5To 98/2011

Rubrum

Samotné zjištění, že pachatel nakládal s menším množstvím padělků, nevylučuje učinění závěru, že trestný čin padělání a pozměnění peněz podle § 233 tr. zákoníku jím byl spáchán ve velkém rozsahu (odst. 4 písm. b/). Rozsah spáchání činu (značný, velký) totiž ovlivňuje i nominální hodnota padělaných či pozměněných peněz, případně platebních prostředků či cenných papírů (§ 238 tr. zákoníku). K naplnění kvalifikačního znaku „spáchání činu ve velkém rozsahu“ proto dochází i tehdy, nakládal-li pachatel sice s menším množstvím takových padělků, avšak vyšších nominálních hodnot, jejichž součet představuje hodnotu v řádu desítek milionů Kč (např. jako pravé udával padělané skladištní listy v počtu 35 ks v celkové hodnotě 171.529.355 Kč).

Výrok

Vrchní soud v Olomouci projednal ve veřejném zasedání konaném dne 11. ledna 2012 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Čapky a soudců JUDr. Vladislava Šlapáka a Mgr. Petra Andrese odvolání obžalovaných Ing. J. Š. a M. M. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24.6.2011, č.j. 10 T 5/2010-2207, a rozhodl t a k t o :

Odůvodnění

Podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr.ř. se napadený rozsudek z podnětu obou podaných odvolání z r u š u j e v celém rozsahu. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr.ř. se nově rozhoduje t a k t o : obžalovaní Ing. J. Š. M. M., zaměstnanec společnosti W. H. s.r.o., j s o u v i n n i , ž e I. - postupně v níže uvedených dnech v B. na ul. L., v sídle regionální pobočky G. M. B., a.s. (dříve G. C. B., a.s.), se sídlem P., M. M., jako osoba pověřená statutárním zástupcem spol. S., spol. s r.o., se sídlem V. n. V., a Ing. J. Š., statutární zástupce spol. S., spol. s r.o., po vzájemné dohodě předložili jako podmínku pro čerpání úvěru, na základě smlouvy o revolvingovém úvěru registrační číslo 060041179, kterou uzavřel Ing. J. Š., jako statutární zástupce spol. S., spol. s r.o., dne 19.5.2004, kdy účelem této smlouvy bylo profinancování zásob klienta, tyto doklady: I.1 - dne 24.5.2004 6 ks padělaných skladištních listů, kdy skladištní list je tuzemským cenným papírem dle § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb. o cenných papírech, v souladu s ustanovením § 528 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, - skladištní list na doručitele č. 12/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 460 tun slunečnice černé v ceně 7.612,50 Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 13/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 460 tun slunečnice černé v ceně 7.612,50 Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 14/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 460 tun slunečnice černé v ceně 7.612,50 Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 15/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 230 tun slunečnice černé v ceně 7.612,50 Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S, spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 16/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 700 tun řepky ozimé v ceně 9.135,- Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 17/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 9.135,- Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 23.218.125,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (slunečnice černá a řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, I.2 - dne 29.6.2004 3 ks padělaných skladištních listů - skladištní list na doručitele č. 19/2004, ze dne 29.6.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 335 tun řepky ozimé v ceně 7.500,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 20/2004, ze dne 29.6.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 350 tun řepky ozimé v ceně 7.500,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 21/2004, ze dne 29.6.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 450 tun řepky ozimé v ceně 7.500,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 8.512.500,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, I.3 - dne 28.7.2004 3 ks padělaných skladištních listů - skladištní list na doručitele č. 22/2004, ze dne 26.7.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.300,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 23/2004, ze dne 26.7.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 300 tun řepky ozimé v ceně 7.300,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 24/2004, ze dne 26.7.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.300,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 9.490.000,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, I.4 - dne 11.8.2004 3 ks padělaných skladištních listů - skladištní list na doručitele č. 25/2004, ze dne 10.8.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 26/2004, ze dne 10.8.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 300 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 27/2004, ze dne 10.8.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 300 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 7.810.000,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, I.5 - v přesně nezjištěné době od 21.6.2004 do 11.8.2004 - smlouvu o skladování olejnin ze sklizně 2003 a 2004, ze dne 21.6.2004, dle které se skladovatel spol. Z. P., a.s., zavazuje uskladnit v období od 1.6.2004 do 30.6.2005 semeno řepky a slunečnice ze sklizně r. 2003 a 2004 pro S., spol. s r.o., V. n. V., v množství cca 4.800 tun suroviny, skladovatel je povinen vydat k naskladněnému zboží skladištní list, který bude zajišťovacím instrumentem jistící pohledávky G. C. B., ač ve skutečnosti taková smlouva nikdy nebyla uzavřena, I.6 - v přesně nezjištěné době od 1.9.2005 do 7.12.2005 - smlouvu o skladování olejnin ze sklizně 2005, ze dne 1.9.2005, dle které se skladovatel spol. Z. P., a.s., zavazuje uskladnit v období od 1.9.2005 do 30.6.2006 řepku olejnou a slunečnici ze sklizně r. 2005 pro S., spol. s r.o., V. n. V., v množství 8.000 tun, skladovatel je povinen vydat k naskladněnému zboží skladištní list, který bude mít povahu cenného papíru, bude s ním spojeno právo požadovat vydání skladované řepky, ač taková smlouva ve skutečnosti nikdy nebyla uzavřena, I.7 - dne 7.12.2005 4 ks padělaných skladištních listů - skladištní list na doručitele, evidenční číslo S. č. 4/2005, ze dne 9.9.2005, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 350 tun řepky ozimé v ceně 5.690,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile R., - skladištní list na doručitele, evidenční číslo S. č. 5/2005, ze dne 9.9.2005, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 380 tun řepky ozimé v ceně 5.690,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile R., - skladištní list na doručitele, evidenční číslo S. č. 6/2005, ze dne 9.9.2005, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 5.690,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile S. M., - skladištní list na doručitele, evidenční číslo S. č. 7/2005, ze dne 9.9.2005, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 5.690,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile S. M., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 9.843.700,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M., takto jednali s vědomím, že předkládají fiktivní cenné papíry a fiktivní, nikdy neuzavřené smlouvy o skladování olejnin v úmyslu dosáhnout vyplacení úvěru ze strany banky a vyvolat dojem jeho řádného zajištění v souladu s dohodnutými úvěrovými podmínkami, v důsledku tohoto byl úvěr poskytnut vyplacením finančních prostředků v celkové výši 49 mil. Kč, které banka postupně převedla na účet společnosti S., spol. s r.o., o tuto částku byla společnost S., spol. s r.o., obohacena, jistinu úvěru nesplatila a G. M. B., a.s. (dříve C. C. B., a.s.), se sídlem P., V., tak byla způsobena škoda nejméně ve výši nesplaceného úvěru 49 mil. Kč, II. - dne 1.12.2006 ve Z. na ul. B., v sídle regionální pobočky U. B. C. R., a.s., (dříve H. B. C. R., a.s.) se sídlem P., Ing. J. Š., statutární zástupce spol. S., spol. s r.o., se sídlem V. n. V. a M. M., jako osoba pověřená statutárním zástupcem spol. S., spol. s r.o., po vzájemné dohodě předložili jako podmínku pro čerpání úvěru na základě smlouvy o úvěru a dalších bankovních službách registrační číslo BR040712, ve znění dodatků a smluv o zajištění, kterou uzavřel Ing. J. Š., jako statutární zástupce spol. S., spol. s r.o., dne 13.8.2004, kdy účelem této smlouvy bylo poskytnutí částky 30.000.000,- Kč na financování kontokorentu, 6 skladištních listů: II.1- skladištní list č.2/2006, vystavený dne 21.8.2006 společností A. A., a.s., se sídlem K., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé, uskladněných ve skladě A. A., a.s., bez uvedení ceny zboží, dle smlouvy ze dne 2.8.2006, která se k originálu skladištního listu vztahovala, je uvedena cena zboží 7.200,- Kč za tunu, tedy tuzemského cenného papíru v celkové hodnotě 7.200.000,- Kč, jako pravý, i když věděli, že tento skladištní list je padělaný, neboť na originále skladištního listu je oproti předloženému padělanému skladištnímu listu navíc uvedeno, že zboží se stává majetkem ukladatele po zaplacení faktury č. 1006260172, splatné 31.8.2006, tedy zboží uvedené na originále skladištního listu nemůže být vzhledem k výhradě vlastnictví předmětem jištění výše uvedené smlouvy o úvěru, II.2 - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 12/2006, ze dne 31.7.2006, vystavený společností A. 2000, s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese R. spol. s r.o., H. D., - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 13/2006, ze dne 31.7.2006, vystavený společností A. 2000, s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese R., spol. s r.o., H. D., - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 14/2006, ze dne 31.7.2006, vystavený společností A. 2000 s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese R., spol. s r.o., H. D., - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 15/2006, ze dne 15.11.2006, vystavený společností A. 2000, s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun semeno slunečnice černé v ceně 5.450,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese J. u B., okres B.