6 C 124/2021 - 334

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro určení, že žalovaný [Jméno žalovaného] není dědicem ze závěti takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaný není dědicem ze závěti ze dne 21. 8. 2015 po zemřelé [jméno FO], narozené [rodné přijmení] [datum], zemřelé dne [datum].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 107 057 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem AK [adresa].

III. O nákladech řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ČR - Obvodnímu soudu pro [adresa], bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalovaný není dědicem ze závěti ze dne 21.08.2015. Svůj návrh odůvodnila tím, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu3 č. j. [spisová značka] ze dne 11.01.2021 bylo žalobkyni uloženo, aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení, podala u Obvodního soudu pro Prahu 3 žalobu proti žalovanému na určení, že tento není dědicem ze závěti po zůstavitelce [jméno FO] narozené [datum] naposledy bytem, [adresa], zemřelé dne [datum]. Zůstavitelka zanechala 2 listiny pro případ smrti, první sepsaná listina je holografní závěť ze dne 28.04.2009, ve které dědicem veškerého svého majetku ustanovuje zůstavitlka žalobkyni, následně závětí ze dne 21.08.2015 sepsanou ve formě notářského zápisu u [tituly před jménem] [jméno FO], notářky v Praze, sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zůstavitelka povolala za dědice [Anonymizováno] [Anonymizováno], narozeného [datum] a žalovaného, rovným dílem. Dále zůstavitelka uvedla, že v případě, že by [jméno FO] z jakéhokoli důvodu dědictví nenabyl, povolala za náhradníka [jméno FO] [Anonymizováno], a pro případ, že by žalovaný z jakéhokoli důvodu nenabyl, povolala za náhradníka [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že se [jméno FO] dopustil vůči zůstavitelce trestného činu, byla mu ukončena účast v dědickém řízení usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci téhož dne.

2. V průběhu dědického řízení došlo ke sporu ohledně platnosti závěti ze dne 21. 08 .2015, kdy žalobkyně, která je dědičkou ze závěti ze dne 28. 04. 2009, napadla platnost závěti ve formě notářského zápisu ze dne 21. 08 .2015 a sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to z důvodu, že zůstavitelka nebyla způsobilá k právnímu jednání z důvodu duševní poruchy zůstavitelky. [jméno FO] byl Obvodním soudem pro Prahu 3 odsouzen v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ze spáchání trestného činu proti zůstavitelce, a to nemravného jednání, kterého se vedle [Anonymizováno] [Anonymizováno] dopouštěl i jeho otec [jméno FO]. V řízeních vedených u OS pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka], u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka], byly zpracovány znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, z nichž vyplynulo, že zůstavitelka nebyla ke dni sepisu závěti ze dne 21. 08. 2015 způsobilá k činění právních úkonů. Ze závěrů znaleckých posudků vyplynulo, že zůstavitelka byla ovlivnitelná a snadno zmanipulovatelná třetími osobami, čehož využila rodina [Anonymizováno] právě k sepisu předmětné závěti u notáře, a dále i dne [datum] k převodu bytové jednotky č. 1507/7 v budově čp. 1507 stojící na pozemku p. č. 71, o spoluvlastnickém podílu v poměru 595/17914 na jednotce č. 1507/1 v budově čp. 1507 stojící na p.č. [hodnota] spoluvlastnickém podílu v poměru [RČ] na společných částech budovy čp. 1507 a spoluvlastnickém podílu o poměru [RČ] na pozemku p.č. 71, vše zapsané v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] vedeném katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální území Žižkov, a to ve prospěch [Anonymizováno] [Anonymizováno].

3. Zůstavitelka v době sepisu závěti dne 21. 08. 2015 trpěla Alzheimerovou chorobou, přičemž rozpoznávací a ovládací schopnosti byly vymizelé, což potvrdil znalecký posudek MUDr. [jméno FO] ze dne 24. 06 .2017, který ve svém závěru uvedl, že ke dni 15. 08. 2016 nebyla zůstavitelka reálně schopna uvažovat o svém jednání a uvědomit si jeho důsledky. Duševní porucha se u zůstavitelky vytvářela několik let, postupně progredovala a vedla k postupnému snižování rozpoznávacích a ovládacích schopností zůstavitelky. V doplněném znaleckém posudku ze dne 07. 01. 2017 pak znalec konstatoval, že schopnost zůstavitelky posoudit své jednání ke dni podpisu závěti datované dne 21. 08 .2015, byla již podstatným způsobem snížená, nebyla schopna dostatečně si uvědomit dlouhodobější důsledky svého jednání při podpisu předmětné závěti.

4. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby, že žaloba je postavená toliko na jediném důkazním prostředku, a to znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 24. 06. 2017 a jeho doplnění ze dne 01. 07. 2017, přičemž tyto posudky nebyly pořízeny v souvislosti s tímto řízením a znalec při zpracování posudků neměl k dispozici veškeré potřebné údaje. Zejména se jednalo o údaje od lékařky [tituly před jménem] [jméno FO] (CT mozku ze dne 14. 02. 2017), dále dokumenty týkající se žádosti paní [jméno FO] o vystavení průkazu ZTP v roce 2016, kdy byla jako jediná její obtíž diagnostikována artróza kyčelního kloubu. Dále znalec neměl k dispozici zdravotní záznamy z 11. 01. 2016 od [tituly před jménem] [jméno FO] a Nemocnice na Žižkově. Žalovaný namítal, že zůstavitelka byla v roce 2016 v kontaktu s mnoha lékaři a zdravotníky, neboť absolvovala spoustu vyšetření, přičemž nikdy nebyl těmito zjištěn závěr, který by nasvědčoval demenci zůstavitelky. Stejně tak se znalec nezabýval ani tím, že zůstavitelka v roce 2015 prováděla úkony, jako například vyplnění složenek, či že tato působila ve statutárních orgánech právnické osoby – [právnická osoba] [adresa]. Žalovaný odkázal na posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [tituly za jménem] ze dne 18. 02. 2019, který si nechal vypracovat žalovaný s tím, že znalec dospěl k závěru, že paní [jméno FO] ke dni 21. 08. 2015 byla schopna reálně uvažovat a uvědomit si důsledky svého jednání. S ohledem na existenci dvou rozdílných znaleckých posouzení zdravotního stavu zůstavitelky, žalovaný navrhoval vypracování revizního znaleckého posudku tak, aby byl postaven najisto zdravotní stav zůstavitelky ke dni sepisu závěti.

