6 A 151/2014 - 56

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobkyně: B.P. zastoupena advokátem Mgr. Janem Kulhánkem sídlem Jungmannova 346, Hořice proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sídlem Karmelitská 7, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26.6.2014, č.j. MSMT-21161/2014, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1 Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla vyrozuměna, že její žádost o přezkoumání výsledku didaktického testu 2 6 A 151/2014 ze zkušebního předmětu Český jazyk a literatura není důvodná a výsledek didaktického testu se nemění. 2 Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že dne 2.5.2014 vykonala opakovanou písemnou část maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, dne 15.5.2014 jí byl oznámen výsledek této části maturitní zkoušky. Dle protokolu o výsledcích společné části maturitní zkoušky žalobkyně ve zkušebním předmětu Český jazyk a literatura neuspěla, neboť výsledek napsaného didaktického testu nedosáhl vyžadované minimální hranice úspěšnosti 44 %, když podle výpisu výsledků didaktického testu dosáhla 30 bodů z celkově možných 69, což odpovídá úspěšnosti 43,47 %. Dne 30.5.2014 žalobkyně požádala žalovaného o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky. 3 Rozhodnutí žalovaného žalobkyně považuje za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný se nevyjadřoval konkrétně k námitce žalobkyně zda, kdy a jak bylo změněno hodnocení didaktického testu, proč taková změna proběhla až po absolvování testu a jaké měla tato změna následky, použil formulářově obecnou argumentaci a z ní není ani v obecných rysech seznatelné, proč žalovaný považuje konkrétní námitky žalobkyně proti hodnocení didaktického testu za nesprávné, nedůvodné nebo vyvrácené, jakými konkrétními úvahami se při dovození nedůvodnosti argumentace žalobkyně řídil a jaké konkrétní skutečnosti v průběhu řízení zjistil. Žalobkyně v žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky namítala nezákonnost postupu hodnocení didaktického testu, neboť žalovaný v předstihu nezveřejnil veškerá kritéria hodnocení, přestože mu to ukládají právní normy. Žalobkyně má právo, aby zkouška včetně jejího hodnocení proběhla za podmínek, které stanoví zákon, popřípadě které jsou stanoveny v souladu s pravidly vyplývajícími ze zákona. Právní úprava způsobu hodnocení didaktických testů absentuje, způsob hodnocení lze ale dovodit ze vzorových zadání či ze zadání a klíčů správných řešení minulých let. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, příspěvková organizace (dále jen „Centrum“) zveřejnilo na svých stránkách „Soubor vzorových úloh – český jazyk a literatura – didaktický test“ a „Klíč správných řešení vzorových úloh k didaktickému testu“, kterými byly stanoveny mimo jiné podmínky hodnocení svazků úloh tam popsaným způsobem bodování. Žalobkyně „Klíč správných řešení vzorových úloh k didaktickému testu“ pokládá za součást kritérií hodnocení maturitní zkoušky, o nichž platí povinnost v předstihu je zveřejnit. Při přidělování bodů za správné odpovědi právě podle uvedeného klíče by žalobkyně dosáhla hranici úspěšnosti. Z „Klíče správných řešení k Maturitnímu testu Český jazyk a literatura“ zveřejněného po absolvování zkoušky žalobkyně zjistila, že způsob bodování byl pro rok 2014 jiný. Změna kritérií hodnocení přitom nebyla zveřejněna do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná, jak žalovanému ukládá vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 177/2009 Sb.). Žalobkyně má za to, že byla postupem Centra, kdy po vykonání zkoušky byla změněna pravidla pro hodnocení svazků úloh, zkrácena na svých právech. 