6 C 133/2020 - 690

Rubrum

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 5 437 093,38 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 859 443,62 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 859 443,62 Kč od 6. 7. 2018 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 3 577 649,76 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 500 000 Kč od 6. 7. 2018 do zaplacení 9 % ročně z částky 318 389 Kč od 12. 8. 2018 do zaplacení 9 % ročně z částky 1 768 428,30 Kč od 9. 9. 2018 do zaplacení 9,75 % ročně z částky 990 832,46 Kč od 6. 1. 2019 do zaplacení.

III. Řízení se zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 1 768 428,30 Kč od 9. 9. 2018 do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku 246 863,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 2. 7. 2020 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 5 437 093,38 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že mezi stranami byla dne 15. 5. 2017 uzavřena smlouva o dílo č. [číslo] (dále „[jméno FO]“) ve znění dodatku č. [číslo] ze dne 16. 5. 2018, kterou byl založen závazek žalobkyně jako zhotovitele provést pro žalovanou jako objednatele stavbu dle projektové dokumentace zpracované [jméno FO] a závazek žalované za dílo zaplatit cenu ve výši 21 255 091,59 Kč bez DPH, tedy 24 443 355,33 Kč vč. DPH. Fakturace měla být prováděna podle skutečně provedených prací dle výkazu výměr po písemném odsouhlasení objednatelem se splatností 30 dnů od přijetí. Dílo žalobkyní řádně provedené bylo zkolaudováno dne 24. 9. 2018 a žalované předáno dne 17. 12. 2018. Za období červenec 2017 – duben 2018 bylo žalobkyní žalované fakturováno celkem 17 845 631,54 Kč, tato částka byla i zaplacena. Poté žalobkyně postupně fakturovala celkovou částku 5 437 093,38 Kč - fakturou č. [číslo] na částku 2 359 443,62 Kč se splatností 5. 7. 2018 (potvrzena technickým dozorem), fakturou č. [číslo] na částku 318 389 Kč se splatností 11. 8. 2018, fakturou č. [číslo] na částku 1 768 428,30 Kč se splatností 8. 9. 2018 a fakturou č. [číslo] na částku 990 832,46 Kč se splatností 5. 1. 2019 (potvrzena jednatelem žalované). Uvedené faktury byly žalovanou přijaty a nebyly nijak rozporovány (žalovaná nepostupovala dle čl. V odst. 1 SoD). Žalovaná celkovou částku 5 437 093,38 Kč neuhradila, a to přes opakované upomínky.

2. Podáním ze dne 13. 8. 2020 (č.l. 59) vzala žalobkyně zpět žalobu do co úroku z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 1 768 428,30 Kč od 9. 9. 2018 do zaplacení. Pokud jde o toto částečné zpětvzetí žaloby, postupoval soud dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil. Protože ke zpětvzetí došlo dřív než začalo jednání, nebylo třeba zjišťovat stanovisko protistrany (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.).

3. Podáním ze dne 17. 12. 2020 (č.l. 111 – 112) žalobkyně doplnila, že v průběhu provádění díla docházelo ze strany žalované k velkému množství požadavků na změny oproti původní projektové dokumentaci, což mělo vliv na termín předání díla; množství změn zároveň komplikovalo řádnou kontrolu provádění díla. Konkrétně se jednalo o změnu dispozice 1. PP, které mělo být obyvatelné z jedné poloviny, na žádost objednatele bylo realizováno jako obyvatelné v celém půdorysu, s čímž byly spojeny vícepráce (nové založení stavby podkopáním a zajištěním stavební jámy v těsné blízkosti komunikace) zahrnuté do Dodatku č.

1. Další významnou změnou bylo podbetonování základů zbylé části domu těsně před dokončením domu na základě požadavku žalované na snížení výškové úrovně zpevněných ploch; o způsobu provedení bylo rozhodnuto až dne 20. 7. (zřejmě) 2018. Zdržení v délce 1 měsíc bylo způsobeno prodlením žalované s osazením plynoměru (nebylo možno položit podlahy z důvodu vysoké vlhkosti betonu, který nebylo možno vytápěním vysušit).

4. Žalovaná podala proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu odpor (č.l. 63) odůvodněný podáním ze dne 28. 9. 2020 (č.l. 66 – 70) a navrhla, aby žaloba jako nedůvodná byla zamítnuta. Obrana žalované, uplatňovaná postupně v jednotlivých jejích podáních, spočívala v tvrzení, že v průběhu zhotovování stavby žalobkyně se žalovanou prakticky nekomunikovala a nerespektovala pokyny objednatele, dílo nebylo provedeno řádně dle projektu, což žalovaná opakovaně namítala, žalovaná zároveň původně zpochybňovala, že by došlo k řádnému předání a převzetí díla (byť v tomto směru se její stanovisko v průběhu řízení měnilo). Žalované nezbylo, než přesto objekt zprovoznit a přes existenci vad začít v omezeném režimu užívat pro zajištění potřeb bydlení seniorů, a to i s ohledem na dotační podmínky. Zhotovitelem nebyl dodržen termín dokončení stavby dle Dodatku č. 1 stanovený na 31. 8. 2018. Technický dozor na stavbě měl být pro žalovanou prováděn společností [právnická osoba] v průběhu zhotovování stavby bylo zjištěno, že dozor nebyl prováděn v souladu s oprávněnými zájmy žalované (odsouhlasení neprovedených výkonů) a bylo nutné zavést zvýšenou kontrolu výkonu dozoru ze strany jednatele žalované; žalovaná zpochybnila oprávnění TDS k odsouhlasení faktury č. [číslo]. Zhotovitelem nebyl řádně veden stavební deník, nebylo tak možno do něj zaznamenávat námitky a připomínky objednatele a žalovaná tak byla nucena činit prostřednictvím výzev, na které však nebylo žalobkyní reagováno. Žalovaná dopisem ze dne 11. 9. 2019 vyzvala žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 664 287 Kč dle čl. XIV.1 SoD z důvodu prodlení zhotovitele s předáním dokončeného díla za období 1. 9. 2018 – 18. 12. 2018; uvedenou částku žalovaná v rámci řízení uplatnila, aniž by žalobou uplatněný nárok jakkoli uznávala, k započtení. Jediná změna stavby byla promítnuta do Dodatku č. 1 (změny v dispozici 1. PP – navýšení ceny díla o 1 400 000 Kč, posunutí termínu dokončení na 31. 8. 2018), tvrzení žalobkyně o velkém množství změn dle požadavků žalované oproti původní projektové dokumentaci označila žalovaná za nepravdivé, k nedodržení termínu provedení díla došlo výlučně z důvodů na straně žalobkyně (podání ze dne 8. 3. 2021 - č.l. 155 – 158). Podáním ze dne 17. 10. 2023 (č.l. 428 – 431) námitku započtení žalovaná omezila na částku 2 639 844 Kč odpovídající tvrzenému nároku na zaplacení této smluvní pokuty za období 1. 9. 2018 – 17. 12. 2018)

5. Podáním ze dne 18. 12. 2021 (č.l. 298) žalovaná uplatnila vzájemným návrhem nárok na zaplacení částky 10 396 000 Kč představující smluvní pokutu za prodlení zhotovitele s odstraněním 46 vytknutých vad díla v období od 18. 12. 2018 – 31. 8. 2019; vady byly žalobkyni vytýkány postupně v průběhu provádění díla a následně v rámci Protokolu o předání a převzetí díla ze dne 18. 12. 2018. K zaplacení uvedené částky ve smyslu čl. XIV.4 SoD byla žalobkyně vyzvána dopisem ze dne 11. 9. 2019. Vady nebyly dosud ani částečně odstraněny. Řízení o vzájemném návrhu bylo vyloučeno k samostatnému řízení usnesením ze dne 7. 12. 2023, č.j. [spisová značka].

6. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

7. Na základě žádosti ze dne 14. 10. 2016 (ve spise MěÚ [adresa] bylo vydáno dne 15. 12. 2016 pod sp. zn. [spisová značka] rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení ve vztahu ke stavbě – Stavební úprava, nástavba, přístavba, změna užívání stavby na pečovatelský bytový dům [adresa]. s právní mocí ke dni 17. 1. 2017.

8. Dne 15. 5. 2017 byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo [anonymizováno] (č.l. 7 – 14) ve znění dodatku ze dne 16. 5. 2018 (č.l. 15 – 16), kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou nejpozději do 31. 8. 2018 zhotovit stavbu dle projektové dokumentace zpracované [jméno FO] a žalovaná se za uvedené dílo zavázala uhradit cenu ve výši 21 255 091,59 Kč bez DPH, tedy 24 443 355,33 Kč vč. DPH. Podle čl. V.1 SoD měla být fakturace prováděna ve fakturách podle skutečně provedených prací podle výkazu výměr, které musí být písemně odsouhlaseny objednatelem; dle čl. V.8 se uvedené pravidlo vztahuje v plné míře i na konečný daňový doklad. Daňový doklad musí být též doložen listinami, které budou prokazovat oprávněnost vyfakturovaných položek. Dle čl. VI měl být soupis skutečně provedených prací předkládán technickému dozoru stavebníka ke kontrole před vystavením faktury. Přílohou každé z faktur měl být zjišťovací protokol obsahující údaj o celkové ceně díla, dosud fakturované ceně díla, aktuálně fakturované ceně díla a zbývající (dosud nefakturované) ceně díla.

9. V průběhu realizace stavby došlo na základě žádosti žalované ze dne 27. 3. 2018 (ve spise MěÚ [adresa]), odůvodněné nezájmem o komerční prostor a jeho pronájem, k vydání rozhodnutí o změně stavby před dokončením (rozhodnutí MěÚ [adresa], odboru výstavby a územního plánování, ze dne 9. 4. 2018, č.j. [spisová značka], ve spise MěÚ [adresa]), spočívající v tom, že oproti původnímu plánu přibude jeden byt v 1.PP mimo režim MMR, zároveň v 1. PP vznikne společenská místnost pro klienty bytového domu a jejich návštěvy (průvodní zpráva ve složce PD ke změně stavby před dokončením). Podle obsahu souhrnné technické zprávy (ve složce PD ke změně stavby před dokončením) dojde změnou stavby ke změně světlé výšky 1. PP na 3,08m s tím, že další světlá výška v bytových místnostech nesmí klesnout pod 2,6m. V 1.PP oproti původnímu projektu dojde ke změně dispozice, zvětšení světlé výšky na 3,08m a změně počtu a velikosti otvorů. Původně uvažovaný komerční prostor cukrárny byl nahrazen společenskou místností, dále vzniknul bezbariérový byt vyřazený z čerpání dotace. S ohledem na špatný stav stávajících stropních konstrukcí byly naplánovány částečné dobetonávky nevhodných železobetonových konstrukcí stropu. Rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením nabylo právní moci dne 12. 4. 2018.

10. Dodatkem č. [číslo] ze dne 16. 5. 2018 (č.l. 15 – 16) došlo ke změně předmětu plnění v návaznosti na změnu stavby před dokončením dle rozhodnutí MěÚ [adresa], odboru výstavby a územního plánování, ze dne 9. 4. 2018, č.j. [spisová značka], v důsledku čehož došlo ke změně ujednání o celkové ceně díla na částku 24 443 355,33 Kč vč. DPH (dle rozpočtu k tomuto dodatku č.l. 264, 272 – 273) a změně termínu dokončení s tím, že stavba bude dokončena a předána objednateli do 31. 8. 2018.

11. Mezi žalovanou jako příkazcem a společností [právnická osoba]. jako příkazníkem byla dne 15. 2. 2017 uzavřena příkazní smlouva (č.l. 433 – 436), kterou se příkazník zavázal pro příkazce, na jeho účet a jeho jménem obstarat technický dozor stavebníka a další investorsko-inženýrské činnosti při realizaci předmětné stavby. Na základě této příkazní smlouvy se příkazník mj. zavázal prověřit dodavatelské faktury, zkontrolovat věcnou a cenovou správnost a úplnost podkladů k fakturování, jejich soulad s podmínkami uvedenými ve smlouvách, kontrolovat faktury v návaznosti na skutečně provedené práce a potvrdit souhlas s provedením úhrady.

12. Městským úřadem [adresa] byl dne 24. 9. 2018, č.j. [spisová značka] (č.l. 17 – 18, spis MěÚ [adresa]) vydán na základě žádosti žalované ze dne 7. 9. 2018 (spis MěÚ [adresa]) kolaudační souhlas s užíváním stavby – Stavební úprava, nástavba, přístavba, změna užívání stavby na pečovatelský bytový dům [adresa], s tím, že závady bránící vydání tohoto souhlasu na základě zjištění učiněných při závěrečné kontrolní prohlídce dne 21. 9. 2018 byly ke dni 24. 9. 2018 odstraněny, schváleny byly rovněž nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentace. Závěrečné kontrolní prohlídky dne 21. 9. 2018 se účastnil jednatel žalované [jméno FO] a technický dozor investora [právnická osoba]. – Ing. [jméno FO] (protokol o průběhu závěrečné kontrolní prohlídky - spis MěÚ [adresa]), z jejich strany nebyly vzneseny žádné námitky proti vydání kolaudačního souhlasu po odstranění zjištěných vad spočívajících předložení souhlasu HZS s užíváním stavby a revizní zprávy k užívání výtahu.

13. Dne 18. 12. 2018 bylo ukončeno přejímací řízení ve vztahu ke stavbě [adresa] (č.l. 19 – 21, č.l. 76 - 78); v rámci protokolu o předání a převzetí díla účastníci prohlásili, že předávající předává a přejímající přebírá dílo včetně souvisejících dokladů a dokumentace, a to s výhradou vad uvedených v samostatném protokolu (č.l. 21 – 22). Za objednatele je protokol o předání a převzetí podepsán jednatelem žalované [jméno FO], za zhotovitele [jméno FO] – stavbyvedoucím.

14. Fakturou ze dne 5. 6. 2018 č. [číslo] (č.l. 40) požadovala žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 051 690,10 Kč bez DPH (2 359 443,62 Kč vč. DPH) dle připojeného výkazu výměr za stavební práce (č.l. 40 - 44). K faktuře je připojen výkaz výměr pro stavební práce (č.l. 42 - 44), faktura obsahuje souhlas s jejím proplacením udělený společností [právnická osoba]., technickým dozorem stavebníka.

15. Fakturou ze dne 12. 7. 2018 č. [číslo] (č.l. 45) požadovala žalobkyně po žalované zaplacení částky 276 860 Kč bez DPH (318 389 Kč vč. DPH) dle připojeného výkazu výměr za stavební práce (č.l. 45 - 49). K faktuře je připojen výkaz výměr pro stavební práce (č.l. 47 - 49), který není odsouhlasen objednatelem, ani technickým dozorem stavebníka, souhlas s proplacením není připojen ani na samotné faktuře.

16. Fakturou ze dne 9. 8. 2018 č. [číslo] (č.l. 23) požadovala žalobkyně po žalované zaplacení částky 1 537 763,74 Kč bez DPH (1 768 428,30 Kč vč. DPH) dle připojeného výkazu výměr za stavební práce, elektroinstalaci v bytech a elektroinstalaci ve společných prostorech (č.l. 23 – 29). K faktuře jsou připojeny výkazy výměr pro stavební práce (č.l. 25 – 27), elektroinstalaci v bytech (č.l. 28) a elektroinstalaci ve společných prostorech (č.l. 29), žádný z nich není odsouhlasen objednatelem, ani technickým dozorem stavebníka, souhlas s proplacením není připojen ani na samotné faktuře.

17. Fakturou ze dne 6. 12. 2018 č. [číslo] (č.l. 30) požadovala žalobkyně po žalované zaplacení částky 615 055,03 Kč bez DPH (990 832,46 vč. DPH) dle připojeného výkazu výměr za stavební práce, elektroinstalaci v bytech a elektroinstalaci ve společných prostorech (č.l. 30 - 39). Na faktuře je připojen podpis u údaje o převzetí s datem 7. 12. 2018, souhlas s proplacením ze strany technického dozoru stavebníka připojen není. K faktuře připojené soupisy provedených prací a výkazy výměr nejsou potvrzeny objednatelem ani technickým dozorem.

18. Ministerstvem pro místní rozvoj bylo rozhodnuto o změně ve vztahu k poskytnutí dotace v návaznosti na rozhodnutí o změně stavby a uzavření dodatku č. [číslo]; realizace projektu měla dle rozhodnutí trvat nejpozději do 30. 9. 2018 (č.l. 81 – 82). Za porušení rozpočtové kázně – nedodržení termínu realizace projektu byl žalované Finančním úřadem pro [Anonymizováno] stanoven odvod do státního rozpočtu ve výši 228 000 Kč (protokol ze dne 25. 8. 2020 č.l. 96 – 98, platební výměr č.l. 102), tento byl následně snížen na částku 171 000 Kč (rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství č.l. 615 – 630).

19. Dopisem ze dne 30. 4. 2019 (č.l. 82, dodejka č.l. 85) oznámila žalovaná Ministerstvu pro místní rozvoj, že s ohledem na vady díla a nedodržení termínu jeho dokončení ze strany zhotovitele bylo vypracováno vyúčtování (č.l. 83 – 84), které zhotovitel odmítá, dohoda není možná; financování akce nebylo dokončeno. Za nedodržení financování akce byl žalované Finančním úřadem pro [Anonymizováno] stanoven odvod do státního rozpočtu 342 000 Kč (protokol ze dne 25. 8. 2020 č.l. 96 – 98, platební výměr č.l. 102).

20. Dopisem ze dne 24. 7. 2018 (č.l. 72), doručeným do datové schránky žalobkyně tentýž den (dodejka datové zprávy č.l. 73), oznámila žalovaná žalobkyni, že byl za účasti TDS proveden soupis vad, na které žalovaná upozorňovala, ale dosud nebyly odstraněny. Vystavovány jsou faktury za práce, které ještě nebyly provedeny. Z důvodu realizace díla v rozporu s projektovou dokumentací, smlouvou a technologickými postupy byly pozastaveny další platby. Žalobkyně byla vyzvána k provedení plateb subdodavatelům. E-mailem z téhož dne (č.l. 73) byl žalobkyni zaslán soupis vad namítaných k tomuto dni (č.l. 74).

21. Dopisem ze dne 22. 3. 2019 (č.l. 50) vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení celkové částky 5 437 093,38 Kč (součet dílčích částek dle faktur shora – odst. č. 14 - 17 odůvodnění) s tím, že stavba byla žalobkyní provedena v souladu s uzavřenou smlouvou ve znění dodatku, fakturováno bylo dle závazných rozpočtů. Žalovanou namítané vady a nedodělky obsažené v příloze k zápisu o předání a převzetí díla ze dne 17. 12. 2018 nemají vliv na provozování objektu. Zároveň žalobkyně vyčíslila penále za neuhrazené faktury. Požadavek žalobkyně byl odmítnut žalovanou dopisem ze dne 30. 4. 2019 (č.l. 80 – 81), a to v podstatě se shodnou argumentací, která byla z její strany uplatňována v tomto řízení. Opětovně byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky 5 437 093,38 Kč dopisem ze dne 31. 5. 2019 (č.l. 51 – 52) a předžalobní upomínkou ze dne 11. 12. 2019 (č.l. 53).

22. Žalobkyně zaslala žalované dne 14. 12. 2018 (e-mail č.l. 539) realizační rozpočet dle skutečnosti, podle kterého činila cena díla částku 26 218 620,03 Kč (č.l. 540 – 541), e-mailem ze dne 10. 1. 2019 (č.l. 536) pak realizační rozpočet dle skutečnosti po úpravě, podle kterého činila skutečná cena díla částku 25 895 485,09 Kč (č.l. 537 – 538). Přílohou dopisu ze dne 1. 4. 2019 (č.l. 72) zaslala žalobkyně žalované návrh dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 15. 5. 2017 (č.l. 220 – 242), vycházející z realizačního rozpočtu po úpravě ze dne 10. 1. 2019, který se týkal termínu dokončení stavby (do 18. 12. 2018) a změny ceny za dílo (25 895 485,09 Kč) s tím, že k navýšení ceny a prodloužení termínu došlo v důsledku žalovanou vyvolaných změn, které jsou zachyceny v zápisech z kontrolních dnů; tento dodatek uzavřen pro nesouhlas žalované nebyl.

23. Dopisem ze dne 11. 9. 2019 (č.l. 93) vyzvala žalovaná žalobkyni k zaplacení částky 2 664 287 Kč představující smluvní pokutu dle čl. XIV. 1 SoD z důvodu prodlení zhotovitele s předáním dokončeného díla v období 1. 9. 2018 – 18. 12. 2018 (109 dnů prodlení, 0,1% z dohodnuté ceny díla ve výši 24 443 355,33 Kč). Dopisem z téhož dne žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 10 396 000 Kč představující smluvní pokutu dle čl. XIV. 4 SoD za prodlení zhotovitele s odstraněním 46 (blíže nespecifikovaných) vytnutých vad za období 18. 12. 2018 – 31. 8. 2019 (1 000 Kč za každou vadu, prodlení 226 dnů) – č.l.

94. Výzvy byly žalobkyni doručeny do datové schránky dne 13. 9. 2019 (dodejka do DS č.l. 94). Zaplacení obou smluvních pokut žalobkyně odmítla dopisem ze dne 20. 9. 2019 (č.l. 95).

24. Podle § 2610 o.z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla.

25. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

26. Podle § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

27. Původním tvrzením žalované bylo, že dosud nedošlo k řádnému předání a převzetí díla, když dle čl. X.1 SoD si strany dohodly, že dílo bude předáno na místě samém, o tom se zavazují obě strany sepsat samostatný zápis o předání a převzetí, podepsaný oprávněným zástupcem zhotovitele, technickým dozorem a zástupcem objednatele oprávněným jednat ve věci provádění stavby. V souvislosti s předáním a převzetím předmětného díla byl dne 18. 12. 2018 sepsán protokol (č.l. 19 – 21), obsahující prohlášení, že předávající (žalobkyně) předává a přejímající (žalovaná) přebírá s výhradou vad uvedených v samostatném protokolu dílo včetně souvisejících dokladů a dokumentace. Za žalobkyni byl protokol podepsán [jméno FO], stavbyvedoucím, za žalovanou pak jejím jednatelem, z čehož žalovaná dovozovala, že ujednání dle čl. X.1 SoD dodrženo nebylo. Je pravdou, že na protokolu není připojen podpis technického dozoru investora, ze strany žalované bylo zároveň zpochybňováno oprávnění [jméno FO] jednat při předání díla za žalobkyni, když jednatel žalobkyně se předání měl odmítnout zúčastnit přes opakované výzvy, uvedené skutečnosti však dle názoru soudu přesto nevedou k závěru, že k předání díla nedošlo. Ze znění čl. X.1 SoD nelze dovodit, že podpis protokolu o předání a převzetí díla v písemné formě byl podmínkou předání a převzetí díla a že by tak existence takového protokolu představovala hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 799/2009). Dle předmětného smluvního ujednání sice měl být o předání a převzetí sepsán zápis, ten však představuje pouze důkaz o předání a převzetí, nikoli podmínku předání díla (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1505/2013).

28. V daném případě žalovaná dílo dne 18. 12. 2018 převzala, byť s výhradami (č.l. 21 – 22), převzetí potvrdil statutární orgán žalované, a proto nemůže být v rozporu se závěrem o jeho převzetí skutečnost, že na protokole ze dne 18. 12. 2018 není připojen v rozporu s čl. X.1 SoD podpis technického dozoru investora (ten se předání neúčastnil, když investorem nebyl přizván – svědek Ing. [jméno FO]). Předmět díla byl již před tím zkolaudován (kolaudační souhlas ze dne 24. 9. 2018 č.l. 17 – 18), zároveň je žalovanou dlouhodobě užíván, přičemž na základě těchto skutečností lze učinit závěr o tom, že předmět díla byl způsobilý sloužit svému účelu (pokud by to tak nebylo, žalovaná by nepochybně k převzetí díla nepřistoupila). Žalovaná ostatně v průběhu řízení své tvrzení o tom, že k předání díla dosud nedošlo, upravila, předání nadále nerozporovala, naopak sama datem 18. 12. 2018, který je uveden v protokole o předání a převzetí, omezila v rámci námitky započtení uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení termínu předání dokončeného díla. Ve smyslu § 2605 odst. 1 o.z. je tak třeba dílo považovat za dokončené. Protože bylo zároveň předáno, dle § 2604 o.z. je třeba jej považovat za provedené, v důsledku čehož podle § 2610 o.z. došlo ke vzniku nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla (ve výši dosud nezaplacené průběžnými platbami).

29. Od vzniku nároku na zaplacení ceny díla je třeba odlišovat otázku splatnosti této ceny. Ujednání o splatnosti ceny díla (jednotlivých průběžných plateb i platby závěrečné) obsažené v mezi účastníky uzavřené smlouvě o dílo neumožňuje vázat okamžik splatnosti na provedení díla. Za včasné splnění dluhu ve smyslu ust. § 1958 odst. 1 o.z. je třeba považovat splnění dluhu v dohodnuté splatnosti; ačkoli dle obsahu smlouvy byla splatnost v konečném důsledku závislá na vůli žalobkyně coby věřitele, neboť byla odvozena od vystavení a doručení faktury, je třeba ji přesto považovat za ve smlouvě určenou (dohodnutou) – rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 5241/2007. Jako podmínku nutnou pro vznik oprávnění žalobkyně fakturovat za provedené práce jak průběžně, tak i po převzetí díla, stanovily strany v čl. V SoD písemné odsouhlasení skutečně provedených prací ze strany objednatele. Důsledkem formální vady fakturace, za kterou smlouva výslovně označuje absenci příloh, je dle tohoto smluvního ujednání přerušení běhu lhůty splatnosti do doby odstranění formálních vad faktury.

30. Z výše uvedeného smluvního ujednání je zřejmé, že fakturováno mělo být žalobkyní podle skutečně provedených prací dle výkazu výměr písemně odsouhlasených žalovanou. Smlouva tak stanoví povinnost žalované – objednatele zaplatit žalobkyni – zhotoviteli cenu těch prací, které objednatel písemně odsouhlasil. Takové ujednání nebrání zhotoviteli vystavit fakturu před (či bez) odsouhlasení fakturovaných prací objednatelem, faktura se však bez tohoto odsouhlasení nemůže stát splatnou, do odsouhlasení prací se zhotovitel jejich zaplacení domáhat nemůže. Nelze zároveň přisvědčit žalobkyni, pokud se domnívá, že při absenci součinnosti žalované ve vztahu k odsouhlasení provedených prací by přes jejich provedení nebyla žalobkyně oprávněna nikdy fakturovat cenu za provedení těchto prací; v tomto směru lze odkázat na ustanovení § 161 odst. 3 o.s.ř. umožňující rozhodnutím soudu chybějící prohlášení vůle nahradit (v rámci takového řízení by byla předběžně řešena otázka, zda objednatel odmítá odsouhlasit provedené práce oprávněně).

31. Žalobkyni nelze přisvědčit ani v tom směru, že žalovaná žádnou z faktur, z nichž plnění představuje předmět tohoto řízení, nerozporovala, a to s ohledem na obsah dopisu žalované ze dne 24. 7. 2018 (č.l. 72 z druhé strany), ve kterém žalovaná upozorňuje na pozastavení plateb především z důvodu fakturace za práce, které nejsou dosud provedeny; uvedená informace je zároveň datována po vystavení faktury [číslo] a [číslo], ale před vystavením dalších dvou faktur [číslo] a [číslo]. Žalovaná rovněž žádnou z předmětných faktur nepředložila k proplacení úvěrující bance, jak se domnívala žalobkyně (zpráva ČS a.s. č.l. 533), ani na MMR (jak je zřejmé ze spisu MMR, k proplacení v rámci dotace byly předloženy a z dotace proplaceny faktury č. [číslo], [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] a [číslo], vrácena a následně proplacena z úvěru byla faktura č. [číslo], ve všech případech tedy faktury odlišné od těch vztahujících se k žalobou uplatněnému nároku).

32. Z faktur, jimiž žalobkyně dokládala svůj v řízení uplatněný nárok, obsahuje odsouhlasení provedených prací pouze faktura č. [číslo] (č.l. 40), na které je v souladu s čl. V odst. 1 SoD odsouhlasení provedených prací technickým dozorem investora s dovětkem „souhlasím s proplacením“; svědek Ing. [jméno FO] potvrdil, že podpis na faktuře potvrzuje odsouhlasení soupisu prací, na faktuře je připojen i podpis jednatele žalované. Nelze přisvědčit žalované, pokud uváděla, že technický dozor investora nebyl oprávněn k odsouhlasení provedených prací; v tomto směru soud odkazuje na čl. VI SoD, podle kterého právě jemu měly být soupisy provedených prací ke kontrole předkládány, a na čl. II odst. 1 písm. n) příkazní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba]. (č.l. 433 – 435), podle kterého byl příkazník (TDI) oprávněn prověřit dodavatelské faktury, zkontrolovat věcnou a cenovou správnost a úplnost podkladů pro fakturování, jejich soulad s podmínkami uvedenými ve smlouvách, kontrolovat faktury v návaznosti na skutečně provedené práce a potvrdit souhlas s provedením úhrady. Žalovaná současně netvrdila, že by příkazní smlouva byla vypovězena před tím, než byl souhlas s proplacením faktury č. [číslo] ze strany TDI učiněn, s tím, že povinnosti příkazníka trvají dosud. Ze zápisu z kontrolního dne č. [číslo] (č.l. 135) se zároveň podává, že žalovaná souhlasila s proplacením faktury z měsíce června 2018, dohodu v tomto směru při kontrolním dnu učiněnou potvrdil při svém výslechu svědek Ing. [jméno FO]. V kontextu se závěrem o aktivní účasti jednatele žalované [jméno FO] v průběhu realizace stavby (odst. č. 33 odůvodnění) se jeví jako účelové tvrzení žalované, že kontrolní dny probíhaly z velké části bez její účasti, přičemž o jejich konání se žalovaná dozvěděla až v souvislosti se zasláním zápisu č. 12; svědek Ing. [jméno FO] pak v této souvislosti vypověděl, že bez zástupců žalované nikdy jednáno nebylo.

33. Žalovaná relevantním způsobem potvrdila soupis prací tvořících podklad pro fakturaci částky 2 359 443,62 Kč, nebylo se tak namístě zabývat podrobným zkoumáním, zda fakturované práce skutečně provedeny byly, a to s ohledem na smluvní ujednání čl. V.1 SoD. V řízení bylo zároveň prokázáno, že na základě dohody stran (ing. [jméno FO] – „určitě tam byli pánové, co tady sedí, všichni“) byly v průběhu realizace stavby fakturovány i dosud neprovedené práce, a to s ohledem na potřebu prostavět do konce r. 2017 celou na rekonstrukci poskytnutou dotaci, i když stavět se začalo až v květnu nebo červnu 2017 (svědek Ing. [jméno FO]), kvůli pravidlům proplácení dotací (proplácení pouze položek uvedených v původně ministerstvu předloženém rozpočtu) nezbylo než se souhlasem všech fakturovat dopředu, „podepisovalo se to na nějaký objem prací“ (svědek Ing. [jméno FO]), „změny po zahájení stavby nebyly zadministrovány, profakturovalo se to tak, aby hodnota prací odpovídala“ (svědek [jméno FO]. Pro závěr o existenci této dohody a účasti žalované na ní svědčí i samotnou žalovanou tvrzená skutečnost, že za provedení fasády bylo žalobkyní fakturováno už v listopadu 2017, ačkoli provedena byla až v květnu 2018 (podání ze dne 8. 3. 2021, č.l. 155 – 158); i bez specializovaných odborných znalostí nemohla žalovaná přehlédnout, že fasáda není dosud realizována, přesto došlo z její strany k úhradě. V rozporu s tvrzením o absenci podrobné kontroly průběhu stavby ze strany jednatele žalované [jméno FO] pak je výpověď svědkyně [jméno FO], která uvedla, že „konzultovala věci s p. [jméno FO], který byl na stavbě denně“, svědek [jméno FO] vypověděl, že většinou komunikoval s investorem – p. [jméno FO], svědek [jméno FO] uvedl, že projektovat se začalo po dohodě s p. [jméno FO], který „byl znalý v této oblasti“, s p. [jméno FO] si vyměňoval „mrtě mailů, řešili spoustu věcí po telefonu“, jednatele žalované označil za stavaře, ohledně potřeby změn na stavbě volal statikovi jednatel žalované (svědek Ing. [jméno FO]), což je v rozporu s účastnickou výpovědí jednatele žalované, pokud uváděl, že se chodil jen občas dívat a v průběhu řízení se prezentoval v podstatě jako laik, který se realizace stavby zpočátku prakticky neúčastnil. Pokud žalovaná proplatila již na podzim 2017 fakturu za mj. zhotovení fasády za situace, kdy nebyla ještě dokončena hrubá stavba, je zřejmé, že se tak dělo na základě dohody s ní, jednatele žalované zároveň, ač se v průběhu řízení stavěl do pozice neznalé osoby, lze jednoznačně považovat za odborníka, který se procesu realizace díla účastnil velmi aktivně.

34. Na závěru o existenci dohody o fakturaci „podle objemu provedených prací“ nemění nic ani skutečnost, že v návaznosti na výzvu MMR o doložení soupisu provedených prací ve vztahu ke dvěma fakturám předloženým k proplacení (č. [číslo] a [číslo], jednatel žalované [jméno FO] žádal Ing. [jméno FO] o předkládání položkových soupisů prací, nikoli pouze souhrnných soupisů bez položek (č.l. 459 – 460). Pokud pak jednatel žalované [jméno FO] e-mailem ze dne 17. 5. 2018 (č.l. 463) žádá Ing. [jméno FO] o potvrzení rozpočtu a skutečně provedených prací, činil tak dle názoru soudu v důsledku skutečnosti, že v návaznosti na množství změn na stavbě (svědci [jméno FO], [jméno FO] Ing. [jméno FO], Ing. [jméno FO]) a s tím související dohodu o způsobu fakturace (odst. č. 33 odůvodnění), sám nebyl schopen posoudit, zda je v souladu s dohodou fakturováno na „aktuální objem prací“. Uvedený závěr podporuje obsah e-mailu Ing. [jméno FO] (č.l. 463), kde uvádí, že v průběhu stavby byly jednatelem žalované objednávány práce bez jeho vědomí, průběh stavby označil za nestandardní; jako svědek pak vypověděl, že s ohledem k množství změn se nebyl schopen bez pana [jméno FO] k těmto vyjádřit, současně konstatoval nedostatek součinnosti investora, když ve vztahu k těmto změnám nebyly předávány dostatečné podklady (shodně dopis ze dne 18. 6. 2019 – č.l. 91).

35. Pravdivým není tvrzení žalované o způsobu potvrzování faktur schválených k proplacení. V tomto směru žalovaná tvrdila (č.l. 66 – 70), že ke každé faktuře byl přiložen průvodní list a soupis provedených úkonů podepsaný TDI a jednatelem [jméno FO]. K tomuto tvrzení žalovaná předložila kopii faktury č. [číslo] s tímto průvodním dopisem (č.l. 89, shodně č.l. 514 – 515), k této faktuře náležející výkaz výměr je však podepsán pouze za zhotovitele (č.l. 517 – 520). Přesto byla faktura předložena k proplacení prostřednictvím úvěru (zpráva ČS a.s. č.l. 533). Prostřednictvím úvěru byla proplacena rovněž faktura č. [číslo] (č.l. 506), ačkoli tato je podepsána pouze za zhotovitele a byť byl k této vyhotoven průvodní list (č.l. 508), soupis provedených prací není podepsán žádným z dotčených subjektů (č.l. 509 – 513). Tvrzení žalované o tom, že ke všem odsouhlaseným fakturám byl připojen průvodní dopis pak není podpořeno ani obsahem spisu MMR; tento průvodní list není připojen k faktuře č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], ani [číslo]. Byť tak tento dokument tvoří přílohu některých faktur (č. [číslo] – č.l. 505, č. [číslo] – č.l. 508, č. [číslo] – č.l. 515, č. [číslo] – č.l. 524), nelze uzavřít, že by byl vyhotoven vždy, jak tvrdila žalovaná. Z obsahu těchto (buď prostřednictvím dotace nebo úvěru) proplacených faktur je zároveň zřejmé, že jejich předložení k proplacení ze strany žalované nebránila případně absence tohoto průvodního dopisu, ani (některého) z podpisů na faktuře nebo soupisu provedených prací. Účastníky uzavřená smlouva zároveň podmiňuje možnost fakturace odsouhlasením soupisu provedených prací objednatelem prostřednictvím TDI, nikoli vyhotovením a podpisem další listiny (průvodního listu).

36. Právě proto, že fakturovány byly dle dohody stran i práce dosud neprovedené, ve spojení s množstvím změn oproti původní projektové dokumentaci, je třeba považovat dodržení ujednání čl. V odst. 1 SoD za klíčové, a to nikoli pouze ve vztahu k průběžným fakturám, ale i k faktuře konečné, ostatně čl. V odst. 8 SoD vztahuje pravidla průběžné fakturace i na konečný daňový doklad. Uvedené pravidlo představuje stranami ujednaný prostředek ochrany objednatele ve vztahu k zaplacení částky odpovídající skutečně (s přihlédnutím k veškerým změnám a specifikům průběžné fakturace) provedeným pracím. Ochranu zhotovitele před neoprávněným odmítnutím odsouhlasení hodnoty odpovídající skutečně provedeným pracím pak představuje právě řízení dle § 161 odst. 3 o.s.ř., jak je již uvedeno výše (odst. č. 30 odůvodnění).

37. Podmínky fakturace dle čl. V odst. 1 SoD byly splněny ve vztahu k částce 2 359 443,62 Kč, přičemž nárok na její zaplacení se stal splatným k datu ve faktuře uvedenému – 5. 7. 2018, důvod pro posunutí termínu splatnosti není dán; na uvedeném závěru nemění nic skutečnost, že za žalovanou není podepsán průvodní list k této faktuře (č.l. 462), jak je vysvětleno v odst. č. 35 odůvodnění. Nárok na zaplacení částky 2 359 433,62 Kč byl proto shledán důvodným. Bez významu ve vztahu k tomuto závěru je skutečnost, že (další) dva stejnopisy této faktury podpis jednatele žalované neobsahují (v přílohách žalované); svědek Ing. [jméno FO] v této souvislosti vypověděl, že běžně se faktury předávají ve 4 stejnopisech.

38. Žádná z dalších faktur podmínky fakturace vymezené v čl. V odst. 1 SoD nesplňuje. Faktury č. [číslo] a [číslo] nejsou potvrzeny v žádném rozsahu objednatelem ani technickým dozorem investora, nelze je proto považovat za splatné (odst. č. 30 odůvodnění). Faktura č. [číslo] osahuje podpis ve vztahu k jejímu převzetí jednatelem žalované, připojený soupis provedených prací není odsouhlasen objednatelem ani jeho technickým dozorem a splnění podmínek dle čl. V odst. 1 SoD tak dovodit nelze. Splatnost nároků na zaplacení ceny prací fakturovaných těmito fakturami proto nemohla dosud nastat; z tohoto důvodu nezbylo než žalobu co do částky 3 077 649,76 Kč včetně úroku z prodlení zamítnout, aniž by se soud zabýval tím, zda práce, které měly být prostřednictvím fakturovaných částek zaplaceny, byly skutečně provedeny (v tomto směru žalobkyní navrhovaný důkaz znaleckým posudkem nebyl proveden pro nadbytečnost). Hodnotit pak není třeba důkazy žalobkyní předložené k jednotlivým provedeným pracím a dodávkám (speciální založení objektu – fotografie č.l. 269 – 271 a 376 – 378, výkaz výměr č.l. 268, fotografie č.l. 376 - 378).

39. Důsledkem skutečnosti, že ne všechny faktury, resp. soupisy provedených prací, byly odsouhlaseny investorem, je závěr o tom, že v odpovídajícím rozsahu není nárok na zaplacení ceny díla splatný, nikoli vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované (není naplněna žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, jak jsou uvedeny v ust. § 2991 odst. 2 o.z., žalobkyně plnila na základě smlouvy se žalovanou, a to i ve vztahu k následným změnám předmětu plnění (o tom, že v průběhu provádění díla docházelo k velkému množství změn oproti původní PD, a to na základě žádostí žalované, vypověděli svědci [jméno FO], Ing. [jméno FO], Ing. [jméno FO]). Bez významu ve vztahu k závěru o tom, že nárok v celkové výši 3 077 649,76 Kč není dosud splatný, je skutečnost, že dílo bylo zkolaudováno a je žalovanou již dlouhodobě užíváno či zda má žalovaná předmětné faktury v účetnictví (nebyl tak prováděn pro nadbytečnost žalobkyní navrhovaný důkaz účetními výkazy žalované).

40. Proti žalobou uplatněnému nároku uplatnila žalovaná podáním ze dne 28. 9. 2020 (č.l. 69) námitku započtení ve smyslu § 98 o.s.ř. co do částky 2 664 287 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s předáním dokončeného díla v období 1. 9. 2018 – 18. 12. 2018; podáním ze dne 17. 10. 2023 (č.l. 428 – 431) pak tuto námitku žalovaná omezila na částku 2 639 844 Kč odpovídající tvrzenému nároku na zaplacení této smluvní pokuty za období 1. 9. 2018 – 17. 12. 2018.

41. Žalobkyně se započtení bránila s tím, že uplatnění smluvní pokuty za pozdní předání díla je v daném případě v rozporu s dobrými mravy. Byla to žalovaná, kdo vyvolal potřebu dalších prací, v době po uzavření dodatku č. 1 nastaly z důvodů na straně žalované změny stavby, dohoda byla taková, že k narovnání díla dojde až nakonec (z hlediska finančního i časového). V zájmu žalované bylo, aby stavba pokračovala a mohl být splněn termín kolaudace stanovený v dotačních podmínkách. Žalobkyně v pracích pokračovala v dobré víře v poctivý přístup žalované na základě ústní dohody se žalovanou, když obdobná dohoda byla žalovanou dodržena i v případě uzavření dodatku č. 1 (tento pokrýval rovněž změny nastalé již před jeho uzavřením). Podáním ze dne 16. 4. 2024 (č.l. 562 – 563) žalobkyně navrhla, aby smluvní pokuta byla soudem moderována do výše škody, která žalované porušením smlouvy ze strany žalobkyně vznikla. Návrh na moderaci žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná v rámci námitky započtení uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty za pozdní předání díla od 1. 9. 2018 do 18. 12. 2018 v částce 2 639 844 Kč; za zpoždění v délce trvání 3,5 měsíců byla uplatněna smluvní pokuta odpovídající více než 10% ceny díla. Stavba byla kolaudována již 24. 9. 2018, již tehdy tak byla objednateli předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu, žalovaná jej však převzít odmítla. Skutečná škoda žalované vznikla maximálně ve výši 228 000 Kč na odvodu za porušení rozpočtové kázně z důvodu překročení termínu realizace. K porušení smluvních podmínek a tím ke vzniku nároku na smluvní pokutu významně přispěla žalovaná; žalobkyně naopak tím, že práce nezastavila, přestože nedošlo ke smluvnímu zakotvení víceprací, přispěla k tomu, že nedošlo k dalšímu navyšování škody v podobě sankcí od poskytovatele dotace.

42. Ve vztahu k námitce započtení byl zjištěn tento skutkový stav.

43. Termín dokončení a předání stavby podle rozhodnutí o změně stavby před dokončením vydaného MěÚ [adresa], odbor výstavby a územního plánování ze dne 9. 4. 2018, č.j. [spisová značka], byl stanoven dohodou stran na 31. 8. 2018 (dodatek č. 1 č.l. 15 – 16). Tím došlo z důvodu změn co do vymezení předmětu díla dle původní smlouvy ze dne 15. 5. 2017 ke stanovení pozdějšího termínu dokončení díla.

44. Podle obsahu protokolu o předání a převzetí předmětu díla (č.l. 19 – 21) bylo přejímací řízení skončeno dne 18. 12. 2018; žalobkyně ostatně předání a převzetí díla žalovanou právě ke dni 18. 12. 2018 tvrdila. Současně, byť žalovaná zpočátku zpochybňovala samotné předání a převzetí díla, nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním dokončeného díla dle čl. XIV.1 [jméno FO] omezila datem 17. 12. 2018, nepochybně vycházejíc ze skutečnosti, že ke dni 18. 12. 2018 k předání a převzetí díla došlo.

45. Podle čl. XIV.1 SoD (č.l. 13) je-li zhotovitel v prodlení s předáním dokončeného díla (čl. III.1), zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z ceny díla vč. DPH za každý započatý den prodlení.

46. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

47. Žalobkyně v průběhu řízení tvrdila, že mezi stranami byla v návaznosti na zásadní změnu v předmětu díla nastalou po uzavření dodatku č. 1 (po 16. 5. 2018), spočívající v nutnosti podchycení obvodové stěny a podbetonování do nižší výškové úrovně v návaznosti odrytí základové spáry v důsledku snížení výškové úrovně zpevněných ploch u domu o 40 cm, uzavřena dohoda o posunutí termínu předání dokončeného díla, toto tvrzení však neprokázala. V této souvislosti vypověděl svědek [jméno FO], že druhý dodatek se měl týkat narovnání peněz, dohoda v průběhu stavby byla, že „se bude dělat a pak na závěr se to narovná poslední fakturou“, že by se dohoda měla týkat i posunutí termínu dokončení díla, neuvedl. Svědek Ing. [jméno FO] vypověděl, že na konci byl celý objekt zaměřen a finálně položkově zpracován, aby to odpovídalo skutečně vynaloženým nákladům, dohodu ohledně změny termínu zhotovení v návaznosti na změny stavby nepotvrdil. Svědek [jméno FO] – vedoucí stavební výroby žalobkyně uvedl, že změny na stavbě nebyly administrovány, nebyl na to čas, „takže se to profakturovalo s tím, že objem prací a jejich hodnota, byla … v souladu“. Byť svědek [jméno FO] uvedl, že jednotlivé změny na stavbě měly časový důsledek (2 – 3 měsíce), neuváděl, že by se tato skutečnost nějak konkrétně projevila v dohodě stran o změně termínu dokončení, pouze vypověděl, že žalobkyně požádala o dodatek kvůli termínu a ceně díla až následně, o dodatku č. 2 hovořil jako prostředku pro narovnání stavby podle skutečnosti s ohledem na to, že v zájmu možnosti pokračovat ve stavbě byly fakturovány neprovedené práce, když změny nebylo možné řádně administrovat kvůli vážnému dopadu do termínu dokončení (objednatel s tím souhlasil), tedy z hlediska finančního. V souladu s tvrzením žalobkyně o tom, že dohodnuto bylo i dodatečné posunutí termínu dokončení, není ani, pokud svědek [jméno FO] vypověděl, že ze strany technického dozoru investora bylo trváno na dodržení termínu dokončení do 31. 8. (shodně zápisy z KD č. 21 – 23 č.l. 133 – 135). Tento svědek zároveň vypověděl, že dohody o změnách stavby byly uzavírány „postupně jak to běželo“ na stavbě v rámci kontrolního dne; opět ani v této souvislosti neuváděl, že by byla zároveň řešena otázka změny termínu dokončení díla, když dle jeho výpovědi byla specifikována změna, odhad jejího dopadu do ceny a ujednáno mělo být, že se to „potom dá dohromady“. Uzavření dohody o změně termínu dokončení nepotvrdila v rámci výpovědi ani svědkyně [jméno FO] – rozpočtářka žalobkyně. Rovněž svědek Ing. [jméno FO] vypověděl, že na konci stavby mělo proběhnout vyrovnání stavby a uzavřen dodatek, který vyřeší „odpočty a přípočty“, dodatkem č. 2 měla být napravena cena podle skutečnosti. Z uvedeného je zřejmé, že ze strany žalobkyně nebylo prokázáno uzavření dohody, kterou by byl opětovně posunut termín dokončení díla v návaznosti na změnu v jeho předmětu nastalou po uzavření dodatku č. 1; žalobkyně ostatně sama následně uvedla, že k dohodě jako takové v tomto směru nedošlo (str. 8 protokolu o jednání ze dne 14. 3. 2024, shodně vypověděl i její jednatel při svém účastnickém výslechu). Protože žalobkyně nesplnila povinnost předat žalované dokončené dílo do 31. 8. 2018, ode dne 1. 9. 2018 se dostala se splněním této povinnosti do prodlení a žalované vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. XIV.1 SoD.

48. Na uvedeném závěru nemění nic ani skutečnost, že stavba byla již ke dni 24. 9. 2018 zkolaudována. V době kolaudace nebyly hotové vnitřní podlahové krytiny (svědek [jméno FO]), nebyly nainstalovány ani zařizovací předměty do koupelen (ing. [jméno FO]), o nutnosti provedení dalších prací v době po kolaudaci vypověděl rovněž jednatel žalobkyně při svém účastnickém výslechu, nelze tak v té době dovodit vznik povinnosti žalované jako objednatele dílo převzít, ze skutečnosti, že stavba byla způsobilá vydání rozhodnutí o povolení jejího užívání z hlediska stavebních předpisů, nelze dovozovat dokončení díla ve smyslu § 2605 odst. 1 o.z. a tím vznik povinnosti žalované k převzetí, byť s výhradami (§ 2605 odst. 1 věta druhá o.z.).

49. Skutečnosti tvrzené žalobkyní ve vztahu k důvodům, pro které nebyl z její strany dodržen dodatkem č. 1 dohodnutý termín dokončení a předání stavby, nejsou pro vznik nároku žalované na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním dokončeného díla rozhodné. Byť lze na základě provedeného dokazování přisvědčit žalobkyni, že na základě požadavku žalované došlo k významné změně díla nedlouho před sjednaným termínem jeho dokončení (zápisy z kontrolních dnů č. 20 a 21, výslechy svědků [jméno FO] [jméno FO] Ing. [jméno FO]), s čímž mohla být spojena faktická nemožnost dokončení díla včas, bez dalšího prokázání víceprací nelze považovat za současné prokázání odložení termínu předání díla. Sjednání změny smlouvy o dílo co do vymezení předmětu díla, tedy sjednání víceprací, v sobě nezahrnuje i dohodu o stanovení jiného (pozdějšího) termínu dokončení díla. Samotné sjednání či provedení případných víceprací nevede samo o sobě bez dalšího (automaticky) k odložení termínu dokončení díla, na který byla ve smlouvě vázána sankce v podobě smluvní pokuty (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 897/2015).

50. Pokud žalobkyně namítala rozpor žalovanou uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty s dobrými mravy s tím, že to byla výhradně žalovaná, kdo svým jednáním zapříčinil porušení smlouvy ze strany žalobkyně spočívající v nedodržení sjednaného termínu předání dokončeného díla (byla to právě ona, kdo vyvolal potřebu dalších prací a tím i prodloužení potřebné doby provádění díla), žalobkyně se pouze snažila požadavkům žalované vyhovět, pokračovala v zájmu žalované ve stavbě tak, aby mohlo dojít ke kolaudaci, to vše s důvěrou v poctivý přístup žalované, uvedený názor žalobkyně soudem sdílen není. K porušení povinnosti žalobkyně včas předat dokončené dílo dle smlouvy došlo v důsledku jejího lehkovážného postupu, kdy prováděla činnosti nad rámec původní smlouvy (byť nepochybně na základě dohody se žalovanou), aniž by důsledně trvala rovněž na dohodě ohledně posunutí termínu dokončení díla; jak sama žalobkyně uvádí, žalovaná měla zájem na dokončení stavby v souladu s pravidly poskytnuté dotace, lze proto předpokládat, že v případě podmínění pokračování v provádění stavby by měla zájem i na uzavření potřebného dodatku. Pokud žalobkyně spoléhala na pozdější dohodu se žalovanou, je třeba takový její postup označit za lehkomyslný; žalobkyně je zároveň podnikatelem v oboru a jako takové jí není namístě přiznávat zvýšenou ochranu. Okolnosti porušení smluvní povinnosti žalobkyně pak byly soudem vzaty v potaz v souvislosti s úvahami o moderaci smluvní pokuty.

51. Podle § 2050 o.z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

52. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

53. Podle závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, „přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 ObčZ se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné“. Velký senát tímto rozhodnutím opustil závěry dosavadní rozhodovací praxe přijaté při výkladu zák. č. 513/1991 Sb, obchodního zákoníku, ve vztahu k ustanovení § 301; nadále je třeba pojímat moderaci smluvní pokuty dle § 2051 o.z. nikoli jako nástroj obsahové kontroly přiměřenosti ujednání, východiskem se naopak stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu s cílem zajistit, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta nepřiměřená. Právo dlužníka domáhat se moderace zároveň zůstává nedotčeno i v případě, že pohledávka na zaplacení smluvní pokuty je uplatněna jako protipohledávka při započtení (jak v dané věci učinila žalovaná prostřednictvím námitky započtení). Závěr o tom, zda smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, je ponechán na uvážení soudu, kterému je pouze uloženo přihlédnout při moderaci k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost snížení smluvní pokuty je limitována výší škody z porušení povinnosti vzniklé do doby rozhodnutí.

54. Dle shora citovaného rozhodnutí je při posuzování (ne)přiměřenosti nároku na smluvní pokutu potřeba nejprve určit, jakou funkci měla konkrétní sjednaná smluvní pokuta plnit. V daném případě bylo v čl. XIV.1 SoD ujednáno, že je-li zhotovitel v prodlení s předáním dokončeného díla (čl. III odst. 1), zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z ceny díla včetně DPH za každý započatý den prodlení (SoD č.l. 7 – 14). Dodatkem č. 1 k SoD (č.l. 15 – 16), kterým byl termín dokončení a předání díla, původně sjednaný na 30. 6. 2018, posunut na 31. 8. 2018, došlo zároveň ke změně ujednání o ceně díla, která byla nově stanovena na 24 443 355,33 Kč vč. DPH. Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s předáním dokončeného díla tak byla sjednána ve výši 24 443,36 Kč denně.

55. Ve smyslu výše citovaného rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 se soud nejprve zabýval zjištěním, jakou funkci měla v daném případě smluvní pokuta plnit. Z obsahu SoD se podává, že dílo bude objednatelem částečně financováno z podpory poskytnuté ze strany Ministerstva pro místní rozvoj (uvedené je zřejmé z ujednání o nutnosti prostavění státní podpory ve výši 11 400 000 Kč do 30. 11. 2017, stejně jako z čl. XVIII. SoD zakotvujícího povinnost zhotovitele poskytnout informace a dokumentaci související s realizací projektu kontrolním orgánům). Za uvedené situace bylo možno v době sjednání smluvní pokuty předvídat možný vznik škody v souvislosti s nedodržením termínu realizace sjednaného s poskytovatelem podpory; s ohledem na absenci práva věřitele na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje (§ 2050 o.z.) tak lze v daném případě usuzovat primárně na paušalizační funkci sjednané smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla zároveň sjednána ve formě denní sazby s tím, že výše nároku na ni je přímo úměrná délce trvání porušení smluvní pokutou zajištěné povinnosti (prodlení zhotovitele s předáním dokončeného díla), je tak zřejmé, že smluvní pokuta byla sjednána i jako sankční, když od určitého okamžiku by její výše přesáhla při jejím sjednání předvídatelnou škodu. Za převažující je soudem považována funkce paušalizační, vyšší váhu při posouzení (ne)přiměřenosti nároku na smluvní pokutu je proto třeba dát okolnostem, které se váží právě k této funkci smluvní pokuty.

56. Dle § 2050 o.z. právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou věřitel nemá, zároveň požadovat smluvní pokutu může, aniž by mu porušením utvrzené povinnosti škoda vznikla (§ 2048 odst. 1 o.z.). Smyslem paušalizační smluvní pokuty je vyhnout se sporu o náhradu škody, je tak zřejmé, že v případě paušalizační smluvní pokuty musí být jednou z rozhodujících okolností pro úvahu o nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu výše vzniklé škody (na rozdíl od situace, kdy smluvní pokuta by byla sjednána jako čistě sankční). Rozsah škody, kterou věřitel utrpěl v důsledku porušení utvrzené smluvní povinnosti zásadně určuje míru, v jaké byl narušen jeho zájem.

57. Žalovaná návrh na moderaci smluvní pokuty za nedodržení termínu předání dokončeného díla odmítala (č.l. 569 – 571); pokud jde o škodu žalované vzniklou v důsledku porušení povinnosti žalobkyně předat dokončené dílo ve sjednané době, tvrdila žalovaná škodu ve výši 171 000 Kč na odvodu za porušení rozpočtové kázně spočívající v nedodržení termínu ukončení realizace akce, ve výši 342 000 Kč na odvodu za porušení rozpočtové kázně spočívající v nedodržení termínu ukončení financování akce, v částce 422 028 Kč zaplacené žalovanou na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, v částce 50 000 Kč za právní zastoupení a účetní úkony a v částce 150 000 Kč představující nerealizované nájemné za období 1. 10. 2018 – 31. 12. 2018.

58. Žalobkyně učinila podáním ze dne 1. 8. 2024 (č.l. 665) nesporným tvrzení žalované, že pozdním předáním díla došlo na její straně ke ztrátě zisku na nájemném za dobu 3 měsíců v celkové částce 150 000 Kč.

59. Za porušení rozpočtové kázně – nedodržení termínu realizace projektu byl žalované Finančním úřadem pro [Anonymizováno] stanoven odvod do státního rozpočtu ve výši 228 000 Kč (protokol ze dne 25. 8. 2020 č.l. 96 – 98, platební výměr č.l. 102). Rozhodnutím odvolacího orgánu byl odvod za nedodržení termínu ukončení realizace původně vyměřený ve výši 228 000 Kč snížen na 171 000 Kč (rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství č.l. 615 – 630). Částka 171 000 Kč byla žalovanou zaplacena dne 30. 11. 2020 (č.l. 587, 588).

60. Za nedodržení termínu ukončení financování akce byl žalované Finančním úřadem pro [Anonymizováno] stanoven odvod do státního rozpočtu 342 000 Kč (protokol ze dne 25. 8. 2020 č.l. 96 – 98, platební výměr č.l. 102); výše tohoto odvodu nebyla rozhodnutím odvolacího finančního ředitelství změněna (č.l. 615 – 630).

61. Jak je uvedeno výše, smyslem paušalizační smluvní pokuty je vyhnout se složitému sporu o náhradu škody, v rámci posuzování přiměřenosti nároku na zaplacení smluvní pokuty tak není namístě trvat na prokázání konkrétní výše škody, která poškozenému porušením smluvní pokutou zajištěné povinnosti vznikla. Pokud však má být výše vzniklé škoda základním kritériem v rámci úvah o nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu a zároveň limitem případné moderace smluvní pokuty, není možné se posouzení žalovanou tvrzené škody zcela vyhnout (zejména ve vztahu k příčinné souvislosti s porušením utvrzené smluvní povinnosti žalobkyně a celkové výši škody).

62. Pojem škody je vykládán jako újma nastalá v majetkové sféře poškozeného, která je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem (penězi).

63. Žalovaná tvrdila, že v příčinné souvislosti s porušením smluvní pokutou utvrzené povinnosti žalobkyně předat dokončené dílo včas jí vznikla škoda v celkové výši 1 135 028 Kč (podrobně v odst. č. 57 odůvodnění tohoto rozsudku), takový závěr však na základě provedeného dokazování učinit nelze.