5. V doplněném vyjádření k žalobě žalovaný namítal, že závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] jsou v rozporu s posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], která byla přizvána v rámci řízení vedeného u OS pro Prahu 3 sp. zn. [spisová značka] o přezkumu svéprávnosti, kdy tato popisuje demenci zůstavitelky výhradně jako vaskulární, jenž je diametrálně odlišná svým vznikem, způsobem vzniku a její rychlostí s tím, že vaskulární demence vzniká náhle, tzn. ihned po iktech na mozku a nevyvíjí se léta, jak popisuje znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Zároveň žalovaný odkázal na odvolací řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], kdy odvolací soud konstatoval, že nelze jednoznačně a s konečnou platností konstatovat, že by zde byly podmínky pro tak závažné rozhodnutí, které by odůvodňovalo omezení svéprávnosti paní [jméno FO] ve všech podstatných složkách života. Dále žalovaný namítal, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] nesplňuje náležitosti ve smyslu vyhlášky č. 503/2020 Sb..

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

7. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu3 č. j. [spisová značka] ze dne 11.01.2021 bylo žalobkyni uloženo, aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení, podala u Obvodního soudu pro Prahu 3 žalobu proti žalovanému na určení, že tento není dědicem ze závěti po zůstavitelce [jméno FO] narozené 23. 06. 1929 naposledy bytem, [adresa], zemřelé dne [datum]. Zůstavitelka zanechala 2 listiny pro případ smrti, první sepsaná listina je holografní závěť ze dne 28. 04. 2009, ve které dědicem veškerého svého majetku ustanovuje žalobkyni, následně závětí ze dne 21. 08. 2015 sepsanou ve formě notářského zápisu u [tituly před jménem] [jméno FO], notářky v Praze, sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zůstavitelka povolala za dědice [Anonymizováno] [Anonymizováno] narozeného 15. 09. 1992 a žalovaného s tím, že v případě, že by [jméno FO] z jakéhokoli důvodu dědictví nenabyl, povolala za náhradníka [jméno FO] [Anonymizováno], a pro případ, že by žalovaný z jakéhokoli důvodu nenabyl, povolala mu za náhradníka [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ty to skutečnosti prokazuje obsah spisu sp.zn. [spisová značka], konkrétně pak usnesení ze dne 11. 1. 2021, obsah obou závětí. Vzhledem k tomu, že se [jméno FO] dopustil trestného činu, byla mu ukončena účast v dědickém řízení usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 11.01.2020, které nabylo právní moci téhož dne (viz obsah předmětného usnesení a obsah spisu [spisová značka], a odsuzující pravomocný rozsudek č.j. [spisová značka]).

8. V průběhu dědického řízení došlo mezi účastníky ke sporu ohledně platnosti závěti ze dne 21. 08. 2015, kdy žalobkyně, která je dědičkou ze závěti ze dne 28. 04. 2009, napadla platnost závěti ve formě notářského zápisu ze dne 21. 08. 2015 a sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to z důvodu, že zůstavitelka nebyla způsobilá k právnímu jednání z důvodu duševní poruchy. [jméno FO] byl Obvodním soudem pro Prahu 3 odsouzen v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ze spáchání trestného činu proti zůstavitelce, a to nemravného jednání, kterého se vedle [Anonymizováno] [Anonymizováno] dopouštěl i jeho otec [jméno FO] (viz obsah shora citovaného rozsudku ve věci [spisová značka]), když dne 15. 08 .2016 došlo k převodu bytové jednotky č. 1507/7 v budově čp. 1507 stojící na pozemku p. č. 71, o spoluvlastnickém podílu v poměru 595/17914 na jednotce č. 1507/1 v budově čp. 1507 stojící na p.č. 71 spoluvlastnickém podílu v poměru [RČ] na společných částech budovy čp. 1507 a spoluvlastnickém podílu o poměru [RČ] na pozemku p.č. 71 vše zapsané v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] vedeném katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální území Žižkov, a to ve prospěch [Anonymizováno] [Anonymizováno].

9. V řízeních vedených u OS pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka], u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] byly zpracovány znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, z nichž vyplynulo, že zůstavitelka nebyla ke dni sepisu závěti ze dne 21. 08. 2015 způsobilá k činění právních úkonů (viz obsah předmětných znaleckých posudků). Ze závěrů znaleckých posudků vyplynulo, že zůstavitelka byla ovlivnitelná a snadno zmanipulovatelná třetími osobami. Dále z výslechu žalobkyně soud zjistil, že zůstavitelka byla její teta, byla to sestra otce žalobkyně. Ačkoli zůstavitelka měla děti, tyto však zemřely a žalobkyně se s zůstavitelkou stýkala prakticky po celý život a v letech 1974-1975 u ní dokonce i bydlela. Co se týká zdravotního stavu zůstavitelky, tak ten se dle žalobkyně posledních 5-6 let před jejím úmrtím zhoršoval. Zůstavitelka byla zapomnětlivá, nepamatovala si věci, což se projevovalo například tak, že žalobkyni zavolala, aby k ní přijeli domu, že chce vyskočit z okna, následně se divila, proč přijeli a nic si nepamatovala a mluvila zase o úplně jiných věcech. Dále například dávala peníze pod koberec, při hovoru přeskakovala zcela k jiným tématům, bez jakékoli kontinuity. Průběžně se žalobkyně o zůstavitelku starala, pomáhala jí s vyřizováním různých věcí, zařizovala pečovatelskou službu, zastavovala se u ní tak zhruba jedenkrát týdně. Zůstavitelka se žalobkyní hovořila o tom, že jí chce odkázat byt a obrazy, žalobkyni proto požádala, aby sehnala notáře k sepisu závěti, což žalobkyně učinila a obstarala notáře [tituly před jménem] [Anonymizováno]. O obsahu této závěti žalobkyni nebylo konkrétně nic známo, pouze věděla, že tato byla učiněna v její prospěch. Zůstavitelka rovněž zřídila ve prospěch žalobkyně dispoziční právo k jejímu účtu ve spořitelně s tím, že v případě potřeby mohla z účtu vybírat peníze. Žalobkyně popřela, že by žalovaného znala a že by ho někdy viděla. Věděla pouze o tom, že jí vozil a občas pomáhal pan [jméno FO], což byl asi otec žalovaného. [jméno FO] v bytě zůstavitelky nebydlel, neměl tam žádné věci, o tom, že došlo k převodu bytu na [Anonymizováno] [Anonymizováno] se dozvěděla zcela náhodou, z náhledu do katastru nemovitostí, když mělo dojít k výměně elektroměru a plynoměru z důvodu změny vlastníka. O smrti zůstavitelky se dozvěděla telefonicky od lékařky, když zůstavitelka byla hospitalizována v [Anonymizováno], následně se ujala vypravení pohřbu, na kterém byl i pan [jméno FO].

10. Z výpovědi žalovaného [jméno FO] [Anonymizováno] soud zjistil, že se se zůstavitelkou stýkal opravdu málo (tak pětkrát, šestkrát do roka), méně, než jeho bratr a otec. Zůstavitelce ani moc nepomáhal, to spíš dělali otec s bratrem. Uvedl, že někdy v roce 2014 nebo 2015 si všechny zůstavitelka pozvala s tím, že by chtěla, aby po ní dědili, což otec odmítl, neboť si cenil přátelství a pomoci, žalovaný a jeho bratr to však neodmítli, poněvadž to považovali jako „revanš“ za to, že se o zůstavitelku starali. O zdravotním stavu zůstavitelky toho moc žalovaný nevěděl, vše věděl z doslechu od otce s tím, že její zdravotní stav se zhoršil až v průběhu roku 2017.

11. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný je jeho syn. Se zůstavitelkou se seznámili někdy v roce 2011 při vyklizení objektu na Praze 3, kdy je požádala, jestli by zůstavitelce nemohli rovněž s něčím pomoct. Svědek jí předal svůj telefonní kontakt, následně ho zůstavitelka kontaktovala se žádostí o vyklizení sklepa. Od této doby byl svědek se zůstavitelkou v kontaktu, za zůstavitelkou pravidelně docházel. Se žalobkyní se svědek seznámil někdy v roce 2013, když vezl zůstavitelku k ní na návštěvu do Vlašimi. Svědek uvedl, že zůstavitelka chtěla být ve společenském kontaktu, proto například volala, aby svědek přišel na kafe, následně, když se skamarádili, chodili společně na nákupy. Se žalovaným se zůstavitelka seznámila tak, že za ní chodili na narozeniny, Velikonoce, Vánoce. Následně ji svědek začal brát též na vycházky, vozil ji dle potřeby autem, pomáhal s opravami věcí doma apod.. O všech těchto aktivitách si svědek vedl pečlivé záznamy, kdy pořizoval vedle fotografií též videonahrávky. Uvedl, že zemřelá byla až do roku 2014 předsedkyní SVJ v domě, kde bydlela. To, že se se zůstavitelkou něco děje zjistili až 25. nebo 26. 12. 2016, kdy žalobkyně po zůstavitelce požadovala, aby šla do ústavu v Ostředku a řešila s ní byt a peníze, což zůstavitelka měla nést velice těžce, nechtěla se s žalobkyní stýkat, ta za ní začala chodit až v lednu 2017. Svědek dále uvedl, že se se zemřelou vídal někdy i pětkrát do týdne, syn [jméno FO] u ní od roku 2015 do roku 2016 bydlel a o zůstavitelku se staral. Svědek popřel, že by do prosince roku 2016 na zůstavitelce pozoroval nějaké zdravotní problémy. Žalovaný byl v kontaktu se zůstavitelkou při větších akcích jako narozeniny, Vánoce atd. s tím, že v roce 2015 byl zaměstnán ve [Anonymizováno], a neměl tolik času zůstavitelku navštěvovat, avšak s touto se stýkal přímo v prodejně, kde jí poskytoval slevy na kávu, jako své rodině. Dále uvedl, že mu zůstavitelka v roce 2013 nabízela koupi nového auta v hodnotě zhruba 250 000 Kč, které by bylo vyšší, a lépe by se jí do něj nastupovalo. Toto svědek odmítl, a následně mu v průběhu roku 2014 zůstavitelka sdělila, že udělá závěť, a že bude dědit rodina [Anonymizováno]. Svědek však dědění odmítl s tím, že když chce zůstavitelka někomu něco napsat, tak ať to udělá přímo vůči jeho synům. Zároveň uvedl, že se již v minulosti staral ve firmě o paní [jméno FO], která však na jaře roku 2015 zemřela. Svědek poskytoval zůstavitelce vše co potřebovala, doprovázel jí k obvodnímu lékaři, nakupoval, nosil jí snídaně, vozil jí k holiči apod.. Ačkoli nepopřel, že žalobkyně byla se zůstavitelkou v telefonickém kontaktu, tato ji nenavštěvovala a nikdy ji u zůstavitelky neviděl. Co se týká zdravotních problémů zůstavitelky, tak svědek uvedl, že v roce 2015 měla problémy s kyčlí a nekrózu, a proto ji svědek všude vozil. V lednu 2017 zůstavitelku našel v bytě, když spadla a byla potlučená, o čemž pořídil i videozáznam. Od sousedů se dozvěděl, že zůstavitelka vybíhala občas ven, hledala svého manžela a pejska, z čehož svědek dovodil, že se u zůstavitelky rozjíždí nějaká nemoc, která byla následně diagnostikována jako vaskulární smíšená demence. Následně navštívili [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], který jí vystavil žádanku na vyšetření k psychiatrovi. Dále svědek uvedl, že žalobkyně v lednu 2017 chtěla zůstavitelce zrekonstruovat byt, což tuto rozčílilo s tím, že jí chtějí vystěhovat. Co se týká sepisu předmětné závěti, svědek uvedl, že tuto sama iniciovala zůstavitelka, když si vzala iniciály jeho synů, svědek u toho nebyl přítomen, na internetu pouze vyhledal notáře, ke kterému zůstavitelku následně doprovodil. Zůstavitelka zhruba 2 měsíce poté seznámila svědka s obsahem závěti, přičemž mu nevysvětlila, proč jako dědice ustanovila jednoho syna a druhého jako náhradníka. Svědek popřel, že v den, kdy došlo k sepisu závěti by na zůstavitelce pozoroval nějaké zdravotní problémy, a že by byl motivován majetkem zůstavitelky při výkonu péče o ni. Toto považuje za normální povinnost vůči každému člověku, který potřebuje pomoct.

12. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že tato vypracovala znalecký posudek v rámci opatrovnického řízení ve věci omezení způsobilosti zůstavitelky k právním úkonům, kdy ji navštívila v Alzheimer centru v Ostředku. Znalecký posudek odevzdávala dne 18. 05. 2017, přičemž vyšetření zůstavitelky proběhlo dne 13. 04. 2017. Při vypracování znaleckého posudku svědkyně vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře [tituly před jménem] [jméno FO], a rovněž ze zpráv doktory [jméno FO] a z propouštěcí zprávy psychiatrické kliniky na Praze 2. Zároveň svědkyně provedla sama vyšetření zůstavitelky v Bohnicích a Ostředku se závěrem, že trpěla závažným duševním onemocněním, Alzheimerovou demencí, která v té době dosahovala stupně střední těžké až těžké. Svědkyně dále uvedla, že se nevyjadřovala a neposuzovala zdravotní stav zůstavitelky v roce 2015, vycházela ze zdravotní dokumentace, tak jak bylo uvedeno výše, a z CT mozku provedeného v psychiatrické léčebně v Bohnicích v únoru 2017, kdy se zjistilo, že je zde výrazná atrofie mozku, z čehož lze dovodit, že se nemoc musela delší dobu rozvíjet, neboť k tomuto nedochází ze dne na den, takže i v roce 2015 již musely být ovládací a rozpoznávací funkce pod vlivem této nemoci. K přímému dotazu soudu, zda zůstavitelka v roce 2015 mohla domyslet následky svého jednání, uvedla, že je toto obtížné říct na 100 %, konstatovala, že nemoc se vyvíjí dlouhodobě, potvrdila však, že v roce 2017 se již v případě zůstavitelky jednalo o středně těžkou až těžkou demenci. Zároveň potvrdila, že v případě demence jde o trvalé poškození mozku, a z těchto důvodů nelze přesně stanovit, jak se tato mohla projevovat na zůstavitelce v roce 2015, a jaké dopady tato měla na rozumové schopnosti zůstavitelky. Dále potvrdila, že stav zůstavitelky se v roce 2017 již výrazně zhoršil. Znalecký posudek vypracovala na základě žádosti Obvodního soudu pro Prahu 3, přičemž s nikým z účastníků o stavu zůstavitelky (jak se tento projevoval), nehovořila. Zároveň uvedla, že si netroufá ztotožnit se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neboť otázku zdravotního stavu zůstavitelky v roce 2015 nezkoumala a neměla ani dostatek zdravotních podkladů pro tento závěr. Zároveň nepopřela, že se u zůstavitelky v roce 2015 již projevovaly známky demence, otázkou je pouze to, v jakém stádiu. Vzhledem k zdravotnímu stavu zůstavitelky, která se od roku 1996 léčila s vysokým krevním tlakem, hypertenzí a měla zvýšenou hladinu tuku (což vše ovlivňuje i mozek), mohlo se jednat o smíšenou vaskulární demenci Alzheimerovu, a tito lidé jsou pak snadno ovlivnitelní.

13. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že zůstavitelka byla v jejich zařízení hospitalizována od března roku 2017 s tím, že poprvé ji viděla v únoru 2017 s diagnózou podezření na smíšenou demenci Alzheimerova typu a vaskulární demenci, což potvrdilo následné CT vyšetření mozku. Svědkyně potvrdila, že se jednalo o neurodegenerativní změny, které běžely již delší dobu, přesný popis stavu zůstavitelky v roce 2015 však nebyla schopna zpětně diagnostikovat. Svědkyně dále potvrdila, že zůstavitelka byla přijata v roce 2017 k hospitalizaci ve stavu středně těžké demence. Tento stav zahrnuje poruchy paměti, zejména krátkodobé, při těžším stupni i dlouhodobé, což znamená nevzpomínání si na události, narušený úsudek, dezorientace časem i místem apod.. Svědkyně dále potvrdila, že v tomto stavu již zůstavitelka nemohla činit žádná rozhodnutí, ani si být vědoma jejich následků.

14. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že byl ošetřujícím lékařem zůstavitelky 2 týdny v březnu 2017, v jakém stavu byla zůstavitelka v roce 2015 nebyl schopen posoudit. V době hospitalizace zůstavitelka trpěla demencí klinicky v pokročilém stádiu (středně těžká). Takovýto jedinec již není schopen činit žádné relevantní úkony, včetně těch právních. Co se týká stavu zůstavitelky v roce 2015, tento si netroufl hodnotit s tím, že při Alzheimerově nemoci nejde o demenci s náhlým začátkem, nemoc se rozvíjí postupně, přičemž vzhledem ke stavu zůstavitelky v roce 2017, nelze vyloučit, že již v roce 2015 trpěla demencí, která mohla ovlivňovat její rozhodovací schopnosti. Zároveň svědek potvrdil, že i v případě diagnózy lehké demence se jedná o závažnou poruchu kognitivních funkcí, což ovlivňuje orientaci, včetně myšlení pacientů.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně je její teta. Co se týká zůstavitelky, tak svědkyně potvrdila, že již v letech roku 2012 až 2013 se projevovaly známky onemocnění, kdy například při návštěvě chvílemi nevěděla, kdo přijel, pak zase věděla, nepamatovala si, kolikrát někomu volala, vyhrožovala například tím, že skočí z okna, stále mluvila o strejdovi, že s ním jde nakupovat a že přijde, přitom ten zemřel již v roce 2007. Popřela, že by žalovaného někdy viděla, či se s ním setkala. Potvrdila, že jí zůstavitelka říkala, že k ní chodí někdo uklízet. Rovněž potvrdila, že žalobkyně za zůstavitelkou jezdila třikrát až čtyřikrát do měsíce.

16. Z výslechu svědka [jméno FO], manžela žalobkyně, soud zjistil, že zůstavitelka již v roce 2012 a 2013 vykazovala známky ztráty paměti, nepamatovala si, že její manžel již zemřel, nabízela svědkovi svůj byt a věci, když hovořila se žalobkyní, tak měla stavy strachu, říkala, že se bojí v bytě, že tam někdo chodí apod.. Svědek potvrdil, že za zůstavitelkou docházel pan [jméno FO]. Dále svědek uvedl, že se zůstavitelkou byli u [tituly před jménem] [jméno FO], a ten již v roce 2015 konstatoval, že má pravděpodobně Alzheimera. Svědek dále uvedl, že se domnívá, že pan [jméno FO] vstoupil do vztahu se zůstavitelkou s jistým záměrem, o tom, že zůstavitelka sepsala závěť ve prospěch žalovaného, se dozvěděli až v roce 2016. Dále svědek uvedl, že žalovaného viděl v bytě zůstavitelky jednou, a to v únoru roku 2017, zatímco z doslechu věděl, že pan [jméno FO] byl v bytě „pečený vařený.“ 17. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], notářky, soud zjistil, že tato sepisovala předmětnou závěť zůstavitelky a při sepisu notářka nevyhodnotila, že by zůstavitelka nebyla k jejímu sepisu způsobilá. Svědkyně uvedla, že si nevybavuje, zda tam byla zůstavitelka v roce 2015 sama, nevybavuje si ani její tvář. V případě, že by zůstavitelku někdo do notářské kanceláře přivedl a byl úkonu přítomen, tak by se tato skutečnost do zápisu neprojevila. Svědkyně nevyvrátila to, že to mohla být ona, která navrhla zůstavitelce ustanovení náhradního dědice, neboť tak poučuje všechny klienty. Při sepisu závěti notářka dodržuje notářský řád, a podpis na závěti je vždy učiněn osobou, která ji pořizuje. Zároveň kontroluje, zda předložený občanský průkaz koresponduje s osobou, která sepisuje závěť.

18. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že znalec při vypracování znaleckého posudku měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci zhruba rok a půl před uzavřením závěti v roce 2015. Znalec potvrdil, že podle nálezu na mozku na základě CT, zůstavitelka již v roce 2015 trpěla demencí, byť v menší formě, než tomu bylo v roce 2017. Vzhledem ke skutečnosti, že nález na mozku v roce 2017 byl již velmi rozsáhlý, lze se domnívat, že v roce 2015 zůstavitelka mohla trpět lehkou až středně těžkou demencí. Znalec uvedl, že neměl zdravotnickou dokumentaci přímo z roku 2015, avšak popsal i jakým způsobem fungují tzv. světlé chvilky s tím, že ačkoli se může nezaujaté osobě jevit, že daná osoba je zcela v pořádku, tak již při lehké demenci je postižen intelekt a rozumové funkce, včetně schopnosti udržet pozornost, zapamatovat si věci, takovýto člověk je i velmi manipulovatelný. Tito lidé dále nejsou schopni udržet pozornost po větší dobu a nemohou v ničem pokračovat dříve, než po delší době odpočinku. Když již jsou příliš unavení, tak všechno odkývnou a podepíšou, aby měli klid, hůře snášejí zátěž, nejsou schopni posoudit dlouhodobé důsledky svého chování, např. podpisu smlouvy apod.. Znalec dále uvedl, že s přihlédnutím k jeho klinické zkušenosti a vzhledem k nálezu z roku 2017, se v daném případě spíše přiklání k tomu, že zůstavitelka již v roce 2015 nebyla schopná pořídit závěť, respektive posoudit její následky. Znalec dále popsal, že již při lehké demenci může být člověk při projevu vůle ovlivněn, ačkoli navenek může působit zcela orientovaně. Uzavřel, že je možné, že notářka při sepisu závěti vůbec nemusela rozpoznat, že zůstavitelka trpí demencí a není schopná pořídit závěť, respektive, že tato projevuje vůli bez toho, aniž by si byla vědoma jejich následků.

19. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] (na č. listu 246 spisu), který si nechal vypracovat zdejší soud tak, aby tento splňoval veškeré náležitosti dle zákona, soud zjistil, že zůstavitelka trpěla závažnou duševní poruchou – Alzheimerovou chorobou s deteriorací intelektu, kognitivních funkcí a paměti do pásma středně těžké až těžké demence, tato demence byla přítomna již v době podpisu závěti dne 21. 08. 2015, byť ne ještě v takto těžké podobě, jelikož se tato choroba rozvíjí po delší dobu. Tyto závěry byly učiněny znalcem na základě předchozích vypracovaných znaleckých posudků a objektivních CT nálezů na mozku. Na základě dlouholetých klinických zkušeností znalec stanovil poruchu zůstavitelky jako demenci lehčího až středního stupně v inkriminovaném období. Znalec výslovně stanovil, že zůstavitelka [jméno FO] nebyla ke dni sepisu závěti 21. 08. 2015 způsobilá k právním úkonům, když její rozpoznávací a ovládací schopnosti k tomuto datu byly již podstatným způsobem snížené a nemohla tak učinit či projevit, v souvislosti se sepsáním závěti svou svobodnou vůli, a nebyla schopna ani posoudit následky svého jednání.

20. Z doplňujícího výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že ačkoli [tituly před jménem] [jméno FO] původně uvedla, že si netroufá uzavřít, zda žalovaná v roce 2015 byla či nebyla schopna projevit svou vůli, a to i přes evidentní známky lehké demence, znalec uvedl, že dle jeho závěrů, jakmile se u člověka projeví jakékoli známky demence, není schopen posoudit dlouhodobé následky projevu své vůle. Vzhledem ke skutečnosti, že pak začátkem roku 2017 již byl diagnostikován u zůstavitelky rozsáhlý nález na mozku, a konstatována středně těžká až těžká demence, lze jednoznačně uzavřít, že zůstavitelka již trpěla chorobou v době sepisu závěti, když díky rozsáhlým změnám na mozku musí tomuto předcházet rozhodně delší období, a to i v době trvání několika let. Znalec dále uvedl, že i přes chybějící zdravotní dokumentaci zůstavitelky v rozmezí roku 2015 do počátku roku 2017 tato skutečnost nemá vliv na jeho závěry s tím, že má za to, že naopak případné dohledání zdravotní dokumentace by pouze potvrdila nevratně závěry znaleckého posudku. Dále opětovně podrobně popsal vývoj Alzheimerovy nemoci a její projevy tak, jak již bylo opakovaně uvedeno shora, tj. že v případě pokročilého stádia, které bylo u zůstavitelky diagnostikováno v roce 2017, je zcela zřejmé, že nemoc se vyvíjela delší dobu a nepřišla „ze dne na den“. Zároveň znalec potvrdil, že čím více by bylo k dispozici lékařské dokumentace ohledně zdravotního stavu zůstavitelky, tím více by bylo možné podrobněji popsat vývoj nemoci a její stádia.

21. Soud dále provedl rozsáhlé šetření za účelem zajištění zdravotní dokumentace zůstavitelky právě v období mezi lety 2013 – 2016 s tím, že se však tato nepodařila dohledat, a to i přes veškeré úsilí soudu, což prokazují zprávy: ([Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o., [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o., sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – oddělení zdravotních služeb, [Anonymizováno] [Anonymizováno]. s.r.o.)

22. Z odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], které si soud vyžádal v návaznosti na vypracovaný znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že lékařka potvrdila, že zůstavitelka trpěla v době znaleckého vyšetření v dubnu 2017 středně těžkou až těžkou Alzheimerovou nemocí s nasedajícími delirantními stavy, a lze konstatovat, že minimálně od roku 2015 (ale s pravděpodobností hraničící s jistotou již dříve) trpěla středně těžkou demencí, a nebyla schopná domyslet dosah svého jednání a právních úkonů. Dále popsala, že v počátečních stádiích nemoci probíhají změny nenápadně, střídají se lepší a horší dny, okolím pacienta nemusejí být ani zaznamenány. Dochází zejména k výpadkům paměti, horší se exekutivní funkce, pacient je snadno ovlivnitelný. Pacient hůře zvládá situace vyžadující se rozhodnout, odkládá řešení problémů, může být nekritický k vlastním schopnostem zvládat jednání na úřadech, plánovat si činnost, starat se o majetek, navenek se však v běžném kontaktu může projevovat v podstatě normálně. Závěrem své zprávy uvedla, že na základě klinických zkušeností s obvyklým průběhem onemocnění vylučuje, že by jmenovaná v roce 2015 demencí netrpěla.

23. Z důkazů předložených žalovaným soud zjistil, že žalovaná v období roku 2012 až 2015 činila úkony za společenství [adresa], kde byla předsedou výboru, což dokládá usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17.04.2012 a další listiny související s výkonem funkce předsedkyně výboru, jako například zápis z jednání ze dne 15. 04. 2014, protokol o předání dokumentace ze dne 23. 05. 2014, které zůstavitelka podepisovala. Z doložených zpráv o provedení ošetření zůstavitelky vyplynulo, že zůstavitelka byla ošetřována, např. 26. 04. 2013 se podrobila vyšetření před plánovanou operací v lokální anestezii, dále byla ošetřena Nemocnicí na Žižkově s kyčelním kloubem, přičemž v těchto zprávách se nehovoří o tom, že by trpěla Alzheimerovou chorobou (zprávy ze dne 26. 04. 2013 a 06. 01. 2016). Z protokolu o převzetí průkazu osoby se zdravotním postižením ze dne 12. 10. 2016 bylo zjištěno, že zůstavitelka nebyla v této době nikým zastoupena s tím, že řízení bylo zahájeno na základě žádosti ze dne 23. 03. 2016, přičemž z posudkového zhodnocení vyplynulo, že posuzovaná osoba (zůstavitelka) má postižení: funkční ztrátu dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce.

24. Z čestného prohlášení ze dne 10. 10. 2016 bylo zjištěno, že zůstavitelka toto podepsala, podpis byl ověřen doložkou pro legalizaci na České poště, a zůstavitelka v tomto prohlašuje, že od 11. 04. 2015 žije ve společné domácnosti s [Anonymizováno] [Anonymizováno].

25. Z darovací smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem a smlouvy o zřízení služebnosti bytu bylo zjištěno, že tuto sepsala zůstavitelka, jakožto dárkyně, s [Anonymizováno] [Anonymizováno], jakožto obdarovaným, dne 15. 08. 2016, přičemž k ověření podpisu došlo opět na České poště.

26. Z usnesení Policie ČR ze dne 07. 09. 2017 bylo zjištěno, že [jméno FO] byl obviněn ze spáchání přečinu lichvy dle §218/1,2a tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že vědom si špatného zdravotního stavu poškozené [jméno FO], která trpěla Alzheimerovou chorobou, kdy tato nebyla schopna reálně uvažovat o svém jednání a uvědomit si a posoudit jeho případně důsledky, využil její rozumové slabosti tak, že sepsal darovací smlouvu dne 15. 08. 2016, čímž poškozené způsobil škodu ve výši 3 313 080 Kč. Součástí trestního spisu jsou pak úřední záznamy o výpovědi zúčastněných osob a další listiny, z kterých však soud s ohledem na zdravotní stav zůstavitelky žádné zjištění pro toto řízení neučinil s tím, že vše probíhalo již v období, kdy zůstavitelka zcela prokazatelně trpěla Alzheimerovou chorobou.

27. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [tituly za jménem] bylo zjištěno, že tento si nechal vypracovat na vlastní žádost v rámci obhajoby v trestním řízení pan [jméno FO] a v závěru tohoto posudku znalec konstatoval, že v době, kdy zůstavitelka darovala svůj byt panu [Anonymizováno], dne 15. 08. 2016, s největší pravděpodobností byla schopná reálně uvažovat a uvědomit si důsledky svého jednání, stejně jako v době sepisu závěti dne 21.08.2015. Tento znalecký posudek nebyl soudem v rámci trestního řízení akceptován a soud si nechal vypracovat posudek nový, na základě soudem položených dotazů. Navrhovaný výslech [tituly před jménem] [Anonymizováno] pak soud nemohl provést, z důvodu jeho úmrtí.

28. Z doložené fotodokumentace bylo zjištěno, že tuto pořizoval v průběhu setkávání se se zůstavitelkou pan [jméno FO] a soud z těchto učinil závěr, že se pan [jméno FO] zůstavitelce věnoval a tato s ním ráda trávila čas, přičemž z fotografií nelze bez dalšího dovodit, že by zůstavitelka trpěla duševní poruchou.

29. Z ostatních provedených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení projednávané věci nezjistil s tím, že další důkazní návrhy, jako na provedení revizního znaleckého posudku, výslechy svědků [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] soud z důvodu jejich nadbytečnosti, vzhledem k závěrům a diagnóze zůstavitelky, zamítl.

30. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a přihlédl při tom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

31. Dle § 1532 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

32. Dle § 170 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), (1) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. (2) Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. (3) Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně. 33. § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění předchozích předpisů: Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

34. Podle shora citovaného ustanovení závěr o neplatnosti právního úkonu nezbytně předpokládá, aby bylo vždy bezpečně zjištěno, že jeho subjekt v čase jeho činění nedokáže posoudit následky svého právního úkonu, anebo tento právní úkon ovládnout, popř. obojí. V řízení, v němž má být řešena otázka neplatnosti právního úkonu, je třeba zjistit existenci duševní poruchy, její povahu, intenzitu a zejména vliv na schopnost posoudit následky jednání a ovládnout vůli jednajícího (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2020, sp. zn. 24 Cdo 622/2020).

35. Při posuzování, zda je určitý právní úkon učiněný osobou s duševní poruchou neplatný, je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti případu tak, aby se případný závěr o neplatnosti právního úkonu nedostal do rozporu s účelem shora citovaného ustanovení (tj. aby nevedl k poškození osoby s duševní poruchou, jejíž ochraně má uvedené ustanovení sloužit), a současně aby nevedl k nepřiměřenému zásahu do práv třetích osob nabytých v dobré víře (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 74/2018).

36. Judikaturou bylo rovněž dovozeno, že nikoliv každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho absolutní neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1560/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 971/2012).

37. Skutečnost, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat, musí být v řízení prokázána s vysokou pravděpodobností; pro dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti musejí být pečlivě posouzeny všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13).

38. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalobkyně v průběhu řízení prokázala, že zůstavitelka učinila závěť sepsanou dne 21.08.2015, byť formou notářského zápisu, v duševní poruše zapříčiněné Alzheimerovou chorobou. Ačkoli bylo sporné, a to zejména z důvodu chybějící zdravotní dokumentace zůstavitelky v období od roku 2013 do roku 2017, zda zůstavitelka již v době sepisu závěti dne 21.08.2015 trpěla formou začínající demence, pro kterou nemohla projevit svou svobodnou vůli, soud vyšel ze závěrů slyšených lékařů a znaleckého posudku, kteří na základě svých dlouholetých klinických zkušeností konstatovali, že se začínající Alzheimerova choroba musela projevovat na zůstavitelce již v roce 2015. V tomto ohledu soud odkazuje na odborná stanoviska slyšených lékařů k problematice Alzheimerovy choroby, kdy tito podrobně popisovali průběh onemocnění, přičemž se shodli v tom, že zdravotní stav, v jakém se zůstavitelka nacházela v roce 2017, kdy již trpěla středně těžkou až těžkou demencí, musel znamenat, že počátek onemocnění Alzheimerovy choroby započal již podstatně dříve a onemocnění, byť v počátečním stavu, muselo mít vliv na projev vůle či rozhodovací činnost zůstavitelky v souvislosti s nakládáním jejího majetku. Při tomto závěru soud vycházel z toho, že z odborného hlediska onemocnění, kterým trpěla zůstavitelka, je onemocněním dlouhodobým, bez možnosti vyléčení, přičemž jeho progrese nastává postupně, tj. aniž by k tomuto mohlo dojít „ze dne na den.“ Zároveň nelze přehlédnou ani to, že pro „laickou veřejnost“ nemusí být počáteční stádia této nemoci vůbec identifikovatelná a duševní porucha se navenek může jevit tak, že jde o drobné výpadky paměti v souvislosti se stářím či věkem. Uvedené závěry jsou i v kontextu předložených důkazů ze strany žalovaného, kdy lze přisvědčit tomu, že zůstavitelka se mohla navenek v době sepisu závěti projevovat tak, že nebyly patrné žádné stopy na jejím chování v souvislosti právě s počátečním stádiem nemoci, jako tomu bylo například u běžných lékařských vyšetření a zákroků, které souvisely s jinou problematikou jejího zdravotního stavu, jako například problémy s kyčlí. Proto z těchto důvodů se lze domnívat, že proto v zprávách nebyly žádné záznamy o tom, že by zůstavitelka vykazovala znaky demence. Ze stejných důvodů proto soud nemá pochybnosti i o tom, že v rámci výkonu funkce předsedkyně výboru SVJ, zůstavitelka tuto vykonávala, aniž by si ostatní členové výboru či spoluvlastníci mohli všimnout či rozpoznat, že se u zůstavitelky začaly projevovat příznaky začínající demence. V tomto ohledu nelze rovněž vytknout ani notářce [tituly před jménem] [jméno FO], že provedla sepis závěti, aniž by vyhodnotila způsobilost zůstavitelky k provedení takovéhoto úkonu, když se jedná o vysoce odborné lékařské posouzení, k němuž notářka rozhodně neměla potřebnou kvalifikaci. Zároveň je zcela pochopitelné, že notář v okamžiku, kdy neshledá konkrétní projevy svědčící o nezpůsobilosti k sepsání závěti, nemůže si blíže pamatovat okolnosti, za kterých tak pořizovatel závěť učinil, tj. jestli došlo k nějakému ovlivnění třetí osobou, či zda zůstavitelku někdo při úkonu doprovázel apod..

39. Soud rovněž nemá žádné pochybnosti o tom, že pan [jméno FO] projevoval o zůstavitelku zájem, této se věnoval, trávil s ní volný čas, přičemž je zcela evidentní, že toto mohlo souviset právě s lehkou ovlivnitelností zůstavitelky, která je rovněž jedním ze základních příznaků předmětného onemocnění. V tomto kontextu je nutné přihlédnout i k tomu, že zůstavitelka 15. 08. 2016 podepsala pod vlivem rodiny [Anonymizováno] a pana [jméno FO] smlouvu o převodu bytu do vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno], syna pana [jméno FO], a ten byl následně trestně stíhán právě z důvodu, že zneužil zdravotního stavu zůstavitelky a obohatil se tak na její úkor v hodnotě (tehdy) přes 3 000 000 Kč.

40. Dále soud přihlédl i k tomu, že žalovaný se s zůstavitelkou příliš nestýkal, prakticky veškerou péči a kontakt s ní zajištoval jeho otec pan [jméno FO]. V pořizování fotografií a záznamů při setkáních se zůstavitelkou, soud spatřuje jistou účelovost a tendenčnost, jejímž cílem bylo zejména vyvolat dojem, že zůstavitelka byla zcela v pořádku a nejevila žádné známky duševní poruchy či Alzheimerovy choroby. Vzhledem k odborným závěrům lékařů je zjevné, že zůstavitelka mohla v počátečních stádiích onemocnění působit zcela bez známek onemocnění, což mohlo být zachyceno právě na pořízených fotografiích či záznamech, se záměrem vyvolání dojmu absolutní způsobilosti zůstavitelky k projevům její vůle. Nadto je soudu zřejmé, že není zcela obvyklé, aby v případě nezištné pomoci a dobrovolnosti, byly pořizovány záznamy ze setkání s prakticky cizí osobou, a to v intenzitě a množství, v jakém to činil pan [jméno FO].

41. Co se týká návrhu žalovaného na provedení revizního znaleckého posudku k posouzení zdravotního stavu zůstavitelky v době sepisu závěti, tak k tomu soud neshledal žádný důvod, vzhledem ke skutečnosti, že nebyla dohledána žádná lékařská dokumentace z inkriminovaného období, tj. od roku 2013 do roku 2016, a závěry přezkumu by tak byly postaveny rovněž na podkladě zdravotního stavu zůstavitelky odvíjejícího se od stavu v roce 2017, kdy se již hovořilo o středně těžké až těžké demenci, a jednalo by se tak pouze o další odbornou úvahu v souvislosti s počátkem a následnou progresí předmětného onemocnění. Naopak soud preferoval oslovení lékařů (znalců), kteří osobně zhlédli zůstavitelku v roce 2017 a byli tak schopni lépe zhodnotit její zdravotní stav. Soud má dále za to, že v projednávané věci bylo učiněno dostatek lékařských odborných vyjádření k tomu, aby soud mohl učinit závěr, že již v srpnu 2015 zůstavitelka byla při svém rozhodování ovlivnitelná a nebyla schopná domyslet následky svého jednání. Tento závěr lze rovněž opřít i o závěry trestního řízení, v rámci něhož bylo konstatováno, že v srpnu 2016 zůstavitelka nemohla projevit svou vůli k převodu bytu do vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Soud rovněž konstatuje, že se mu jeví zcela nepravděpodobné, že by [jméno FO] sdílel společnou domácnost se zůstavitelkou, a to vzhledem k zcela odlišnému věku obou zúčastněných a skutečnosti, že se prakticky vůbec neznali, aniž by v tomto nebyl shledán záměr v souvislosti právě s budoucím převodem bytu do vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] soud vyhodnotil jako zcela nevěrohodné, když tento znalecký posudek byl vypracován na žádost [Anonymizováno] [Anonymizováno] v rámci trestního řízení, a lze souhlasit s tím, že jeho závěry měly vést zejména ke zproštění obžaloby, když znalec rovněž nemohl vycházet z žádných relevantních lékařských zpráv či podkladů, neboť zdravotní dokumentace zůstavitelky z tohoto období nebyla dohledána. Tento znalecký posudek nebyl shledán způsobilým ani pro trestní řízení.

42. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl s tím, že určil, že žalovaný není dědicem ze závěti ze dne 21. 08. 2015 po zemřelé [jméno FO].

43. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud ve věci úspěšné žalobkyni přiznal náklady za právní zastoupení, v částce 81 771 Kč, přičemž tato částka sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč podle § 9 odst. 3 písmeno a) a.t., a to za následující úkony: sepis a podání žaloby, vyjádření k předloženému znaleckému posudku ze dne 09. 01. 2021, doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne 29. 06. 2022, osmkrát účast ne jednáních soudu dne 21. 02. 2022, 30. 05. 2022, 05. 01. 2023, 23. 02. 2023 (jednání začalo ve 13:00hod a skončilo ve 14:50 hod, což vyplývá ze zvukového záznamu), 23. 03. 2023, 24. 04. 2023, 04. 12. 2023 a 30. 01. 2025, dále jeden úkon jednání s klientkou přesahující 1 hodinu., tedy za celkem 13 úkonů právní služby po 3 700 Kč za úkon, tj. celkem 48 100 Kč, včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 3 600 Kč a jedné paušální náhrady po 450 Kč, tj. 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025), dále náhrada za promeškaný čas (§ 14 odst. 3 a.t.), a to 28 x 1/2 hodiny á 100 Kč a 4 x 1/2 hodiny á 150 Kč, tj. 3 400 Kč. Zároveň soud žalobci přiznal náklady vynaložené v souvislosti s dopravou, a to za cestu 8 x ze sídla právního zástupce žalobkyně- ( Havlíčkova 1964, 258 01 Vlašim) do sídla soudu- (Jagellonská 1734, 130 00 Vinohrady) a zpět tedy (8 x 134 km) při použití osobního automobilu tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], s průměrnou spotřebou paliva benzin 98: 9,6 l/100 km, při ceně pohonných hmot: 40,50 Kč/litr, s paušálem 5,80 Kč á 1 km, palivo: 3,88 Kč á 1 km, celkem tedy 9,68 Kč á 1 km x 8 x 134 km, tj. 10 376 Kč za náklady na dopravu a rovněž náklady spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč. Celkem náklady právního zastoupení, včetně DPH 21 % z částky 65 926 Kč, tj. 13 844,46 Kč, činí částku 81 770,46 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal částku 25 286,50 Kč, které vynaložila formou zálohy na vypracovaný znalecký posudek a další náklady, které souvisely s proplacením odborného vyjádření a účasti znalce při jednání. Celkem je tak žalovaný povinen žalobkyni na nákladech řízení zaplatit částku ve výši 107 057 Kč.

44. Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni vyhlášení rozsudku nebyla známa konečná výše nákladů vynaložených soudem v průběhu celého řízení, vyhradil si soud stanovení jejich výše do samostatného usnesení s tím, že v samostatném usnesení bude rozhodnuto o tom, zda je žalovaný a v jaké výši povinen uhradit zbylou část vynaložených nákladů řízení v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku a vyúčtování nákladů za odborné vyjádření a nákladů za účast znalce při jednání soudu.

Poučení