6 C 1/2022 - 277

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený obecným zmocněncem [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze společného jmění manželů se do vlastnictví žalobkyně přikazuje částka ve výši 25 000 Kč získaná prodejem motocyklu tov. zn. Honda, reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód] na základě kupní smlouvy ze dne 17. 9. 2020.

II. Ze společného jmění manželů se do vlastnictví žalovaného přikazuje částka ve výši 60 000 Kč získaná prodejem obchodního podílu ve výši 30 % ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 29. 3. 2021, osobní automobil tov. zn. Trabant, reg. zn. [SPZ], gumový člun s motorem.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 375 595 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit rovným dílem náhradu nákladů řízení v podobě znalečného České republice – Okresnímu soudu v Mělníku v částce, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesení, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 2. 1. 2022, doplněnou podáními ze dne 23. 8. 2022, 18. 11. 2022 a 13. 12. 2022, se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále také jen „SJM“) s tím, že účastníci řízení uzavřeli dne 20. 4. 2001 manželství, jež bylo rozvedeno dne 22. 10. 2019, rozsudek zdejšího soudu č. j. [spisová značka] nabyl právní moci dne 31. 10. 2019. Účastníci nabyli do společného jmění manželů osobní automobil zn. Citroen, RZ [SPZ], motocykl zn. Honda, RZ [SPZ], který byl prodán dne 17. 9. 2020 za cenu 25 000 Kč, traktor Zetor, osobní automobil zn. Trabant a gumový člun s motorem. Dále byly z prostředků ze společného jmění manželů investovány finanční prostředky do rekonstrukce rodinného na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba č.p. [číslo], v obci [adresa], k.ú. [adresa], vše zapsané na LV [číslo], který je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Zásadní investice a opravy byly realizovány po sňatku, a to konkrétně nové omítky, elektřina, rozvody vody, odpady, zateplení, nový komín, vstupní dveře, nové příčky, rekonstrukce půdních prostor, nová koupelna, výměna oken, nový plot. Žalobkyně tak má nárok na vypořádání těchto investic minimálně v rozsahu jedné poloviny. Žalovaný dále za trvání manželství nabyl obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], od roku 2021 jej však nevlastní.

2. Žalovaný s uplatněnou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že vozidlo Citroen bylo v době trvání manželství a stále je užíváno výhradně žalobkyní, nemá tedy námitky k tomu, aby bylo přikázáno do jejího výlučného vlastnictví. Motocykl Honda byl pořízen za částku 50 000 Kč, osobní automobil Trabant za částku 10 000 Kč, navrhl, aby byl motocykl přikázán do vlastnictví žalobkyně a osobní automobil Trabant do vlastnictví žalovaného. Traktor Zetor byl pořízen před uzavřením manželství, a proto do vypořádání SJM nepatří. Gumový člun navrhl přikázat do svého výlučného vlastnictví. K tvrzeným investicím do rodinného domu v jeho výlučném vlastnictví uvedl, že manželé hospodařili každý samostatně ze svých příjmů, žalovaná se na financování oprav předmětné nemovitosti nijak nepodílela, a to ani na nákladech za provoz bydlení, zatímco když bydleli po svatbě v pronajatém bytě v [Anonymizováno], žalovaný se na chodu domácnosti podílel. Do rodinného domu přispěli rodiče žalobkyně částkou 50 000 Kč na výměnu oken a dále žalobkyně zakoupila z prostředků od svých rodičů kuchyňskou linku a sedací soupravu, které si může odvézt. Obchodní podíl v uvedené společnosti žalovaný již nevlastní, prodal ho za částku 100 000 Kč, nadto se jednalo pouze o vlastnictví formálního charakteru. Při odstěhování se ze společného domu žalobkyně tvrdila, že nároky na vypořádání majetku pořízeného za trvání manželství mít nebude, proto považuje její požadavky za nehoráznost a navrhuje je zamítnout.

3. Definitním předmětem vypořádání (srov. protokol z ústního jednání ze dne 25. 10. 2022 a ze dne 6. 12. 2022, při kterých bylo řízení částečně zastaveno) byla částka získaná za prodej motocyklu Honda ve výši 25 000 Kč, částka získaná za prodej obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] ve výši 60 000 Kč (k tomu srov. rozsudek NS ČR ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. [spisová značka]), osobní automobil Trabant reg. zn. [SPZ], gumový člun s motorem a investice ze společného jmění manželů na rekonstrukci rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného. Soud na tomto místě připomíná, že v řízení o vypořádání SJM soud vypořádá jen ty věci náležející do tohoto společného jmění, které účastníci učinili předmětem řízení s tím, že překročit jejich návrhy může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžely rozdělí (srov. v tomto směru rozsudek NS ČR ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. [spisová značka]). Soud proto zaměřil svou pozornost na vypořádání masy SJM v rozsahu, jenž byl prezentován výše.

4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, svědeckých výpovědí a účastnických výpovědí, dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu: Účastníci řízení uzavřeli manželství dne 20. 4. 2001, jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno dne 31. 10. 2019 /mezi stranami nesporné, rozsudek na č. l. 31 – 32 spisu/. Za trvání manželství účastníci nabyli do SJM motocykl zn. Honda, reg. zn. [SPZ]. Tento byl prodán dne 17. 9. 2020 za kupní cenu ve výši 25 000 Kč /mezi stranami nesporné, osvědčení o registraci vozidla na č. l. 19 spisu, kupní smlouva na č. l. 24 spisu/. Žalovaný byl v období od 27. 10. 2007 do 14. 4. 2021 společníkem společnosti [právnická osoba], IČO [IČO]. Svůj obchodní podíl v této společnosti převedl smlouvou ze dne 14. 4. 2021 na [jméno FO] za kupní cenu ve výši 60 000 Kč /viz výpis z obchodního rejstříku na č. l. 11 – 14 spisu a 15 – 16 spisu, smlouva o převodu části obchodního podílu ze dne 24. 9. 2007 na č. l. 25 – 26 spisu, smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 14. 4. 2021 na č. l. 97 – 98 spisu/. Za trvání manželství účastníci nabyli do SJM osobní automobil zn. Trabant, reg. zn. [SPZ], jehož hodnota ke dni rozhodování soudu činí 40 000 Kč /mezi účastníky nesporné, viz protokol ze dne 6. 12. 2022 na č. l. 106 – 108 spisu/. Za trvání manželství účastníci nabyli do SJM gumový člun s motorem, jehož hodnota ke dni rozhodování soudu činí 14 000 Kč /mezi účastníky nesporné, viz protokol ze dne 6. 12. 2022 na č. l. 106 – 108 spisu/. Žalovaný má a měl ještě před uzavřením manželství ve svém výlučném vlastnictví nemovitost, pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba č.p. [číslo], v obci [adresa], k.ú. [adresa], vše zapsané na LV [číslo] /viz seznam nemovitostí na č. l. 23, notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno] na č. l. 39 – 41 spisu, informace o pozemku na č. l. 86/. Dům č.p. [číslo] v obci [adresa], jenž byl ve výlučném vlastnictví žalovaného, byl v době koupě v roce 1998 ve stavu popsaném znaleckým posudkem č. [číslo], jeho rekonstrukce probíhala částečně před uzavřením manželství a částečně po uzavření manželství. Jednotlivé stavební práce při rekonstrukci prováděl žalovaný svépomocí, s občasnou pomocí ze strany svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Stav domu ke dni 3. 5. 2003 odpovídal videozáznamu z téhož dne. Ke dni rozvodu manželství potom vypadal tak, jak je zachycen na fotografiích, jež jsou součástí spisu, což účastníci učinili při jednání dne 6. 12. 2022 nesporným /znalecký posudek na č. l. 122 – 129 spisu, daňový doklad na č. l. 131, pokladní stvrzenky na č. l. 132 - 134, svědecké výpovědi [jméno], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] na č. l. 117 – 120 spisu, účastnická výpověď obou účastníků na č. l. 155 – 156 spisu, videozáznam na DVD v přílohové obálce spisu, fotografie v přílohové obálce spisu/. Hodnota materiálu použitého na rekonstrukci rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného dle cen platných v době, kdy rekonstrukce probíhala, činila 662 190 Kč (soud k této částce dospěl po odečtení částky 26 040 Kč, což je položka 99 přílohy dodatku č. 1 ke znaleckému posudku, od hodnoty zjištěné znaleckým posudkem ve výši 688 230 Kč, neboť při jednání dne 22. 3. 2024 strany učinily nesporným, že v předmětném domě nejsou obložkové zárubně dveří, ač tak byly znalkyní do pracovaného znaleckého posudku započítány) /viz znalecký posudek na č. l. 218 – 234, dodatek č. 1 ke znaleckému posudku na č. l. 238 – 251 spisu, výslech znalkyně na č. l. 266 – 271 spisu/. Účastníci řízení měli po dobu trvání manželství oddělené bankovní účty /viz výpisy z bankovního účtu žalobkyně a žalovaného v přílohových obálkách/. Žalobkyně byla osobou samostatně výdělečně činnou od roku 1998 do roku 2020 /viz informativní list důchodového pojištění na č. l. 10 a 21 spisu, přiznání k dani z příjmů fyzických osob na č. l. 43 – 59 spisu/. Žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa] /viz informace o pozemku na č. l. 42 spisu/. Účastníci před podáním žaloby jednali o vypořádání SJM, ale bezvýsledně /viz výzva na č. l. 9 spisu, sdělení na č. l. 17 spisu/.

5. Z ostatních v řízení provedených důkazů neučinil soud žádná konkrétní skutková zjištění. Částečně proto, že se jednalo o důkazy, které měly sloužit k prokázání tvrzení ohledně věcí, které byly původně navrženy k vypořádání, ale následně bylo řízení ohledně nich zastaveno, konkrétně se jedná o osvědčení o registraci vozidla na č. l. 18 spisu, čestné prohlášení na č. l. 20 spisu, osvědčení o registraci vozidla na č. l. 22 spisu, technický průkaz vozidla na č. l. 37 – 38 spisu, kupní smlouva na č. l. 79 – 80 spisu (tato se sice týkala motoru ke člunu, ale strany učinily nesporným při jednání dne 25. 10. 2022, že se jedná o jiný člun než je ten, který je předmětem vypořádání). Dalším důvodem, pro který nebylo možné učinit z provedených důkazů náležitá skutková zjištění je ten, že se jedná o různé účtenky a daňové doklady, které nelze jednoznačně spojit s prováděnou rekonstrukcí v domě ve výlučném vlastnictví žalovaného a nebo proto, že s řízením souvisí jen velmi okrajově, konkrétně se jedná o daňové doklady na č. l. 81 – 82 spisu, účtenky na č. l. 87a a 88a spisu, objednávka na č. l. 113 spisu, daňový doklad na č. l. 114 spisu, facebooková stránka na č. l. 130 spisu, kopie diářů obecného zmocněnce žalovaného na č. l. 153a, 200 a 201 spisu.

6. Soud dále zamítl provedení některých důkazů pro jejich nadbytečnost. Konkrétně se jedná o výslech svědka [jméno FO] (jeho výslech měl sloužit k prokázání tvrzení o investici výlučných prostředků žalobkyně na rekonstrukci rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného, která byla nakonec předmětem samostatného řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), dále výslechem bratra žalobkyně (výslech měl být proveden ke stejným tvrzením, ke kterým již byla vyslýchána matka a otec žalobkyně), projektovou dokumentaci k domu (žalovaný tvrdí, že žádná neexistuje, a opak nebyl prokázán), faktury k rekonstrukci domu (žalovaný tvrdí, že žádné neexistují, a opak nebyl prokázán), rozhodnutí valné hromady společnosti [právnická osoba] od roku 2002 do roku 2007, rozhodnutí valné hromady společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. od roku 2007 do roku 2016 a doklady o přijetí hotovostních plateb ze strany těchto společností (všechny tyto důkazy navrhovala žalobkyně k prokázání tvrzení žalovaného ohledně toho, že do rekonstrukce domu investoval prostředky z vyplacených podílů na zisku těchto společností, což soud nepovažoval za řádně navržený důkaz, když strany navrhují důkazy k prokázání pouze svých tvrzení, neboť pouze k nim nesou důkazní břemeno), diáře obecného zmocněnce za roky 2001-2003, 2005-2006, 2009-2018 (tyto důkazy měly prokazovat průběh rekonstrukce domu ve vlastnictví žalovaného pro účely zadání znaleckého posudku ve věci, žádné údaje o rekonstrukci v nich však nebyly), daňová přiznání žalobkyně za roky 2012 - 2014, upomínkou ze dne 14. 1. 2016, pokladní lístky na č. l. 165-170 (tyto důkazy byly navrženy žalobkyní v podání ze dne 3. 5. 2023 k prokázání jejího tvrzení, že se také finančně podílela na chodu domácnosti a že měla příjmy, ze kterých se mohla podílet na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví žalovaného, k tomuto tvrzení byla provedena celá řada jiných důkazů a nadto potřeba tohoto důkazu vychází z nesprávné premisy, že příjmy žalobkyně a žalovaného z jejich výdělečné činnosti byly pouze jejich osobními příjmy a nikoli příjmy společnými, jak bude rozvedeno dále), potvrzeními o platbách za odpady, přehledy o příjmech a výdajích OSVČ za roky 2004, 2006 a 2008, kopie souhrnů účtů na č. l. 190 - 196 (tyto důkazy byly navrženy žalovaným v podání ze dne 8. 5. 2023 k prokázání jeho tvrzení, že se žalobkyně finančně nepodílela na chodu domácnosti ani na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví žalovaného, a že to byl pouze žalovaný, kdo hradil celý chod domácnosti, potřeba tohoto důkazu vychází z nesprávné premisy, že příjmy žalobkyně a žalovaného z jejich výdělečné činnosti byly pouze jejich osobními příjmy a nikoli příjmy společnými, jak bude rozvedeno dále).

7. K videozáznamu ze dne 3. 5. 2003, který byl k důkazu proveden a soud z něj činil skutková zjištění a jehož použití rozporoval žalovaný s tím, že se jedná o důkaz získaný bez jeho souhlasu, soud uvádí, že po shlédnutí předmětného videozáznamu má za to, že tento nebyl pořízen bez vědomí žalovaného. Žalovaný evidentně o natáčení věděl, kameramanovi, kterým byl otec žalobkyně, jak vyplynulo ze svědecké výpovědi [jméno FO] a [jméno FO], ukazuje postup jednotlivých prací na svém rodinném domě, fakticky ho po domě provádí. Pokud žalovaný rozporoval datum pořízení tohoto videozáznamu, pak soud jeho tvrzení v tomto směru považuje za účelové, z žádného důkazu v řízení provedeného neplyne, že by kdokoli s videozáznamem manipuloval, když soud uvěřil v tomto směru i svědecké výpovědi [jméno FO], který uvedl, že by to ani neuměl. Stejně tak žalovaný rozporoval provedení fotografií vnitřních částí domu k důkazu s tím, že také k jejich pořízení nedal souhlas. Soud má za to, že nelze úplně přesně určit, kdy byly tyto fotografie pořízeny, ani zda to bylo se souhlasem žalovaného či nikoli, na druhou stranu se jedná o fotografie společné domácnosti účastníků řízení, žalobkyně tvrdila, že byly pořízeny v roce 2018, žalovaný že až v roce 2019. S ohledem na to, že manželství účastníků bylo rozvedeno pravomocně až ke dni 31. 10. 2019, je dle názoru soudu možné fotografie k důkazu použít, když žalobkyně měla právo si tyto fotografie pořídit. Žalovaný sice tvrdil, že do stavu odpovídajícímu stavu zachycenému na fotografiích byl dům uveden již před sňatkem, ani tomuto tvrzení však soud neuvěřil. Ze svědeckých výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] vyplývá, že se sice určité práce udělaly již před sňatkem, ale minimálně celé první patro se stavělo až za trvání manželství. Soud navíc v tomto směru považuje za věrohodný pořízený videozáznam, který jasně zachycuje stav rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného ke dni 3. 5. 2003, tedy za trvání manželství, který rozhodně stavu na fotografiích zachycující stav domu na konci manželství účastníků neodpovídá.

8. K námitkám žalovaného ohledně zpracovaného znaleckého posudku ve věci, kterými rozporoval jednotlivé položky zahrnuté do ocenění (ať už kvalitativně nebo kvantitativně) soud uvádí, že bylo na žalovaném, aby poskytl znalkyni dostatečnou součinnost ať už při místním šetření nebo kdykoli v průběhu soudního řízení, neboť znalkyně měla soudní spis k dispozici, tak, aby mohla co nejvěrněji ocenit provedenou investici do rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný tuto neposkytl ani znalkyni ani soudu, snažil se dokazování v tomto směru co nejvíce ztížit, znalkyni tedy nezbylo, než vycházet z obvyklých postupů při obdobných rekonstrukcích se zohledněním technických norem stanovených pro takové stavební práce a náležitě je ocenit. Znalkyně při svém výslechu jasně vysvětlila, že některé použité materiály nelze bez destrukce horních vrstev (podlah, omítek, lišt atd.) rozpoznat, proto vycházela z obvykle používaných materiálů. Soud má za to, že takový postup je zcela v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek NS ČR ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1541/2021), když ve věci bylo postaveno najisto, že rekonstrukce rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného byla provedena z větší části za dobu trvání manželství z prostředků náležejících do SJM (k tomu podrobně dále), a to minimálně ze stavu zachyceného na videozáznamu ze dne 3. 5. 2003 do stavu dnešního, který odpovídá stavu domu ke dni zániku manželství, jak potvrdili oba účastníci při jednání dne 6. 12. 2022. Znalkyně také podrobně vysvětlila, že do samotné hodnoty použitého materiálu nezahrnula stavební práce, neboť tyto prováděl žalovaný svépomocí, když tyto sice jsou v příloze dodatku č. 1 znaleckého posudku uvedeny z technických důvodů, následně však do samotného znaleckého závěru zahrnuty nejsou, když hodnota materiálu i stavebních prací je sečtena v předposledním sloupci tabulky tvořící přílohu dodatku č. 1 znaleckého posudku a hodnota pouze materiálu je potom vypočtena v posledním sloupci a odpovídá hodnotě uvedené ve znaleckém závěru. Soud pouze upravil znalkyní zjištěnou hodnotu materiálu ve výši 688 230 Kč, když od ní odečetl položku č. 99 přílohy dodatku č. 1 znaleckého posudku ve výši 26 040 Kč, neboť při jednání dne 22. 3. 2024 strany učinily nesporným, že v předmětném domě nejsou obložkové zárubně dveří, ač tak byly znalkyní do pracovaného znaleckého posudku započítány.

9. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli manželství dne 20. 4. 2001, jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno dne 31. 10. 2019. Za trvání manželství účastníci nabyli do SJM motocykl zn. Honda, reg. zn. [SPZ]. Tento byl prodán dne 17. 9. 2020 za kupní cenu ve výši 25 000 Kč. Žalovaný byl v období od 27. 10. 2007 do 14. 4. 2021 společníkem společnosti [právnická osoba], IČO [IČO]. Svůj obchodní podíl v této společnosti převedl smlouvou ze dne 14. 4. 2021 na [jméno FO] za kupní cenu ve výši 60 000 Kč. Za trvání manželství účastníci nabyli do SJM osobní automobil zn. Trabant, reg. zn. [SPZ], jehož hodnota ke dni rozhodování soudu činí 40 000 Kč. Za trvání manželství účastníci nabyli do SJM gumový člun s motorem, jehož hodnota ke dni rozhodování soudu činí 14 000. Žalovaný má a měl ještě před uzavřením manželství ve svém výlučném vlastnictví nemovitost, pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba č.p. [číslo], v obci [adresa], k.ú. [adresa], vše zapsané na LV [číslo]. Dům č.p. [číslo] v obci [adresa], jenž byl ve výlučném vlastnictví žalovaného, byl v době koupě v roce 1998 ve stavu popsaném znaleckým posudkem č. [číslo], jeho rekonstrukce probíhala částečně před uzavřením manželství a částečně po uzavření manželství. Jednotlivé stavební práce při rekonstrukci prováděl žalovaný svépomocí, s občasnou pomocí ze strany svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Stav domu ke dni 3. 5. 2003 odpovídal videozáznamu z téhož dne. Ke dni rozvodu manželství potom vypadal tak, jak je zachycen na fotografiích, jež jsou součástí spisu, což účastníci učinili při jednání dne 6. 12. 2022 nesporným. Hodnota materiálu použitého na rekonstrukci rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného dle cen platných v době, kdy rekonstrukce probíhala, činila 662 190 Kč. Účastníci řízení měli po dobu trvání manželství oddělené bankovní účty. Žalobkyně byla osobou samostatně výdělečně činnou od roku 1998 do roku 2020. Žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Účastníci před podáním žaloby jednali o vypořádání SJM, ale bezvýsledně.

10. Z hlediska právní kvalifikace soud s přihlédnutím k okamžiku zániku SJM, který se váže k právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. k datu 31. 10. 2019, postupoval v otázce vypořádání SJM v souladu s ust. § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Pro určení masy SJM však soud v souladu s přechodným ust. § 3028 odst. 2 NOZ, vycházel z úpravy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „OZ“).

11. Dle ust. § 143 odst. 1 OZ tvoří společné jmění manželů a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka; b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Dle § 144 OZ se má za to, že pokud není prokázán opak, majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

12. Podle ust. § 736 odst. 1 NOZ nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Dle odst. 2 téhož ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

13. K jednotlivým položkám, které účastníci zahrnuli do masy SJM, jež se domáhali vypořádat, uvádí soud následující.

14. Ohledně motocyklu zn. Honda, reg. zn. [SPZ] nebylo mezi účastníky řízení sporu, že byla pořízena za trvání manželství ze společných prostředků, zároveň bylo prokázáno, že byla prodána žalobkyní dne 17. 9. 2020 za kupní cenu ve výši 25 000 Kč. Jelikož tento motocykl patřil do masy SJM ke dni zániku manželství a došlo k jeho platnému prodeji, je předmětem vypořádání společného jmění částka za prodej získaná (srov. rozsudek NS ČR ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3457/2018). Jelikož kupní cena za motocykl byla již žalobkyni vyplacena, přikázal jí soud do jejího výlučného vlastnictví a žalovanému náleží jedna polovina, tedy částka 12 500 Kč odpovídající výši jeho podílu.

15. Ohledně obchodního podílu žalovaného ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] bylo prokázáno, že tento žalovaný nabyl za trvání manželství ke dni 27. 10. 2007 a dne 14. 4. 2021 ho převedl za kupní cenu ve výši 60 000 Kč. Jelikož tento obchodní podíl patřil do masy SJM ke dni zániku manželství a došlo k jeho platnému převodu, je předmětem vypořádání společného jmění částka za takový převod získaná. Tato byla již žalovanému vyplacena, proto ji soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného a žalobkyni náleží jedna polovina, tedy částka 30 000 Kč odpovídající výši jejího podílu.

16. Ohledně osobního automobilu tov. zn. Trabant, reg. zn. [SPZ] nebylo mezi účastníky řízení sporu, že byl pořízen za trvání manželství ze společných prostředků, že jeho hodnota představuje částku 40 000 Kč a že má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného. Soud proto shledal, že předmětný automobil patří do SJM, přikázal ho do výlučného vlastnictví žalovaného a žalobkyni z titulu vypořádání této movité věci náleží jedna polovina její hodnoty, tedy částka 20 000 Kč odpovídající výši jejího podílu.

17. Ohledně gumového člunu s motorem nebylo mezi účastníky řízení sporu, že byl pořízen za trvání manželství ze společných prostředků, že jeho hodnota představuje částku 14 000 Kč a že má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného. Soud proto shledal, že předmětný člun patří do SJM, přikázal ho do výlučného vlastnictví žalovaného a žalobkyni z titulu vypořádání této movité věci náleží jedna polovina její hodnoty, tedy částka 7 000 Kč odpovídající výši jejího podílu.

18. Ohledně investic ze SJM do výlučného vlastnictví žalovaného má soud za prokázané, že část rekonstrukce nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, konkrétně nemovitosti zapsané na LV [číslo], k. ú. [adresa], v rozsahu ze stavu zachyceného na videozáznamu ze dne 3. 5. 2003 do stavu ke dni rozvodu manželství, který odpovídá stavu dnešnímu, byla provedena z prostředků náležejících do SJM, neboť nebylo prokázáno, že by tato rekonstrukce byla hrazena z výlučných prostředků žalovaného a byla prováděna za trvání manželství účastníků řízení. Žalovaný sice uváděl, že veškeré investice do předmětné nemovitosti hradil ze svých výlučných prostředků, za ty ovšem považoval příjmy ze svého zaměstnání a příjmy z vyplacených podílů na zisku společností, jichž byl společníkem (přičemž výši těchto příjmů v řízení žádnými důkazy nedoložil). Všechny tyto příjmy jsou ovšem součástí SJM (srov. § 143 odst. 1 OZ a obdobně také § 709 NOZ). Účastníci řízení tím, že nehospodařili v době trvání manželství se svými finančními prostředky společně, nabyli dojmu, že finanční prostředky, které byť za trvání manželství získávají, patří výlučně tomu, kdo je získal. Přestože jim byl opakovaně soudem vysvětlen koncept společného jmění manželů tak, jak je upraven v našem právním řádu, a tedy skutečnost, že obecně všechny příjmy jednoho manžela, s výjimkou příjmů získaných děděním, darem a dalších výjimek stanovených občanským zákoníkem, patří oběma manželům společně, nepodařilo se náhled účastníků na tuto problematiku změnit. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce domu ve výlučném vlastnictví žalovaného probíhala za doby fungujícího manželství a navíc před zhruba 20 lety, bylo zřejmé, že není v možnostech žalobkyně, která investice k vypořádání navrhla a tížilo jí tak důkazní břemeno, doložit konkrétní důkazy k prokázání skutečně investovaných prostředků. Soud poté, co dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala skutečnost, že tato rekonstrukce skutečně probíhala z větší části (v části, jež byla dána rozdílem stavu mezi stavem ke dni 3. 5. 2003 a ke dni zániku manželství) za trvání manželství, proto ustanovil ve věci znalce a nechal ho odborně ocenit tyto investice (k tomu srov. rozsudek NS ČR ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1541/2021), a to jako skutečnou výši vynaložených investic, o které se SJM zmenšilo, tedy jako celkové náklady, které bylo v rozhodné době třeba na takovou rekonstrukci vynaložit (k tomu srov. rozsudek NS ČR ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022). Na základě zpracovaného znaleckého posudku potom soud dospěl k závěru, že hodnota těchto investic, o kterou se SJM účastníků řízení zmenšilo, činila 662 190 Kč (po odečtení položky č. 99 přílohy dodatku č. 1 znaleckého posudku ve výši 26 040 Kč od znalkyní zjištění hodnoty investic ve výši 688 230 Kč). O tuto částku se na úkor SJM žalovaný obohatil a žalobkyni náleží jedna polovina této hodnoty, tedy částka 331 095 Kč odpovídající výši jejího podílu.

19. S ohledem na výše uvedené tak soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně částku ve výši 25 000 Kč získanou prodejem motocyklu tov. zn. Honda, reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód] (výrok I. tohoto rozsudku) a do výlučného vlastnictví žalovaného částku ve výši 60 000 Kč získanou prodejem obchodního podílu ve výši 30 % ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 29. 3. 2021, osobní automobil tov. zn. Trabant, reg. zn. [SPZ] gumový člun s motorem (výrok II. tohoto rozsudku).

20. Výrokem III. tohoto rozsudku potom byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu částku ve výši 375 595 Kč, a to v souladu s principem upraveným v ust. § 742 odst. 1 písm. a) NOZ, tj. že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Žalobkyni náleží z titulu vypořádání SJM částka 400 595 Kč, která představuje polovinu z celkové hodnoty masy SJM ve výši 801 190 Kč (25 000 Kč + 60 000 Kč + 40 000 Kč + 14 000 Kč za movité věci a částka 662 190 Kč za investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného), přičemž jí již byla částka ve výši 25 000 Kč za prodej motocyklu zn. Honda vyplacena, náleží jí tedy vypořádací podíl ve výši 375 595 Kč a tuto částku je povinen jí žalovaný vyplatit, neboť to byl on, kdo ze SJM získal majetek v hodnotě celkem 776 190 Kč (movité věci v hodnotě 60 000 Kč + 40 000 Kč + 14 000 Kč a investice ve výši 662 190 Kč ze SJM do jeho výlučného majetku).

21. K popsanému soud dodává, že v průběhu řízení žalovaný navrhl disparitu podílů, která však nebyla shledána důvodnou. Žalovaný se nerovnoměrného rozdělení SJM mezi účastníky domáhal na základě tvrzení, že to byl pouze on, kdo se podílel finančně i prací na rekonstrukci nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví a také to byl pouze on, kdo hradil veškeré náklady na provoz této nemovitosti, byť v ní bydlela celá rodina. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaný svůj názor ohledně toho, že hradil provoz domu a potažmo i jeho rekonstrukci ze svých výlučných prostředků, odvíjí od toho, že se jednalo o finanční prostředky, které získal on jako příjem ze svého zaměstnání, popřípadě z jiných zdrojů. Ovšem pomíjí, že všechny finanční prostředky, které takto za trvání manželství získal, náleží oběma manželům (stejně jako veškeré příjmy žalobkyně získané za trvání manželství) a to přesto, že si je manželé vedli na svých osobních bankovních účtech či jinde a nehospodařili s nimi společně. Nahlíženo touto optikou, pokud žalovaný hradil chod domácnosti z prostředků náležejících do SJM vedených na bankovním účtu na jeho jméno, stále se jedná o prostředky společné a jejich prostřednictvím se i žalobkyně podílela na náhradě nákladů za provoz domácnosti. Stejně tomu bude i u hrazení nákladů rekonstrukce uvedené nemovitosti.

22. O lhůtě k plnění rozhodl podepsaný soud postupem dle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost uhradit částku stanovenou ve výroku III. tohoto rozsudku do dvou měsíců od právní moci rozsudku, když zohlednil jednak výši vypořádacího podílu, jakož i zjištěné poměry na straně žalovaného.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když řízení o zrušení a vypořádání společného jmění manželů má povahu iudicii duplicis, tedy řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného. Za této situace není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch. Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS 59/23). Žádné takové důvody nebyly v řízení ani tvrzeny ani prokazovány (výrok IV. tohoto rozsudku).

24. Konečně soud rozhodl o povinnosti účastníků k úhradě nákladů státu postupem dle § 148 odst. 1 o. s. ř. dle něhož platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že, jak bylo výše vysvětleno, považuje soud poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení za shodný, byla také oběma uložena povinnost k náhradě nákladů státu, a to každému v rozsahu jedné poloviny. V daném případě jsou náklady státu představovány náklady na znalečné, tedy na zpracování znaleckého posudku ve věci, jeho dodatku a výslechu znalkyně před soudem. Vzhledem k tomu, že jeho výše dosud nebyla soudem stanovena, bude tak učiněno samostatným usnesením (výrok V. tohoto rozsudku).

Poučení