4 Změnu bodování žalobkyně stručně objasnila tak, že zatímco v předchozích letech, což korespondovalo se zveřejněným „Klíčem správných řešení vzorových úloh k didaktickému testu“, byly svazku úloh přidělovány body tak, že čtyři správné odpovědi byly ohodnoceny třemi body, tři správné odpovědi dvěma body, dvě správné odpovědi jedním bodem a jedna a žádná správná odpověď nulou bodů, pro rok 2014 byly svazku úloh bez předchozího zveřejnění přidělovány body tak, že čtyři správné odpovědi byly ohodnoceny třemi body, tři správné odpovědi dvěma body, dvě správné odpovědi, jedna správná odpověď a žádná správná odpověď nulou bodů. 5 Žalobkyně nesouhlasí s názorem žalovaného, že postačí, pokud kritéria hodnocení obsahují kritéria závazných hranic úspěšnosti jednotlivých dílčích zkoušek a pravidla pro složení 3 6 A 151/2014 komplexní zkoušky jako celku, a že mezi kritéria hodnocení nepatří bodování jednotlivých úloh. V této souvislosti upozornila na zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 247/2000 Sb.), který podobně jako zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) odkazuje na prováděcí předpis stanovící podmínky pro úspěšné vykonání zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích. Zmíněný zákon č. 247/2000 Sb. výslovně počítá s tím, že prováděcí předpis stanoví mimo jiné bodové ohodnocení otázek v testu. 6 Předkládá-li žalovaný argumenty, proč byl předchozí způsob bodování špatný, pak by se podle žalobkyně tato argumentace měla odrazit ve změně prováděcího právního předpisu upravujícího hodnocení testů, a neměla by se projevit takto neočekávaně a neměla by být aplikována takto svévolně. Neurčení základního hodnocení didaktického testu (bodování otázek), možnost změnit hodnocení (bodování otázek) bez zákonného zmocnění, navíc v průběhu maturitního období, dokonce až po absolvování příslušné části zkoušky, není v souladu se zásadou legitimního očekávání a konec konců ani se zásadou právní jistoty. 7 Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že výsledek didaktického testu důkladně přezkoumal, a to včetně dodržení formálních postupů a správnosti hodnocení předmětného testu žalobkyně, prověřil též zadání testu z hlediska obsahu, souladu s katalogem požadavků pro daný předmět, hodnotil i správnost použitých metodických postupů v rozsahu celého didaktického testu při hodnocení žáka. Dospěl k závěru, že výsledek hodnocení testu žalobkyně byl správný. 8 K námitce nezveřejnění kritérií hodnocení didaktického testu do 31.3.2014 žalovaný uvedl, že dne 21.3.2014 kritéria zveřejnil dostatečným způsobem, konkrétně ohledně způsobu bodování uveřejnil, že maximálním dosažitelným počtem bodů všech úloh v didaktickém testu se rozumí součet všech dosažitelných bodů všech úloh didaktického testu, které jsou do výsledku zkoušky započítány. Žalovaný nemá povinnost zveřejnit bodové hodnocení jednolitvých úloh maturitní zkoušky ani vnitřní koncept bodování svazku úloh, vyhláška č. 177/2009 Sb. nic takového nestanoví, ani k tomu není důvod, neboť obeznámení se s přesným určením bodování jednotlivých úloh v jednotlivých dílčích zkouškách nemůže mít vliv na úspěch žáka při skládání maturitní zkoušky. S informací o maximálním dosažitelném počtu bodů za jednotlivé úlohy se žáci mohli seznámit v příslušném testovém sešitě, tj. při zkoušce, a následně též v Klíči správných řešení k zadání konkrétního didaktického testu. Skutečnost, že klíče správných řešení vzorových úloh a úloh z minulých let zveřejněné Centrem obsahují rozdílné bodování svazků úloh žalovaný označil za irelevantní, neboť tyto dokumenty nejsou pro skládání maturitní zkoušky závazné a slouží pouze pro názornou představu žáků o jednotlivých úlohách příslušných testů maturitní zkoušky. 9 Žalovaný vysvětlil, že svazky úloh ověřují stejnorodý rozsah vědomostí, účelem změny bodování svazků úloh bylo zvýšit míru spolehlivosti testu, když dosavadní lineární způsob hodnocení dichotomických úloh (tj. úloh principiálně pouze s dvěma možnými odpověďmi, které se vzájemně vylučují – zpravidla ano/ne) v testu byl nevhodný, nedostatečně ověřoval vědomosti zkoušeného v prověřované oblasti, zatímco nově zvolená strategie požadavku na alespoň 50 % správných odpovědí průkazněji vypovídá o vědomosti jednotlivých žáků ve zkoušené oblasti. Nešlo tedy ze strany žalovaného o svévolnou změnu. 10 Podle žalovaného byla žalobkyně i ostatní žáci hodnoceni podle stejných pravidel a kritérií, všem předem známým. Bodové hodnocení se v průběhu daného maturitního období nezměnilo; bylo sice odlišné od bodového hodnocení těchto úloh vyobrazeného ve zveřejněných vzorových 4 6 A 151/2014 testech, to však není k dodržení podmínek zákonného postupu relevantní. Zásada legitimního očekávání a právní jistoty byly zachovány. Žalobkyně s tím byla ve vyrozumění o přezkumu výsledku hodnocení jejího didaktického testu seznámena, bylo jí sděleno, jaké podklady žalovaný hodnotil a kterými úvahami se při hodnocení řídil a jak se vypořádal s jejími námitkami. Vyrozumění tak žalovaný pokládá za dostatečně odůvodněné. 11 Při ústním jednání zástupce žalobkyně i žalovaný setrvali na svých stanoviscích, která shrnuli, žalobkyně zejména zdůraznila, že maturitní zkoušky byla účastna nejprve v roce 2013, v následujícím roce jen opakovala didaktický test, jeho hodnocení se tedy bez předchozího zveřejnění změnilo v průběhu zkoušky. 12 Z dokazování při ústním jednání vyplynulo, že žalovaný dne 21.3.2104 zveřejnil na svých webových stránkách Sdělení ze dne 13.3.2014 č.j. MSMT-7620/2014-1 (dále též „Sdělení“), v němž jsou obsažena kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky pro maturitní zkoušku ve školním roce 2013/2014 (viz http://www.msmt.cz/modules/search/index.php?plugin=3&query=MSMT 7620/2014- 1). Sdělení obsahuje dvě části, Kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a Způsob hodnocení maturitní zkoušky. První část, do níž směřují žalobní námitky, je pak dělena na tři oddíly, první oddíl upravuje způsob výpočtu a vyjádření výsledku hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, druhý oddíl upravuje kritéria hodnocení dílčích zkoušek konaných formou písemné práce a třetí oddíl upravuje hodnocení dílčích zkoušek konaných formou ústní zkoušky. První oddíl, do něhož směřují žalobní námitky, obsahuje sdělení, že žák vykoná zkoušku úspěšně, pokud získá alespoň tolik procentních bodů, kolik činí hranice úspěšnosti příslušné zkoušky vyjádřená procentními body. Výpočet výsledku zkoušek a dílších zkoušek vyjádřený procentními body se provede podílem absolutního bodového výsledku žáka z dané zkoušky, resp. dílčí zkoušky a maximálního dosažitelného počtu bodů z dané zkoušky, resp. dílčí zkoušky. V případě komplexních zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizích jazyků se hranice úspěšnosti a výsledné hodnocení žáka stanoví váženým průměrem procentních bodů získaných v jednotlivých dílčích zkouškách, a to s váhami, které jsou ve Sdělení přesně specifikovány. Dále je zveřejněna tabulka s hodnotami hranice úspěšnosti zkoušek z jednotlivých zkušebních předmětů vyjádřenými procentními body; tabulka obsahuje též převod výsledku zkoušek, vyjádřeného procentními body, na známky. Následně jsou v prvním oddílu obsaženy tři pododdíly, a to Hranice úspěšnosti zkoušek a dílčích zkoušek konaných formou didaktického testu, Hranice úspěšnosti dílčích zkoušek konaných formou písemné práce a Hranice úspěšnosti dílčích zkoušek konaných formou ústní. První pododdíl, do něhož směřují žalobní námitky, stanoví, že v případě zkoušek a dílčích zkoušek konaných formou didaktického testu se maximálním dosažitelným počtem bodů rozumí součet dosažitelných bodů všech úloh didaktického testu, které jsou do výsledku zkoušky započítány, a že maximální dosažitelný počet bodů didaktického testu, hranice úspěšnosti testu i maximální dosažitelný počet bodů za jednotlivé úlohy testu jsou uvedeny v testovém sešitě. Následuje tabulka s hranicí úspěšnosti dílčích zkoušek konaných formou didaktického testu v procentech, přičemž pro předmět Český jazyk a literatura je uvedena hranice