6 C 133/2015-841

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupena advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [jméno] [příjmení], narozen dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupen advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalobkyně připadají následující věci, jež náležely do společného jmění manželů: a) obchodní podíl o velikosti 50 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], b) pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], c) pozemky par. č. [číslo] a [číslo], jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního (garáž), vše v [katastrální uzemí], d) pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], e) pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], f) pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], g) pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], h) pozemek par. [číslo] v [katastrální uzemí], i) pozemky par. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí], j) zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba]

II. Do výlučného vlastnictví žalovaného připadají následující věci, jež náležely do společného jmění manželů: a) obchodní podíl o velikosti 100 % ve [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], b) pozemky par. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního (jiná stavba), vše v [katastrální uzemí], c) pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], d) pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], e) pozemky par. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního (zemědělská stavba), par. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního (zemědělská stavba), par. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního (zemědělská stavba), par. [číslo] vše v [katastrální uzemí], f) koně [jméno] (český teplokrevník), [jméno] [jméno] (anglický plnokrevník), [jméno] [jméno] (slovenský teplokrevník), [jméno] (český teplokrevník), g) traktor zn. Zetor 6211 [registrační značka], křovinořez, čtyřkolový přívěs, šrotovač obilí, skokový materiál, automobil zn. Opel Astra combi [registrační značka], motocykl Cagiva [registrační značka], přívěs nákladní sklápěčkový [registrační značka], přívěs nákladní valníkový [registrační značka], pracovní stroj Komatsu WB 97 VIN [číslo], h) zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba]

III. Závazky účastníků vůči [stát. instituce] – [anonymizována tři slova] z kupních smluv uzavřených mezi žalovaným a tehdejším [stát. instituce] [číslo] se přikazují ke splacení žalovanému.

IV. Žalovaný je povinen do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na zaniklém společném jmění manželů 7.053.874,47 Kč.

V. Žaloba se zamítá v části žádající vypořádání a) 750 ks kmenových akcií [právnická osoba], [IČO], b) pozemků par. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], par č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo čísla evidenčního, pozemků ve zjednodušené evidenci – parcel s původem v Pozemkovém katastru par. [číslo] pozemku par. č. st. [číslo], pozemků ve zjednodušené evidenci – parcel s původem v přídělovém plánu nebo jiném podkladu par. [číslo] pozemků par. [číslo] dále pozemků par. [číslo] všech v [katastrální uzemí], c) pozemků par. [číslo] v [katastrální uzemí], d) spoluvlastnického podílu o velikosti id. 21/24 vzhledem k celku na pozemku ve zjednodušené evidenci par. [číslo] v [katastrální uzemí], e) 900 ks ovocných stromů na pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí], f) koňů jménem [jméno] (pony), [jméno] (český teplokrevník), [jméno] [jméno] [jméno] (americký paint horse), g) UNC 60, mulčovače, malého traktoru, dřevoobráběcích strojů, svářečky, pluhů a válců, cirkulárky, motorové pily, oplocení jízdárny a výběhů pro koně, krmelců pro koně, pískového podkladu jízdárny, kované brány, příjezdové cesty ze zámkové dlažby, vybavení stájí, automobilu VW Passat, dvoukolového přívěsu, přívěsu PS2 0907 AGRO, přívěsu DPR -216, h) pozemků par. [číslo] v [katastrální uzemí], i) pozemků par. [číslo] v [katastrální uzemí], j) akcií společnosti [právnická osoba], [IČO], k) zůstatku na účtu č. [bankovní účet].

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku nahradit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení v celkové výši 170.852 Kč, a to každý jednou polovinou, tedy částkou 85.426 Kč.

Odůvodnění

1 Žalobou doručenou soudu dne 8. 6. 2015 a doplněnou podáními ze dne 29. 8. 2016 (č. l. 129 soudního spisu) a 6. 12. 2016 (č. l. 234 soudního spisu) se žalobkyně domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM), jež vzniklo dne 21. 4. 1990 a zaniklo dne 13. 11. 2014 rozvodem manželství. Ve třech zmíněných podáních učinila předmětem vypořádání majetek a hodnoty shrnuté do následujících třiceti položek: položka 1: 750 kusů kmenových akcií [právnická osoba] [obec], [IČO], položka 2: obchodní podíl 33 % v [právnická osoba], [IČO], položka 3: obchodní podíl 50 % v [právnická osoba], [IČO], položka 4: obchodní podíl 100 % v [právnická osoba], [IČO], položka 5: pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 6: pozemky par. č. [číslo] a [číslo] se stavbou bez č. p./č. e. (garáží), položka 7: pozemky par. č. st. [číslo] se stavbou [adresa], par. č. st. [číslo] se stavbou [adresa], par. č. st. [číslo] se stavbou bez č. p./č. e., par. č. st. [číslo] se stavbou bez č. p./č. e., pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely s původem v pozemkovém katastru par. [číslo] –, par. č. st. [číslo], pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely s původem v přídělovém plánu nebo jiném podkladu par. [číslo] pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 8: pozemky par. [číslo] se stavbou [adresa] v [katastrální uzemí], položka 9: spoluvlastnický podíl [číslo] na pozemku par. [číslo] ve zjednodušené evidenci v [katastrální uzemí], položka 10: pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 11: pozemky par. č. st. [číslo] se stavbou bez č. p./č. e., par. č. st. [číslo] se stavbou bez č. p./č. e., par. č. st. [číslo] se stavbou bez č. p./č. e., par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 12: pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 13: pozemek par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 14: pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 15: pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 16: 900 kusů ovocných stromů na ploše 26 ha na pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 17: koně a) [jméno], český teplokrevník - 30.000 Kč b) [jméno] [jméno], anglický plnokrevník - 20.000 Kč c) [jméno], welsh part breed - 30.000 Kč d) [jméno], český teplokrevník - 35.000 Kč e) [jméno] [jméno], anglický plnokrevník - 30.000 Kč f) [jméno] [jméno], slovenský teplokrevník - 50.000 Kč g) [jméno], pony bez plemenné příslušnosti - 30.000 Kč h) [jméno], český teplokrevník - 10.000 Kč i) [jméno] [jméno] [jméno], americký paint horse- 40.000 Kč j) [jméno], český teplokrevník - 60.000 Kč položka 18: movité věci (stroje a zařízení objektu podnikání žalovaného v [obec], [obec]) a) traktor zn. Zetor 50 b) UNC 060 c) mulčovač d) malý traktor, používaný v jízdárně e) vyklápěcí vlečka (do strany) na hnůj f) dvoukolová vlečka g) dřevoobráběcí stroje h) svářečka i) pluhy a válce j) cirkulárka k ) motorová pila l) křovinořez m) přepravník na koně n) čtyřkolový přívěs o) šrotovač na obilí (mačkač) p) skokový materiál q) oplocení jízdárny a výběhů pro koně, krmelce pro koně, pískový podklad jízdárny r) kovaná brána s ) příjezdová cesta ze zámkové dlažby t) vybavení stájí u) osobní vůz značky Opel Astra combi v ) osobní vůz značky VW Passat w) motocykl zn. Cagiva x) dvoukolový přívěs A) přívěs PS2 0907 AGRO B) přívěs PV 02 PN V C) přívěs HW 60 11 D) přívěs DPR -216 E) přívěs PNP 02 F) pracovní stroj Komatsu WB 97 položka 19: movité věci tvořící zařízení rodinného domu [adresa] v [obec] a) kuchyňská linka včetně přístrojů (mikrovlnná trouba zn. Siemens, myčka Elektrolux, sporák zn. Siemens) b) lednice zn. Siemens c) pračka zn. Elektrolux Lavamat d) sušička zn. Siemens 790 e) mrazák zn. Bosch f) televizor zn. Samsung g) televizor zn. Sencor h) video i) plynový kotel Destila j) 2x sedací souprava k ) ostatní nábytek (stoly, židle, skříně, postele) položka 20: movité věci, tvořící zařízení v objektu [obec] se třemi byty a) sporák zn. Zannusi (byt [číslo]) b) myčka zn. Elektrolux (byt [číslo]) c) lednice zn. Elektrolux (byt [číslo]) d) mikrovlnná trouba + gril zn. LCE (byt [číslo]) e) plynový kotel Deštila (byt [číslo]) f) krbová kamna zn. Jotul (byt [číslo]) g) sušička (byt [číslo]) h) mrazák (byt [číslo]) i) kuchyňská linka (byt [číslo]) j) televizor (byt [číslo]) k ) hi-fi souprava (byt [číslo]) l) sedací souprava (byt [číslo]) m) ostatní nábytek (postele, stoly, skříně, židle) – (byt [číslo]) n) sporák (byt [číslo]) o) lednice (byt [číslo]) p) kuchyňská linka (byt [číslo]) q) lednice (byt [číslo]) r) bojler (byt [číslo]) položka 21: zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet], položka 22: výnosy z pronájmu pozemků a stájí v [obec], [obec], [část obce], hodnota zemědělských dotací a výnosy z těžby písku, položka 23: vnos 1.625.000 Kč jako investice do domu [adresa] v [obec] ve výlučném vlastnictví žalovaného, položka 24: akcie [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], položka 25: vnos do zhodnocení celého objektu [obec] – oplocení jízdárny a výběhů pro koně, krmelce pro koně, pískový podklad jízdárny, kovaná brána, příjezdová cesta ze zámkové dlažby, vybavení stájí, zastřešená terasa a venkovní kuchyň, vnosy do rekonstrukce objektů – střecha nad stodolou, betonové podlahy, nové omítky, výplně stavebních otvorů (okna, vrata, dveře), parková výsadba, položka 26: pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 27: pozemky par. [číslo] v [katastrální uzemí], položka 28: akcie společnosti [právnická osoba], [IČO], položka 29: finanční prostředky na účtu [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného, položka 30: podnik žalovaného jako osoby samostatně výdělečné činné. 2 Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 16. 10. 2015 (č. l. 70 a násl. soudního spisu) doplněném dne 21. 10. 2016 (č. l. 142 a násl.) rozšířil předmět řízení o dosud nesplacené závazky z kupních smluv uzavřených s [státní instituce] [číslo] jež se vztahovaly k pořízení některých pozemků pod položkami 10, 11 a 12. Podáním ze dne 21. 10. 2016 rozšířil žalovaný předmět vypořádání o zůstatek na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] (č. l. 152 soudního spisu); tuto hodnotu soud pro přehlednost připojil k položce č.

21. Podáním ze dne 20. 4. 2022 žalovaný uplatnil náklady na udržení majetku v zaniklém SJM, konkrétně náklady na opatrování čtyř koní, a to za dobu od 8. 6. 2015 Náklady na opatrování jednoho koně a den vyčíslil na 150 Kč, k tomu navrhl zjištění skutečných nákladů znaleckým posudkem. 3 Soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 17. 2. 2021, č. j. 6 C 133/2015-621. V tomto rozsudku částečně zamítl žalobní návrhy ve stejném rozsahu, jako je zamítáno nyní, a majetek (aktiva) mezi účastníky rozdělil asymetricky tak, že žalobkyni přikázal 50% obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], dva pozemky v [katastrální uzemí] a zůstatek na účtu vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba] Zbylý majetek přikázal žalovanému a uložil mu vyplatit žalobkyni vypořádací podíl. K odvolání žalobkyně byl rozsudek odvolacím soudem zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně především nesprávný postup spočívající v ohodnocení majetku ke dni zániku manželství, ačkoliv podle recentní judikatury se majetek pro účely vypořádání SJM oceňuje zásadně ke dni rozhodnutí soudu. Odvolací soud se dále vyjádřil k celé řadě odvolacích námitek žalobkyně. Soudu prvního stupně uložil (zjednodušeně vyjádřeno), aby zjistil aktuální hodnotu majetku tam, kde se uplatní výše zmíněné pravidlo pro ocenění, a dále aby se zabýval položkou 22 a otázkou náhrady za zaniklé pozemky v [katastrální uzemí], jež byly při pozemkové úpravě nahrazeny pozemky novými, nyní ve výlučném vlastnictví žalovaného. Konečně uvedl, že přednost má rozdělení aktiv mezi účastníky, což platí i pro pozemky v zaniklém SJM a soud prvního stupně v novém řízení musí tuto zásadu respektovat, nejsou-li zde pádné důvody k přikázání (souboru) pozemků jen jednomu z účastníků. 4 Soud pro přehlednost níže zopakuje ta skutková zjištění a jejich právní hodnocení, která zůstala i v novém řízení nezměněna. Stejně jako v prvním rozsudku, i nyní budou popsány stanoviska účastníků, skutková zjištění a z toho plynoucí skutkové a právní závěry (včetně případných důsledků procesních) níže pro každou položku zvláště. 5 Z rozsudku ze dne 13. 11. 2014, č. j. 6 C 306/2014-18, založeného na č. l. 19 soudního spisu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 21. 4. 1990 a zaniklo rozvodem dne 13. 11. 2014. 6 Protože manželství účastníků zaniklo za účinnosti nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.), je nutné na projednávanou věc aplikovat ustanovení o. z. (§ 3028 odst. 2 o. z.). 7 Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání (zaniklého společného jmění manželů), může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 8 Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 (o zákonném vypořádání ve lhůtě tří let po zániku společného jmění manželů), použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 9 Soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů má sice určitá specifika (jde o tzv. iudicium duplex, tedy o řízení, ve kterém mají oba účastníci fakticky postavení žalobce i žalovaného, což se projeví například při dispozicích se žalobou), avšak jde o řízení občanskoprávní sporné a proto pro něho platí základní procesní zásady. Soud je tak vázán návrhy účastníků a může vypořádat jen ty hodnoty, které účastníci označí (není oprávněn vyhledávat další majetek nebo nad rámec požadovaného vypořádávat účastníky nespecifikované hodnoty). I v tomto řízení se uplatní zákonná koncentrace řízení (tedy že soud nepřihlíží k tvrzením a důkazním návrhům předloženým po uběhnutí lhůty k tomu určené). Soud při rozhodování v této věci reflektoval aktuální judikaturu, podle níž je nutné se procesně vypořádat se všemi návrhy na vypořádání účastníky označených aktiv a pasiv; tam, kde soud dovodil, že věc nenáležela ke dni zániku manželství do společného jmění manželů nebo věc zanikla a není ji možné vypořádat, je nutné žalobu zamítnout (a v druhém případě podle okolností případně zohlednit hodnotu věci při určení vypořádacího podílu). 10 Dále soud popíše skutková zjištění, právní hodnocení a případně další relevantní okolnosti ve vztahu k jednotlivým položkám označeným účastníky k vypořádání a poté následuje odůvodnění ve vztahu k rozdělení majetku mezi účastníky. 11 K položce 1: Žalobkyně označila k vypořádání 750 ks akcií společnosti [právnická osoba] Žalovaný tvrdil, že ke dni zániku SJM žádné akcie ve společném jmění nebyly, neboť jich dříve držel jen 250 ks a ještě za trvání manželství je prodal. Soud při jednání konaném dne 14. 6. 2016 poučil žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání svého tvrzení, že některý z účastníků nabyl za trvání manželství 750 ks předmětných akcií za prostředky ze společného jmění. Při jednání dne 26. 10. 2016 bylo řízení koncentrováno. Žalobkyně označila a předložila listinné důkazy až po uplynutí soudem stanovené lhůty. K jí předloženým důkazům tedy soud nepřihlédl. Žalovaný předložil notářský zápis ze dne 26. 11. 1999 (č. l. 157 a násl.), z něhož vyplynulo, že nabyl 250 ks akcií, a smlouvu o úplatném převodu akcií ze dne 10. 11. 2010, z níž soud zjistil, že žalovaný prodal 250 ks akcií třetí osobě. V zájmu řádného zjištění skutkového stavu si soud přesto vyžádal ještě zprávu společnosti [právnická osoba] (č. l. 224 soudního spisu), z níž vyplynulo, že ke dni zániku manželství vlastnila 100 % akcií společnosti třetí osoba. Žalobkyně reagovala námitkou relativní neplatnosti právního jednání vedoucího k prodeji akcií, námitku datovanou dnem 17. 9. 2019 zaslala jako žalovanému, tak nabyvateli akcií (č. l. 391-393). Žalovaný uplatnil námitku promlčení (č. l. 419 soudního spisu). Právo vznést námitku relativní neplatnosti se promlčí v obecné tříleté lhůtě (§ 3028 odst. 3 o. z. a § 101 obč. zák.). Námitka relativní neplatnosti byla vznesena bezmála pět let po zániku manželství. Právo žalobkyně uplatnit relativní neplatnost se i s přihlédnutím k § 114 obč. zák. promlčelo a námitka tedy nebyla účinnou. Jak soud uvedl výše (bod 9 odůvodnění), vypořádat je možné pouze takové hodnoty, které označil některý z účastníků a jež existovaly ke dni zániku SJM. Protože akcie byly prodány za trvání manželství, nezbylo soudu než v této části žalobu zamítnout (výrok V. písm. a) rozsudku). Tento právní závěr odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí potvrdil jako správný. 12 K položce 2: Obchodní podíl o velikosti 33 % ve společnosti [právnická osoba], byl pořízen podle shodného tvrzení účastníků za trvání manželství ze společných prostředků a náležel tudíž ke dni zániku manželství do SJM. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že podíl posléze prodal a tuto skutečnost doložil notářským zápisem ze dne 7. 11. 2017 (na č. l. 606 soudního spisu). Tomu odpovídá i zjištění soudu učiněné z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 594), podle kterého byla ke dni 22. 1. 2021 jediným společníkem společnosti třetí osoba, a společnost změnila firmu na [právnická osoba] Podle shodného tvrzení účastníků (viz protokol na č. l. 251 p. v.) činila hodnota podílu 50.000 Kč. Z notářského zápisu plyne, že podíl byl skutečně prodán za 50.112 Kč; s ohledem na to, že ke dni rozhodnutí soudu obchodní podíl již nebyl součástí zaniklého SJM, není možné jej přikázat žádnému z účastníků, avšak částka 50.112 Kč utržená za jeho prodej bude zohledněna při určení vypořádacího podílu (o tom více v závěru tohoto odůvodnění). 13 K položce 3: Rovněž obchodní podíl o velikosti 50 % ve společnosti [právnická osoba], byl pořízen podle shodného tvrzení účastníků za trvání manželství ze společných prostředků, a proto náležel ke dni zániku manželství do SJM. V době rozhodnutí soudu již držela žalobkyně ve společnosti podíl o velikosti 100 % (od 3. 9. 2019, viz výpis z obchodního rejstříku na č. l. 597). Předmětem vypořádání je ale podíl o té velikosti, v jaké náležel do SJM ke dni zániku manželství (tedy zmíněných 50 %). Jeho hodnota k uvedenému dni činila dle shodných tvrzení účastníků 180.000 Kč (viz č. l. 117 a 143 p. v. soudního spisu) a účastníci potvrdili tuto hodnotu jako správnou i ke dni vypořádání SJM (viz jejich shodné prohlášení v protokolu na č. l. 741). 14 K položce 4: Ani u obchodního podílu o velikosti 100 % na [právnická osoba] nebylo mezi účastníky sporu o tom, že jej nabyli za trvání manželství ze společných prostředků. Hodnota tohoto podílu ke dni zániku manželství byla zjištěna znaleckým posudkem a činila 10.171.000 Kč (viz posudek na č. l. 328 soudního spisu). Z výpisu z obchodního rejstříku na č. l. 599 soud zjistil, že jediným společníkem uvedené společnosti je žalovaný a mezi účastníky nebylo sporu o tom, že právě žalovaný společnost vedl ještě za trvání manželství a vede ji dodnes. Za těchto okolností se zde neuplatní zásada ocenění věci ke dni vypořádání SJM, neboť o případné zhodnocení (nebo i znehodnocení) podílu se po dobu po zániku manželství zasloužil výhradně žalovaný. Podíl je proto nutné ocenit ve stavu ke dni zániku manželství, avšak v aktuálních cenách. Podle dodatku č. 2 znaleckého posudku (na č. l. 774 soudního spisu) činí hodnota 100% podílu v uvedené společnosti ke dni zániku manželství v aktuálních cenách celkem 13.627.000 Kč. Tato hodnota bude předmětem vypořádání. Zde se nutné doplnit, že znalecká kancelář se vyjádřila i k tvrzení žalovaného, že pokud by došlo k rozdělení zemědělských pozemků, na nichž uvedená společnost hospodaří, mezi oba účastníky a žalobkyně by následně ukončila pacht těchto pozemků, významně by klesla hodnota uvedené společnosti. Znalecká kancelář setrvala v názoru, že tomu tak není a tento závěr obhájila při soudním jednání (viz protokol na č. l. 812 soudního spisu). Znalecká kancelář v tomto ohledu uvedla, že [právnická osoba] hospodaří na vícero pozemků, z nichž některé jsou v jejím vlastnictví; případné vyloučení některých z pozemků náležejících do zaniklého SJM z pachtu by bylo možné nahradit a ač by se mohl dočasně snížit zisk společnosti, klesly by ale stejně i náklady; hodnota společnosti by tak zůstala víceméně konstantní. 15 K položce 5: Účastníci se shodli na tom, že předmětné pozemky byly pořízeny za trvání manželství ze společných prostředků. Náleží tedy do SJM a z dodatku ke znaleckému posudku (č. l. 774) vyplynula jejich aktuální souhrnná hodnota ve výši 8.857.000 Kč. Žalobkyně při obhajobě dodatku znaleckého posudku poukázala na to, že znalecká kancelář vycházela z průměru tří obchodů s pozemky v lokalitě širšího [obec], ale jednou z použitých hodnot byla i realizovaná cena pozemku v části [část obce], která je exkluzivní, a ceny tamních pozemků jsou vyšší, než pozemků v lokalitě [část obce]. Znalecká kancelář nicméně odkázala na písemné vyhotovení posudku, kde je popsána kvalita předmětných pozemků jak z hlediska vybavení, tak jejich umístění, a setrvala na svém ocenění. Soud v závěrech znalecké kanceláře nevidí rozpor. Zjištěná cena je nižší, než u referenčního pozemku v lokalitě [část obce], zároveň ale odráží kvalitu obou parcel, jež (jak potvrdil žalovaný) jsou připraveny k zastavění, neboť jsou na jejich hranici přivedeny sítě elektřiny, plynu, vodovodu a odpadů. 16 K položce 6: I u této položky se účastníci shodli na tom, že předmětné pozemky byly pořízeny za trvání manželství ze společných prostředků. Tvoří tedy součást aktiv SJM. Jejich aktuální hodnota činí 456.900 Kč (dle dodatku ke znaleckému posudku na č. l. 774). Zde se změnil postoj účastníků k vypořádání v tom ohledu, že žalovaný o uvedené pozemky (s garáží) ztratil zájem (sousedící dům ve svém výlučném vlastnictví již prodal), naopak žalobkyně o jejich přikázání stála, neboť bydlí nedaleko a garáž využije. 17 K položce 7: Žalobkyně označila v žalobě k vypořádání celou řadu pozemků v [katastrální uzemí] (v písemných podáních je také označovala místním názvem [obec] a toto označení používá dále i soud). Jádro tohoto komplexu nemovitostí tvoří zastavěné parcely par. č. st. [číslo] a st. [číslo]. Žalovaný předně uvedl, že až na pozemky par. č. st. [číslo], st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] nabyl zbylé pozemky do svého výlučného vlastnictví darem od otce. K důkazu nabídl darovací smlouvu (na č. l. 82-84 soudního spisu), ze které soud zjistil, že tvrzení žalovaného je pravdivé a žalovaný skutečně nabyl všechny pozemky vyjma výše označených darem od svého otce. Soud proto žalobu ohledně darovaných pozemků (par. č. st. [číslo] se stavbou, pozemků ve zjednodušené evidenci – parcel s původem v Pozemkovém katastru par. [číslo] pozemku par. č. st. [číslo], pozemků ve zjednodušené evidenci – parcel s původem v přídělovém plánu nebo jiném podkladu par. [číslo] pozemků par. [číslo]) zamítl. 18 Žalovaný poukázal na to, že v katastrálním území proběhly pozemkové úpravy. Žalobkyně na to reagovala pouze tak, že soudu předložila zprávu Státního pozemkového úřadu o označení pozemků po pozemkových úpravách (č. l. 262 soudního spisu). Z ní soud zjistil, že k výměně a přechodu vlastnických práv, jímž byly završeny pozemkové úpravy, došlo rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, jež nabylo právní moci dne 10. 11. 2016 (tedy ještě před tím, než uplynula lhůta zakládající koncentraci řízení – viz č. l. 210). Žalobkyně v této souvislosti neučinila žádný procesní návrh (viz přípis na č. l. 261); neoznačila nové pozemky, jež chce vypořádat, neoznačila ani jiné majetkové hodnoty, jež by měly být v rámci tohoto řízení vypořádány v souvislosti s proběhlými pozemkovými úpravami. Rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv v rámci pozemkových úprav je originárním způsobem nabytí vlastnictví k pozemkům. Z výše uvedené zprávy (na č. l. 262) soud zjistil, že vyjma pozemku par. č. st. [číslo] a st. [číslo] ostatní pozemky zanikly a staly se novými parcelami, případně byly sloučeny do nových parcel. Vlastnické právo k nim nabyl originárním způsobem žalovaný. Soudu proto nezbylo, než aby žalobu i ve vztahu k pozemkům par. [číslo] zamítl a čistě z důvodů právní jistoty účastníků tohoto řízení z týchž důvodů zamítl žalobu i pokud jde o pozemky nově vzniklé, tedy ty, jež byly označeny ve zprávě SPÚ jako par. [číslo]. 19 Po kasaci původního rozsudku soud prvního stupně – veden závazným právním názorem soudu odvolacího – žalobkyni poučil a vyzval ji, aby doplnila svá tvrzení v tom smyslu, zda chce v souvislosti s pozemkovou úpravou označit nějaké hodnoty k vypořádání a pokud ano, aby je přesně specifikovala (viz protokol o jednání na č. l. 699 soudního spisu). Žalobkyně reagovala sdělením (č. l. 703 soudního spisu), že chce, aby hodnota pozemků v SJM zaniklých pozemkovou úpravou byla vypořádána jako vnos do majetku žalovaného. Návrh žalobkyně sice zůstal formulován jen takto obecně, ale soud v rámci spravedlivého uspořádání nechal ocenit pozemky, jež podle zprávy SPÚ (na č. l. 262) zanikly pozemkovou úpravu za současného vzniku nových pozemků ve výlučném vlastnictví žalovaného. Znalecká kancelář hodnotu těchto pozemků ke dni předcházejícímu nabytí právní moci rozhodnutí krajského pozemkového úřadu o výměně a přechodu vlastnických práv určila částkou 1.059, 373,54 Kč (počítaje v to spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/24 na pozemku specifikovaném pod položkou 9. Tato hodnota bude vypořádána jako investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného. 20 Předmětem vypořádání zůstaly pouze pozemky par. č. st. [číslo] a st. [číslo]. Žalovaný nejprve tvrdil, že pozemek par. č. st. [číslo] získal darem od otce a k tomuto tvrzení předložil darovací smlouvu (na č. l. 82-84 soudního spisu), avšak z předložené smlouvy tato skutečnost nevyplynula. Teprve dlouho po koncentraci řízení (po uběhnutí lhůty dané účastníkům při jednání konaném dne 26. 10. 2016) žalovaný doplnil svá tvrzení (podáním z 8. 11. 2020 na č. l. 552 soudního spisu) tak, že ani pozemek par. č. st. [číslo] do SJM nenáleží, protože prostředky na jeho pořízení dostal od svého otce. K tomuto tvrzení učiněnému po procesní koncentraci soud nepřihlédl. 21 Ze znaleckého posudku na č. l. 774 soud zjistil, že hodnota pozemků par. č. st. [číslo] se stavbou a par. [číslo] se stavbou aktuálně činí 3.365.000 Kč. 22 K položce 8: Žalovaný shodně se žalobkyní potvrdil, že pozemky v [katastrální uzemí] byly pořízeny za trvání manželství, avšak s výjimkou pozemků par. [číslo] které žalovaný zakoupil po zániku manželství ze svých prostředků. Žalobkyně potvrdila, že označené pozemky žalovaný zakoupil po zániku manželství, doplnila však tvrzení v tom ohledu, že je musel zakoupit z prostředků náležejících do SJM. Toto tvrzení však přišlo až po procesní koncentraci a soud k němu proto nepřihlédl (a žalobkyně jej ani konkrétně nerozvedla). Soud proto uzavřel, že výše vyjmenované pozemky nenáleží do zaniklého SJM účastníků a žalobu v tomto rozsahu zamítl. 23 Žalovaný dále tvrdil, že pozemky v [část obce] pořídil z prostředků, jež mu daroval jeho otec, a jsou proto jeho výlučným vlastnictvím. Stejné tvrzení pak žalovaný uplatnil u pozemků pod položkou 11 žaloby. Soud žalovaného v tomto ohledu procesně poučil (při jednání konaném dne 14. 6. 2016, viz protokol na č. l. 126 a násl. soudního spisu) a ten označil jako důkazní prostředky k prokázání svého tvrzení kromě listin (o nich dále) také výslech své matky a [titul] [jméno] [příjmení]. Matka žalovaného bohužel zemřela těsně před provedením výslechu dožádaným soudem; z výpovědi [titul] [příjmení] (č. l. 275 p. v. soudního spisu) soud nezjistil nic, co by tvrzení žalovaného podporovalo. Jako důkaz žalovaný předložil listiny založené na č. l. 168 až 184; jde o plnou moc, dohody o způsobu vypořádání nároku podle zákona o půdě, faktury, nákupní lístky, zápisy o vypořádání náhrady za odebraný inventář, kupní smlouva o prodeji dobytka a smlouvy o postoupení pohledávky, z nichž vyplynulo, že otec žalovaného získal v rámci restitucí mj. i nemalé finanční prostředky. Z žádné z uvedených listin ale nelze ani náznakem dovodit, že právě tyto prostředky obdržel od svého otce žalovaný a že je (a žádné jiné) použil na pořízení nemovitostí. Žalovaný svá tvrzení ještě konkretizoval v podání ze dne 8. 11. 2020 (č. l. 552), učinil tak ale dlouho poté, co bylo řízení procesně koncentrováno, a k těmto novým tvrzením tedy soud nemohl přihlédnout. Soud proto uzavřel, že zbylé pozemky v [katastrální uzemí], ve vztahu k nimž žaloba nebyla zamítnuta, náležely ke dni zániku manželství do SJM. 24 Hodnota pozemků v [katastrální uzemí] aktuálně činí 4.647.600 Kč. 25 Soud k této položce doplňuje, že ze zprávy katastrálního úřadu na č. l. 582 vyplynulo rozdělení pozemků par. [číslo] za současného vzniku nových parcel [číslo]. Protože jde stále i tytéž pozemky, které byly pouze rozděleny a jejich části nově očíslovány, soud opět v rámci právní jistoty účastníků řízení zahrnul do vypořádání i tyto nově vzniklé parcely. 26 V původním řízení bylo ze zprávy na č. l. 422 zjištěno, že všechny předmětné pozemky v [katastrální uzemí] měl pronajaty společnost [právnická osoba], kde je žalovaný zaměstnán a zároveň působí ve funkci předsedy představenstva. Žalovaný pak mapou na č. l. 565 doložil, že tyto pozemky byly užívány společností [právnická osoba] k těžbě písku. Ze znaleckého posudku na č. l. 328 se podává, že pozemky byly propachtovány za částku 100.000 Kč ročně od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2025. Soud ale dále zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] novou pachtovní smlouvu (na č. l. 732 soudního spisu), podle které byly od 19. 3. 2019 předmětné pozemky (a navíc i pozemek par. [číslo] který má ovšem zanedbatelnou výměru 4 m2) opět propachtovány společnost [právnická osoba], a to za pachtovné ve výši 150.000 Kč ročně splatné vždy do každého posledního dne příslušného roku. Pozemky jsou součástí areálu písníku a rekreačního vodního parku (tzv. wake parku) [část obce], který je provozován společností [právnická osoba] (viz mapu na č. l. 727 a pachtovní smlouvu na č. l. 732). Uvedená zjištění jsou navázána také na položku 22. 27 K položce 9: Pozemek par. [číslo] vedený ve zjednodušené evidenci a zapsaný na dvou LV ([číslo]) v [katastrální uzemí] zanikl v rámci pozemkových úprav (viz zprávu SPÚ na č. l. 262) a proto se ve vztahu k této položce uplatní závěry uvedené v bodech 17 a násl. tohoto odůvodnění a spoluvlastnický podíl na něm označený žalobkyní není možné v tomto řízení vypořádat. Ani zde žalobkyně na výsledek pozemkových úprav nijak nereagovala, soud proto vypořádání této položky zamítl. Účastníci ale nabyli za trvání manželství ze společných prostředků podíl na tomto pozemku pouze o velikosti 1/24 vzhledem k celku, protože podíl o velikosti 20/24 žalovaný z části týkající se [list vlastnictví] zdědil (viz usnesení na č. l. 204 soudního spisu), z části týkající se [list vlastnictví] obdržel jako dar (viz smlouvu na č. l. 82-83, čl. I, bod 3). Hodnota spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku je vypořádávána postupem popsaným v bodě 19 tohoto odůvodnění. 28 K položkám 10-15: U všech pozemků pod uvedenými položkami v katastrálních územích [obec], [ulice] [obec], [část obce], [obec], [obec] a [obec] jsou účastníci za jedno v tom, že byly pořízeny za trvání manželství ze společných prostředků, vyjma tří pozemků pod položkou 11 (par. [číslo]) v [katastrální uzemí], u kterých žalovaný tvrdil, že je pořídil za peníze, jež získal darem od svého otce (viz vyjádření na č. l. 148 p. v. soudního spisu). Důkazy, jež žalovaný navrhl po poučení soudu do doby, než bylo řízení koncentrováno, se ale uvedená tvrzení neprokázala (platí zde vše, co soud uvedl v bodě 20 tohoto odůvodnění). 29 Všechny pozemky pod položkami 10-15 žaloby tak náleží do zaniklého SJM. Jejich aktuální hodnotu znalecká kancelář určila částkou 31,25 Kč za 1 m2. K některým pozemkům pod položkami 10, 11 a 12 se vztahují závazky vůči [státní instituce] (viz bod 2 tohoto odůvodnění), o nichž je pojednáno níže (viz bod 54). Rozdělení pozemků mezi účastníky bylo jednou ze stěžejních otázek pro nové řízení po kasaci původního rozsudku; o něm dále v bodě 63 a násl. tohoto odůvodnění. 30 K položce 16: Žalobkyně označila k vypořádání 900 ks ovocných stromů na pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí]. Předně, zasazené stromy jsou součástí pozemku (§ 506 o. z.), nejsou tedy samostatnou věcí způsobilou k vypořádání a je možné je zohlednit pouze v ceně pozemku. Jak ale bylo vysvětleno v bodě 17 tohoto odůvodnění, pozemek par. [číslo] do zaniklého SJM účastníků nenáleží. Soud proto žalobu v části týkající se položky 16 zamítl. 31 K položce 17: Pod touto položkou označila žalobkyně k vypořádání celkem deset koní. Ve vztahu ke koním označeným v žalobě písmeny a) -c) vzali účastníci žalobu zpět a soud řízení částečně zastavil (viz usnesení v protokolu na č. l. 619 soudního spisu). Kůň pod písm. h) žaloby byl prodán za trvání manželství (viz kupní smlouvu na č. l. 445) a není jej tudíž možné vypořádat. Koně pod písm. g) a i) byly prodány žalovaným dne 27. 11. 2014, tedy po zániku manželství, za cenu 51.750 Kč (viz fakturu č. l. 196). Ani tyto koně tedy není možné vypořádat, ale do zaniklého SJM patří hodnota za ně získaná, 51.750 Kč. Zbylí koně (v žalobě pod písm. d), e), f) a j)) jsou předmětem vypořádání zaniklého SJM. Z dodatku znaleckého posudku na č. l. 774 soud zjistil, že jejich aktuální hodnota činí celkem 80.000 Kč. 32 Jak uvedeno pod bodem 2 tohoto odůvodnění, žalovaný uplatnil v řízení náklady na udržení majetku v podobě nákladů spojených s opatrováním čtyř koní ustájených v objektu na [obec], a to za dobu od 8. 6. 2015 do rozhodnutí soudu, tj. 3. 7. 2023. Podle znaleckého posudku (č. l. 774, str. 7) činí roční náklady na opatrování čtyř koní 244.800 Kč (nepočítaje v to veterinární náklady). Za období označené žalovaným (2.948 dnů) se tak náklady vyšplhaly na 1.977.179,18 Kč Tyto náklady soud zohlednil při výpočtu vypořádacího podílu. 33 K položce 18: Pod položkou 18 žaloby a jejího doplnění (na č. l. 129) žalobkyně vyjmenovala celou řadu movitých věcí. Mělo jít o stroje a zařízení hospodářství na [obec]. Žalobu týkající se věcí pod písm. e), f) a m) vzali oba účastníci zpět a soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil (viz protokol na č. l. 581). 34 U věcí b) a c) žalovaný předložil karty hmotného majetku (č. l. 197), z nichž soud zjistil, že uvedené věci patří [právnická osoba], k věci pod písm. d) žalovaný předložil stejný doklad (č. l. 198) svědčící o vlastnictví společnosti [právnická osoba] U souboru věcí pod písm. g) žalovaný opět doložil vlastnictví [právnická osoba] (dříve pod firmou [právnická osoba] – viz výpis z obchodního rejstříku na č. l. 599). U věcí pod písmeny h) až k ) žalovaný tvrdil své výlučné vlastnictví (dar od otce) a žalobkyně doplnila tvrzení (viz č. l. 241) tak, že slouží k podnikání žalovaného (a žalovaný jako podnikatel je vede ve svém účetnictví). Soud je proto nevypořádal, neboť jejich hodnota je vypořádána v rámci hodnoty závodu žalovaného (pod položkou 30 žaloby). Pod písmeny q) až s ) žalobkyně označila stavební úpravy a prvky, jež jsou součástí pozemku a jako takové se samostatně nevypořádají; jejich cena se promítne do hodnoty pozemku. Ohledně souboru věcí pod písm. t) žalobkyně přes poučení soudu nedoplnila žalobu. U věci pod písm. v ) žalovaný doložil kartou hmotného majetku (viz č. l. 189 p. v.), že věc je vlastnictvím společnosti [právnická osoba] Ohledně věci pod písm. x) se účastníci shodli na tom, že si ji žalovaný vyrobil ještě před uzavřením manželství (viz protokol na č. l. 138 p. v.). Ohledně věcí A) a D) žalobkyně přes poučení soudu (č. l. 419) nenabídla žádné důkazy, že by tyto věci byly pořízeny za trvání manželství ze společných prostředků, a že by tudíž náležely do SJM (viz specifikaci věcí na č. l. 431, ovšem bez důkazních návrhů). Soud proto žalobu ohledně všech v tomto odstavci uvedených věcí zamítl. 35 U věcí pod písm. a), e), l) až p), u), w), B), C), E) a F) nebylo mezi účastníky sporu o tom, že byly pořízeny za trvání manželství ze společných prostředků. Náleží tedy do zaniklého SJM s výjimkou věci pod písm. E), která byla po zániku manželství prodána; její hodnota nicméně podléhá vypořádání. Účastníci se shodli (viz společné prohlášení zaznamenané v protokolu na č. l. 741 soudního spisu), že uvedené movité věci vyjma automobilu Opel Astra (písm. u) v žalobě) a stroje Komatsu (písm. F) v doplnění žaloby) mají setrvalou hodnotu podle původního ocenění, tj. že i nyní mají hodnotu 57.000 Kč uvedenou v doplňku znaleckého posudku (na č. l. 454, str. 4). 36 Žalobkyně již v odvolání proti původnímu rozsudku namítala, že cena stroje Komatsu nebyla v předchozím řízení správně zjištěna, a to i přes skutečnost, že hodnotu tohoto stroje tehdy učinila nespornou (byť za přispění soudu nesprávně ke dni zániku manželství). I v dalším řízení žalobkyně – přes množství a vysokou hodnotu ostatního vypořádávaného majetku – trvala na znaleckém ocenění hodnoty tohoto letitého stroje, přičemž současně tvrdila, že v době zániku manželství byl stroj v dobrém technickém stavu. Žalovaný, snad aby nezůstal pozadu, trval na ocenění vozidla Opel Astra, ovšem s opačným tvrzením, že totiž šlo o vozidlo ke dni zániku manželství prakticky nepojízdné. Soud proto účastníky poučil o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzeného technického stavu těchto věcí ke dni zániku manželství (přičemž při prokázání technického stavu jiného, než jaký je nyní, by případné znehodnocení šlo na vrub žalovaného, který věci měl ve svém držení), viz poučení zachycené v protokolu na č. l. 741 soudního spisu. Žalovaný ohledně stroje Komatsu uvedl, že je součástí jeho podniku (jako OSVČ), z dodatku znaleckého posudku na č. l. 774 však soud zjistil, že znalecký ústav pro nedostatek podkladů tento stroj do hodnoty podniku nezahrnul. Žalovaný předložil fotografie stoje i vozidla, z nich ale soud žádné závěry neučinil, neboť není patrné, v jaké době fotografie vznikly. Totéž platí pro stroj Komatsu a procesní aktivitu žalobkyně; ta předložila snímek pořízený ze sociální sítě Facebook, ze kterého dovozovala, že stroj byl práceschopný ještě v roce 2015. Ze snímku však vůbec není patrné, že by šlo o stroj, který je předmětem vypořádání. Za těchto okolností nechal soud ocenit aktuální hodnoty obou věcí a znalecká kancelář je ohodnotila částkami 10.000 Kč u vozidla a 30.000 Kč u stroje. 37 Celkem činí hodnota věcí vypořádávaných pod uvedenou položkou 97.000 Kč. 38 K položkám 19 a 20: Oba účastníci vzali žalobu v rozsahu věcí uvedených pod těmito položkami zpět a soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (viz protokol na č. l. 420 soudního spisu). 39 K položce 21: Předmětem vypořádání účastníci učinili zůstatky na dvou bankovních účtech. Účet žalobkyně č. [bankovní účet] vykazoval ke dni zániku manželství zůstatek ve výši 12.918,26 Kč (viz zprávu na č. l. 379), účet žalovaného č. [bankovní účet] zůstatek ve výši 930.583,84 Kč (viz zprávu na č. l. 388). 40 K položce 22: Pod touto položkou žalobkyně chtěla učinit předmětem vypořádání výnosy z pronájmu pozemků a stájí, hodnotu zemědělských dotací a výnosy z těžby písku. 41 V podání ze dne 19. 10. 2020 žalobkyně dále uvedla, že se uchází o rozdělení výnosů [právnická osoba], a výnosů z pozemků, které pronajímá žalovaný. Předpokládané výnosy dokládala znaleckými posudky. Zde je nutné konstatovat, že návrh žalobkyně přišel dlouho po procesní koncentraci řízení. Soud proto k návrhu žalobkyně vůbec nepřihlížel. I kdyby tomu tak nebylo, platí, že předmětem vypořádání nemohou být ani výnosy třetí osoby ([právnická osoba]), ani výnosy hypotetické (tedy nikoliv reálné); žádání žalobkyně navíc nezohledňovalo náklady s takovými výnosy spojené. 