6 C 113/2021-148

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [IČO] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupena advokátem [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] o zaplacení částky 85 793 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 85 793 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 85 793 Kč za dobu od 9.6.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení a) ve výši 10,00 % ročně z částky 57 636 Kč za dobu od 17.1.2020 do 8.6.2021, b) ve výši 10,00 % ročně z částky 28 157 Kč za dobu od 17.2.2020 do 8.6.2021, c) ve výši 1,75 % ročně z částky 85 793 Kč za dobu od 9.6.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 47 117 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1 Žalobou ze dne 27.5.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, podle kterého by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 85 793 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 57 636 Kč za dobu od 17.1.2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 28 157 Kč za dobu od 17.2.2020 do zaplacení. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný je osobou odpovědnou za škodu vzniklou pojistnou událostí, kdy žalobkyně jako pojistitelka a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 29.1.2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojistná smlouva byla uzavřena dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně se v předmětné pojistné smlouvě zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění ve smyslu § 6 zákona č. 168/1999 Sb., a to za splnění zákonných a smluvních podmínek. Dne 15.11.2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 57 636 Kč. Dne 15.11.2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 28 157 Kč. K výplatě pojistného plnění ze strany žalobkyně došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., když z trestního příkazu [název soudu] ze dne 17.11.2019, sp.zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 17.11.2019, vyplývá, že dne 15.11.2019 kolem [údaj o čase] hodin v [obec], ulici [příjmení], po předchozím požití alkoholických nápojů, řídil [anonymizována dvě slova], [datum narození], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [země], nákladní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], přičemž u domu [adresa] při vyjíždění z účelové komunikace nezvládl řízení vozidla a pravou přední částí narazil do levého boku zde zaparkovaného motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na kterém tak jeho majiteli společnosti [právnická osoba], [IČO], způsobil škodu v odhadované výši cca 50 000 Kč. [anonymizována dvě slova], [datum narození], na místě dopravní nehody nezastavil a pokračoval dále v jízdě, přičemž byl zastaven a kontrolován hlídkou Policie České republiky až u domu [adresa] v ulici [ulice], a provedenou dechovou zkouškou analyzátorem zn. Dr 7510, výr. č. [anonymizováno] [číslo], bylo v jeho krvi ve [údaj o čase] hodin uvedeného dne prokázáno 2,36 promile alkoholu a ve [údaj o čase] hodin 2,50 promile alkoholu. S ohledem na skutečnost, že řidič vozidla byl vyhoštěn, žalobkyně náhradu škody požaduje v souladu s § 10 odst. 3 na provozovateli vozidla, kterým je žalovaný. Proto žalobkyni vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k plnění ve prospěch žalobkyně písemnou výzvou ze dne 17.12.2019 v níž mu bylo uloženo uhradit žalobkyni dlužnou částku v termínu do 16.1.2020. Žalovaný byl dále žalobkyní vyzván k plnění ve prospěch žalobkyně písemnou výzvou ze dne 17.1.2020 v níž mu bylo uloženo uhradit žalobkyni dlužnou částku v termínu do 16.2.2020. Na dlužnou částku však nebylo ničeho uhrazeno. Celková výše jistiny dluhu, kterou žalobkyně po žalovaném požaduje, je tedy 85 793 Kč. Zákonný úrok z prodlení z částky 57 636 Kč je požadován od 17.1.2020 do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení z částky 28 157 Kč je požadován od 17.2.2020 do zaplacení. 2 Dne 14.6.2021 podal žalovaný odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 2.6.2021, č.j. EPR 132165/2021-5, v němž uvedl, že o vymáhání pohledávky žalobkyně je informován až prostřednictvím soudu. Žádná jiná písemná výzva mu na adresu trvalého bydliště nebyla prokazatelně doručena. Doplnil, že k uváděné pojistné události nebyl vyslechnut Policií ČR, přestože se jednalo o odcizení vozidla, které způsobilo dopravní nehodu a bylo řádně pojištěno. Pachatele, který způsobil dopravní nehodu, nezná a nemá k němu žádný vztah. 3 V podání ze dne 4.8.2021 se žalobkyně k podanému odporu vyjádřila tak, že žalovaný byl vyzván dne 7.9.2020, přičemž dopis si nevyzvedl. Žalobkyně doručovala na poslední známou adresu z pojistné smlouvy, a to na adresu [adresa svědka]. Žalobkyně již soudu předložila podací arch, ze kterého vyplývá, že výzvu skutečně odeslala na shora uvedenou adresu. Pokud tedy žalovanému nebyly písemnosti doručeny, pak nikoliv vinnou žalobkyně, která svým povinnostem dostála. K námitce odcizení vozidla doplnila, že o takové skutečnosti jí není nic známo. Podezření z neoprávněného užití či krádeže nevyplývá ani z relace o dopravní nehodě, ani trestního příkazu a je tedy na žalovaném, aby prokázal, že vozidlo bylo skutečně odcizeno. Ohledně případného odcizení vozidla byla dotazována i [anonymizována dvě slova], která sdělila, že ani ona žádnou takovou informaci k dispozici nemá a uvedla, že pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dne 11.6.2021 a pojištění tedy ani nezaniklo z důvodu dle § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný nenahlásil pojišťovně, že vozidlo bylo odcizeno a stejně tak nenahlásil, že by vozidlo bylo účastno při dopravní nehodě. Jelikož žalobkyně nemá za prokázané, že vozidlo bylo skutečně odcizeno, na žalobě nadále setrvala. 4 Podáním ze dne 6.9.2021 reagoval žalovaný na shora uvedenou repliku žalobkyně. Uvedl, že výzva žalobkyně byla zasílána na adresu [adresa svědka], zatímco platná doručovací adresa je [adresa žalovaného]. Zde vznikl důvod nevyzvednutí korespondence žalobkyně, neboť byla zasílána na neplatnou adresu. K vlastní nehodě uvedl, že vozidlo bylo řádně zabezpečeno (uzamknuto). Viník nehody odcizil klíče k vozidlu, neoprávněně je užil pod vlivem alkoholu a spáchal dopravní nehodu. Škoda vznikla pouze na vozidle [značka automobilu] a byla tedy nárokována ze zákonného pojištění. Dopravní nehodu vyšetřovala Policie ČR v místě nehody. Na Policii ČR jako vlastník vozidla předvolán k podání vysvětlení nebyl, pouze byl Policií ČR vyzván, aby se dostavil pro klíče od vozidla a tyto mu byly předány na recepci Policie ČR, zde se i dozvěděl, že pachatel byl vyhoštěn z České republiky. Od spáchání dopravní nehody do obdržení platebního rozkazu považoval celou záležitost za ukončenou, jelikož na vozidle, které nehodu způsobilo, nebyla žádná škoda a oprava poškozeného vozidla byla hrazena ze zákonného pojištění. Oprava vozidla [značka automobilu] byla prováděna v autorizovaném servisu [anonymizována tři slova] v [obec], tento servis se zavázal, že vyřeší veškeré hlášení pro pojišťovny a je to i jeho náplní práce. 5 V podání ze dne 10.11.2021 v reakci na poučení soudu dle § 118a o.s.ř. žalobkyně doplnila, že žalovanému zasílala výzvu ze dne 17.12.2019 na úhradu částky 57 636 Kč a výzvu ze dne 17.1. 2020 na úhradu částky 28 157 Kč. Obě výzvy se vrátily žalobkyni jako nedoručené, jelikož si je nikdo nepřevzal. Žalovaný při jednání uvedl, že vozidlo bylo odcizeno. Dopravní nehoda se stala dne 15.11.2019. Žalovaný by měl vysvětlit, proč takovou skutečnost žalobkyni neoznámil, přestože je to jeho povinností. Stejně tak by měl vysvětlit, proč bylo hrazeno pojistné za vozidlo ještě dne 13.5.2020 [jméno] [jméno], neboť není běžné, aby třetí osoby hradily pojistné za údajně odcizená vozidla. Pojištěný nadto nesplnil ani povinnost dle § 8 zákona č. 168/1999 Sb., když dopravní nehodu nenahlásil, což bylo jeho povinností a takovýmto opomenutím ztížil možnost žalobkyně řádně prošetřit všechny okolnosti předmětné dopravní nehody, neboť žalobkyni ke dni podání žaloby nebylo zřejmé, jakým způsobem se škodící vozidlo dostalo do dispozice žalovaného. Žalovaný je tak odpovědný dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Doplnila, že k obdobné věci se vyjádřil např. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1791/2008, podle kterého„ z uvedeného tedy vyplývá, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok“. Na podané žalobě setrvala. 6 Podáním ze dne 30.11.2021 žalovaný reagoval na poučení soudu dle § 118a o.s.ř. ohledně doplnění tvrzení k odcizení vozidla [značka automobilu]. Žalovaný se prostřednictvím svého otce [celé jméno svědka] (v řízení vyslýchán jako svědek) vyjádřil tak, že dne 13.11.2019 si po telefonické dohodě se žalovaným od něho zapůjčil předmětné vozidlo za účelem odvezení osobních věcí z adresy [anonymizována dvě slova], kde byl tehdy ubytovaný. Odvoz osobních věcí měl provést o víkendu 16.- 17.11.2019. V tu dobu byli na zmíněné adrese ubytovaní přibližně týden i dva občané [anonymizováno] národnosti, které osobně neznal. Tito cizinci byli ubytováni ve vedlejším pokoji. V pátek dne 15.11.2019 v odpoledních hodinách odjel předmětným vozidlem do nákupního střediska [příjmení] na nákup případných dárků k Vánocům, na adresu se vrátil okolo 21 hodiny. Ve vedlejším pokoji zaregistroval hluk a dohady, proto zaklepal a požádal o klid, jelikož byl unavený a chtěl jít brzy spát. Poté se navečeřel a ulehl ke spánku. Klíče od předmětného vozidla měl v bundě, která byla pověšena za dveřmi uvnitř pokoje na věšáku. Okolo 24 hodiny jej probudil hluk před okny, když se podíval co se děje, uviděl Policii ČR. Otevřel okno a zeptal se, co se stalo, odpovědí bylo, že se stala dopravní nehoda, protože předpokládal, že se jej to netýká, šel opět spát. Předmětné vozidlo zaparkoval na druhé straně ulice, pod okny stála jiná vozidla, proto neviděl, že vozidlo není na místě, na kterém jej po příjezdu z obchodního domu odstavil. Ráno se začal chystat nakládat své osobní věci a tím zjistil, že předmětné vozidlo nebylo na místě, co se v nočních hodinách stalo. Po zavolání na Policii ČR mu bylo sděleno, že jeden z [anonymizováno] spáchal pod vlivem alkoholu dopravní nehodu a je předběžně zadržen. Na jeho dotaz, co se stalo s předmětným vozidlem, mu po telefonu bylo sděleno, že se nachází odstavené na křižovatce u [anonymizováno], je nepoškozené, ale byla s ním spáchána dopravní nehoda pod vlivem alkoholu. Dále jej Policie ČR vyzvala, neboť vozidlo blokovalo frekventovanou křižovatku, že si má vyzvednout klíče od vozidla a vozidlo odvést. Neprodleně tedy zajel na Policii ČR a vyzvedl si doklady a klíče od vozu. Na jeho dotaz, co se tedy vlastně stalo, dostal na recepci, kde mu předali doklady a klíče od vozu, odpověď, že předmětným vozidlem byla spáchána dopravní nehoda pod vlivem alkoholu, pachatel je zadržen a čeká na soud. Na jeho dotaz, zda jej ve věci chtějí vyslechnout, mu bylo Policií ČR sděleno, že předmětné vozidlo je nepoškozené, ostatní je věcí pojišťovny a pachatel bude potrestán pouze za trestný čin řízení pod vlivem alkoholu. Hned odpoledne kontaktoval majitele poškozeného vozidla a domluvil schůzku v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], kde provedli opravu se závazkem nahlášení nehody pojišťovně. Nadále se věnoval tomu, jakým způsobem se dostal pachatel ke klíčům od vozidla. Dle jeho názoru musel pachatel v době, kdy spal, otevřít dveře pokoje a klíče od vozidla z bundy odcizit. Takto by vypovídal i na Policii ČR v případě, že by byl k věci vyslýchán. Jelikož se celý víkend věnoval odvozu osobních věcí z domu, očekával i návrat pachatele dopravní nehody, který měl hodně co vysvětlovat. V pondělí 18.11.2019 zajel zpět na adresu [ulice a číslo], kde chtěl vysvětlení. Spolubydlící pachatele mu však oznámil, že pachatel byl do neděle zadržen, poté proběhl soud v rychlém řízení a pachatel byl vyhoštěn z České republiky. Ten si údajně ještě v neděli večer urychleně sbalil osobní věci a odjel neznámo kam. Pokud se jedná o úhradu pojistného ze dne 13.5.2020 ze strany [jméno] [jméno]. K tomuto uvedl, že jelikož si od žalovaného předmětné vozidlo občas půjčuje, jako gesto mu navrhl, že v roce 2020 uhradí pojistné. Jelikož nemá internetové bankovnictví, uhradil pojistné tímto způsobem [jméno] [jméno] jako jeho dobrý známý, kterému předtím celou částku poskytl. Má za to, že podstatné je, že je pojistné uhrazeno a nikoliv to, kdo jej uhradil. 7 V podání ze dne 6.12.2021 se žalobkyně vyjádřila ke sdělení otce žalovaného, [celé jméno svědka]. Potvrzuje, že je bez právního významu, kdo hradí pojištění. Podstatné je, kdo je provozovatelem vozidla a tím je žalovaný. Tento spor se úhrady pojistného netýká. Uvádí, že z podaného sdělení vyplývá, že jak [celé jméno žalovaného], otec žalovaného, tak i samotný žalovaný věděli bezprostředně po nehodě o tom, že jejich vozidlo způsobilo škodu. Je s podivem, že škodu nikdo z nich žalobkyni nenahlásil s tím, že by uvedl rozhodující informace o okolnostech dopravní nehody. Žalobkyně se až v tomto řízení dozvídá informace o tom, že vozidlo mělo být neoprávněně užito. Pojištěný, tedy žalovaný, je pak odpovědný i dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., když bez zbytečného odkladu žalobkyni nehodu nenahlásil tak, jak je stanoveno pojistnou smlouvou, stejně jako v § 8 zákona č. 168/1999 Sb., čímž zcela evidentně ztížil šetření pojistné události, když až v tomto řízení dochází ke zcela překvapujícím zjištěním. Poukazuje na § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., který uvádí, že je to provozovatel, který musí prokázat, že nehodě nemohl zabránit. Z podané zprávy však má za to, že pouhé nepotvrzené tvrzení o tom, že vozidlo bylo údajně neoprávněně užito, nepostačí k unesení důkazního břemene. Nadto je třeba se tázat i dále, pokud by tvrzení žalovaného bylo soudem posouzeno jako věrohodné, jakým způsobem byly klíče od vozidla zajištěny proti zneužití. Ze sdělení totiž toto vůbec nevyplývá a v zásadě ani není jasné, zda pokoj byl uzamčen či nikoliv či existovala nějaká jiná překážka k tomu, aby se vozidlo dostalo do dispozice řidiče. Provozovatel odpovídá i za postih, který vznikne v důsledku neoprávněného užití, pokud svou nedbalostí neoprávněné užití umožnil. S ohledem na uvedené má za to, že pro žalovaného bude prakticky nemožné důkazní břemeno unést ve vztahu k § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Je pak postaveno na jisto, že postih je důvodný i podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., když nehoda pojištěným nebyla oznámena žalobkyni a v důsledku toho se až v soudním řízení dozvídá prozatím neprokázané skutečnosti. 8 V podání ze dne 9.2.2022 se žalobkyně vyjádřila k podané výpovědi svědka žalovaného a reagovala na poučení soudu dle § 118a o.s.ř. Uvedla, že ve vztahu k § 10 odst. 3 platí, že provozovatel je odpovědný z postihu, pokud neprokáže, že nehodě nemohl zabránit. Z výslechu svědka pak vyplývá, že sám svědek nehodě jednoznačně zabránit mohl tak prostým úkonem, jako je uzamčení místnosti, ve které se nacházely klíče od vozidla. Samotný provozovatel pak měl zjevně více dbát na to, zda vozidlo svěřuje osobě zodpovědné, která vozidlo alespoň rozumným způsobem před zneužitím zajistí. Tím spíš to platí v případě, kdy se svědek nacházel na ubytovně s osobami, které neznal. Dále poukazuje na ustálenou judikaturu, z níž vyplývá, že provozovatel je povinen učinit vše, co po něm lze rozumně očekávat, aby případnému neoprávněnému užití vozidla zabránil (srov. rozsudek NS 25 Cdo 171/2019, rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 214/2002 aj.). Za nesporné je pak možné považovat, že žalovaný vozidlo zapůjčil osobě, která náležitou péči o klíčky od vozidla nezajistila, když tato osoba nezabezpečila místnost s klíči před vstupem třetích osob, které nadto vůbec neznala Má tak za to, že odpovědnost je dána i podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Podotýká, že odpovědnost provozovatele v obecné rovině je velmi přísná z logického důvodu, kterýmžto je nebezpečnost provozu vozidel jako takového a provozovatel je v zásadě jedinou osobou, která má faktickou dispozici s vozidlem, jak již dříve vyslovil Ústavní soud např. ve vztahu k objektivní odpovědnosti za přestupky (srov. nález ÚS Pl. ÚS 15/16). Pokud pak zapůjčí provozovatel vozidlo osobě, která jedná nedbale, musí za takové jednání logicky nést odpovědnost provozovatel, jako tomu je i ve smyslu § 2927 zákona č. 89/2012 Sb. Pokud se jedná o doručování písemností žalovanému, žalobkyně kontaktovala Českou poštu, jelikož v zásadě na jinou adresu doručováno být nemohlo, když adresa uvedená na výzvě neexistuje. [územní celek] a [obec] jsou hned vedle sebe. Česká pošta bohužel sdělila, že od podání uplynula doba delší než rok, a proto informace poskytnout nemůže, jelikož je již k dispozici nemá. K dotazu soudu ohledně adresy výzvy žalobkyně uvedla, že v zásadě vždy vychází z nejaktuálnější adresy, kterou má k dispozici. Tato adresa je uvedena v relaci o dopravní nehodě, kdy žalobkyně vychází ze své praxe, kdy lidé v zásadě nikdy, přestože to je jejich povinností, změnu adresy neoznámí. Proto pak automaticky vychází z poslední známé informace, kterou má. To jsou informace, které poskytne při šetření dopravní nehody Policie ČR. Má za to, že tato okolnost nemá vliv na právo na náhradu nákladů řízení. Tím spíše, když z nemalé části řízení zavinil sám žalovaný, který s žalobkyní nekomunikoval, přestože to bylo jeho povinností. Žalobkyně vychází zejména z rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, kdy je patrné, že žalovaný hradit odmítá a opakovaně nárok sporuje. Ve vztahu k § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., pak ztížení spočívá právě v tom, že žalobkyně před podáním žaloby nemohla řádně nárok z postihu posoudit, když nehoda nebyla nikdy pojištěným nahlášena. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1791/2008 pak vyplývá, že se šetření pojistné události vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok. Žalobkyně neměla žádné tušení o tom, jak se řidič k vozidlu dostal, neměla ani tušení o tom, že vozidlo provozovatel zapůjčil, ani komu jej zapůjčil. Všechny tyto okolnosti jsou pak dále významné pro právní hodnocení věci, což ostatně vyplývá z průběhu a složitosti tohoto řízení. Žalovaný nijak nepopírá, že přestože nehodu nahlásit mohl, neučinil tak, a to z nedbalosti. Žalovaný tak dovedl stav šetření do značné nejistoty před podáním žaloby, jelikož žalobkyně není schopna řádně posoudit nároky dle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. v případech, kdy pojištěný dopravní nehodu neohlásí a okolnosti dopravní nehody tak nejsou známy. Právě v tom spočívalo ztížení šetření pojistné události co do okruhu osob odpovědných z postihu. Z průběhu dokazování pak nevyplývá žádná relevantní skutečnost, která by pojištěnému bránila nehodu nahlásit žalobkyni a řádně veškeré dostupné informace vylíčit. Místo toho zvolil žalovaný postup, který vedl až k podání žaloby z důvodu odpovědnosti provozovatele vozidla dle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. a dle 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., když žádné další relevantní informace o okolnostech dopravní nehody žalobkyně neměla. Na žalobě setrvala, kdy má za to, že provozovatel je povinen zajistit, aby si osoba, které vozidlo svěří, počínala při běžné opatrnosti tak, aby vozidlo nebylo neoprávněně užito. Stejně tak má za to, že neexistoval žádný důvod k nesplnění povinnosti dopravní nehodu oznámit, stejně tak je již z tohoto řízení zjevné, že okolnosti dopravní nehody nebyly zcela známy a tím bylo ztíženo šetření dopravní nehody co do osob odpovědných z postihu. 9 V podání ze dne 7.4.2022 reagovala žalobkyně na poučení soudu dle § 118a o.s.ř. a vyjádřila se k předběžnému právnímu názoru soudu. Uvedla, že žaloba byla podána na pojištěného, jelikož byly naplněny dva postižní důvody uvedené v § 10 zákona č. 168/1999 Sb. [anonymizována dvě slova] způsobil dopravní nehodu, přičemž řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, jak vyplývá z trestního příkazu, který byl již soudu předložen. Proti shora uvedené osobě je nárok dán ve smyslu § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., jelikož řidič řídil vozidlo, přestože byl pod vlivem návykové látky. Žalovaný je pak provozovatelem vozidla, a proto je odpovědný dle § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. V řízení nebylo nijak prokázáno, že by nehodě zabránit nemohl. Právě naopak z průběhu dokazování vzešlo, že ve vztahu k zajištění vozidla jednal nedbale. Tedy jinými slovy, je postaveno najisto, že žalovaný mohl a měl klíče od vozidla řádně zajistit, přičemž v zásadě krom jeho tvrzení z žádného důkazu nevyplynulo, že by se okolnosti, které uvedl ve své výpovědi, odehrály tak, jak tvrdí. Skutečnost, že žalovaný je provozovatelem vozidla, pak vyplývá jak z pojistné smlouvy, tak z relace o dopravní nehodě. Současně žalobkyně vyslovila nesouhlas s předběžným právním názorem soudu, podle kterého se nárok podle § 10 odst. 1 písmeno e) zákona č. 168/1999 Sb. v poměrech souzené věci vztahuje pouze na řidiče předmětného vozidla, kterého je třeba chápat jako pojištěného, a to s ohledem na definici pojmu„ pojištěný“ uvedenou v § 2 písmeno f) citovaného zákona a jeho výklad s přesahem do občanského zákoníku. Žalobkyně odkázala na § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., který stanoví, že pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Uvedla, že úvodní ustanovení pak rozvíjí § 6 zákona č. 168/1999 Sb., který stanoví, že pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Zastává názor, že pro zodpovězení otázky, kdo je pojištěným je třeba vycházet z právního hodnocení věci ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb. Odpovědí na otázku, kdo je pojištěným je stejná odpověď, jako kdybychom se tázali, na kom by poškozený mohl úspěšně vymoci vzniklou újmu, kdyby nebylo pojišťoven, garančního fondu, nebo by oba subjekty odmítly škodu uhradit. V poměrech projednávané věci pak není pochyb o tom, že na případ by dopadl § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Ten stanoví, že kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Poškozený by tedy úspěšně mohl žalovat právě žalovaného, který je provozovatelem vozidla a je za škodu odpovědný. A contrario by pak dle výkladu soudu platilo, že provozovatel není pojištěným ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. Takový výklad ale v zásadě zcela popírá podstatu pojištění odpovědnosti z provozu vozidel a je v přímém rozporu s § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a je tomu přesně naopak. Pojištěným je provozovatel vozidla vždy, avšak ne každý postihový důvod lze uplatnit po provozovateli, ale to nikoliv proto, že by nebyl pojištěným, ale proto, že gramatickým výkladem je patrné, že samotný obsah postihu nemohl být naplněn. K tomu lze uvést příklady. Nárok dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. může být uplatněn jen po řidiči. Jeho podstata spočívá v úmyslném způsobení škody. Je pak logické, že provozovatel, který se ve vozidle nenachází, může jen těžko úmyslně škodu vozidlem způsobit. To ovšem ničeho nemění na tom, že je pojištěným, přestože postih uplatnit nelze. Logicky totiž taková okolnost nebrání poškozenému, aby náhradu újmy uplatnil po provozovateli, který je objektivně odpovědný za újmu, kterou jeho vozidlo způsobí. Zákonodárce pak jednoduše uvedl, kdo je odpovědný z postihů dle písm. g), h) a i), když do zákona vložil slovo„ řídil“. Stejnou metodu použil zákonodárce u písm. f), kde stanovil, že z postihu je odpovědný ten, kdo„ bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo“. Pro některé případy pak zákonodárce stanovil výlučnou odpovědnost provozovatele (§10 odst. 2), pro jiné pak solidární odpovědnost provozovatele (§10 odst. 3). Z výše uvedeného nicméně nevyplývá, ani vyplývat nemůže, že by písm. e) bylo možné aplikovat jen na řidiče. Je tak zcela nesporné, že pokud by poškozený chtěl uplatnit žalobou náhradu újmy, která byla způsobena vozidlem provozovaným žalovaným, pak by nepochybně byl úspěšný. To je ostatně důvod, proč žalobkyně plnila újmu, kterou vozidlo žalovaného způsobilo. Tato odpovědnost je objektivní. Z titulu subjektivní odpovědnosti je možné nárok uplatnit i po řidiči podle obecného ustanovení o náhradě škody. Žalobkyně tak plnila za pojištěné a pojištěným je vždy bez výjimky provozovatel, jak je uvedeno v § 2927 zákona č. 89/2012 Sb. Toto ustanovení má i odst. 2, který v zásadě kopíruje možnost liberace z postihu dle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Nicméně jak už bylo uvedeno, v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Dále žalobkyně odkázala na soudní rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že pojištěným ve vztahu k postihu je vždy i osoba provozovatele dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., a tím je nález Ústavní soudu sp. zn. III.ÚS 3162/12 ze dne 24. 1. 2013, který uvedl, že pojištěným je i osoba, která odmítla vypovídat při šetření dopravní nehody policií. V tomto případě tedy vůbec nebylo zřejmé, kdo je řidičem vozidla a tato skutečnost ani nebyla podstatná, jelikož pojištěným je vždy provozovatel. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutí pod sp. zn. 23 Cdo 3751/2016. Sporu naopak v minulosti bylo, zda lze postih uplatnit i po řidiči. Nejvyšší soud se otázkou osoby pojištěné, tedy výkladu § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. zabýval v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 4173/2009 Nejvyšší soud se k problematice vyjádřil následovně:„ V posuzované věci vyšel odvolací soud z nesprávného právního názoru, že žalovaný jako řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda, není pojištěným podle zák. č. 168/1999 Sb. Rozumí-li se totiž podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. pro účely tohoto zákona pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje, a podle § 6 odst. 1 cit. zákona se pojištění odpovědnosti za škodu vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě, je třeba za pojištěného považovat nejen provozovatele vozidla, ale i osobu odlišnou od provozovatele, která vozidlo tohoto provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Pojištění odpovědnosti za škodu podle citovaného zákona tak dopadá jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla podle § 427 a násl. obč. zák., tak i na osoby odpovídající za škodu podle § 420 obč. zák., například na řidiče vozidla (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2010, sp. zn. 32 Cdo 2875/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2008, sp. zn. 25 Cdo 1957/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2008, sp. zn. 25 Cdo 2871/2007 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2011, sp. zn. 25 Cdo 4321/2008). Uzavírá, že žalovaný je tak odpovědný z postihu žalobkyně dle § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., jelikož nebylo prokázáno žalovaným, že by nehodě nemohl zabránit a řidič vozidlo řídil pod vlivem alkoholu. Stejně tak je žalovaný pojištěným ve smyslu § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. a je i odpovědným dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., jelikož dopravní nehodu neoznámil, přestože o ní věděl a žalobkyně tak neměla žádnou možnost okolnosti dopravní nehody prošetřit, čímž bylo šetření dopravní nehody ztíženo. 10 Soud vzal za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. shodné tvrzení stran, že žalovaný je provozovatelem předmětného vozidla [registrační značka], a že toto vozidlo bylo pojištěno na základě pojistné smlouvy uzavřené na základě návrhu pojistné smlouvy [číslo]. 11 Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je otcem žalovaného, tehdy si našel ubytování na adrese [adresa]. Seznámil se tehdy s přítelkyní, ke které se chtěl přestěhovat, a proto si od svého syna půjčil předmětné vozidlo. Jednalo se o ubytování v rodinném domě, které sehnal přes známého. K dispozici měl 1 místnost, která nebyla uzamčena. Klíče měl od brány a od vchodu. Bydleli tam i další lidé, kteří pracovali zřejmě ve [anonymizováno]. Přijel tehdy na ubytovnu od přítelkyně, dal si kafe, koukal na televizi a potom jel ještě do [příjmení] pro dárky k Vánocům. Kolem [anonymizováno], [údaj o čase] hodiny se vrátil, pak si šel lehnout. Vedle v místnosti byli dva lidé, bylo tam veselo, zřejmě něco oslavovali. Okna byla do hlavní silnice, probudil jej hluk. Otevřel okno a policista mu řekl, že vyšetřují dopravní nehodu. Nevěděl, že se jej to týká, tak šel spát. Ráno chtěl nakládat věci do auta a zjistil, že tam auto není, bylo vidět i poškozené vozidlo [anonymizováno]. Poté volal na Policii, že nemá auto, řekli mu, že se účastnilo dopravní nehody, je odstavené v křižovatce, kde překáží v provozu. Šel na Policii, kde mu řekli, co se stalo, resp. vzal si taxi a jel na Policii, kde mu na recepci předali klíče a technický průkaz. Synovi to volal až odpoledne, řekl mu, ať všechno zařídí tak, aby to bylo v pořádku. Vzal klíče a s vozidlem odjel. Zná majitele poškozeného vozidla, domluvil se s ním na opravě. Zná i majitele [anonymizována dvě slova], který vše zařídí, nahlásí a zapůjčí náhradní vozidlo. Toto už si domlouval poškozený přímo s opravnou. Na adrese [adresa], nestýkali se, pouze se potkávali na chodbě. Měl jednu místnost, ve které byla i kuchyňka, sociální zázemí bylo společné. Jméno řidiče [anonymizována dvě slova] mu nic neříká. Doklady nechával v autě, klíče si nechával v bundě, kterou dával na židli nebo na věšák v pokoji, kde spal. Na adrese ubytovny [adresa] chtěl bydlet ještě asi 14 dnů. Domluvil se s majitelem, že mu tam odvede nějakou práci. Dodávku zaparkoval přes silnici před domem, bylo to cca 15-20 metrů. Spolubydlící věděli, že dodávku užívá. Parkoval tam, kde to bylo možné, bylo tam mnoho aut. Ráno si dobalil věci, ale nebylo je do čeho dát, protože auto tam nebylo. Volal na Policii, že nemá auto. Pokud jde o poškozené vozidlo [značka automobilu], to parkovalo před domem, pod okny, kde bydlel. Auta byla od sebe přes šířku silnice. Od Policie nemají žádné dokumenty, nic nedostali. Nekontroloval, jestli má klíče, teprve když neviděl auto, začal se prohledávat. Na 100% ví, že je měl v bundě. Když mu na Policii vydávali klíče a technický průkaz, nekontrolovali jeho totožnost, ani nic nepodepisoval. Dodávka byla odstavena asi 4 km od místa, kde byla zaparkovaná. Dopoledne volal panu [příjmení] z [anonymizována dvě slova], který mu servisoval auto a domluvil se s ním na opravě vozidla [anonymizováno], a to po dohodě s majitelem auta. Pan [anonymizováno] mu k dotazu řekl, že se o vše postará, má to i nadepsané, že se stará o nahlášení. On sám nic nehlásil, pokud ví, tak ani žalovaný. Toto si zpětně vyčítá, že to nehlásili, ale za to je přece nemohou takto sankcionovat. Vypověděl, že jej spolubydlící viděli dodávku užívat, nebavili se spolu o tom. Dodávku užíval celý týden před tou pojistnou událostí. Dále vypověděl, že místnost šla uzamknout, ale klíč nepoužíval, neměl tam žádné cennosti, klíč byl v zámku zevnitř místnosti. Spolubydlící jej nikdy nenavštívili. Klíče měl v bundě pravidelně, nemá vysvětlení pro to, jakým způsobem je získal řidič při nehodě. Předpokládal vysvětlení, ale jeho spolubydlící mu řekl, že už tu není. Myslí si, že se chtěl vyhnout kontaktu s ním. 12 Z výzvy k zaplacení postihu ze dne 17.12.2019 soud zjistil, že tato byla adresována žalovanému, a to na adresu [adresa svědka]. Žalovaný byl vyzván k zaplacení postihu žalobkyni ve výši 57 636 Kč do 16.1.2020 dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla z pojistné události [číslo] ze dne 15.11.2019, SPZ škodící vozidla [anonymizováno] k číslu pojistné smlouvy [číslo]. Z kopie obálky a poštovního podacího archu plyne odeslání zásilky na shora uvedenou adresu. 13 Z výzvy k zaplacení postihu ze dne 17.1.2020 soud zjistil, že tato byla adresována žalovanému, a to na adresu [adresa svědka]. Žalovaný byl vyzván k zaplacení postihu žalobkyni ve výši 28 157 Kč do 16.2.2020 dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla z pojistné události [číslo] ze dne 15.11.2019, SPZ škodící vozidla [anonymizováno] k číslu pojistné smlouvy [číslo]. Z kopie obálky a poštovního podacího archu plyne odeslání zásilky na shora uvedenou adresu. 14 Z návrhu pojistné smlouvy produktu komplexní pojištění vozidla [příjmení] [jméno] [číslo] soud zjistil, že šlo o návrh mezi účastníky jako budoucími smluvními stranami, a že obsahem návrhu bylo pojištění vozidla [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, a to od 29.1.2018. U žalovaného jako pojistníka je uvedena adresa bydliště [adresa svědka] a korespondenční adresa [adresa] 15 Z výzvy k plnění dle § 142a o.s.ř. ze dne 7.9.2020 soud zjistil, že byla vyhotovena zástupcem žalobkyně, adresována žalovanému na adresu [adresa svědka], a že žalovaný byl vyzván k zaplacení postihu dle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. z pojistné události [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] ve výši 57 636 Kč a ve výši 28 157 Kč a k zaplacení nákladů advokáta ve výši 11 713 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy. Z poštovního podacího archu plyne odeslání zásilky dne 8.9.2020. 16 Z faktury [číslo] soud zjistil, že tímto dokladem byla [právnická osoba] – [právnická osoba] vyúčtována oprava havarovaného vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] vůči [jméno] [příjmení] v částce 58 849,40 Kč a se splatností dne 13.12.2019. 17 Ze smlouvy o zapůjčení náhradního vozidla [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [anonymizováno] – [právnická osoba] jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem, a to jako náhrada za vůz [anonymizována dvě slova], [registrační značka], zapůjčeno bylo vozidlo Škoda Superb II Kombi, [registrační značka] a s půjčovným za den 1 790 Kč bez DPH. Jako SPZ viníka dopravní nehody uvedena [registrační značka]. Vozidlo bylo předáno dne 21.11.2019 a vráceno dne 3.12.2019, pronajato 13 dnů. 18 Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 3.12.2019 soud zjistil, že jmenovaný tímto prohlásil, že vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] používá k zajištění pracovních a rodinných aktivit, a že zapůjčené vozidlo [registrační značka] ve dne 21.11.2019 až 3.12.2019, tedy po dobu opravy vlastního vozidla, používal ke stejným účelům a ve stejném rozsahu. 19 Z osvědčení o registraci vozidla, část II. (technického průkazu) soud zjistil, že vozidlo [registrační značka] je ve vlastnictví [právnická osoba] – [právnická osoba] 20 Z detailu relace o dopravní nehodě [číslo jednací] soud zjistil, že dopravní nehoda byla oznámena dne 15.11.2019, vylíčení nehody odpovídá popisu skutku v trestním příkazu, jednalo se dopravní nehodu bez zranění pod vlivem alkoholu, kdy příčinou nehody byl způsob jízdy – nezvládnutí řízení vozidla. Nehody se účastnilo vozidlo [registrační značka] (škodící vozidlo), jehož držitelem a vlastníkem je dle relace žalovaný, adresou [adresa žalovaného], pojistitelem žalobkyně, vozidlo řídil [anonymizována dvě slova], [datum narození], st. příslušnost [země], poškozeným [jméno] [příjmení] s vozidlem [registrační značka], [značka automobilu], pojistitelem [právnická osoba] Součástí relace je fotodokumentace místa dopravní nehody a na nehodě se účastnících vozidel. 21 Z osvědčení o registraci vozidla, část II (technického průkazu) soud zjistil, že vlastníkem vozidla [registrační značka], [značka automobilu], je [jméno] [příjmení]. 