úspěšnosti 44 %. Sdělení obsahuje též osm příloh, v nichž jsou zveřejněna kritéria hodnocení písemných prací a bodová škála hodnocení písemných prací a kritéria hodnocení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, kritéria hodnocení písemné práce a kritéria hodnocení ústní zkoušky z cizího jazyka, dále pak některá specifika kritérií hodnocení pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky. 13 Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným, vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 5 6 A 151/2014 14 Dne 5.5.2014 žalobkyně vykonala na Středním odborném učilišti Lázně Bělohrad, obor Podnikání, část maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury ve formě didaktického testu č. CJMZD14C0T01. O konání byl dne 5.5.2014 vyhotoven Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně. Úspěšnost žalobkyně byla na základě vyplněného Záznamového archu hodnocena na 43,47 %, žalobkyně neuspěla. O výsledku byl dne 15.5.2014 vyhotoven Výpis výsledků didaktických testů společné části maturitní zkoušky žáka, v příloze k Výpisu je uvedena bodová úspěšnost u jednotlivých úloh. 15 Testový sešit č. CJMZD14C0T01 s didaktickým testem, který vykonala žalobkyně, obsahuje informaci, že za svazky úloh č. 15, 16, 18 a 19 lze získat maximálně 3 body. 16 Klíč správných řešení k Maturitní zkoušce 2014 – jarní termín, kód testu CJMZD14C0T01 obsahuje k bodování za svazky úloh č. 15, 16, 18 a 19 text: „max. 3b., 4 podúlohy 3 b., 3 podúlohy 2 b., 2 podúlohy 0 b., 1 podúloha 0 b., 0 podúloh 0 b.“ 17 Dne 30.5.2014 žalobkyně podala žádost o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky, namítla, že použité schéma bodování svazků úloh zveřejněné v Klíči správných řešení k zadání didaktického testu č. CJMZD14C0T01 je jiné než použité schéma, které bylo zveřejněno v Klíči správných řešení vzorových úloh k didaktickému testu, přičemž v minulých letech bylo toto vzorové řešení zároveň používáno při „ostrých“ testech. Podle žalobkyně se tak podstatně změnila citlivost, jakožto jedna z vlastností didaktického testu. Vzhledem k tomu, že změna nebyla předem oznámena, měla žalobkyně legitimní očekávání ohledně hodnocení svazků úloh č. 15, 16, 18 a 19, čímž mohl být podvědomě ovlivněn její přístup k nim a obezřetnost při jejich řešení. Při zachování dřívějšího schématu bodování by žalobkyně získala o dva body navíc oproti stávajícímu hodnocení, celkový počet získaných bodů by činil 32, což odpovídá úspěšnosti 46,38 %, žalobkyně by tak při maturitní zkoušce uspěla. 18 Žalovaný dne 26.6.2014 žalobkyni vyrozuměl, že žádost není důvodná. Popsal, jaké konkrétní kroky učinil k přezkumu výsledku dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu, uvedl, že kritéria hodnocení testu byla dodržena. Vysvětlil, že kritéria v případě předmětu český jazyk a literatura obsahují závazné hranice úspěšnosti jednotlivých dílčích zkoušek a pravidla pro úspěšné složení komplexní zkoušky jako celku, nikoli však bodování jednotlivých úloh. Uvedl, že pro rok 2014 byly svazky dichotomických úloh v didaktickém testu sestaveny tak, aby lépe ověřovaly jednu oblast učiva, kdy ve čtyřech podúlohách týkajících se jedné oblasti učiva je tolerována jedna chyba; pokud žák chybuje dvakrát, danou problematiku nezvládá. Lineární bodování (za každou správnou odpověď jeden bod) neplní svou funkci. 19 Městský soud v Praze ve shodě s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.8.2014 č.j. 6 As 68/2012-47 konstatuje, že v řízení o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle ust. § 82 odst. 3 školského zákona je třeba podle ust. § 180 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) aplikovat v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, správní řád. Vyrozumění o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu je třeba považovat za rozhodnutí podle ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Žádost o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky je podle svého označení i povahy koncipována jako řádný opravný prostředek proti oznámení výsledku zkoušky. Další řádný opravný prostředek upravený správním řádem není přípustný. 6 6 A 151/2014 20 Soud tedy na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 21 K žalobní námitce o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nevypořádání se se všemi žalobkyní vznesenými námitkami, zejména s námitkou zda, kdy a jak bylo změněno hodnocení didaktického testu, proč taková změna proběhla až po absolvování testu a jaké měla tato změna následky, soud uvádí, že žalovaný se podstatnými námitkami žalobkyně uplatněnými v žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky zabýval v dostatečné míře, především jasně uvedl, že bodování jednotlivých úloh nepokládá za kritéria hodnocení dílčích zkoušek, a vyložil svoji úvahu vedoucí k tomuto závěru. Takové odůvodnění soud hodnotí jako postačující. Povinnost žalovaného své rozhodnutí řádně odůvodnit nelze interpretovat jako požadavek na detailní odpověď na každou námitku, zvlášť pokud taková odvolací námitka směřuje do věci, která dle přesvědčení žalovaného není pro přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky relevantní, neboť se týká právě změny bodování. (K tomu viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.8.2017 č.j. 2 Azs 179/2017 – 38). Rozhodnutí žalovaného je tedy přezkoumatelné, i přes absenci výslovné formulace závěru, že kritéria hodnocení didaktického testu byla zveřejněna v zákonném termínu a poté se nezměnila. 22 Při posouzení dalších žalobních námitek soud vyšel z následující právní úpravy: 23 Podle ust. § 81 odst. 11 školského zákona Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce a zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí; b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, vymezení předpokladů pro výkon funkce zadavatele, hodnotitele a komisaře, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele, hodnotitele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů a hodnotitelů písemných prací; c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 3, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání; 7 6 A 151/2014 d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a osob podle § 20 odst. 4 věty třetí a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny; e) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2. 24 Podle ust. § 22 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb. ministerstvo zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná. 25 Uvedené ustanovení před jeho novelizací zákonem č. 274/2010 Sb. stanovilo, že Ministerstvo zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky, včetně hranice úspěšnosti, a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná. Novela č. 274/2010 Sb. nabyla účinnost dne 21.9.2010. Hranici úspěšnosti (tj. dle ust. § 1 písm. a) vyhlášky č. 177/2009 Sb. nejnižší možné bodové ohodnocení, kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku nebo její část vykonal úspěšně) byl tedy žalovaný povinen do 21.9.2010 zveřejnit v předstihu do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná. 26 Podle ust. § 23 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb. ve znění účinném po 21.9.2010 hranice úspěšnosti zkoušek nebo dílčích zkoušek společné části uvede Centrum v testových sešitech didaktických testů a v zadáních písemných prací pro danou zkoušku. 27 Zásadní žalobní námitkou je nesprávné posouzení termínu kritéria hodnocení, kdy dle žalobkyně tato kritéria zahrnují též způsob bodování jednotlivých svazků úloh didaktického testu, žalovaný má tedy podle ní povinnost způsob bodování zveřejnit v předstihu před maturitní zkouškou, tuto povinnost pravidelně plnil zveřejňováním Klíče správných řešení vzorových úloh k didaktickému testu, avšak před maturitní zkouškou konanou v roce 2014 povinnost nesplnil, neboť způsob bodování zveřejněný v Klíči správných řešení vzorových úloh k didaktickému testu se lišil od skutečného, nově zvoleného způsobu bodování svazků úloh v didaktickém testu. 28 Z ust. § 23 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb. a jeho novelizace zákonem č. 274/2010 Sb. lze dovodit, že mezi kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky patří i hranice úspěšnosti. Ze skutečnosti, že na hranici úspěšnosti zkoušek nebo dílčích zkoušek společné části se od roku 2010 neuplatní povinnost zveřejnění v předstihu, podle názoru soudu vyplývá úmysl zákonodárce, aby v předstihu zveřejněná kritéria hodnocení měla spíše obecnější charakter. 29 Tento závěr je ostatně podepřen i ust. § 40 odst. 3 zákona 247/2000 Sb., kterým argumentuje žalobkyně. Předmětné ustanovení se týká zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy a stanoví, že počet otázek v testu, jejich bodové hodnocení, složení testu podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných pro úspěšné vykonání zkoušky pro jednotlivé skupiny vozidel stanoví prováděcí předpis. Tím je vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., jejíž ust. § 17 detailně upravuje princip sestavení otázek v testu a způsob jejich bodování. Podle názoru soudu upravil-li zákonodárce pravidla pro obě zkoušky takto odlišně, kdy v jednom případě pouze stanovil povinnost v předstihu zveřejnit kritéria hodnocení, zatímco v druhém zakotvil způsob bodování přímo v právním předpisu, je zjevné, že pokládal za přiměřené, aby byla v prvním případě veřejnost seznámena v předstihu pouze s obecnými hledisky hodnocení zkoušky. 8 6 A 151/2014 30 Kritéra hodnocení spolu s metodikou zadání tvoří základ metodiky zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a soud hodnotí jako plně postačující, jsou-li koncipována jako rámcové cíle, které pak tvoří platformu pro drobné úpravy, logicky provázející vývoj metodiky například na základě zkušenosti ze systému bodování v předchozích letech. Změní-li se vnitřní koncept bodování za účelem vyšší citlivosti didaktického testu, či dojde-li k jiné podobné změně (např. rozšíří se bodová škála), nejde o úpravu, která by se dotýkala kritérií hodnocení jako celku a není třeba ji zveřejňovat v předstihu. 31 Argument žalobkyně, že žalovaný plnil svoji povinnost zveřejňovat způsob hodnocení (bodování) svazku úloh v didaktických testech zveřejňováním Klíče správných řešení vzorových úloh k didaktickému testu, což však pro maturitní zkoušku konanou v roce 2004 neučinil řádně, neboť zveřejněný Klíč správných řešení vzorových úloh obsahoval jiný způsob bodování svazků úloh, soud pokládá za zavádějící. Vzorové testy totiž nelze pokládat za součást oficiálních kritérií hodnocení, takové testy nemusejí strukturou, rozsahem, náročností ani způsobem hodnocení zcela odpovídat aktuálně použitému testu, a slouží pouze pro ilustraci. Žalovaný nemá zákonnou povinnost je zveřejňovat a zveřejnění jej nezavazuje k zachování shodné formy aktuálního testu. 32 Soud neshledal správným ani názor žalobkyně, že její opravný didaktický test vykonaný v roce 2014 měl být hodnocen podle vnitřního bodovacího schématu použitého ve školním roce 2012/2013 už jen proto, že v roce 2013 vykonala (neúspěšně) společnou maturitní zkoušku, v roce 2014 pouze opakovala jednu její část. Z vyhlášky č. 177/2009 Sb. jednoznačně vyplývá, že pravidla pro vykonání maturitní zkoušky, včetně hodnocení didaktického testu, jsou stanovena jednotně pro celé zkušební období, ať je v něm skádána maturitní zkouška společná, opravná nebo náhradní (viz například ust. § 3 odst. 2 vyhlášky, dle nějž termíny podle § 2 odst. 3 až 7 jsou platné i pro vykonání opravné a náhradní zkoušky). 33 Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl jako nedůvodnou podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. 34 O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení