6 C 118/2022 - 181

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o odpůrčí žalobě takto:

Výrok

I. Určuje se, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], jako dárcem, a žalovaným, jako obdarovaným, podle které došlo k darování pozemku parc. [číslo] orná půda a pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - východ, pro k. ú. [obec] - [obec], [územní celek], je vůči žalobcům právně neúčinná.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 33 477,44 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se návrhem doručným zdejšímu soudu dne [datum] domáhali určení, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [právnická osoba]“) a žalovaným, kterou došlo k bezúplatnému převodu pozemků parc. [číslo] o výměře 2515 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 20 m2, k.ú. [obec] – [obec], [územní celek], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, na [list vlastnictví] (dále jen„ předmětné pozemky“) je vůči žalobcům neúčinným právním jednáním. Svůj návrh odůvodnili tím, že dne [datum] uzavřeli se [právnická osoba] kupní smlouvu, kterou od ní koupili bytovou jednotku [číslo] k.ú. [obec], [územní celek]. Následně reklamovali vady této bytové jednotky, a protože [právnická osoba] na opakovaně uplatňované nároky z vadného plnění předmětu koupě nereagovala, domáhali se svých nároků soudní cestou u [název soudu]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že [právnická osoba] je povinna zaplatit žalobcům částku 256 160 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. [příjmení] [příjmení] však odmítla pravomocně přiznanou pohledávku uhradit a při jednání s žalobci uvedla, že je beztak nemajetná a je v podstatě již jen prázdnou schránkou. Žalobci následně zjistili, že [právnická osoba] převedla předmětné pozemky darovací smlouvou ze dne [datum] na žalovanou, a tím zkrátila žalobce na jejich věřitelských právech. Žalobci se proto domáhali vyslovení neúčinnosti shora uvedené darovací smlouvu vůči nim, a to s odkazem na ustanovením § 591 o.z., když dovozovali, že v daném případě není splněna žádná z výluk tohoto ustanovení. Nejedná se ani o přiměřené darování pro veřejně prospěšné účely, když vlastníkem stavby inženýrských sítí je žalovaná na základě jiné darovací smlouvy a k jejímu užívání nepotřebuje nezbytně vlastnit i předmětné pozemky, když situaci lze řešit zřízením věcného břemene. Dále poukázali na to, že pro posouzení neúčinnosti právního jednání, které ke svému dovršení vyžaduje vklad do katastru nemovitostí, není nijak relevantní právní jednání předcházející, ale toliko právní jednání, na základě kterého k vkladu vlastnického práva dochází (viz rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp zn. 24 Cdo 2841/2020). Nadto v době, kdy byla uzavřena darovací smlouva ohledně předmětných pozemků, neexistovala již žádná smluvní povinnost k jejímu uzavření, když závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí zanikl marným uplynutím sjednané lhůty. Dále odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 955/2018 z něhož vyplývá, že osoba obohacená bezúplatným právním jednáním se nemůže úspěšně bránit tvrzením, že jí zkracující úmysl dlužníka nebyl znám ani znám být nemusel.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Na svou obranu uvedl, že dne [datum] uzavřel se [právnická osoba] smlouvu o smlouvě budoucí darovací č. [spisová značka] (dále jen„ smlouva o smlouvě budoucí“), upravenou dodatkem [číslo] ze dne [datum], na základě které se strany zavázaly uzavřít darovací smlouvu, jejímž předmětem bude bezúplatný převod pozemků (mj. i předmětných pozemků) a staveb (vodovodní řád, splašková a dešťová kanalizace, komunikace vč. chodníků a veřejné osvětlení). Takové smlouvy jsou běžně uzavírány mezi obcemi a [anonymizováno] v souvislosti s výstavbou podobných projektů. K uzavření smlouvy o smlouvě budoucí došlo ještě před uzavřením kupní smlouvy mezi žalobci a [právnická osoba]. Samotná darovací smlouva ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka], kterou byly na žalovanou převedeny předmětné pozemky, nebyla uzavřena s úmyslem zkrátit práva žalobců jako věřitelů [právnická osoba], ale z důvodu naplnění smlouvy o smlouvě budoucí. K tomu dále uvedl, že v návaznosti na smlouvu o smlouvě budoucí byly uzavřeny dvě darovací smlouvy. První darovací smlouva byla uzavřena již dne [datum]. Předmětné pozemky však v ní nebyly zahrnuty z důvodu neshod mezi žalovanou a [právnická osoba] souvisejících s terénními úpravami na těchto pozemcích. O uzavření darovací smlouvy týkající se předmětných pozemků bylo mezi žalovaným a [právnická osoba] intenzivně jednáno a zabývalo se jím i zastupitelstvo žalovaného. Dále poukázal na to, že ve smlouvě o smlouvě budoucí bylo sjednáno, že nedojde-li k bezúplatnému převodu předmětných pozemků na žalovaného, bude k předmětným pozemkům zřízeno věcné břemeno ve prospěch žalovaného, resp. vlastníka staveb na nich zřízených. Dále uvedl, že na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] – [obec] byla v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí vybudována stavba – inženýrská síť, konkrétně dešťová kanalizace, jejíž využívání bylo schváleno kolaudačním rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 12. 12. 2007 vydaného [stát. instituce]. Tato stavba byla [právnická osoba] žalovanému darována smlouvou ze dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka]. Žalovaný uvedl, že v daném případě převažuje veřejný zájem nad zájmem žalobců, když v případě úspěchu žalobců v tomto řízení by žalovaný byl nucen řešit situaci zřízením věcného břemene k předmětným pozemkům, konkrétně služebnosti inženýrských sítí. Z toho žalovaný dovozoval, že darování předmětných pozemků bylo učiněno v souladu s ustanovením § 591 písm. c) o. z., tedy v přiměřené výši a na veřejně prospěšný účel. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] - [obec], [územní celek] žalovaný uvedl, že je z malé části (cca 5 m2) zařazen dle platného územního plánu do plochy bydlení. Jeho zbývající část je zařazena do plochy smíšeného nezastavěného území – krajinný park, stejně jako celý pozemek parc. [číslo] který je vymezen jako krajinný park – okolí vodního toku [příjmení] a na jeho části je vymezen lokální biokoridor.

3. Účastníci učinili nesporným, že mezi žalovanou a [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o smlouvě budoucí darovací č. [spisová značka].

4. Z listinných důkazů, které byly v řízení provedeny, soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ pro [katastrální uzemí] – [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem předmětných pozemků.

6. Z darovací smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že na základě této smlouvy [právnická osoba] darovala žalovanému předmětné pozemky. Uzavření této smlouvy bylo schváleno dne [datum] zastupitelstvem žalovaného. Na smlouvě je rukou psaná spisová značka katastrálního úřadu V [číslo] a čárkový kód [anonymizováno] [číslo], jedná se tedy o vkladovou listinu k řízení katastrálním úřadem vedenému pod shora uvedenou spisovou značkou.

7. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že [právnická osoba] bylo uloženo zaplatit žalobcům částku 256 160 Kč spolu s 8, 25 % p.a. úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení ve výši 41 728 Kč k rukám právního zástupce žalobců, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum].

8. Ze smlouvy o smlouvě budoucí darovací č. [spisová značka] ze dne 16. 5. 2018 soud zjistil, že obsahem této smlouvy je závazek smluvních stran uzavřít za splnění podmínek ve smlouvě uvedených darovací smlouvy, kterými [právnická osoba] daruje žalovanému (1) pozemky (včetně předmětných pozemků) a (2) inženýrské stavby (vodovodní řad, splašková kanalizace, dešťová kanalizace, stavby komunikací včetně chodníků a stavby veřejného osvětlení), které byly v době uzavření této smlouvy všechny již zkolaudovány. Dle čl. II odst. 2 měly být budoucí darovací smlouvy uzavřeny nejpozději do konce roku 2018. V čl. IV. odst. 1 bylo ujednáno, že nebude-li některý z pozemků, na nichž je umístěna inženýrská stavba, převeden na žalovaného, je [právnická osoba] povinna zřídit ve prospěch žalovaného věcné břemeno spočívající v právu uložení, provozování, údržby a oprav příslušných staveb.

9. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o smlouvě budoucí darovací č. [spisová značka] ze dne 21. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný a [právnická osoba] se dohodli, že lhůta uvedená v čl. II odst. 2 smlouvy o smlouvě budoucí pro uzavření darovacích smluv se prodlužuje do [datum].

10. Z materiálu pro jednání zastupitelstva žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že materiál se týká předmětných pozemků a uvádí, že na základě smlouvy o smlouvě budoucí se [právnická osoba] zavázala nejpozději do [datum] bezúplatně převést do vlastnictví žalované pozemky, které jednak tvořily komunikace a veřejná prostranství v lokalitě [anonymizováno], [obec] – [obec] a jednak stavby veřejné infrastruktury (vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení). Dne [datum] byla uzavřena darovací smlouva k pozemkům včetně zmíněné infrastruktury, nikoli však k předmětným pozemkům. Druhá darovací smlouva se měla týkat krom jiných i předmětných pozemků a obsahovala závazek, že [právnická osoba] odstraní nepovolené terénní úpravy (navezená zemina) na předmětném pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] - [obec]. Tento závazek měl být zajištěn smluvní pokutou ve výši 6 milionů, což odpovídá nákladům na odstranění terénních prací. Takto koncipovanou darovací smlouvu [právnická osoba] odmítla podepsat. Dále bylo jednáno o charakteru terénních úprav a jejich souladnosti s územním plánem. V materiálu se uvádí, že po provedeném šetření se objevila informace, že se nejedná o terénní práce, ale o terasu, která je v souladu s územním plánem. Byla proto zaslána výzva [právnická osoba], zda přistoupí k uzavření darovací smlouvy k předmětným pozemkům bez povinnosti k odstranění terénních prací a bez ujednání o smluvní pokutě. Jasné stanovisko [právnická osoba] neměl žalovaný ke dni zpracování zprávy k dispozici. Předkladatel upozorňuje na brzké uplynutí jednoroční promlčecí lhůty. Zároveň si není jist, zda je zde právní nárok vymáhat uzavření darovací smlouvy k předmětným pozemkům soudně. Polemizuje o tom, zda závazek k uzavření darovací smlouvy nezanikl v důsledku změny okolností. Odbor správy majetku nedoporučil nabytí předmětných pozemků do vlastnictví žalovaného. Jeho využití se mu jeví jako problematické. Pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] - [obec] připomíná spíše zahradu k bytovým domům. Je zarostlý a těžko udržovatelný, jelikož je přístupný pouze skrze přístupovou uličku, kterou tvoří krom jiného předmětný pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] [obec]. Naopak doporučil ponechat předmětné pozemky [právnická osoba] a vyzvat ji k plnění zákonné povinnosti údržby těchto pozemků.

11. Ze situačního nákresu soud zjistil, že předmětný pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] – [obec] bezprostředně navazuje na zástavbu, směřuje k vodnímu toku a je přístupný úzkou uličkou, kterou tvoří předmětný pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] - [obec] a pozemek [číslo], k.ú. [obec] – [obec].

12. Z kolaudačního rozhodnutí [anonymizováno] Úřadu v [obec] ze dne [datum] čj. [číslo] [číslo] soud zjistil, že bylo povoleno užívání stavby vodních děl Obytná zóna [obec] – [obec], za [příjmení] sever 1 – vodovodní řad, splašková a dešťová kanalizace, která je umístěna na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] – [obec].

13. Z darovací smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že na základě této smlouvy [právnická osoba] jako dárce darovala žalovanému pozemky v k.ú. [obec] – [obec], včetně pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] – [obec] a dále stavby vodního řadu, splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, staveb komunikací včetně chodníků a staveb veřejného osvětlení. Stavba dešťové kanalizace byla zřízena krom jiných i na předmětném pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] – [obec].

14. Z dopisu označeného jako výzva k podpisu darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] vyzvala žalovanou k přípravě návrhu a podpisu darovací smlouvy týkající se pozemků v k.ú. [obec] – [obec], nikoli však předmětných pozemků. Ve výzvě je uvedeno, že předmětný pozemek parc. [číslo] bude předán po zapsání nového GP do katastru nemovitostí a její výměra bude dle tohoto GP upravena.

15. Z dopisu označeného jako stížnost na nečinnost stavebního úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] sděluje žalovanému, že z důvodu nečinnosti stavebního úřadu ve věci dělení pozemků (včetně předmětného pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] – [obec]) se obává, že nebude moci dodržet termín [datum] k darování pozemků dle dodatku [číslo] ke smlouvě budoucí darovací.

16. Z emailové korespondence mezi žalovanou a [právnická osoba] ze dne [datum] – [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] odmítla uzavřít darovací smlouvu předloženou žalovaným týkající se i předmětných pozemků (parčík) s odůvodněním, že nekoresponduje s podmínkami sjednanými v Budoucí darovací smlouvě. S uzavřením darovací smlouvy týkající se infrastruktury [právnická osoba] souhlasí.

17. Z žádosti o vyjádření ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se dotazuje [právnická osoba], zda souhlasí s uzavření darovací smlouvy na pozemky v k.ú. [obec] – [obec] (včetně předmětných pozemků) bez původního požadavku na odstranění terénních úprav (navezené zeminy) a smluvních pokut.

18. Z emailové korespondence ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným soud zjistil, že v reakci na žádost žalovaného o vyjádření ze dne [datum] [právnická osoba] uvádí, že je připravena přistoupit k přípravě smluvní dokumentace, pokud žádost znamená, že po stávajících majitelích nebude požadováno odstranění oplocení a po [právnická osoba] odstranění zeminy, resp. zaplacení smluvních pokut.

19. Z odpovědi žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v reakci na e-mailovou zprávu [právnická osoba] uvádí, že tato záležitost se nijak netýká oplocení pozemků. Ve vztahu k darování pozemků včetně předmětných pozemků žalovaný uvádí, že je připraven projednat darovací smlouvu, která nebude obsahovat požadavek na odstranění terénních úprav.

20. Z dalších provedených důkazů, a to kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] jako prodávající a žalobci jako kupujícími ze dne [datum], materiálu pro jednání zastupitelstva dne [datum] a dopisu [právnická osoba] ze dne [datum], soud nezjistil žádné pro posouzení věci podstatné skutečnosti.

21. Další účastníky navržené důkazy (tj. screenshot z realitního portálu ohledně cen pozemků v k.ú. [obec] – [obec], znalecký posudek ing. [jméno] [příjmení], znalecký posudek [číslo] [jméno] [příjmení], výpis z OR [právnická osoba], výřez územního plánu s popiskami, nabídky prodeje pozemku z realitního portálu, hlavní výkres územního plánu [územní celek], zápis z jednání Zastupitelstva žalovaného ze dne [datum] a zápis z jednání Zastupitelstva žalovaného ze dne [datum]) soud pro nadbytečnost neprováděl, když pro posouzení věci byly podstatné skutkové okolnosti prokázány již shora uvedenými důkazy.

22. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

23. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

24. Podle § 589 odst. 2 o. z. se neúčinnost právního jednání dlužníka zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

25. Podle § 591 odst. 1 o. z. se věřitel může dovolat neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o (a) plnění povinnosti uložené zákonem, (b) obvyklé příležitostné dary, (c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo (d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

26. Podle § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

27. Podle § 1788 odst. 1 o.z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

28. Soud zhodnotil provedené důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k níže uvedeným závěrům.

29. Žaloba byla podána včas, když k odporovanému bezúplatnému právnímu jednání došlo dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], tedy v zákonné dvouleté lhůtě. Soud měl za prokázané, že žalobci mají vůči [právnická osoba] vykonatelnou pohledávku, jejíhož uspokojení se nemohou domoci s ohledem na skutečnost, že [právnická osoba] již nevlastní žádný pro uspokojení pohledávky podstatný majetek. Tato skutečnost nebyla v řízení nijak rozporována. Žalovaná uzavřela se [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí, kterou se žalovaná a [právnická osoba] dohodli na budoucím bezúplatném převodu (1) pozemků (včetně předmětných pozemků) a (2) inženýrských staveb (vodovodní řad, splašková kanalizace, dešťová kanalizace, stavby komunikací včetně chodníků a stavby veřejného osvětlení), formou darovacích smluv, které měly být uzavřeny nejpozději do konce roku 2018. Pro případ, že by nedošlo k převodu některého z pozemků, na kterém je umístěna inženýrská stavba, zavázala se [právnická osoba] zřídit ve prospěch žalovaného věcné břemeno spočívající v právu uložení, provozování, údržby a oprav příslušných staveb. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o smlouvě budoucí prodloužily smluvní strany lhůtu k uzavření darovacích smluv do [datum]. Žalovaná zaslala [právnická osoba] dne [datum] krom jiného i návrh darovací smlouvy týkající se předmětných pozemků, která však obsahovala požadavek na odstranění terénních prací (navezené zeminy) z pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] - [obec], který byl zajištěn smluvní pokutou ve výši 6 milionů Kč. [příjmení] [příjmení] odmítla takto koncipovanou darovací smlouvu podepsat a dne [datum] byla proto mezi žalovanou a [právnická osoba] uzavřena darovací smlouvy č. [spisová značka], která neobsahovala předmětné pozemky. Následně žalovaný ustoupil od svého požadavku na odstranění terénních prací z pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] – [obec] a požádal [právnická osoba] o sdělení, zda je za této situace ochotna darovací smlouvu k předmětným pozemkům uzavřít. Následně dne [datum] byla mezi žalovaným a [právnická osoba] uzavřena darovací smlouva č. [spisová značka], na základě které se žalovaný stal vlastníkem předmětných pozemků a kterou nyní žalobci napadají. Je tedy zřejmé, že uzavřením darovací smlouvy, kterou [právnická osoba] darovala žalované předmětné pozemky, došlo ke zkrácení práva žalobců na uspokojení jejich pohledávky.

30. Spornou otázkou bylo posouzení toho, zda v daném případě je aplikovatelná některá z výluk uvedených v § 591 o. z. V daném případě připadalo do úvahy pouze plnění povinnosti uložené zákonem (§ 591 písm. a) o. z.) nebo věnování učiněné v přiměřené míře na veřejně prospěšný účel (§ 591 písm. c) o. z.) Ani v jednom případě soud neshledal, že by byly naplněny podmínky pro aplikaci některé z těchto výluk, a to z následujících důvodů.

31. Pokud se týká výluky dle § 591 písm. a) o. z. v daném případě se při uzavření napadené darovací smlouvy nejednalo ze strany [právnická osoba] o plnění její zákonné povinnosti. Ač právní úprava odporovatelnosti s účinností od [datum] doznala koncepčních změn, nelze zcela pominout judikaturu, která by se na daný skutkový stav vztahovala v poměrech předchozí právní úpravy, když např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 653/2006 plyne závěr, že i v případě, že dlužník plní uzavřením smlouvy svůj„ morální“ nebo právní závazek, může uzavřením smlouvy sledovat úmysl zkrátit své věřitele. Osoba dlužníkovi blízká proto musí - má-li se ubránit odpůrčí žalobě - prokázat, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele nemohla i při náležité pečlivosti poznat také v případě, že dlužník uzavřením odporované smlouvy nebo učiněním odporovaného právního úkonu v její prospěch plní svou "morální" nebo právní povinnost (ze zákona, smlouvy nebo z jiného právního důvodu). Soud v tomto směru uzavírá, že ustanovení § 591 písm. a) o. z. je třeba (právě s přihlédnutím k dosavadní judikatuře) vykládat restriktivně /srovnej také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 955/2018, které přijalo a odůvodnilo závěr o restriktivnosti výkladu ve vztahu k ustanovení § 591 písm. d) o. z.

32. Nicméně v daném případě soud dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že ve lhůtě pro uzavření darovací smlouvy nebyla učiněna řádná výzva k jejímu uzavření, marným uplynutím sjednané lhůty, tj. dnem [datum], zanikl závazek k uzavření darovací smlouvy dle ustanovení § 1788 odst. 1 o. z. (prekluze práva na uzavření darovací smlouvy, pokud toto nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno, vyplývá i z konstantní judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3344/2021). Je sice pravdou, že žalovaný zaslal před uplynutím lhůty pro uzavření darovací smlouvy [právnická osoba] návrh darovací smlouvy týkající se předmětných pozemků, tento návrh však nekorespondoval se smlouvou o smlouvě budoucí, když obsahoval požadavek na odstranění údajně nezákonně provedených terénních prací. Proto nelze zaslání návrhu darovací smlouvy týkající se předmětných pozemků dne [datum] považovat za výzvu k uzavření darovací smlouvy. K tomu nutno podotknout, že sám žalovaný nakonec od svého požadavku na odstranění terénních prací odstoupil s poukazem na to, že se nejspíš jedná o úpravy pozemku v souladu s územním plánem. Zanikla-li tedy povinnost k uzavření darovací smlouvy ke dni [datum], bylo darování na základě napadené darovací smlouvy provedeno nikoli z důvodu zákonné povinnosti, ale toliko na základě smluvní volnosti stran (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1833/2018). To dokládá i samotné jednání žalovaného, který se dne [datum] dotazoval [právnická osoba], zda je za v případě ustoupení od požadavku na odstranění terénních prací ochotna přistoupit k uzavření darovací smlouvy.

33. Ve vztahu k výluce podle § 591 písm. c) o.z. soud uvádí, že k její aplikaci je třeba, aby byly splněny obě dvě podmínky citovaného ustanovení, tedy jak veřejně prospěšný účel, tak i podmínka přiměřené výše. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě není splněna podmínka veřejně prospěšného účelu darování. V řízení bylo prokázáno, že předmětné pozemky jsou umístěny za bytovou zástavbou a i sám žalovaný v rámci materiálu pro jednání Zastupitelstva ze dne [datum] uvedl, že předmětné pozemky jsou spíše charakteru zahrádek k obytné zástavbě, jsou těžko udržovatelné a pro žalovaného by představovaly zátěž. Z pohledu majetkového odboru žalovaného by bylo pro žalovaného výhodnější, aby žalovaný předmětné pozemky nevlastnil a jejich údržbu vyžadoval od vlastníka. Pokud se týká argumentace žalovaného, že na předmětné pozemku parc. [číslo] k.ú [obec] – [obec] je vedena dešťová kanalizace, taková situace ještě nezakládá veřejně prospěšný účel. Je třeba poukázat na to, že pro žalovanou není nezbytně nutné, aby byla vlastníkem všech pozemků, kterými jsou vedeny inženýrské sítě v jejím vlastnictví. Ostatně i sám žalovaný předpokládal, že nestane-li se vlastníkem předmětných pozemků, bude požadovat zřízení věcného břemene za účelem vedení a údržby inženýrských sítí. Soud proto uzavřel, že veřejně prospěšný účel darování v daném případě nebyl naplněn. Protože pro aplikaci § 591 písm. c) o. z. je třeba naplnění obou podmínek kumulativně, soud se již dále nezabýval tím, zda je splněna podmínka věnování v přiměřené výši.

34. Z výše uvedeného vyplývá, že napadenou darovací smlouvou došlo ke krácení práv žalobců jakožto věřitelů [právnická osoba], žalobci se dovolali neúčinnosti tohoto bezúplatného právního jednání v zákonné lhůtě a v řízení nebyla prokázána žádná zákonná výluka pro dovolání se neúčinnosti právního jednání. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že napadená darovací smlouva je vůči žalobcům právně neúčinná (výrok I.).

35. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Vzhledem k tomu, že žalobci byli ve věci zcela úspěšní, soud jim přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a náhrady právního zastoupení ve výši 33 877,44 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“). Náhrada právního zastoupení sestává z odměny právního zástupce za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava, podání žaloby, vyjádření k replice žalovaného ze dne [datum], účasti na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účasti na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účasti na jednání dne [datum]) pro dva žalobce, tj. 16 úkonů po 1 200 Kč (z tarifní hodnoty 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 AT, snížených o 20 % dle § 12 odst. 4 AT) a 8 x režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Dále cestovného dle § 4 písm. a) a § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, platné do [datum] a § 4 písm. a) a § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023 za 3 cesty k jednání soudu z [obec] do [obec] v celkové výši 9 877,44 Kč. Celkové náklady žalobců tak činí 33 477,44 Kč (výrok II.). Soud nepřiznal žalobcům náhradu nákladů právního zastoupení za nahlížení do spisu dne [datum] a související cestovné, když za nahlížení do spisu se dle ustálené judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1176/2015) náhrada nákladů přiznává toliko ve výjimečných případech. Právní zástupce žalobců nahlížel sice do spisu poté, kdy do spisu byly založeny žalovaným nové listiny k prokázání pro věc významných skutečností, ale tyto listiny byly soudu zaslány elektronicky a na žádost je proto mohl soud právnímu zástupci žalobců zaslat prostřednictvím datové schránky bez nutnosti osobní návštěvy soudu. Náklady na odměnu právního zástupce za nahlížení do spisu a související cestovné tudíž nebyly vynaloženy účelně a proto je soud žalobcům nepřiznal. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta úspěšného účastníka soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení