podobně jako např. označení mýdlo s jelenem. Žalovaný nezohlednil skutečnost, že je dána naprostá shodnost výrobků z porovnávaných seznamů ochranných známek. Ve světle rozhodnutí ESD C-39/97 z 29. září 1998 je nutno vzít při posouzení zaměnitelnosti kolizních označení v úvahu všechny relevantní faktory, zejména tedy samotnou shodnost či podobnost označení a dále výrobky a služby, které jsou označeními označovány. Čím více jsou si podobné výrobky, tím je dán vyšší stupeň podobnosti i u vlastního znění označení a naopak. Slovníky, které zmiňuje žalovaný, definici slova jelení lůj neobsahují. Žalovaný čerpal z termínu lůj, který však pouze odkazuje na živočišný tuk tuhé konzistence. O jelením loji je zmínka pouze v Technickém slovníku naučném pod termínem lůj, kde se konstatuje, že s jelením lojem je možno setkat se v obchodě jen velmi zřídka. Žalovaný ignoruje podstatu známkoprávní ochrany a zavádí stav, kdy je chráněna ochranná známka pro jeden subjekt, ačkoliv obsahuje ochrannou známku jiného subjektu, který nemá vazbu na subjekt první. Kromě zcela nedistinktivního spojení „ochranná regenerační tyčinka" napadená ochranná známka obsahuje de facto pouze dřívější ochrannou známku osoby zúčastněné (ASTRID) a namítanou ochrannou známku. Spotřebitel je tak maten nejen o původu výrobků, ale i o jejich kvalitě. Žalovaný svým rozhodnutím prolomil dvě esenciální funkce spjaté s institutem ochranné známky - funkci rozlišovací a funkci garanční. Ve vztahu k námitkám dle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ žalobce uvádí, že osoba zúčastněná před podáním návrhu nepochybně věděla o existenci dřívější ochranné známky žalobce. Tento závěr vyplývá z dřívějších sporů žalobce a osoby zúčastněné a žalovaný tuto skutečnost nezpochybňuje. Absence dobré víry je zřejmá již z toho, že se ochrannou známku žalobce snažila osoba zúčastněná prosadit do svých pozdějších registrací (ASTRID jelení lůj, ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem). Je evidentní, že zápisem označení obsahující renomované označení žalobce by mohla získat prospěch, který bez uvedení namítaného ochranné známky nezískala. V tomto smyslu je nutno považovat napadenou ochrannou známku za pirátskou, neboť se snaží zneužít získané rozlišovací způsobilosti označení Jelení lůj vzniklé výlučným dlouhodobým užíváním tohoto označení žalobcem. To je základní premisa závěru o zlé víře přihlašovatele, kterou není potřeba dokládat žádnými dalšími důkazy, jejichž absenci žalovaný v napadeném rozhodnutí zmiňuje. Důkazy v podobných případech svědčí ve valné většině především o tom, že přihlašovatel byl před podáním přihlášky informováno existenci označení namítajícího; tato skutečnost je nesporná. Žalobce jednání zúčastněné osoby charakterizuje jako parazitování na pověsti žalobce a jeho označení Jelení lůj, dále v tomto jednání spatřuje zásah do garanční funkce jeho ochranné známky, neboť v případě horší kvality výrobků označovaných napadenu ochrannou známkou by zcela jistě utrpěla i reputace žalobce a jeho výrobků. Vlastník ochranné známky je oprávněn, a i povinen, bránit ostatním osobám v užívání shodného/podobného označení a chránit jej tak před zdruhověním. Ochranná známka žalobce se registrací napadené ochranné známky vystavuje enormnímu riziku zdruhovění a děje se tak nikoliv na základě užívání označení v obchodním styku, nýbrž na základě aktu aplikace práva ve správním řízení. Tuto skutečnost považuje žalobce za alarmující, neboť žalovaný registrací ochranné známky žalobci upírá právo chránit své označení, které mu vyplývá ze zákona. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že nesouhlasí s názorem žalobce, že mezi napadenou a namítanou ochrannou známkou existuje pravděpodobnost záměny. Napadené označení je tvořeno sedmi slovními prvky, pouze výraz ASTRID je velkými tiskacími písmeny. Namítaná ochranná známka je tvořena označením JELENÍ LŮJ velkými tiskacími písmeny. Shodný prvek je v napadené ochranné známce v 7. pádě. Distinktivním znakem napadeného označení je výraz ASTRID, který je firmou osoby zúčastněné i její ochrannou známkou. Další prvky mají pouze popisnou roli. „Ochranná regenerační tyčinka" vyjadřuje funkci výrobku, znaky „s jelením lojem" odkazují na její složení. Výraz .jelení lůj" nemá rozlišovací způsobilost, jelikož vyjadřuje informace o surovině užívané k jeho výrobě. Úřad tuto ochrannou známku zapsal až poté, co žalobce doložil, že se označení stalo vžité pro jeho výrobky. Sám fakt, že napadená ochranná známka obsahuje celou známku namítanou, samo sobě o zaměnitelnosti nesvědčí; obě označení je třeba vnímat jako celek. Pokud žalobce namítá, že se tuk z jelení zvěře k výrobě nepoužívá, to ještě neznamená, že se nejedná o surovinu, která se k tomuto účelu v minulosti nepoužívala. Nejde tedy o fantazijní označení. Žalovaný dále uvádí, že při posuzování zaměnitelnosti vycházel ze všech rozhodných hledisek včetně porovnání seznamu výrobků, pro které se napadená známka přihlašovala. Výrobky vyhodnotil jako shodné, což však samo o sobě neznamená, že jsou předmětná označení zaměnitelná. Svůj názor, že přihláška nebyla podána v dobré víře, žalobce nijak nedoložil. Výraz jelení lůj nepředstavuje smyšlené označení, jedná se o výchozí surovinu k výrobě kosmetických prostředků. Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného uvedl, že tvrzení žalovaného, že postačí, že tuk z jelení zvěře se k výrobě předmětných výrobků užíval v minulosti, považuje za naprosto absurdní, neboť suroviny z jelena nebyly pro výrobu předmětných výrobků používány nikdy. Napadené označení obsahuje ochrannou známku namítanou v sedmém pádě, tedy působí dojmem, že tuk z jelení zvěře je skutečně ve výrobku obsažen, což neodpovídá skutečnosti a napadené označení tak působí klamavě ve vztahu ke spotřebiteli. Žalobce opět zdůrazňuje, že napadená ochranná známka obsahuje celou namítanou ochrannou známku. Jde o podobně absurdní situaci, jako kdyby žalovaný zaregistroval ochrannou známku „MATTONI perlivá minerální voda s kofolou", tedy zcela absurdní. Žalobce odkazuje na rozsudek ESD ve věci C-120/04 „Thomson Life", kde šlo o řešení obdobného skutkového stavu, stejně Jako v případě rozsudku zdejšího soudu ve věci 9 Ca 133/2005 ze dne 27. července 2007. Žalobce dále dodává, že tvrzení, že se v případě výrobku v žádném případě nejedná o výrobek z jelení zvěře potvrzuje i osoba zúčastněná na řízení, neboť označení „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem" užívá na výrobku, na kterém je zároveň výrazné označení „na rostlinné bázi". Je tedy zřejmé, že nejde o popisné označení. Z obsahu spisového materiálu soud zjistil následující, pro rozhodnutí ve věci podstatné, skutečnosti: Dne 16. listopadu 2004 přihlásila osoba zúčastněná na řízení u žalovaného ochrannou známku slovní ve znění ,ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem". Dne 25. března 2005 podal žalobce námitky proti zápisu této ochranné známky na základě ustanovení § 25 za použití § 7 odst. 1 písm. a) a k) ZOZ. Své námitky proti zápisu uvedl žalobce obdobně jako v žalobním návrhu. Dne 12. prosince 2005 vydal žalovaný rozhodnutí sp. zn. O-420497, č.j. 21748/2005, kterým námitky žalobce zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí k podstatě věci uvedl, že z hlediska zaměnitelnosti obou ochranných známek je podstatné hledisko fonetické, vizuální a sémantické. Napadené označení je tvořeno sedmi slovními prvky, první slovo ASTRID je psáno velkými písmeny. Namítaná ochranná známka je tvořena dvěma slovními prvky, psanými velkým písmem. Z fonetického hlediska je napadené označení podstatně delší než namítaná ochranná známka. Běžný spotřebitel čte zleva a bude na něj nejsilněji