-v., - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 16/2006, ze dne 15.11.2006, vystavený společností A. 2000 s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun semeno slunečnice černé v ceně 5.450,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese J. u B., okres B.-v., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 16.100.000,- Kč, i když věděli, že zboží uvedené na skladištních listech skladovatele A. 2000, s.r.o., nemůže být předmětem jištění výše uvedené smlouvy o úvěru, neboť skladovatel skladištní listy vydal pouze jako potvrzení o skladování, aniž by věděl, že se skladištními listy bude spojeno právo požadovat vydání zboží uvedeného na skladištních listech doručiteli skladištního listu, a tyto cenné papíry budou předloženy bance jako jištění úvěru, oba obžalovaní věděli, že od skladovatele získají zboží do své dispozice i bez předložení originálu skladištního listu a tím zmaří zajišťovací instrument bance, což se následně stalo, a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M., takto jednali s vědomím, že bance uvádějí nepravdivé informace předložením uvedených cenných papírů v úmyslu dosáhnout vyplacení úvěru a vyvolání dojmu jeho řádného zajištění v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru a dalších bankovních službách, v důsledku tohoto byl bankou úvěr poskytnut, přičemž výběrem v hotovosti a postupnými převody na účty společnosti S., spol. s r.o., byla této společnosti na úvěru vyplacena částka 12.840.000,- Kč, o tuto se obohatila, jistinu úvěru nesplácela a U. B. C. R., a.s. (dříve H. B. C. R., a.s.), se sídlem P., tak byla způsobena škoda z nesplaceného zůstatku úvěru nejméně ve výši 12.840.000,- Kč, III. - ve dnech 7.8.2007 a 9.8.2007 v U. H., na ul. S., v sídle regionální pobočky K. b., a.s., se sídlem P., Ing. J. Š., jako statutární zástupce a M. M., jako osoba pověřená statutárním zástupcem žadatele o poskytnutí úvěru spol. S., spol. s r.o., se sídlem V. n. V., po vzájemné dohodě při sjednávání revolvingového úvěru k profinancování zásob žadatele, registrační číslo 7510007200133 předložili listiny s údaji, o nichž věděli, že jsou nepravdivé, a uvedli nepravdivé údaje do smlouvy o poskytnutí zajištění k věcem - zásobám a do smlouvy o poskytnutí zajištění skladištních listů v úmyslu vzbudit dojem splnění bankou požadovaných podmínek k žádosti o úvěr ze dne 1.8.2007 a dosáhnout tak schválení a čerpání úvěru, a to tyto doklady: - dodatek smlouvy o poskytnutí zajištění č. 10000117279 ze dne 9.8.2007 věřitel KB, a.s., poskytovatel zajištění S., - notářský zápis ze dne 7.8.2007 sepsaný s Ing. Š. a zástupci KB, a.s., notářkou JUDr. J. V. v U. H. na ul. S., - 11 ks padělaných skladištních listů: - skladištní list evidenční číslo: S. č. 1/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1400 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile S. M., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 2/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1100 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile R., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 3/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1100 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile R., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 4/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile K., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 5/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile K., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 6/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile K., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 7/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile I., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 8/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 400 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile K., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 9/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile Ch., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 10/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1100 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile Ch., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 11/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile I., přičemž skladištní listy jako tuzemské cenné papíry v celkové hodnotě 89.355.000,- Kč, takto bance po vzájemné dohodě udali jako pravé i když věděli, že skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá), jehož majitelem má být společnost S. spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, a současně všechny tyto doklady (III.) měly vyvolat u banky dojem řádného zajištění úvěru v souladu s úvěrovými podmínkami ze dne 1.8.2007, kdy ve výše uvedeném dodatku ke smlouvě o zajištění, podepsané Ing. J. Š., je obsahem zajištění zastavení cenných papírů - skladištních listů, které skladovatel Z. P., a.s., H. nevystavil, ve výše uvedeném notářském zápise sepsaným s Ing. J. Š., je tímto deklarováno výlučné vlastnické právo společnosti S, spol. s r.o., ke zboží, které v uvedených skladech nebylo uskladněno ve prospěch společnosti S., spol. s r.o., a proto nemohly být pravé ani výše uvedené skladištní listy, kde je potvrzováno uskladnění zboží stejného druhu, množství a ceny, kdy tyto skladištní listy předal dne 9.8.2007 do banky M. M., s vědomím Ing. J. Š., a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M. takto jednali s vědomím, že bance uvádí nepravdivé údaje a předkládají fiktivní cenné papíry v úmyslu dosáhnout vyplacení úvěru a takto vylákané finanční prostředky získat do dispozice společnosti S., spol. s r.o., ke škodě K. b. a.s., se sídlem P., v důsledku předložení nepravdivých informací byl bankou úvěr poskytnut a čerpán převodem částky 80.000.000,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o., úvěr nebyl zcela splacen a svým jednáním tak způsobili škodu ve výši jeho nesplaceného zůstatku 79.183.269,- Kč, celkem tak způsobili škodu ve výši 141.023.269,- Kč, t e d y - úmyslným společným jednáním padělané tuzemské cenné papíry udali jako pravé a spáchali takový čin ve velkém rozsahu (I.1-4, I.7, II.1, III.), - úmyslným společným jednáním při sjednávání úvěrové smlouvy nebo čerpání úvěru uvedli nepravdivé údaje a způsobili tak škodu velkého rozsahu (I.1-7, II.1-2, III.), t í m s p á c h a l i - zločin padělání a pozměňování peněz podle § 233 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr.zákoníku ve spojení s ustanovením § 238 tr.zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (I.1-4, I.7, II.1, III.), - zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr.zákoníku ve formě spolupachatelství dle § 23 tr.zákoníku (I.1-7, II.1-2, III.). a z a t o s e o d s u z u j í oba obžalovaní podle § 233 odst. 4 tr.zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr.zákoníku, každý k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) roků. Podle § 56 odst. 3 tr.zákoníku se obžalovaní pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazují do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr.ř. jsou obžalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradě škody poškozeným: - G. M. B., a.s., - P., škodu ve výši 49.000.000,- Kč, - U. B. C. R., a.s., P., škodu ve výši 12.840.000,- Kč, - K. b., a.s., P., škodu ve výši 78.958.813,34 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr.ř. se poškozené společnosti G. M. B., a.s., a U. B. C. R., a.s., odkazují se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Poučení

Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24.6.2011, č.j. 10 T 5/2010-2207, byli obžalovaní Ing. J. Š. a M. M. uznáni vinnými v bodě A. zločinem padělání a pozměňování peněz podle § 233 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr.zákoníku ve spojení s ustanovením § 238 tr.zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (I.1-4, I.7, II.1, III.2), v bodě B. zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr.zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr.zákoníku (I.1-7, II.1-2), v bodě C. zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr.zákoníku ve formě spolupachatelství dle § 23 tr.zákoníku (III.1-2), kterých se měli dle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustit tím, že I. - postupně v níže uvedených dnech v B. na ul. L., v sídle regionální pobočky G. M. B., a.s. (dříve G. C. B., a.s.), se sídlem P., V., M. M., jako osoba pověřená statutárním zástupcem spol. S., spol. s r.o., se sídlem V. n. V., a Ing. J. Š., statutární zástupce spol. S., spol. s r.o., po vzájemné dohodě předložili jako podmínku pro čerpání úvěru, na základě smlouvy o revolvingovém úvěru registrační číslo 060041179, kterou uzavřel Ing. J. Š., jako statutární zástupce spol. S., spol. s r.o., dne 19.5.2004, kdy účelem této smlouvy bylo profinancování zásob klienta, tyto doklady: I.1 - dne 24.5.2004 6 ks padělaných skladištních listů, kdy skladištní list je tuzemským cenným papírem dle § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb. o cenných papírech, v souladu s ustanovením § 528 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, - skladištní list na doručitele č. 12/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 460 tun slunečnice černé v ceně 7.612,50 Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 13/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 460 tun slunečnice černé v ceně 7.612,50 Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 14/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 460 tun slunečnice černé v ceně 7.612,50 Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 15/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 230 tun slunečnice černé v ceně 7.612,50 Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 16/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 700 tun řepky ozimé v ceně 9.135,- Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 17/2004, ze dne 21.5.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 9.135,- Kč za tunu včetně DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 23.218.125,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (slunečnice černá a řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, přičemž tyto padělané skladištní listy si opatřili a bance udali jako pravé pro účely podvodného čerpání a jištění úvěru, kdy po předložení těchto skladištních listů téhož dne vyčerpali úvěr převodem částky 19.735.404,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o., I.2 - dne 29.6.2004 3 ks padělaných skladištních listů - skladištní list na doručitele č. 19/2004, ze dne 29.6.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 335 tun řepky ozimé v ceně 7.500,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 20/2004, ze dne 29.6.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 350 tun řepky ozimé v ceně 7.500,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 21/2004, ze dne 29.6.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 450 tun řepky ozimé v ceně 7.500,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 8.512.500,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, přičemž tyto padělané skladištní listy si opatřili a bance udali jako pravé pro účely podvodného čerpání a jištění úvěru, kdy po předložení těchto skladištních listů téhož dne vyčerpali úvěr převodem částky 7.235.625,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o., I.3 - dne 28.7.2004 3 ks padělaných skladištních listů - skladištní list na doručitele č. 22/2004, ze dne 26.7.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.300,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 23/2004, ze dne 26.7.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 300 tun řepky ozimé v ceně 7.300,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 24/2004, ze dne 26.7.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.300,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 9.490.000,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, přičemž tyto padělané skladištní listy si opatřili a bance udali jako pravé pro účely podvodného čerpání a jištění úvěru, kdy po předložení těchto skladištních listů téhož dne vyčerpali úvěr převodem částky 8.066.500,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o., I.4 - dne 11.8.2004 3 ks padělaných skladištních listů - skladištní list na doručitele č. 25/2004, ze dne 10.8.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 26/2004, ze dne 10.8.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 300 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., - skladištní list na doručitele č. 27/2004, ze dne 10.8.2004, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 300 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných ve skladu spol. S., spol. s r.o., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 7.810.000,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, přičemž tyto padělané skladištní listy si opatřili a bance udali jako pravé pro účely podvodného čerpání a jištění úvěru, kdy po předložení těchto skladištních listů téhož dne vyčerpali úvěr převodem částky 6.638.500,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o., a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M., takto jednali s vědomím, že banku uvádí v omyl a předkládají fiktivní cenné papíry v úmyslu takto vylákané finanční prostředky v celkové výši 41.676.029,- Kč získat do své dispozice a obohatit se ke škodě G. M. B., a.s. (dříve G. C. B., a.s.), se sídlem P., tedy předkládáním fiktivních cenných papírů při čerpání úvěru v úmyslu se obohatit, uvedli v omyl poskytovatele úvěru, který v důsledku tohoto omylu umožnil čerpání úvěru ve výše uvedených dnech převodem celkové částky 41.676.029,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o., a způsobili tak společnosti G. M. B., a.s., škodu nejméně ve výši nesplaceného úvěru 41.676.029,- Kč, I.5 - v přesně nezjištěné době od 21.6.2004 do 11.8.2004 - smlouvu o skladování olejnin ze sklizně 2003 a 2004, ze dne 21.6.2004, dle které se skladovatel spol. Z. P., a.s., zavazuje uskladnit v období od 1.6.2004 do 30.6.2005 semeno řepky a slunečnice ze sklizně r. 2003 a 2004 pro S., spol. s r.o., V. n. V., v množství cca 4.800 tun suroviny, skladovatel je povinen vydat k naskladněnému zboží skladištní list, který bude zajišťovacím instrumentem jistící pohledávky G. C. B., a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M. takto jednali s vědomím, že banku uvádí v omyl a předkládají fiktivní, tedy společností Z. P., a.s., nikdy neuzavřenou, smlouvu o skladování olejnin v úmyslu takto vylákané finanční prostředky v celkové výši 41.676.029,- Kč získat do své dispozice a obohatit se ke škodě G. M. B., a.s. (dříve G. C. B., a.s.), se sídlem P., V., tedy předkládáním smlouvy o skladování olejnin při čerpání úvěru v úmyslu se obohatit, uvedli v omyl poskytovatele úvěru, který v důsledku tohoto omylu umožnil čerpání úvěru ve výše uvedených dnech převodem celkové částky 41.676.029,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o. a způsobili tak společnosti G. M. B., a.s., škodu nejméně ve výši nesplaceného úvěru 41.676.029,- Kč, I.6 - v přesně nezjištěné době od 1.9.2005 do 7.12.2005 - smlouvu o skladování olejnin ze sklizně 2005, ze dne 1.9.2005, dle které se skladovatel spol. Z. P., a.s., zavazuje uskladnit v období od 1.9.2005 do 30.6.2006 řepku olejnou a slunečnici ze sklizně r. 2005 pro S., spol. s r.o., V. n. V., v množství 8.000 tun, skladovatel je povinen vydat k naskladněnému zboží skladištní list, který bude mít povahu cenného papíru, bude s ním spojeno právo požadovat vydání skladované řepky, a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M. takto jednali s vědomím, že banku uvádí v omyl a předkládají fiktivní, tedy společností Z. P., a.s., nikdy neuzavřenou, smlouvu o skladování olejnin v úmyslu vylákat finanční prostředky a obohatit se ke škodě G. M. B., a.s. (dříve G. C. B., a.s.), se sídlem P., V., tedy předkládáním smlouvy o skladování olejnin při čerpání úvěru v úmyslu se obohatit, uvedli v omyl poskytovatele úvěru, který v důsledku tohoto omylu umožnil čerpání úvěru dne 7.12.2005 převodem celkové částky 7.323.971,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o., a způsobili tak společnosti G. M. B., a.s., škodu nejméně ve výši nesplaceného úvěru 7.323.971,- Kč, I.7 - dne 7.12.2005 4 ks padělaných skladištních listů - skladištní list na doručitele, evidenční číslo S. č. 4/2005, ze dne 9.9.2005, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 350 tun řepky ozimé v ceně 5.690,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile R., - skladištní list na doručitele, evidenční číslo S. č. 5/2005, ze dne 9.9.2005, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 380 tun řepky ozimé v ceně 5.690,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile R., - skladištní list na doručitele, evidenční číslo S. č. 6/2005, ze dne 9.9.2005, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 5.690,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile S. M., - skladištní list na doručitele, evidenční číslo S. č. 7/2005, ze dne 9.9.2005, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 5.690,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile S. M., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 9.843.700,- Kč, které udali jako pravé, i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S., spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, přičemž tyto padělané skladištní listy si opatřili a bance udali jako pravé pro účely podvodného čerpání a jištění úvěru, kdy po předložení těchto skladištních listů téhož dne vyčerpali úvěr převodem částky 7.323.971,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o., a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M. takto jednali s vědomím, že banku uvádí v omyl a předkládají fiktivní cenné papíry v úmyslu takto vylákané finanční prostředky v celkové výši 7.323.971,- Kč získat do své dispozice a obohatit se ke škodě G. M. B., a.s. (dříve G. C. B., a.s.), se sídlem P., V. 1422/1a, tedy předkládáním fiktivních cenných papírů při čerpání úvěru v úmyslu se obohatit, uvedli v omyl poskytovatele úvěru, který v důsledku tohoto omylu umožnil čerpání úvěru na účet společnosti S., spol. s r.o., a způsobili tak společnosti G. M. B., a.s., škodu nejméně ve výši nesplaceného úvěru 7.323.971,- Kč, II. - dne 1.12.2006 ve Z. na ul. B., v sídle regionální pobočky U. C. B. C. R., a.s. (dříve H. B. C. R. a.s.) se sídlem P., Ing. J. Š., statutární zástupce spol. S., spol. s r.o., se sídlem V. n. V. a M. M., jako osoba pověřená statutárním zástupcem spol. S., spol. s r.o., po vzájemné dohodě předložili jako podmínku pro čerpání úvěru na základě smlouvy o úvěru a dalších bankovních službách registrační číslo BR040712, ve znění dodatků a smluv o zajištění, kterou uzavřel Ing. J. Š., jako statutární zástupce spol. S., spol. s r.o., dne 13.8.2004, kdy účelem této smlouvy bylo poskytnutí částky 30.000.000,- Kč na financování kontokorentu, 6 skladištních listů: II.1- skladištní list č.2/2006, vystavený dne 21.8.2006 společností A. A., a.s., se sídlem K. jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé, uskladněných ve skladě A. A., a.s., bez uvedení ceny zboží, dle smlouvy ze dne 2.8.2006, která se k originálu skladištního listu vztahovala, je uvedena cena zboží 7.200,- Kč za tunu, tedy tuzemského cenného papíru v celkové hodnotě 7.200.000,- Kč, jako pravý, i když věděli, že tento skladištní list je padělaný, neboť na originále skladištního listu je oproti předloženému padělanému skladištnímu listu navíc uvedeno, že zboží se stává majetkem ukladatele po zaplacení faktury č. 1006260172, splatné 31.8.2006, tedy zboží uvedené na originále skladištního listu nemůže být vzhledem k výhradě vlastnictví předmětem jištění výše uvedené smlouvy o úvěru, přičemž si tento padělaný skladištní list opatřili a bance udali jako pravý pro účely podvodného čerpání a jištění úvěru, II.2 - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 12/2006, ze dne 31.7.2006, vystavený společností A. 2000, s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese R. spol. s r.o., H. D., - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 13/2006, ze dne 31.7.2006, vystavený společností A. 2000, s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese R., spol. s r.o., H. D., - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 14/2006, ze dne 31.7.2006, vystavený společností A. 2000 s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun řepky ozimé v ceně 7.100,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese R., spol. s r.o., H. D., - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 15/2006, ze dne 15.11.2006, vystavený společností A. 2000, s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun semeno slunečnice černé v ceně 5.450,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese J. u B., okres B.-v., - skladištní list na doručitele evidenční číslo: S. č. 16/2006, ze dne 15.11.2006, vystavený společností A. 2000 s.r.o., se sídlem T., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 500 tun semeno slunečnice černé v ceně 5.450,- Kč za tunu bez DPH, uložené ve skladu na adrese J. u B., okres B.-v., tedy tuzemských cenných papírů v celkové hodnotě 16.100.000,- Kč, i když věděli, že zboží uvedené na skladištních listech skladovatele A. 2000, s.r.o., nemůže být předmětem jištění výše uvedené smlouvy o úvěru, neboť skladovatel skladištní listy nevydal jako cenný papír, ale jako potvrzení o skladování aniž by věděl, že se skladištními listy bude spojeno právo požadovat vydání zboží uvedeného na skladištních listech doručiteli skladištního listu, a tyto cenné papíry budou předloženy bance jako jištění úvěru, a proto věděli, že od skladovatele získají zboží do své dispozice i bez předložení originálu skladištního listu a tím zmaří zajišťovací instrument bance, což se následně stalo, přičemž si tyto skladištní listy opatřili a bance udali pro účely podvodného čerpání a jištění úvěru, a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M. takto jednali po vzájemné dohodě s vědomím, že banku uvádí v omyl a předkládají jeden fiktivní cenný papír jako pravý a pět skladištních listů, které nemohou vzhledem k omylu skladovatele být použity jako řádné zajištění smlouvy o úvěru, v úmyslu takto vylákané finanční prostředky čerpané nejméně dne 1.12.2006 ve výši 300.000,- Kč výběrem hotovosti, dne 5.12.2006 ve výši 4.700.000,- Kč převodem na účet společnosti S., spol. s r.o., dne 11.12.2006 ve výši 7.240.000,- Kč převodem na účet společnosti S., spol. s r.o., dne 28.12.2006 ve výši 600.000,- Kč převodem na účet společnosti S. spol. s r.o., tedy v celkové výši nejméně 12.840.000,- Kč získat do své dispozice a obohatit se ke škodě U. C. B. C. R., a.s., (dříve H. B. C. R. a.s.) P., tedy předložením fiktivního cenného papíru a skladištních listů vystavených k jinému účelu než zajištění úvěru, uvedli při čerpání úvěru v omyl poskytovatele úvěru, který v důsledku tohoto omylu umožnil čerpání úvěru ve výše uvedených dnech převodem celkové částky 12.840.000,- Kč společnosti S., spol. s r.o., a způsobili tak společnosti U. B. C. R., a.s., škodu ve výši čerpání nejméně 12.840.000,- Kč, z nesplaceného zůstatku úvěru, tedy škodu velkého rozsahu, III. - ve dnech 7.8.2007 a 9.8.2007 v U. H., na ul. S., v sídle regionální pobočky K. b., a.s., se sídlem P., Ing. J. Š., jako statutární zástupce a M. M. jako osoba pověřená statutárním zástupcem žadatele o poskytnutí úvěru spol. S., spol. s r.o., se sídlem V. n. V. po vzájemné dohodě při sjednávání revolvingového úvěru k profinancování zásob žadatele, registrační číslo 7510007200133 předložili listiny s údaji, o nichž věděli, že jsou nepravdivé, a uvedli nepravdivé údaje do smlouvy o poskytnutí zajištění k věcem - zásobám a do smlouvy o poskytnutí zajištění skladištních listů v úmyslu vzbudit dojem splnění bankou požadovaných podmínek k žádosti o úvěr ze dne 1.8.2007 a dosáhnout tak schválení a čerpání úvěru, a to tyto doklady: III.1 - dodatek smlouvy o poskytnutí zajištění č. 10000117279 ze dne 9.8.2007 věřitel KB, a.s., poskytovatel zajištění S., - notářský zápis ze dne 7.8.2007 sepsaný s Ing. Š. a zástupci KB, a.s., notářkou JUDr. J. V. v U. H. na ul. S. 450, III.2 - 11 ks padělaných skladištních listů - skladištní list evidenční číslo: S. č. 1/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s.,, jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1400 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile S. M., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 2/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1100 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, uskladněných v sile R., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 3/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1100 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile R., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 4/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile K., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 5/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile K., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 6/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile K., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 7/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile I., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 8/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 400 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile K., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 9/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile Ch., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 10/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1100 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile Ch., - skladištní list evidenční číslo: S. č. 11/2007, ze dne 30.7.2007, vystavený společností Z. P., a.s., jako skladovatelem, potvrzující uskladnění 1000 tun řepky ozimé v ceně 8.050,- Kč za tunu bez DPH, v sile I., přičemž skladištní listy jako tuzemské cenné papíry v celkové hodnotě 89.355.000,- Kč, takto bance po vzájemné dohodě udali jako pravé i když věděli, že tyto skladištní listy jsou padělané, skladovatel společnost Z. P., a.s., je nevystavil a zboží (řepka ozimá) jehož majitelem má být společnost S. spol. s r.o., uvedené na skladištních listech, ve skladech není, a současně všechny tyto doklady (III.1-2) měly vyvolat u banky dojem řádného zajištění úvěru v souladu s úvěrovými podmínkami ze dne 1.8.2007, kdy ve výše uvedeném dodatku ke smlouvě o zajištění, podepsané Ing. J. Š., je obsahem zajištění zastavení cenných papírů - skladištních listů, které skladovatel Z. P., a.s., H. nevystavil, ve výše uvedeném notářském zápise sepsaným s Ing. J. Š. je tímto deklarováno výlučné vlastnické právo společnosti S., spol. s r.o., ke zboží, které v uvedených skladech nebylo uskladněno na majitele společnost S. spol. s r.o. a proto nemohly být pravé ani výše uvedené skladištní listy, kde je potvrzováno uskladnění zboží stejného druhu, množství a ceny, kdy tyto skladištní listy předal dne 9.8.2007 do banky M. M. s vědomím Ing. J. Š. a oba jmenovaní Ing. J. Š. a M. M. takto jednali s vědomím, že bance uvádí nepravdivé údaje a předkládají fiktivní cenné papíry v úmyslu takto vylákané finanční prostředky v celkové výši 80.000.000,- Kč získat do své dispozice ke škodě K. b. a.s., se sídlem P., tedy uvedením nepravdivých údajů při sjednávání úvěrové smlouvy a čerpání úvěru uvedli v omyl poskytovatele úvěru, který v důsledku předložení nepravdivých informací úvěr poskytl a umožnil čerpání úvěru dne 9.8.2007 převodem částky 80.000.000,- Kč na účet společnosti S., spol. s r.o. a způsobili tak škodu ve výši nesplaceného zůstatku úvěru 79.183.269,- Kč. Za to byli odsouzeni oba obžalovaní podle § 233 odst. 4 tr.zákoníku, ve spojení s § 43 odst. 1 tr.zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 let, pro jehož výkon byli podle § 56 odst. 3 tr.zákoníku zařazeni do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr.zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl každému z obžalovaných uložen peněžitý trest ve výměře 400 denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činila 6.250,- Kč, tedy celkem peněžitý trest ve výši 2.500.000,- Kč. Podle § 69 odst. 1 tr.zákoníku byl obžalovaným pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 228 odst. 1 tr.ř. byla obžalovaným uložena povinnost nahradit poškozeným subjektům G. M. B., a.s., P., škodu ve výši 49.000.000,- Kč, U. B. C. R., a.s., P. škodu ve výši 12.840.000,- Kč, a K. b., a.s., P., škodu ve výši 78.958.813,34 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr.ř. byli poškozené společnosti G. M. B., a.s. a U. B. C. R., a.s., odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba obžalovaní. Obžalovaný M. M. směřoval své odvolání proti výroku o vině, trestu i náhradě škody, když má za to, že rozhodnutí je nesprávné. Především namítá nejasnost a neúplnost odůvodněnískutkových zjištění nalézacího soudu, když ten se nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro jeho rozhodnutí. Skutkové závěry nalézacího soudu jsou pochybné a nemohou tak být správné ani právní závěry. Obžalovaný má rovněž za to, že řízení, které bylo proti němu vedeno, trpí vadami a byla porušena jeho práva, zejména také právo řádné obhajoby. Uložený trest je pak dle názoru odvolatele zcela nepřiměřený, a to i pokud se týká trestu peněžitého. Obžalovaný namítá, že to nebyl on, kdo by uzavíral příslušné úvěrové smlouvy, a pokud bankám doručoval skladištní listy, pak pouze plnil své pracovní povinnosti a z dosavadního dokazování nevyplývá, že by sám skladištní listy padělal či věděl, že padělané jsou. Poukázal také na konkrétní skutečnosti týkající se žalovaného jednání pod bodem II., kdy za společnost S. jednal pouze Ing. Š. a dále svědci H. a L. Pokud jde o jeho jednání pod bodem III., pak úvěrovou smlouvu opět podepisoval pouze Ing. Š., sám obžalovaný pouze skladištní listy doručil a sdělil Ing. Š. rozsah zásob, který mu byl potvrzen svědkem K. V žádném případě pak nebyl prokázán úmysl obžalovaného uvést příslušné banky v omyl a na jejich úkor se obohatit. Navíc byly úvěry zajištěny i jinými instrumenty než pouze skladištními listy. Pokud jde o řízení v jeho trestní věci, namítá obžalovaný zejména tu skutečnost, že i po podání obžaloby prováděly orgány činné v trestním řízení další úkony bez uvědomění obhájců a dále soud jako důkaz připustil nezákonně získaný záznam odposlechů a hovorů soukromých osob. Obžalovaný nesouhlasí s trestem, který mu byl uložen, považuje jej za nepřiměřeně přísný, když, pokud jde o trest peněžitý, je tento uložen zcela nezákonně, neboť obžalovaný je zcela bez prostředků a není ani schopen uvedený trest splatit. S ohledem na tyto skutečnosti navrhl obžalovaný zrušení napadeného rozsudku v celém rozsahu a vrácení věci, ať už do přípravného řízení nebo soudu nalézacímu s tím, aby bylo doplněno ve věci dokazování dle návrhů obžalovaného, věc byla znovu posouzena a znovu bylo rozhodnuto. Obžalovaný Ing. Š. směřoval svůj opravný prostředek rovněž do všech výroků napadeného rozsudku. Předně má za to, že ve věci existují podstatné vady v řízení, které rozsudku předcházelo, když orgány činné v trestním řízení i po nápadu obžaloby opatřovaly důkazy, které předkládaly soudu a prováděly tak další vyšetřování a úkony bez vyrozumění obhájců. V řízení před soudem pak byl proveden nezákonným způsobem důkaz záznamem nahrávky, kterou pořídil svědek K. mezi ním a svědkem S., soud ani nepořídil přepis tohoto záznamu a celý záznam byl zřejmě pořízen z iniciativy policejních orgánů. Pokud pak jde o samotné rozhodnutí, má odvolatel za to, že ve věci nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, zejména nebylo jednoznačně prokázáno, zda skladištní listy byly skutečně padělané a zvláště zda Ing. Š. vůbec mohl vědět o tom, že jde o padělky, když sám se skladištními listy nepracoval, bankám je nedodával a celou agendu skladištních listů měl na starosti v podniku obžalovaný M. Soud se tak nevypořádal s tím, zda vůbec u obžalovaného je dána subjektivní stránka trestného činu podvodu, příp. trestných činů dalších tak, jak pro ně byl obžalován. Odvolatel dále nesouhlasí se závěry nalézacího soudu týkajícími se zejména hospodaření společnosti S., když dle odvolatele byla po celou dobu jeho působení ve firmě tato společnost ekonomicky v pořádku a v tomto směru neměla žádné problémy. Nedostatky konkrétních důkazů nahrazuje soud pouze svými úvahami či domněnkami a z tohoto důvodu je tedy jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Pokud jde o samotné úvěrové smlouvy, tyto skutečně obžalovaný podepsal včetně jejich dodatků, rozhodně však neměl v úmyslu uvést bankovní ústavy v omyl či se na jejich úkor obohatit, koneckonců s bankami obžalovaný spolupracoval po delší časové období zcela bez problémů a samotné úvěry byly zajištěny i dalšími formami zástav. Odvolatel dále vytýká nalézacímu soudu nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, když nebyly provedeny důkazy, které obžalovaný navrhoval již v průběhu hlavních líčení. Zejména jde o výslech svědka Mgr. S., ale i důkazy další, výslech vyšetřovatele JUDr. N., zajištění dalších listinných důkazů či svědeckých výpovědí tak, aby mohly být objektivně posouzeny veškeré skutečnosti týkající se fungování společnosti S., s.r.o. Pokud jde o právní závěry nalézacího soudu, má obžalovaný za to, že soud nesprávně posoudil jednání obžalovaného i jako zločin podle § 233 tr.zákoníku, a to v souběhu se zločinem podvodu podle § 209 tr.zákoníku, neboť i v případě akceptace závěrů nalézacího soudu ohledně skutkových zjištění by bylo možné celé jednání obžalovaného posoudit toliko ve smyslu § 209 tr.zákoníku. Pokud měly skladištní listy a jejich předložení bankám jako základní úlohu zajištění poskytnutých úvěrů, pak skutečnost, že se zároveň jednalo o cenné papíry, měla pouze formální význam. Navíc se také soud řádně nevypořádal ani s okolnostmi podmiňujícími použití vyšší trestní sazby u zločinu podle § 233 tr.zákoníku, kdy tento měl být dle nalézacího soudu spáchán ve velkém rozsahu, ač v dané trestní věci figurují skladištní listy pouze v desítkách kusů a z hlediska počtu případných padělků tak jejich množství nelze podřadit pod pojem velký rozsah. Navíc se pak soud nezabýval ani užitím zásady ultima ratio, zejména ve vztahu k povinnosti bank řádně hospodařit, a tedy i z toho vyplývající povinnosti ověřovat si údaje, které jsou jim jejich klienty předkládány. V tomto smyslu má obžalovaný za to, že banky nedostály zcela svým povinnostem a není správné tak tento jejich nedostatek činnosti nahrazovat kriminalizací jednání jejich klienta. Odvolatel pak také vznáší námitky proti uloženému trestu, kdy ten považuje za zcela nepřiměřený jak ve výroku o odnětí svobody, tak i pokud jde o uložení peněžitého trestu, když je zcela nemajetný a uložený peněžitý trest ani není schopen splácet. Pokud pak soud rozhodoval i o jeho povinnosti uhradit způsobenou škodu, uvedl obžalovaný, že na jeho osobu bylo zahájeno insolvenční řízení a v tomto směru tedy má za to, že by neměl být k povinnosti náhrady škody zavázán. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu podle § 252 tr.ř. Z obsahu spisového materiálu bylo zjištěno, že opravné prostředky byly podány oprávněnými osobami ve smyslu § 246 odst. 1 písm. b) tr.ř., v zákonné lhůtě dle § 248 odst. 1 tr.ř. a svým obsahem splňují rovněž podmínky ustanovení § 249 tr.ř. Za této situace nebyl důvod k postupu odvolacího soudu ve smyslu § 253 tr.ř. a vrchní soud tedy podle § 254 odst. 1, odst. 3 tr.ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad, když k vadám, které nebyly odvoláním vytýkány, mohl přihlédnout, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo odvolání podáno, a dospěl k následujícím závěrům. V řízení, které předcházelo napadenému rozsudku neshledal odvolací soud žádné takové vady, které by byly důvodem k postupu podle § 258 odst. 1 písm. a) tr.ř. Pokud obžalovaní namítají, že i po podání obžaloby prováděly orgány činné v trestním řízení další úkony, opatřovaly důkazy a tyto pak předkládaly soudu, ač o těchto úkonech nebyli obhájci vyrozuměni, pak s takovou námitkou, že jde o podstatnou vadu řízení, nelze souhlasit. Zůstává faktem, že po podání obžaloby je trestní řízení, jeho průběh i postup plně v moci soudu, na druhé straně však stranám nic nebrání, aby ve věci zajišťovaly další důkazy, tyto důkazy soudu předložily a je poté pouze na něm, zda uvedené důkazy sám soud provede, příp. se souhlasem předsedy senátu takové důkazy provede strana, která je předložila. Ve smyslu § 180 odst. 2, odst. 3 tr.ř. takový postup není vyloučen a jestliže tedy státní zástupce opatřil konkrétní materiály, předložil je soudu a soud tyto materiály v souladu s trestním řádem k důkazu provedl, pak tím nedošlo k pochybení, na jehož základě by měl odvolací soud postupovat podle § 258 odst. 1 písm. a) tr.ř. Samozřejmě by soud nemohl přihlížet k důkazu, který byl proveden mimo řádné jednání soudu, k této situaci však nedošlo. Odvolací soud pak nepřijímá ani námitku v tom směru, že ve věci byl nezákonně použit důkaz odposlechem osob, tedy provedení záznamu rozhovoru mezi svědkem K. a S. V první řadě je třeba konstatovat, že uvedený záznam rozhovoru nebyl pořízen za podmínek ustanovení § 88 tr.ř., ale šlo o nahrávku, kterou si pořídila sama soukromá osoba. Za této situace tedy není potřeba postupovat ohledně této nahrávky ve smyslu § 88 odst. 6 tr.ř., tedy připojit k tomuto záznamu příslušný protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o orgánu, který záznam pořídil. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem obhajoby v tom směru, že použití záznamů hlasových projevů osob je chráněno a nemělo by být prováděno bez jejich souhlasu. V daném případě je však třeba konstatovat následující. Příslušnou nahrávku, jejíž záznam byl před nalézacím soudem proveden k důkazu, pořídila soukromá osoba a tato soukromá osoba jej taky poskytla orgánům činným v trestním řízení k dispozici. Jestliže za této situace byl takovýto důkaz proveden v řízení před soudem, nedošlo k tomu bez souhlasu osoby, která záznam pořídila, tato osoba sama záznam poskytla, navíc přímo v rámci projednávané věci a sama ani v řízení před soudem proti využití záznamu jako důkazu neprotestovala. Za této situace má tedy odvolací soud za to, že provedení uvedeného důkazu neodporuje právu a nalézací soud postupoval v této věci lege artis. Zdůraznit je třeba i tu skutečnost, že v žádném případě nebylo zjištěno, že by snad příslušný záznam byl pořizován z iniciativy či pod přímým dohledem policie a v její prospěch, jak namítá obžalovaný Ing. Š. v rámci podaného opravného prostředku. Pokud jde o samotný výrok o vině, zastává odvolací soud stanovisko, že ve věci bylo provedeno dostatečně obsáhlé dokazování, důkazy byly hodnoceny řádně, v souladu s pravidly formální logiky jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, a na základě takto provedeného dokazování mohl nalézací soud přijmout objektivní skutkové závěry ve věci ve smyslu § 2 odst. 5, odst. 6 tr.ř. Z pohledu odvolacího soudu je tak nutno za této situace akceptovat ustanovení § 263 odst. 7 tr.ř. za situace, kdy navíc nebyl zjištěn žádný extrémní rozpor mezi obsahem jednotlivých důkazů a závěry, které z těchto důkazů byly nalézacím soudem učiněny. Pokud obžalovaní namítají, že ve věci je třeba provést i dokazování další, pak odvolací soud k tomuto uvádí následující. Je faktem, že ve věci nebyl jako svědek vyslechnut svědek Mgr. S., tedy osoba, která do svého vlastnictví přijímala obchodní podíl obžalovaného Ing. Š. ve společnosti S. i obchodní podíly společností dalších, s uvedenou společností spřátelených (J. - V., Z. - K. O., S.). Je nepochybné, že výslech uvedeného svědka by mohl přispět zejména k objasnění skutečností týkajících se převodu uvedených společností. Je však třeba na druhé straně říci, že nalézací soud se pokusil zajistit výslech tohoto svědka, uvedenou osobu kontaktoval, avšak Mgr. S. prohlásil, že v každém případě využije svého práva a ve věci nebude vypovídat. Byť takové prohlášení nebylo učiněno před nalézacím soudem, bylo mu však určeno, a i s ohledem na zjištění skutečnosti ohledně převodu výše uvedených společností lze předpokládat, že svědek S. objektivně nemá důvod se k věci vyjadřovat. I z hlediska ekonomiky řízení tak lze akceptovat, že nalézací soud již uvedeného svědka na základě jeho prohlášení k hlavnímu líčení nepředvolal. Pokud pak jde o další navrhované důkazy, řada z nich byla již soudem prvního stupně provedena a i odvolací soud považuje jejich opakování za nadbytečné (opětovné výslechy svědků či zajištění listinných důkazů od společnosti I., když k věci se vyjadřoval pracovník této společnosti) a jak je již výše uvedeno, lze považovat dosavadní rozsah dokazování za dostatečný a způsobilý k tomu, aby mohla být věc objektivně posouzena. Základní námitkou obou obžalovaných v dané věci je tvrzení, že ve věci nebylo objektivně prokázáno, že předkládané skladištní listy byly padělané a zejména že oba obžalovaní o této skutečnosti věděli či mohli vědět. Je třeba předeslat, že nalézací soud se otázkami skutkovými v rámci odůvodněnínapadeného rozsudku podrobně zabývá, a to i v širších souvislostech a v podrobnostech tedy odvolací soud na příslušné pasáže odůvodněnínapadeného rozsudku může odkázat. Sám zdůrazňuje následující základní věci. Ohledně skladištních listů pod body I., III. napadeného rozsudku bylo dle názoru odvolacího soudu nepochybně prokázáno, že se jedná o padělky. Tyto závěry vyplývají jednak ze zpracovaných odborných vyjádření, avšak zejména z vyjádření samotných osob, které je měly vystavovat, podepisovat a i z vyjádření zástupců společností, které uvedené skladištní listy měly v daných konkrétních obdobích vydat. Nelze se tak ztotožnit s námitkou obžalovaných v tom směru, že závěry odborných vyjádření jsou nejednoznačné a že jsou tak zpochybněny i závěry ohledně padělání uvedených skladištních listů. Faktem zůstává, že pokud jde o skladištní listy pod bodem II./2 rozsudku, uvádí odborné vyjádření, že podpisy Ing. K., zástupce společnosti A. 2000 nejsou na uvedených skladištních listech pravé. Sám Ing. K. vyslechnutý jako svědek však potvrdil pravost svých podpisů na uvedených skladištních listech a uvedl také okolnosti, za jakých byly skladištní listy vystaveny, k jakému účelu měly sloužit a je zřejmé, že takovéto skladištní listy nemohly sloužit jako zajištění poskytnutého úvěru u banky, když zboží na nich uvedené získala do své dispozice společnost S. a tím tak uvedený zajišťovací instrument pro banku zmařila. V tomto bodě také nebylo posouzeno jednání obžalovaných ve smyslu § 233 tr.zákoníku. Pokud pak jde o skladištní list uvedený v bodě II./1 napadeného rozhodnutí, zde není uvedený list padělán formou padělku podpisu příslušného pracovníka, ale tím způsobem, že je z něj odňata část textu, konkrétně výhrady k vlastnictví ke zboží, ohledně něhož je list vystaven, což má právě rozhodující význam pro posouzení a přijetí závěru v tom směru, že předložením takového padělku byla banka uvedena v omyl, neboť nemohla realizovat případné zajištění úvěru právě formou uvedené zástavy. Je tedy nutno přijmout závěr, že ohledně padělání konkrétních skladištních listů, ohledně nichž bylo následně rozhodováno nalézacím soudem i ve smyslu § 233 tr.zákoníku, nejsou žádné pochybnosti a uvedené skladištní listy jsou skutečně padělky, které měly sloužit toliko k vyvolání dojmu o řádném plnění dohodnutých úvěrových smluv a jejich podmínek. Odvolací soud pak také nemá pochybnosti o tom, že obžalovaným musel být znám charakter předkládaných skladištních listů a že vůči bankám jednali s vědomím, že jsou jim předkládány padělky právě s úmyslem získat úvěr a takovýto úvěr také odčerpat. Pokud jde o obžalovaného Ing. Š., jednalo se o vlastníka i statutárního zástupce společnosti S., s.r.o. Ze svědeckých výpovědí je zřejmé, že byl skutečným vedoucím uvedené společnosti, který měl konkrétní přehled o aktivitách společnosti, o jejím stavu, který úkoloval jednotlivé pracovníky a bez jeho rozhodnutí či souhlasu prakticky nemohla společnost fungovat. Je tedy nepochybné, že v dané věci byl také informován o stavu zásob, o rozsahu obchodů, které společnost s jednotlivými komoditami uzavírala a o celkovém hospodaření společnosti, nemluvě i o zákonných povinnostech statutárního zástupce společnosti vůči ostatním subjektům, s nimiž jsou navazovány obchodněprávní či obdobné vztahy. Sám obžalovaný uvádí, že ve společnosti probíhaly pravidelně porady, na kterých byla podrobně rozebírána situace společnosti a přijímány konkrétní a podrobné závěry v rámci jejího ekonomického fungování i úkoly jednotlivým pracovníkům. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že z provedeného dokazování je zřejmé, že sám obžalovaný si vyhradil veškeré rozhodování týkající se obchodních vztahů se společností Z. P., a.s., jako s největším obchodním partnerem společnosti S. a i z tohoto pohledu mu muselo být jasné, jaké konkrétní obchody jsou s uvedenou společností prováděny a jaké množství komodit, mimo jiné i uváděných na skladištních listech, které jsou předmětem této trestní věci, je uvedenými obchody pokryto či nikoliv. V této souvislosti je pak třeba poukázat na jednání obžalovaných popsané v bodě I./5, 6 napadeného rozsudku, kdy přes výše uvedené skutečnosti jsou bankám jako zajišťovací instituty předkládány i smlouvy mezi oběma zmíněnými společnostmi, o nichž bylo zjištěno, že nebyly nikdy uzavřeny. Navíc pak je třeba konstatovat, pokud jde o bod III. napadeného rozsudku, že sám obžalovaný Ing. Š. skladištní listy předložené bance rubopisoval, ač v dané době žádné obchody ohledně komodit, které měly být předmětem skladištních listů, dle vyjádření samotné a.s. Z. P., neprobíhaly. Porušení podmínek úvěrových smluv příp. jejich dodatků a smluv navazujících je pak třeba ze strany obžalovaného spatřovat i v tom smyslu, že v rozporu s nimi neoznámil bankám převod obchodního podílu své společnosti a tím také zamezil případné rychlejší a odpovídající reakci ze strany bank. Pokud jde o obžalovaného M., je v prvé řadě třeba odkázat na výpověď samotného spoluobžalovaného Ing. Š., který uvedl, že agenda skladištních listů patřila plně do pravomoci obžalovaného M., ten sám působil jako ekonom společnosti S. a jako takový měl tedy detailní přehled zejména o komoditách, jejich množství, umístění apod., pokud šlo o komodity, na něž byly skladištní listy vystaveny. Z provedeného dokazování pak také navíc vyplývá, že obžalovaný M. byl jakousi pravou rukou obžalovaného Ing. Š. ve společnosti, byl to také on, který skladištní listy bankám předkládal, byť sám úvěrové smlouvy neuzavíral, neboť toto bylo samozřejmě v pravomoci statutárního zástupce společnosti. Pokud obžalovaný namítá v bodě III./1 napadeného rozsudku, že pokud jde o stav zásob společnosti S. uskladněných u společnosti Z. P., a.s., pak takovou informaci dostal od svědka K. a v daném případě tedy žádné zavádějící či nepravdivé informace neuváděl, je nutné poukázat na samotné vyjádření uvedeného svědka, který potvrdil, že předával informaci o stavu a množství komodity uskladněné u společnosti Z. P., avšak šlo o zboží v majetku Z. P., o čemž obžalovaní museli vědět, neboť společnost S. za komodity žádnou částku neuhradila a existovala zde výhrada vlastnictví společnosti Z. P. až do případného zaplacení kupní ceny, k čemuž ale nedošlo. Poukázat je pak třeba také na skutečnosti odchodu obžalovaného M. ze společnosti S., kdy tento i nadále v podstatě bez konkrétních důvodů vykonává pro tuto společnost další činnost, zejména ekonomického a finančního charakteru tak, jak je podrobně rozvedeno v odůvodněnírozhodnutí nalézacího soudu, přičemž má i nadále k dispozici podpisové vzory k účtům, hesla apod. a sám také se aktivně podílí na převodu částek v řádu desítek milionů Kč. Z výše uvedených skutečností (příp. podrobněji rozepsaných v odůvodněnínapadeného rozsudku) je tedy zřejmé, že obžalovaní museli vědět o charakteru skladištních listů, předkládaných smluv či dalších listin, které byly bankám předkládány k tomu, aby byly úvěry zajištěny a mohly být také čerpány. Odvolací soud se zabýval i dalšími zajišťovacími instituty, které byly součástí příslušných úvěrových smluv, když samozřejmě zajištění skladištními listy nebylo zajištěním jediným. I v tomto směru však dospěl k závěru, že v převážné míře nebyly bankám poskytovány relevantní informace a úvěry tak nebyly reálně a skutečně zajištěny. O předkládání smluv o skladování olejnin již je zmínka výše, bylo prokázáno, že uvedené smlouvy nebyly nikdy uzavřeny a že tedy dané komodity dané touto formou bankám k dispozici jako zajištění úvěru nemá společnost S. k dispozici. Obdobně tomu tak je i u zajištění uvedeného pod bodem III./1 napadeného rozsudku, kdy rovněž příslušné komodity nebyly ve vlastnictví společnosti S. a nemohly tedy sloužit jako případná zástava za poskytnutý úvěr. Pokud pak v dalším měly jako další způsob zajištění sloužit smlouvy či dohody o postoupení pohledávek dlužníků společnosti S. bankám, pak ani v tomto směru není možné takový způsob zajištění akceptovat, když v průběhu dokazování bylo zjištěno, že řada pohledávek, které takto byly postoupeny, je fiktivní, neexistující, řada pohledávek již byla fakticky společnosti S. uhrazena, příp. celou řadu postoupených pohledávek tvoří uměle vytvořené pohledávky na základě vztahů společnosti S. se spřízněnými firmami, ve kterých působili ať už jako statutární zástupci či zmocněnci apod. obžalovaný M., další rodinní příslušníci obou obžalovaných či známí (již výše uvedené společnosti J. V., Z. - K. O., S. a další). Posledním z hlavních zajišťovacích institutů pak měly být blankosměnky avalované Ing. Š., ani tento zajišťovací institut však nelze brát reálně vážně s ohledem na zjištění o majetku tohoto obžalovaného a jeho schopnosti vůbec blankosměnkou, která by měla pokrýt výši poskytnutých úvěrů, ručit. V této souvislosti je pak třeba poukázat i na okolnosti převodu společnosti S., na Mgr. S., za částku 3 mil. Kč, ač měla mít společnost S. hodnotu několikařádově vyšší a i v době prodeje měla mít jen na hotovosti k dispozici částku nejméně 16 mil. Kč, jak o tom hovořil sám obžalovaný Ing. Š. Je třeba zmínit i tu skutečnost, že prakticky po měsíci, kdy obchodní podíl nabyl do svého vlastnictví Mgr. S., je společnost S. za 1,- Kč převedena na další osobu, a obdobná zjištění jsou pak učiněna i u výše uvedených společností se společností S. spřátelených či spřízněných, kde je použito shodného vzorce převodu společností a společnosti tak končí v rukách cizozemců. K tomu je třeba samozřejmě zmínit i skutečnosti týkající se účetnictví převáděných společností, která se ztratila, nemohla být zajištěna a byla tak zmařena možnost vytvořit ucelenější a objektivní obraz o hospodaření těchto společností nejen v době převodu obchodních podílů, ale kontinuálně v delším časovém horizontu. Významné je rovněž i zjištění, potvrzené samotnými poškozenými bankovními ústavy, že žádný z předmětných úvěrů nebyl splacen a ze strany společnosti S. byly hrazeny vždy jen úroky. Ze všech těchto skutečností tedy odvolací soud dospívá ke shodným skutkovým závěrům jako soud nalézací, pokud jde o vinu obou obžalovaných. Nelze samozřejmě vyloučit, že se na této trestné činnosti příp. trestné činnosti další či obdobné (poškození dalších společností ze strany spol. s r.o. S. - R. B., a.s., T., a.s., jak vyplývá z obsahu spisového materiálu opět v souvislosti s poskytováním úvěrů či faktoringu) podílely i další osoby, v této konkrétní věci je však soud vázán, pokud jde o pachatele, podanou obžalobou a není ani jeho úkolem zkoumat případně trestní odpovědnost osob dalších. Pokud jde o právní kvalifikaci jednání obou obžalovaných, posoudil nalézací soud jednání obžalovaných jednak jako zločin padělání a pozměňování peněz podle § 233 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr.zákoníku ve spojení s ustanovením § 238 tr.zákoníku v té části, kdy došlo k padělání skladištních listů, dále jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr.zákoníku či zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr.zákoníku. K právní kvalifikaci obecně je třeba ze strany odvolacího soudu předeslat, že se ztotožňuje s posouzením trestné činnosti obžalovaných z hlediska časové působnosti trestněprávních předpisů podle trestního zákoníku účinného od 1.1.2010 tak, jak učinil nalézací soud, neboť takový postup je pro oba obžalované příznivější s ohledem na trestní sazby, podle kterých jim mohly být ukládány sankce za trestnou činnost, pro kterou byli odsouzeni, když, pokud by trestná činnost byla posouzena podle zákona účinného v době jejího spáchání, byli by obžalovaní ohroženi důraznějšími tresty. Ve smyslu § 16 odst. 1 tr.zákona a § 2 odst. 1 tr.zákoníku je tedy postup nalézacího soudu v tomto směru správný. Pokud jde o konkrétně padělané skladištní listy, je nepochybné, že skladištní list jako takový je cenným papírem ve smyslu ustanovení § 528 obch.zákoníku, a pokud je takovýto cenný papír padělán, příp. jako padělaný udán, k čemuž došlo v tomto konkrétním případě tím, že byl předán bance jako zajišťovací instrument, vyplývající z uzavřených smluv, pak je takové jednání pachatele, který cenný papír padělá či jako padělaný udá, nutno posoudit podle ustanovení § 233 tr.zákoníku ve spojení s ustanovením § 238 tr.zákoníku. V tomto směru postupoval nalézací soud zcela správně a k jeho rozhodnutí nemá odvolací soud výhrad, když jednání obžalovaných bylo posouzeno ve smyslu § 233 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr.zákoníku, tedy udání padělku a spáchání takového činu ve velkém rozsahu. Je pravdou, že z hlediska počtu udaných padělaných skladištních listů by zřejmě nebylo možné přijmout závěr o velkém rozsahu či rozsahu značném, na druhé straně však je třeba vedle počtu udaných padělků vzít v úvahu i jejich nominální hodnotu. Ta v daném případě představuje hodnotu v řádu desítek milionů Kč a je tedy nesporné, že z tohoto pohledu je závěr o velkém rozsahu konkrétní trestné činnosti přijatý nalézacím soudem zcela správný a odvolací soud se tak s právní kvalifikací jednání obou obžalovaných v konkrétních bodech tak, jak ji učinil ve smyslu § 233 tr.zákoníku nalézací soud, plně ztotožňuje. Pokud pak jde o další trestnou činnost, rozdělil nalézací soud jednání obžalovaných do dvou základních bodů, kdy jednání obžalovaných pod body I. a II. posoudil jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr.zákoníku a jednání pod bodem III. pak jako zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr.zákoníku. Důvody pro takovýto rozdílný postup ze strany nalézacího soudu jsou uvedeny na str. 33 a 34 napadeného rozsudku, kdy soud uzavírá, že v bodě III. pachatelé již při samotném sjednávání úvěrů předkládali Komerční bance veškeré doklady sloužící i k zajištění úvěru a tyto materiály byly nepravdivé, bylo tedy nutno takovéto jednání hodnotit ve smyslu § 250b tr.zákona a následně podle § 211 tr.zákoníku, kdežto v bodech I., II. se předkládání všech zajišťovacích materiálů uskutečnilo až po uzavření úvěrových smluv, tyto materiály sloužily již k čerpání peněz a nebylo tedy možné hodnotit jednání obžalovaných jako trestný čin či zločin úvěrového podvodu, ale toliko jako prostý podvod ve smyslu § 250 tr.zákona, event. ve smyslu § 209 tr.zákoníku. Odvolací soud v tomto smyslu zastává jiný názor, když má za to, že nalézací soud, pokud jde o hodnocení jednání obžalovaných ve smyslu úvěrového podvodu, vycházel toliko ze znění ustanovení § 250b tr.zákona účinného do 31.12.2009, z něhož je zřejmé, že tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Ve smyslu tohoto ustanovení se uvedeného trestného činu skutečně dopustí ten, kdo nepravdivé údaje uvádí a předkládá příslušné bance v procesu vyjednávání úvěru až do uzavření úvěrové smlouvy. V nyní účinném trestním zákoníku však došlo u trestného činu úvěrového podvodu k jisté úpravě, kdy tohoto trestného činu se dopustí nejen ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé údaje, ale i ten, kdo tak učiní při čerpání úvěru. Tato část, tedy čerpání úvěru klienta banky navazuje na poskytování finančních prostředků na základě příslušné smlouvy o úvěru. Čerpáním se pak rozumí jak jednorázové vybrání poskytnutých peněžních prostředků v hotovosti nebo převodem na účet dlužníka, tak i postupné vybírání těchto peněžních prostředků. I se samotným čerpáním úvěru je pak spojeno uvádění konkrétních informací a předkládání vyžádaných materiálů ze strany dlužníka bance a právě pravdivost těchto údajů poskytovaných až po vlastním uzavření úvěrové smlouvy, je rovněž předmětem ustanovení § 211 tr.zákoníku. Právě k takové situaci dle názoru odvolacího soudu v daném případě v jednání obžalovaných došlo, kdy část jejich jednání je možné podřadit pod pojem uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů při sjednávání úvěrové smlouvy, část jejich jednání je pak možné podřadit pod uvádění takto nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů při čerpání úvěru a z tohoto pohledu je tedy nutné posoudit celé jednání obžalovaných uvedené v bodech I. - III. napadeného rozsudku toliko jako naplnění skutkové podstaty zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr.zákoníku s ohledem na výši způsobené škody, která představuje částku přesahující 141 mil. Kč a jde tedy nepochybně o škodu velkého rozsahu ve smyslu § 138 odst. 1 tr.zákoníku. Tato skutečnost tak byla důvodem k postupu odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. b), d) tr.ř., kdy z podnětu obou podaných odvolání byl napadený rozsudek zrušen a nově, za stejných skutkových zjištění, bylo o vině obžalovaných rozhodnuto s tím, že bylo nově právně kvalifikováno jejich jednání tak, jak vyplývá z výrokové části rozhodnutí odvolacího soudu. Takovýto postup je pak i postupem ve prospěch obou obžalovaných, když jejich trestná činnost byla zúžena toliko na spáchání dvou trestných činů, resp. zločinů. S ohledem na nové rozhodnutí o vině obou obžalovaných musel následně odvolací soud také nově rozhodnout i o trestech a způsobu jejich výkonu. Pokud jde o otázku druhu a výměry trestu odnětí svobody, vycházel odvolací soud ze zjištění soudu nalézacího, pokud jde o osoby obou obžalovaných, jejich trestní minulost, okolnosti polehčující i přitěžující s tím, že obžalovaným je třeba ukládat za podmínek § 43 odst. 1 tr.zákoníku trest úhrnný, a to nově za naplnění skutkových podstat dvou trestných činů. Odvolací soud má za to, že trest odnětí svobody uložený soudem prvního stupně akcentuje všechna kritéria a podmínky pro ukládání trestu ve smyslu § 38 a § 39 tr.zákoníku i za situace, kdy trest je nyní nově ukládán za méně trestných činů. Oba obžalovaní jsou ohroženi trestní sazbou v rozpětí od osmi do dvanácti let odnětí svobody a trest ve výměře devíti roků, tedy trest při samé spodní hranici zákonné trestní sazby činu nejpřísněji trestného, lze považovat za odpovídající, schopný splnit svůj účel a v žádném případě jej nelze považovat za nepřiměřený ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. e) tr.ř., když je navíc ukládán jako trest úhrnný. Proto takovýto druh i výměru trestu převzal i odvolací soud, přičemž při respektování zásady zákazu reformace in peius pak nově rozhodl i o zařazení obou obžalovaných pro výkon uloženého trestu do věznice s ostrahou ve smyslu § 56 odst. 3 tr.zákoníku, jak již učinil i soud prvního stupně. Tento soud oběma obžalovaným také uložil trest peněžitý. Odvolací soud konstatuje, že s ohledem na druh a charakter trestné činnosti, pro kterou jsou oba obžalovaní odsouzeni, i s přihlédnutím k tomu, že na jejím základě došlo k obohacení jiného, je namístě trest peněžitý obecně ukládat. Na druhé straně však takovýto trest má smysl pouze za situace, kdy jej lze vymoci a kdy by měl postihnout majetek pachatele. Jak bylo v této věci finančním šetřením orgánů činných v trestním řízení zjištěno, oba obžalovaní nemají v podstatě výraznější majetek a není tedy možné mít za to, že by případně uložený peněžitý trest byl dobytný. Je pravdou, že obžalovaný Ing. Š. měl přinejmenším zinkasovat částku 3 mil. Kč za prodej svého obchodního podílu ve firmě S. (obdobně měl svůj obchodní podíl ve firmě S. zcizit i obžalovaný M.), k tomuto však došlo před takřka čtyřmi lety a v současné době, jak je zřejmé z obsahu spisového materiálu, žádný z obžalovaných není schopen peněžitý trest uhradit. Navíc je třeba přihlédnout i k tomu, že oběma obžalovaným byla uložena povinnost k rozsáhlé náhradě škody. Za tohoto stavu věci tedy odvolací soud akceptoval opravné prostředky obou obžalovaných a peněžitý trest z důvodu jeho zřejmé nedobytnosti v současné době oproti soudu prvního stupně neukládal. Pokud jde o náhradu škody, připojily se poškozené subjekty se svými nároky a s ohledem na to, že škoda jim byla způsobena v přímé příčinné souvislosti s jednáním obou obžalovaných, bylo namístě rozhodnout o povinnosti obou obžalovaných jako spolupachatelů, aby společně a nerozdílně způsobenou škodu uhradili, a to ve smyslu § 228 odst. 1 tr.ř. Na toto rozhodnutí nemá žádný vliv ani skutečnost, že na osobu obžalovaného Ing. Š. má být vedeno insolvenční řízení, když samotná tato skutečnost nevylučuje, aby byl sám jako pachatel zavázán k úhradě škody způsobené vlastní trestnou činností. Přímá škoda způsobená společnosti G. M. B., a.s., byla prokázána ve výši 49 mil. Kč, proto také o této částce bylo ve smyslu § 228 odst. 1 tr.ř. rozhodnuto, přímá škoda způsobená U. B., a.s., byla zjištěna ve výši 12.840.000,- Kč a rovněž o této částce bylo rozhodnuto ve smyslu výše uvedeného ustanovení, K. b., a.s., pak byla přiznána náhrada škody ve výši 78.958.813,34 Kč, když s touto částkou se poškozená organizace připojila k trestnímu řízení, pokud byla orgány činnými v trestním řízení zjištěna vyšší způsobená škoda, pak tato nemohla být přiznána, když soud v adhezním řízení je vázán návrhem poškozeného a nemůže jej sám v neprospěch pachatelů rozšířit. Pokud se pak společnosti G. M. B., a.s., a U. B., a.s., připojily s nároky na náhradu škody vyššími, než jak byla zjištěna způsobená škoda, byly oba subjekty podle § 229 odst. 2 tr.ř. se zbytky svých nároků odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.

Rubrum