6 C 103/2020-90

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobce] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobce] všichni zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, pro k. ú. a [územní celek] na [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] tak že žalobkyni a) náleží podíl o velikosti 9/20 a do společného jmění žalobkyně b) a žalobce c) náleží podíl o velikosti 11/20, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 75 906 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne 25. 5. 2020 domáhají určení vlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedli, že bratr první žalobkyně a syn druhé žalobkyně a třetího žalovaného [jméno] [příjmení] dne 12. 2. 2014 se [právnická osoba], [název produktu] smlouvu o úvěru [název produktu] start č. CA [číslo] 2014 (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě čerpal úvěr ve výši 450 000 Kč, který se ve smlouvě o úvěru zavázal splatit v 239 splátkách po 4 484 Kč a v jedné splátce ve výši 4 709 Kč. Vedlejšími účastníky smlouvy o úvěru byli též žalobci, všichni zastoupeni na základě plné moci ze dne 12. 2. 2014 [jméno] [celé jméno žalobce]. K zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru byla téhož dne uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem č. CA [číslo] (pozn. správně č. CA [číslo] 2014, dále jen„ zástavní smlouva“). [právnická osoba] postoupila pohledávku za [jméno] [celé jméno žalobce] (dále jen„ dlužník“) ze smlouvy o úvěru na [právnická osoba], [název]. Oznámení o postoupení pohledávky bylo dlužníkovi i žalobcům doručeno dne 18. 6. 2019. Na základě souhlasného prohlášení o změně zástavního věřitele bylo pak do katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], [název]. Tato společnost na základě tvrzeného porušení podmínek smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění úvěru a dopisem ze dne 29. 8. 2020 (pozn. správně 29. 8. 2019) oznámila žalobcům započetí výkonu zástavního práva. Porušení smluvních podmínek je spatřováno v tom, že došlo k prodlení se splácením úvěru delšímu než 90 dnů, na KÚ byla zapsána exekuce č. [spisová značka], resp. exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, a dále nemovitost byla převedena na nového vlastníka bez souhlasu zástavního věřitele a bylo zřízeno věcné břemeno užívání (porušení zástavní smlouvy). Následně kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2020 zástavní věřitel [právnická osoba] převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovaného. Žalobci tvrdí, že dlužník zvolil splácení měsíčních splátek tak, že celou měsíční splátku ve výši 4 484 Kč v průběhu kalendářního měsíce zaplatil vždy nejpozději do 28. dne v měsíci, a že věřitel tento způsob úhrady splátek akceptoval. Žalobci jsou tedy přesvědčeni, že nedošlo k porušení smluvních podmínek, jež by bylo důvodem pro zesplatnění úvěru, takže zástavní věřitel nebyl oprávněn předmětné nemovitosti prodat. Žalobci jsou toho názoru, že mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva, neboť bez rozhodnutí soudu nemohou dosáhnout obnovení zápisu jejich vlastnického práva, čímž je omezeno jejich právo nakládat s předmětnými nemovitostmi.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný žalobci neuznává. Uvedl, že ze strany věřitele nikdy nedošlo k souhlasu a tvrzené akceptaci splatnosti měsíční splátky úvěru ke konci měsíce (pozn. do 28. dne v měsíci). Dlužník se dostal do prodlení se splácením delšího než 90 dnů a z tohoto důvodu došlo k zesplatnění úvěru. Dále žalovaný uvedl, že předmětné nemovitosti byly postiženy exekučním příkazem č. j. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019. Tím došlo k závažnému porušení úvěrové smlouvy (čl. 10 [číslo] a čl. 11 [číslo] všeobecných úvěrových podmínek). Věřitel poskytl dlužníkovi lhůtu 90 dnů ke splnění povinností a odstranění závadného stavu, ale k nápravě ve stanovené lhůtě nedošlo. Dlužník rovněž dle smluvních podmínek a smlouvy o úvěru nesměl jakkoliv se zástavou disponovat. Podle žalovaného se tak i v případě převodu vlastnického práva na rodinné příslušníky jednalo o porušení smluvních podmínek, které je sankcionováno zesplatněním úvěru a následnou možností realizace zástavního práva. Dlužník se tedy opakovaně dostal situací, které jsou v rámci smlouvy o úvěru, resp. úvěrových podmínek, jasně definovány a popsány, ale přesto o žádném případu porušení věřitele neinformoval a vzniklou situaci s ním neřešil. Dále žalovaný poukázal na to, že dlužník v rámci smlouvy o úvěru vystupoval v pozici podnikatele a výslovně prohlásil, že se jedná o úvěr podnikatelský a finanční prostředky čerpané z úvěru použije pro podnikatelské účely.

3. Ze zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva č. CA [číslo] 2014 ze dne 12. 2. 2014 bylo zjištěno, že k zajištění pohledávky za dlužníkem vyplývající ze smlouvy o úvěru č. CA [číslo] 2014 bylo zřízeno zástavní právo k spoluvlastnickému podílu žalobkyně a) o velikosti id. 9/20, spoluvlastnickému podílu žalobců b) a c) o velikosti 1/10 a spoluvlastnickému podílu dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce] o velikosti 9/20, a to k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, pro k. ú. a [územní celek] na [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] (čl. I. zástavní smlouvy). V čl. II. odst. 6. se zástavci zavázali, že po dobu trvání zástavního práva bez předchozího souhlasu zástavního věřitele zástavu nebo její část smluvně nepřevedou, nepronajmou, nezatíží věcným břemenem, právem stavby a nezřídí k ní nebo její části ani předkupní, nájemní nebo jiné užívací právo ve prospěch třetích osob. Podle čl. IV. odst. 1. zástavní smlouvy v případě, že pohledávky zástavního věřitele zajištěné dle čl. I zástavní smlouvy nebudou splněny řádně a včas, je zástavní věřitel oprávněn se uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy, a to i tehdy, došlo-li k promlčení zajištěných pohledávek. Podle čl. V. odst. 1. zástavní smlouvy vedle způsobů stanovených zákonem, tj. zpeněžením ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy soudem, je zástavní věřitel oprávněn uspokojit pohledávky zajišťované zástavním právem podle této smlouvy také způsobem stanoveným v následujících odstavcích tohoto článku V., a to v souladu s § 1359 občanského zákoníku. Podle čl. V. odst. 2. zástavní smlouvy zástavní věřitel může zástavu zpeněžit na základě kupní smlouvy, a to za cenu, která jakožto cena, za níž lze ve smyslu § 1365 odst. 1 občanského zákoníku v daném místě a čase srovnatelnou věc prodat za srovnatelných okolností, musí činit alespoň 80 % obvyklé ceny zástavy, stanovené posudkem znalce (nebo znaleckého ústavu), kterého pro tento účel zástavní věřitel zvolí a jehož posudek o stanovení obvyklé ceny zástavy zástavní věřitel zástavci v jednom vyhotovení poskytne bez zbytečného odkladu poté, co zástavní věřitel tento posudek obdrží. Podle čl. V. odst. 7. je zástavce povinen ke zpeněžení zástavy poskytnout zástavnímu věřiteli veškerou potřebnou součinnost.

4. Ze smlouvy o úvěru č. CA [číslo] 2014 soud zjistil, že věřitel [právnická osoba] se zavázal poskytnout dlužníkovi [jméno] [celé jméno žalobce] úvěr ve výši 450 000 Kč (článek 1.). Dlužník byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem a současně identifikačním číslem, adresou trvalého pobytu a místa podnikání. Dlužník se zavázal poskytnutý úvěr použít pro účely podnikání a splácet jej včetně příslušenství v pravidelných lhůtních splátkách vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíce, a to dle splátkového kalendáře. Je-li splátkový kalendář vyhotoven pro splácení formou pravidelných měsíčních splátek splatných k 7. dni měsíce, lhůtní splátky činí jednu čtvrtinu splátek měsíčních a termíny splatnosti lhůtních splátek jsou vždy k 7., 14., 21. a 28. dni měsíce, pro který byla stanovena příslušná splátka měsíční (článek 2. odst. 1. smlouvy o úvěru). Výše pravidelné lhůtní splátky činí 1 121 Kč, čemuž odpovídá pravidelná měsíční splátka 4 484 Kč. Podle článku 7. odst. 1. smlouvy o úvěru je část obsahu této smlouvy určena všeobecnými úvěrovými podmínkami věřitele (dále též„ VÚP“). [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] vedlejší účastníci (žalobci), zastoupení na základě plné moci [jméno] [celé jméno žalobce], prohlásili, že se seznámili s VÚP ve znění ze dne 2014 -01-01, které jsou přílohou této smlouvy, souhlasí s jejich obsahem, nemají k nim žádné výhrady a zavazují se je dodržovat. Podle splátkového kalendáře byly měsíční splátky splatné k 7. dni v měsíci.

5. Z všeobecných úvěrových podmínek úvěrů pro podnikatele poskytovaných [právnická osoba], [název] soud zjistil, že podle čl. 10 .1.1 se považuje za případ porušení, pokud kterákoliv povinná osoba (čl. 1 .2.6) bude v prodlení s placením jakéhokoli peněžitého závazku vyplývajícího ze smlouvy o úvěru, ze zajišťovacích instrumentů anebo jiných dohod uzavřených mezi [právnická osoba] a zavázanou osobou (čl. 1 .2.5), a to po dobu delší než 60 dnů. Podle čl. 10 .1.3 se považuje za případ porušení, jestliže vůči kterékoli povinné osobě nastane některá z následujících (tam uvedených) skutečností, mj. bylo-li zahájeno řízení o výkonu rozhodnutí, byl podán exekuční návrh a v zahájeném exekučním řízení následně postižen majetek, ke kterému bylo zřízeno zajištění úvěru (čl. 10 .1.3.2). Podle čl. 11 .1.1 dojde-li k jakémukoli případu porušení dle ustanovení článků 10.1.1 až 10.1.3, stávají se okamžitě splatnými veškeré peněžité závazky všech povinných osob ze smlouvy o úvěru, ze zajišťovacích dokumentů a ostatních dohod sjednaných s [právnická osoba] (bezpodmínečné zesplatnění úvěru). Podle čl. 11 .1.4 dohodne-li se klient (čl. 1 .2.3) s [právnická osoba] o nápravě případu porušení a nápravu sjednaným způsobem provede, má se za to, že bezpodmínečná splatnost úvěru nenastala. Podle čl. 11 .1.5 [právnická osoba] může bezpodmínečné zesplatnění úvěru jednostranně odvolat, a to ve lhůtě 90 dnů ode dne jeho vzniku. Odvolání nabývá účinnosti dne, kdy [právnická osoba] klientovi prokazatelně odeslala příslušné oznámení.

6. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 18. 2. 2019 bylo zjištěno, že věřitel [právnická osoba] přistoupil k zesplatnění úvěru z důvodu zahájení exekučního řízení dle čl. 10 .1.3.2 a čl. 11 .1.1 všeobecných úvěrových podmínek. Zároveň věřitel sdělil, že pokud bude příčina zesplatnění odstraněna do 90 dnů ode dne doručení tohoto oznámení, věřitel zesplatnění úvěru v souladu s čl. 11 .1.5 všeobecných úvěrových podmínek jednostranně odvolá.

7. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky věřitele [právnická osoba] na [právnická osoba], [název], byla mezi účastníky nesporná, když z článku IV. žaloby plyne, že dlužníkovi [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobcům bylo dne 18. 6. 2019 doručeno oznámení o postoupení pohledávky.

8. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 4. 2. 2019 bylo zjištěno, že proti dlužníkovi [jméno] [celé jméno žalobce] bylo dnem 17. 1. 2019 zahájeno exekuční řízení sp. zn. [spisová značka]. Podle oznámení o ukončení exekuce č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 6. 2019 byl příslušný katastrální úřad vyrozuměn o zániku účinků všech exekučních příkazů vydaných v rámci této exekuce.

9. Výzvou ke sjednání smíru ze dne 25. 6. 2019 právní předchůdce žalovaného [právnická osoba] vyzval dlužníka a žalobce k doložení zániku exekuce s tím, že v případě vyhovění této výzvě bude [právnická osoba], [název] souhlasit s pokračováním splácení úvěru formou splátek. Dále se zde uvádí, že sjednaný smír musí být alespoň dodatečně stvrzen písemnou dohodou.

10. Z odpovědi [právnická osoba] ze dne 7. 1. 2020 na dopis ze dne 16. 12. 2019 vyplývá, že nedošlo k odstranění důvodů pro zesplatnění úvěru, které podle právního předchůdce žalovaného [právnická osoba] spočívaly v tom, že došlo k prodlení ve splácení úvěru delšímu než 90 dnů, na katastrální úřad byla zapsána exekuce sp. zn. [spisová značka], resp. exekuční příkaz k prodeji nemovitosti vydaný v rámci této exekuce, a předmětné nemovitosti byly bez souhlasu zástavního věřitele převedeny na nového vlastníka a bylo zřízeno věcné břemeno užívání, což představuje porušení zástavní smlouvy.

11. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že splátka za měsíc červen 2019 byla uhrazena dne 24. 7. 2019, splátky za měsíc červenec a srpen 2019 byly uhrazeny dne 6. 9. 2019. Dlužník se tak nedostal do prodlení delšího než 60 dnů, když dle § 607 o. z. splatnost nejdříve splatné lhůtní splátky ve výši 1 121 Kč připadla na den 8. 7. 2019 (pondělí) a byla uhrazena dne 6. 9. 2019, tj. 60. dne po splatnosti. Navíc z výpisu z katastru nemovitostí předloženého žalobci vyplývá, že v katastru nemovitostí byl s právními účinky již ke dni 3. 9. 2019 proveden zápis o započetí výkonu zástavního práva, a to na základě vyrozumění zástavního věřitele o započetí výkonu zástavního práva ze dne 29. 8. 2019. Z uvedeného tak dle soudu vyplývá, že zástavní věřitel započal s výkonem zástavního práva dříve, než se mohl dlužník dostat do prodlení se zaplacením splátky (za měsíc červenec 2019) delšího než 60 dnů.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] v k. ú. [obec] bylo zjištěno, že ke dni 4. 5. 2020 byl zde evidován spoluvlastnický podíl žalobkyně a) o velikosti id. 9/20 a spoluvlastnický podíl žalobců b) a c) o velikosti 11/20, náležející do jejich společného jmění manželů.

13. Kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2020 [právnická osoba], [název], která před uzavřením této smlouvy vyrozuměla zástavní dlužníky o započetí výkonu zástavního práva, jež bylo na základě návrhu zástavního věřitele zapsáno formou poznámky do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 3. 9. 2019, převedla do výlučného vlastnictví žalovaného za dohodnutou kupní cenu ve výši 1 850 000 Kč. Znaleckým posudkem č. 723-12/2020 ve spojení s opraveným znaleckým posudkem č. 723-12/2020 byla zjištěna obvyklá cena předmětných nemovitostí po odečtení věcného břemene ve výši 2 290 000 Kč. V komentáři k určení obvyklé ceny na str. 14 znaleckého posudku se uvádí, že znalci nebyla umožněna prohlídka a zaměření interiéru. Z oznámení o šetření znalce ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobci i dlužník byli včas o konání šetření znalce vyrozuměni.

14. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav věci. Na základě smlouvy o úvěru č. CA [číslo] 2014 uzavřené s věřitelem [právnická osoba] čerpal dlužník [jméno] [celé jméno žalobce] úvěr ve výši 450 000 Kč, který se zavázal použít pro účely podnikání. K zajištění pohledávky za dlužníkem vyplývající ze smlouvy o úvěru č. CA [číslo] 2014 bylo zřízeno zástavní právo k spoluvlastnickému podílu žalobkyně a) o velikosti id. 9/20, spoluvlastnickému podílu žalobců b) a c) o velikosti 1/10 a spoluvlastnickému podílu dlužníka [jméno] [celé jméno žalobce] o velikosti 9/20, na předmětných nemovitostech. Podle článku 7. odst. 1. smlouvy o úvěru je část obsahu této smlouvy určena všeobecnými úvěrovými podmínkami věřitele. Podle čl. 10 .1.3 se považuje za případ porušení, jestliže vůči kterékoli povinné osobě nastane některá z následujících (tam uvedených) skutečností, mj. bylo-li zahájeno řízení o výkonu rozhodnutí, byl podán exekuční návrh a v zahájeném exekučním řízení následně postižen majetek, ke kterému bylo zřízeno zajištění úvěru (čl. 10 .1.3.2). Oznámením ze dne 18. 2. 2019 věřitel [právnická osoba] přistoupil k zesplatnění úvěru z důvodu zahájení exekučního řízení dle čl. 10 .1.3.2 a čl. 11 .1.1 všeobecných úvěrových podmínek. Následně byla pohledávka věřitele [právnická osoba] postoupena na [právnická osoba], [název]. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dlužníkovi [jméno] [celé jméno žalobce] i žalobcům. Ze strany věřitele ani právního předchůdce žalovaného [právnická osoba] nebylo ve lhůtě 90 dnů od doručení oznámení ze dne 18. 2. 2019 zesplatnění úvěru jednostranně odvoláno a ani nedošlo k písemné dohodě ve smyslu čl. 11 .1.4 všeobecných úvěrových podmínek, když podle tvrzení právní zástupkyně žalobců si žalobci obsah tohoto dopisu vysvětlili tak, že věřitel s pokračováním ve splátkách úvěru souhlasí (viz protokol o jednání konaném dne 14. 7. 2021 na straně 3 dole). Žalobci v tomto řízení ani netvrdili, že by na výzvu ze dne 25. 6. 2019 jakkoliv reagovali. Kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2020 [právnická osoba], [název], která před uzavřením této smlouvy vyrozuměla zástavní dlužníky o započetí výkonu zástavního práva, jež bylo na základě návrhu zástavního věřitele zapsáno formou poznámky do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 3. 9. 2019, převedla do výlučného vlastnictví žalovaného za dohodnutou kupní cenu ve výši 1 850 000 Kč. Znaleckým posudkem č. 723-12/2020 ve spojení s opraveným znaleckým posudkem č. 723-12/2020 byla zjištěna obvyklá cena předmětných nemovitostí po odečtení věcného břemene ve výši 2 290 000 Kč. Znalci nebyla umožněna prohlídka a zaměření interiéru.

15. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro projednávanou věc. Soud nepovažoval za důvodnou námitku žalobců týkající se znaleckého posudku, vyhotoveného Znaleckým ústavem [právnická osoba] ze dne 10. 1. 2020, č. 723-12/2020, a opraveného znaleckého posudku, že znalec neprovedl žádnou prohlídku nemovitosti a vycházel pouze z vizualizace na dálku, když ta nebyla umožněna, neboť bylo povinností žalobců dle čl. V. odst. 7 zástavní smlouvy poskytnout součinnost. Tato skutečnost tak jde plně k tíži žalobců.

16. Podle § 607 o. z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

17. Podle § 1315 odst. 2 písm. b) o. z. dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat.

18. Podle § 1315 odst. 3 o. z. je-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem, nepřihlíží se k ujednání s obsahem uvedeným v odstavci 2 písm. b), ať již k němu došlo před dospělostí zajištěného dluhu nebo i poté, co zajištěný dluh dospěl.

19. Podle § 1362 odst. 1 o. z. započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí.

20. Podle § 1362 odst. 2 o. z. je-li zástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, zajistí zástavní věřitel zápis započetí výkonu zástavního práva také v tomto rejstříku.

21. Podle § 1365 odst. 1 o. z. ujedná-li se, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby zástavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase. Poruší-li zástavní věřitel tuto povinnost, nedotýká se to práv třetích osob nabytých v dobré víře.

22. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

23. Podle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

24. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předně se soud zabýval posouzením, zda mají žalobci naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Podle ustálené soudní praxe naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. je dán, jestliže žalobce, který tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí, není jako jejich vlastník v katastru nemovitostí zapsán. Právě o takovou situaci se jedná ve zde projednávaném případě, kdy předmětné nemovité věci, ve vztahu k nimž se žalobci domáhají určení vlastnického práva, jsou v katastru nemovitostí zapsány ve prospěch žalovaného, který současně vlastnické právo žalobců k nim neuznává. Rozsudek, jehož vydání se žalobci domáhají, tak může být podkladem k provedení změny (obnovení) zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, kterého žalobci současně nemohou dosáhnout jinak.

25. Pokud žalobci opřeli podanou žalobu o tvrzení, že nedošlo k takovému porušení úvěrové smlouvy, které je důvodem zesplatnění úvěru, tedy k situaci, jak je popsána v odpovědi [právnická osoba] ze dne 7. 1. 2020 na dopis ze dne 16. 12. 2019, tak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nedošlo k prodlení delšímu než 60 dnů, které čl. 10 .1.1 všeobecných úvěrových podmínek definuje jako případ porušení úvěrové smlouvy, které je důvodem zesplatnění úvěru. I když žalobci podle soudu neprokázali, že věřitel akceptoval způsob úhrady splátek k 28. dni v měsíci, přesto má soud za to, že předčasná splatnost úvěru z tohoto důvodu nenastala. Pokud se týká porušení zástavní smlouvy, konkrétně povinnosti uvedené v čl. II odst. 6 zástavní smlouvy, tak smlouva o úvěru, resp. všeobecné úvěrové podmínky, toto nedefinují jako případ porušení smlouvy, který je důvodem zesplatnění úvěru. Tento následek spojuje čl. 11 .1.1 všeobecných úvěrových podmínek pouze s případy porušení dle ustanovení článků 10.1.1 až 10.1.3 všeobecných úvěrových podmínek. Právní zástupce žalovaného přitom u jednání konaného dne 14. 7. 2021 poukazoval na to, že na porušení závazku nepřevést a nezatížit předmětné nemovitosti dopadají čl. 10 .1.10 až 10.1.13 všeobecných úvěrových podmínek (viz protokol o jednání konaném dne 14. 7. 2021 na straně 4 nahoře). Naproti tomu se soud neztotožnil s argumentací žalobců, kteří tvrdili, že není dán ani důvod zesplatnění úvěru z důvodu exekučního postihu předmětných nemovitostí (viz čl. 10 .1.3.2 všeobecných úvěrových podmínek). Žalobci sice tvrdili existenci výzvy věřitele ke sjednání smíru ze dne 25. 6. 2019, ale k uzavření smíru v písemné podobě nedošlo (dle čl. 11 .1.4 všeobecný úvěrových podmínek), a možnost jednostranného odvolání zesplatnění úvěru nepřicházela v úvahu vzhledem k uplynutí stanovené 90-denní lhůty (dle čl. 11 .1.5 všeobecných úvěrových podmínek). Výzvu ke sjednání smíru ze dne 25. 6. 2019 by bylo možno považovat toliko za písemnou nabídku, ale ve smyslu ust. § 1740 odst. 1 o. z. mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Vycházeje z obsahu nabídky (podle § 1744 o. z.), předpokládal věřitel, že sjednaný smír bude alespoň dodatečně stvrzen písemnou dohodou, k čemuž však nedošlo, jak obě strany potvrdily u jednání konaného dne 14. 7. 2021.

26. S ohledem na skutečnost, že dlužník vystupoval ve smluvním vztahu s právním předchůdcem žalovaného jako podnikatel, zabýval se soud z úřední povinnosti také posouzením, zda ujednání čl. IV. odst. 1. a čl. V zástavní smlouvy nenaplňuje znaky zakázaného (zdánlivého) právního jednání ve smyslu ust. § 1315 ost. 2 písm. b) o. z., které podle ust. § 1315 odst. 3 o. z. dopadá i na situace, kdy zástavním dlužníkem je malý a střední podnikatel. V komentáři Občanský zákoník. Komentář. Svazek III., autorů Švestka J., Dvořák J., Fiala J. a kol., Wolters Kluwer, Praha 2014 k ust. § 1315 odst. 3 o. z. se uvádí:„ Ujednání rozšiřující možnosti výkonu zástavního práva o prodej zástavy z volné ruky a ujednání o propadné zástavě jsou absolutně zakázaná (tedy i po splatnosti zajištěné pohledávky) v takových případech, kdy je zástavním dlužníkem spotřebitel (jímž je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná - § 419) nebo malý a střední podnikatel (pozn. podnikatel je obecně charakterizován v § 420, chybí však vymezení podmnožiny malého a středního podnikatele; pravděpodobně bude vhodné aplikovat kritéria stanovená nařízením EU, konkrétně v příloze I k nařízení Komise č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u státní podpory malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů, i přes skutečnost, že nařízení již bylo zrušeno - srov. § 2 zák. č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů).“ Zde jsou malé a střední podniky definovány jako podniky, které mají méně než 250 zaměstnanců, mají buď roční obrat nepřesahující 40 milionů EUR, nebo bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 27 milionů EUR a splňují kritérium nezávislosti tak, jak je definováno v odstavci 3. Dlužník vykonává podnikatelskou činnost jako podnikatel – živnostník nezapsaný v obchodním rejstříku, takže uvedená kritéria malého, resp. středního podniku nepochybně splňuje. Současně se však nejedná o takový případ, že by jiný způsob uspokojení zástavního věřitele ze zástavy než zpeněžením ve veřejné dražbě nebo prostřednictvím soudního prodeje zástavy závisel pouze na vůli zástavního věřitele, neboť byl sjednán (upraven) v čl. V. zástavní smlouvy. Soud tak dospěl k závěru, že v posuzovaném případě se nejedná o případ zdánlivého právního jednání ve smyslu ust. § 1315 odst. 3 o. z. ve vazbě na § 1315 odst. 2 písm. b) o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1961/2019 ze dne 22. 10. 2019).

27. Nad rámec toho, co je uvedeno v odstavci 15. odůvodnění tohoto rozsudku, soud k námitce žalobců stran stanovení ceny předmětných nemovitostí znalcem, který neprovedl prohlídku nemovitostí, uvádí, že podle výše citovaného ust. § 1365 odst. 1 o. z. porušení povinnosti postupovat při prodeji s odbornou péčí tak, aby zástava byla prodána za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase, se nedotýká práv třetích osob nabytých v dobré víře. Existence okolností, z nichž by bylo možné dovodit, že žalovaný jako nabyvatel předmětných nemovitostí nebyl v dobré víře, však žalobci v tomto řízení netvrdili. Na základě výše uvedeného proto soud rovněž nepovažoval podanou žalobu za důvodnou.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zcela nahradit náklady řízení procesně úspěšnému žalovanému. Výši mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby soud stanovil v návaznosti na tarifní hodnotu sporu odpovídající hodnotě nemovitých věcí, k nimž se žalobci domáhali určení vlastnického práva, jak plyne ze znaleckého posudku, v němž byla cena předmětných nemovitých věcí určena částkou 2 290 000 Kč Náklady, které žalovanému v tomto řízení vznikly, spočívají v odměně za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, účast na jednání dne 14. 7. 2021 a dne 8. 9. 2021) podle § 7 bod 6., § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), náhrada hotových výdajů za uvedené čtyři úkony po 300 Kč, cestovné k jednání konanému dne 14. 7. 2021 a dne 8. 9. 2021 v celkové výši 3 866 Kč (na trase ze sídla advokáta do Žďáru n. S. a zpět v délce 312 km osobním automobilem tov. zn. VW Passat při průměrné spotřebě osobního automobilu 6,6 l na 100 km a průměrné ceně paliva ve výši 27,20 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za promeškaný čas za celkem deset půlhodin po 100 Kč podle § 14 a. t. Celkem tak žalovanému vznikl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 75 906 Kč.

Poučení