6 A 9/2022– 29

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobce: X, IČ: X, místem podnikání X, zastoupen JUDr. Vlastiborem Vejvodou, advokátem, se sídlem Na Hřebenech II 1062, Praha 4 – Podolí, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1 – Staré Město, v řízení o žalobě proti rozhodnutí (usnesení) žalovaného ze dne 29. 11. 2021, č.j. MMR–92640/2021–57, takto:

Výrok

I. Usnesení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 29. 11. 2021, č.j. MMR–92640/2021–57, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoro rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Vlastibora Vejvody, advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení usnesení žalovaného ze dne 29. 11. 2021, č.j. MMR–92640/2021–57 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle ustanovení § 14k odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), zastaveno řízení o žádosti žalobce o poskytnutí dotace č. 3175301318, podané na základě výzvy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace pro dotační titul COVID–Ubytování, č. 1/2020/COV–Ubytování.

2. Žalobce v podané žalobě uvedl, že jako fyzická osoba podnikající poskytuje ubytovací služby. Dne 14. 9. 2020 podal žádost o dotaci v rámci dotačního titulu COVID–Ubytování. Vzhledem k tomu, že mu v tu chvíli nebyla známa tzv. PAGINA (pořadové číslo ubytovacího zařízení používané při vyplňování měsíčních hlášení na Český statistický úřad), tak v části č. 6 své žádosti nevyplnil kód PAGINA, resp. do příslušného pole vyplnil pouze znak „1“. Dále uvedl, že na webových stránkách žalovaného se v tu dobu (a ostatně až do dne podání žaloby) uvádělo, že v případě, že žadatel o dotaci ke dni podání žádosti nezná výsledek podané žádosti o registraci u ČSÚ, tak do formuláře uvede namísto údaje „PAGINA“ znak „1111111“. Žalobce proto na výzvu k odstranění vad ze dne 20. 10. 2020 reagoval tak, že příjemci žádosti o dotace zaslal doplnění/opravu žádosti o dotaci ze dne 30. 10. 2020, kde dle pokynu žalovaného uvedl znak „1111111“, jelikož mu stále nebyl znám kód PAGINA. Dále uvedl, že příjemce žádostí o dotace (Státní fond podpory investic) na toto reagoval další výzvou k odstranění vad ze dne 12. 11. 2020, na kterou žalobce odpověděl tak, že poslal další doplnění/opravu žádosti o dotaci ze dne 24. 11. 2020, kde opětovně ve smyslu pokynu z webu žalovaného uvedl znak „1111111“. Na toto doplnění již však SFPI ani žalovaný po dobu delší než 1 rok nijak nereagovaly. Žalobce dále uvedl, že od doby prvního doplnění/opravy žádosti o dotaci se mnohokrát u SFPI i u žalovaného telefonicky ujišťoval, že jeho žádost je v pořádku a že kód PAGINA může být doplněn až po jeho obdržení ze strany ČSÚ, což mu bylo potvrzeno. Dále uvedl, že přiřazení předmětného kódu urgoval u ČSÚ; až kontrolou jeho webových stránek v lednu 2021 zjistil, který kód byl přiřazen jeho ubytovacímu zařízení. Proto poté SFPI zaslal další doplnění/opravu žádosti o dotaci ze dne 11. 1. 2021, kterou odstranil vytýkaný nedostatek, když již uvedl správnou hodnotu kódu PAGINA. Následně, po více než roce, bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kterým bylo řízení o žádosti žalobce zastaveno.

3. Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť je naprosto strohé a stručné, neobsahuje ani identifikaci výzvy, kterou byl žalobce vyzýván k opravě (naopak je v něm nesprávně uvedeno, že se jednalo o výzvu poskytovatele dotace, ačkoliv žalobce byl vyzýván SFPI), ani datum, ke kterému měla marně uplynout lhůta k opravě žádosti o dotaci. Dále žalobce namítal, že mu v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), nebylo před vydáním rozhodnutí umožněno seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim.

4. K meritu věci pak žalobce uvedl, že nerozporuje, že neodstranil vadu ve své žádosti spočívající v nesprávně vyplněném kódu PAGINA ve lhůtě stanovené SFPI, tj. ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy k opravě (ať už té první, nebo druhé). Žalobce však namítl, že takto stanovená lhůta není souladná s ustanovením § 14k odst. 1 věta za středníkem zákona o rozpočtových pravidlech, neboť tam uvedená lhůta má být přiměřená. Ani následný postup SFPI, pokud jde o pouhé mechanické zasílání výzvy k odstranění vad žádosti o dotaci, bez uvážení, jaká lhůta je k odstranění vad skutečně adekvátní a přiměřená, tak dle žalobce není souladný s ustanovením § 14k zákona o rozpočtových pravidlech. SFPI dle žalobce při stanovení lhůty nepřihlédl ke všem konkrétním okolnostem daného individuálního případu. Žalobce namítal, že lhůta k obstarání kódu PAGINA v délce 10 pracovních dnů byla v rozhodné době, kdy byl ČSÚ zcela přehlcen žádostmi o přidělení kódu PAGINA, byla lhůtou neadekvátně krátkou, jelikož žalobci neposkytla přiměřený a dostatečný časový prostor k odstranění vytýkané vady. Nadto obstarání kódu PAGINA bylo závislé na jednání žalobce pouze částečně, přičemž tento pro obstarání předmětného kódu učinil vše, co mohl. Nečinnost ČSÚ tak nelze klást k tíži žalobce jakožto žadateli o dotaci. Žalobce rovněž připomněl, že postupoval zcela v souladu s pokynem na webu žalovaného, z jehož podstaty vyplývá, že sám žalovaný si musel být vědom jistých možných potíží žadatelů o dotaci s kódem PAGINA, a proto je vyzýval, aby namísto svého specifického kódu uvedli kód obecný „1111111“.

5. Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že v procesu administrace žádosti SFPI zjistil, že žádost žalobce obsahuje vady, a tak v souladu s bodem 12.5 výzvy předmětného dotačního titulu zaslal žalobci výzvu k odstranění vad. Tu poslal žalobci opakovaně. Uvedl, že z ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech vyplývá, že poskytovatel dotace má obecně právo si určit ve výzvě, že může žadatele o dotaci vyzývat k odstranění vad, přičemž si může určit i přiměřenou lhůtu k tomu, aby je žadatel odstranil. Ustanovení § 14q tohoto zákona pak přímo vylučuje ustanovení správního řádu týkajícího se prominutí lhůty a zmeškání úkonu, či opravy vad. Pojetí dotačního procesu je tak dle žalovaného formalizované, neboť je připuštěno, aby poskytovatel dotace zvolil, zda vůbec připustí, aby vyzýval žadatele k odstranění vad žádosti a pokud ano, určil jednoznačný deficit neodstranění vad v podobě zastavení řízení. Dotační proces je tak vysoce formalizované dobrodiní státu, přičemž dle ustanovení § 14 odst. 1 předmětného zákona nemá žadatel na dotaci právní nárok. Je tak na žadateli, aby respektoval závazná pravidla uvedená ve výzvě poskytovatele dotace. Poskytovatel dotace pak musí zachovávat jednu ze základních zásad dotačního řízení, a to rovnost žadatelů. V rámci předmětného dotačního titulu pak byl jedním ze základních předpokladů pro to, aby byl žadatel úspěšný, řádně identifikovatelný předmět podpory, kterým je ubytovací zařízení. Uvedl, že ve výzvě v čl. 7 bod 4 je jednoznačně uvedeno, že žadatel uvede v žádosti o dotaci ČSÚ přidělené „Pořadové číslo ubytovacího zařízení“, tzv. PAGINA (sedmimístný číselný kód). Žalobce byl s touto skutečností, kterou se mimo jiné prokazuje, že se jedná o hromadné ubytovací zařízení, seznámen předem, tj. před podáním žádosti. Žalovaný dále potvrdil, že na konci října před původním termínem uzavření uzávěrek žádosti (31. 10. 2020), uvedl, že je možné uvést do žádosti zástupný znak „1111111“ s tím, že pokud žadatel tedy podal žádost o přidělení kódu PAGINA, tak je možné takto „zatím“ žádost vyplnit s tím, že následně bude vyzván k tomu, aby odstranil vady žádosti. Uvedl, že k tomuto kroku přistoupil na základě žádosti žadatelů, kteří uváděli, že ČSÚ nestíhá kód přidělovat, nicméně toto sdělení dle žalovaného neimplikovalo, že žadatel může doložit kód PAGINA v jakémkoliv termínu, ale v termínu výzvy k odstranění vad žádosti. Žalovaný uvedl, že mu lhůta ve výši 20 dnů (dohromady) nepřijde nepřiměřená, když žalobce dopředu věděl, že kód PAGINA bude muset doložit, a to ve lhůtě k odstranění vad. Žalovaný tak shrnul, že dodržel zásadu řádného procesu ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č.j. 9 Ads 83/2014–46.

6. K námitce ohledně porušení ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu žalovaný uvedl, že výzva k vyjádření se k podkladům rozhodnutí se vztahuje na meritorní rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 67 správního řádu, nikoliv na procesní usnesení, kterým se končí řízení pro neodstranění vady žádosti – srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2017, č.j. 5A 5/2014–43. Doplnil, že žalobce byl srozuměn s tím, co bude znamenat neodstranění vady v předmětné lhůtě, přičemž lze důvodně pochybovat o tom, že by výzvu dle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu opravdu využil, když veškeré podklady zasílal žalovanému především sám žalobce.

7. K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, č.j. 8 Afs 267/2017–38. Zdůraznil, že se jedná o procesní usnesení, které bylo vydáno na základě toho, že žalobce dvakrát neodstranil vadu podání, tedy nedodal přidělený kód PAGINA. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je tedy v tomto směru dle žalovaného dostatečné, neboť je z něj zřejmý důvod zastavení řízení. K argumentu, že v usnesení je uvedeno, že výzvu poslal žalovaný a ne SFPI, žalovaný uvedl, že z kontextu celé věci je zjevné, že výzvy činil na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy za poskytovatele SFPI, přičemž k takovému úkonu byl zmocněn poskytovatelem a činil úkony jeho jménem.

8. Na závěr žalovaný uvedl, že je mu znám princip, kdy správní orgán rozhoduje na základě podkladů, které mu byly dodány ke dni vydání rozhodnutí, nicméně dle žalovaného nelze tuto zásadu uplatnit v rámci dotačního řízení. Má–li se žalovaný řídit zásadami rovnosti či zákazem diskriminace jednotlivých žadatelů, pak nemůže akceptovat doplnění žádosti po lhůtách, aniž by tak pak mohl hodnotit dodatečně určité žadatele uspokojivě oproti těm, kteří např. z důvodu absence existence dané podmínky nemohli žádost vůbec podat. Nadto administrace jednotlivých žádostí ve většině případů ani nedovoluje, aby se pak poskytovatel zpětně vracel na základě pozdě dodaného podkladu k hodnocení jednotlivých žádostí či projektů, a revidoval tak rozhodnutí oproti žadatelům, kteří danou vadu neodstranili. V této souvislosti žalovaný odkázal na rozsudek zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2021, č.j. 8A 174/2017, který tuto situaci řešil v kontextu později datovaného podkladu žádosti, než bylo datum podání žádosti, což bylo podmínkou výzvy v dané věci.

9. Žalobce podal k vyjádření žalovaného repliku, ve které uvedl, že si je vědom toho, že dotační proces je dobrodiním státu, nicméně i přes tuto skutečnost je třeba při tvorbě pravidel k čerpání tohoto dobrodiní, jakož i v samotném řízení o poskytnutí dotace, postupovat v souladu se zákonem. K odkazu žalovaného na zásadu zachování rovnosti žadatelů žalobce namítal, že právě svým postupem ve věci, kdy žalobci neposkytl přiměřenou lhůtu k obstarání kódu PAGINA, žalovaný nerovnost žadatelů založil, jelikož upřednostnil žadatele, kteří již v době podání žádosti o dotaci kód PAGINA přidělen měli, a to vše za účelem řádné identifikace ubytovacího zařízení jako předmětu podpory. Dle žalobce však tento postup postrádá měřítko proporcionality, neboť předmět podpory byl v žádosti žalobce jednoznačně identifikován i jinak. Žalobce dále připomněl, že žalovaný měl v rozhodné době povědomost o tom, že ČSÚ nestíhá kód přidělovat, žalovaný si tak musel být vědom toho, že lhůtu stanovenou ve výzvě nelze dodržet, a to s ohledem na nekonání jiného ústředního orgánu státní správy, tj. nikoliv v závislosti na vůli žadatelů o dotaci. Žalobce proto označil stanovené podmínky, jakož i další postup žalovaného při posuzování přiměřenosti lhůty k odstranění vad žádosti za zjevně diskriminační. Souhlasil se žalovaným, že žadatel v době podání žádosti sice mohl být srozuměn s tím, co bude znamenat neodstranění předmětné vady, avšak dle žalobce nemohl rozumně a důvodně předpokládat, že ČSÚ nebude stíhat kódy přidělovat, resp. že toto bude překážkou pro čerpání dotace, když sám žalovaný dal žadatelům možnost, resp. přímo pokyn, aby namísto kódu PAGINA vyplnili kód „1111111“. Žalovaný si tedy musel být vědom toho, že v době podávání žádosti o dotaci nemuseli mít žadatelé kód PAGINA přidělen. Dle žalobce proto neobstojí závěr žalovaného, že pokud podmínky dotace stanoví povinnost doložit žádost určitými doklady, tak tyto doklady musí existovat v době podání žádosti, neboť při vyplňování kódu PAGINA se nejedná o doložení žádosti určitými doklady, ale šlo o pouhé vyplnění kódu do předpřipraveného formuláře.

10. Při ústním jednání konaném před soudem dne 23. 3. 2023 setrvali účastníci řízení na svých dříve uplatněných argumentech.

11. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti:

12. V souladu s usnesením vlády ze dne 20. 7. 2020 č. 766 o podpoře ubytovacích zařízení (Program COVID–Ubytování) a usnesením vlády ze dne 8. 6. 2020 č. 631 o Krizovém akčním plánu cestovního ruchu v České republice 2020 – 2021 a v souladu s notifikačním rozhodnutím Evropské komise č. SA.58398 (2020/N) vyhlásil žalovaný výzvu k podávání žádostí o dotaci do dotačního titulu COVID–Ubytování, č. 1/2020/COV–Ubytování. Lhůta k vyhlášení výzvy počínala dnem 7. 9. 2020 a končila dnem 30. 10. 2020; následně byl její konec prodloužen do 3. 11. 2020.

13. Dne 14. 9. 2020 podal žalobce žádost o dotaci v rámci předmětné výzvy s tím, že v bodu 6 žádosti „Předmět dotace“ uvedl do kolonky kód PAGINA hodnoty „1“.

14. Výzvou ze dne 20. 10. 2020, č.j. 8733/20/SEPO–SFPI, byl žalobce SFPI vyzván, aby ve lhůtě do 10 pracovních dní ode dne doručení výzvy odstranil vadu žádosti spočívající v chybně vyplněném kódu PAGINA, který přiděluje ČSÚ hromadnému ubytovacímu zařízení za účelem statistického hlášení.

15. Žalobce 30. 10. 2020 zaslal SFPI doplnění/opravu žádosti o dotaci, ve které uvedl do kolonky kód PAGINA hodnotu „1111111“.

16. Výzvou ze dne 12. 11. 2020, č.j. 13955/20/SEPO–SFPI, byl žalobce opětovně vyzván, aby ve lhůtě do 10 pracovních dní ode dne doručení výzvy odstranil vadu žádosti spočívající v chybně vyplněném kódu PAGINA.

17. Žalobce na tuto výzvu reagoval dne 24. 11. 2020, kdy zaslal SFPI doplnění/opravu žádosti o dotaci, ve které uvedl do kolonky kód PAGINA hodnotu „1111111“.

18. Dne 11. 1. 2021 zaslal žalobce SFPI doplnění/opravu žádosti o dotaci, ve které uvedl jednak nové číslo svého účtu, ale také do kolonky kód PAGINA vepsal hodnotu „3105080“.

19. Žalobou napadeným rozhodnutím (usnesením) ze dne 29. 11. 2021, č.j. MMR–92640/2021–57, žalovaný podle ustanovení § 14k odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech zastavil řízení o žádosti žalobce. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že žalobce neodstranil vady v žádosti o dotaci ve lhůtě stanovené poskytovatelem dotace dle předmětné dotační výzvy, a to do 10 pracovních dní ode dne, kdy mu byla výzva k odstranění vad žádosti doručena. Tato skutečnost dle žalovaného znemožňuje žádosti o poskytnutí dotace vyhovět.

20. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

21. V projednávané věci žalovaný zastavil podle ustanovení § 14k odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech řízení o žádosti žalobce o poskytnutí dotace na základě výzvy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace pro dotační titul COVID–Ubytování, č. 1/2020/COV–Ubytování, s odůvodněním, že žalobce jako žadatel včas neodstranil vady žádosti o dotaci ve lhůtě stanovené poskytovatelem dotace, tj. ve lhůtě do 10 pracovních dní ode dne, kdy mu byla doručena výzva k odstranění vad žádosti.

22. Podle ustanovení § 14k odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech: „Trpí–li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.“

23. Podle odst. 2 téhož ustanovení: „Neodstraní–li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví.“

24. Podle ustanovení § 14q odst. 1 téhož zákona: „V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.“

25. Žalovaný jako důvod pro zastavení řízení o žádosti o dotaci uvedl zjištění, že žalobce neodstranil vady v žádosti o dotaci ve lhůtě stanovené poskytovatelem dotace, která byla stanovena na 10 pracovních dní od doručení výzvy k odstranění vad žádosti.

26. Z citovaného ustanovení § 14k odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech vyplývá, že žalovaný jako poskytovatel dotace byl oprávněn vyhotovit výzvu k odstranění vad žádosti. Tento postup byl tedy v souladu jak se zákonem, tak i s bodem 12.

5. Výzvy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace pro dotační titul COVID–ubytování, č. 1/2020/COV–Ubytování. V bodu 12.

5. Výzvy byl žalobce výslovně na znění ustanovení § 14k zákona o rozpočtových pravidlech s tím, že neodstraní–li vadu žádosti ve stanovené lhůtě, ministerstvo usnesením řízení o poskytnutí dotace zastaví.

27. Pokud by žádost trpěla vadami a byla podána v rozporu s náležitostmi uvedenými ve Výzvě k předkládání žádostí, bylo by na místě, aby žalovaný vyzval žalobce k odstranění vad. Se závěrem žalovaného, že pokud žádost obsahuje vady, je oprávněn v souladu se zákonem Výzvou vyzvat žadatele k jejich opravě, se proto lze ztotožnit.

28. Soud však dospěl k závěru, že žalovaný postupoval v případě žalobce přehnaně formalisticky, a to z několika důvodů.

29. Jednak je nepochybné, že žalovanému bylo známo, že Český statistický úřad z důvodu své zahlcenosti (a v jejím důsledku nečinnosti) předmětné kódy PAGINA, pro jehož absenci v žádosti žalobce o dotaci, resp. pro neodstranění vady spočívající v neuvedení přiděleného kódu, žalovaný řízení o žádosti žalobce zastavil, vydával se značným zpožděním. Tato skutečnost je doložena tím, že sám žalovaný v rozhodné době na svých webových stránkách (srov. https://www.mmr.cz/cs/narodni–dotace/covid–prehled–programu/covid–ubytovani) výslovně uváděl, že „je možné v případě, že žadatel o dotaci ke dni podání žádosti nezná výsledek podané žádosti o registraci u ČSÚ, uvést do formuláře žádosti o dotaci na místo údaje „PAGINA“ znak „1111111“.“ Žadatelé pak byli na webových stránkách upozorněni, že kladně vyřízená registrace hromadného ubytovacího zařízení u ČSÚ je podmínkou pro vydání rozhodnutí o poskytnutí o dotaci, a rovněž že mají sledovat stránky ČSÚ, který pravidelně (cca 2x týdně) aktualizuje veřejný soubor o nově registrovaná ubytovací zařízení s přidělenými kódy PAGINA. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že žalovaný dal žadatelům o dotaci možnost dočasně (do doby než jim bude přidělen jejich unikání kód PAGINA) vyplnit do žádosti obecný kód PAGINA s hodnotou „1111111“.

30. Žalobce pak přesně v duchu tohoto pokynu žalovaného postupoval, když neprodleně potom, co přidělený kód PAGINA zjistil z webových stránek ČSÚ (viz https://vdb.czso.cz/huz/index.jsp), tak tento žalovanému doložil, a to dne 11. 1. 2021, kdy do kolonky kód PAGINA vepsal hodnotu „3105080“.

31. V této souvislosti soud považuje za nutné zdůraznit, že žalobce nemohl nijak ovlivnit, kdy ČSÚ přidělí jím provozovanému ubytovacímu zařízení kód PAGINA. Dle soudu pak nelze klást k tíži účastníkovi řízení, pokud je jiný správní orgán nečinný ohledně vyřízení jiné žádosti, jejíž výsledek je rozhodný pro posouzení žádosti žalobce o poskytnutí dotace. Takový postup žalovaného správního orgánu nelze dle soudu aprobovat.

32. Jakkoli tedy soud uznal, že žalovaný byl oprávněn žalobce vyzvat k odstranění vady žádosti spočívající v neuvedení řádného kódu PAGINA pro jeho ubytovací zařízení, tak na tuto výzvu je třeba hledět optikou toho, jakou měl žalobce reálnou možnost jí ve stanovené lhůtě vyhovět. Z tohoto pohledu tedy předmětná výzva, resp. výzvy, nemohou jako důvod pro zastavení řízení o žádosti o dotace obstát, neboť nijak nereflektovaly skutečnost, že odstranění předmětné vady je de facto nezávislé na vůli žalobce, resp. ten nemohl nijak ovlivnit, kdy mu ČSÚ kód přidělí, když byl toliko odkázán (a to i žalovaným v jeho pokynu na webových stránkách) na pravidelné sledování webových stránek ČSÚ, jestli už mu tento kód nepřidělil.

33. Dále je třeba reflektovat tu skutečnost, že žalovaný (resp. SFPI) dne 12. 11. 2020, pod č.j. 13955/20/SEPO–SFPI zaslal žalobci opětovnou výzvu k odstranění vad žádosti, která byla žalobci doručena dne 16. 11. 2020. Posledním (pracovním) dnem této lhůty byl den 1. 12. 2020. Žalovaný však žalobou napadené usnesení o zastavení řízení o žádosti žalobce vydal až dne 29. 11. 2021, tj. po cca 1 roce, kdy řízení v návaznosti na uplynutí lhůty stanovené ve výzvě ze dne 12. 11. 2020 již mohl zastavit. V důsledku tohoto časového prodlení žalobce v mezidobí dne 11. 1. 2021 doložil doplnění žádosti o přidělený kód PAGINA od ČSÚ. I přes tuto skutečnost, tj. že vada žádosti byla odstraněna, pak žalovaný řízení zastavil. Dle názoru soudu se i na dotační řízení vztahuje zásada, že správní orgán rozhoduje podle skutkového a právního stavu ke dni vydání rozhodnutí. Za situace, kdy žalobce žádost v lednu 2021 doplnil (odstranil její vady), tak nebylo zastavení řízení v listopadu 2021 z důvodu neodstranění vad žádosti na místě. Soud považuje znovu za nutné zdůraznit, že žalobce zcela objektivně nemohl výzvě vyhovět dříve, dokud neměl přidělený svůj kód ČSÚ.

34. Soud se dále zabýval některými dalšími žalobními námitkami, které však nevyhodnotil jako důvodné.

35. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a to z důvodu jeho stručnosti a strohosti, jakož i z toho důvodu, že neobsahuje identifikaci výzvy, kterou byl žalobce vyzván k opravě vad žádosti, ani datum, ke kterému měla marně uplynout lhůtu pro odstranění vady žádosti. Soud k této námitce uvádí, že žalobou napadené rozhodnutí (usnesení) je sice strohé a stručné, nicméně v této vlastnosti neshledal jeho vadu, neboť z něj i přesto je zřejmý důvod jeho vydání, tj. skutečnost, že žalobce neodstranil vady v žádosti o dotaci ve stanovené lhůtě.

36. K absenci identifikace výzvy, resp. uplynutí lhůty k odstranění vad žádosti, soud uvádí, že jakkoliv by bylo vhodnější, aby tyto skutečnosti byly v rozhodnutí (usnesení) uvedeny, tak s ohledem na kontext celé věci, kdy poslední výzva SFPI byla v tomto řízení vydána dne 12. 11. 2020 (žalobci doručena dne 16. 11. 2020), je zřejmé, že ke dni vydání (dne 29. 11. 2021) žalobou napadeného rozhodnutí již lhůta stanovená v této poslední výzvě k odstranění vad žádosti nepochybně uplynula, neboť byla stanovena v délce 10 pracovních dnů ode dne doručení žalobci.

37. S ohledem na to, že se jedná o jednoduché procesní usnesení, které sice žalovaný vydal po více než roce od doby, kdy jej vydat mohl, tak soud dospěl k závěru, že jeho odůvodnění je dostačující, neboť je z něj zcela zřejmý důvod zastavení řízení.

38. K námitce žalobce, že v napadeném rozhodnutí je uvedeno, že se jednalo o výzvu poskytovatele dotace (žalovaného), ačkoliv výzvy činil v řízení SFPI, soud uvádí, že tato skutečnost nezpůsobuje vadu napadeného rozhodnutí spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti či nesrozumitelnosti. Je tomu tak proto, že z kontextu celého řízení je zřejmé, že výzvy v řízení činil na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy za poskytovatele dotace (žalovaného) SFPI, který byl k takovému úkonu zmocněn poskytovatelem dotace a který činil úkony jeho jménem. Jedná se tedy dle soudu maximálně o lehkou terminologickou nepřesnost v napadeném rozhodnutí, nikoliv o vadu, která by způsobovala jeho nezákonnost. Tu soud shledal z jiných důvodů, jak bylo uvedeno výše v tomto rozsudku.

39. Žalobce dále namítal, že mu v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu nebylo před vydáním rozhodnutí umožněno seznámit se s podklady pro jeho vydání a vyjádřit se k nim. Soud v této souvislosti poukazuje na právní větu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2006, č.j. 7 A 112/2002–36, která se sice váže k ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu z roku 1967, ale obsah tohoto zákonného ustanovení byl v podstatě obsahově shodný se současným ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu. Právní věta tedy zní: „Smyslem § 33 odst. 2 správního řádu je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi „před vydáním rozhodnutí“, tedy poté, co správní orgán ukončil shromažďování podkladů rozhodnutí, mohl uplatnit své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Účastník řízení si sám nemůže učinit právně relevantní úsudek o tom, kdy je shromažďování podkladů rozhodnutí ukončeno; z výzvy správního orgánu k seznámení musí být zřejmé, že shromažďování podkladů bylo ukončeno.“

40. Soud námitku, že žalobci nebylo v průběhu řízení umožněno seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim, neshledal důvodnou, neboť napadené rozhodnutí (usnesení) vycházelo z toho, že žalobce neodstranil vady žádosti, k čemuž byl opakovaně vyzván. Zastavení řízení o žádosti žalobce tak vycházelo z neodstranění vytýkané vady žádosti. Žalobce byl na základě opakovaných výzev srozuměn, co bude znamenat neodstranění vady v předmětné lhůtě. Nadto ze správního spisu vyplývá, že žalovaný vycházel toliko z neúplných podkladů získaných od žalobce (tj. z podané žádosti), v řízení žádné dokazování neprováděl, tudíž nezjišťoval skutkový stav věci. Tím, že ve správním řízení nebylo ani přistoupeno k dokazování, neexistovala zde skutková zjištění, k nimž se měl žalobce v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu vyjadřovat či činit návrhy na dokazování atp. Doplnit pak lze ještě tu okolnost, že veškeré podklady žalovanému zasílal sám žalobce v reakcích na opakované výzvy k odstranění vad žádosti. Soud tedy neshledal, že by v dané věci žalovaný porušil ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu.

41. Závěrem soud považuje za vhodné uvést, že plně respektuje skutečnost, že dotační proces je dobrodiním státu, nicméně v dané situaci žalovaný zcela pominul to, že jedna z náležitostí žádostí byla zcela nezávislá na vůli žadatelů o dotaci, neboť předmětný kód PAGINA přiděloval jednotlivým žadatelům jiný orgán státní správy, a to ČSÚ. Žalovaný tak dle soudu pochybil, pokud neposkytl žalobci přiměřenou lhůtu k obstarání předmětného kódu v kontextu i jemu známé skutečnosti, že ČSÚ je v prodlení s přidělováním daného kódu. Nadto se lze ztotožnit s argumentem žalobce, že předmětné ubytovací zařízení bylo v žádosti o dotaci jednoznačně identifikováno i jinak (srov. bod 6. žádosti o dotaci s názvem „Předmět dotace“), a proto byl přístup žalovaného k žalobci přehnaně formalistický. Jak bylo uvedeno již výše, tak žalovaný navíc zcela pominul, že žalobce svou žádost opravil v nejbližším možném termínu, kdy se od ČSÚ dozvěděl, jaký konkrétní kód PAGINA byl jím provozovanému ubytovacímu zařízení přidělen.

42. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí (usnesení) je nezákonné, a proto jej zrušil dle ustanovení § 78 odst. 1 s. ř. s. Dále soud vrátil věc dle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s.).

43. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náhrada nákladů řízení představuje v dané věci zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč a dále odměnu zástupce žalobce JUDr. Vlastibora Vejvody, advokáta. Mimosmluvní odměna činí 9.300 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem) po 3.100 Kč podle ustanovení § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění. Dále žalobci přísluší náhrada hotových výdajů jeho právního zástupce ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani, kterou je tento povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ustanovení § 57 odst. 2 s.ř.s.), ve výši 21 %. Celková výše nákladů tedy činí 15.342 Kč.