64. Prokázáno bylo, že v důsledku nedodržení termínu realizace akce [adresa], který byl stanoven do 30. 9. 2018, přičemž za ukončení realizace se považuje podepsání protokolu o předání a převzetí díla (k čemuž došlo dne 18. 12. 2018), byla žalované za prodlení v délce 4 započatých měsíců vyměřena správcem daně sankce – odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 1,5% z poskytnuté dotace ve výši 11 400 000 Kč, tedy v částce 171 000 Kč. Pokud byla správcem daně žalované vyměřena další sankce – odvod do státního rozpočtu ve výši 342 000 Kč za nedodržení termínu ukončení financování, stanoveného na 30. 4. 2019, nelze uzavřít, že by se jednalo o částku, k jejímuž zaplacení žalované vznikla povinnost v důsledku nedodržení sjednaného termínu předání dokončeného díla a tedy v důsledku porušení smluvní povinnosti žalobkyně utvrzené předmětnou smluvní pokutou, tato částka je zároveň součástí částky zaplacené žalovanou na odvodech za porušení rozpočtové kázně s připočtením penále ve výši 764 028 Kč (vyrozumění o výši nedoplatku č.l. 589, výpis z účtu č.l. 589 – 590). Stejný závěr je třeba učinit ve vztahu k částce 422 028 Kč představující penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně za období 2. 10. 2018 – 16. 8. 2021 (platební výměr č.l. 608) a částce 10 671 Kč představující toto penále za období 17. 8. 2021 – 2. 11. 2021 (platební výměr č.l. 605 – 607, výpis z účtu č.l. 590). Vznik těchto platebních povinností již není možno spojovat s porušením povinnosti žalobkyně k včasnému předání dokončeného díla, jeho příčinou je skutečnost, že žalovaná nerespektovala platební výměr, kterým jí byl odvod za porušení rozpočtové kázně vyměřen, penále bylo navíc minimálně zčásti vyměřeno za prodlení se zaplacením částky 342 000 Kč. Na uvedeném závěru nemění nic ani skutečnost, že se žalovaná snažila o změnu platebního výměru prostřednictvím odvolání (č.l. 642 – 644), tedy dle svého tvrzení činila maximum pro minimalizaci škody. Na základě těchto úvah soud uzavřel, že v důsledku prodlení žalobkyně s předáním dokončeného díla byla žalovanou vynaložena částka 171 000 Kč, kterou je tak třeba považovat za škodu jí vzniklou v příčinné souvislosti s porušením smluvní pokutou utvrzené smluvní povinnosti žalobkyně.

65. Pokud jde náklady na právní zastoupení ve výši 50 000 Kč, o kterých žalovaná rovněž tvrdila, že vznikly v důsledku porušení předmětné smluvní povinnosti ze strany žalobkyně, ani v tomto případě nelze učinit závěr o tom, že celá tato částka byla žalovanou vynaložena v příčinné souvislosti s prodlením žalobkyně. Otázka prodlení žalované s předáním dokončeného díla je jen jednou z mnoha částí právního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou vyplývajícího z předmětné smlouvy o dílo. Souvislost s prodlením žalobkyně tak nelze dovodit ve vztahu k částce 18 150 Kč (faktura č.l. 581), kdy byla právním zástupcem požadována záloha na zastoupení při řešení vzájemných práv a povinností ze smlouvy o dílo, k částce 18 150 Kč (faktura č.l. 582), vynaložené v souvislosti se zastoupením žalované v řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno] a k částce 18 150 Kč (faktura č.l. 583) za posouzení nároků zhotovitele a zpracování (blíže nespecifikovaného) stanoviska. Naopak za náklady na právní zastoupení vzniklé v souvislosti s prodlením žalobkyně je třeba považovat částku 18 150 Kč (faktura č.l. 584) – uplatnění nároků na zaplacení smluvní pokuty z důvodu porušení smluvních povinností zhotovitele + příprava písemného stanoviska k výzvě MMR, minimálně z části částku 12 100 Kč (faktura č.l. 585) – zpracování stanovisek MMR a částku 12 100 Kč (faktura č.l. 586) za zastoupení v daňovém řízení vyvolaném porušením rozpočtové kázně. Na základě těchto skutečností soud uzavřel, že na nákladech za právní zastoupení v souvislosti s prodlením žalobkyně vynaložila žalovaná částku cca 40 000 Kč a v tomto rozsahu jí tak vznikla škoda (výši škody není třeba zjišťovat zcela přesně, jak již je vysvětleno v odst. č. 61 odůvodnění tohoto rozsudku).

66. Žalovaná dále tvrdila ušlý zisk z nerealizovaného nájemného za období 1. 10. 2018 – 31. 12. 2018 ve výši 150 000 Kč; uvedenou skutečnost učinila žalobkyně nespornou. Na základě této nesporné skutečnosti soud uzavřel, že žalované vznikla v důsledku prodlení žalobkyně s předáním dokončeného díla škoda ve výši 150 000 Kč.

67. Při posuzování (ne)přiměřenosti žalovanou uplatněného nároku na smluvní pokutu je poměřován nárok na tuto smluvní pokutu v žalovanou uplatněné výši 2 639 844 Kč, odpovídající období 1. 9. 2018 – 17. 12. 2018, a škoda na straně žalované prokazatelně vzniklá v důsledku porušení smluvní pokutou zajištěné povinnosti žalobkyně. Na základě výše uvedených skutečností soud uzavřel, že tato škoda vzniklá na straně žalované nepřesáhla částku 365 000 Kč; konstatovat je třeba výrazný nepoměr, když nárok na smluvní pokutu představuje více než sedminásobek žalované vzniklé škody.

68. Bez významu při hodnocení přiměřenosti nároku na smluvní pokutu nejsou ani okolnosti, za kterých k porušení smluvní pokutou utvrzené povinnosti žalobkyně došlo. Dodatkem č. 1 došlo k posunutí termínu předání dokončeného na 31. 8. 2018, dílo bylo žalobkyní předáno dne 18. 12. 2018, tedy o více než 3 měsíce později (konkrétně o 109 dnů). Tvrzením žalobkyně bylo, že změnou stavby, která nastala po 16. 5. 2018 (po uzavření Dodatku č. 1) bylo snížení úrovně zpevněných ploch u domu o 40 cm, v důsledku čehož muselo dojít k podchycení obvodové stěny a podbetonování v nezámrzné hloubce, to vše těsně před termínem dokončení stavby. Uvedené skutečnosti měly vést k uzavření Dodatku č. 2, v rámci kterého mělo dojít k „narovnání stavby“; sama žalobkyně uváděla (č.l. 187), že dodatek č. 2 (č.l. 220 – 242) byl z její strany připraven, žalovanou však nebyl akceptován.

69. Na stavbu byla vypracována pouze projektová dokumentace pro územní řízení a stavební povolení (svědci [jméno FO], Ing. [jméno FO], [jméno FO] s tím, že tato bude následně dopracována, k čemuž ale v plném rozsahu nedošlo z důvodu problémů při placení projekční kanceláři, dílčí části dopracovával statik (svědci Ing. [jméno FO], Ing. [jméno FO]). V průběhu realizace stavby zároveň od jejího počátku s ohledem na charakter rekonstruované budovy (stavba stará kolem 100 let, u které nelze předem předvídat, co kde je, sondy dopředu dělány nebyly, ani být nemohly – svědek Ing. [jméno FO], potřeba změn byla zjištěna až po odhalení konstrukcí – svědek Ing. [jméno FO]) docházelo k velkému množství změn oproti původní dokumentaci, v důsledku zjištění ohledně nedobrého stavu konstrukce (svědek Ing. [jméno FO], ing. [jméno FO]) již bezprostředně po zahájení stavby bylo rozhodnuto o odstranění části stávajícího stropu 1.PP a 1.NP a části obvodového zdiva v 1.NP a 1.PP (zápis z KD č. 1 č.l. 113), řešila se změna konstrukce stropů a statika ocelového schodiště (svědek Ing. [jméno FO]), v průběhu stavby se vyskytly práce, se kterými se nepočítalo, což stavbu zdržovalo (svědek [jméno FO]). Změny byly vyvolány žalovanou (změna dispozice 1.PP) nebo charakterem a stavem rekonstruované budovy (potřeba stržení některých stropů) – svědci [jméno FO], Ing. [jméno FO]. Změny nastalé v průběhu stavby – železobetonové stropy, změna ocelového schodiště včetně výškové návaznosti na zpevněnou plochu, rozšíření suterénu a s tím související pažení, opěrná zeď – byly řešeny statikem přímo pro žalovanou, které byly práce statika s tím spojené také účtovány (svědek Ing. [jméno FO]). Bylo dohodnuto, že změny se budou řešit na stavbě a následně bude provedena změna před dokončením stavby [jméno FO]). Na žádost investora – žalované (svědek Ing. [jméno FO], Ing. [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO]) došlo ke změně v dispozici 1.PP, když zde byl původně plánovaný komerční prostor s výškou stropu 2,64 m nahrazen společenskou místností a bytem, přičemž na žádost investora došlo ke snížení podlahy na světlost 3m (světlá výška se zvedala, protože původně se prostor jevil jako neútulný, investor požadoval, aby „prostory byly vzdušnější“ – svědek Ing. [jméno FO]). To vyvolalo obnažení základu, nutnost podchycení stěny a kompletní snížení venkovního terénu (svědci [jméno FO], Ing. [jméno FO], Ing. [jméno FO]), práce na výkopu podlah byly zároveň náročné s ohledem na druh materiálu, předělat bylo v té souvislosti třeba také rozvody odpadů z důvodu změny sklonu (svědek Ing. [jméno FO]) i elektřiny, topení, plynu a vody (svědek ing. [jméno FO]). Tyto změny byly podkladem pro uzavření Dodatku č. 1, kterým došlo jednak ke změně ujednání o ceně díla a zároveň k posunutí termínu předání dokončeného díla.

70. Byť tyto okolnosti mohly mít vliv na průběh stavby, nelze k nim v souvislosti s posouzením přiměřenosti nároku na smluvní pokutu přihlížet s ohledem na uzavření dodatku č. 1 ze dne 16. 5. 2028, kterým k posunutí termínu dokončení díla došlo a veškeré do té doby nastalé změny způsobilé ovlivnit termín dokončení v rámci dodatku byly (nebo alespoň měly být) zohledněny. Za relevantní ve vztahu k přiměřenosti nároku na smluvní pokutu za nedodržení (dodatkem č. 1 sjednaného) termínu předání dokončeného díla je tak možno považovat pouze skutečnosti nastalé po 16. 5. 2018.

71. Zásadní změnou stavby nastalou po 16. 5. 2018 bylo snížení zpevněných ploch o 40 cm ve spodní části objektu směrem na parkoviště z popudu investora (svědek [jméno FO], a to cca měsíc před sjednaným termínem dokončení (shodně svědek Ing. [jméno FO] – řešení výšky podlahy suterénu bylo řešeno skoro na konci v letním období, svědek Ing. [jméno FO] – ke konci stavby se řešilo dochycení baráku, protože byl odkopaný na úroveň základové spáry, „pan [jméno FO] jezdil na bagru, … snížil celý dvůr, odkryl základy půlky baráku až na základovou spáru, … část domu se musela znovu podkopat po částech a podlít betonem, bylo to v červenci – srpnu 2018“); v důsledku snížení nivelity terénu došlo k odhalení základů a musela být odkopána druhá polovina objektu tak, aby bylo zajištěno jejich uložení v nezámrzné hloubce. Uvedené činnosti se projevily na termínu plnění v rozsahu 2 – 3 měsíců (svědek [jméno FO]), svědek [jméno FO] odhadoval potřebu více než 2 měsíců práce navíc.

72. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že na základě požadavků žalované došlo v době po uzavření Dodatku č. 1 SoD k významné faktické změně díla, a to nedlouho před jeho dokončením (potřeba okopání a podchycení základů v důsledku snížení zpevněných ploch o 40 cm), uvedené vyplývá jednak ze zápisu z KD č. 20 a 21, o vzniku víceprací nedlouho před sjednaným termínem dokončení díla vypověděli shodně svědci [jméno FO], Ing. [jméno FO], Ing. [jméno FO], [jméno FO], práce navíc si vyžádaly více než 2 měsíce (svědek [jméno FO], [jméno FO]). Byť tato skutečnost nemá vliv na závěr o prodlení žalobkyně s předáním dokončeného díla a tím na vznik nároku žalované na zaplacení smluvní pokuty, jak je již vysvětleno výše (odst. č. 49 odůvodnění tohoto rozsudku), jedná se o okolnost, která musela být brána v potaz při posuzování přiměřenosti nároku na smluvní pokutu. V řízení bylo prokázáno, že nedlouho před dokončením stavby došlo k její významné změně spočívající ve snížení okolního terénu, tato skutečnost vyplývá z výslechů prakticky všech vyslechnutých svědků, které jsou zároveň v souladu se zápisy z KD č. 20 a 21, žalovanou předložené fotografie (č.l. 487 – 490) pak tento závěr nevyvracejí; v důsledku tohoto snížení vznikla potřeba víceprací v rozsahu 2 – 3 měsíců. Žalobkyně zároveň přes absenci písemného smluvního zakotvení těchto prací nepřistoupila k jejich zastavení vycházejíc z předpokladu následného narovnání stavby po jejím ukončení, a to v zájmu nepřekročení termínu realizace při vědomí dotačních souvislostí. Uvedená skutečnost by jistě musela být brána v potaz při posouzení nároku na náhradu škody, když vyloučit není možno závěr o spoluzavinění žalované na skutečnosti, že termín předání a převzetí díla a tím i termín realizace akce nebyly dodrženy. Uvedená skutečnost pak sice nepředstavuje důvod pro odepření nároku na smluvní pokutu, ale je třeba ji považovat za okolnost svědčící o jeho nepřiměřenosti.

73. Ačkoli dohoda o posunutí termínu předání dokončeného díla mezi stranami v návaznosti na změnu díla nastalou po 16. 5. 2018 uzavřena nebyla (odst. č. 49 odůvodnění), odhlédnout nelze od skutečnosti, že změny díla vznikající prakticky od počátku jeho realizace byly „pokryty“ souhrnně až dodatkem č. 1 ze dne 16. 5. 2018, ačkoli k jejich faktické realizaci docházelo postupně již dříve. Hlavní změnou v tomto směru byla změna dispozice 1. PP, ve vztahu ke které bylo vydáno rozhodnutí o změně stavby před dokončením ze dne 12. 4. 2018, sama žalovaná ale v podání ze dne 17. 10. 2023 – č.l. 428 – 431 uvedla, že výkony s touto změnou související byly zhotovitelem provedeny v období mezi koncem r. 2017 a měsícem únorem 2018, tedy před promítnutím těchto změn do změny ujednání o celkové ceně díla a posunutí termínu předání dokončeného díla v rámci Dodatku č.

1. Za nepravdivou je pak v tomto směru třeba označit výpověď jednatele [jméno FO], pokud v rámci ní uvedl, že k realizaci této změny došlo v dubnu 2018. Skutečnost, že dodatkem č. 1 bylo ve vztahu k termínu předání dokončeného díla reagováno na změny nastalé před jeho podepsáním, což mohlo vést žalobkyni k předpokladu, že obdobně bude postupováno i ve vztahu ke změnám nastalým po podpisu tohoto dodatku, tak byla soudem vzata v potaz při posuzování přiměřenosti nároku žalované na předmětnou smluvní pokutu.

74. S ohledem na závěr o významném nepoměru mezi nárokem na smluvní pokutu a žalované vzniklé škody s přihlédnutím k dalším okolnostem, za kterých k porušení smluvní pokutou zajištěné povinnosti došlo (odst. č. 68 - 73 odůvodnění tohoto rozsudku) dospěl soud k závěru, že nárok na smluvní pokutu je v daném případě nepřiměřený s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti a je tak namístě jej moderovat ve smyslu § 2051 o.z.

75. Spodní hranicí pro snížení smluvní pokuty dle § 2051 o.z. je v důsledku porušení smluvní pokutou zajištěné povinnosti vzniklá škoda, výše vzniklé škody je důležitým kritériem při posouzení přiměřenosti nároku na smluvní pokutu, u níž převažuje paušalizační funkce (jako tomu bylo v tomto případě). Jak je již zároveň ale uvedeno výše, s ohledem na způsob stanovení smluvní pokuty lze dovodit, že do určité míry měla v daném případě funkci rovněž sankční (odst. č. 55 odůvodnění). Důsledkem porušení smluvní pokutou utvrzené povinnosti žalobkyně nebyl pouze vznik škody tak, jak byla specifikována výše, toto porušení vyvolalo pro žalovanou nutnost řešení vzniklé situace, a to jak vůči MMR z hlediska dotačních souvislostí, tak např. vůči zájemcům o pronájem bytu v předmětném domě. I tyto souvislosti, nemající přímý dopad do vzniku škody na straně žalované, je třeba dle názoru soudu zohlednit. Za přiměřený nárok na smluvní pokutu pak soud považuje s ohledem na zjištěný zásah do zájmů žalované a s přihlédnutím ke všem okolnostem daného případu (jak byly popsány shora) nárok na zaplacení částky 500 000 Kč; zaplacením smluvní pokuty v uvedené výši dle názoru soudu dojde ke spravedlivému vypořádání vztahu mezi účastníky vzniklého v důsledku porušení touto smluvní pokutou utvrzené povinnosti žalobkyně.

76. Nárok na smluvní pokutu v celkové výši 2 639 844 Kč byl žalovanou v tomto řízení uplatněn v rámci námitky započtení proti žalobou uplatněnému nároku. Nárok žalobkyně byl shledán důvodným co do částky 2 359 433,62 Kč. Pokud byla námitka započtení shledána důvodnou v rozsahu 500 000 Kč, mohlo být žalobě vyhověno co do částky 1 859 433,62 Kč, ve zbytku, tedy co do další částky 500 000 Kč včetně příslušného úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

77. Pokud bylo soudem v rámci skutkových zjištění vycházeno z výslechů svědků ([jméno FO], Ing. [jméno FO], Ing. [jméno FO], Ing. [jméno FO]. [jméno FO], konstatuje soud, že tyto jsou ohledně podstatných skutečností (množství změn od počátku realizace stavby, aktivní účast jednatele žalované [jméno FO] na stavbě, dohoda o způsobu fakturace v návaznosti na množství změn, snaha o dokončení díla přes velké množství změn vyvolaných žalovanou, podstatná změna stavby těsně přes dokončením, dohoda o narovnání stavby na jejím konci) v souladu navzájem i v souladu s relevantními listinnými důkazy (zápisy z kontrolních dnů, e-mailová komunikace týkající se realizačního rozpočtu), v souladu s jejich výpověďmi je i účastnická výpověď jednatele žalobkyně [jméno FO]. Naopak osamocena zůstala výpověď jednatele žalované [jméno FO] (zejm. absence aktivní účasti na realizaci stavby až do května 2018, absence změn v průběhu realizace s výjimkou změny dispozice 1. PP, popření dohody o způsobu fakturace na „skutečný objem prací“), která je tak soudem hodnocena jako nevěrohodná a nezpůsobilá předmětné svědecké výpovědi zpochybnit.

78. Žalovaná byla v řízení úspěšná částečně, má proto právo na částečnou náhradu nákladů tohoto řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení na straně žalované představuje odměna za právní zastoupení 631 260 Kč (za celkem 21 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (AT) – sepis odporu a jeho zdůvodnění, účast na jednání soudu dne 30. 11. 2020, nahlížení do spisu dne 18. 1. 2021, nahlížení do spisu dne 17. 2. 2021, sepis vyjádření ze dne 8. 3. 2021, účast při jednání soudu dne 28. 4. 2021 - 2 úkony, sepis vyjádření ze dne 7. 6. 2021, účast při jednání soudu dne 6. 9. 2021 - 2 úkony, účast při jednání soudu dne 27. 10. 2021 - 2 úkony, sepis vyjádření ze dne 17. 10. 2023, účast při jednání soudu dne 24. 10. 2023, sepis vyjádření ze dne 15. 12. 2023, sepis vyjádření ze dne 9. 1. 2024, účast při jednání soudu dne 14. 3. 2024 - 2 úkony, sepis vyjádření ze dne 15. 7. 2024 ve spojení s podáním ze dne 22. 7. 2024, účast při jednání soudu dne 23. 7. 2024, sepis závěrečného návrhu – po 30 060 Kč za 1 úkon dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 AT), náhrada hotových výdajů 6 300 Kč za 21 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a 21% DPH 133 887,60 Kč. Celkové náklady řízení na straně žalované jsou tak představovány částkou 771 447,60 Kč. Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 66%, neúspěch měla co do 34%, náhrada nákladů řízení jí proto byla přiznána co do 32%, tedy v částce 246 863,20 Kč.

79. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující její prodloužení. Částku náhrady nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení