6 C 138/2021-177

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů účastníků řízení se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené 26. 4. 1975: -) nemovité věci: a) pozemek parc. č. St. 520 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, b) pozemek parc. č. St. 536 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, c) pozemek parc. [číslo] – zahrada, všechny zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. -) [značka automobilu], [registrační značka], -) nedoplatek hypotečního úvěru dle smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení a [právnická osoba], [IČO] dle smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru registrační [číslo], který ke dni 27. 4. 2023 činí na jistině 968 892,18 Kč a úrocích 243 043,20 Kč.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na úhradu vypořádacího podílu částku 826 868,90 Kč, a to do 31. 12. 2023.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení spočívající ve vyplaceném znalečném ve výši 6 076,62 Kč, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení spočívající ve vyplaceném znalečném ve výši 6 076,62 Kč, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu dne 16. 6. 2021 ve znění pozdějších doplnění domáhala se žalobkyně vypořádání společného jmění manželů účastníků řízení. Uvedla, že manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 7. 12. 2020, který dne 7. 1. 2021 nabyl právní moci, k vypořádání společného jmění manželů dosud nedošlo. K vypořádání označila nemovité věci (specifikované ve výrokové části rozsudku), [značka automobilu] [registrační značka], dále uvedla, že pasiva tvoří dluh na hypotečním úvěru, který byl i po rozvodu splácen oběma účastníky řízení, u posledního jednání doplnila, že jej žalovaný již nehradí. V doplnění dále uvedla, že po jejím odstěhování z rodinného domu umožnil žalovaný užívání domu cizím lidem a byla tam provozována varna drog, čímž došlo k devastaci nemovité věci a nadměrné spotřebě elektrické energie. Žalovaný si bez jejího vědomí bral půjčky, které nehradil, a má vícero exekucí. Dluhy označila za výlučné žalovaného. Žalobkyně však z důvodu ochrany majetku ve společném jmění manželů uhradila za žalovaného dluhy v celkové výši 221 002,10 Kč a dále dluh na spotřebované elektřině ve výši 30 582,13 Kč. Žalobkyně navrhla, nechť jsou do jejího výlučného vlastnictví přikázány veškeré věci uvedené v žalobě, včetně zbývajícího dluhu na hypotečním úvěru, oproti povinnosti vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 800 000 Kč, a to dle disparity podílů. Jeho splatnost navrhla po výmazu všech exekučních záznamů, které váznou na nemovitých věcech v řízení projednávaných, neboť až v danou chvíli bude žalobkyně schopna vyplatit podíl z poskytnutého úvěru. Ve vztahu k nezletilým dětem uvedla, že žalovaný platí výživné řádně a včas, nad stanovené výživné ničeho nepřispívá, nehradí žádné kroužky, zdravotní potřeby apod., na Vánoce dárky přinesl. Do doby, než se v domě nacházela varna drog jej děti navštěvovaly, zejména syn, dcera někdy. Syn se žalobkyni zmínil, že se mu děti ve škole kvůli otci posmívaly. Veškerou organizaci ohledně dětí dělá žalobkyně sama.

2. Žalovaný nejprve tvrdil, že pokud jde o dluhy, avšak bez bližší specifikace, tyto jsou společné, žalobkyně o nich věděla a vznikly za trvání manželství. Následně však připustil, že se jedná zejména o jeho výlučné dluhy, nejde o závazky z běžného života. Předmětem vypořádání tedy žádné neučinil. Shodně jako žalobkyně navrhl přikázání nemovitých věcí, osobního automobilu a zbývající části hypotečního úvěru do výlučného vlastnictví žalobkyně, souhlasil i s oceněním jednotlivých věcí. Nesouhlasil však s uplatněním disparity podílů s odůvodněním, že se zasloužil o získání majetku do společného jmění manželů, postavil dům, kdy jeho trestná činnost, kterou potvrdil, včetně existence varny drog v předmětném domě, neměla vliv na masu daného majetku. Ani jeho dluhy nemohou být důvodem pro uplatnění disparity. Splatnost výplaty vypořádacího podílu navrhl s ohledem na poměry žalobkyně na šest měsíců, případně méně. Ve vztahu ke společným dětem uvedl, že se s nimi aktuálně nemůže stýkat v jejich bydlišti, žalobkyně si to nepřeje. S dětmi dříve komunikoval, nyní ne, stejně tak se nepodílí na provozu kolem dětí. Výživné hradí pravidelně, nad rámec toho ničeho nepřispívá. Nyní je tři měsíce zaměstnán, navštěvuje probační a mediační službu a je testován na přítomnost drog.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že tímto bylo rozvedeno manželství [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] uzavřené dne 28. 7. 2001, právní moci nabyl 7. 1. 2021. Z manželství se narodily dvě děti, [jméno] [celé jméno žalobkyně] ([datum narození]) a [jméno] [celé jméno žalovaného] ([datum narození]).

5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci řízení mají ve společném jmění manželů nemovité věci, a to pozemek parc. č. St. 502 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, [obec], [adresa], rodinný dům, a pozemek parc. č. St. 536 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. a č. e. – jiná stavba, pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. V části C je zapsáno zástavní právo smluvní pro [právnická osoba] k zajištění dluhů v souvislosti se smlouvou o úvěru. V části D jsou mimo této žaloby zapsány exekuční příkazy od soudních exekutorů: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací] a [číslo jednací], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [spisová značka].

6. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] bylo zjištěno, že dne 23. 3. 2015 poskytla [právnická osoba] účastníkům řízení úvěr pro účely bydlení v celkové výši 1 300 000 Kč a účastníci se zavázali za podmínek dohodnutých ve smlouvě úvěr splatit.

7. Z dopisů adresovaných [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně projevila nesouhlas s jednotlivými dluhy žalovaného a tyto považovala za jeho výlučné.

8. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 4. 3. 2020 bylo zjištěno, že banka vzala na vědomí projev nesouhlasu žalobkyně se sjednáním úvěru ze strany žalovaného.

9. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že během měsíce září 2020, konkrétně 18. 9. 2020, uhradila žalobkyně 20 000 Kč, z toho 7 000 Kč a 3 500 Kč byly platby označené jako půjčky žalovanému, zbývající 3 000 Kč, 2 000 Kč, 1 500 Kč a 3 000 Kč byly splátkami, označené splátky žalovaného u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova].

10. Ze směnky datované 18. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se splatností 28. 2. 2021.

11. Z exekučního příkazu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že exekutor vydal dne 22. 9. 2021 exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí č. j. [číslo jednací], které jsou předmětem tohoto řízení.

12. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně byla dne 6. 10. 2021 převedena částka 10 190 Kč na účet č. [bankovní účet] s označením [číslo jednací] [anonymizováno].

13. Z výzvy ke splnění vymáhané povinnosti v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyzval dne 16. 12. 2020 žalovaného coby povinného k úhradě dluhu vůči [právnická osoba] ve výši 190 812,71 Kč.

14. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně byla dne 21. 1. 2021 převedena částka 190 812,71 Kč na účet [bankovní účet] s označením exekuce [anonymizováno].

15. Z řádné faktury ze dne 23. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyni byla za spotřebu elektřiny za období od 16. 8. 2020 do 16. 8. 2021 vystavena faktura na částku 30 582,13 Kč s datem splatnosti 6. 9. 2021.

16. Z uznání dluhu a dohody o jeho splácení bylo zjištěno, že žalobkyně uznala vůči [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] dluh ve výši 30 582,13 Kč a uzavřela splátkový kalendář s úhradou dluhu ve třech splátkách po částce 10 194,13 Kč a dvakrát po 10 194 Kč.

17. Z pohybů na účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně provedla ve prospěch účtu č. [bankovní účet] tři platby, a to 16. 9. 2021 částku 10 194,13 Kč, dne 12. 10. 2021 částku 10 194 Kč a dne 21. 10. 2021 částku 10 194 Kč, s uvedením [anonymizována dvě slova], 2. splátka elektřiny a splátka elektřiny.

18. Z usnesení Policie České republiky, [stát. instituce], [anonymizováno] kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality ze dne 23. 6. 2021, [číslo jednací], bylo zjištěno, že došlo k zajištění jedné poloviny nemovitých věcí, které jsou předmětem tohoto řízení, vyjma pozemku parc. [číslo] (zahrada), pro účely trestního řízení vedeného proti žalovanému, neboť vše nasvědčovalo tomu, že nemovité věci jsou nástrojem trestné činnosti. Z odůvodnění se podává, že ke dni 2. 6. 2021 bylo proti žalovanému zahájeno trestní stíhaní pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v době od dubna 2021 do 1. 6. 2021 umožnil v prostorách domu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] (pervitin), který sám užil pro svoji potřebu a umožnil jeho prodej.

19. Z usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že usnesení Policie České republiky ze dne [datum] bylo z procesních důvodů zrušeno.

20. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že nesplacená výše jistiny hypotečního úvěru činila ke dni 7. 1. 2021 částku 1 075 437,88 Kč, ke dni 27. 5. 2022 částku 1 011 586,28 Kč a ke dni 27. 4. 2023 činila částku 968 892,18 Kč, úroky před splatností pak činily 243 043,20 Kč. Dále, že úvěr je splácen inkasním převodem z účtu [bankovní účet].

21. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 3. 2022 bylo zjištěno, že majitelem účtu číslo [bankovní účet] je žalobkyně.

22. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 30. 9. 2022 bylo zjištěno, že tento byl vypracován [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Znaleckým posudkem byla určena cena obvyklá dle stavu ke dni 14. 9. 2022 ve výši 3 600 000 Kč nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. St. 502 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, [obec], [adresa], rodinný dům, pozemku parc. č. St. 536 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. a č. e. – jiná stavba, pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z posudku se dále podává, že objekt je ve velmi špatném stavebnětechnickém stavu k celkové rekonstrukci, neboť interiér domu je zdevastován, systém vytápění je pravděpodobně nefunkční (v době prohlídky chyběl kotel ÚT). V části jsou poškozené obklady, dlažby, zařizovací předměty, vnitřní dveře a zárubně.

23. Závěr o skutkovém stavu:

24. Manželství účastníků řízení uzavřené dne 28. 7. 2001 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], s právní mocí [datum]. Za trvání manželství se narodily dvě děti, nyní ve věku 13 a 15 let. Dle stavu zápisu v katastru nemovitostí, jsou součástí společného jmění manželů nemovité věci, a to pozemek parc. č. St. 502 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, [obec], [adresa], rodinný dům, pozemek parc. č. St. 536 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. a č. e. – jiná stavba, pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] Tyto nemovité věci byly předmětem ocenění znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí [celé jméno znalce], který ve znaleckém posudku ze dne 30. 9. 2022 určil cenu obvyklou dle stavu ke dni 14. 9. 2022 na 3 600 000 Kč. Dle posudku je nutné provést rekonstrukci interiéru, neboť tento je značně zdevastován a celkově je dům ve velmi špatném stavebnětechnickém stavu. Účastníci učinili nesporným, že součástí jejich společného jmění manželů je vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], kdy se shodli na jeho obvyklé ceně 5 000 Kč. V době trvání manželství byla mezi účastníky řízení a [právnická osoba] dne 23. 3. 2015 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které jim byla poskytnuta částka 1 300 000 Kč, přičemž aktuální dlužná částka ke dni 27. 4. 2023 činila na jistině částku 968 892,18 Kč a na úrocích částku 243 043,20 Kč. Úvěr je splácen inkasní platbou z účtu žalobkyně, oba účastníci potvrdili, že jej spláceli rovným dílem, až u posledního jednání žalobkyně doplnila, že jej hradí nově pouze ona. Ve prospěch [právnická osoba], k zajištění tohoto dluhu, je ve vztahu k nemovitým věcem výše specifikovaným, zapsáno v katastru nemovitostí zástavní právo smluvní. Po rozvodu manželství, ve třech platbách ze dne 16. 9. 2021, dne 12. 10. 2021 a dne 21. 10. 2021 uhradila žalobkyně částku 30 582,13 Kč [právnická osoba] [právnická osoba], když se jednalo o platbu za spotřebovanou elektrickou energii v domě, který je předmětem tohoto řízení. Proti žalovanému bylo dne 2. 6. 2021 zahájeno trestní stíhaní pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v době od dubna 2021 do 1. 6. 2021 umožnil v prostorách domu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] (pervitin), který sám užil pro svoji potřebu a umožnil jeho prodej.

25. Ve vztahu k osobě žalovaného je vedeno vícero exekučních řízení, ve kterých vystupuje v pozici povinného, přičemž byly vydány soudními exekutory i exekuční příkazy postihující nemovité věci ve vlastnictví účastníků řízení – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací] a [číslo jednací], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [spisová značka]. Žalobkyně ve vztahu k věřitelům [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] projevila svůj nesouhlas. Dne 18. 9. 2020 uhradila žalobkyně některé ze splátek žalovaného a poskytla mu půjčky v celkové výši 20 000 Kč, jak plyne z označení z výpisu z účtu. Téhož dne se žalovaný zavázal žalobkyni částku 20 000 Kč uhradit do 28. 2. 2021. Žalobkyně uhradila dne 6. 10. 2021 částku 10 190 Kč ve vztahu k exekučnímu řízení vedenému pod sp. zn. [spisová značka] (byl vydán exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí), dne 21. 1. 2021 částku 190 812,71 Kč ve vztahu k exekučnímu řízení vedenému pod sp. zn. [spisová značka] (byla vydána výzva ke splnění vymáhané povinnosti).

26. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

27. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla podle písm. a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, podle písm. d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, podle písm. e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost a podle písm. f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

28. Podle § 713 odst. 3 o. z., z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2014 sp. zn. 22 Cdo 1488/2013:„ Disparitu vypořádacích podílů nemusí nutně založit toliko jeden důvod o dostatečné intenzitě, nýbrž je možno uvažovat také o tom, že v určitém případě bude shledáno více okolností, které by samy o sobě nemusely disparitu založit, ale ve svém souhrnu či kombinaci uplatnění disparity opodstatňují. Pro posouzení možné disparity podílů je vedle okolností samotných nutno přihlédnout také k jejich intenzitě, době trvání či časovému rozsahu jejich existence.“ 30. Právní posouzení věci:

31. Rozvodem manželství zaniklo společné jmění manželů účastníků řízení. K jeho vypořádání mimosoudně nedošlo, proto se žalobkyně v souladu s § 740 o. z. obrátila se svým návrhem na soud.

32. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání, v souladu s doplněním návrhu, nemovité věci, a to pozemek parc. č. St. 502 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, [obec], [adresa], rodinný dům, pozemek parc. č. St. 536 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. a č. e. – jiná stavba, pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], dále vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], zbývající nesplacenou část hypotečního úvěru ve výši 1 211 935,38 Kč (k datu 27. 4. 2023) a dále částku 30 582,13 Kč představující úhradu za spotřebovanou elektrickou energii v domě, který je předmětem tohoto řízení. Ohledně jiných věcí k soudnímu vypořádání nedošlo, nebyly učiněny předmětem řízení.

33. Ve vztahu k nemovitým věcem uvedeným výše bylo zjištěno, že tyto byly součástí společného jmění manželů ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, ani jeden z účastníků k tomu ničeho nenamítal. Rovněž se účastníci řízení shodli na tom, že tyto nemovité věci má do svého výlučného vlastnictví nabýt žalobkyně. Soud s tímto nemůže než souhlasit, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný nemá dostatek finančních prostředků k vyplacení příslušného vypořádacího podílu, nemá ani možnost tyto získat. Žalobkyně naopak potvrdila, že je schopna vyplatit vypořádací podíl z přislíbeného úvěru. Znalec určil cenu obvyklou těchto nemovitých věcí na 3 600 000 Kč, přičemž účastníci s touto plně souhlasili. K tomu je nutno dodat, že přestože došlo k poškození těchto nemovitých věcí žalovaným v době po rozvodu manželství, aniž by toto mohla žalobkyně jakkoliv ovlivnit, a v souvislosti se svou trestnou činností, bylo vycházeno ze stavu nemovitých věcí v době ocenění, nikoliv ke dni zániku manželství, a to proto, že se účastníci shodli na tom, že mají připadnout právě žalobkyni, která snížení hodnoty těchto věcí nezavinila. Snížení hodnoty žalovaným bude tak mít odraz ve snížení jeho vypořádacího podílu na rozdíl od situace, kdy by dům poškozen nebyl a jeho hodnota by tak byla ke dni ocenění vyšší. K určení vypořádacího podílu viz níže.

34. Ve vztahu k vozidlu [anonymizováno], [registrační značka] bylo účastníky shodně tvrzeno, že vozidlo existuje, užívá jej žalobkyně a jeho obvyklá cena činí 5 000 Kč. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vozidlo má být přikázáno do vlastnictví žalobkyně. Soud tedy důkaz technickým průkazem neprovedl a rozhodl o jeho přikázání do výlučného vlastnictví žalobkyně.

35. Ve vztahu k hypotečnímu úvěru bylo prokázáno, že se k němu zavázali oba účastníci společně a nerozdílně, tento je dosud splácen, a to inkasním převodem z účtu žalobkyně – byl splácen účastníky rovným dílem, nicméně v poslední době již pouze žalobkyní. Tato však v řízení nenavrhovala započítání uhrazení prostředků nad rámec svého podílu, soud se tedy tímto dále nezabýval. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že závazek k doplacení zbývající části úvěru má přejít na žalobkyni. Ačkoliv se jedná o společný dluh a nadále by ve světle judikatury Nejvyššího soudu ČR (rozsudek ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020) měl být přikázán do spoluvlastnictví účastníků, nejsou pro to v daném řízení podmínky, a to z následujících důvodů. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nedisponuje dostatkem finančních prostředků a má velké množství dluhů, přičemž některé už jsou vymáhány exekučně. V současné době nesplácí ani splátky úvěru. Úvěr se přitom vztahuje k nemovité věci, ve které chce žalobkyně spolu s dětmi bydlet a tyto nemovité věci byly soudem přikázány do jejího vlastnictví. Žalovaný s žalobkyní potažmo její právní zástupkyní v průběhu řízení nekomunikoval, nespolupracoval (viz č. l. 50, 77 a 88), soudem navrhované postupy nedodržel. Mezi účastníky panují rozpory a je mezi nimi nulová komunikace. Po zohlednění všech těchto okolností se soudu jeví jako velmi neefektivní přikázat tento závazek do spoluvlastnictví obou účastníků, když následný regresivní nárok žalobkyně vůči žalovanému by byl zjevně neúspěšný. Soud tedy rozhodl o přikázání nedoplatku hypotečního úvěru do výlučného vlastnictví žalobkyně.

36. Ve vztahu k částce 30 582,13 Kč představující úhradu za spotřebovanou elektrickou energii bylo prokázáno, že šlo o spotřebu v rodinném domě, který je součástí společného jmění manželů. Jedná se tak v souladu s § 713 o. z. o dluh týkající se tohoto společného jmění, ze kterého jsou zavázáni oba účastníci společně a nerozdílně. Pakliže byl tento dluh uhrazen z výlučných prostředků žalobkyně, po rozvodu manželství, jedná se o pasivum společného jmění manželů a je možno jej učinit předmětem vypořádání, bude vymezen v rámci vypořádacího podílu. S tím účastníci souhlasili.

37. K navrhované disparitě podílů na společném jmění manželů. Jedná se o jakýsi korektor k základní zákonné úpravě, podle které jsou podíly obou účastníků (bývalých manželů) na společném jmění stejné. Dle judikatury jsou důvodem pro rozhodnutí o disparitě zejména negativní okolnosti na straně jednoho z manželů za trvání manželství, dále zásluhovost či zájem o nezletilé děti. Musí se jednat o takové negativní jednání, které se promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo péče o rodinu. Soud v daném případě zohlednil celkové poměry účastníků, vztah žalovaného k rodině, dětem a společnému majetku a došel k závěru, že ačkoliv se jedná o institut mimořádný, v daném případě by stejné podíly účastníků na vypořádání společného jmění manželů vedly ke zjevné nespravedlnosti. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nejenže užíval návykové látky, ale umožnil jejich výrobu a prodej přímo v rodinném domě. Po odchodu žalobkyně ze společné domácnosti také umožnil užívání domu závadovým osobám. V důsledku toho došlo ke značnému znehodnocení nemovitosti, o čemž svědčí závěry znaleckého posudku. Přestože se snížená hodnota domu projevila již v jeho ocenění znalcem a v důsledku toho existuje nižší hodnota k vypořádání, nežli za situace nepoškození domu žalovaným, kdy není možno disparitu spatřovat pouze právě v poškození domu, tedy dvakrát žalovanému přičítat jednu okolnost, nelze ani přes to toto posuzovat zcela odděleně, izolovaně. Trestná činnost provozovaná v domě totiž nemá vazby jen na poškození domu, ale zanechalo celkové stopy na jménu rodiny, dětech, které nesou stigma otce užívajícího drogy (minimálně ve vztahu k synovi), muselo se to tak u nich projevit po stránce citové, současně tyto dočasně přišly o domov. Žalovaný se po rozvodu o děti nestará, nestýká se s nimi, téměř se o ně nezajímá, nad rámec stanoveného výživného jim nijak nepřispívá, veškerá péče a starost o ně je na žalobkyni (§ 742 odst. 1 písm. d), e) o. z.). Soud také přihlédl k dluhům, které žalovaný uznal za své výlučné dluhy a nebyly tak předmětem vypořádání. Soudu je známo, že pokud žalobkyně ze svých výlučných prostředků hradila výlučné dluhy žalovaného, v částce přes 200 000 Kč, má tato možnost požadovat je po žalovaném i případně v rámci soudního řízení, nicméně s ohledem na osobu žalovaného a jeho dosavadní přístup k finančním prostředkům a majetku, množství jeho dluhů a existujícím exekučním řízením, je vysoce pravděpodobné, že se jedná o pohledávky nedobytné, žalobkyně by nebyla zřejmě nikdy zcela uspokojena. Přitom pokud tyto dluhy hradila, činila tak pouze s ohledem na snahu zachovat majetek náležící do společného jmění manželů, aby mohl i nadále sloužit potřebám rodiny, nezletilých dětí. Snahou žalobkyně tak bylo udržení domova, majetku, jeho hodnoty. V počítání žalovaného však soud spatřuje opak, nezapříčinil se o udržení majetku, naopak jeho chováním došlo k podstatnému snížení jeho hodnoty, jeho vlastním počínáním došlo k jeho neúměrnému zatížení (§ 742 odst. 1 písm. f) o. z.). Soud tak s ohledem na vše výše uvedené za spravedlivé vypořádání považuje určení podílů v poměru 65:35.

38. Ve vztahu k výši vypořádacího podílu pak soud ve smyslu shora uvedeného vycházel z aktiv společného jmění manželů zahrnujících nemovité věci v hodnotě 3 600 000 Kč a vozidlo v hodnotě 5 000 Kč. Celková aktiva tak činí 3 605 000 Kč. K pasivům patří zbývající nesplacená část hypotečního úvěru ve výši 1 211 935,38 Kč (jistina a úroky) a částka 30 582,13 Kč uhrazená žalobkyní. Žalovanému by pak při rovnosti podílů náležela k vyplacení částka 1 181 241, 245 Kč (3 605 000 Kč mínus 1 242 517,51 Kč). S ohledem na disparitu podílů ve výši [anonymizováno] činí vypořádací podíl žalovaného částku 826 868,90 Kč.

39. Soud proto výrokem I. tohoto rozhodnutí přikázal nemovité věci, vozidlo a nesplacenou část hypotečního úvěru do výlučného vlastnictví žalobkyně. Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému částku 826 868,90 Kč na vypořádání ze zaniklého společného jmění manželů účastníků řízení, a to do 31. 12. 2023. Soud přistoupil k delší lhůtě plnění s ohledem na výši částky k zaplacení a následných právních kroků, které budou třeba k tomu, aby žalobkyně obdržela přislíbený úvěr a mohla částku žalovanému vůbec vyplatit. Žalovaný navrhoval určit splatnost za šest měsíců, tedy zhruba do konce měsíce října 2023, soudu se však s ohledem i na probíhající exekuční řízení jeví jím stanovená lhůta přiléhavější. Návrhu žalobkyně stran splatnosti nebylo vyhověno, dle názoru soudu by takový výrok nebyl vykonatelný.

40. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. I. ÚS 3202/20:„ V řízeních iudicium duplex nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ 41. Jelikož je řízení o vypořádání společného jmění manželů řízením iudicium duplex, nebylo o nákladech řízení rozhodováno v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci, ale v souladu s výše citovaným nálezem Ústavního soudu. Současně soud neshledal důvod, proč by měl v této otázce rozhodnout odlišně, když zvláštní důvody nespatřuje v chování žalovaného, které velkou měrou spočívá v neznalosti právní úpravy, nelze je spatřovat v konkrétním případě ani v nemožnosti účastníků dohodnout se mimosoudně. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

42. O nákladech státu, tj. uhrazených nákladech za vypracovaný znalecký posudek ve výši 12 153,24 Kč, bylo rozhodnuto v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. ve smyslu shora popsaného typu řízení, nemožnosti určení úspěchu ve věci, když se účastníci na většině bodů shodli, tak, že každý z účastníků ponese náklady rovným dílem, tedy žalobkyně je povinna uhradit České republice - Okresnímu soudu v Kroměříži částku 6 076,62 Kč (výrok IV.) a žalovaný je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži částku 6 076,62 Kč (výrok V.). Důvody pro osvobození účastníků od soudních poplatků nebyly soudem shledány, když žalobkyně tyto důvody ani netvrdila a žalovaný uvedl, že tři měsíce pracuje, přičemž soud nepovažuje částku nákladů řízení k náhradě za nikterak vysokou k jeho poměrům. Jinými slovy, mělo by být v možnostech žalovaného, potažmo i žalobkyně náklady řízení uhradit. Lhůtu k placení soud stanovil delší než předpokládá § 160 odst. 1 o. s. ř., a to v délce 15 dní.

Poučení