6 A 62/2024– 53

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: X. X., narozený X. bytem X. zastoupený advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem sídlem Starobranská 327/4, Šumperk proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2024, č.j. MZE–39634/2024–12126 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále „prvostupňový orgán“) ze dne 14. 3. 2024 č.j. 24/662/EPU/2/0012530 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto, že žalobce není účastníkem řízení ve věci sp. zn. 24/662/EPU/2/0012530 o aktualizaci evidence půdy.

2. Podstatou sporu je posouzení otázky, zda žalobce jakožto spoluvlastník pozemků, jichž se věc týká měl být účastníkem řízení o provedení aktualizace evidence půdy podle uživatelských vztahů. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul dosavadní průběh řízení a zdůraznil, že podnět je pro správní orgán pouze výzvou k tomu, aby řízení zahájil, a k samotnému zahájení dochází až oznámením správního orgánu. Odchylkou od obecné úpravy je, že v případě podnětu vlastníka pozemku zahájí prvostupňový orgán řízení vždy, jedná se však stále o řízení z moci úřední.

4. Evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů shromažďuje informace o půdních blocích a slouží ke zjednodušení a urychlení poskytování dotací a kontrole jejich plnění. K jednotlivým půdním blokům jsou evidováni též jejich uživatelé, přičemž pouze uživatelům dílu půdního bloku mohou být poskytovány dotace. Práva vlastníků pozemků, kteří nechtějí být jako uživatelé sami zapsáni, nejsou předmětem řízení o aktualizaci evidence půdy a nejsou nijak dotčena rozhodnutím správního orgánu. Správní orgán má v případě zahájení řízení na žádost vlastníka povinnost zahájit řízení a prověřit, zda dotčený uživatel disponuje platným právním důvodem užívání. Samotné provedení záznamu do evidence půdy není výsledkem autoritativního rozhodnutí ve věci, jde o evidenci práv vzniklých na základě právních skutečností či rozhodnutí jiných orgánů. Zápis do evidence půdy má pouze deklaratorní charakter. Má však významný dopad do právní sféry osoby, která žádala o poskytnutí dotace na díl půdního bloku, což však není vlastník dožadující se správnosti zápisu v evidenci půdy.

5. Z těchto důvodů nemá vlastník, který inicioval zahájení řízení, oprávnění podat námitku do oznámení o provedení aktualizace evidence půdy v řízení zahájeném z moci úřední, jehož není účastníkem. Správní orgán v tomto případě nerozhoduje o právech a povinnostech soukromoprávních subjektů mezi sebou. Žaloba 6. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí.

7. Žalobce zrekapituloval průběh řízení před správními orgány včetně své argumentace a dále uvedl, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, protože žalovaný nevypořádal všechny odvolací námitky.

8. Žalobce nesouhlasí s tím, že by účelem vedení evidence půdy bylo ověřování údajů pro dotační řízení, a proto by nemohla být aktualizací evidence půdy dotčena práva vlastníka pozemku. Takový výklad je v rozporu s ochranou vlastnického práva. Užívací právo k zemědělskému pozemku nemůže stát vně vlastnického práva a nemůže s ním být disponováno, aniž by to bylo podloženo právním jednáním vlastníka. Vlastník má právo na ochranu proti veškerým zásahům do všech atributů svého vlastnického práva, tedy má i právo, aby jako uživatel jím vlastněné půdy nebyla zapsána osoba, která nedisponuje platným právním důvodem užívání. Už samotný nesouhlas vlastníka s evidováním určité osoby jako uživatele pozemku zakládá rušení vlastnického práva. Správní orgány se nedostatečně zabývaly otázkou, zda zapsaný uživatel disponuje platným právním důvodem užívání. To se bezprostředně týká právního zájmu vlastníka, který proto má právo se k tomu vyjadřovat, účastnit se správního řízení a podílet se na dokazování.

9. Žalovaný opomenul námitku žalobce, že chybné údaje v evidenci půdy způsobují dotčení vlastnického práva k pozemku tím, že umožňují neoprávněné čerpání dotací. Žalobce není povinen strpět, aby se někdo vydával za uživatele jeho půdy.

