6 C 117/2020-64

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby bylo určeno, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [datum], posledně bytem [adresa], [část obce], byla ke dni své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] 6, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], spojeným s užívacím právem k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalovanému náklady řízení ve výši 23 171,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně 1. žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalované náklady řízení ve výši 15 790,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně 2. žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu proti prvnímu žalovanému [celé jméno žalovaného], kterou se domáhal, aby bylo určeno, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [datum], posledně bytem [adresa], [část obce], byla ke dni své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], spojeným s užívacím právem k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Žalobu odůvodnil tím, že je synem paní [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], zemřelé dne [datum], která byla členkou bytového družstva [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] 6, k členství v družstvu se vázalo právo nájmu k družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nacházel ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], [část obce]. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako převodce, uzavřela dne [datum] s paní [celé jméno žalované], svou dcerou, narozenou [datum] a [celé jméno žalovaného], svým zetěm, [datum narození] jako nabyvateli Dohodu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo], ve které se konstatuje, že převodce touto dohodou převádí svá členská práva a povinnosti, včetně práva nájmu k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [obec a číslo] v [anonymizováno] ulici na oba nabyvatele a dále na ně převádí svůj členský podíl v družstvu. Prohlášením vlastníka budovy ze dne [datum] byly v budově vymezeny jednotky a podíly na společných částech budovy a na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú, [část obce], [územní celek]. Následně družstvo převedlo ve prospěch nabyvatelů smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum] vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Byt je v současné době zapsán na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Nabyvatelé dále převedli vlastnické právo k bytu ve prospěch žalovaného, svého syna a vnuka paní [jméno] [příjmení] darovací smlouvou ze dne [datum]. Členská schůze družstva rozhodla dne [datum] o zrušení družstva s likvidací ke dni [datum]. Likvidace byla ukončena a družstvo bylo vymazáno z obchodního rejstříku ke dni [datum] Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulici [obec a číslo] ze dne [datum] byla uzavřena v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2007. Jelikož obchodní zákoník neupravoval smlouvu o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu jako samostatný smluvní typ, řídila se jeho úprava ust. § 269 o nepojmenovaných smlouvách. V odst. 2 pak toto ustanovení říkalo, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Žalobce dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29Co 1402//99 ze dne 7. 2. 2001, podle něhož v ust. § 269 odst. 2 obchodního zákona je stanoven minimální obsah tzv. nepojmenované smlouvy. Pokud by se smluvní strany nedohodly na takovém obsahu, jednalo by se o úkon, který nevznikl, a dále dohoda o převodu členských práv a povinností podle § 229 a § 230 obchodního zákona není v obchodním zákoníku upravena jako smluvní typ, proto se jedná o smlouvu nepojmenovanou. V případě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bude nezbytným (minimálním) obsahem dohody určení práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu a dohoda o vzájemném vypořádání. Z dohody je patrné, že žádným způsobem z ní nevyplývají konkrétní práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, která měla být převedena, stejně jako z ní nevyplývá určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu, ani dohoda o vzájemném vypořádání, jak požaduje Nejvyšší soud v citovaném rozsudku. Absentuje tak minimální obsah innominátní smlouvy, vyžadovaný ust. § 269 odst. 2 obchodního zákona a i zde, stejně jako v Nejvyšším soudem řešené věci, se v případě specifikované dohody jedná o úkon, který ani nevznikl. V bodu III. dohody je uvedeno, že převodce jako členka družstva prohlašuje, že ve smyslu zákona 42/92 Sb. požádala v zákonné lhůtě o převod uvedeného družstevního bytu do vlastnictví a touto dohodou postupuje své právo na uzavření smlouvy o převodu do vlastnictví nabyvatelům. Pakliže nelze hovořit ani o relativní ani o absolutní neplatnosti dohody, ale je nutné považovat ji za úkon, který nevznikl, nemohli nabyvatele nabýt ani vlastnické právo k členskému podílu v družstvu spojeném s užívacím právem k bytu [číslo] právo na uzavření smlouvy o převodu vlastnictví. Jako takoví tedy nabyvatelé nebyli oprávněni uzavřít s družstvem smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum], tedy nenabyli řádně vlastnické právo k bytu, a toto vlastnické právo tak nemohli řádně převést darovací smlouvou ze dne [datum] ve prospěch žalovaného. Paní [jméno] [příjmení] tak zůstala až do dne své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo], spojeným s užívacím právem k předmětnému bytu [číslo] jelikož jej za svého života platně nepřevedla na žádnou další osobu. V rámci dědického řízení po zemřelé paní [jméno] [příjmení] nebyl uvedený členský podíl v družstvu projednáván, čehož chce žalobce dosáhnout. Žalobce spatřuje svůj naléhavý právní zájem na určení podle této žaloby ve skutečnosti, že je dědicem po své zemřelé matce, tedy po paní [jméno] [příjmení].

2. První žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhoval její zamítnutí s odůvodněním, že žalobce se určení, že [jméno] [příjmení] byla ke dni svého úmrtí jedinou členkou bytového družstva [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] a určení neplatnosti/nicotnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo] v likvidaci ze dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou [celé jméno žalované] a jejím manželem (jejichž je žalovaný procesním nástupcem) domáhal již v řízení u Krajského soudu v Praze, č.j. 47Cm 18/2017-29. Rozsudkem ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, č.j. 6Cmo 39/2018-45 ze dne 12. 9. 2018 byla ve výroku I. v části týkající se neplatnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulici [obec a číslo] v likvidaci ze dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou [celé jméno žalované] a jejím manželem [celé jméno žalovaného] (rodiči žalovaného) žaloba zamítnuta, v části výroku o určení, že [jméno] [příjmení] byla ke dni svého úmrtí jedinou členkou bytového družstva [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] v likvidaci byla žaloba rovněž zamítnuta. Žalovaný tedy namítl překážku rei judicatae. Žalovaný dále uvedl, že již v pravomocně skončeném řízení u Krajského soudu v Praze sp. zn. 47Cm 18/2017 soud vyšel ze zjištění, že účastníci považovali uzavření dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] za nesporné, žádný z účastníků předmětnou dohodu nepředložil, rovněž tak nebylo předloženo písemné oznámení převodce [jméno] [příjmení] a písemné oznámení nabyvatele členství ([celé jméno žalované] a jejího manžela) o uzavření takové dohody. Je tedy nesporné, že samo bytové družstvo [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] v likvidaci dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v novém družstvu [ulice] shledalo jako platnou a ve vztahu k nabyvatelům členských práv a povinností (právních předchůdců žalovaného) postupovalo jako k členům bytového družstva. Dále žalovaný poukázal na to, že obchodní zákon neurčoval u dohody o převodu členských práv a povinností, resp. u smlouvy o převodu členství, povinnost písemné formy a rovněž tak neurčoval ani náležitosti uvedené dohody, resp. smlouvy, když podle názoru žalovaného i ze žalobcem předkládané kopie dohody je jasné, kterých účastníků a kterého družstva se týká, když případná absence vzájemného vypořádání vzhledem k tomu, že dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím lze nahradit písemným oznámením převodce a souhlasem nabyvatele členství, nemůže způsobit neplatnost či nicotnost takové dohody. Žalovaný dále namítal nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení s odkazem na judikaturu obecných soudů, podle které naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není dán, je dán zejména zpravidla tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kdyby se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Podle žalovaného žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení nemá a není aktivně legitimován k podání takovéto žaloby. Dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu u dědiců po zůstavitelce zemřelé po [datum] s ohledem na novou úpravu řízení u pozůstalostních řízení, zakotvenou v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nelze použít. Žalobce v průběhu dědického řízení nesporoval aktiva pozůstalosti a neuplatnil, že do aktiv pozůstalosti patří i členský podíl v bytovém družstvu [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] spojený s užívacím právem k bytu [číslo] to i přesto, že žalobci bylo známo, že důsledky dohody o převodu členských práv a povinností ve vztahu k bytovému družstvu nastaly již v roce 2006 [ulice] právní úprava řízení o pozůstalosti i s poukazem na ust. § 193 odst. 1 věty za středníkem z.ř.s. zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Žalovaný dále poukázal na to, že nabyl vlastnické právo k bytové jednotce na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od svých rodičů, právních předchůdců žalovaného, [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] a poukázal na pravidla o nabývání nemovitostí od neoprávněného na základě dobré víry nabyvatele v zápis práva předchůdce v katastru nemovitostí, která je výjimkou z obecně platné zásady, že nikdo nemůže na jiného převést více práv než sám má. Poukázal zejména na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2219/2012 a rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. 31Cdo 353/2016. Žalovaný byl při nabytí vlastnického práva k předmětné bytové jednotce zcela nepochybně v dobré víře a poukazuje na fakt, že musí být zaručena ochrana dobré víry v pravdivost a úplnost zápisů ve veřejné knize, tj. katastru nemovitostí, neboť při nabytí vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] v části obce Dejvice postupoval s důvěrou v určitý, druhou stranou prezentovaný, skutkový stav, tj. vlastnictví jeho rodičů jako dárců, který byl mimo vší pochybnost potvrzen údaji z veřejné, státem vedené evidence. I kdyby tak dohoda o převodu členských práv a povinností, tak jak se snaží žalobce dovodit, nevznikla, žalovaný zcela nepochybně jednal v plné důvěře, že dárci, jeho rodiče, jsou podle zápisu v katastru nemovitostí vlastníky bytové jednotky [číslo] v části obce Dejvice, a že byli oprávněni s těmito nemovitými věcmi nakládat.

3. Žalobce v písemném vyjádření ze dne [datum] setrval na žalobních tvrzeních. Pokud se týká tvrzené dobré víry žalovaného, poukázal na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. I. ÚS 2219/2012, ve kterém Ústavní soud deklaroval, že jednou z podmínek, za kterých lze chránit dobrou víru při nabytí vlastnického práva k nemovitosti od neoprávněného, je úplatnost právního jednání. Zároveň v tomto podání navrhl přistoupení další účastnice na straně žalované, a to paní [celé jméno žalované], [datum narození].

4. Soud usnesením, č.j. 6C 117/2020-28 ze dne 30. 9. 2020, které nabylo právní moci dne 22. 10. 2020, připustil, aby do řízení na straně žalované jako další účastnice přistoupila [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa].

5. I druhá žalovaná navrhovala, z týchž důvodů jako první žalovaný, zamítnutí žaloby.

6. Soud zjistil z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, č.j. 13D 162/2014-59 ze dne 22. 7. 2014, které nabylo právní moci téhož dne, ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], zemřelé dne [datum], že tímto usnesením byla určena obvyklá cena aktiv a pasiv pozůstalosti a čistá hodnota pozůstalosti, a dále byla tímto usnesením schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti mezi synem zůstavitelky [celé jméno žalobce] (žalobce v tomto řízení) a dcerou zůstavitelky [celé jméno žalované] (druhou žalovanou v tomto řízení), a to tak, že syn zůstavitelky nabývá z pozůstalosti veškerý majetek a dcera zůstavitelky nenabývá ničeho, a to ani výplatou na dědický podíl.

7. Z Dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], [rodné číslo] jako převodcem a [celé jméno žalované], [rodné číslo] a [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] jako nabyvateli. Obsahem dohody byl převod členských práv a povinností, včetně práva nájmu k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve 4. podlaží domu v [adresa] v [obec a číslo] [anonymizováno] ulici, na nabyvatele s tím, že nabyvatelé tímto členská práva a povinnosti spojená s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo], včetně práva nájmu k družstevnímu bytu [číslo] od převodce přijímají. Předmětem dohody byl i převod členského podílu v Novém družstvo [ulice] věci v [obec a číslo] na nabyvatele, kteří tento členský podíl přijímají (článek II.). [jméno] [příjmení] v článku III. dohody jako členka družstva prohlásila, že požádala v zákonné lhůtě o převod uvedeného družstevního bytu do vlastnictví a touto dohodou postupuje své právo na uzavření smlouvy o převodu vlastnictví nabyvatelům. Dohoda je opatřena úředně ověřenými podpisy smluvních stran.

8. Z Darovací smlouvy uzavřené mezi [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] a [celé jméno žalované], [rodné číslo] jako dárci na straně jedné a synem dárců [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] Touto smlouvou [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] darovali obdarovanému, svému synovi, do jeho výlučného vlastnictví jednotku [číslo] byt, s příslušenstvím skutkovým i právním, nacházející se v bytovém domě s [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 225 m. Zároveň dárci darovali obdarovanému i k této jednotce [číslo] neoddělitelně patřící spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] k celku na společných částech shora uvedeného domu [adresa] a stejný spoluvlastnický podíl ve výši 147/ 2710 Kč k pozemku parc. [číslo] to vše podrobně popsáno v Dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum], a dále zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha, okres Hlavní město Praha. Obdarovaný zároveň prohlásil, že popsaný dar do svého výlučného vlastnictví od dárců přijímá. Ze smlouvy je patrné, že vklad vlastnického práva byl povolen Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha dne [datum], s právními účinky vkladu [datum].

9. Soud zjistil z rozsudku Krajského soudu v Praze, č.j. 47Cm 18/2017-29 ze dne 20. 12. 2017, že předmětem řízení byla žaloba na určení, že dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo], uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelou dne [datum] a žalovanou [celé jméno žalované] a jejím manželem [celé jméno žalovaného] je neplatná, a tedy jedinou členkou bytového družstva [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] byla ke dni svého úmrtí [jméno] [příjmení]. Tímto rozsudkem byla žaloba zamítnuta. Dále soud zjistil z rozsudku Vrchního soudu v Praze, č.j. 6Cmo 39/2018-45 ze dne 12. 9. 2018, že tímto rozsudkem byl rozsudek Krajského soudu v Praze, č.j. 47Cm 18/2017-29 ze dne 20. 12. 2017 ve výroku I. v části týkající se neplatnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo] v likvidaci ze dne [datum] změněn tak, že se zamítá žaloba na určení, že dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [příjmení] ulice [obec a číslo] v likvidaci, uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], [datum narození] zesnulou dne [datum] a žalovanou [celé jméno žalované] a jejím manželem [celé jméno žalovaného] je nicotná, a v části výroku, kterým soud zamítl požadavek na určení, že [jméno] [příjmení] byla ke dni svého úmrtí jedinou členkou bytového družstva [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] v likvidaci, rozsudek Krajského soudu v Praze potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení.

10. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

11. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalobce je synem paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne [datum], druhá žalovaná je dcerou paní [jméno] [příjmení], první žalovaný je synem druhé žalované. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako členka bytového družstva [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] uzavřela se [celé jméno žalované], svojí dcerou a [celé jméno žalovaného], svým zetěm dne [datum] Dohodu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo], jejímž předmětem byl převod členských práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo], včetně práva nájmu k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím v domě [adresa] v [obec a číslo] [anonymizováno] ulice a dále převod členského podílu v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice na nabyvatele. [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] darovali předmětné nemovitosti darovací smlouvou ze dne [datum], uzavřenou mezi nimi jako dárci a [celé jméno žalovaného], jejich synem, jako obdarovaným, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí [datum], prvnímu žalovanému. Řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 13D 162/2014 a bylo pravomocně ukončeno usnesením ze dne [datum], kterým byla schválena dohoda dědiců [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] o rozdělení pozůstalosti, podle které [celé jméno žalobce] nabyl z pozůstalosti veškerý majetek, a [celé jméno žalované] nenabyla ničeho. Předmětné nemovitosti nebyly do pozůstalosti zahrnuty.

12. Soud se nejprve zabýval žalovanými uplatněnou námitkou věci rozhodnuté a dospěl k závěru, že žalobcovo žalobní žádání není totožné se žalobou, projednávanou Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 47Cm 18/2017, neboť v tamním řízení se žalobce domáhal určení neplatnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulici [obec a číslo], uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou [celé jméno žalované] jejím manželem [celé jméno žalovaného] a určení, že jedinou členkou bytového družstva [příjmení] družstvo byla ke dni svého úmrtí paní [jméno] [příjmení], tedy žádání odlišného od žalobního petitu v tomto řízení. Ust. § 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) tak nebylo naplněno.

13. Dále soud zkoumal naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení.

14. Podle ust. § 80 zákona o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle ustálené judikatury naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kdyby se bez tohoto určení jeho postavení stalo nejistým (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 31Cdo 1836/2005). Tzn., že u žalobce musí jít buď o právní vztah již existující alespoň v době vydání rozhodnutí, nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně by pro své nejisté postavení mohl být vystaven konkrétní újmě (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 22Cdo 2589/98, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 17/95).

16. Po 1. 1. 2014, kdy nastala účinnost občanského zákona č. 89/2012 Sb., je však stávající judikatura, týkající se naléhavého právního zájmu dědiců po zůstavitelích, zemřelých po [datum], v případě žalob na určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem určité věci, již nepoužitelná.

17. Podle ust. § 1479 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

18. Podle ust. § 1475 odst. 1 občanského zákona dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.

19. Podle ust. § 1475 odst. 2 občanského zákona pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.

20. Podle ust. § 1475 odst. 3 občanského zákona komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

21. Podle ust. § 172 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku, anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.

22. Podle ust. § 172 odst. 2 z.ř.s., nebyla-li zjištěna podle odst. 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

23. Podle ust. § 189 odst. 1 z.ř.s., nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

24. Podle ust. § 193 odst. 1 z.ř.s., objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, případně též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

25. Ust. § 189 odst. 1 z.ř.s. dopadá na situaci, kdy při projednání pozůstalosti vzniknou spory o aktiva pozůstalosti, ke kterým se podle tohoto zákonného ustanovení jako ke spornému majetku v řízení o pozůstalosti nepřihlíží. Ten, kdo tvrdí, že do aktiv pozůstalosti patří i další majetek, může své nároky uplatnit samostatnou žalobou, předpokládanou ust. § 189 odst. 1 z.ř.s., a to i po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Taková žaloba může znít, jde-li o nemovitosti, které se zapisují do katastru nemovitostí, na určení vlastnického práva dědice k této nemovité věci, a její formulace musí odpovídat konkrétnímu právu dědice, respektujícímu konečné rozhodnutí v pozůstalostním řízení. Současná úprava řízení o pozůstalosti, i vzhledem k ust. § 193 odst. 1 věty za středníkem z.ř.s., tak vylučuje dodatečné projednání sporných aktiv pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Jak uvedeno, práva k tomuto spornému majetku je třeba uplatnit žalobou, o které nalézací soud, právě s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (k tomu viz. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17.9.2019 sp.zn. 22 Co 84/2018). V projednávané věci to znamená, že ačkoliv žalobce má naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva, když na základě rozhodnutí v pozůstalostním řízení nabyl pozůstalost, nemůže mít naléhavý právní zájem na v tomto řízení uplatněném požadovaném určení, že předmětné nemovitosti byly ke dni smrti ve výlučném vlastnictví zůstavitelky, protože jde o sporné aktivum. Vzhledem k tomu, že nesprávně uplatněný žalobní petit není kryt poučovací povinností soudu, protože by se jednalo o poučení hmotněprávní, nezbylo soudu, než pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení žalobu zamítnout.

26. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. protože první žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení prvnímu žalovanému soud přiznal za náklady jejího právního zastoupení podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, z punkta 35 000 Kč, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum]) výši 2 500 Kč za 1 úkon. Dále soud přiznal odměnu za 5 úkonů právní služby (účast při jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), přičemž odměnu za tyto úkony snížil v souladu s ust. § 12 odst. 4 citované vyhlášky o 20 % za dva zastoupené. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se třemi úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum]) ve výši 300 Kč za 1 úkon a dále hotové výdaje spojené se v pěti úkony právní služby (účast při jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) ve výši 150 Kč (dva zastoupení). V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 4 021,50 Kč, protože zástupkyně prvního žalovaného je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení prvního žalovaného tak činí přiznaných 23 171,50 Kč.

27. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. protože i druhá žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení 2. žalované za 1 úkon právní služby z punkta 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení) ve výši 2 500 Kč. Dále soud přiznal odměnu sníženou o 20 % podle § 12 odst. 4 citované vyhlášky za 5 úkonů právní služby (účast při jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]). V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal hotové výdaje spojené s jedním úkonem právní služby (příprava a převzetí zastoupení) v plném rozsahu ve výši 300 Kč a dále soud přiznal hotové výdaje advokáta spojené s pěti úkony právní služby (účast při jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) ve výši 150 Kč za 1 úkon (2 zastoupení). V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 2 740,50 Kč, protože zástupkyně druhé žalované je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení druhé žalované tak činí přiznaných 15 790,50 Kč.

28. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci zaplatit žalovaným náklady řízení na účet jejich právní zástupkyně.

Poučení