6 A 67/2024–32

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: P. N. bytem XXX zastoupený advokátem Mgr. Ing. Petrem Křížákem, MBA, LL.M. sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2024, č. j.: MZE–2724/2024–14141, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 17. 6. 2024, č. j.: MZE–2724/2024–14141, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 11 228 Kč do jednoho (1) měsíce od právní moci rozsudku do rukou Mgr. Ing. Petra Křížáka, MBA, LL.M., advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho odvolání proti 8 rozhodnutím Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 31. 8. 2023, ve správním řízení bylo žalobci uloženo vrácení části poskytnutých finančních prostředků ve výši uvedené ve výrocích prvostupňových správních rozhodnutí. Dotace byly poskytnuty na opatření Jednotná platba na plochu zemědělské půdy, platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, platby na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností, a platby na přechodné vnitrostátní podpory, vše za roky 2020 a 2021.

2. Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu, domáhal se jejich zrušení, včetně zrušení prvostupňových rozhodnutí, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě uplatnil tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu vázán. Rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, k tomu cituje obecně známou judikaturu. Poměrně velice obecně pouze uvádí, že odůvodnění rozhodnutí je na dvou stranách textu, konkrétněji uvádí nevypořádání námitky z doplnění odvolání, že sady jsou každoročně kontrolovány společností ABCERT, která kontroluje i dodržování všech legislativních předpisů a soukromoprávních standardů, přičemž tato společnost žádné nedostatky nezjistila.

3. Dále žalobce namítá, že z výskytu náletových dřevin v příkmenném pásu nelze dojít k závěru, že pásy jsou neobhospodařovány, neboť některé dřeviny mohou vyrůst velice rychle v průběhu několika měsíců (ptačí zob do výše jednoho metru během roku, dále růže šípková, bez černý, svída krvavá). Touto námitkou se podle jeho názoru žalovaný nezabýval. K faktuře ze dne 17. 5. 2022, č. 202205 uvádí, že není zřetel, z jakých důvodů na ni žalovaný nebral zřetel, odůvodnění považuje za nedostatečné ohledně argumentací kontrolou a deklarací v jednotné žádosti.

4. Další žalobní bod směřuje do zpochybnění fotodokumentace, uvádí, že kontrola byla prováděna na místě náhodného výběru a na ploše, kterou žalobce nepokosil. Na fotografiích není vyobrazena celá plocha sadů, ale pouze část.

5. V dalším žalobním bodě namítá, že byla porušena zásada proporcionality, cituje z odůvodnění, namítá, že jeho námitku žalovaný vztahuje pouze k jednomu prvostupňovému rozhodnutí, ač žalobce podal odvolání proti všem osmi rozhodnutím, kdy cituje jejich výroky. Konkrétněji tuto argumentaci nerozvádí.

6. Žalovaný navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout, přičemž obsahově poukazoval na odůvodnění správních aktů a proběhlé správní řízení. Důvodem pro vrácení vyplacených finančních prostředků byla předeklarace u dílu půdního bloku i. č. 810–0900 6902/1 s kulturou sad na ploše 23,31 ha, u které při kontrole na místě bylo zjištěno, že tato plocha je dlouhodobě neobhospodařovaná, byla pořízena i fotodokumentace. Žalovaný sloučil osm řízení vedených u Státního zemědělského intervenčního fondu v jedno společné řízení, podklady u všech osmi řízení byly shodné, podaná odvolání byla obsahově se překrývající. Ohledně kontroly subjektem ABCERT uvádí, že tento subjekt nemůže ověřovat způsobilé plochy pro dotace z evropských fondů, ale podmínky podle zákona č. 242/2000 Sb. Náletové dřeviny, jak plyne i z fotodokumentace, dosahovaly do výše korun ovocných stromů, z čehož lze usuzovat, že příkmenné pásy nebyly obhospodařovány minimálně dva roky. K namítané faktuře uvádí, že ji nelze považovat za relevantní důkaz, kdy kontrola namístě zjistila skutečný stav plochy v terénu a porovnává ho s deklarací plochy v žádosti o dotaci. Porušení podmínek plyne z této kontroly a pořízené fotodokumentace, což nemůže zvrátit doložená faktura, která neosvědčuje zemědělské obhospodařování. K námitce neuplatnění zásady proporcionality poukázal žalovaný na to, že při stanování výše sankcí je vázán přímo použitelnými předpisy Evropské unie a nemá prostor pro správní uvážení.

7. V odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí (toto odůvodnění je v podstatných bodech stejné, jako u dalších sedmi rozhodnutí) je uvedeno, že žalobci byla dotace poskytnuta a vyplacena. Následně byly kontrolou (dne 2. 12. 2022) zjištěny známky dlouhodobého neobhospodařování zemědělské plochy, o tom byl sepsán protokol, proti němuž podal žalobce námitky, ty byly zamítnuty. Kontrolou byly zjištěny známky dlouhodobého neobhospodařování v příkmenných pásech ovocných stromů a na části sadu, i v meziřadí, na výměře 23,10 ha (nacházely se zde náletové dřeviny různého stáří, mininálně od roku 2020, odkdy tyto příkmenné pásy nebyly vůbec mechanicky udržovány, neboť sečení probíhalo pouze v meziřadí, a to ještě ne na celé ploše kontrolované plochy). Tyto skutečnosti byly zjištěny vizuálním ověřením stavu porostu v terénu a z něho pořízenou fotodokumentací (patrný výskyt stařiny, plevelných rostlin, náletových stromů a keřů, v době kontroly bez známek zemědělského obhospodařování), na několika plochách bylo nalezeno několik trvalých prvků (úly, maringotka a posed). Dále byly tyto skutečnosti zjištěny z ortofotomap (kromě již uvedených zjištění z kontroly a fotodokumentace). Bylo tak nařízeno vrácení části platby ve výši 44,52% (platba byla poskytnuta na 74,99 ha, nezpůsobilá výměra činí 23,10 ha).

8. Proti rozhodnutím podal žalobce blanketní odvolání, které později odůvodnil. V odůvodnění odvolání uvedl, že nesouhlasí se zjištěním, že příkmenné pásy nebyly udržovány, kdy ty byly posekány křovinořezem dne 17. 5. 2022, což dokazuje faktura ze dne 17. 5. 2022. Dále nesouhlasil se zjištěním náletových dřevin, uvedl, že v roce 2022 byl proveden velký řez snížení korun stromů, náletové dřeviny mohou vyrůst rychle. Je zde namítnuto, že plochy jsou kontrolovány subjektem ABCERT. Namítl, že rozhodnutí nerespektuje zásadu proporcionality. Tato část je v podaných odvoláních uvedena tak, že žalobce uvádí, že „Žadatel má za to, že uložená povinnost vrátit dotaci ve výši xxx Kč je v rozporu se zásadou proporcionality…“, přičemž částka se liší, jinak je text bez změny, vždy je odkázáno na týž rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2022, čj. 4 Afs 253/2020–31.

9. V odůvodnění napadeného správního rozhodnutí je uvedeno, že kontrolou bylo zjištěno na půdním bloku i. č. 810–0900 6902/1 o rozloze 23,31 ha, že se nejedná o zemědělsky obhospodařovanou půdu s trvalou kulturou, která je rovnoměrně a souvisle osázena ovocnými stromy, pro platbu SAPS v letech 2020 a 2021 byla snížena deklarovaná výměra o 0,15 ha, jelikož se jednalo o plochu, na níž nemohla být vyplacena dotace. K námitce nedodržení principu proporcionality je citováno ust. čl. 19a nařízení Komise č. 640/2014, kdy z něj vyplývá snížení podpory o 1,5 násobek zjištěného rozdílu, sankce nesmí být vyšší než 100% částek na základě ohlášené plochy. Proto prostor pro snížení sankce nebyl dán, neboť se jedná o přímo stanovený postup. K doložené faktuře je uvedeno, že ta není hodnověrným důkazem o tom, že předmětná plocha byla zemědělsky obhospodařovaná. Plocha byla ověřena kontrolou na místě, tou bylo prokazatelně zjištěno, že se na ploše nachází dlouhodobě neobhospodařovaná plocha. Dále jsou citovány právní normy, na jejichž základě došlo k vydání rozhodnutí, které nejsou napadeny žalobními body.

10. Součástí správního spisu je dále protokol o kontrole, včetně příloh (zejména fotodokumentace).

11. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

12. Podle názoru soudu napadené rozhodnutí nereagovalo na všechny odvolací námitky, které žalobce v doplnění odvolání uváděl, přičemž na některé reagovalo nesprávně, a to je důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí pro vady řízení. Pokud žalobce v žalobě poukazuje na počet stránek odůvodnění napadeného rozhodnutí, to by ještě samo o sobě nemuselo znamenat namítanou nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Soud obecně uvádí, že prvostupňové a správní rozhodnutí tvoří v tomto případě jeden celek, odvolací rozhodnutí pak především musí reagovat na uplatněné odvolací důvody. Rozsah odůvodnění odvolacího správního rozhodnutí pak závisí na rozsáhlosti odvolací argumentace, není přitom nutné, aby v případě, kdy se žalovaný ztotožní se skutkovými zjištěními prvostupňového správního úřadu, tato skutková zjištění znovu opisoval. Podle názoru soudu odůvodnění napadeného rozhodnutí rekapituluje posouzení věci prvostupňovým správním úřadem a reaguje na některé důvody odvolání, s výjimkami uvedenými dále. Některé odvolací důvody však zůstaly nevypořádány. Ačkoliv tedy prvostupňové a napadené rozhodnutí činí jeden celek, takový závěr platí však o skutkových zjištěních a právním hodnocení, nikoliv v tom směru, že by žalovaný v napadeném rozhodnutí nemusel reagovat na to, co účastník řízení namítá. Je pochopitelně pravda, že není nutné reagovat na úplně všechny námitky, pokud odůvodnění má svou strukturu a logiku a když je zjevné, že odvolací důvody pouze neustále opakují již posouzené. Na druhou stranu je nutné trvat na tom, aby podstatné důvody, které účastník v podaném odvolání namítá, byly vypořádány, a to i přes skutečnost, že po právní stránce se věc jeví jako jasná.

13. Konkrétněji žalobce uvádí, že se odůvodnění nevypořádalo s jeho odvolací námitkou týkající se kontroly ekologického hospodaření a bioprodukce subjektem ABCERT. V doplnění odvolání žalobce uváděl, že rozhodnutí se s touto kontrolou nevypořádalo, v odůvodnění napadeného rozhodnutí k této odvolací námitce nelze nalézt konkrétní stanovisko, to uvedl žalovaný až ve vyjádření k žalobě. V tomto směru se jedná o nedůslednost a neúplnost odůvodnění napadeného rozhodnutí, která sama o sobě nemusí způsobovat jeho nepřezkoumatelnost, nicméně aspoň určitým jednoduchým argumentem být vypořádáno mělo. Odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí se opírá o skutková zjištění jiná (kontrola na místě, fotodokumentace, použití ortofotomap), proto by na námitku, která tato zjištění obsahově rozporuje, mělo být reagováno. Samotné hodnocení podkladů je pak pochopitelně až věcí úvahy žalovaného, přičemž obecně soud souhlasí s právním názorem žalovaného, který uvedl ve vyjádření k žalobě, že tento subjekt není oprávněn kontrolovat oprávněnost použití dotace (vydává certifikaci k ekologickému hospodaření a bioprodukci, nekontroluje konkrétní podmínky poskytnuté dotace). Soud tak uzavírá, že tato námitka v odvolacím řízení vypořádána nebyla, ač napadá skutková zjištění, na nichž právní posouzení stojí.

14. V dalším žalobním bodě žalobce namítal, že se rozhodnutí nevypořádalo s jeho námitkou, že náletové dřeviny v příkmenném pásu mohou rychle vyrůst (konkrétněji poukazuje na ptačí zob, který může vyrůst během roku až do výše jednoho metru). Rychlý růst náletových dřevin žalobce v doplnění odvolání uváděl, námitku o růstu ptačího zobu nikoliv. V odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž tato odvolací námitka přímo zmíněna není, v tomto směru se jedná rovněž o nedůslednost. V odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí je pak výslovně uvedeno, že z kontroly na místě byly zjištěny náletové dřeviny různého stáří, a to minimálně od roku 2020, odkdy pásy nebyly vůbec mechanicky udržovány, neboť sečení probíhalo pouze v meziřadí, a to ani ne na celé ploše, odkázáno je na fotodokumentaci. Podle názoru soudu skutečnosti uvedené v prvostupňovém správním rozhodnutí dostatečně objasňují, proč se při kontrole nejednalo o náletové dřeviny, které mohou vyrůst v průběhu roku (tedy zřejmě roku 2022, ač to není z žaloby patrné, když se jednalo o vrácení dotace mj. za rok 2021 a kontrola proběhla v prosinci 2022). Jsou zde uvedeny důvody, proč tomu tak není (zjištění těchto dřevin a jejich posouzení, včetně posouzení jejich stáří, žádné mechanické udržování od roku 2020). Tato argumentace je logická a je na žalovaném, aby posoudil, zda jej může odvolací námitka vyvrátit, a to v obecnosti, s jakou byla v odvolacím řízení uplatněna (námitku ptačího zobu a rychlosti jeho růstu žalobce přímo v odvolání neuváděl, takže v tomto směru jeho námitka nedostatečného odůvodnění nemá místa).

15. Pokud žalobce namítá, že správní úřady nevycházely z faktury č. 202205, kterou předkládal k doplnění odvolání, pak v odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, že tato faktura nedokazuje hodnověrně, že plocha byla zemědělsky obhospodařovaná, a porovnává jej se stavem terénu v době kontroly. Soud s takovým hodnocením souhlasí – žalobcem předložená faktura skutečnost zemědělského obhospodařování dostatečně neprokazuje v celém rozsahu zjištěných nedostatků, je poměrně obecná (za práce křovinořezem v sadu Tušimice), a nekoresponduje se zjištěním v době kontroly. Tato faktura ve vztahu k ostatním podkladům tak hodnocena byla, nelze tak souhlasit s žalobním bodem, že není uvedeno, s čím byla porovnávána. Pokud žalobce v žalobním bodě namítá, že takové hodnocení není dostatečné a přesvědčivé, pak podle názoru soudu tomu tak není – faktura je hodnocena s ohledem na její obsah a s ohledem na ostatní další podklady, jimiž v tomto typu řízení musí být zejména kontrola na místě a k tomu pořízená fotodokumentace.

16. V dalším žalobním bodě žalobce k pořízené fotodokumentaci namítá, že kontrola byla prováděna na místě náhodného výběru a na ploše, kterou žalobce nepokosil, a že na ní není vyobrazena celá část sadů. Tato jeho námitka neodpovídá protokolu o kontrole. Z něj plyne, že kontrolní zjištění se týkalo dílu půdního bloku, v němž byly nalezeny dlouhodobě neobhospodařované příkmenné pásy a některá meziřadí, byly zde nalezeny i trvalé prvky, ty byly nalezeny pouze na dílu půdního bloku, ke zjištěním byla pořízena fotodokumentace. Z ničeho tak neplyne, že by byla kontrolována pouze část plochy, které se týkají zjištění nedostatky. Pokud nebyla fotodokumentace pořízena na celou část sadu (tedy na část, jíž se týká napadené rozhodnutí – pozn. soudu, neboť věc je vymezena tak, že žalobce je nucen vrátit část poskytnuté dotace za část ploch, kde byly zjištěny nedostatky), pak žalobce neuvádí, která konkrétní část této plochy zdokumentována nebyla, a která by tak prokazovala jeho tvrzení, že na těchto částech pozemků byla pravidla dodržována. Za tohoto stavu tak soud vychází z kontrolních zjištění, která byla součástí protokolu o kontrole, a která byla vzata za podklad pro vydané rozhodnutí, a která o žádné části příslušné plochy půdního bloku nehovoří. Pokud není pořízena fotodokumentace celého půdního bloku, pak se jedná v průběhu kontroly o běžný postup, kdy jsou pořizovány pouze částečné fotodokumentace, úplná fotodokumentace není reálně na místě proveditelná. Jak již bylo uvedeno, žalobce neuvádí, kterou konkrétní část půdního bloku fotodokumentace nepokrývá a jaký to má vliv na skutkové zjištění. Za tohoto stavu tak soud uzavírá, že běžně není fotodokumentace na místě samém pořizována na celou kontrolovanou plochu, neboť fotodokumentace je pouze jedním z možných zjištění prováděných při kontrole. Pokud kontrolní protokol je vyhotoven na příslušnou část půdního bloku, jíž se poté týkalo napadené rozhodnutí, nemusí být tato část zcela shodná s pořízenou fotodokumentací, pokud je zjištění provedeno jinak, což v tomto případě bylo.

17. Pokud žalobce v tomto žalobním bodě cituje ze svého odvolání a uvádí, že se žalovaný přímo touto námitkou nevypořádal, pak soud uvádí, že je patrné, že žalovaný vycházel ze zjištění prvostupňového správního úřadu. Část doplnění odvolání, které žalobce cituje v žalobě, pak se ovšem shora uvedeného odstavce netýká, tuto argumentaci uvádí žalobce až v žalobě. V citované části odvolání žalobce namítá, že se žalovaný nevypořádal s jeho námitkou o ponechání 5 – 10 % nepokosené plochy podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., a že právě na tuto část byla zaměřena fotodokumentace. Tato část jeho odvolání skutečně není v odůvodnění napadeného rozhodnutí nijak zmíněna, žalovaný se k ní vyjadřuje až ve vyjádření k podané žalobě. V tomto směru odůvodnění rozhodnutí není úplné a nevyčerpává důvody podaného odvolání. Proto je nutné tuto námitku posoudit v odvolacím řízení, a to i s ohledem na její právní posouzení celé věci.

18. V poslední části žalobce namítá obecně, že nebylo přihlédnuto při rozhodování k zásadě proporcionality. Tato část žalobního bodu je velice obecná, nicméně je nutné uvést, že rovněž odůvodnění napadeného rozhodnutí není příliš rozvedeno. Žalobce v této části žaloby poukazuje (shodně jako v podaném odvolání) na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2022, čj. 4 Afs 253/2020–31. Ve věci posuzované Nejvyšším správním soudem bylo poskytovateli dotace vytknuto, že neposuzoval přiměřenost, ač to právní norma nepřipouštěla. V tom je situace táž, jako v této posuzované věci, a byla by sama o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, neboť žalovaný vychází ze svého právního názoru, který je v rozporu s touto judikaturou, aniž by tento svůj jiný právní názor nějak konkrétněji zdůvodňoval. Právní názor Nejvyššího správního soudu ze shora uvedeného rozhodnutí byl dále dotvořen další judikaturou, proto je nutné ji rovněž vzít v úvahu. Soud tak při posouzení tohoto žalobního bodu poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2024, čj. 4 Afs 382/2023–43, který projednával obdobnou právní argumentaci, a který neaplikoval shora uvedený dřívější rozsudek Nejvyššího správního soudu bez ohledu na skutkové okolnosti věci. Takové posouzení však prozatím ze strany žalovaného provedeno nebylo.