10. V dané věci nebylo prokázáno, že vlastnické právo žalobce nebylo správním řízením nijak dotčeno, a proto se na něj vztáhne vyvratitelná domněnka účastenství dle § 28 odst. 1 správního řádu.

11. Žalobce proto má za to, že je účastníkem řízení. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

13. Žalovaný poukázal na to, že žalobce nijak nespecifikoval, jaké jeho námitky měl opomenout vypořádat.

14. Žalovaný odkázal na předchozí rozhodnutí týkající se účastenství žalobce, nejnověji na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2024 č.j. 10 A 51/2024–38.

15. Hlavním účelem evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů je vytvoření podkladů pro kontrolu správnosti údajů uvedených v žádosti o dotaci a ke kontrole plnění podmínek dotace. Rozhodnutí o aktualizaci evidence půdy předurčuje výsledek rozhodování o poskytnutí dotace a dotčena zápisem je osoba, která žádala o poskytnutí dotace, což však není vlastník.

16. Posouzení právního důvodu užívání nemá povahu autoritativního rozhodnutí ve věci sporu mezi účastníky řízení o jejich právech a povinnostech. Vlastníci užívaných pozemků mohou být řízením přímo dotčeni na svých právech nebo povinnostech pouze tehdy, pokud sami žádají o provedení aktualizace evidence půdy. Naopak vlastníci, kteří půdu neužívají a nežádají dotace, nemohou být přímo dotčeni na svých právech. Do evidence může být zapsána i osoba bez právního důvodu užívání. Zahrnování vlastníků zemědělských pozemků do řízení není ani prakticky možné a znamenalo by významné prodloužení správních řízení vedených prvostupňovým orgánem. Pokud má žalobce dojem, že někdo jeho půdu užívá neoprávněně, měl by se bránit před civilními soudy. Nadto, dosavadní uživatel v době řízení disponoval právním důvodem užívání. Další podání účastníků 17. V replice ze dne 10. 10. 2024 žalobce uvedl, že užívací právo jiné osoby je odvozeno od vlastnického práva vlastníka, a vlastník není povinen trpět užívání svého pozemku nepravým uživatelem. Ohledně záznamu v evidenci půdy neplatí presumpce správnosti a právní důvod užívání musí být přezkoumán při jakékoli aktualizaci. Na základě zápisu nepravého uživatele do evidence půdy dochází k přímému zásahu do vlastnického práva, který není povinen takový protiprávní stav strpět. Není ani pravdou, že by námitku proti zápisu mohl podat pouze uživatel, nebo že by do evidence mohla být zapsána i osoba bez právního důvodu užívání. Řízení o aktualizaci evidence půdy je striktně formální a sporný právní důvod užívání je prokazován dokladem a nelze na něj usuzovat z jiných skutečností.

18. Žalovaný ve vyjádření ze dne 28. 11. 2024 zdůraznil, že účelem řízení je zápis a aktualizace údaje v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a prvostupňový orgán je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu nezbytném pro jeho úkon. Zápis do evidence půdy má čistě deklaratorní charakter a správní orgány si činí pouze předběžný úsudek o platnosti či neplatnosti předložených právních důvodů užívání. Rozhodnutím prvostupňového orgánu nemůže dojít k zásahu do vlastnického práva, jelikož o něm není rozhodováno. Vlastník může podat podnět k prvostupňovému orgánu v případě nesouhlasu se zápisem osoby jako uživatele, ale nemůže vyvolat řízení, jehož výsledkem by byl zapsán nový uživatel, tedy nemůže hájit zájmy třetích osob. Vlastník může pouze vyvolat řízení, které přezkoumává platnost již existujícího zápisu. Předmětem řízení ani není kontrola správnosti dřívějšího zápisu. Podnět vlastníka je privilegovaný z toho důvodu, že je u něj největší pravděpodobnost, že disponuje dokumenty, které jsou schopny zajistit kontrolu zákonnosti a správnosti provedeného zápisu a zajištění souladu se skutečností. Rozhodnutí o vyřazení uživatele z evidence půdy však nemá vliv na práva vlastníka. Vlastník není účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, protože řízení nebylo zahájeno na jeho žádost, ale z moci úřední. Není však ani účastníkem dle § 27 odst. 2 správního řádu, jelikož rozhodnutí o provedení aktualizace evidence půdy neřeší práva vlastníků pozemků ani se jich nedotýká. Posouzení věci Městským soudem v Praze 19. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí.

20. Soud rozhodl bez nařízení jednání, jelikož žalobce s tímto postupem i přes poučení soudem nevyslovil nesouhlas a žalovaný s ním ve vyjádření k žalobě výslovně souhlasil (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS 9 Afs 8/2008, č. 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009).

21. Žaloba není důvodná.

22. Soud předesílá, že u zdejšího soudu již byla řešena obdobná žaloba týkající se účastenství žalobce v řízení o provedení aktualizace evidence půdy podle uživatelských vztahů, o které bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 8. 2024 č.j. 10 A 51/2024–38, na nějž soud odkazuje.

23. Mezi stranami je spor o to, zda žalobce (jakožto spoluvlastník pozemků, jichž se věc týká) měl být účastníkem řízení o provedení aktualizace evidence půdy podle uživatelských vztahů, vedeného prvostupňovým orgánem dle § 3g odst. 8 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, pod sp. zn. 24/662/EPU/2/0012530.

24. Úvodem právního hodnocení soud předesílá, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Žalobce dovozuje tuto vadu z toho, že žalovaný nevypořádal všechny odvolací námitky, ale nespecifikoval ani jednu z nich. Zkopírování několika stran odvolání do textu žaloby nelze za takovou specifikaci považovat, jelikož soud není povinen, ale ani oprávněn dotvářet za žalobce jeho argumentaci (např. rozsudek rozšířeného senátu NSS 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS z 24. 8. 2010). K takto neurčitému žalobnímu bodu proto soud jen obecně podotýká, že žalovaný zareagoval na všechny žalobcovy zásadní odvolací námitky, ať už se týkaly průběhu řízení nebo tvrzeného dotčení jeho práv, a z napadeného rozhodnutí je zřejmé, proč žalobcova odvolací argumentace neobstála.

25. Zákon o zemědělství, který představuje zvláštní zákon upravující evidenci půdy, nevymezuje okruh účastníků řízení, a proto je zapotřebí aplikovat obecnou úpravu obsaženou v § 27 správního řádu. Podle tohoto ustanovení účastníky řízení jsou a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají (odst. 1). Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech (odst. 2).

26. Evidence využití půdy podle § 3a odst. 1 zákona o zemědělství slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a) zákona o zemědělství, ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně, pro evidenci pěstování máku setého a konopí a pro evidenci území určeného k řízeným rozlivům povodní. Zdejší soud v rozsudku 18 A 8/2020 z 3. 2. 2021 vyložil, že „[e]vidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů je tedy určitým záznamem zákonem stanovených informací o půdních blocích, jenž slouží ke zjednodušení a urychlení poskytování dotací a kontrole jejich plnění, a to tím, že správní orgán při poskytování dotací vychází z informací, které jsou do této evidence zapsány na základě průkazných dokladů předložených příslušnou osobou.“ 27. Podle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství Fond může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence půdy, popřípadě k úplnému vynětí z evidence půdy; takový postup Fond zahájí vždy, podá–li k tomu podnět vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku. Fond vyzve dotčené uživatele k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné vynětí z evidence půdy, podle tohoto odstavce přiměřeně. Právní účinky změny v evidenci půdy provedené na základě tohoto odstavce nastávají dnem následujícím po dni, kdy Fond zahájil postup podle tohoto odstavce, nebo jestliže ze zjištěných důkazů nevyplývá, že nastanou později. Již ze samotné dikce zákona vyplývá, že účastenství žalobce na základě § 27 odst. 1 písm. a) v tomto případě v úvahu vůbec nepřichází, neboť se nejedná o řízení o žádosti, nýbrž o podnětu, a žalobce není žadatelem.

28. Povahou aktualizace evidence podle § 3g zákona o zemědělství se správní soudy zabývaly již mnohokrát. Z této judikatury vyplývá, že aktualizace evidence má místo tehdy, pokud je vzhledem ke konkrétním, zejména skutkovým okolnostem uváděn stav evidence a zapsaných uživatelů do souladu s realitou. Řízení podle § 3g odst. 8 je přitom třeba odlišit od řízení podle § 3g odst. 1 až 6 zákona, které se zahajuje na základě toho, že uživatel ohlásí Fondu změnu některé skutečnosti zaznamenané v evidenci půdy, např. změnu průběhu hranice DPB, změnu uživatele DPB či ukončení jeho užívání. Jde o dvě odlišná řízení s odlišným předmětem.

29. Domáhá–li se zemědělec zápisu do evidence půdy oproti jinému již zapsanému uživateli, postupuje se dle § 3g odst. 1 až 6 zákona o zemědělství (srov. rozsudek NSS 3 As 187/2014 z 9. 7. 2015 či 2 As 20/2016 z 22. 3. 2016). Zákon o zemědělství v § 3g odst. 2 dokonce přímo uvádí, že se postupuje dle § 141 odst. 4 správního řádu, který upravuje sporné řízení. V případě rozporu mezi dvěma uživateli, kteří se domáhají zápisu do evidence půdy, má výsledek řízení dopad do práv obou těchto uživatelů, jelikož takové rozhodnutí předurčuje výsledek rozhodování o poskytnutí dotace (srov. rozsudek zdejšího soudu 11 Ca 143/2008–35, č. 980/2006 Sb. NSS z 30. 4. 2009). Pouze v případě, že by se vlastník sám domáhal zápisu do evidence proti jinému uživateli, by byl účastníkem řízení. Nikoliv však z titulu vlastnictví pozemku, ale z titulu ohlašovatele změny uživatele pozemku. V případě řízení dle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství je však situace odlišná. V tomto řízení totiž nejde o spor mezi dvěma zemědělci, kteří se domáhají změny zápisu. Jak plyne z citovaného ustanovení, jeho předmětem je kontrola a zajištění souladu evidence se skutečností.

30. Nyní posuzované řízení zahájil prvostupňový orgán z moci úřední na základě podnětu žalobce, a ani žalobce netvrdí, že by se v něm domáhal zápisu sebe sama jako uživatele sporných DPB do evidence. Stejně jako v případě řízení dle § 3g odst. 1 až 6 zákona o zemědělství není vlastník pozemku účastníkem řízení jen z titulu svého vlastnického práva, jelikož ze samotného zápisu odlišné osoby jakožto uživatele, vlastníkovi neplynou žádná práva ani povinnosti. V řízení dle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství nezasáhne povolení či nepovolení zápisu jiné osoby jako uživatele do evidence do práv vlastníka pozemku. Ať už totiž bude do evidence půdy zapsán kdokoliv (osoba odlišná od vlastníka), vlastník bude stále vlastníkem daného pozemku a zároveň nebude oprávněn k čerpání dotace, jelikož ji může čerpat pouze uživatel zapsaný do evidence půdy. Z toho plyne, že výsledek posuzovaného řízení není způsobilý žalobci založit, změnit či zrušit jeho práva nebo povinnosti či deklarovat, že určité právo má nebo nemá. Tyto skutečnosti žalovaný žalobci v napadeném rozhodnutí vysvětlil, a tyto důvody z jeho argumentace jasně vyplývají [účastenství dle písmene a) pak pojmově vůbec nepřichází v úvahu, jelikož řízení nebylo zahájeno na ničí žádost].

31. Pokud jde o účastenství podle 27 odst. 2 správního řádu, nestačí jakákoliv intenzita dotčení práv nebo povinností dané osoby, ale musí se jednat o dotčení přímé. Nepostačí tak dotčení nepřímo prostřednictvím jiné právní skutečnosti, do které se obsah rozhodnutí příslušného správního orgánu promítne a která se teprve postavení dotčené osoby přímo dotkne. Rozhodnutím, ke kterému se váže možnost přímého dotčení práv nebo povinností dotčených osob, je přitom zřejmě rozhodnutí, kterým by z hlediska jeho účelu a cíle, pro které bylo zahájeno, řízení mělo skončit, a to podle toho, zda se jedná o řízení o žádosti nebo z moci úřední (srov. Potěšil, L. – Hejč, D. – Riegel, F. Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 148.). Jedná–li se o řízení o žádosti, potom z pohledu žadatele půjde o rozhodnutí, kterým se této žádosti plně vyhoví, a jedná–li se o řízení z moci úřední, potom z pohledu příslušného správního orgánu půjde o rozhodnutí o uložení povinnosti nebo o odnětí práva (srov. Vedral J. Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: Bova Polygon, 2012, s. 330 a 332.). Vzhledem k účelu řízení o evidenci půdy, jak byl nastíněn výše, je zřejmé, že vlastník, který není v evidenci zapsán jako uživatel půdy, a nemůže proto žádat o poskytnutí dotace, a ani o tento zápis nežádá, nemůže být na svých právech výsledkem řízení podle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství přímo dotčen.

32. Žalobce rovněž s poukazem na § 28 odst. 1 správního řádu namítá, že v pochybnostech s ním mělo být jednáno jako s účastníkem řízení. Dle tohoto ustanovení platí, že za účastníka řízení bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že jím je, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastnicí se o něm vyrozumí. Postup podle předchozí věty nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci. Výkladem pojmu „pochybnosti“ se zabýval NSS v rozsudku 2 As 8/2008–39, č. 1657/2008 Sb. z 19. 5. 2008, kde uvedl, že pochybnosti především nemohou být dány tam, kde je otázka účastenství určité osoby řešena výslovně přímo v zákonném ustanovení, a není proto třeba provádět jakékoli právní hodnocení věci nad rámec prosté aplikace normy. V případě opačném, a dále vždy, kdy je pro vyhodnocení otázky účastenství nutno provést jakékoli skutkové šetření, jde již o odstraňování nejistoty, a pochybnosti tedy existují. Vzhledem k výše popsanému zásadnímu významu určení okruhu účastníků správního řízení pro zákonnost jeho dalšího průběhu je však nutno případy, kdy usnesení vydáváno nebude, vážit s maximální obezřetností a spíše zdrženlivě; ve sporných případech je lépe postupovat cestou poskytnutí větší ochrany potenciálních práv osoby, která se účastenství domáhá, tedy vydat usnesení.

33. V posuzované věci, přestože skutečnost, že žalobce není účastníkem řízení, vyplývala ze zákona, a prvostupňový správní orgán nemusel doplňovat skutková šetření, se nejednalo o otázku triviální, zákonem výslovně upravenou, proto dle názoru zdejšího soudu pochybnosti o účastenství existovaly. Soud však již nesouhlasí s žalobcem, že s ním měl prvostupňový správní orgán jednat po celou dobu řízení jako s jeho účastníkem. Existovaly–li pochybnosti, měl prvostupňový orgán postupovat dle § 28 odst. 1 správního řádu a o účastenství žalobce rozhodnout usnesením, proti kterému by se žalobce mohl bránit odvoláním (§ 28 odst. 2 správního řádu). O účastenství žalobce prvostupňový orgán rozhodl, a to prvostupňovým rozhodnutím. Tato námitka žalobce proto není důvodná.

34. Nakonec soud podotýká, že předmětem napadeného rozhodnutí je toliko posouzení otázky, zda je žalobce účastníkem daného řízení. Soud proto nemůže přezkoumávat jiné kroky prvostupňového orgánu v řízení, např. jak měl prvostupňový orgán rozhodnout či obecně postupovat vůči nynější osobě zúčastněné na řízení. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 35. Na základě všech shora uvedených skutečností soud neshledal důvodným žádný z předestřených žalobních bodů, ani neshledal žádnou vadu, k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti a pro kterou by bylo třeba napadené rozhodnutí zrušit, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

36. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s; žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nevznikly.

Poučení

Předmět řízení Napadené rozhodnutí Žaloba Vyjádření žalovaného Další podání účastníků Posouzení věci Městským soudem v Praze Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení