6 C 101/2022-77

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů účastníků se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje: a) bytová jednotka [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy a pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], b) jedna polovina dluhu včetně příslušenství na hypotečním úvěru u [obec] spořitelny, číslo úvěrového účtu [bankovní účet].

II. Ze zaniklého společného jmění manželů účastníků se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: a) jedna polovina dluhu včetně příslušenství na hypotečním úvěru u [obec] spořitelny, číslo úvěrového účtu [bankovní účet].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání vypořádacího podílu částku 1 948 256 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Návrh žalobkyně na vypořádání částky 155 686 Kč se co do zaplacení částky ve výši 114 067,33 Kč zamítá.

V. Návrh žalobce na vypořádání částky 106 939 Kč se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem ze dne [datum], který byl soudu doručen dne [datum], domáhá zrušení společného jmění manželů účastníků (dále jen„ SJM účastníků“), přičemž navrhl, aby do výlučného vlastnictví žalované byla přikázána bytová jednotka [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy a pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ bytová jednotka [číslo]“) a uložena povinnost doplatit úvěr u [právnická osoba] na účtu č. [bankovní účet] a žalobci zaplatit na úplné vypořádání SJM účastníků částku 1 528 706 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce dále uvedl, že bytová jednotka [číslo] má dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] hodnotu 4 000 000 Kč a vázne na ní k datu [datum] dluh z hypotéky [právnická osoba] ve výši 947 511,95 Kč.

2. Žalobce při jednání dne [datum] navrhl k vypořádání částku 106 939 Kč, která má představovat splátky na hypoteční úvěr vynaložené žalobcem.

3. Žalovaná se k návrhu vyjádřila podáním ze dne [datum], které bylo soudu doručeno téhož dne, ve kterém nenavrhla k vypořádání SJM účastníků žádné nové položky. Žalovaná souhlasila s přikázání bytové jednotky [číslo] do svého výlučného vlastnictví a navrhl, aby jí byla stanovena povinnost na vyrovnání podílu zaplatit maximálně částku 600 000 Kč. Žalovaná namítla, že hodnota bytové jednotky [číslo] ve výši 4 000 000 Kč je nadhodnocena, jelikož se nachází v domě v řadové zástavbě, vázne na ní povinnost placení poplatku souvisejících se SVJ, je v bezprostřední blízkosti železniční tratě a je na okraji města.

4. Žalovaná při jednání dne [datum] navrhla k vypořádání částku 157 952 Kč, kterou měla žalovaná hradit po právní moci rozsudku o rozvodu v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] přičemž se jedná o úhrady na daň z nemovitosti, pojištění, opravu kotle a plateb do fondu oprav.

5. Žalobce při jednání dne [datum] vznesl námitku promlčení vůči uplatněným vnosům žalované.

6. Usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 24. 10. 2022, č. j. 6 C 101/2022 – 72, bylo řízení částečně zastaveno co do návrhu žalované na vypořádání částky 157 952 Kč a to v rozsahu co do částky 520 Kč a 1 746 Kč. Částka 520 Kč se týkala finančních prostředků požadovaných žalobkyní z důvodu uhrazení daně z nemovitých věcí a částka 1 746 Kč se týkal finančních prostředků požadovaných žalobkyní z důvodu plateb na fond oprav. Shodná tvrzení účastníků 7. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum].

8. Bytová jednotka [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy a pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] a hypoteční úvěr u [právnická osoba] vedený na účtu č. [bankovní účet] jsou součástí společného jmění účastníků. Na bytové jednotce [číslo] vázne dluh z hypotečního úvěru u [právnická osoba]

9. Účastníci shodně navrhli, aby bytová jednotka [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy a pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], byla přikázána do výlučného vlastnictví žalované.

10. Účastníci učinili při jednání dne [datum] za nesporné, že za rok 2020, 2021 a 2022 byly měsíčně provedeny platby žalovanou, tak jak jsou označené na č. l. 48 až 51. Dokazování 11. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

12. V katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk je u jednotky (vymezené podle zákona o vlastnictví bytů) [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy a pozemků p. [číslo] k. ú. [obec], [list vlastnictví] (bytová jednotka [číslo]), uvedeno vlastnické právo pro SJM [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované]. Vlastnické právo k jednotce je omezeno zástavním právem smluvním (zjištěno z informace o jednotce, č. l. 9).

13. K [datum] byl u společnosti [právnická osoba] veden hypoteční úvěr na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalobce] v nesplacené výši 953 785,76 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu, č. l. 10 – 11; shodně na č. l. 24 - 25).

14. Obvyklá cena bytové jednotky [číslo] k datu [datum] činila 4 000 000 Kč, tato cena byla shodná i k datu [datum] (zjištěno z písemného znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] č. l. 4 – 8, a výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum]).

15. Ke znaleckému posudku soud konstatuje, že znalkyně posudek při výslechu obhájila, přičemž vysvětlila, proč při stanovení obvyklé ceny bytové jednotky [číslo] vyšla právě z porovnávaných nemovitostí a jak zohlednila jejich rozdíly, jak zohlednila její stav, blízkost železniční tratě. Znalkyně dále vysvětlila, proč obvyklá cena stanovená v písemném vyhotovení posudku s ohledem na vývoj cen nemovitostí odpovídá i současné ceně. K porovnávaným nemovitostem soud zejména poukazuje na to, že znalkyně zvolila nemovitosti umístněné ve stejné části [obec] a to rovněž v ulicích se zvýšenou hlukovou zátěží z důvodu dopravy, když první porovnávaná nemovitost se nachází na [příjmení] třídě, která je hlavní komunikací [obec] – [obec] a druhá a třetí v její bezprostřední blízkosti. Soud shledal znalecký posudek spolu s výslechem znalkyně za přezkoumatelný a neshledal, žádný důvod, proč by z něho nemohl vyjít.

16. Žalobkyně zaplatila dne [datum] za opravu kotle nacházejícího se v bytové jednotce [číslo] [jméno] [příjmení], [IČO] částku 6 038 Kč (zjištěno z faktury ze dne [datum]).

17. Z účtu žalované číslo [bankovní účet] odešla na účet číslo [bankovní účet] dne [datum] celkem částka 4 739 Kč, dne [datum] celkem částka 466 Kč, dne [datum] celkem částka 4 739 Kč, dne [datum] celkem částka 466 Kč, dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), (zjištěno z exportu transakční historie na č. l. 42-43); dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 2 920,12 Kč, dne [datum] celkem částka 5 206,21 Kč (4 739 Kč + 466 Kč + 0,20 Kč + 1,01 Kč), dne [datum] celkem částka 4 879,29 Kč (4 739 Kč + 140,29 Kč), dne [datum] celkem částka 325,71 Kč, dne [datum] celkem částka 5 205 Kč (4 739 Kč + 466 Kč), (zjištěno z exportu transakční historie na č. l. 44). dne [datum] celkem částka 5 390 Kč (4 924 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 390 Kč (4 924 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 390 Kč (4 924 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 390 Kč (4 924 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 390 Kč (4 924 Kč + 466 Kč), dne [datum] celkem částka 5 390 Kč (4 924 Kč + 466 Kč), (zjištěno z exportu transakční historie na č. l. 45).

18. Z účtu žalované číslo [bankovní účet] odešla na účet číslo [bankovní účet] platba na daň z nemovitých věcí a to dne [datum] ve výši 1 036 Kč a dne [datum] ve výši 1 036 Kč (zjištěno z exportu transakční historie na č. l. 46).

19. Výše daně z nemovitých věcí k bytové jednotce [číslo] od roku 2014 činí 776 Kč (zjištěno ze sdělení finančního úřadu ze dne [datum]).

20. Z účtu žalované číslo [bankovní účet] odešla na účet číslo [bankovní účet] [právnická osoba] a S [právnická osoba] na fond oprav v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] dne [datum] částka 873 Kč, dne [datum] částka 873 Kč, dne [datum] částka 1 746 Kč a částka 873 Kč, dne [datum] částka 873 Kč, dne [datum] částka 873 Kč, dne [datum] částka 873 Kč, dne [datum] částka 873 Kč, dne [datum] částka 873 Kč, (zjištěno z exportu transakční historie na č. l. 47).

21. Z účtu žalované číslo [bankovní účet] odešla na účet číslo č. [bankovní účet] společnosti [pojišťovna] dne [datum] částka 1 555 Kč na pojištění bytové jednotky [číslo] (zjištěno z exportu transakční historie na č. l. 53).

22. K provedenému důkazu odhadu tržní ceny nemovitosti předloženého žalovanou soud konstatuje, že z tržní ceny v něm uvedené ve výši 3 219 731 Kč nevyšel z následujících důvodů.

23. Předně soud podotýká, že odhad tržní ceny nemovitosti je toliko listinným důkazem nikoli znaleckým posudkem. V případě, kdy je v řízení nutné posoudit skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, soud vychází ze znaleckého posudku a to i z posudku předloženého účastníkem (viz § 127 a § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). K odhadu tržní ceny nemovitosti soud dále konstatuje, že je to listinný důkaz vyhotovený laikem, u kterého není žádné garance jeho odbornosti a který nenese zodpovědnost, za své případné chybné závěry. Dojde-li v řízení k rozporu mezi takovýmto listinným důkazem (zde odhadem tržní ceny nemovitosti) a znaleckým posudkem, soud musí upřednostnit znalecký posudek. Rozpor pak činí 780 269 Kč, tedy ve vztahu k obvyklé ceně dle znaleckého posudku cca 20 %.

24. K odhadu tržní ceny nemovitosti soud dále podotýká, že je v něm uvedeno rozmezí minimum 10 738 Kč/m2 a maximum 65 104 Kč/m2, avšak odhadovaná cena v intervalu 28 000 Kč/m2 až 53 000 Kč/m2, aniž by bylo zřejmé, jak byl určen interval odhadové ceny. Rovněž není patrno, jak byla určena konečná tržní cena 40 756 Kč/m2. Dále soud poukazuje na chybu ve výpočtu, když je vycházeno z podlahové plochy 79,27 m2 (tedy 79,27 m2 x 40 756 Kč/m2 = 3 230 728 Kč) avšak jako výsledná cena je uvedena nižší částka 3 219 731 Kč. Rovněž není patrno, jak byly zohledněny rozdíly mezi porovnávanými nemovitostmi a bytovou jednotkou [číslo] resp. zda byly určeny koeficienty. Konečně soud konstatuje, že absentuje uvedení data, ke kterému je odhad učiněn a kdy byl odhad vypracován.

25. Soud zamítl návrh na provedení důkazu revizním znaleckým posudkem z důvodu jeho nadbytečnosti, neboť posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] spolu s jejím výslechem dne [datum] považuje za dostatečný a neshledal v něm žádné podstatné vady bránící jeho použitelnosti.

26. Soud dále zamítl návrh na provedení následujících důkazů, neboť je neshledal potřebné pro rozhodnutí ve věci: výslech účastníků, dopisem ze dne [datum], dopisem ze dne [datum], e-mailová komunikace ze dne [datum], [datum], [datum].

27. Soud neprovedl důkaz přehled plateb SVJ za období [číslo] – 3/ 2022 (č. l. 22), neboť tento s ohledem na provedení důkazu export transakční historie shledal za nadbytečný, když shodně obsahují shodné platby. Závěr o skutkovém stavu 28. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených důkazů soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

29. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno k datu [datum].

30. Bytová jednotka [číslo] je ve společném jmění manželů účastníků, přičemž vlastnické právo k jednotce je omezeno zástavním právem smluvním ve prospěch společnosti [právnická osoba], u které je veden hypoteční úvěr na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalobce], za který byla pořízena bytová jednotka [číslo].

31. Obvyklá cena bytové jednotky [číslo] k datu rozhodnutí soudu činila 4 000 000 Kč.

32. Výše daně z nemovitých věcí k bytové jednotce [číslo] od roku 2014 činí 776 Kč.

33. Žalovaná v období do tří let od data právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tedy od [datum] do [datum] vynaložila následující finanční prostředky:

34. Částku v celkové výši 81 181,33 Kč a to na splátky hypotečního úvěru na účtu č. [bankovní účet] a související poplatky.

35. Částku ve výši 1 036 Kč na daň z nemovitých věcí, přičemž v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] toliko 776 Kč (pozn. soudu: žalobkyně vzala návrh ohledně vynaložených finančních prostředků na daň z nemovitých věcí co do výše 520 Kč zpět, zde tedy co do 260 Kč).

36. Částku ve výši 32 301 Kč na fond oprav v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] (pozn. soudu: žalobkyně vzala návrh ohledně této částky co do výše 1 746 Kč zpět).

37. Částku ve výši 1 555 Kč na pojištění bytové jednotky [číslo].

38. Celkem tedy v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] vynaložila žalovaná v od [datum] do [datum] částku 115 813,33 Kč, co do požadovaného nároku vynaložila 114 067,33 Kč (pozn. soudu: žalobkyně vzala návrh zpět ohledně této částky co do výše 1 746 Kč; dále vzala zpět částku 520, resp. 260 Kč, která však nebyla vynaložena v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo]).

39. Žalovaná v období od tří let od data právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tedy po [datum] vynaložila následující finanční prostředky:

40. Částku ve výši 6 038 Kč za opravu kotle v bytové jednotce [číslo].

41. Částku v celkové výši 26 950 Kč a to na splátky hypotečního úvěru na účtu č. [bankovní účet] a související poplatky.

42. Částku ve výši 1 036 Kč na daň z nemovitých věcí, přičemž v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] toliko 776 Kč (pozn. soudu: žalobkyně vzala návrh ohledně vynaložených finančních prostředků na daň z nemovitých věcí co do výše 520 Kč zpět, zde tedy co do 260 Kč).

43. Částku ve výši 5 238 Kč na fond oprav v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo].

44. Celkem tedy žalovaná v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] vynaložila po [datum] částku 39 002 Kč. Právní hodnocení 45. Soud po právní stránce věc hodnotil následovně.

46. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

47. Podle § 741 OZ nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

48. Podle § 742 odst. 1 písm. a) OZ nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, jsou podíly obou manželů na vypořádávaném jmění stejné.

49. Podle § 742 odst. 1 písm. c) OZ nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.

50. Soud rozhodl o vypořádání společného jmění manželů účastníků dle § 740 OZ, když mezi účastníky nedošlo k dohodě o vypořádání jejich společného jmění manželů, a to ke stavu, kdy došlo k zániku společného jmění manželů účastníků rozvodem jejich manželství.

51. Soud zamítl návrh žalobce na vypořádání částky 106 939 Kč z důvodu, že tento návrh byl vznesen až po koncentraci řízení (viz § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“)). Soud konstatuje, že účastníci byli o koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. řádně poučeni na prvním jednání, tedy nastaly účinky koncentrace řízení (§ 118b odst. 3 o. s. ř.). Žalobce však návrh na vypořádání částky 106 939 Kč vznesl až na druhém jednání, tedy až po té, co nastaly účinky koncentrace řízení.

52. Soud přikázal bytovou jednotkou [číslo] do výlučného vlastnictví žalované, jelikož tento způsob vypořádání navrhli shodně oba účastníci, a v souladu s § 742 odst. 1 písm. a) OZ zohlednil povinnost žalované zaplatit žalobci polovinu její obvyklé ceny tedy částku 2 000 0000 Kč, přičemž tuto povinnost zohlednil ve výroku III. tohoto rozsudku.

53. Co do hodnoty bytové jednotky [číslo] soud vyšel z její obvyklé ceny a jejího stavu k datu rozhodování soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019) dle znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] včetně jejího výslechu ze dne [datum]. Soud zde podotýká, že znalkyně v souladu s § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, určila obvyklou cenu předmětné jednotky. Co se týče hodnocení znaleckého posudku, tak soud odkazuje k pasáži rozsudku věnující se dokazování.

54. Při způsobu vypořádání dluhu včetně příslušenství na hypotečním úvěru u [obec] spořitelny, číslo úvěrového účtu [bankovní účet], kdy tento dluh včetně příslušenství soud přikázal účastníkům rovným dílem, vyšel soud z aktuální judikatury, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 06. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, dle kterého„ v řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru“.

55. V citovaném rozhodnutí je dále uvedeno, že„ přesto nelze zcela vyloučit, že ve výjimečných případech, ve kterých pro to budou dány okolnosti konkrétní projednávané věci, bude společný dluh náležející do SJM přikázán jen jednomu z manželů. Podmínkou takového postupu bude zpravidla souhlas manžela, jemuž má být celý dluh přikázán, a řádné zdůvodnění mimořádných okolností případu, které přikázání celého dluhu jen jednomu z manželů odůvodňují“.

56. K nyní projednávané věci soud konstatuje, že předně absentuje souhlas žalované k přikázání celého dluhu a dále soud neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání celého dluhu žalované, ostatně žádné takové okolnosti ani nebyly tvrzeny. Samotná skutečnost, že věc, ke které se váže tento společný dluh, je přikázána žalované, není samo o sobě mimořádnou okolností. Naopak je zcela běžné, že za manželství vznikne manželům společný dluh, typicky hypoteční úvěr, v souvislosti s pořízením nemovitosti.

57. Dále soud zdůrazňuje, že by přikázání dluhu pouze jednu z účastníků bylo závazné pouze pro účastníky tohoto řízení, nikoli i pro třetí osoby, tedy věřitelka předmětného dluhu [právnická osoba] spořitelna by se i nadále mohla domáhat zaplacení dluhu po obou účastnících.

58. Co do návrhu žalované na vypořádání částky 155 686 Kč, soud vyšel z následujícího.

59. Žalobkyně se domáhá vypořádání peněžních prostředků, které vynaložila v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] to na daň z nemovitosti, pojištění, opravu kotle a plateb do fondu oprav.

60. Soud přihlédl k následující judikatuře.

61. Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 dle kterého„ vypořádává-li soud dosud neuhrazené dluhy, které jsou součástí společného jmění manželů, vychází z jejich výše v době vypořádání. Jestliže některý z manželů po zániku společného jmění hradil takový dluh ze svých výlučných prostředků, má právo na náhradu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Tato skutečnost se projeví ve výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit druhému určitou částku na vyrovnání jejich vypořádacích podílů“.

62. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4036/2010 dle kterého„ umožňuje-li to povaha věci, je třeba upřednostnit speciální právní úpravu týkající se majetkových vztahů mezi manželi před obecnou úpravou bezdůvodného obohacení“.

63. Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 437/2014, dle kterého„ brání zákonný požadavek vyžadující uplatnění nároků na vypořádání společného jmění manželů do tří let od zániku společného jmění manželů tomu, aby se po uplynutí této lhůty účastníci domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, ohledně nich nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování, tj. procesnímu postupu, kdy se po uplynutí tří let objeví v řízení zcela nová tvrzení a nové důkazy k věcem, které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyly ohledně nich uplatněny ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání. Při posouzení toho, co má být předmětem vypořádání, soud vychází z žalobních tvrzení a všeho, co v řízení vyšlo najevo s přihlédnutím k individuálním okolnostem věci. Samotná nesprávná právní kvalifikace uplatněného nároku nemusí v poměrech konkrétního případu být na překážku závěru, že se jednalo o nárok uplatněný k vypořádání včas.“ 64. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008 dle kterého,„ může soud vypořádat jen ten majetek, hodnoty a závazky tvořící společné jmění manželů, které účastníci navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku. Tento závěr platí i ve vztahu k návrhům toho z manželů, kterému byla žaloba o vypořádání společného jmění doručena po třech letech od zániku společného jmění manželů“.

65. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4602/2015 dle kterého„ pokud je příslušenství učiněno předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů až po třech letech od zániku společného jmění manželů, nelze příslušenství vypořádat, a to ani tehdy, když by byla v dané lhůtě učiněna předmětem vypořádání věc hlavní.“ 66. V citovaném rozhodnutí je dále uvedeno, že„ soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006 (publikovaný v časopise Soudní rozhledy, 2007, č. 9, str. 350)). I vypořádání nároků spočívajících v investici z výlučného majetku do majetku společného v řízení o vypořádání společného jmění manželů předpokládá, že v takovém řízení účastník uplatní požadavek na úhradu toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a učiní tak tento nárok předmětem řízení (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. listopadu 2006, sp. zn. 22 Cdo 999/2006 (uveřejněný pod č. C 4 621 v Souboru)). Současně však platí i časový rámec pro uplatnění takových nároků potud, že soud může vypořádat pouze ty investice, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání těchto vnosů uplatněn, nelze již vnosy následně vypořádat a nárok na jejich vypořádání zaniká (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2007, sp. zn. 22 Cdo 2903/2005 (uveřejněný pod č. C 5 055 v Souboru), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2012, sp. zn. 22 Cdo 2380/2012 (uveřejněný pod č. C 13 292 v Souboru), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. listopadu 2012, sp. zn. 22 Cdo 51/2011 (uveřejněný pod č. C 13 318 v Souboru), nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. ledna 2013, sp. zn. 22 Cdo 3395/2012 (uveřejněný pod č. C 12 235 v Souboru)). V usnesení ze dne 30. září 2014, sp. zn. 22 Cdo 1671/2014 (uveřejněném pod č. C 14 252 v Souboru), pak Nejvyšší soud vysvětlil, že předmětem soudního vypořádání se mohou stát pouze ty vnosy, které účastníci učinili předmětem sporu v uvedené tříleté lhůtě, a to i v případě, že společný majetek, na který byly vnosy vynaloženy, byl v této lhůtě navržen k vypořádání. Mezi společnou věcí a vnosem na ni vynaloženým totiž není taková souvislost, která by jejich právní osud, pokud jde o vypořádání společného jmění manželů, spojovala.“ 67. K citovanému usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4602/2015 soud podotýká, že se sice primárně týká příslušenství věci ve společném jmění manželů, avšak jeho závěry vychází z investic do společného jmění manželů, a tedy dopadají na nyní projednávanou věc.

68. Soud shledal, že peněžní prostředky, které žalovaná vynaložila na bytovou jednotku [číslo] resp. v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] to na daň z nemovitosti, pojištění, opravu kotle a plateb do fondu oprav, jsou ve smyslu § § 742 odst. 1 písm. c) OZ vnosem do společného jmění manželů účastníků (viz rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017).

69. Soud však může dle § 741 OZ vypořádat pouze to (majetek, hodnoty a závazky), co bylo učiněno předmětem řízení ve lhůtě do tří let od zániku manželství (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 437/2014), přičemž to platí i pro návrh toho účastníka, kterému byl návrh žalobce na vypořádání společného jmění manželů doručen až po uplynutí lhůty dle § 741 OZ (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008) a to i co do návrhu na vypořádání vnosů vynaložených do společného jmění manželů, kterými jsou i vynaložené finanční prostředky na věc ve společném jmění manželů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4602/2015).

70. Žalovaná navrhla vypořádání částky 157 952 Kč při jednání konaném dne [datum], tedy až po uplynutí tříleté lhůty stanovené v § 741 OZ, když manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne [datum].

71. V nyní projednávané věci byla část vnosů žalobkyně vynaložena před uplynutím tříleté lhůty od rozvodu manželství účastníků stanovené v § 741 OZ a část až po uplynutí této lhůty. Co se týká vnosů vynaložených před uplynutím lhůty stanovené v § 741 OZ, je nutné bez dalšího postupovat dle právní úpravy upravující majetkové vztahy mezi manželi, neboť nic jejímu použití nebrání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4036/2010).

72. Co se týká vnosů vynaložených po uplynutí tříleté lhůty stanovené v 741 OZ nelze bez dalšího aplikovat všechna zákonná pravidla upravující majetkové vztahy mezi manželi, zejména nelze aplikovat pravidlo stanovené v § 741 OZ, dle kterého není ji nárok na vypořádání uplatněn ve lhůtě do tří let, soud již nárok nemůže vypořádat. Ostatně bylo by absurdní upřít účastníkovi možnost domáhat se vypořádání vnosů vynaložených po uplynutí lhůty stanovené v § 741 OZ s odůvodněním, že nebyly v této lhůtě uplatněny.

73. Soud podotýká, že výše uvedené platí pouze za situace, kdy ve lhůtě stanovené v § 741 OZ byl podán návrh na vypořádání společného jmění manželů a je vedeno řízení o vypořádání společného jmění manželů, neboť podání návrhu odkládá účinnost nevyvratitelné domněnky dle § 741 OZ, tak jak tomu je v nyní projednávané věci.

74. Soud shledal za neoprávněný návrh žalované na vypořádání částky 155 686 Kč v rozsahu, ve kterém se domáhala vypořádání vnosů vynaložených v období do uplynutí tří let od data pravomocného rozvodu manželství ([datum]) ve výši 114 067,33 Kč s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí návrhu, konkrétně se jedná o částku výši 81 181,33 Kč, kterou žalovaná vynaložila na splátky hypotečního úvěru na účtu č. [bankovní účet] a související poplatky; částku ve výši 776 Kč, kterou žalovaná vynaložila na daň z nemovitých věcí; částku ve výši 32 301 Kč, kterou žalovaná vynaložila na fond oprav v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo]; a částku ve výši 1 555 Kč, kterou žalovaná vynaložila na pojištění bytové jednotky [číslo] neboť návrh na vypořádání byl učiněn až po uplynutí lhůty stanovené v § 741 OZ. Podrobné rozepsání částky viz část rozsudku věnující se dokazování.

75. Co se týče námitky žalované, že nevypořádání jejích vnosů je v rozporu s dobrými mravy, tak soud konstatuje, že žalovaná mohla sama podat návrh ve lhůtě stanovené v § 741 OZ a uplatnit tak včas své vnosy. Soud zde opětovně odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008.

76. Soud shledal za důvodný návrh žalované co do částky 39 002 Kč, a to konkrétně částku ve výši 6 038 Kč, kterou žalovaná vynaložila na opravu kotle v bytové jednotce [číslo]; částku 26 950 Kč, kterou žalovaná vynaložila na splátky hypotečního úvěru na účtu č. [bankovní účet] a související poplatky; částku 776 Kč, kterou žalovaná vynaložila na daň z nemovitých věcí za bytovou jednotku [číslo]; a částku ve výši 5 238 Kč, kterou žalovaná vynaložila na fond oprav v souvislosti s bytovou jednotkou [číslo] když soud dospěl k závěru, že se jedná o vnos manželky do společného jmění manželů ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) OZ a tuto částku zohlednil ve výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku na vyrovnání jejich vypořádacích podílů.

77. Soud dodává, že si je vědom, že součet částek 114 067,33 Kč a 39 002 Kč (tedy 153 069,33 Kč) se liší od částky 155 686 Kč a to o 2 616,67 Kč. Žalovaná však k částce 2 616,67 Kč nic neuvedla. Žalovaná pak v závěrečné řeči uvedla, že na bytovou jednotku zaplatila částku 153 069,33 Kč. Dle názoru soudu se tedy žalobkyně zřejmě dopustila chyby při výpočtu částky, kterou navrhl vypořádat.

78. Soudu shledal za důvodnou pouze část návrhu na vypořádání částky 155 686 Kč a to co do výše 39 002 Kč, zbylou část návrhu včetně částky 2 616,67 Kč pak za nedůvodnou.

79. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci na vypořádací podíl za jí přikázanou bytovou jednotku [číslo] jednu polovinu její obvyklé ceny, tedy částku 2 000 000 Kč, přičemž je nutno zohlednit vynaložený vnos žalobkyně do společného jmění manželů účastníků ve výši 39 002 Kč, a proto by žalovaná měla zaplatit žalobci na vyrovnání vypořádacího podílu částku 1 960 998 Kč. Jelikož však žalobce požadoval na vyrovnání vypořádacího podílu pouze částku 1 948 256 Kč, soud zohlednil tento požadavek a uložil povinnost žalované zaplatit na vyrovnání vypořádacího podílu částku ve výši 1 948 256 Kč. Soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil žalobkyni pariční lhůtu delší v délce 30 dnů a to s ohledem na velikost částky, kterou je povinna zaplatit. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 80. Soud dle § 740 OZ rozhodl o návrzích na vypořádání společného jmění manželů účastníků a to tak, že bytovou jednotku [číslo] s podílem [číslo] na společných částech budovy a pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] a jednu polovina dluhu včetně příslušenství na hypotečním úvěru u [obec] spořitelny, číslo úvěrového účtu [bankovní účet], přikázal žalované (výrok I.).

81. Jednu polovinu dluhu včetně příslušenství na hypotečním úvěru u [obec] spořitelny, číslo úvěrového účtu [bankovní účet], přikázal žalobci (výrok II.)

82. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání vypořádacího podílu částku 1 948 256 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).

83. Částečně zamítl návrh žalobkyně na vypořádání částky 155 686 Kč co do zaplacení částky ve výši 114 067,33 Kč (výrok IV.).

84. Zcela zamítl návrh žalobce na vypořádání částky 106 939 Kč (výrok V.).

85. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení, které má povahu řízení typu iudicia duplex a současně nebyly tvrzeny ani zjištěny zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některé ze stran (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 572/19).

86. Soud se nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalobcem co do vnosů vynaložených žalovanou, neboť ji považuje za bezpředmětnou s ohledem na to, že soud shledal návrh žalobkyně na vypořádání vnosů vynaložených v období do uplynutí tří let od data pravomocného rozvodu manželství tedy do [datum] za neoprávněný a s ohledem na skutečnost, že návrh byl žalobkyní uplatněn dne [datum]. Promlčecí lhůtu dle § 629 odst. 1 OZ trvá tři roky, soud při vypořádání společného jmění manželů účastníků však neshledal za oprávněný žádný vnos žalobkyně vynaložení před datem [datum].

87. Soud se při vyhlášení rozsudku dopustil ve výroku IV. zjevné nesprávnosti, když uvedl výši částky, jejíhož vypořádání se žalovaná domáhá chybně ve výši 153 069 Kč místo 155 686 Kč, a proto tuto zjevnou nesprávnost postupem dle § 164 o. s. ř. v písemném vyhotovení rozsudku opravil. Žalobkyně se původně domáhala vypořádání částky ve výši 157 952 Kč, kterou vzala co do částek 520 Kč a 1 746 Kč zpět, a proto soud řízení co do nároku na vypořádání částky 157 952 Kč částečně zastavil v rozsahu 2 266 Kč, tedy předmětem řízení zůstala částka 155 686 Kč.

88. Dále se soud dopustil při vyhlášení rozsudku chyby v počtech při výpočtu části vnosu žalobkyně, kterou shledal za nedůvodnou, a kterou ve výroku IV. zamítl, a proto tuto chybu v počtech postupem dle § 164 o. s. ř. v písemném vyhotovení rozsudku opravil.

89. Chybně uvedený text výroku IV. tohoto rozsudku ve znění:„ Návrh žalobkyně na vypořádání částky 153 069 Kč se co do zaplacení částky ve výši 101 325 Kč zamítá“ nahrazuje takto:„ Návrh žalobkyně na vypořádání částky 155 686 Kč se co do zaplacení částky ve výši 114 067,33 Kč zamítá.

Poučení