42 Soud v původním řízení vycházel z právního názoru, že předmětem vypořádání společného jmění manželů mohou být pouze konkrétní hodnoty, které existovaly ke dni zániku manželství a zároveň byly pořízeny manžely (a ne třetími osobami) za trvání manželství. Protože žalobkyně přes prezentaci tohoto právního názoru soudem (viz protokol na č. l. 138) žádné další konkrétní hodnoty k vypořádání do doby, než bylo řízení koncentrováno, neoznačila, soud v původním rozsudku tuto položku při vypořádání nijak nezohlednil. 43 Odvolací soud však zavázal soud prvního stupně právním názorem, podle kterého lze vypořádávat rovněž přírůstky či výnosy z majetku vzniklé od doby zániku společného jmění manželů do jeho vypořádání, je-li nárok uplatněn do tří let od zániku manželství. Ve vztahu k položce 22) pak uložil soudu prvního stupně, aby žalobkyni řádně procesně poučil o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit k nim důkazy. Odvolací soud rovněž účastníky v kasačním rozhodnutí poučil i o institutu tzv. vysvětlovací povinnosti, která přichází v úvahu za situace, kdy jeden z účastníků chce uplatnit nárok, avšak k takovému uplatnění nemá dostatek informací, které naopak drží druhá strana. Vysvětlovací povinnost druhé strany přichází v úvahu pouze tehdy, pokud účastník přednese opěrné body skutkového stavu tak, že tím zvýší pravděpodobnost svých tvrzení. Povšechná tvrzení účastníka nejsou ke vzniku vysvětlovací povinnosti druhé strany dostačující. 44 Soud žalobkyni důkladně poučil při jednání konaném dne 29. 3. 2022 (viz protokol na č. l. 699 soudního spisu). Žalovaná sice reagovala ve lhůtě dané soudem, ovšem jen tak, že opět zopakovala žádání výnosů z pronájmu pozemků a stájí, hodnotu zemědělských dotací a výnosů z těžby písku a toto své žádání pouze doplnila výčtem všech pozemků, jejichž vypořádání se v žalobě domáhala (včetně všech pozemků, ve vztahu k nimž soud žalobu zamítl, přičemž závěry soudu v tomto ohledu prakticky byly aprobovány kasačním rozhodnutím soudu odvolacího). 45 Protože žalobkyně nedoplnila žádné opěrné body skutkového stavu, nepřišla s žádnými konkrétními tvrzeními, vysvětlovací povinnost žalovaného nevznikla (nebylo co vysvětlovat). Zde soud opět připomíná, že předmětem vypořádání SJM nemohou být dotace, které mohl čerpat ten, kdo hospodařil s pozemky (tedy např. [právnická osoba]), ani výnosy z těžby písku, které v tomto případě náleží [právnická osoba] jako společnosti provozující těžbu, nikoliv žalovanému. Teprve dlouho po uplynutí lhůty dané žalobkyni při procesním poučení žalobkyně uvedla, že žádá vypořádat zisky z pronájmu pozemků společnostem [právnická osoba] a [právnická osoba] (viz protokol na č. l. 741 p. v. soudního spisu), a to za dobu od zániku manželství do rozhodnutí soudu. 46 Žalovaný navrhl (viz č. l. 744 p. v.), aby soud ctil koncentraci řízení a k návrhu žalobkyně ohledně položky 22 nepřihlížel. 47 Žalobkyně přes poučení soudu svůj návrh ve lhůtě dané soudem nijak podrobněji nespecifikovala. Pravdou ovšem je, že původní, blíže nerozvedený návrh hovoří o výnosech z pronájmu. V soudním spise jsou podklady pro určení takového výnosu. Soud se nakonec rozhodl, že v rámci spravedlivého vypořádání provede propočet výnosů a jeho výsledek při vypořádání zohlední. 48 Ze znaleckého posudku na č. l. 328 při popisu pozemků v [katastrální uzemí] (položka 8) vyplynulo, že předmětné pozemky měla propachtovány společnost [právnická osoba] od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2025 za pachtovné ve výši 100.000 Kč za rok. Dne 19. 3. 2019 byla uzavřena nová smlouva, v níž bylo upraveno pachtovné na 150.000 Kč za rok (viz skutková zjištění pod bodem 26 tohoto odůvodnění). Pokud jde o zemědělské pozemky pod položkami 10-15, ty byly propachtovány [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 2. 1. 2014 za pachtovné ve výši 106.432 Kč za rok (viz smlouvu na č. l. 731 soudního spisu). Z toho plyne, že pachtovné za pozemky v [katastrální uzemí] za dobu od zániku manželství dne 13. 11. 2014 do 18. 3. 2019 činilo 434.795 Kč, za dobu od 19. 3. 2019 do vynesení tohoto rozsudku dne 3. 7. 2023 644.384 Kč. Pachtovné od [právnická osoba] činilo za dobu od 13. 11. 2014 do 3. 7. 2023 919.981 Kč; celkem jde o částku 1.999.160 Kč. Tuto částku soud zohlednil jako výnos z majetku náležejícího do zaniklého SJM za dobu od zániku manželství do vypořádání SJM. 49 K položce 23: Žalovaný nakonec (ve svém podání ze dne 18. 1. 2021 na č. l. 587 soudního spisu) připustil investici ze společných prostředků do svého výlučného majetku (domu [číslo] v [obec]) ve výši 1.625.000 Kč, jak ji tvrdila žalobkyně. Soud proto vyšel ze shodných tvrzení účastníků a tuto investici ze SJM do výlučného vlastnictví žalovaného zohlednil při výpočtu vypořádacího podílu. 50 K položce 24: Oba účastníci vzali žalobu v rozsahu věcí uvedených pod těmito položkami zpět a soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (viz protokol na č. l. 581 soudního spisu). 51 K položce 25: Pod touto položkou žalobkyně označila obecným způsobem investice do nemovitostí na [obec] ve výlučném vlastnictví žalovaného. Soudem byla procesně poučena při jednání konaném dne 30. 8. 2016 (viz protokol na č. l. 138) o povinnosti tvrdit konkrétní okolnosti investic (kolik a do čeho bylo investováno). Ve lhůtě určené na konci jednání konaného dne 26. 10. 2016 (viz protokol na č. l. 210) však žalobkyně tvrzení nedoplnila. Až po uplynutí této lhůty předložila soudu obsáhlý svazek dokumentů (na č. l. 247), který ale nedoplnila adekvátními (přesněji vůbec žádnými) tvrzeními. Ohledně těchto investic tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a soud proto při rozhodování o vypořádání SJM k této položce nepřihlížel. Pouze na okraj soud doplňuje, že předmětem vypořádání jsou i pozemky par. č. st. [číslo] a st. [číslo] se stavbami (položka 7), do nichž právě mělo být podle tvrzení žalobkyně investováno. Investice, jež žalobkyně obecně tvrdila pod položkou 25, spočívaly ve stavebních úpravách budov a pozemků a promítly se do hodnoty těchto pozemků včetně jejich součástí zjištěné znaleckým posudkem. Zde odvolací soud v kasačním rozhodnutí rovněž potvrdil správnost postupu soudu prvního stupně. 52 K položkám 26 až 29: Žalovaný k položkám 26 a 27 tvrdil, že nenáleží účastníkům, ale jejich synovi a nejsou proto předmětem vypořádání, k položce 28 uvedl, že akcie zdědil po otci a k položce 29 tvrdil, že si účet založil až po zániku manželství (viz podání z 21. 10. 2016, č. l. 153). Žalobkyně tvrzení žalovaného akceptovala (viz podání z 6. 12. 2016, č. l. 246), soud proto vzal tato tvrzení za nesporná a návrh na vypořádání těchto položek zamítl, protože nešlo o majetek, jež by náležel do SJM účastníků. 53 K položce 30: Žalobkyně učinila předmětem vypořádání také závod žalovaného jako podnikatele provozujícího živnosti pod identifikačním [číslo]. Žalovaný se zahrnutím závodu do aktiv SJM souhlasil. Ač v předchozím řízení byl mezi účastníky spor o hodnotu závodu, v novém řízení účastníci učinili nespornou skutečností, že aktuální hodnota závodu žalovaného činí 530.000 Kč. Soud proto vzal nesporné tvrzení účastníků za své zjištění. 54 Ze zprávy [státní instituce] na č. l. 610 soud zjistil, že ke dni zániku manželství činily nesplacené závazky z kupních smluv [číslo] vztahujících se k nákupu některých pozemků pod položkami [číslo] žaloby (viz bod 2 tohoto odůvodnění) a uzavřených za trvání manželství mezi žalovaným a [státní instituce] celkem 3.037.061 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tyto závazky po zániku manželství splácí výlučně žalovaný. 55 Vypořádání těchto závazků vůči [státní instituce] lze provést dvěma způsoby. Buď je možné vyjít ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku, přikázat zůstatek dluhů některému z účastníků (případně zůstatek ke splacení rozdělit mezi účastníky), zjistit, kolik bylo po zániku manželství uhrazeno, a kolik zbývá uhradit ode dne rozhodnutí do splacení závazků. Toto řešení ovšem není příliš praktické; při pravidelném splácení se zůstatek dluhu neustále mění, což může činit problémy v případě, že ve věci bude podáno odvolání a nově rozhodováno. V projednávané věci navíc došlo k rozdělení pozemků, jejichž kupní cena je dosud splácena, mezi oba účastníky. Rozdělení závazků mezi účastníky by bylo komplikované. Podstatně jednodušším řešením je přikázat nesplacené závazky ke splacení tomu z účastníků, který je dosud (po zániku manželství) výlučně splácel, v této věci tedy žalovanému. Při výpočtu vypořádacího podílu se pak zohlední celý zůstatek dosud nesplacených závazků ke dni zániku manželství, které po zániku manželství platil a i nadále bude platit žalovaný. Oba účastníci s tímto způsobem vypořádání závazků vyjádřili souhlas (viz protokol na č. l. 812 a násl. soudního spisu) a soud zůstatek dluhu ke dni zániku manželství zohlednil při výpočtu vypořádacího podílu. 56 Při úvahách o rozdělení aktiv mezi účastníky soud výše zjištěné skutkové okolnosti porovnal s právní úpravou v § 742 odst. 1 o. z. citovanou v bodě 8 tohoto odůvodnění. Soud předně neshledal žádný důvod k tomu, aby se odchýlil od presumované rovnosti podílu obou účastníků na vypořádávaném jmění; žádný z účastníků ostatně námitku nerovnosti podílu nevznesl. Pokud jde o investice ze SJM do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, byly popsány a zjištěny pod položkou 23 a projeví se na vypořádacím podílu (viz níže). Soud naopak nezjistil žádné vnosy výlučného majetku na pořízení majetku v SJM. Účastníci netvrdili, že by bylo nutné při vypořádání přihlédnout k potřebám nezaopatřených dětí a soud takovou okolnost neshledal. Účastníci ve svých návrzích na rozdělení majetku neargumentovali ani nutností zohlednit péči o děti či rodinnou domácnost; v tomto ohledu nebyla vznesena žádná tvrzení. 57 Soud při rozdělení aplikoval pravidlo uvedené v § 742 odst. 1 písm. f) o. z., podle kterého soud přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Z této zásady lze totiž dovodit pravidlo, že je-li součástí SJM obchodní podíl, měl by být přikázán tomu z účastníků, který je na podnikání společnosti účasten (tedy se zasloužil o nabytí a zejména udržení majetkové hodnoty). Soud podle tohoto pravidla přiřkl 100% podíl na [právnická osoba] v hodnotě 13.627.000 Kč žalovanému jako společníku této obchodní společnosti, a obchodní podíl o velikosti 50 % na společnosti [právnická osoba] (tak, jak existoval v době zániku manželství) v hodnotě 180.000 Kč žalobkyni, jež byla v okamžiku rozhodnutí soudu již výlučným společníkem uvedené společnosti. 58 Pokud jde o další majetek, rozdělil jej soud primárně podle toho, kdo majetek užíval (zasloužil se o jeho udržení) a nyní užívá. Hlediskem pro přikázání byla i případná blízká souvislost (fyzická nebo hospodářská) s výlučným majetkem či aktivitami některého z účastníků. 59 Do výlučného vlastnictví žalovaného soud přikázal věci pod položkou 7 v hodnotě 3.365.000 Kč (neboť pozemky v místní části na [obec] jsou obklopeny pozemky ve výlučném vlastnictví žalovaného a žalovaný usedlost užívá, viz bod 17 a násl. odůvodnění), věci pod položkou 17 v hodnotě 80.000 Kč (koně jsou ustájeny u usedlosti na [obec], která připadla žalovanému), věci pod položkou 18 v hodnotě 97.000 vč. jednoho již prodaného přívěsu (jde jinak o movité věci umístěné a používané v usedlosti na [obec]) a zůstatek na účtu žalovaného pod položkou 21 ve výši 930.583,84 Kč. K uvedeným hodnotám je nutné připočíst ještě částku 50.112 Kč utrženou za prodej podílu ve společnosti [právnická osoba] (položka 2), částku 51.750 Kč, kterou žalovaný získal prodejem dvou koní (viz bod 31 tohoto odůvodnění), výnosy z pachtovného (viz bod 48 odůvodnění) ve výši 1.999.160 Kč a konečně také hodnotu závodu žalovaného, jež činí 530.000 Kč. Dílčí součet aktiv náležejících žalovanému (včetně podílu na [právnická osoba] v hodnotě 13.627.000 Kč) činí 20.730.605,84 Kč. 60 Žalobkyni soud mimo obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], přikázal do vlastnictví pozemky pod položkou 5 v hodnotě 8.857.000 Kč (žádný z účastníků je neužívá, přikázáním této položky žalobkyni se sníží vypořádací podíl), pozemky s garáží v [obec] (položka 6) v hodnotě 456.900 Kč, neboť s tím oba účastníci souhlasili, a zůstatek na účtu žalobkyně pod položkou 21 ve výši 12.918,26 Kč. Hodnota výše uvedeného majetku náležejícího žalobkyni činí 9.506.818,26 Kč. 61 Pokud jde o pozemky pod položkou 8 ([katastrální území]), tyto tvoří celistvý areál pískovny a rekreačního zařízení (viz mapy na č. l. 727 a 728 soudního spisu) provozovaného společností [právnická osoba], v níž je žalovaný předsedou správní rady. S pozemky v zaniklém SJM sousedí s pozemky ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný se v mezidobí stal akcionářem uvedené společnosti (s podílem 30 % na hlasovacích právech, viz potvrzení o oznámení změny osoby akcionáře na č. l. 748 soudního spisu). Žalobkyně nemá k pozemkům ani ke společnosti žádný vztah. Soud navíc nemůže nereflektovat trvající zjevně animózní vztah mezi účastníky; obava žalovaného z obstrukčního jednání žalobkyně ve vztahu ke společnosti užívající propachtované pozemky v případě, že by žalobkyně dostala pozemky nebo jejich část do svého vlastnictví, má z tohoto pohledu reálný základ. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud rozhodl o přikázání pozemků pod položkou 8 v hodnotě 4.647.600 Kč do vlastnictví žalovaného. 62 Jiná je situace v případě zemědělských pozemků uvedených pod položkami 10-15 žaloby. Soud v prvotním rozhodnutí přikázal uvedené pozemky do vlastnictví žalovaného proto, že na většině hospodaří [právnická osoba], a soud vycházel z teze, že přikázáním (byť části z nich) žalobkyni by klesla hodnota uvedené společnosti, neboť její činnost představuje převážně zemědělská výroba právě na propachtovaných pozemcích. Odvolací soud ale této úvaze nepřitakal a uložil soudu prvního stupně, aby pozemky mezi účastníky rozdělil, pokud se nevyjeví nové okolnosti. Soud proto kromě nového ocenění zadal znalci i otázku na vztah hodnoty [právnická osoba] a množství propachtovaných pozemků. Znalec uvedl, že i v případě, že by uvedená společnost přišla o pacht předmětných zemědělských pozemků nebo jejich části, vliv na její hodnotu by byl zcela zanedbatelný (viz blíže bod 14 tohoto odůvodnění a obhajoba posudku při jednání zachycená v protokolu na č. l. 812 soudního spisu). Za této situace soud musel respektovat právní názor soudu odvolacího a provést rozdělení pozemků mezi účastníky. 63 Položky 10-15 zahrnují celkem 128 pozemků. Pokud by se tento majetek měl brát izolovaně, nejsou z obsahu soudního spisu patrná žádná kritéria, podle kterých by k rozdělení mohlo dojít. Soud proto poučil oba účastníky a vyzval je, aby prezentovali své návrhy a argumentaci k otázce rozdělení pozemků (viz protokol na č. l. 699 soudního spisu). Žalobkyně na návrh rozdělení zcela rezignovala, žalovaný se primárně vyjádřil tak, že usiluje o přikázání téměř všech pozemků (vyjma položky 13 a 15) do svého vlastnictví. Jako kritérium pro případné další dělení navrhl, aby soud respektoval půdní bloky evidované v systému LPIS. Takový návrh je ale nekonkrétní. Není úkolem soudu při rozdělení aktiv náležejících do zaniklého SJM suplovat nedostatečnou procesní aktivitu účastníků tím, že bude uvažovat, jaké pozemky patří seskupit do jakých půdních bloků a jaké z toho vyvozovat důsledky. Soud proto vyzval účastníky, aby učinili a odůvodnili zcela konkrétní návrh na rozdělení zemědělských pozemků. Žalobkyně opět zůstala zcela pasivní a žádný návrh neučinila. Žalovaný soudu předložil návrh rozdělení (č. l. 810-811 soudního spisu). Opřel jej o úvahu, že rozdělení by mělo umožnit [právnická osoba], která na většině pozemků hospodaří (viz též přílohu pachtovní smlouvy na č. l. 730 soudního spisu), rozumné podmínky pro obdělávání půdy; šlo o to, aby společnosti zůstaly zachovány půdní celky k hospodaření. Z výpovědi žalovaného (viz protokol na č. l. 837) soud zjistil, že návrh zpracovávala zaměstnankyně [právnická osoba] po konzultacích s žalovaným a rozdělení je striktně vedeno dvěma principy: zachováním větších celků pro hospodaření společnosti a u pozemků navrhovaných do vlastnictví žalobkyně zajištění přístupu k nim. Jak uvedeno, žalobkyně žádný návrh sama neučinila, a k návrhu žalovaného se pouze velmi obecně vyjádřila tak, že jej nestihla detailně prostudovat, ale i bez toho je patrné, že by se jí dostalo méně hodnotných pozemků. Přes výzvu soudu (viz protokol na č. l. 837) žalobkyně své vyjádření nijak blíže nespecifikovala. 64 Soud konstatuje, že mezi prezentací návrhu žalovaného a dalším soudním jednání uplynul jeden měsíc a třináct dnů. To je nepochybně dostatečně dlouhá doba pro možnost seznámit se detailně s navrhovaným rozdělením. Soud připomíná, že jednání konané dne 10. 5. 2023, při němž byl návrh žalovaného předložen, bylo odročeno na termín 20. 6. 2023 právě na žádost žalobkyně, aby dostala prostor pro kvalifikovanou reakci. Nakonec se další jednání konalo až dne 23. 6. 2023 (opět na žádost žalobkyně). 65 Žalovaný předložil návrh na rozdělení pozemků, který racionálně zdůvodnil. Žalovaná byla naopak pasivní a návrh odmítla s argumentací pouze obecnou, a jak níže uvedeno (viz bod 68 odůvodnění), nepřesvědčivou. Za této situace neměl soud důvodu návrhu žalovaného z větší části nevyhovět. Při tom učinil pouze tři dílčí úpravy (z toho jednu významnou). Předně, v návrhu byl duplicitně (na straně žalovaného i žalobkyně) uveden pozemek par. [číslo] v [katastrální území]. Tento pozemek soud přikázal žalobkyni; žalovaný jej sice žádal, ale připustil, že připadá v úvahu i možnost opačná. V návrhu zůstal opomenut pozemek par. [číslo] v [katastrální území]. U něho žalovaný uvedl, že tvoří součást půdního bloku, na němž hospodaří [právnická osoba], proto jej soud přikázal do vlastnictví žalovaného. Konečně, žalovaný navrhl, aby do jeho vlastnictví připadl pozemek par. [číslo] v [katastrální území]. Šlo o pozemek o velké výměře (69.841 m2) a tudíž i nemalé hodnotě. Naopak ohledně dalších tří pozemků v témže katastrálním území žalovaný navrhl přikázání žalobkyni. Soud, veden logikou rozdělení pozemků do lépe obhospodařovávatelných půdních bloků, neshledal důvod pro to, aby ojedinělý pozemek, byť výměrou rozsáhlý, byl přikázán žalovanému. V rámci pokud možno rovného rozdělení aktiv mezi účastníky jej tedy přikázal žalobkyni. Ve zbytku soud návrh žalovaného z výše uvedených důvodů respektoval. 66 Návrh žalovaného na rozdělení se týkal pouze položek 10, 11, 12 a 14. Ohledně položek 13 a 15 soud přikázal tam označené pozemky do vlastnictví žalobkyně, opět v rámci snahy o rovné rozdělení hodnot. Žalobkyni se tak dostalo pozemků v hodnotě 12.205.989,75 Kč, žalovanému v hodnotě 12.772.217,75 Kč. 67 Zde je k obecným argumentům žalobkyně, jimiž odůvodňovala svůj nesouhlas s návrhem rozdělení, nutné dodat, že nemohou obstát. Návrh žalovaného, který poté korigoval soud výše popsaným způsobem, vede k rozdělení hodnoty pozemků téměř stejným dílem. Není pravdou, že by se žalobkyni dostalo pozemků méně hodnotných, vždyť znalec ocenil všechny zemědělské pozemky stejnou cenou za jeden metr čtvereční (viz bod 29 tohoto odůvodnění). Hovoří-li žalobkyně o nerovnoměrném rozdělení patrném na první pohled, pak je nutné uvést, že na první pohled je z tabulky navrhovaného rozdělení naopak patrné, že žalobkyni má připadnout 34 pozemků s cenou nad 100.000 Kč, žalovanému pak 21 (nepočítaje v to hodnotu zemědělských budov v [katastrální území]). Soud navíc provedl shora uvedenou korekci přikázáním jednoho z pozemků v hodnotě 2.182.531,25 Kč žalobkyni. Zde soud znovu připomíná, že žalobkyně přes výzvu své výhrady k navrhovanému rozdělení nijak nekonkretizovala, žalovaný naopak návrh rozdělení přesvědčivě zdůvodnil. Pro jiný způsob rozdělení soud neměl v proběhlém řízení oporu. 68 Žalobkyni se dostalo majetku v hodnotě celkem 21.712.808,01 Kč, aktiva žalovaného z majetku, jež náležel do SJM, mají hodnotu celkem 38.150.423,59 Kč. Rozdíl těchto částek (jenž je způsobem především hodnotou [právnická osoba]) dělený dvěma činí 8.218.807,79 Kč. S odkazem na § 742 odst. 1 písm. b) o. z. je k této částce nutné připočítat polovinu investice pod položkou 23 (812.500 Kč), polovinu investice z majetku v SJM do výlučného vlastnictví žalovaného v podobě hodnoty pozemků zaniklých pozemkovou úpravou (529.686,77 Kč, viz bod 19 odůvodnění) a naopak odečíst polovinu z hodnoty společných závazků existujících ke dni zániku manželství vůči [státní instituce] (1.518.530,50 Kč, viz bod 54 odůvodnění) a také polovinu výdajů spojených na udržení majetku v podobě nákladů na opatrování koní (988.589,59 Kč, viz bod 32 odůvodnění). Výsledná částka 7.053.874,47 Kč představuje hodnotu vypořádacího podílu, tedy toho, co je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na dorovnání shodného podílu účastníků na majetku náležejícího do zaniklého SJM. S ohledem na výši této částky soud postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil k její úhradě lhůtu delší, než standardní třídenní. 69 V projednávané věci bylo řízení s ohledem na objem aktiv skutkově značně komplikované. Doba řízení korespondovala intenzivní snaze soudu a avizované snaze účastníků vyřešit spor dohodou, k jejímuž uzavření ale nakonec nedošlo. I když žalobkyně byla v řízení často pasivní a na celou řadu výzev a poučení soudu reagovala se zpožděním nebo vůbec, lze říci, že žádný z účastníků neobhajoval takový procesní postoj, který by řízení neúměrně zatížil a který by bylo možné hodnotit jako obstrukční. Oba účastníci v řízení uplatňovali i taková tvrzení, s nimiž nakonec neuspěli. Soud mezi účastníky rozdělil ten majetek, který účastníci označili a u kterého soud uzavřel, že náležel do zaniklého SJM; při tom vycházel z rovnosti podílu účastníků. Otázku nákladů řízení soud posoudil podle aktuální judikatury (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3066/2014 nebo 22 Cdo 4602/2015) a při aplikaci § 142 odst. 2 o. s. ř. uzavřel, že zde není prostor pro přiznání náhrady nákladů řízení jednomu z účastníků proti druhému. 70 V řízení vznikly státu náklady v podobě proplaceného znalečného v celkové výši 170.852 Kč. Soud tyto náklady rozdělil s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. a s ohledem na výsledek řízení rovným dílem mezi oba účastníky.

Poučení