6 C 11/2020-102

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalovaného] o zrušení usnesení o schválení smíru takto:

Výrok

I. Žaloba na zrušení usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž byl schválen smír účastníků, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1 Žalovaný v procesním postavení podatele žaloby podal k soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhal zrušení usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž byl schválen smír účastníků. Žalobu odůvodnil tím, že jeho jednání spočívající v uzavření smíru je neplatné podle § 39 obč. zák., neboť byl uveden v omyl jednáním vlastního zástupce, advokáta [celé jméno svědka], k čemuž došlo na schůzce zhruba 3 dny před soudním jednáním, na kterém byl uzavřen napadený smír, a kde advokát avizoval zcela jiný postup. V uvedení v omyl spatřuje rovněž rozpor s dobrými mravy. Tvrdil, že předmětný smír byl vyvolán lstí a podvodným jednáním [celé jméno svědka], že se dne 22.2.2018 dostavil k soudnímu jednání v dobré víře, že bude pokračovat soudní jednání ve věci jeho nájemního práva k dotčenému bytu, byl přesvědčen, že jeho setrvání v bytě je po právu a měl pro tyto tvrzení důkazy, které se chystal soudu předložit a neměl tedy žádný rozumný důvod přistupovat na evidentně pro něho nevýhodný smír, byt dobrovolně vyklízet, vzdávat se užívacího práva k bytu. Uvedl, že neměl v rozhodné době žádné povědomí o tom, co znamená pojem soudní smír. Tvrdil, že se domníval, že se jedná o nějakou formalitu potřebnou pro další průběh řízení, a že další jednání u soudu budou posléze pokračovat. Dále popsal průběh schůzky odehrávající se přibližně dva dny před daným soudním jednáním tak, že advokát jej seznámil s rozhodnutím odvolacího soudu, co z něho vyplývá a navrhl další postup, a to zamítnutí odvolání pro nedůvodnost, předložení dalších důkazů o platbách za žalobce a odvolání se na původní nájemní smlouvu a v případě neúspěchu podání odvolání. Zdůraznil, že o žádné nabídce smíru nepadlo na schůzce ani slovo. Z průběhu schůzky si pořídil zvukový záznam, když už předtím pojal podezření, že není řádně hájen, a že advokát se potají schází s protistranou, kdy domlouvá postup za účelem poškození žalovaného. Doplnil, že pro taková podezření nemá žádný hmatatelný důkaz, pouze indicie, že se ho advokát dotazoval na důvěrné informace, které znal jen žalobce a žalovaný a nemohl je tedy vědět nikdo další. Doplnil, že uvedený advokát se s celou praxí přestěhoval do [obec], je nekontaktní a na výzvy nereaguje. Má za to, že výkon práva dle smíru ze dne 22.2.2018 rovněž nepřípustně zasahuje do práv žalovaného a do práv insolvenčního soudu (u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci vedeno insolvenční řízení žalovaného pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]). Přes formální ukončení insolvenčního řízení ke dni 31.1.2020 jsou žalovanému nadále prováděny srážky ze mzdy a žalovaný tedy nemá žádné finanční prostředky, za které by si mohl zajistit drahé nájemní bydlení, platit stěhovací firmu a hradit kauci ve výši dvou měsíčních nájmů. Naléhavý právní zájem žalovaný spatřuje rovněž v podání dovolání k Nejvyššímu soudu, kde se žalovaný aktivně domáhá obnovy řízení ve věci vlastnického práva k předmětnému bytu, a kdy toto právo může být zmařeno vykonáním vyklizení bytu a jeho následných prodejem třetí straně, kdy se žalovaný oprávněně obává o vymahatelnost svých možných vlastnických či obligačních práv. 2 Žalobce navrhl zamítnutí žaloby. K věci uvedl, že k uzavření soudního smíru došlo poté, kdy soudce po zahájení jednání sdělil oběma sporným stranám svůj předběžný názor na věc s tím, že je připraven žalobě na vyklizení bytu vyhovět ale, že by musel brát zřetel na skutečnost, že žalovaný je v insolvenci a tato bude ukončena po dvou letech. Soudce poté přerušil jednání a dal oběma stranám možnost porady mimo jednací