19. V této věci žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí k námitce nedodržení pravidel proporcionality uvedl, že vzhledem k aplikovaným právním normám snížení výše sankce není možné, což v obecné rovině nerespektuje žalobcem v podaném doplnění odvolání zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu. Jak bylo shora uvedeno, tento právní názor je nutné dále precizovat, a to s ohledem na další judikaturu, tedy zejména v tom smyslu, jaké jsou skutkové okolnosti věci. Vzhledem k tomu, že se jedná o posun v judikatuře, měl by se v tomto směru argumentačně vymezit i žalobce, a to nikoliv obecným poukazem na judikaturu. Prozatím má soud za to, že žalobce nevznesl konkrétní skutečnosti, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vrácení části dotace, a konkrétně se tak nedomáhal snížení tohoto odvodu s tvrzenými důvody pro takový postup (jak by odpovídalo rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2024, čj. 4 Afs 382/2023–43), na druhou stranu, jak již bylo rovněž shora uvedeno, žalovaný na tuto námitku v odůvodnění napadeného rozhodnutí reagoval rovněž velice obecně, ale hlavně nesprávně, neboť jeho názor je v rozporu s judikaturou.

20. Další část tohoto žalobního bodu, kde je v odůvodnění uvedena částka xxx Kč jako částka vrácení části dotace, což skutečně odpovídá podanému doplnění odvolání pouze proti jednomu prvostupňovému správnímu rozhodnutí, nikoliv proti dalším sedmi, které žalovaný spojil do společného řízení, soud posoudil takto. Žalovaný byl povinen se zabývat i dalšími odvoláními, pokud napadené rozhodnutí je pouze jedno; odvolací věc tak zahrnuje i dalších sedm podaných odvolání. V tomto směru je odůvodnění napadeného rozhodnutí nedostatečné. Žalobce v podaných odvoláních uvedl formulaci: „„Žadatel má za to, že uložená povinnost vrátit dotaci ve výši xxx Kč je v rozporu se zásadou proporcionality…“, přičemž částka se liší, jinak je text bez změny, vždy je odkázáno na týž rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2022, čj. 4 Afs 253/2020–31), tomu by mělo odpovídat i odůvodnění napadeného rozhodnutí. Do budoucna by tak rozhodně měla být věnována větší pečlivost vyhotovení odůvodnění rozhodnutí (zejména v případech, kdy je řízení spojeno a je rozhodováno o více odvoláních, v nichž se mohou lišit částky), nicméně podle názoru soudu, pokud by v tomto konkrétním případě tam tato částka nebyla uvedena vůbec, neměnilo by to nic na závěru a argumentaci odůvodnění. Uvedení této částky, která nevyčerpává všechna podaná odvolání a výroky všech prvostupňových správních rozhodnutí, tak má soud v tomto případě za nadbytečné, neměnící smysl argumentace. Sám o sobě by tak tento žalobní bod důvodný nebyl, nicméně s ohledem na další žalobní body soud uvádí, že v dalším řízení by odůvodnění správního rozhodnutí mělo vyčerpávat celou věc (pokud byla věc spojena s dalšími, je nutné vyčerpat odvolání proti všem prvostupňovým správním rozhodnutím, tedy když se cituje z podaného odvolání, musí se citovat ze všech podaných odvoláních, o nichž je rozhodováno).

21. V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu považuje za důvodnou, napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a proto jej pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.).

22. Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť bylo rozhodováno podle ust. § 76 s.ř.s.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že ve věci byl úspěšný žalobce, náleží mu náhrada nákladů řízení, která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku, a z odměny za zastupování advokátem ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, s přiznanou daní z přidané hodnoty, neboť advokát je plátcem této daně. Výše úkonu činí 3 100 Kč, výše režijního paušálu pak 300 Kč. Úkony jsou tvořeny převzetím věci a sepisem žaloby. Celkové náklady řízení jsou vypočteny následovně: odměna – 3100 Kč x 2 + 21% DPH, režijní paušál – 300 Kč x 2 + 21% DPH, soudní poplatek – 3000 Kč, bez DPH, celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 9800 Kč, DPH 21%: 1428 Kč, celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 11228 Kč. Soud nepřiznal žalobci soudní poplatek z podaného návrhu na nařízení odkladného účinku žaloby, neboť v tomto návrhu žalobce úspěšný nebyl a soud jej zamítl.