působit prvek ASTRID. Přestože obě označení obsahují shodný prvek jelení lůj, podstatný rozdíl v počtu slovních prvků a dominantní prvek napadeného označení ASTRID jsou schopny tato označení spolehlivě odlišit. Z hlediska sémantického se napadené označení vyznačuje takovou stavbou, že spotřebitel po jeho přečtení bude vnímat jako vlastní název výrobku výraz ASTRID a ostatní slovní prvky bude pokládat za charakteristiku. Shodný prvek jelení lůj bude vnímat jako jednu ze složek výrobku, nebude mu však přikládat distinkční schopnost. Ač tedy porovnávaná označení obsahují shodné slovní prvky, ostatní prvky a zejména dominantní slovo ASTRID je odliší. Tato pravděpodobnost zde neexistuje i přes zjištěnou shodu či podobnost výrobků. Námitkám dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) ZOZ tak nelze vyhovět. Ve vztahu k námitkách dle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ pak uvedl, že i když lze mít za to, že přihlašovatel si byl vědom existence namítané ochranné známky, z přihlašovaného označení nelze vzhledem k jeho odlišnému znění usoudit, že by bylo záměrně vytvořeno tak, aby bylo způsobilé poškodit žalobce. Vzhledem k tomu, že napadené označení nebylo shledáno podobným s namítanou ochrannou známkou, nemohou být jeho zápisem práva jejího vlastníka dotčena. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 5. ledna 2006 rozklad. Mimo jiné zdůraznil, že žalovaný v napadeném rozhodnutí zcela ignoruje skutečnost, že označení „jelení lůj" je ochrannou známkou s prokázanou distinktivitou. O podaném rozkladu rozhodl předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 27. listopadu 2006, sp. zn. O-420497, tak, že podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se ztotožnil s argumenty správního orgánu prvního stupně, když uvedl, že přihlašované označení je tvořeno sedmi slovními prvky, slovo ASTRID je provedeno velkými tiskacími písmeny, ostatní prvky malými. Namítaná ochranná známka JELENÍ LŮJ je tvořena dvěma slovními prvky psanými tiskacími písmeny velké abecedy. Dále uvedl, že označení má rozlišovací způsobilost, pokud spotřebitel je nebo bude schopen podle něj rozeznat výrobky z určitého obchodního zdroje. Druhové (generické) označení je označení, které běžně vyjadřuje druh zboží (karotka, ležák, salám, punčochy, klobouk, nábytek apod.). Užívat druhové označení může každý, a proto se nemůže pro svou všeobecnost stát ochrannou známkou. Pokud se týká namítané ochranné známky ,Jelení lůj" je nutno konstatovat, že toto označení postrádalo ve vztahu k zapsaným výrobkům rozlišovací způsobilost, protože vyjadřuje informace o výchozí surovině používané k jeho výrobě, neboť jde o tvrdý tuk živočišný. Nicméně namítající při podání své přihlášky prokázal, že se označení jelení lůj stalo na území pro něj a jeho výrobky vžitým, proto bylo nutno se zabývat otázkou, zda slovní prvky mohou vést k záměně obou označení. Z vizuálního hlediska je přihlašované označení podstatně delší. Jeho úplné znění „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem" sděluje spotřebiteli podstatně více informací než znění namítané ochranné známky. Spotřebitelé vnímají foneticky, vizuálně a významově přednostně slovní prvek ASTRID, dále slovní prvky nesoucí informaci o výrobku „ochranná regenerační tyčinka" a teprve poté slovní prvky o složení výrobku „s jelením lojem". Spotřebitel tedy nebude mít od prvního okamžiku pochybnost o jeho původu, neboť v oboru kosmetických přípravků má dlouhodobou povědomost o označení ASTRID. Z fonetického hlediska bude spotřebitel vnímat jako dominantní slovní prvek ASTRID. Z hlediska sémantického bude spotřebitel na prvním místě informován o výrobci, a to slovním prvkem ASTRID. Tím je dána základní odlišnost porovnávaných označení. Slovní prvky „s jelením lojem" mají pouze informativní, případně popisný charakter, neboť vyjadřují informace o výchozí surovině používané k výrobě takto označených kosmetických výrobků. Navíc jejich umístění na konci poměrně dlouhého označení bude spotřebitelem vnímáno pouze jako okrajová informace. Odvolací orgán tedy dospěl k závěru, že na straně veřejnosti neexistuje pravděpodobnost záměny přihlašovaného označení ve znění „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem" s namítanou slovní ochrannou známkou č. 222244 ve znění „JELENÍ LÚJ", neboť z hlediska vizuálního, fonetického i významového nejde o podobná označení, byť se vztahují na shodné a podobné výrobky. Ve vztahu k námitkám podaným na základě ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ pak konstatoval, že dává za pravdu namítajícímu, když ten tvrdí, že orgán prvého stupně nesprávně vyvodil absenci právní újmy namítajícího z nedostatku podobnosti porovnávaných označení, aniž by zkoumal, zda by namítající mohl být dotčen ve svých právech. Namítající ovšem nepředložil žádné doklady, z nich by bylo možno vyvodit, že přihláška nebyla podána v dobré víře. Navrhovatel již od roku 1996 působí na trhu v oblasti kosmetických přípravků, společnost je na trhu dobře známa. Není proto evidentní, že by přihlašovatel zápisem hodlal zneužít získané rozlišovací způsobilosti ochranné známky Jelení lůj" a reálně to ani není možné, neboť starší ochranná známka je tvořena nedistinktivním výrazem, která má sám o sobě nízkou rozlišovací schopnost. Je nepochybné, že navrhovatel věděl o existenci namítané ochranné známky, institut zlé víry je však naplněn pouze v případě identických či téměř identických označení. K námitce, že zápisem napadené ochranné známky by se ochranná známka žalobce vystavila nebezpečí zdruhovění uvedl, že označení Jelení lůj" je označením ve své podstatě druhovým, protože vyjadřuje druh výrobku resp. informace o výchozí surovině používané k jeho výrobě. Toto označení nemělo ve vztahu k zapsaným výrobkům rozlišovací způsobilost, namítající však tento nedostatek překonal při podání své přihlášky předložením dokladů o tom, že se označení Jelení lůj" stalo na území ČR pro něj a jeho výrobky vžitým. Užíváním tohoto původně druhového označení jinými subjekty tak nemůže dojít ke zdruhovění zapsané ochranné známky, neboť její vlastník musel naopak prokázat získání rozlišovací způsobilosti. Proti tomuto rozhodnutí směřuje žaloba. Městský soud v Praze přezkoumal podle ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s."), napadené rozhodnutí v mezích žalobou uplatněných námitek. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl soud bez nařízení jednání, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se k této otázce nevyjádřil a má se tedy za to, že s takovýmto postupem souhlasí. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl přitom k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Podle § 7 odst. 1 písm. a) ZOZ se přihlašované označení nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahuji existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou. Podle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ se přihlašované označení nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu tím, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře. Podle § 26 odst. 4 ZOZ zjistí-li Úřad, že přihlašovaná ochranná známka nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob uvedených v § 7, námitky zamítne. Podle § 26 odst. 5 ZOZ zjistí-li Úřad v průběhu řízení o námitkách, že přihlašovaná ochranná známka nesplňuje podmínky pro zápis jen pro některé výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška, přihlášku zamítne v rozsahu výrobků nebo služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu. Proti zápisu předmětné ochranné známky „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem" podal dle § 25 ZOZ námitky žalobce, vlastník ochranné známky „JELENI LŮJ". Předmětem řízení před správními orgány tedy bylo posoudit, zda žalobce své námitky uplatnil důvodně. Z hlediska § 7 odst. 1 písm. a) ZOZ tak bylo třeba posoudit, zda na straně veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny či asociace obou ochranných známek z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou. Z hlediska § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ bylo dále třeba posoudit, zda přihláška byla podána v dobré víře. Jde-li o posouzení zaměnitelnosti obou označeni soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2004, č.j. 5 A 106/2001-62: posouzení zaměnitelnosti ochranných známek je věcí úvahy správního orgánu. Soud není proto oprávněn na místě správního orgánu nahrazovat jeho hodnocení důkazů vlastní úvahou a na místo zjištěného skutkového stavu postavit vlastní skutková zjištění. Své kognici pouze může - a k žalobní námitce musí - podrobit hodnocení důkazů potud, zda bylo úplné a z hlediska aplikované právní normy také logické (§ 78 odst. 1 s. ř. s.J." V souladu s tímto judikátem soud přezkoumal úvahu žalovaného. Žalovaný se ve svém rozhodnutí věnoval otázce shodnosti a podobnosti výrobků a služeb, uvedl, že přihlašované „kosmetické výrobky" jsou shodné s namítanou známkou chráněnými „kosmetickými výrobky", další výrobky chráněné namítanou ochrannou známkou jsou podobné, spadající pod tuto obecnou kategorii (krémy, pomády, přípravky na rty). Žalovaný se dále zabýval posouzením podobnosti obou označení. Konstatoval, že označení je pokládáno za schopné vyvolat pravděpodobnost záměny, jestliže je natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti, užívané pro označování shodných či podobných výrobků nebo služeb, že spotřebitel může být uváděn v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků a služeb. Pravděpodobnost záměny je třeba posuzovat z hlediska podobnosti fonetické, vizuální či sémantické, přičemž rozhodující může být i podobnost v jednom aspektu. Za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou, tedy vyvolání představy o souvislosti mezi přihlašovaným označením a starší ochrannou známkou. Dále žalovaný uvedl, že přihlašované označení je tvořeno sedmi slovními prvky, slovo ASTRID je provedeno velkými tiskacími písmeny, ostatní prvky malými. Namítaná ochranná známka JELENÍ LŮJ je tvořena dvěma slovními prvky psanými tiskacími písmeny velké abecedy. Dále uvedl, že označení má rozlišovací způsobilost, pokud spotřebitel je nebo bude schopen podle něj rozeznat výrobky z určitého obchodního zdroje. Druhové (generické) označení je označení, které běžně vyjadřuje druh zboží (karotka, ležák, salám, punčochy, klobouk, nábytek apod.). Užívat druhové označení může každý, a proto se nemůže pro svou všeobecnost stát ochrannou známkou. Pokud se týká namítané ochranné známky „Jelení lůj" je nutno konstatovat, že toto označení postrádalo ve vztahu k zapsaným výrobkům rozlišovací způsobilost, protože vyjadřuje informace o výchozí surovině používané k jeho výrobě, neboť jde o tvrdý tuk živočišný. Nicméně namítající při podání své přihlášky prokázal, že se označení jelení lůj stalo na území pro něj a jeho výrobky vžitým, proto bylo nutno se zabývat otázkou, zda slovník prvky mohou vést k záměně obou označení. Z vizuálního hlediska je přihlašované označení podstatně delší. Jeho úplné znění „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem" sděluje spotřebiteli podstatně více informací než znění namítané ochranné známky. Spotřebitelé vnímají foneticky, vizuálně a významově přednostně slovní prvek ASTRID, dále slovní prvky nesoucí informaci o výrobku „ochranná regenerační tyčinka" a teprve poté slovní prvky o složení výrobku ,s jelením lojem". Spotřebitel tedy nebude mít od prvního okamžiku pochybnost o jeho původu, neboť v oboru kosmetických přípravků má dlouhodobou povědomost o označení ASTRID. Z fonetického hlediska bude spotřebitel vnímat jako dominantní slovní prvek ASTRID. Z hlediska sémantického bude spotřebitel na prvním místě informován o výrobci, a to slovním prvkem ASTRID. Tím je dána základní odlišnost porovnávaných označení. Slovní prvky „s jelením lojem" mají pouze informativní, případně popisný charakter, neboť vyjadřují informace o výchozí surovině používané k výrobě takto označených kosmetických výrobků. Navíc jejich umístění na konci poměrně dlouhého označení bude spotřebitelem vnímáno pouze jako okrajová informace. Žalovaný tedy dospěl k závěru, že na straně veřejnosti neexistuje pravděpodobnost záměny přihlašovaného označení ve znění „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem" s namítanou slovní ochrannou známkou č. 222244 ve znění „JELENÍ LŮJ", neboť z hlediska vizuálního, fonetického i významového nejde o podobná označení, byť se vztahují na shodné a podobné výrobky. Z výše uvedené rekapitulace je zřejmé, že žalovaný se podrobně zabýval otázkou možné zaměnitelnosti obou ochranných známek. Při své úvaze hodnotil hledisko fonetické, vizuální či sémantické podobnosti a dospěl k závěru, že na straně veřejnosti pravděpodobnost záměny neexistuje. Soud v jeho závěrech neshledal pochybení, když jeho dostatečně odůvodněná úvaha je vystavěna na logických závěrech a zevrubné analýze věci. Žalobce se s tímto závěrem odmítá ztotožnit a namítá, že a) přihlašované označení obsahuje celou namítanou ochrannou známku, byť v jiném pádě, b) označení jelení lůj není generické (druhové), c) žalovaný nezohlednil skutečnost, že je dána shodnost výrobků z porovnávaných seznamů ochranných známek. Soud tyto námitky neshledal důvodnými. V první řadě, jak již soud uvedl výše, předmětem řízení z hlediska § 7 odst. 1 písm. a) ZOZ bylo posouzení, zda na straně veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny či asociace obou ochranných známek z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou. Namítá-li žalobce, že jeho starší ochranná známka není druhovým označením, nejde o relevantní námitku. V obecné poloze platí, že čím větší rozlišovací způsobilost má starší ochranná známka, tím větší bude pravděpodobnost záměny. Žalovaný proto poukázal na skutečnost, že namítaná ochranná známka ve vztahu k zapsaným výrobkům postrádala rozlišovací způsobilost a byla do rejstříku ochranných známek zapsána v důsledku toho, že namítající, tj. žalobce, prokázal, že se označení Jelení lůj" stalo na území pro něj a jeho výrobky vžitým. Žalovaný tím při posuzování pravděpodobnosti záměny zcela správně přihlédl ke skutečnosti, že namítaná ochranná známka je známka s nižším stupněm rozlišovací způsobilosti. Pro nebezpečí záměny není rovněž podstatné, že přihlašované označení obsahuje celé starší namítané označení, podstatný je celkový dojem. Žalovaný správně hodnotil všechny slovní prvky přihlašované a namítané ochranné známky, jejich počet, význam a celkové vyznění. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, žalovaný též přihlédl ke skutečnosti, že obě označení mají být zapsána pro stejnou skupinu výrobků, ovšem tato okolnost sama o sobě pravděpodobnost záměny nezakládá. Možnou pravděpodobnost záměny obou ochranných známek, potažmo výrobků, je třeba zkoumat ze všech hledisek, s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem každého jednotlivého případu, což dle názoru soudu žalovaný učinil a řádně odůvodnil. Jde-li o námitky dle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ, bylo v řízení třeba posoudit, zda přihláška byla podána v dobré víře. Žalobce v podané žalobě namítá, že osoba zúčastněná na řízení prokazatelně věděla o existenci namítané ochranné známky žalobce. Ochrannou známku žalobce se snažila prosadil do svých pozdějších registrací („ASTRID Jelení lůj", „ASTRID ochranná regenerační tyčinka s jelením lojem"). V tomto smyslu považuje žalobce předmětnou ochrannou známku za pirátskou. Žalobce tedy má za to, že osoba zúčastněná na řízení parazituje na jeho pověsti a jeho označení „jelení lůj". Ochranná známka žalobce je zde v sedmém pádu, tj. „s je lením lojem" a takto prezentované označení vede spotřebitele k tomu, že jde o druhové označení a že jelení lůj je ve výrobku obsažen, což neodpovídá skutečnosti. Registrací této ochranné známky se ochranná známka žalobce vystavuje enormnímu riziku zdruhovění, a to na základě aktu vzešlého ze správního řízení. Žalovaný argumentům žalobce nepřisvědčil. Uvedl, že osoba zúčastněná na řízení působí na českém trhu již více než 10 let v oblasti výroby kosmetických produktů, spotřebitelům je dobře známo široké spektrum výrobků této společnosti. Není proto evidentní, že by přihlašovatel hodlal zneužít rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky a reálně to dle žalovaného ani není možné, neboť starší ochranná známka je tvořena v podstatě nedistinktivním výrazem, který má sám o sobě nízkou rozlišovací způsobilost. Dle žalovaného je nepochybné, že přihlašovatel věděl o existenci namítaného označení, dospěl však k závěru, že zlá víra je dána v případě identických či téměř identických označení. Pokud jde o riziko „zdruhovění" ochranné známky, žalovaný uvedl, že označení „jelení lůj" je ve své podstatě druhové, vyjadřuje druh výrobku, resp. informace o výchozí surovině. Toto označení nemělo ve vztahu k zapsaným výrobkům rozlišovací způsobilost, žalobce však tento absolutní nedostatek zápisné způsobilosti překonal předložením dokladů o tom, že se označení „jelení lůj" stalo pro něj a jeho výrobky vžitým. Užíváním tohoto označení jiným subjekty tak nemůže dojít ke „zdruhovění" zapsané ochranné známky. Soud po posouzení věci dospěl k závěru, že žalobní námitka není důvodná. Za nedostatek dobré víry na straně přihlašovatele ochranné známky se obecně považuje jeho nepoctivý úmysl, jímž je motivováno jeho jednání. Úřad sám zjišťuje zlý úmysl na straně přihlašovatele, zároveň se může bránit zápisu takového označení i dotčená osoba. Podá-li dotčená osoba námitky z důvodu, že přihláška nebyla podána v dobré víře, musí doložit, jakým způsobem byla dotčena ve svých právech. Vdaném případě žalovaný zlý úmysl na straně přihlašovatele neshledal, i když neměl pochybnosti o tom, že přihlašovatel věděl o existenci namítaného označení. Vycházel z úvahy, že zlá víra je dána v případě identických či téměř identických označení. I soud je toho názoru, že u přihlašovaného označení zjevně nejde o parazitní označení, které by se snažilo napodobit grafickou či fonetickou podobu starší ochranné známky. Postrádala-li starší ochranná známka rozlišovací způsobilost již v době svého zápisu do rejstříku ochranných známek, je dle názoru soudu zřejmé, že skutečně nemůže dojít k jejímu „zdruhovění". Žalobce s tímto závěrem nesouhlasí, ale sám, kromě tvrzení o možném zdruhovění své ochranné známky, nijak nedokládá, jakým způsobem byl dotčen ve svých právech. Na základě všeho shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podané žalobě nemůže vyhovět, neboť žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem. Proto soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako ned úvod no u zamítl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému náklady řízení nevznikly. Osoba na řízení zúčastněná má podle § 60 odst. 5 s.ř.s. právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vzniknou v souvislosti splněním povinnosti uložené jí soudem, s tím, že z důvodů hodných zvláštního zřetele jí může soud na návrh přiznat i právo na náhradu dalších nákladů; taková situace však u osoby zúčastněné na řízení nenastala.
Odůvodnění
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY takto: Poučení:
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.