6 C 137/2023 - 79

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o 34.022 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba na uložení povinnosti žalovaných 1) a 2) zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 34.022 Kč s úrokem z prodlení 15 % p. a. z částky 34.022 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1) a 2) na nákladech řízení částku 21.500 Kč, k rukám zástupce žalovaných do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne 8. 9. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovaným zaplacení částky 34.022 Kč s úrokem z prodlení 15 % p. a. od 1. 8. 2023[Anonymizováno]do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně od prosince 2016 žila v druhovém poměru s [jméno FO], narozeným [datum], který dne [datum] zemřel. Žalobkyně objednávala u pohřební služby [jméno FO] pohřeb, kdy výdaje činily celkem 34.022 Kč. Tyto uhradila pohřební službě v hotovosti. Při projednávání dědictví jako vypravitelka pohřbu náklady pohřbu uplatnila. Po projednání pozůstalosti pak očekávala, že dědici po [jméno FO] náklady pohřbu uhradí. Když se tak nestalo, obrátila se na ně přípisem ze dne 7. 7. 2023, odeslaným dne 11. 7. 2023. Na výzvu reagovala jen prvá žalovaná s tvrzením, že peníze, které byly zaplaceny na nákladech pohřbu nebyly žalobkyně, nýbrž je hradila matka [jméno FO], a že je ochotna zaplatit jen částku 8.506 Kč. Tvrzení prvé žalované o tom, že finanční prostředky na náklady pohřbu hradila matka [jméno FO] však není pravdivé. Jako vypravitel pohřbu má za dědici po zemřelém [jméno FO] pohledávku na úhradu nákladů pohřbení a za tuto pohledávku odpovídají do výše nabytého dědictví oba žalovaní.

2. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že žalobní nárok neuznávají a navrhují, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Nepopírají, že žalobkyně na základě žádosti matky zemřelého paní [jméno FO] šla do pohřební služby dne [datum] předat peníze v hotovosti na úhradu nákladů spojených se zařízením pohřbu, ovšem peníze pro tento účel jí předala matka zemřelého [jméno FO] v obálce, kterou již měla pro tento účel připravenu. V důsledku silného rozrušení z úmrtí syna se necítila [jméno FO] tento úkon provést sama a pověřila tím [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Při předávání obálky s penězi byla přítomna žalovaná [Jméno zainteresované osoby 1/0], dále [jméno FO] a rodinná přítelkyně [jméno FO]. [jméno FO] dala ve svém bytě do ruky žalobkyni obálku a výslovně uvedla, že chce ze svého zaplatit synovi pohřeb, protože to je to poslední, co pro něho může udělat. Před nimi nebyly peníze přepočítávány, nicméně když situaci probíraly s [jméno FO] sdělila jim, že do obálky dala 35.000 Kč. Žalobkyně obálku převzala, dala si jí do své kabelky a spolu s [jméno FO] obě odešly přímo do pohřební služby, kde za účasti [jméno FO] žalobkyně zaplatila požadovanou částku pracovnici pohřební služby, a to formou hotových peněz, které vytáhla z obálky přijaté od [jméno FO]. Na příjmovém dokladu vystaveném pohřební službou je uvedena jako plátce žalobkyně a částka, kterou předala, je 33.242 Kč. Žalobkyně uplatňuje nárok na celkovou částku dle vystavené faktury, ta byla vystavena 16. 1. 2023 a činí celkem 34.022 Kč. Rozdíl mezi tím, co bylo zaplaceno jako záloha dne 11. 1. 2023 a fakturovanou částkou činí 780 Kč. Tuto druhou platbu, tedy 780 Kč, pohřební službě zaplatila ve skutečnosti v hotovosti v kanceláři pohřební služby dne 31. 1. 2023 [jméno FO], bohužel si nevšimla, že na příjmovém pokladním dokladu je uvedeno „přijato od [Jméno zainteresované osoby 0/0]“. [jméno FO] se i v kanceláři notářky zmiňovala o tom, že peníze na úhradu nákladů pohřbu byly její, tato poznámka ale v protokolu není. V rámci vyvratitelné právní domněnky tedy žalovaní namítají, že na úhradu faktury za náklady pohřbu zemřelého [jméno FO] poskytla peníze a ve skutečnosti byly uhrazeny z prostředků nikoliv žalobkyně, ale z výlučného majetku matky zemřelého [jméno FO]. Rovněž doplatek faktury 780 Kč přímo v pohřební službě platila [jméno FO] opět ze svých výlučných prostředků.

3. Z usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], nar. [datum], zemřelém dne [datum], bylo potvrzeno nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona tak, že zůstavitelova dcera [Jméno zainteresované osoby 1/0] a zůstavitelův syn [Jméno zainteresované osoby 2/0] nabyli každý jednu polovinu pozůstalosti, každý jako dědic ze zákona, který uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti. Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena částkou [částka], výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou [částka] a čistá hodnota pozůstalosti ve výši [částka]. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že pasiva pozůstalosti byla tvořena mj. dluhem za [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [datum], z titulu jí uhrazených nákladů na vypravení pohřbu zůstavitele dle faktury č. [hodnota] vystavené společností [jméno FO], IČ [IČO], ve výši 34.022 Kč, přičemž za dluhy zůstavitele odpovídají dědicové dle zákona do výše nabytého dědictví (§ 1707 o. z.). Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Z připojeného spisu Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. [spisová značka], bylo dále zjištěno, že zůstavitel [jméno FO] zemřel dne [datum] (úmrtní list č. l. 1 připojeného spisu) a dne [právnická osoba]. 2023 probíhalo v notářské kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO] předběžné šetření, jehož se zúčastnila žalobkyně (družka zůstavitele) a paní [jméno FO] (matka zůstavitele). Podle protokolu o předběžném šetření byly žalobkyní uplatněny jako dluh náklady na vypravení pohřbu, k čemuž byla žalobkyní předložena faktura na částku [částka]. Další jednání podle příslušných protokolů probíhala dne [datum] a 2x dne [datum], vždy za přítomnosti první žalované a zákonné zástupkyně druhého žalovaného [jméno FO]. V průběhu jednání byla mj. probírána aktiva a pasiva dědictví včetně dluhu za žalobkyní z titulu jí uhrazených nákladů na vypravení pohřbu, proti čemuž účastníci řízení podle obsahu protokolů nevznášeli žádné námitky (ani co do důvodu, ani co do výše). Při jednání dne [datum] dědicové uplatnili právo na výhradu soupisu pozůstalosti a navrhli, aby byl soupis pozůstalosti nahrazen společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Takto byl do pasiv pozůstalostního majetku prohlášen i dluh za žalobkyní v částce 34.022 Kč. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl nahrazen soupis pozůstalosti společným prohlášením o pozůstalostním majetku.

5. Z faktury vystavené dne [datum] (č. l. 18 připojeného spisu) pak soud zjistil, že byla vystavena dodavatelem firmou [jméno FO], přičemž jako odběratel je uvedena žalobkyně. Celkem byla za specifikované pohřební služby smlouva č. [Anonymizováno] vyfakturována částka 34.022 Kč, kdy částečná úhrada (záloha) činí 33.242 Kč a zbývá doplatit 780 Kč.

6. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] (č. l. 19 připojeného spisu) bylo zjištěno, že firmě [jméno FO] – Pohřební služba, s.r.o., byla uhrazena částka [částka] za sjednání 2023/0029 ze dne [datum] – [jméno FO]. Podle pokladního dokladu byla částka přijata od žalobkyně. Doklad vystavila [jméno FO]. Z dalšího příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] pak soud zjistil, že firmě [jméno FO] byla uhrazena částka 780 Kč za sjednání 2023/0029 ze dne [datum] – [jméno FO]. Podle pokladního dokladu byla částka přijata od žalobkyně v 10:10 hod. a doklad vystavila [jméno FO].

7. Z výzvy ze dne 7. 7. 2023 adresované žalovaným 1 a 2 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyzvala k úhradě částky ve výši 34.022 Kč do 15 dnů od doručení výzvy s tím, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Prostějově jim byla uložena povinnost uhradit žalobkyni jako vystavitelce pohřbu otce žalovaných částku 34.022 Kč. Dále požádala o zaslání částky 8.523 Kč, která přišla zůstaviteli na účet jako přeplatek z [právnická osoba] v [adresa]. Podle podacích lístků byla výzva odeslána žalovaným dne 11. 7. 2023.

8. Na výzvu reagovala první žalovaná přípisem ze dne 25. 7. 2023[Anonymizováno]tak, že nepovažuje uplatněný nárok za důvodný. Žalobkyně sice platila [jméno FO] v kanceláři pohřební služby částku 34.022 Kč, ale celý obnos pro tuto platbu dostala krátce před tím od paní [jméno FO], matky zemřelého, v jejím bytě za přítomnosti [jméno FO] a [jméno FO].

9. Ze zpráv společnosti [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalobkyně byla dne [datum] zaměstnána na pozici merchandiser, pracovní doba trvala od 6:00 do 16:30 a místo výkonu práce bylo v hypermarketu na adrese [adresa].

10. Mezi účastníky bylo sporné, z jakých prostředků žalobkyně uhradila zálohu na náklady pohřbu zůstavitele [jméno FO] a v případě doplatku fakturované částky i skutečnost, zda jej hradila osobně žalobkyně. Ze strany žalovaných bylo namítáno, že peníze pro tyto účely žalobkyni poskytla ze svých prostředků dne 11. 1. 2023 matka zemřelého [jméno FO] a doplatek pak hradila v hotovosti v pohřební službě dne 31. 1. 2023 osobně [jméno FO]. Soud pak k těmto skutečnostem provedl dokazování výslechem žalované, zástupkyně žalovaného a výslechem svědků, přičemž žalobkyně se ústních jednání neúčastnila a důkaz jejím výslechem nebyl ani navržen.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], matky zůstavitele, pak soud vzal za prokázané, že po úmrtí [jméno FO] se k ní do bytu dne [datum] dostavila mj. žalobkyně a domlouvaly se i na pohřbu. Svědkyně přitom sdělila, že pohřeb syna zaplatí a domluvili se, že následující den půjdou vyřídit pohřeb. Dne 11. 1. 2023 svědkyně za přítomnosti [jméno FO] a [jméno FO] předala žalobkyni v obývacím pokoji obálku s penězi a žalobkyně si obálku vzala, dala ji do kabelky a odešla s [jméno FO] vyřídit pohřeb. Obálku měla svědkyně nachystanou zřejmě v konferenčním stolku v obývacím pokoji, jednalo se o obyčejnou čistou obálku a bylo v ní 35.000 Kč (k tomu svědkyně vysvětlila, že měla našetřeno na příspěvek na auto 150.000 Kč, z čehož pak zmiňovaných [částka] dala právě na náklady pohřbu). Při předání se peníze nepřepočítávaly, ani nesdělovala, kolik je v ní peněz.

12. Soud hodnotil výpověď svědkyně [jméno FO] jako věrohodnou, neboť nebyla v rozporu s ostatními důkazy a byla potvrzována především i výpovědí svědkyně [jméno FO]. Z této výpovědi bylo zjištěno, že večer dne 10. 1. 2023 jí žalobkyně volala s žádostí o pomoc s pohřbem. Následující den v bytě [jméno FO] a za přítomnosti paní [jméno FO], předala žalobkyni paní [jméno FO] obálku s penězi, na což s žalobkyní odešly do pohřební služby. Cestou do pohřební služby svědkyni žalobkyně sdělila, že pohřeb platí paní [jméno FO], neboť na to nemá peníze a účet [jméno FO] je také zablokovaný. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] dále soud zjistil, že v pohřební službě standardně vyřídily pohřeb, na konci jednání pak žalobkyně vytáhla z kabelky obálku, z ní peníze a zaplatila pohřeb (pouze drobné vzala z peněženky). Obálka, ve které byly peníze, byla normální bílá a usuzuje, že po zaplacení tam ještě nějaké peníze zůstaly.

13. Ani k výpovědi této svědkyně soud nezjistil nic, co by zásadně snižovalo její věrohodnost (pokud narozdíl od [jméno FO] uvedla, že obálku paní [jméno FO] přinesla z vedlejší místnosti, jedná se podle přesvědčení soudu o jen nevýznamný rozpor), výpovědi obou svědkyň se podporují, na sebe navazují a soud z nich proto vycházel. Obě svědkyně také při výslechu vypovídali spontánně aniž by byla patrná jakákoliv snaha uvádět nepravdivé skutečnosti nebo něco zamlčovat.

14. Na tomto základě pak soud vzal v této části za prokázané, že [jméno FO] dne [datum] předala žalobkyni v obálce finanční prostředky v částce 35.000 Kč určené na úhradu pohřbu [jméno FO]. Výpovědí svědkyně [jméno FO], která byla přítomna při placení nákladů pohřbu, pak bylo dále prokázáno, že právě z těchto prostředků žalobkyně provedla v pohřební službě hotovostní úhradu zálohy na náklady pohřbu, kdy podle faktury uvedené výše se jednalo o částku 33.242 Kč (přičemž úhradu drobných považuje soud za nevýznamnou, zvláště za situace, kdy zbytek obnosu poskytnutého [jméno FO] si žalobkyně zjevně ponechala).

15. K tomu lze dodat, že v průběhu řízení nebyly provedeny žádné důkazy (takové nebyly ani navrženy), z nichž by bylo lze dovodit převod finančních prostředků na žalobkyni (např., že by se ze strany [jméno FO] jednalo o půjčku či darování), nebo že by žalobkyně měla v daný okamžik k dispozici vlastní peníze uložené v obdobné obálce, které by použila na úhradu nákladů pohřbu. Soud proto neměl důvod dospět k jinému závěru, než že žalobkyně k úhradě nákladů pohřbu použila peníze z obálky, kterou si týž den převzala od [jméno FO].

16. Na uvedených závěrech nemohou nic změnit údaje o odběrateli či plátci uvedené na faktuře vystavené dne 16. 1. 2023 a na příjmovém pokladním dokladu ze dne 11. 1. 2023, neboť se jedná jen o potvrzení osoby sjednavatele pohřbu a osoby, která fyzicky provedla úhradu, nikoliv zdroje finančních prostředků použitých k zaplacení nákladů pohřbu.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] dále soud zjistil, že koncem ledna 2023 osobně hradila u pohřební služby doplatek nákladů pohřbu ve výši 780 Kč. Rovněž v tomto případě bylo sice na příjmového pokladním dokladu ze dne 31. 1. 2023 uvedeno, že platba byla přijata od žalobkyně, z výpovědi svědkyně [jméno FO], která pokladní doklad vystavila, však soud zjistil, že s [jméno FO] o doplatku nákladů pohřbu jednala a rovněž jí předávala urnu. [adresa] Kč pak přijala osobně v hotovosti právě od [jméno FO] (tuto svědkyně také identifikovala v jednací síni). K tomu svědkyně dále vysvětlila, že pokud je na příjmovém pokladním dokladu uvedeno, že částka byla přijata od [Jméno zainteresované osoby 0/0], tak veškeré platby a doklady jsou vždy vedeny na objednavatele pohřbu.

18. Uvedené zjištění není ani v rozporu se zprávami zaměstnavatele žalobkyně společnosti [právnická osoba]., podle níž byla žalobkyně dne [datum] zaměstnána s pracovní dobou od 6:00 hod. do 16:30 hod. v místě výkonu práce v hypermarketu na adrese [adresa]. Je třeba dodat, že ve zprávě sice není jednoznačně specifikováno (kdy na doplňující žádost ke sdělení těchto údajů již uvedená společnost nereagovala), zda žalobkyně měla nějaké přestávky v práci a mohla se tedy objektivně vzato dostavit do pohřební služby v době provedení platby doplatku zálohy (podle pokladního dokladu byla platba přijata v 10:10 hodin), nemohlo by to však vyvrátit zejm. výpověď svědkyně [jméno FO], která neměla v řízení žádný zájem na jeho výsledku a působila věrohodně, ať již by byly sdělené informace jakékoliv. Nemůže být totiž vyloučeno, že i v případě přestávky v práci žalobkyně vůbec pracoviště neopustila, nebo přestávku využila jiným způsobem. Z tohoto důvodu soud nakonec zamítnul i důkazní návrh na doplnění zprávy zaměstnavatele žalobkyně.

19. V této části soud proto na základě výše uvedených zjištění uzavřel, že částku doplatku zálohy na náklady pohřbu [jméno FO] v částce 780 Kč uhradila ze svých prostředků matka zůstavitele [jméno FO] dne [datum]. K tomu soud dodává, že za situace, kdy žalobkyně tvrdí, že částku [částka] sama zaplatila ze svých prostředků (a uplatnila ji v dědickém řízení, a nakonec i žalobou v právě posuzované věci), avšak soud oproti tomu zjistil, že částku 780 Kč uhradila [jméno FO], posiluje to i předchozí závěr soudu, že rovněž finanční prostředky určené na náklady pohřbu a použité na zaplacení zálohy obdržela žalobkyně od [jméno FO].

20. Za irelevantní soud přitom považuje, zda a jakým způsobem žalovaní či [jméno FO] ne/vznášeli námitky proti dluhu dědictví uplatněnému žalobkyní z titulu nákladů pohřbu v průběhu pozůstalostního řízení, neboť to samo o sobě ještě nevylučuje soudem zjištěný skutkový stav věci. V protokolech o jednání z pozůstalostního spisu soud sice žádné námitky v tomto směru neshledal (a svědkyně [jméno FO] v této souvislosti potvrdila, že pokud by bylo uvedeno, že náklady na pohřeb hradil někdo jiný, nebo že někdo poskytl finanční prostředky na úhradu nákladů pohřbu, než vyplývá z dokladů, tak by toto součástí protokolu nepochybně bylo), neznamená to však, že matka zůstavitele [jméno FO] finanční prostředky na úhradu nákladů pohřbu poskytnout nemohla. Důvody, proč nebyla námitka vznesena (nebo proč na ní nebylo trváno) si přitom lze představit různé.

21. Soud ještě v průběhu řízení provedl výslech první žalované [Jméno zainteresované osoby 1/0] a zákonné zástupkyně druhého žalovaného [jméno FO]. Prvně uvedená však dne 11. 1. 2023 u předání peněž žalobkyni přítomna nebyla a měla pouze informaci od [jméno FO] z předchozího dne, že dá nějaké peníze na náklady pohřbu a mělo se jednat o částku kolem 35.000 Kč, a dále od [jméno FO], že žalobkyně měla v pohřební službě vytáhnout bankovky z obálky a drobné z peněženky. Pokud pak jde o výpověď svědkyně [jméno FO], zde měl soud určité pochybnosti o její věrohodnosti, když v průběhu výslechu vyjadřovala do jisté míry negativní vztah k žalobkyni, a to v souvislosti s tím, že žalobkyně měla rozvrátit předchozí vztah zůstavitele [jméno FO], resp. „odvést otce od ročního dítěte“ a od pohřbu se již ani neviděli. Soud proto považoval obě výpovědi za nepoužitelné (a jejich podrobný obsah pro stručnost neuvádí). Bez ohledu na to nejsou nicméně výše uvedená skutková zjištění soudu o poskytnutí finančních prostředků na zaplacení nákladů pohřbu [jméno FO] ani v rozporu s těmito výpověďmi.

22. Důkazní návrh na vyžádání zprávy od pohřební služby, kdo převzal urnu s ostatky zůstavitele soud zamítnul, neboť tuto skutečnost nepovažoval za významnou pro posouzení a rozhodnutí věci.

23. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

24. V posuzované věci se žalobkyně domáhá po žalovaných jako zákonných dědicích zůstavitele [jméno FO], zemřelého dne [datum]. Žalobkyně objednávala u pohřební služby [jméno FO] pohřeb, kdy výdaje činily celkem 34.022 Kč. Tyto náklady pak žalobkyně jako vypravitelka pohřbu v pozůstalostním řízení uplatnila. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pak bylo v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], zemřelém dne [datum], potvrzeno nabytí dědictví žalovaným jako dědicům ze zákona (nabyli každý jednu polovinu pozůstalosti), přičemž pasiva pozůstalosti byla podle odůvodnění rozhodnutí tvořena mj. dluhem za žalobkyní z titulu uhrazených nákladů na vypravení pohřbu zůstavitele podle faktury vystavené společností [jméno FO]. ve výši 34.022 Kč.

25. Podle § 1701 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Dědic je zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření zůstavitelova hrobového místa, ledaže tyto náklady byly z pozůstalosti uhrazeny podle § 114 odst. 2.

26. Podle § 1706 a § 1707 o. z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.

27. K uvedené právní úpravě je třeba uvést, že podle ustálené judikatury uplatní-li věřitel (který nebyl účastníkem dědického řízení) svou pohledávku proti dědicům dlužníka (pokud nebyla provedena likvidace dědictví), zabývá se soud důvodností uplatněného nároku nezávisle na rozhodnutí v dědickém řízení. Není rozhodné, zda konkrétní dluh byl zahrnut do pasiv dědictví v řízení o dědictví, či nikoliv (NS 33 Cdo 1017/2010). Rovněž závěr činěný soudem v řízení o dědictví o obecné ceně majetku zůstavitele, výši dluhů a čisté hodnotě dědictví, popřípadě výši předlužení dědictví (§ 175o o. s. ř.) (nyní usnesení o obvyklé ceně majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čisté hodnotě pozůstalosti, popřípadě výši předlužení dle § 180 odst. 1 z. ř. s.), není definitivním závěrem o rozsahu a hodnotě zůstavitelova majetku předurčujícím odpovědnost dědiců za zůstavitelovy dluhy. V nalézacím řízení, v němž zůstavitelův věřitel uplatňuje vůči zůstavitelovým dědicům pohledávku, kterou měl vůči zůstaviteli, se proto soud vždy musí zabývat zjištěním rozsahu a hodnoty zůstavitelova majetku, a na základě takového zjištění teprve řešit otázku, v jakém rozsahu odpovídá dědic za zůstavitelovy dluhy (NS 32 Cdo 1828/2009).

28. Podobně lze podle přesvědčení soudu přistupovat i k nákladům zůstavitelova pohřbení, vynaloženým osobou odlišnou od účastníků pozůstalostního řízení (zde žalobkyní) a soud proto nezávisle na výsledcích pozůstalostního řízení posuzoval, zda a jaké náklady na pohřbení zůstavitele žalobkyně skutečně z vlastního majetku vynaložila. K tomu lze dodat, že účelem citovaného ustanovení § 1701 o. z. je podle přesvědčení soudu úhrada nákladů pohřbu zůstavitele, které někdo nesl z vlastních finančních prostředků a tyto se hradí ve výši skutečně vynaložených nákladů.

29. Předně je třeba uvést, že z usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se mj. podává, že obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena částkou [částka], výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou [částka] a čistá hodnota pozůstalosti ve výši [částka]. Nabytí dědictví bylo potvrzeno podle dědických podílů ze zákona oběma žalovaným jednou polovinou. Pokud se potom žalobkyně domáhá po žalovaných zaplacení nákladů pohřbu v částce celkem 34.022 Kč, požadovaná částka zjevně nepřevyšuje výši dědických podílů žalovaných, byť uplatnili výhradu soupisu (viz citovaná ustanovení § 1706 1707 o. z.).

30. Úhradu nákladů pohřbu zůstavitele potom žalobkyně v posuzované věci odvozovala především od vystavené faktury ze dne [datum] a pokladních dokladů ze dne [datum] a [datum], znějících na jméno žalobkyně. Soud však na základě provedeného dokazování považuje za prokázané, že žalobkyně uhradila v pohřební službě zálohu na náklady pohřbu v částce 33.242 Kč z finančních prostředků (ve výši 35.000 Kč), které obdržela dne [datum] od matky zůstavitele [jméno FO], a které byly určeny právě na zaplacení nákladů pohřbení. Částku doplatku zálohy na náklady pohřbu ve výši 780 Kč pak ze svých prostředků uhradila v pohřební službě osobně [jméno FO] dne [datum].

31. Lze potom uzavřít, že pokud žalobkyně na úhradu pohřbu [jméno FO] nevynaložila žádné náklady z vlastních finančních prostředků, nemohla jí vzniknout ani pohledávka za žalovanými, kteří jsou jako zákonní dědici po zůstaviteli vázáni k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení. Jinak řečeno, s ohledem na výše uvedené závěry soudu, žalobkyni nesvědčí aktivní věcná legitimace v řízení, neboť neměla žádné vlastní výdaje či náklady spojené s pohřbením [jméno FO]. Tyto nesla v celém rozsahu matka zůstavitele [jméno FO]. Žaloba tak nemůže být opodstatněná a proto byla zamítnuta.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21.500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34.022 Kč sestávající z částky 4.000 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Lhůta k zaplacení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.

Poučení