síň. Po přestávce bylo v jednání pokračováno, kdy právní zástupci obou stran sdělili soudu, že jejich klienti jsou připraveni uzavřít smír tím způsobem, že lhůta pro vyklizení bytu bude činit dva roky (což žalobce respektoval) a žalovaný po tuto dobu, kdy bude byt užívat, bude hradit veškeré náklady spojené s užíváním bytu, jakož i příspěvek do fondu oprav SVJ a příspěvek na správu objektu. Poté soud takto uzavřený smír schválil. Žalobce zcela vyloučil, že by smír byl vyvolán„ lstí a podvodným jednáním advokáta [celé jméno svědka]“, celému jednání byli přítomni všichni účastníci a není zcela jasné, v čem by lstivé a podvodné jednání právního zástupce protistrany mělo spočívat. Ke schůzce žalovaného v advokátní kanceláři [celé jméno svědka] se žalobce nemůže nijak vyjadřovat, nicméně je zcela běžné, že advokát před termínem jednání věc se svým klientem projedná, již méně běžnou se jeví skutečnost, že si klient bez vědomí advokáta průběh takové schůzky nahrává. Pokud se tak stalo, ani k této nahrávce se žalobce nemůže vyjádřit, neboť o ní nemá žádné informace, z jeho pohledu se toto jeví jako zcela nová věc. Namítl, že v tomto řízení nemůže být přezkoumávána oprávněnost původně uplatněného nároku, tedy původního sporu, který byl smírem narovnán, a to ani tehdy, vzešla-li by tato pochybnost z následně zjištěné skutečnosti (k čemuž v tomto případě nedošlo). Tento závěr lze považovat za souladný s účelem soudního smíru, který je výsledkem snahy soudu o smírné řešení sporu mezi účastníky řízení na straně jedné a dispozitivní volnosti subjektů soukromoprávních vztahů na straně druhé. Zdůrazňuje, že návrh na zrušení usnesení o schválení soudního smíru je svým způsobem mimořádným opravným prostředkem, neboť je podáván proti pravomocnému usnesení a důvody pro jeho zrušení by měla být shledány zcela restriktivně a výjimečně. Soudem stanovenou dvouletou lhůtu považuje za zcela výjimečnou a umožňující žalovanému, aby si zajistil náhradní bydlení dle svých potřeb a nároků, kdy dle platných právních předpisů není žalobce povinen zajišťovat žalovanému náhradní byt ani ubytování. 3 V replice žalovaný rozporoval tvrzení žalobce, že soudce ještě před vyhlášením smíru avizoval svůj úmysl žalobě na vyklizení vyhovět za dva roky. Tvrdí, že soudce uvedenou možnost uvedl pouze jako jednu z možností (vázán názorem odvolacího soudu), kdy zmiňoval ještě další dvě možnosti, a to zamítnutí pro tentokrát a zneužití práva, přičemž neuvedl, že by některou z variant upřednostnil. Dále se žalovaný odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které mají soudy nižších stupňů institut soudního smíru používat uměřeně, věnovat pozornost zejména poučení, seznámení stran s judikáty, které již byly vyneseny s ohledem na to, že soudní smír je mimořádný prostředek, který nahrazuje rozsudek a není možno proti němu podat odvolání. Namítl, že si není vědom, že by byl zdejším soudem v tomto smyslu a zejména v takovém rozsahu poučen, kdy soudce pouze okrajově zmínil, že v případě soudního smíru bude fungovat jako mediátor. Dále namítl, že mu není známo, na základě jakých podkladů soud smír schvaloval, neboť soud již pracoval s konkrétními body smíru. 4 Svědek, advokát [celé jméno svědka], kterého žalovaný zprostil mlčenlivosti, vypověděl, že po obdržení rozhodnutí odvolacího soudu, toto zaslal elektronicky žalovanému, následně proběhla minimálně jedna schůzka, kde jednali o podobě pokynů ze strany krajského soudu vůči soudu prvostupňovému, věděl, že nemají šanci prolomit názor soudu a bylo tedy nutné řešit dopady ukončení bydlení žalovaného, kdy odvolací soud řekl, že je třeba přihlédnout k sociálním poměrům žalovaného, řešil také vztah mezi účastníky, který měl až nenávistnou úroveň, kladl si otázku, jak to může skončit, pokud bude okresním soudem rozhodnuto o vyklizení. Uvedl, že advokát vychází z toho, jak soudce referuje průběh řízení, jak vnímá rozhodnutí. Uvedl, že na schůzce zaznělo oddalovat, pokud to dopadne v neprospěch žalovaného, tedy činit průtahy v řízení, nebo žádat dlouhou lhůtu k vyklizení. Na smíru se s žalovaným nedomlouvali. Vypověděl, že na ústním jednání viděl, že soudce má k dispozici insolvenční rozhodnutí ve věci žalovaného a usoudil, že soud tedy bude zkoumat sociální poměry a dopady vyklizení. Jednání dále probíhalo ve formě licitace, bylo neformální. Proběhla žádost o přestávku, kdy soudce vybídl ke smíru. Měli dvě možnosti„ sklapnout kufry“, nebo najít přijatelné řešení pro obě strany. Jednání probíhala na chodbě, asi 20 minut. Tohoto jednání se účastnili oba účastníci a oba jejich právní zástupci. Proběhl argument, že žalovaný má do ledna 2020 splátkový režim, neměl by proto možnost si sehnat bydlení, při licitaci proběhlo, že žalovaný nebude muset byt vyklidit během splátkového kalendáře, hlásili se k tomu, že žalovaný bude platit platby související s bydlením. Dopady chtěl s žalovaným probrat po skončení jednání. Vypověděl, že na schůzce s žalovaným rekapitulovali obsah rozhodnutí krajského soudu se závěrem oddalovat, aby žalovaný nepřišel o bydlení během 15 dnů. U soudu bylo stěžejní, že bylo poukázáno na to, že je žalovaný v insolvenci, s žalovaným mluvili o době k vyklizení, resp. o bydlení po dobu trvání splátkového kalendáře a o úrovni bydlení, ale toto téma zatrhl, protože by jinak nedošlo k dohodě s protistranou. Uvedl, že ideální by bylo, kdy měli takové důkazy, které by potvrdili správnost rozhodnutí soudu prvního stupně, ale že takové důkazy neměli, proto chtěl vytěžit nejvíc z toho, aby sociální dopady byly co nejmenší, to byl smysl jednání. Pokud jde o pojem smír a jeho podání žalovanému, měl za to, že je to dohoda a ty jsou od toho, aby se plnily. Uvedl, že nešlo o smír mimosoudní, ale smír soudní a z obsahu společných jednání vyplynulo samo o sobě, co je soudní smír, strany se dohodly, že to tak bude. Žalovaný musel vědět, že smír musí soud schválit. Uvedl, že taktika vedení sporu nebyla jednoduchá. 5 Ze zvukového záznamu o schůzce mezi žalovaným a tehdejším zástupcem žalovaného advokátem [anonymizováno] [celé jméno svědka] soud zjistil, že proběhla blíže neurčený den po rozhodnutí odvolacího soudu ve věci o vyklizení bytu. Záznam nemá vysokou kvalitu, přesto ze záznamu vyplývá, že účastníci schůzky probírali závěry rozhodnutí krajského soudu, který věc vrátil zdejšímu soudu, který je vázán tímto názorem, že tam by měli směřovat budoucí postup, k tomu, co bude posuzovat okresní soud, tedy konkrétní okolnosti případu, kdy je podstatné, že žalovaný je v insolvenci. Hovor směřoval k tomu, co bude posuzovat okresní soud ve vztahu k žalovanému, proběhly domluvy ohledně důkazů k průběhu insolvenčního řízení žalovaného, k průběhu jeho nezaměstnanosti od roku 2009, ve smyslu, že si žalovaný nemohl uspořit peníze, důkazy k zaměstnání žalovaného. Dále advokát sdělil žalovanému, že v řízení řešený dodatek smlouvy je dle názoru krajského soudu neplatný, a že je třeba to tak brát, dále sdělil, že krajský soud naznačuje odložení, zaznívají i slova žalovaného,„ kdyby se to odložilo o ty dva roky“, dále že by podali odvolání, pokud by soud nevyhověl s odkladem, že by to znamenalo minimálně půl roku zdržení. 6 Z protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že u zdejšího soudu mezi shodnými účastníky řízení proběhlo dne 22.2.2018 jednání ve věci vyklizení bytu. K jednání se dostavil žalobce [celé jméno žalobce], zástupkyně žalobce advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalovaný [celé jméno žalovaného] a zástupce žalovaného advokát [celé jméno svědka]. Jednání bylo zahájeno ve 13 hodin. Po stručné rekapitulaci řízení soud shrnul podstatné body odůvodnění kasačního rozhodnutí krajského soudu a na tomto základě vedl strany ke smírnému vyřešení věci. Na to byla ve 13:41 hodin poskytnuta přestávka a ve 13:56 hodin bylo pokračováno v jednání, načež strany uzavřeli smír následujícího znění: Žalovaný se zavazuje vyklidit byt [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží, budovy [adresa] a [adresa] v katastrálním území a obci [obec], včetně sklepní kóje a komory umístěné na chodbě domu, do 28. 2. 2020. Žalovaný se dále zavazuje hradit po celou dobu užívání bytu veškeré náklady s jeho užíváním spojené, tedy především spotřebu vody a veškerých energií, veškeré služby spojené s užíváním bytu, příspěvek do fondu oprav společenství vlastníků jednotek a příspěvek na správu objektu. Protokol obsahuje podpisy stran. Následně soud usnesením uzavřený smír ve shora citovaném znění schválil a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jednání bylo skončeno ve 14:05 hodin. Z písemného vyhotovení usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že výrok I., kterým byl schválen smír nabyl právní moci dne 6.3.2018 a výrok II., kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení dne 22.3.2018. 7 Z předžalobní výzvy ze dne 8.7.2019 soud zjistil, že žalovaný tímto dopisem oznamuje advokátu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že jej hodná zažalovat za škodu způsobenou právním zastoupením ve věci sp.zn. [spisová značka], kterou vyčíslil na 950 000 Kč. Dále advokáta viní z utrpění psychické újmy, jež si vyžádala dlouhodobou medikaci a změnu zaměstnání z důvodu negativní reakce na stresující zážitek, který dává do přímé souvislosti s jeho jednáním u soudu. Oznamuje, že zváží podání trestního oznámení na advokáta, a že se obrátí na Českou advokátní komoru. 8 Z předžalobní výzvy ze dne 11.8.2019 soud zjistil, že žalovaný tímto dopisem oznámil advokátu [celé jméno svědka], že jej hodlá zažalovat za škodu způsobenou zastoupením ve věci sp.zn. [spisová značka], kterou vyčíslil na 950 000 Kč. Dále advokáta viní z utrpění psychické újmy, jež si vyžádala dlouhodobou medikaci a změnu zaměstnání z důvodu negativní reakce na stresující zážitek, který dává do přímé souvislosti s jeho jednáním u soudu. Oznamuje, že zváží podání trestního oznámení na advokáta, a že se obrátí na Českou advokátní komoru. 9 Z dopisu nadepsaného jako„ Poslední pokus o smír s advokátem“ ze dne 26.1.2020 soud zjistil, že žalovaný touto cestou navrhuje advokátu [celé jméno svědka] smír, před podáním žaloby za škodu, kterou žalovanému způsobil s tím, že pokud do 30 dnů od doručení této výzvy advokát uhradí škodu na tam uvedený účet, nepodá na něho žalovaný žalobu, v opačném případě žalovaný sděluje, že na advokáta podá žalobu, dále trestní oznámení a novou stížnost. K námitce advokáta, že se držel odsouhlaseného postupu, uvedl, že to považuje za absurdní denunciaci, kterou u soudu spolehlivě vyvrátí, dále advokáta viní z dalších kroků proti zájmům klienta, potažmo z hrubého porušování mlčenlivosti ve vztahu advokát a klient. 10 Z dopisu České advokátní komory ze dne 19.4.2018 adresovaném žalovanému soud zjistil, že žalovaný byl informován o přijetí jeho podání na advokáta [celé jméno svědka] a advokátku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 11 Z dopisu České advokátní komory ze dne [datum] adresovaném žalovanému soud zjistil, že žalovaný byl informován, že jeho podání na advokáta [celé jméno svědka] a advokátku Mgr. [jméno] [příjmení] byl postoupeno kontrolní radě České advokátní komory k rozhodnutí. 12 Z dopisu advokáta [celé jméno svědka] ze dne 6.3.2018 soud zjistil, že jím žalovanému sděluje, že dne 6.3.2018 obdržel od soudu usnesení, kterým se dne 22.2.2018 schvaluje smír mezi účastníky ve věci o vyklizení bytu. Sdělil, že byl žalovanému dne 21.4.2015 ustanoven jako právní zástupce. Usnesení o schválení smíru s provedenou konverzí žalovanému tímto zasílá. Uvádí, že na všech jednáních, včetně 22.2.2018, byl žalovaný přítomen, že výrok ad I. usnesení je přesně v tom znění, jak ho dne 22.2 u soudu všichni účastníci, včetně žalovaného, podepsali. Pro kontrolu zasílá i protokol z tohoto jednání. Dále uvádí, že měl za to, že ve věci ještě budou jednat. Tak se bezprostředně po soudním jednání domluvili, když již v ten den neměl žalovaný čas, jelikož pospíchal do práce. Místo toho mu poslal dopis, jehož obsah jej zarmoutil. Za celou dobu právního zastoupení ve věci nevznesl žalovaný proti jeho způsobu a taktice proti jeho osobě žádné námitky. Doplnil, že si žalovaný plete usnesení o právním zastoupení s plnou mocí, neboť v závěru dopisu žalovaný píše o okamžité výpovědi a odvolání plné moci pro zastupování před soudem. 13 Z listiny označené jako žaloba_ [spisová značka] věc: výkon advokáta, sepsané dne 26.2.2018 žalovaným, soud zjistil, že žalovaný jednání advokáta hodnotí jako podjaté, se znaky nadržování žalobci, namítá manipulaci s důkazy, zatajování některých rozhodných skutečností jako například střet zájmů advokáta protistrany, kdy advokát protistrany jednání advokáta zneužil k manipulaci se soudem, kdy záměrně podával soudu nepravdivé údaje a ze strany zástupce žalovaného nebylo na toto reagováno. Dále zevrubně vyjadřuje nesouhlas s postupem advokáta v řízení o vyklizení a oznamuje mu, že bude po advokátu požadovat zadostučinění. Jeho jednání a stejně tak jednání [anonymizováno] [obec] oznámí na Českou advokátní komoru. 14 Z listiny označené jako stížnost na advokáta a datované dne 28.11.2019 soud zjistil, že žalovaný se tímto podáním ve věci sp.zn. [spisová značka] obrátil na soud s upozorněním na nestandardní jednání advokátů [anonymizováno] [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [obec]. [anonymizováno] [příjmení] vinil ze střetu zájmů, kdy poskytovala právní rady oběma stranám sporu. Advokáta [anonymizováno] [celé jméno svědka] vinil ze zneužívání svého postavení advokáta, dále vyjadřoval nespokojenost se způsobem jeho zastupování ve sporu. 15 Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že Nejvyšší soud ČR tímto rozhodnutím odmítl dovolání žalovaného ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], které žalovaný podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 16 Jiné důkazy soud ve věci neprovedl a zbývající důkazní návrhy pro neúčelnost zamítl, neboť se jednalo o důkazní návrhy vztahující se k tvrzeným skutečnostem, které neměly relevantní souvislost s předmětem řízení, protože se týkaly nároku žalobce projednávaného ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. 17 Podle § 99 odst. 1 o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. 18 Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. 19 Podle § 99 odst. 3 o.s.ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. 20 Soud konstatuje, že tříletá lhůta k podání návrhu dle § 99 odst. 3 o.s.ř. byla zachována. 21 V řízení o zrušení usnesení o schválení smíru soud přezkoumává napadané usnesení z hlediska platnosti uzavřeného smíru ve vztahu k hmotnému právu a s ohledem na dobu, kdy byl smír uzavírán. Žalovaný namítl jako důvod neplatnosti smíru vadu náležitosti právního jednání, konkrétně vadu náležitosti vůle, jednání v omylu. Neplatnost smíru spatřoval ve skutečnosti, že byl svým právním zástupcem advokátem [celé jméno svědka] uveden v omyl na schůzce cca 3 dny před jednáním, kdy byl avizován jiný postup. 22 Na základě provedeného dokazování soud shora označená tvrzení žalovaného jako oprávněná neshledal. 23 Nejprve soud konstatuje, že řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] bylo pravomocně skončeno usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byl schválen smír, kdy dovolání žalovaného bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] 24 Cdo 803/2020-213. 24 Vzhledem k žalobním námitkám se soud zabýval okolnostmi, za kterých byl smír uzavřen. Pokud se jedná o samotný průběh jednání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 11 C 10/2014 dne 22.2.2018, tak jak byl zachycen na předmětném protokolu o jednání, pokládá jej soud za zcela standardní. Za podstatné soud považuje, že protokol obsahuje podpisy přítomných stran, jak ukládá § 40 odst. 7 o.s.ř. Z provedeného dokazování nevyplynula žádná okolnost zdůvodňující, proč by žalovaný předmětný smír podepisoval, pokud by tak nechtěl učinit. Pokud snad měl nějaké pochybnosti či otázky, mohl se obrátit na svého právního zástupce, či se dotázat projednávajícího soudce, případně smír neuzavírat. Svědeckou výpověď [celé jméno svědka] soud považuje za věrohodnou. Svědek vypovídal souvisle, bez logických rozporů, s detaily. Svědkem popsaný průběh sjednávání znění smíru, na chodbě soudu během přestávky v jednání, odpovídá pravidelnému způsobu chování stran při snaze uzavřít dohodu. Sjednaná (dvouletá) lhůta k vyklizení odpovídá předem domluvené taktice„ oddalovat“ vyklizení bytu žalovaným s ohledem na jeho probíhající insolvenční řízení. Pokud žalovaný tvrdil, že si na jednání na chodbě nevzpomíná, je toto jeho tvrzení vyvráceno provedenými důkazy (protokolem o jednání 22.2.2018, výpovědí svědka). Dopisem ze dne 6.3.2018 advokát [anonymizováno] [celé jméno svědka] obvinění žalovaného odmítl. Mezi svědeckou výpovědí advokáta [celé jméno svědka] a záznamem schůzky, předložené žalovaným, nevidí soud rozpor. Na zaznamenané schůzce zaznělo, že byl ze strany krajského soudu zneplatněn dodatek, kterýžto důkaz byl ve prospěch žalovaného, a že je třeba se soustředit na sociální dopady vyklizení na žalovaného, tomu zcela odpovídá výpověď svědka před soudem, že neměli důkazy na podporu svého nároku a záměrem bylo vyklizení žalovaného z bytu oddálit. Ze záznamu schůzky dále plyne, že k tomuto postupu účastníci schůzky sjednávali zajištění dokladů týkající se insolvenčního řízení žalovaného či průběhu jeho nezaměstnanosti. Pokud žalovaný argumentoval tvrzením, že o smíru nebylo na schůzce mezi ním a advokátem uskutečněné před předmětným jednáním nic řečeno, což svědek ve své výpovědi potvrdil, neshledává soud v této skutečnosti důvod neplatnosti následně uzavřeného smíru. Advokát žalovaného nemohl předvídat, jakým způsobem bude aplikován pokyn odvolacího soudu ze strany soudu zdejšího. Z hlediska dalšího postupu je zaznamenaná schůzka i uzavření smíru ve shora uvedeném znění v souladu. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění relevantní pro své rozhodnutí. 25 Lze uzavřít, že v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by žalobní tvrzení podporovaly. Nadto v kontextu lhůty k vyklizení, tj. do 28.2.2020, a data podání žaloby dne 18.2.2020, by bylo možné uvažovat i o účelovosti takového podání. 26 Vzhledem k uvedenému, kdy nebyla v řízení prokázána namítaná vada právního jednání ani žádný jiný důvod neplatnosti právního jednání spočívajícího v uzavření smíru či rozpor s dobrými mravy, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 27 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 9 000 Kč sestávající z odměny zástupce žalobce za pět úkonů právní služby po 1 500 Kč v celkové výši 7 500 Kč (§ 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 16.11.2020, účast u jednání dne 15.2.2021, dne 24.5.2021 a dne 28.7.2021) a náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za shora označených pět úkonů právní služby po 300 Kč v celkové výši 1 500 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.). Při výpočtu sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby vyšel soud z tarifní hodnoty 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 a.t. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.11.2016, sp.zn. 28 Cdo 2497/2016), když se neztotožnil s vyúčtováním zástupce žalobce v částce 2 500 Kč za jeden úkon právní služby. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 28 Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.

Poučení