6 C 146/2018-168

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o náhradu újmy ve výši 1 000 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na bolestném částku 211 925 Kč a na ztížení společenského uplatnění částku 788 075 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 10. 10. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady tohoto řízení ve výši 221 926 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady na dokazování ve výši 11 247 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 15. 10. 2018, která byla doplněna podáním ze dne 9. 10. 2019 a dne 14. 11. 2019, domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč v souvislosti s operací provedenou dne 27. 9. 2016, která jí byla provedena v rozporu s písemným informovaným souhlasem, a dále z důvodu prodlení s provedením operační revize. V doplnění ze dne 9. 10. 2019 žalobkyně upřesnila, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy v podobě ztížení společenského uplatnění ve výši 788 075 Kč a ve zbytku žalované částky se domáhá náhrady bolestného. Uvedla, že byla přijata do zdravotnického zařízení žalované dne 26. 9. 2016 a téhož dne udělila výslovný souhlas s provedením roboticky asistované sleeve gastrektomie pomocí systému da Vinci. Dne 27. 9. 2016 podstoupila operační zákrok, který byl proveden laparoskopicky. Žalobkyně přitom velmi dlouho zvažovala, zda se operaci žaludku vůbec podrobí, a jiný než roboticky vedený zákrok by nepodstoupila, a to mimo jiné s ohledem na nesporné výhody robotické chirurgie, jež jí byly prezentovány žalovanou, s nimiž se může také široká veřejnost seznámit na webových stránkách žalované. Dne 29. 9. 2016 byla u žalobkyně zaznamenána hypotenze a bolest břicha, následně též elevace markerů zánětu a peritoneální dráždění a při operační revizi indikované navíc s výraznou prodlevou od zjištění prvních potíží žalobkyně v podobě neměřitelného krevního tlaku byla zjištěna komplikace provedeného laparoskopického výkonu v podobě úniku žaludečního obsahu z žaludečního pahýlu. Následovala série dalších operačních zákrok vynucených septických stavem žalobkyně, hnisavou peritonitidou a multiorgánovým selháním. Výsledkem provedení laparoskopické sleeve gastrektomie byla nejen více než tříměsíční hospitalizace žalobkyně a bezprostřední ohrožení jejího života, ale též rozvoj oboustranné absolutní hluchoty po ototoxické léčbě pooperačních komplikací, na jejímž základě jí byl přiznán invalidní důchod III. stupně. Provedením jiného operačního zákroku, k němuž žalobkyně neudělila informovaný souhlas, tak došlo mimo jiné k závažnému ztížení jejího uplatnění ve společnosti. Za přiměřenou a spravedlivou náhradu plně vyvažující ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy považuje žalobkyně částku 1 000 000 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě tuto částku žalobkyni neuhradila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána písemnou výzvou ze dne 1. 10. 2018, která byla žalované doručena dne 4. 10. 2018.

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný žalobkyní neuznává. Tvrzení žalobkyně, že provedení sleeve gastrektomie formou robotického systému da Vinci„ je v současné době nejmodernější a nejsofistikovanější chirurgickou miniinvazivní metodou používanou v případech, kdy nelze takový výkon zajistit laparoskopicky“, označila za zavádějící a mimo realitu. Nejedná se o jiný typ operace, ale o operaci laparoskopického typu, pouze s tím rozdílem, že po část operačního výkonu neoperuje operačními nástroji lékař, ale operuje robotický systém řízený lékařem. Rozdíl je pouze v úvodní fázi, kdy se žaludek před vlastním zmenšením uvolňuje od okolních tkání robotickými nástroji. Navíc robotický systém se u žalované používal pouze přechodně a v době, kdy došlo k předmětnému operačnímu zákroku, se již pro sleeve gastrektomii nepoužíval. Podle žalované je nutné interpretovat souhlas žalobkyně se zdravotnickým výkonem tak, že žalobkyně požádala o provedení sleeve gastrektomie. Žalovaná důrazně popřela, že by při robotické operaci docházelo k menší traumatizaci tkání nebo menší četnosti komplikací. V tomto směru jsou oba způsoby naprosto identické. Žalobkyni bylo toto před operací podrobně a srozumitelně vysvětleno. Pouze administrativním nedopatřením podepsala nesprávný formulář tzv. informovaného souhlasu. Žalovaná rovněž odmítla, že by popisované komplikace byly výsledkem laparoskopického výkonu. Vzhledem k typickým klinickým projevům byla dne 29. 9. 2016 indikována k laparoskopické revizi dutiny břišní pro podezření na žaludeční netěsnost (žaludeční leak), která se při vlastní revizi také potvrdila. U žalobkyně následně došlo k řetězení dalších komplikací, vyvinula se u ní těžká pneumonie s nutností podpory dýchání kyslíkem, byla limitována i po kardiální stránce. Jedná se o typické stavy bariatrických pacientů, kteří jsou všichni potenciálně rizikoví, protože jejich nadváha je limitující, a pokud dojde ke komplikacím, pak se standardně tyto limity projeví a komplikace má horší průběh, než u standardních pacientů. Později se u žalobkyně projevily známky srdeční slabosti, se kterou byla léčena již před operací. Vzhledem k zátěži organismu proběhl i infarkt myokardu, který celou záležitost dále komplikoval. Žalobkyně se tak nacházela po několik dní v přímém ohrožení života. Stav žalobkyně se žalované podařilo postupně stabilizovat a do domácího léčení byla propuštěna dne 2. 1. 2017. Zda a v jakém rozsahu souvisí zmíněná hluchota žalobkyně s podávanými antibiotiky, není podle žalované nijak prokazatelné. V daném případě tedy žalovaná popírá, že by žalobkyni neinformovala o způsobu provedení operace laparoskopickou formou a o rizicích s ní spojených s tím, že žalobkyně po řádném vysvětlení a poučení s operací – sleeve gastrektomií – souhlasila, byť v písemné formě toliko s její robotickou formou. Podle žalované bylo poučení žalobkyně o zákroku, jeho alternativách a rizicích podáno dostatečně podrobně a pro laika srozumitelně. Podle žalované nadto není dána příčinná souvislost mezi pooperačními komplikacemi žalobkyně a způsobem provedení zákroku.

3. V replice k vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že text, o němž žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že je zavádějící a mimo realitu, do žaloby převzala takřka slovo od slova z webových stránek žalované. Nesouhlasila ani s interpretací žalované, že dala souhlas s provedením laparoskopické sleeve gastrektomie. Žalobkyně vyhledala zdravotnické zařízení žalované vzdálené od jejího bydliště cca 235 km (kde se jako v jednom ze dvou zařízení v ČR provádí právě robotické výkony), ne jakékoliv jiné zdravotnické zařízení v dosahu jejího bydliště (např. 35 km vzdálenou nemocnici v [obec] či některé z renomovaných zdravotnických zařízení v [obec]). Poukázala rovněž na text ambulantní zprávy lékaře Oblastní nemocnice [právnická osoba], který robotický výkon indikoval. K námitce žalované, že není dána příčinná souvislost mezi komplikacemi zákroku a žalobkyni provedeným zákrokem, žalobkyně uvedla, že jiný než roboticky asistovaný zákrok by v žádném případě nepodstoupila. Pokud by operační zákrok nebyl proveden, nedošlo by k jeho komplikacím, bezprostřednímu ohrožení života žalobkyně a devastaci jejího života. Žalobkyně velmi dlouho zvažovala, zda se operaci žaludku vůbec podrobí a žalovanou prezentované výhody robotické chirurgie byly právě oním důvodem, proč se žalobkyně roboticky asistovaný zákrok nakonec rozhodla podstoupit. Pokud se týká obsahu písemného informovaného souhlasu, pak žalobkyně dále doplnila, že nebyla poučena ani o riziku„ selhání staplerové linie“, které bylo na počátku kaskády všech komplikací, ani o riziku jiných komplikací, k nimž u ní došlo, a to navzdory tomu, že podle vyjádření žalované jde v případě bariatrických pacientů o časté komplikace. Pokud by žalobkyně byla seznámena s tím, že v jejím případě je sleeve gastrektomie jako taková spojena s možným rizikem selhání staplerové linie a dalších komplikací, pak by sleeve gastrektomii nepodstoupila v žádné formě, a to ani roboticky asistovanou. Na závažnosti a rozsahu komplikací podle žalobkyně participovala významnou měrou nečinnost personálu žalované dne 29. 9. 2016, což dokládá znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení].

4. Ve vyjádření ze dne 22. 10. 2019 pak žalovaná zopakovala, že operace provedená za pomoci robotického systému da Vinci je operací laparoskopického typu a jediný rozdíl tkví v tom, že (a to pouze po část operačního výkonu) nástroji neoperuje přímo lékař, ale počítač (robotický systém) řízený lékařem. Uvolnění žaludku od okolních tkání se může provádět robotickými nástroji, vlastní resekce žaludku se však vždy provádí laparoskopicky (robotický systém je odpojen). Dále odmítla tvrzení žalobkyně, že v důsledku provedení operace bez robotické asistence (namísto s robotickou asistencí) došlo k devastaci zdraví žalobkyně. Podle žalované věděla žalobkyně o tom, že bude operována laparoskopicky. Uvedené žalovaná dovozuje z toho, že operace není prováděna v krátkém časovém úseku po přijetí pacienta k zákroku, ale zásadně až druhý den a pacient má tak možnost zeptat se ošetřujícího lékaře na všechny podrobnosti, které ho zajímají nebo které potřebuje blíže vysvětlit. Podle žalované nelze dovozovat, že by provedení části operačního výkonu za asistence robotického systému eliminovalo následné komplikace žalobkyně nebo alespoň zmírnilo, a opakovaně popřela, že byl žalobkyni proveden jiný zákrok, než ke kterému udělila svůj souhlas. Pokud žalobkyně uvádí, že nebyla konkrétně poučena o riziku selhání staplerové linie, pak toto její tvrzení označila za zavádějící, když žalobkyně byla poučena v obecné rovině o tom, že operace žaludku je spojena se závažnými riziky, včetně infekce dutiny břišní.

5. Pro případ, že žalobkyně změní skutková tvrzení a právní titul požadované náhrady tak, že zdravotní služba nebyla poskytnuta lege artis, žalovaná u jednání konaného dne 23. 10. 2019 namítla promlčení nároku z tohoto titulu. Námitku promlčení pak žalovaná zopakovala ve svém vyjádření ze dne 29. 9. 2020.

6. Podáním ze dne 14. 11. 2019 žalobkyně upřesnila, že náhrady nemajetkové újmy ve formě vytrpěných bolestí a ztížení společenského uplatnění se domáhá z důvodu, že v rozporu se smlouvou o péči o zdraví (v rozporu s informovaným souhlasem) jí byla provedena sleeve gastrektomie laparoskopická namísto roboticky asistované, že žalovaná nepoučila žalobkyni o možných důsledcích a rizicích komplikací tohoto výkonu a dále z důvodu, že žalovaná pochybila i v následné péči o žalobkyni.

7. Ve vyjádření ze dne 9. 12. 2019 žalovaná částečně zopakovala svoje dosavadní tvrzení, která doplnila tak, že v případě roboticky provedeného zákroku a laparoskopické operace jde o zákroky medicínsky zcela totožné, což podle žalované potvrzuje i to, že roboticky asistovanou operaci nehradí zdravotní pojišťovna (na rozdíl od operace laparoskopické, jsou-li pro ni zdravotní důvody). Žalovaná postupovala de lege artis jak při samotné operaci, tak i při zjištění následných komplikací, tedy s péčí řádného odborníka v souladu s pravidly svého oboru. Žalovaná zastává názor, že neporušila smlouvu o péči o zdraví tím, že došla k závěru, že laparoskopicky provedená operace bude pro pacientku příznivější, než operace provedená za pomoci robotického systému (který se po zkušenostech žalované nejeví k předmětnému zákroku jako zcela vhodný). S žalobkyní byl zákrok podrobně projednán především ze strany spolupracujícího lékaře [příjmení] Operace žalobkyně byla medicínsky indikovaná, hradila ji zdravotní pojišťovna, z čehož je podle žalované zjevné, že by žalobkyně danou operaci byla bývala podstoupila, i kdyby od samého začátku věděla, že bude provedena laparoskopicky.

8. Z ambulantní zprávy lékaře Oblastní nemocnice [právnická osoba] ze dne 16. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně byla odeslána k bariatrické léčbě – sleeve gastroplastice„ v našem největším Robotickém centru [akciová společnost] [obec]“.

9. Z kopie webových stránek žalované soud zjistil, že jako výhoda roboticky prováděných operací je zde prezentována skutečnost, že jsou miniinvazivní, tj. šetrné, a že šetrný operační přístup zkracuje dobu celkové rekonvalescence. Je zde uvedeno také to, že robotem se operuje tam, kde není bezpečné a spolehlivé operovat otevřeným způsobem nebo laparoskopicky a že pracoviště žalované se specializuje na robotické operace systémem da Vinci v oblastech: urologie, břišní chirurgie a cévní chirurgie. Ohledně úhrady těchto výkonů se dále uvádí, že pacienti neplatí žádné platby za operační výkony systémem da Vinci. Probíhají jednání se zdravotními pojišťovnami, které výkony uhradí.

10. Z informovaného souhlasu ze dne 26. 9. 2016 soud zjistil, že žalobkyně výslovně souhlasila s provedením sleeve gastrektomie – roboticky asistované, jejíž průběh je popsán na první straně informovaného souhlasu. Žalobkyní byl takto dán informovaný souhlas i pro převedení robotické operace v klasický operační řez z důvodu zjištěných chorobných změn v dutině břišní (nejčastěji v případech těžkých srůstů v okolí žaludku, poranění cév nebo některého z okolních orgánů (např. sleziny). Mezi riziky daného zákroku se uvádí poškození okolních orgánů, částečné povolení podvazů cév s následným únikem krve do dutiny břišní atd., avšak o rozpadu švu či o infekci v ráně se zde nic neuvádí.

11. Podle zprávy o vyšetření ze dne 26. 9. 2016 byla žalobkyně přijata ke sleeve gastrektomii. Zprávu sepsal tentýž lékař, který žalobkyni poskytl informace dle písemného informovaného souhlasu ze dne 26. 9. 2016.

12. Z operačního protokolu ze dne 29. 9. 2016 soud zjistil, že žalobkyně se dne 27. 9. 2016 podrobila operačnímu výkonu tubulizace žaludku (sleeve gastrectomia), která byla provedena za použití laparoskopické soupravy.

13. Z propouštěcí zprávy bylo zjištěno, že do domácího léčení byla žalobkyně propuštěna dne 2. 1. 2017 mimo jiné s doporučením, že bude nutné další došetření stran hluchoty. Podle závěrečné zprávy FN [obec] byla žalobkyně přijata plánovaně s oboustrannou hluchotou po sepsi a ototoxické léčbě po operaci žaludku k diagnostickému pobytu před kochleární implantací. Hospitalizace na ORL klinice FN [obec] trvala od 20. 3. 2017 do 24. 3. 2017.

14. Doporučeným dopisem ze dne 1. 8. 2018 se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce obrátila na žalovanou ve věci újmy na zdraví spočívající ve ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy vyčíslené částkou 1 000 000 Kč, k jejíž úhradě vyzvala žalovanou ve lhůtě do pěti dnů od doručení této výzvy.

15. Znaleckým posudkem č. 353-008/2018 znalkyně MUDr. [jméno] [příjmení] a jeho doplněním výslechem znalkyně u jednání konaného dne 24. 3. 2021 byla stanovena výše bolestného částkou 223 646 Kč a další nemajetkové újmy žalobkyně spočívající ve ztížení společenského uplatnění částkou 788 075 Kč.

16. Žalovaná v průběhu řízení opakovaně vznášela námitky proti osobě znalkyně, která má specializaci na urgentní medicínu. Podle žalované její specializace neodpovídá odbornosti znalce, který by byl způsobilý podat znalecký posudek v této věci a navrhovala k důkazu znalecký posudek z oboru zdravotnictví, se specializací chirurgie, příp. bariatrická chirurgie. Dále žalovaná vznášela i námitky proti věcné správnosti znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení].

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4562/2010 vysvětlení znalce má přednost před přezkumem posudku jiným znalcem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 25 Cdo 625/2013). Pochybnosti o správnosti znaleckého posudku mohou vyplynout i z posudku, který podle § 127a o. s. ř. předložil účastník řízení. Rozpory mezi posudky lze odstranit i výslechem druhého znalce, a jestliže ani tento postup k odstranění rozporů a pochybností nepovede, teprve pak je namístě nařídit revizní znalecký posudek (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4562/2010). Z těchto důvodů soud nejprve předvolal k výslechu jak znalkyni MUDr. [jméno] [příjmení], tak i znalce MUDr. [jméno] [příjmení], který zpracoval znalecký posudek č. 58/1/2020 předložený žalovanou, aby je vyslechl k otázkám, které jejich posudky řeší odlišně a byl jim dán prostor na vznesené výhrady reagovat.

18. Výslechem znalce MUDr. [jméno] [příjmení] u jednání konaného dne 24. 3. 2021 soud zjistil, že podle operačního protokolu tam byl standardní operační nález, který nevyžadoval konverzi na klasický operační řez. Dále znalec uvedl, že nejčastějšími riziky chirurgických zákroků jsou rozpad švu a infekce v ráně.

19. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že jiný než roboticky asistovaný zákrok v žádném případě by nepodstoupila. Jako důvod k tomu uvedla, že věděla o možnosti laparoskopické operace v nemocnici v [obec], která je asi 10 km vzdálená od místa jejího bydliště, ale obávala se toho z důvodu komplikací v dutině břišní. Nebyla si vědoma toho, že by jí hrozilo nějaké akutní riziko, kdyby operaci nepodstoupila, i když s vysokou váhou jsou určitá rizika spojená. MUDr. [jméno] [příjmení], který ji k operaci doporučil, je jejím bývalým spolužákem ze základní školy.

20. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyně očekávala od operace zlepšení životního standardu, neboť byla omezena v pohybu a dále měla vysoký krevní tlak, na který užívala léky. MUDr. [jméno] [příjmení] žalobkyni nabídl, aby operaci podstoupila u žalované, která je jedním ze dvou pracovišť, jež mají robota da Vinci. Při rozhodování, zda a kde operaci podstoupit, vycházeli i z obsahu webových stránek žalované. V blízkosti jejich bydliště je několik nemocnic, které provádí laparoskopickou operaci žaludku ([obec], [obec], [obec]). V době před operací byla žalobkyně nezaměstnaná, měla dohodnutou práci a s ohledem na očekávanou délku rekonvalescence by na operaci nešla, pokud by jí nebylo nabídnuto provedení operace robotem. Vyjádřil se také k tomu, jak pooperační komplikace ovlivnily život žalobkyně. Uvedl, že žalobkyně ztratila sluch, což se následně částečně vyřešilo kochleárním implantátem na pravém uchu, kvalita sluchu je však omezená, zvuk je„ technický“. V případě, že na ni mluví jeden člověk, rozumí, ale pokud je nějaký rušivý zvuk, např. voda tekoucí z kohoutku, pak už žalobkyně nerozumí, nerozumí např. ani hudbě, čímž je vyloučena z aktivit jako např. tanec, koncerty. Dále žalobkyni zůstal třes v levé ruce, což se mělo časem upravit, ale jsou to už tři roky po operaci a ke zlepšení nedošlo. Dále žalobkyně nerozumí malým dětem (vnoučatům), nemůže je hlídat, protože by je přes noc neslyšela a neprobudila se. Pro žalobkyni jako ženu bylo nepříjemné, že má nadváhu. Proti stavu před operací má nyní žalobkyně o 35 kg méně, ale podle svědka se nedá říci, že je na tom po psychické stránce lépe.

21. Z výslechu svědka MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v případě žalobkyně se jednalo o těžkou (morbidní) obezitu, v jejím případě selhala konzervativní léčba. Hrozilo jí zkrácení života, zhoršení kvality života, cukrovka, hypertenze, neuropatie. Prakticky žalobkyně nevycházela z domu, protože se styděla, jak vypadá. Dále uvedl, že operace může být provedena klasickým řezem, laparoskopicky nebo roboticky s tím, že připadají v úvahu všechny varianty. K posledně uvedené variantě doplnil, že neexistuje operace provedená čistě roboticky. Žalobkyni nedoporučil žádnou variantu. Následně ale uvedl, že jí doporučil provedení operace endoskopicky, kdy je zahájena krátkým řezem, jímž se do břicha zavede kamera.

22. Z výslechu svědka MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že typ operace, který žalobkyně podstoupila, byl na pracovišti žalované prováděn buď čistě laparoskopicky nebo s využitím robota až do roku 2016 nebo 2017 i pro tuzemské klienty (převážně). Poté provádí tento typ operace s využitím robota jen u zahraniční klientely, což souvisí s tím, že tento zákrok nikdy nebyl a ani nebude hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Na základě statistických zjištění dospěli k závěru, že rizika u obou typů operací se nijak významně neliší. Podle tohoto svědka se nijak neliší ani poučení pacienta, který se podrobí laparoskopické či roboticky asistované operaci. I přes tuto skutečnost mají dva různé formuláře, které se liší pouze v nadpisu.

23. Z doplňujícího výslechu svědka MUDr. [jméno] [příjmení] a z výslechu svědka MUDr. [jméno] [jméno] soud nezjistil žádná zjištění významná pro tuto projednávanou věc, když tito byli vyslechnuti k pooperační péči a léčbě nastalých komplikací. V těchto skutečnostech však důvod vyhovění žalobě nespočívá.

24. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobkyně se dne 27. 9. 2016 podrobila operačnímu výkonu tubulizace žaludku (sleeve gastrectomia), která byla provedena za použití laparoskopické soupravy. V písemném informovaném souhlasu výslovně souhlasila s provedením sleeve gastrektomie – roboticky asistované, a pro případ zjištění chorobných změn v dutině břišní (nejčastěji v případech těžkých srůstů v okolí žaludku, poranění cév nebo některého z okolních orgánů (např. sleziny) byl žalobkyní dán souhlas i pro převedení robotické operace v klasický operační řez. Na základě obsahu písemného informovaného souhlasu má soud za prokázané také to, že žalobkyně nebyla dostatečně poučena o nejčastějších rizicích chirurgických zákroků, jimiž jsou rozpad švu a infekce v ráně, jak potvrdil znalec MUDr. [jméno] [příjmení]. Ohledně průběhu samotné operace nebyl zjištěn takový stav, který by vyžadoval konverzi na klasický operační řez, jak bylo zjištěno z operačního protokolu ze dne 29. 9. 2016 ve spojení s výslechem znalce MUDr. [jméno] [příjmení]. Do domácího léčení byla žalobkyně propuštěna dne 2. 1. 2017 mimo jiné s doporučením, že bude nutné další došetření stran hluchoty, jak plyne z propouštění zprávy.

25. Žalobkyně byla odeslána k bariatrické léčbě – sleeve gastroplastice MUDr. [jméno] [příjmení], kterého žalovaná ve svém vyjádření ze dne 9. 12. 2019 označila za spolupracujícího lékaře, a to přímo konkrétně na pracoviště žalované. Z kopie webových stránek žalované vyplývá způsob prezentace sleeve gastrektomie formou robotického systému da Vinci jakožto miniinvazivní metody, která se používá v případech, kde není bezpečné a spolehlivé operovat otevřeným způsobem nebo laparoskopicky. Vzhledem k tomu, že dále je uvedeno, že pracoviště žalované se specializuje na robotické operace systémem da Vinci v oblastech: urologie, břišní chirurgie a cévní chirurgie, má soud za to, že výše uvedené (o šetrnosti robotického zákroku a tom, v jakých případech je robot používán, tj. mimo jiné v oblasti břišní chirurgie) lze vztáhnout i na typ operace, která byla provedena žalobkyni. Podle soudu toto vyvrací tvrzení žalované, že robotický systém se v době, kdy došlo k předmětnému operačnímu zákroku, u žalované již pro sleeve gastrektomii nepoužíval. Svědek MUDr. [jméno] [příjmení] pak uvedl, že v dané době se používal již jen u zahraniční klientely. Obsah textu publikovaného na webových stránkách žalované pak vyvrací i další tvrzení žalované, že roboticky asistovanou operaci nehradí zdravotní pojišťovna, neboť ohledně úhrady těchto výkonů se zde uvádí, že pacienti neplatí žádné platby za operační výkony systémem da Vinci, byť toto zřejmě neplatilo paušálně, neboť podle informace žalované to bylo odvislé od probíhajících jednání se zdravotními pojišťovnami.

26. Žalobkyně uvedla, že jiný než roboticky asistovaný zákrok v žádném případě by nepodstoupila. Důkaz účastnickou výpovědí žalobkyně k tomuto však není osamocený. Svědek MUDr. [jméno] [příjmení] se vyjádřil tak, že žalobkyni hrozilo zkrácení života a zhoršení jeho kvality, nikoliv tedy bezprostřední ohrožení na životě. I když při výběru zdravotnického zařízení, v němž se žalobkyně podrobí operaci, mohla hrát určitou roli skutečnost, že žalobkyně znala MUDr. [jméno] [příjmení], který je spolupracujícím lékařem žalované, má soud za to, že tato skutečnost měla význam toliko ve spojitosti s tím, že pracoviště žalované provádí právě roboticky asistované operace, když k právě takovému zákroku žalobkyni odeslal. Soud shledal jako nevěrohodnou výpověď svědka MUDr. [jméno] [příjmení] v té části, pokud uváděl, že žalobkyni nedoporučil konkrétní typ operace, neboť vzápětí uvedl, že jí doporučil operaci endoskopickou. Za rozporné s vyjádřením svědka pak považuje soud znění ambulantní zprávy ze dne 16. 9. 2016, kde se zmiňuje o žalované jako o„ našem největším Robotickém centru“, tedy podle soudu vyzdvihuje skutečnost, že pracoviště žalované provádí robotické operace. Zatímco v případě žalované se jednalo o jedno ze dvou pracovišť, které tyto operace provádělo, což žalobkyně dokládá i kopií webových stránek žalované, tak laparoskopické operaci se mohla žalobkyně podrobit v kterékoliv z nemocnic v blízkosti jejího bydliště. V tomto směru soud tedy vycházel především z účastnické výpovědi žalobkyně, z výslechu svědka [celé jméno svědka], z ambulantní zprávy lékaře Oblastní nemocnice [právnická osoba] ze dne 16. 9. 2016 a z kopie webových stránek žalované. Těmto zjištěním neodporují ani zjištění učiněná z výslechu svědka MUDr. [jméno] [příjmení] ohledně dvou rozdílných formulářů informovaného souhlasu.

27. Výše nároku spočívající v bolestném ve výši 223 646 Kč a další nemajetkové újmy žalobkyně spočívající ve ztížení společenského uplatnění ve výši 788 075 Kč byla stanovena znaleckým posudkem č. 353-008/2018 znalkyně MUDr. [jméno] [příjmení]. Soud dále učinil zjištění o praktických následcích (v daném případě oboustranné hluchoty žalobkyně) na její každodenní život, a to na základě výslechu svědků [celé jméno svědka] a MUDr. [jméno] [příjmení]. Jediný rozpor přitom soud shledal v tom, že svědek [celé jméno svědka] uvedl, že žalobkyně nyní nerozumí hudbě, nechodí na koncerty a je vyloučena z aktivit jako je např. tanec, naproti tomu svědek MUDr. [jméno] [příjmení] k tomu uvedl, že žalobkyně se před operací styděla za to, jak vypadá, a proto prakticky nevycházela z domu. Uvedená skutečnost podle soudu však není důvodem pro nepřiznání náhrady, ale pouze důvodem svědčícím v neprospěch jejího zvýšení. Soud proto stran výše nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni vycházel ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], neboť v tomto ohledu neshledal ve znaleckém posudku žádné rozpory a jeho závěry považoval za logické a dostatečně odůvodněné.

28. Podle § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.

29. Podle § 2638 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“) poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.

30. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

31. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

32. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná. S ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou soud nejprve uvádí, že v případě bolestného se v souladu s § 629 odst. 1 a § 636 odst. 3 o. z. počátek běhu (subjektivní) tříleté promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku ukončení léčby, s níž byly odškodňované bolesti spojeny. V posuzovaném případě tak počátek běhu promlčecí lhůty připadá na den, kdy byla žalobkyně propuštěna z nemocnice, tj. na den 2. 1. 2017. V případě nároku na náhradu nemajetkové újmy v podobě ztížení společenského uplatnění počíná promlčecí lhůta běžet od okamžiku, kdy se zdravotní stav žalobkyně ustálil. Na základě uvedeného je tedy podle soudu zcela zřejmé, že žalobkyní uplatněný nárok jako celek není promlčen, neboť z logiky věci plyne, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně nemohlo dojít před jejím propuštěním do domácího ošetřování.

33. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1381/2013 ze dne 29. 4. 2015, na nějž soud na úvod právního posouzení odkazuje, je žalobkyně v tomto typu sporu zatížena důkazním břemenem ohledně tvrzení, že bylo reálně pravděpodobné, že při řádném poučení by se rozhodla jinak, tj. že zákrok nepodstoupí.

34. Odpovědnost zdravotnického zařízení v uvedených případech nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při znalosti rozhodných skutečností (o nichž měl být poučen) bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí. V mnoha případech (zejména tam, kde neprovedení zákroku představuje větší riziko poškození zdraví než jeho neprovedení) totiž bude platit, že i kdyby pacient býval onu chybějící informaci před zákrokem měl, rozhodl by se zcela stejně, tedy že výkon podstoupí. Pak je ovšem spravedlivé, aby důsledky lege artis provedeného zákroku i riziko jeho případného nezdaru nesl sám. To je v souladu s tradiční zásadou, že poškozený nese následky náhody, která jej postihla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2011, sp. zn. 25 Cdo 3434/2009).

35. Podle soudu se však v projednávané věci o takový případ nejedná. Soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně se dne 27. 9. 2016 podrobila operačnímu výkonu tubulizace žaludku (sleeve gastrectomia), která byla provedena za použití laparoskopické soupravy. V písemném informovaném souhlasu podepsaném žalobkyní dne 26. 9. 2016 žalobkyně výslovně souhlasila s provedením sleeve gastrektomie – roboticky asistované. Žalobkyní byl takto dán informovaný souhlas i pro převedení robotické operace v klasický operační řez z důvodu zjištěných chorobných změn v dutině břišní (nejčastěji v případech těžkých srůstů v okolí žaludku, poranění cév nebo některého z okolních orgánů (např. sleziny). Výslechem znalkyně MUDr. [jméno] [příjmení] a znalce MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že podle obsahu operačního protokolu byl zjištěn standardní operační nález, který nevyžadoval konverzi na klasický operační řez. Znalci se však neshodli v odpovědi na otázku, zda v daném případě je přiměřená prodleva mezi zhoršením zdravotního stavu žalobkyně (29. 9. v 4:00 hodin) a provedením operační revize v délce 3 hodin a 20 minut a zda je opožděným příchod lékaře v 5:20 hodin. Z uvedeného vyplývá, že soud shledal podanou žalobu důvodnou z toho důvodu, že písemný informovaný souhlas pokrýval použití jiné operační metody, přičemž neprovedení daného zákroku nepředstavovalo větší (bezprostřední) riziko poškození zdraví žalobkyně, která by jej při řádném poučení nepodstoupila, když od operace očekávala zlepšení životního standardu a nejednalo se o zákrok život zachraňující. Text písemného informovaného souhlasu je nadto velmi strohý, pokud se týká rizik daného zákroku, když zde není (ani v obecné rovině) zmíněn rozpad švu či infekce v ráně, které podle vyjádření znalce MUDr. [jméno] [příjmení] patří k nejčastějším komplikacím chirurgických zákroků a které žalobkyni postihly. Provedení důkazu dalším znaleckým posudkem tak považoval soud za nadbytečné, neboť byl dán jiný důvod pro vyhovění žalobě.

36. Z uvedených důvodů soud s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení výrokem I. tohoto rozsudku podané žalobě zcela vyhověl.

37. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost zcela nahradit náklady tohoto řízení procesně úspěšné žalobkyni. Náklady, které žalobkyni v tomto řízení vznikly v celkové výši 221 926 Kč, sestávají z odměny za 13 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 8. 10. 2019, dva úkony za účast u jednání dne 23. 10. 2019, a to za každé započaté dvě hodiny, vyjádření ze dne 14. 11. 2019, dva úkony za účast u jednání dne 22. 7. 2020, a to za každé započaté dvě hodiny, vyjádření ze dne 24. 8. 2020, účast u jednání dne 24. 3. 2021, závěrečný návrh ze dne 23. 4. 2021, účast u jednání dne 26. 5. 2021 a účast u jednání dne 4. 6. 2021, při němž byl vyhlášen rozsudek) stanovené podle § 7 bod 6., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), náhrady hotových výdajů za uvedených 14 úkonů po 300 Kč dle § 13 a. t., cestovného ve výši 1 952 Kč k jednání dne 23. 10. 2019 (na trase z [obec] do [obec] [anonymizována dvě slova] a zpět v délce 314 km osobním automobilem zn. Hyundai Santa Fe při průměrné spotřebě osobního automobilu 6,3 l na 100 km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 33,60 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 4,10 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.), cestovného ve výši 1 948 Kč k jednání dne 22. 7. 2020 (na trase z [obec] do [obec] [anonymizována dvě slova] a zpět v délce 314 km osobním automobilem zn. Hyundai Santa Fe při průměrné spotřebě osobního automobilu 6,3 l na 100 km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 31,80 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a cestovného ve výši 1 920 Kč za každou cestu k jednání ve dnech 24. 3. 2021, 26. 5. 2021 a 4. 6. 2021 (na trase z [obec] do [obec] [anonymizována dvě slova] a zpět v délce 314 km osobním automobilem zn. Hyundai Santa Fe při průměrné spotřebě osobního automobilu 6,3 l na 100 km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč za litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), náhrady za promeškaný čas za celkem 5 x 7 půlhodin po 100 Kč podle § 14 a. t. a náhrady DPH 21 % (z odměny, náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas) ve výši 38 516 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu hotových výdajů v souvislosti s úkonem doplnění závěrečného návrhu ze dne 26. 4. 2021, neboť jej soud nepovažuje za náklad účelně vynaložený. Žalobkyně se následně zúčastnila jednání konaného dne 26. 5. 2021, za nějž jí byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů, a měla dostatečný prostor k případnému doplnění u tohoto jednání.

38. Stát má podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). V tomto řízení vznikly náklady státu na ústní doplnění znaleckého posudku podaného MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 7 010 Kč, o nichž bylo rozhodnuto usnesením č. j. 6 C 146/2018-138 ze dne 14. 4. 2021, které nabylo právní moci dne 5. 5. 2021. Dále vznikly státu náklady na ústní doplnění znaleckého posudku podaného MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 4 237 Kč, o nichž bylo rozhodnuto usnesením č. j. 6 C 146/2018-137 ze dne 14. 4. 2021, které nabylo právní moci dne 30. 4. 2021. Žalované byla proto výrokem III. tohoto rozsudku (podle výsledku sporu) uložena povinnost nahradit státu náklady na dokazování v celkové výši 11 247 Kč.

Poučení