22 Z dopisu s [právnická osoba] ([obec] [anonymizováno]) soud zjistil, že tato společnost tímto vyjádřila souhlas, aby žalobkyně provedla v souvislosti s likvidací pojistné události [číslo] výplatu pojistného plnění ve prospěch provozovatele vozidla. 23 Z osvědčení o registraci vozidla, část II (technického průkazu) soud zjistil, že vlastníkem vozidla [registrační značka], [značka automobilu], je žalovaný. 24 Z faktury [číslo] soud zjistil, že tímto dokladem bylo [právnická osoba] – [právnická osoba] vyúčtováno použití náhradního vozidla tov. zn. Škoda Superb II Kombi, [registrační značka] ve dnech 21.11.2019 až 3.12.2019 vůči [jméno] [příjmení] v částce 28 156,70 Kč a se splatností dne 2.1.2020. 25 Z vyčíslení skutečné škody na vozidle z předložené faktury za opravu [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že likvidátor z faktury [číslo] vyčíslil částku k výplatě ve výši 28 157 Kč vč. DPH. 26 Z faktury [číslo] soud zjistil, že tímto dokladem byla společností [právnická osoba] vůči [právnická osoba] – [právnická osoba] vyúčtována za prodej náhradních dílů celkem částka 21 485,35 Kč se splatností dne 7.12.2019, z toho k vozidlu [anonymizována dvě slova] částka 9 453 Kč (zadní nárazník), 2 066 Kč (upevňovací prvky) a 615 Kč (upevňovací sada dveří). 27 Z vyčíslení skutečné škody na vozidle z předložené faktury za opravu [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že likvidátor z faktury [číslo] vyčíslil částku k výplatě ve výši 57 636 Kč vč. DPH. 28 Z dodacího listu č. [anonymizováno] soud zjistil, že se jedná o dodací list mezi dodavatelem [právnická osoba] a odběratelem [anonymizováno] – [právnická osoba] za díly v celkové výši 28 569,70 Kč. Z dodacího listu č. [anonymizováno] soud zjistil, že se jedná o dodací list mezi dodavatelem [právnická osoba] a odběratelem [anonymizováno] – [právnická osoba] za díly v celkové výši 6 248,78 Kč. 29 Z výpočtu půjčovného ze dne 20.12.2019 soud zjistil, že pronajímané vozidlo Škoda Superb II při zápůjčce do 14 dnů stálo 1 790 Kč za den. 30 Z posudku/kalkulace [číslo] [právnická osoba] – [právnická osoba] soud zjistil, že autoservis vyčíslil náklady na opravu vozidla [registrační značka] na částku 58 849 Kč. 31 Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3.12.2019 soud zjistil, že touto smlouvou postupitel, [jméno] [příjmení], postoupil na postupníka, [anonymizováno] – [právnická osoba], svou pohledávku vůči žalobkyni v částce 28 156, 70 Kč vzniklou z titulu náhrady škody dle zákonné odpovědnosti za škodu způsobenou motorovým vozidlem, kdy se jedná o náklady za půjčení náhradního vozidla. 32 Z plné moci ze dne 30.10.2019 soud zjistil, že touto listinou [jméno] [příjmení] zmocnil [anonymizováno] – [právnická osoba] k jednání ve věcech týkajících se uplatňování nároků z pojistných smluv u pojišťoven, k veškerým jednáním a korespondenci v souvislosti s pojistnou událostí a k převzetí pojistného plnění, kdy zároveň souhlasil s tím, aby plnění pojišťovny za opravu jeho vozidla [značka automobilu], [registrační značka], bylo vyplaceno [právnická osoba] – [právnická osoba] 33 Ze scanu obrazovky výplaty pojistného plnění soud zjistil, že k č. výplaty [číslo] z pojistné události [číslo] došlo dne 19.12.2019 na účet [anonymizováno] – [právnická osoba] k odeslání částky 57 636 Kč. 34 Z poskytnutí informací k dopravní nehodě ze dne 5.3.2021 soud zjistil, že tímto způsobem odpověděl policejní orgán na žádost zástupce žalobkyně ohledně vyšetřování a postupu příslušných orgánů řešících předmětnou dopravní nehodu. 35 Ze scanu obrazovky výplaty pojistného plnění soud zjistil, že k č. výplaty [číslo] z pojistné události [číslo] došlo dne 20.1.2020 na účet [anonymizováno] – [právnická osoba] k odeslání částky 28 157 Kč. 36 Z oznámení o likvidaci pojistné události [číslo] ze dne 17.12.2019 soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně informovala [jméno] [příjmení] o zaslání částky 57 636 Kč vč. DPH jako skutečně vzniklé újmy (dle faktury [číslo] ponížené o částku 1 213 Kč) na účet servisu v souladu s uděleným souhlasem poškozeného. 37 Z oznámení o likvidaci pojistné události [číslo] ze dne 17.1.2020 soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně informovala [jméno] [příjmení] o zaslání částky 28 157 Kč vč. DPH jako půjčovaného dle faktury [číslo] na účet servisu v souladu s uděleným souhlasem poškozeného. 38 Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 16.11.2019 (šetřené pod evidenčním číslem [anonymizováno] [číslo] [číslo]) soud zjistil, že k nehodě došlo dne 15.11.2019, za účasti vozidel [registrační značka], které řídil [anonymizována dvě slova], které nebylo poškozeno a vozidla [registrační značka] s odhadnutou škodou na vozidle 50 000 Kč. 39 Z trestního příkazu vydaného [název soudu] dne 17.11.2019, sp.zn. [spisová značka], v právní moci dne 17.11.2019, soud zjistil, že uvedený trestní příkaz byl vydán vůči obviněnému [příjmení] [jméno], [datum narození], který byl uznán vinným, že dne 15.11.2019 kolem [údaj o čase] hodin v [obec], ulici [příjmení], po předchozím požití alkoholických nápojů řídil [anonymizována dvě slova], [datum narození], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [země], nákladní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], přičemž u domu [adresa] při vyjíždění z účelové komunikace nezvládl řízení vozidla a pravou přední částí narazil do levého boku zde zaparkovaného vozidla [značka automobilu], [registrační značka], na kterém tak jeho majiteli společnosti [právnická osoba], [IČO], způsobil škodu v odhadované výši asi 50 000 Kč, na místě však nezastavil a pokračoval dále v jízdě, přičemž byl zastaven a kontrolován hlídkou Policie České republiky až u domu [adresa] v ulici [ulice] a provedenou dechovou zkouškou analyzátorem zn. Dr 7510, výr. č. [anonymizováno] [číslo], bylo v jeho krvi ve [údaj o čase] hodin uvedeného dne prokázáno 2,36 promile alkoholu a ve [údaj o čase] hodin 2,50 promile alkoholu, čímž spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 274 odst. 2 a § 80 odst. 1, 2 trestního zákoníku k trestu vyhoštění z území České republiky na dobu dvou let. Podle § 73 odst. 1, 3 trestního zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu třiceti měsíců. 40 Z plné moci ze dne 30.10.2019 soud zjistil, že touto listinou [jméno] [příjmení] udělil plnou moc k nahlášení pojistné události [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] – [právnická osoba] k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka]. 41 Z plné moci ze dne 18.11.2019 soud zjistil, že touto listinou [jméno] [příjmení] zmocnil [anonymizováno] – [právnická osoba] k jednání ve věcech týkajících se uplatňování nároků z pojistných smluv u pojišťoven, k veškerým jednáním a korespondenci v souvislosti s pojistnou událostí a k převzetí pojistného plnění, kdy zároveň souhlasí s tím, aby plnění pojišťovny za opravu jeho vozidla [značka automobilu], [registrační značka], bylo vyplaceno [právnická osoba] – [právnická osoba], neboť tato firma vozidlo opravuje a nese veškeré náklady s opravou spojené. Dále souhlasí se zasláním pojistného plnění na tento účet i v případě totální škody. 42 Z hlášení škodní události„ Povinné ručení“ soud zjistil, že hlášení podal poškozený, číslo pojistné události [číslo] k číslu pojistné smlouvy [číslo], že pojištěným je žalovaný [celé jméno žalovaného], poškozeným [jméno] [příjmení], dále je uveden popis škody, ke které došlo dne 15.11.2019, kdy poškozené vozidlo stálo u bytu a pojištěný narazil do stojícího poškozeného vozidla, poškozeny byly levé přední dveře, levý přední práh a zrcátko, poškozeno bylo vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. 43 Ze zápisu o poškození vozidla [anonymizována dvě slova] ze dne 25.11.2019 soud zjistil, že se vázalo k události [číslo], šlo o 1. prohlídku, prohlíženo bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], dále jsou popsány díly na výměnu. 44 Z kopie doručenky obálky zasílané do vlastních rukou žalovaného soud zjistil, že žaloba byla žalovanému doručena dne 7.6.2021. 45 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci významná skutková zjištění. 46 Podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3. 47 Podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. 48 Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 49 Podle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení je pojištěný povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku, c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví. Podle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla, c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, d) číslo pojistné smlouvy a e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla újma způsobena. 50 Podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. 51 Podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 52 Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. 53 Postižní právo pojistitele dle § 10 zákona č. 168/1999 Sb. není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele stanoví pouze ustanovení § 10 uvedeného zákona (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.11.2011, sp.zn. 32 Cdo 3266/2010). Za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku odpovídá zásadně jeho provozovatel, a to na principu objektivní odpovědnosti, tj. i tehdy, jestliže v okamžiku vzniku škody sám neřídil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2020, sp.zn. 23 Cdo 146/2020). 54 Soud ve věci posuzoval tzv. postižní nárok pojišťovny, která plnila za pojištěného. Žalobkyně uplatnila nárok dle § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. i dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. S ohledem na dále uvedené soud shledal oba regresní nároky žalobkyně oprávněné. 55 V řízení bylo nesporným, že žalovaný je provozovatelem předmětného (škodícího) vozidla [registrační značka], a že toto vozidlo bylo pojištěno na základě pojistné smlouvy [číslo]. V řízení bylo prokázáno, zejména relací o dopravní nehodě [číslo jednací], že předmětné vozidlo se jako škodící vozidlo účastnilo dopravní nehody, ke které došlo dne 15.11.2019, že vozidlo řídila osoba ztotožněná jako [anonymizována dvě slova], vůči které byla věc řešena vydáním trestního příkazu [název soudu] dne 17.11.2019, sp.zn. [spisová značka], v právní moci dne 17.11.2019. U škodícího vozidla nedošlo k jeho poškození. Poškozeno však bylo vozidlo [registrační značka], [značka automobilu], ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalobkyně dále prokázala výplatu pojistného plnění v uplatněné výši, tedy odeslání částky 57 636 Kč dne 19.12.2019 a částky 28 157 Kč dne 20.1.2020 k pojistné události [číslo]. 56 Pokud se jedná o nárok dle § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. je zde upravena tzv. solidární odpovědnost provozovatele (tj. žalovaného) s osobou podle odstavce 1 (tj. v daném případě řidičem [anonymizována dvě slova]). Této odpovědnosti se žalovaný jako provozovatel vozidla může zprostit pouze tehdy, pokud prokáže, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. Taková skutečnost však v řízení prokázána nebyla. K okolnostem, za kterých řídil předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova], ke kterému žalovaný uvedl, že jej nezná a nemá k němu žádný vztah, soud vyslechl svědka [celé jméno svědka], otce žalovaného, který měl v den nehody vozidlo od žalovaného půjčené za účelem stěhování. Výpověď svědka má soud za věrohodnou, svědek vypovídal spontánně, detailně, bez logických rozporů. K posuzované otázce svědek vypověděl, že doklady od vozidla nechával v autě a klíče si nechával v bundě, kterou dával na židli nebo na věšák v pokoji, kde spal. Dále bylo z výpovědi svědka zjištěno, že tehdy bydlel na ubytovně na adrese [adresa], kde měl k dispozici jednu místnost, kterou bylo možné uzamknout, ale klíč nepoužíval, s odůvodněním, že tam neměl žádné cennosti. [příjmení] zůstával v zámku zevnitř místnosti. Ve vedlejším pokoji byli tehdy ubytováni dva cizí lidé, se kterými se nestýkal. Jméno [anonymizována dvě slova] neznal. Dále uvedl, že spolubydlící věděli, že dodávku užívá, klíče nechával v bundě pravidelně. Nedovedl vysvětlit, jakým způsobem jej získal řidič vozidla. Za popsaného zjištěného skutkového stavu soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalovaný, ačkoliv v konkrétním případě osoba od něj odlišná, které však vozidlo dal k dispozici a odpovědnosti jej to nezbavuje, se chovala způsobem, který lze označit za lehkovážný a nedbalý, neboť lze rozumně předpokládat a požadovat, aby v případě, že daná osoba sdílí obydlí s jemu cizími lidmi, zabezpečil pronajatou místnost jejím uzamčením, pokud to situace umožňuje a tak tomu v daném případě bylo. Jedná se o zcela běžný a pravidelný prostředek ochrany užívaného pokoje v situacích, kdy ubytovací zařízení sdílí více neznámých osob. Svědek potvrdil, že místnost bylo možné uzamknout, nečinil tak však z důvodu absence cenností. Toto však nelze považovat za adekvátní přístup v dané situaci. Již pouhým uzamčením místnosti, ve které nechával klíče, mohl vytvořit překážku, která mohla být v daném případě způsobilá odcizení vozidla a tím i dopravní nehodě zabránit a pojistné události předejít. Jiné právní hodnocení případu by mohlo nastat například v případě, že by si pozdější viník dopravní nehody opatřil klíče k vozidlu proti vůli svědka, který by jeho počínání kladl odpor. Taková situace však nenastala. Za tohoto skutkového podkladu, kdy bylo možné pojistné události předejít při použití dostupných opatření (uzamknutím místnosti) soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal tzv. liberační důvod, který by jej povinnosti k úhradě nároku zprostil, tedy neprokázal, že nemohl jednání řidiče vozidla ovlivnit. Naopak užití dopravního prostředku této osobě z nedbalosti umožnil. V řízení naopak bylo prokázáno, což plyne zejména z předloženého trestního příkazu, že řidič vozidlo řídil pod vlivem alkoholu. 57 Pokud se jedná o nárok dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., žalovaný ani netvrdil, že by žalobkyni pojistnou událost oznámil. Stejně tak svědek [celé jméno svědka] k této otázce vypověděl, že ani on událost nehlásil a pokud je mu známo, tak ani žalovaný. Žalovaným dále nebyl tvrzen a tím spíše ani dokazován důvod, pro který své povinnosti nesplnil. V řízení rovněž nebylo žalovaným prokázáno, že by ke splnění povinností podle § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. zmocnil jinou osobu, na kterou v podáních odkazoval (autoservis provádějící opravu poškozeného vozidla). Zmocnění autoservisu k nahlášení pojistné události bylo doloženo pouze ze strany vlastníka poškozeného vozidla [jméno] [příjmení]. Jednání konaného dne 23.5.2022 se žalovaný bez omluvy či žádosti o odročení nezúčastnil a nemohl být proto soudem poučen o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). Soud souhlasí s argumentací žalobkyně, že žalovaný nesplněním povinností podle § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. ztížil žalobkyni možnost řádného šetření pojistitele ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalobkyně nemohla řádně nárok z postihu vyhodnotit, když dopravní nehoda nebyla žalovaným jako pojištěným nahlášena. Žalobkyni nemohlo být do zahájení soudního řízení podáním žaloby známo, jakým způsobem se předmětné vozidlo dostalo do dispozice řidiče nebo že žalovaný, jako provozovatel, vozidlo zapůjčil jiné osobě. Ztížení šetření pojistné události se tedy vztahovalo zejména k okruhu osob, které by mohly být z postihu odpovědné. Žalobkyni tedy byla ztížena možnost prošetřit všechny právně relevantní okolnosti případu a za tohoto skutkového podkladu je žalovaný odpovědný i podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. 58 Pokud se jedná o dobu splatnosti, soud vycházel z následujícího názoru. Doba splatnosti závazku z náhrady škody, resp. v souzené věci z uplatněného postihu, není stanovena právním předpisem ani určena rozhodnutím, a nebyla-li ani dohodnuta (jak je tomu v dané věci) nastává následující den po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.3.2018, sp.zn. 25 Cdo 291/2017). Jak vyplývá z provedeného dokazování byly předmětné výzvy k zaplacení postihu ze dne 17.12.2019 a 17.1.2020 (a stejně tak výzva k plnění dle § 142a o.s.ř. ze dne 7.9.2020) žalovanému zasílány na adresu [adresa svědka]. Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] však soud zjistil, že žalovaný, kromě adresy bydliště [adresa svědka], uvedl rovněž korespondenční adresu [adresa] adresy nebyla v řízení prokázána. Soud zastává názor, že pokud si smluvní strana sama zvolí určitou korespondenční adresu, je třeba, aby se jednalo o řádné a účinné doručení, až do její změny k tomu oprávněnou osobou, doručovat dané osobě na tuto adresu. Pokud žalobkyně argumentovala převzetím adresy žalovaného z detailu relace dopravní nehody, kterou považovala ze své praxe za aktuálnější, nemůže se soud s touto argumentací ztotožnit, neboť by popírala možnost volby adresy pro doručování vůči určité společnosti či instituci. Nadto je v relaci uvedena adresa žalovaného [adresa žalovaného], na kterou nebyl žalovaný vůbec obesílán. Pokud žalobkyně tvrdila, že adresa uvedená na výzvě neexistuje, nebylo toto v řízení prokázáno a na názoru soudu to nemůže ani ničeho změnit. Jelikož žalovaný nebyl s ohledem na shora uvedené řádně vyzván k plnění dříve, považuje se v souladu s ustálenou judikaturou soudů za kvalifikovanou výzvu k plnění žaloba a prodlení počíná druhého dne poté, co byla žaloba žalovanému doručena. Výzva pak vyvolá splatnost dluhu v rozsahu, v jakém byl požadavek vyčíslen (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.7.2015, sp.zn. 25 Cdo 4169/2013). Žaloba byla žalovanému doručena dne 7.6.2021, jak plyne z doručenky založené ve spisu. Do prodlení se tedy žalovaný dostal dne 9.6.2021 a od tohoto dne byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 85 793 Kč za dobu od 9.6.2021 do zaplacení, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývající části předmětu řízení, tedy co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 57 636 Kč za dobu od 17.1.2020 do 8.6.2021, ve výši 10,00 % ročně z částky 28 157 Kč za dobu od 17.2.2020 do 8.6.2021 a ve výši 1,75 % ročně z částky 85 793 Kč za dobu od 9.6.2021 do zaplacení, soud žalobu zamítl. 59 S ohledem na vše shora uvedené soud žalobě jako důvodné vyhověl v celém rozsahu nárokované jistiny ve výši 85 793 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 85 793 Kč za dobu od 9.6.2021 do zaplacení. Ve zbylém rozsahu, tedy se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 57 636 Kč za dobu od 17.1.2020 do 8.6.2021, ve výši 10,00 % ročně z částky 28 157 Kč za dobu od 17.2.2020 do 8.6.2021 a ve výši 1,75 % ročně z částky 85 793 Kč za dobu od 9.6.2021 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 60 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci. Ačkoliv soud nepovažuje předžalobní upomínku ze dne 7.9.2020 zaslanou žalovanému na nesprávnou adresu za účelný náklad řízení, je pro rozhodování o náhradě nákladů řízení rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu a absence řádné výzvy podle § 142a o. s. ř. nebude zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.4.2015, sp.zn. 29 Cdo 2620/2014). Taktomu je i v dané věci a soud proto žalobkyni náhradu nákladů řízení přiznal dle níže uvedeného výpočtu. 61 Předmětem řízení byla částka 105 885,62 Kč včetně nárokovaných zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni rozhodování soudu (85 793 Kč + 13 658,94 Kč + 6 433,68 Kč), neboť za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Žalobkyni bylo přiznáno celkem 92 696,40 Kč (85 793 Kč na jistině a 6 903,40 Kč na zákonných úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni rozhodování soudu). Žalobkyně měla úspěch z 88 % a žalovaný ze 12 %, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 76 % (88 % – 12 %). 62 Náhrada nákladů řízení, kterou soud přiznal žalobkyni sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 432 Kč, dále z odměny advokáta podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“) v celkové výši 45 400 Kč (při výši mimosmluvní odměny 4 540 Kč za jeden úkon právní služby) za tyto úkony právní služby (z obsahu spisu plyne vykonání celkem 11 úkonů níže specifikovaných, žalobkyní účtováno a soudem přiznáno bylo 10 úkonů, jak plyne z jednání dne 23.5.2022, nadto lze doplnit, že soud za účelný náklad řízení nepovažuje vyhotovení tzv. předžalobní upomínky, která nebyla zasílána na doručovací adresu žalovaného, jak blíže uvedeno shora): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., -) sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t -) 5x vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne 4.8.2021, 10.11.2021, 6.12.2021, 9.2.2022 a 7.4.2022 -) 4x jednání u okresního soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. dne 1.11.2021, 17.1.2022, 4.4.2022 a 23.5.2022 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 10 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč, tedy v celkové výši 3 000 Kč. DPH (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů (tj. z částky 48 400 Kč) činí 10 164 Kč. V poměrné výši dle úspěchu ve věci činí náhrada nákladů řízení částku 47 117 Kč (tj. 76% z částky 61 996 Kč). Žalovaný je povinen náhradu nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám advokáta žalobkyně. 63 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší.