6 C 15/2021 - 520

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozen [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupen [Jméno Zástupce A] advokátkou se sídlem [adresa advokáta/ky] proti žalované: [Jméno žalované], narozena [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupena [Jméno Zástupce B] advokátkou se sídlem [adresa advokáta/ky] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují: - pozemky p. č. st. [číslo] a p. č. [číslo] v [katastráĺní území], zapsané na listu vlastnictví [číslo], vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], - 70 kusů obrazů vyobrazených v nedílné grafické příloze tohoto rozsudku, - sedací souprava [Název] (nábytek [příjmení]), - jídelní stůl a 6 kusů židlí, - dřevěný nábytek [Název] (2 kusy dětských postelí, velká postel, 6 kusů ložnicových skříněk, 2 kusy nočních stolků), - sušička na prádlo [Název], - fotoaparát [Název], - vysavač [Název], - vysoušeč vody [Název], - benzínová sekačka na trávu, - rendlík a pánev.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazují: - práva a povinnosti k zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši 10 688,41 Kč, - práva a povinnosti k zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši 245 750,16 Kč, - práva a povinnosti k zůstatku u stavebního spoření [právnická osoba] č. [číslo] ve výši 34 703,13 Kč, - práva a povinnosti k zůstatku u penzijního spoření [právnická osoba] č. [číslo] ve výši 306 131,05 Kč, - práva a povinnosti k zůstatku u penzijního spoření [právnická osoba] č. [číslo] ve výši 605 128,66 Kč, - práva a povinnosti k zůstatku u životního pojištění [právnická osoba] č. [číslo] ve výši 213 343,86 Kč, - automobil [Název] reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód], - jízdní kolo [Název].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání zaniklého společného jmění manželů částku 3 287 709 Kč, z toho 2 287 709 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku a 1 000 000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal vypořádání stavebního spoření [právnická osoba] č. [číslo], práv a povinností k účtu č. [č. účtu] a práv a povinností k účtu s podílovými listy [Název] č. [číslo].

V. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalovaná domáhala vypořádání stavebního spoření [právnická osoba] č. [č. účtu], č. [č. účtu], práv a povinností k účtu s podílovými listy [Název] č. [č. účtu], práv a povinností k účtům č. [č. účtu], [č. účtu], [č. účtu].

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Každý z účastníků je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech náklady řízení ve výši 1 921,10 Kč.

VIII. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech soudní poplatek 2 000 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 25. 1. 2021 domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM), které zaniklo rozvodem manželství podle rozsudku zdejšího soudu ze dne 18. 1. 2018, č. j. 6 C 121/2016 - 24, který nabyl právní moci dne 26. 1. 2018. Předmětem vypořádání žalobce učinil pozemky p. č. st. [číslo], jehož součástí je dům č. p. [číslo] a p. č. [číslo] v [katastráĺní území], zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], automobil [Název] reg. značky [SPZ], jízdní kolo [Název], prostředky na peněžním účtu č. [č. účtu], č. [č. účtu] a č. [č. účtu], práva a povinnosti k majetkovému účtu [právnická osoba] č. [číslo], práva a povinnosti ke stavebnímu spoření u [právnická osoba] č. smlouvy [číslo] a [číslo] a k penzijnímu připojištění č. smlouvy [číslo]. Při vypořádání navrhl zohlednit jeho úhradu pojištění osobního automobilu [Název] ve výši 19 376 Kč, úhradu za opravu kotle ve společném domě ve výši 9 275 Kč, úhradu pojištění domu ve výši 13 823 Kč a vnos ve výši 650 000 Kč na zakoupení nemovitostí na LV [číslo]. V podání ze dne 26. 4. 2024 žalobce požadoval, aby movité věci zakoupené žalovanou po rozpadu společné domácnosti (blíže označené v žalovanou doložených prodejních dokladech) byly zahrnuty do SJM a vypořádány tak, že budou přikázány žalované.

2. Žalovaná se svým návrhem ze dne 24. 1. 2021 domáhala vypořádání SJM v podobě pozemků p. č. st. [číslo], jehož součástí je dům č. p. [číslo] a p. č. [číslo] v [katastráĺní území], 39 kusů grafických děl, jejichž fotografie učinila součástí žaloby, kuchyňské linky [Název], krbových kamen a automobilu [Název] reg. značky [SPZ], za jehož opravu zaplatila 19 977 Kč. K vypořádání dále navrhla práva a povinnosti ke smlouvě o penzijním připojištění č. [číslo] u [právnická osoba]. a zůstatky na účtech č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], zůstatky na stavebním spoření u [právnická osoba] č. [č. účtu] a č. [č. účtu]. Dále požadovala vypořádání následujících movitých věcí: - sedací souprava [Název] (nábytek [příjmení]), - jídelní stůl + 6 židlí, - dřevěný nábytek [Název] (postele, skříňová stěna do ložnice, noční stolky), - lednice + mrazák ([Název]), - sušička na prádlo ([Název]), - el. trouba [Název] + sklokeram. deska, - mikrovlnná trouba [Název], - překapávač na kávu [Název], - fotoaparát [Název], - vysavač [Název], typ [Název], - sada nerez. hrnců, - vysoušeč vody [Název], - benzínová sekačka na trávu, - kuchyňská linka [Název], - krbová kamna. V podání ze dne 10. 3. 2021 pak žalovaná uvedla, že se z vlastních prostředků ve výši 300 000 Kč také podílela na zakoupení společné nemovitosti ve [obec]. Tyto peníze jí darovala matka. Nesporná prohlášení 3. Účastníci učinili nespornou hodnotu následujících movitých věcí patřících do SJM: - grafická díla celkem 109 500 Kč, - sedací souprava [Název] (nábytek [příjmení]) [částka], - jídelní stůl + 6 židlí 10 000 Kč, - dřevěný nábytek [Název] (postele, skříňová stěna do ložnice, noční stolky) 15 000 Kč, - sušička na prádlo [Název] 5 000 Kč, - fotoaparát [Název] 2 000 Kč, - vysavač [Název] 1 000 Kč, - pánev a rendlík (původně v návrhu žalované označeno jako sada nerezových hrnců) 400 Kč, - vysoušeč vody [Název] 1 000 Kč, - sekačka na trávu 3 000 Kč, - jízdní kolo [Název] 6 000 Kč.

4. Ohledně movitých věcí trouba [Název] a sklokeramická deska, lednice [Název], mikrovlnná trouba [Název], překapávač na kávu [Název], kuchyňská linka a krbová kamna vzala žalovaná žalobu zpět a soud řízení v této části zastavil podle § 96 o. s. ř. usnesením vyhlášeným při jednání 6. 2. 2024 a 7. 5. 2024. Provedené důkazy 5. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 1. 2018, č. j. 6 C 121/2016, bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne 16. 9. 2001. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 1. 2018. V odůvodnění je uvedeno, že manželé spolu od září 2016 nežijí a příčinou rozpadu manželství byly odlišné názory účastníků na společné soužití, úlohu manželky v domácnosti a výchovu dětí. Dle databáze infoSoud bylo řízení o rozvod manželství zahájeno 18. 10. 2016. Ve vyjádření k návrhu manžela na rozvod manželství žalovaná uvedla, že její rozhodnutí o opuštění společné domácnosti má širší kontext a nebylo unáhlené, ale řešilo dlouhodobou nespokojenou situaci v manželství. Finanční stránka v rodině nebyla nikdy problém, veškeré finance však řídil manžel a žalovaná neměla přehled, jak s penězi nakládá.

6. Dle výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] jsou účastníci zapsáni jako vlastníci v režimu SJM pozemků p. č. st. [číslo] a p. č. [číslo] v [katastráĺní území].

7. V osvědčení o registraci vozidla [Název] reg. zn. [SPZ] je s účinností od 28. 3. 2012 zapsán jako vlastník žalobce. Znaleckým posudkem č. [číslo] ze dne 21. 9. 2022 byla stanovena obvyklá cena tohoto vozidla 93 800 Kč. Účastníci proti posudku nevznesli žádné výhrady a soud shledal posudek dostatečným podkladem pro zjištění obvyklé ceny vozidla.

8. Dopisem [právnická osoba] ze dne 9. 5. 2018 bylo žalobci stanoveno povinné ručení vozidla [Název] reg. zn. [SPZ] částce 6 540 Kč, dopisem ze 7. 5. 2019 v částce 6 320 Kč a dopisem ze dne 18. 5. 2020 v částce 6 516 Kč.

9. Podle zprávy [právnická osoba] ze dne 21. 12. 2020 činil zůstatek na účtu č. [č. účtu] vedeným na jméno žalobce ke dni 26. 1. 2018 částku 245 750,46 Kč. Z výpisu z účtu se podává, že 21. 9. 2016 byla z účtu odeslána částka 800 000 Kč na účet č. [č. účtu] a 78 914 Kč na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol].

10. Fakturami ze dne 14. 5. 2018, 24. 7. 2018 a 31. 12. 2019 byla žalobci vyúčtována oprava plynového kotle v rodinném domě v částce 4 446 Kč, 6 247 Kč a 4 077 Kč.

11. Dopisem [právnická osoba] ze dne 22. 5. 2018 bylo žalobci stanoveno pojistné za pojištění rodinného domu v částce 4 624 Kč, dopisem ze 22 5. 2019 v částce 4 624 Kč a dopisem ze dne 12. 6. 2020 v částce 4 575 Kč.

12. Podle dokladu ze dne 8. 11. 2016 byla v hotovosti placena částka 390 Kč za žárovku H7 a práce mechanické opravy.

13. Fakturou ze dne 18. 12. 2019 byla žalované vyúčtována částka 3 625 Kč za opravu vozidla [Název].

14. Dokladem [právnická osoba] je doložena platba 890 Kč za technickou prohlídku vozidla reg. zn. [SPZ].

15. Fakturami ze dne 31. 1. 2019, 21. 1. 2021 a 7. 8. 2017 byla žalované vyúčtována oprava vozidla [Název] v částce 2 030 Kč, 3 894 Kč a 9 168 Kč. 16. [právnická osoba], ve zprávách ze dne 20. 9. 2021, 11. 11. 2021 a 16. 12. 2021 uvedla, že účet [č. účtu] je chybně uveden a zůstatek na účtu č. [č. účtu] (smlouva o stavebním spoření č. [číslo]) činil 1 406 271,68 Kč. Účet č. [č. účtu] (smlouva o stavebním spoření č. [číslo]) byl ukončen ke dni 26. 9. 2016 a zůstatek 382 018,65 Kč byl převeden na smlouvu č. [číslo]. Zůstatek na smlouvě č. [číslo] ke dni 26. 1. 2018 činil 34 703,13 Kč. Smlouva č. [číslo] vedená na jméno žalované byla ukončena dne 10. 11. 2016 z důvodu neplnění závazků vyplývajících ze smlouvy (nespoření). Stav účtu ke dni ukončení smlouvy byl 258 044,81 Kč, z toho částka 18 044,81 Kč byla převedena na smlouvy č. [číslo] a částka 240 000 Kč měla být poukázána na účet č. [č. účtu].

17. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na žalovanou byl zůstatek na účtu ke dni rozvodu manželství 10 688,41 Kč. Dále z výpisu z účtu plyne, že příjem žalované ze zaměstnání v lednu 2021 byl 15 606 Kč, v lednu 2017 15 307 Kč. Výběry z účtu byly v běžné výši v řádech stokorun a tisícikorun.

18. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na žalobce byl zůstatek na účtu ke dni rozvodu manželství 245 750,46 Kč. Dále z výpisu z účtu plyne, že příjem žalobce v lednu 2018 činil 77 910,60 Kč, v lednu 2017 81 050,60 Kč. Výběry z účtu byly prováděny zpravidla v hotovosti v řádech desetitisíců korun, např. v lednu 2017 byl proveden výběr 2x 40 000 Kč, v únoru 2017 2x 30 000 Kč, 1x 15 000 Kč, v březnu 25 000 Kč a 2x 15 000 Kč. Obdobné výběry žalobce činil průběžně každý měsíc. Dále jsou pro rozhodnutí ve věci významné následující pohyby na uvedeném účtu: Datum Číslo protiúčtu Variabilní symbol Částka 18. 8. 2016 [č. účtu] + 1 500 000 Kč 31. 8. 2016 [č. účtu] [var. symbol] - 450 000 Kč 21. 9. 2016 [č. účtu] - 800 000 Kč 22. 9. 2016 [č. účtu] [var. symbol] - 78 914 Kč 19. [právnická osoba] ve zprávě ze dne 21. 9. 2021 uvedla, že ke dni 26. 1. 2018 byl zůstatek spoření ke smlouvě č. [číslo] ve výši 605 128,66 Kč a ke smlouvě č. [číslo] ve výši 306 131,05 Kč.

20. Zprávou Centrálního depozitáře cenných papírů datovanou dnem 21. 9. 2021 je doloženo, že na žalobce nejsou evidovány žádné cenné papíry. 21. [právnická osoba] ve své zprávě k dotazu soudu uvedla, že žalovaná neměla k datu 26. 1. 2018 evidovány žádné investiční nástroje. Dne 1. 9. 2016 vložila částku 450 000 Kč na zakoupení podílového listu podílového fondu [Název] a následně 9. 9. 2016 svůj podíl odkoupila.

22. Ve zprávě [právnická osoba], ze dne 21. 9. 2021 je uvedeno, že účet č. [č. účtu] vedený na jméno žalované, byl otevřen 20. 2. 2018.

23. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce byla na tento účet dne 4. 8. 2016 připsána mzda žalobce ve výši 103 413,05 Kč, stejného dne byl proveden výběr hotovosti 30 000 Kč a 20 000 Kč a dne 12. 8. 2016 byly vybrány opět částky 20 000 Kč a 30 000 Kč. Účet byl zrušen ke dni 30. 11. 2016. Dále jsou pro rozhodnutí ve věci významné následující pohyby na uvedeném účtu: Datum Číslo protiúčtu Variabilní symbol Částka 12. 8. 2016 [č. účtu] [var. symbol] + 460 382,10 Kč 17. 8. 2016 [č. účtu] + 1 135 965,92 Kč 17. 8. 2016 [č. účtu] + 1 135 965,92 Kč 17. 8. 2016 [č. účtu] - 1 500 000 Kč 31. 8. 2016 [č. účtu] [var. symbol] - 1 200 000 Kč 8. 9. 2016 [č. účtu] [var. symbol] - 1 000 000 Kč 16. 9. 2016 [č. účtu] + 500 000 Kč 21. 9. 2016 [č. účtu] - 550 000 Kč 24. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce byl tento účet ke dni 17. 8. 2016 zrušen a konečný zůstatek ve výši 1 135 965,92 Kč byl převeden na účet č. [č. účtu]. Stejně tak byl k uvedenému dni zrušen účet č. [č. účtu] a zůstatek 1 135 965,92 Kč byl rovněž převeden na účet č. [č. účtu].

25. V dopisu ze dne 20. 9. 2021 [právnická osoba] uvedla, že majitelem účtu č. [č. účtu] je žalobce, majitelem účtu č. [č. účtu] je [právnická osoba] a majitelkou účtu č. [č. účtu] je žalovaná. Výpisem z účtu č. [č. účtu] je doloženo, že zůstatek ke dni 26. 1. 2018 činil 10 688,41 Kč.

26. Daňovým dokladem je prokázáno, že dne 24. 11. 2000 žalobce zakoupil obraz „[Název]“ za cenu 8 000 Kč, dne 17. 2. 2001 zakoupil dva obrazy „[Název]“ a „[Název]“, každý v ceně 14 000 Kč a dne 24. 6. 2001 koupil obraz „[Název]“ za cenu 16 000 Kč.

27. Zápisem o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu č. [číslo] v domě č. p. [číslo] v ulici [ulice] ve [obec] datované dnem 11. 8. 1993 je doloženo převzetí družstevního bytu žalobcem na základě převodu členských práv a povinností, ke kterému došlo mezi žalobcem jako novým členem SBD [obec] a původním členem družstva [jméno FO]. Dnem 9. 6. 2003 vzalo družstvo na vědomí převod členských práv a povinností mezi žalobcem a [jméno FO] na základě dohody mezi jmenovanými ze dne 26. 5. 2023. Podle výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] byla na účet dne 26. 5. 2003 připsána částka 650 000 Kč z účtu [jméno FO]. Jiný zásadní příjem ani výdej na tomto účtu není v rozhodném období evidován. Dne 16. 3. 2004 byla částka 250 000 Kč z účtu odeslána na účet č. [č. účtu], přičemž pokynem ze dne 16. 3. 2004 žalobce uložil [právnická osoba] jednorázový nákup podílových listů v ceně 250 000 Kč. Na stejný účet byla dne 9. 4. 2004 odeslána částka 300 000 Kč a dne 8. 11. 2004 částka 150 000 Kč. Změnový výpis z majetkového účtu [Název] dokládá, že ke dni 12. 1. 2005 bylo žalovaným investováno 253 526 Kč, podle ročního výpisu ke dni 31. 12. 2004 byl v roce 2004 proveden jednorázový nákup podílových listů [Název] za 300 000 Kč a volné investování za 150 000 Kč.

28. Pokynem ze dne 20. 2. 2009 žalobce uložil [právnická osoba], aby obstarala jednorázový prodej cenných papírů a výplatu provedla bezhotovostně na účet č. [č. účtu]. Z přehledu obchodů vyplývá, že banka 20. 2. 2009 provedla jednorázový prodej v ceně 858 758,50 Kč a tato částka byla 24. 2. 2009 vyplacena na účet č. [č. účtu]. Dále byla na tento účet připsána částka 266 815,90 Kč dne 24. 2. 2009 a částka 624 426 Kč dne 27. 2. 2009. Dne 27. 2. 2009 z účtu odešlo 1 750 000 Kč na účet č. [č. účtu]. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] byla dne 26. 2. 2010 z účtu odeslána částka 1 794 377,33 Kč na účet č. [č. účtu]. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] byla dne 27. 5. 2010 odeslána na účet č. [č. účtu] částka 2 903 882 Kč. Jiné odeslané platby či výběry z uvedených účtů nejsou z výpisů patrné. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] byla dne 27. 5. 2010 zaslána na účet č. [č. účtu] částka 3 262 000 Kč. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] se jedná o účet [právnická osoba]. 29. [právnická osoba] ve zprávě ze dne 10. 2. 2023 soudu sdělila, že u žalobce eviduje pojistnou smlouvu č. [číslo] – Životní pojištění [Název], která byla sjednána s platností od 1. 7. 1992 do 1. 7. 2035 a ročním pojistným 13 560 Kč. Stav kapitálové hodnoty ke dni 18. 1. 2018 činil 241 513 Kč. Ke dni 16. 9. 2001 (uzavření manželství) byla kapitálová hodnota smlouvy 28 169,14 Kč.

30. Znaleckým posudkem č. [číslo] vypracovaným [znalec] dne 28. 5. 2023 byla stanovena obvyklá cena pozemků p. č. st. [číslo] a p. č. [číslo] v [katastráĺní území] ve výši 7 000 000 Kč. Ke zjištěné ceně znalec došel porovnávací metodou se 3 srovnatelnými nemovitostmi. Účastníci proti posudku nevznesli žádné výhrady a také soud shledal posudek dostatečným podkladem pro zjištění obvyklé ceny nemovitostí.

31. Podle příjmového dokladu ze dne 22. 10. 2016 uhradil žalobce 72 800 Kč za zubařské ošetření v podobě regenerace a zavedení implantátů. Dne 12. 8. 2017 uhradil 44 600 Kč za zavedení sinusů a biokeramiky a dne 2. 12. 2017 zaplatil 50 300 Kč za zavedení suprakonstrukce na implantát, metolokeramickou korunku a frézování. Vše bylo hrazeno v hotovosti.

32. Výpisem ze stavebního spoření u [právnická osoba] č. [číslo] vedeného na dceru účastníků [jméno FO] je doloženo, že 8. 9. 2016 vložil žalobce převodem ze svého účtu č. [č. účtu] na stavební spoření dcery částku 1 000 000 Kč.

33. Výpisem ze stavebního spoření u [právnická osoba] č. [číslo] vedeného na dceru účastníků [jméno FO] je doloženo, že 22. 9. 2016 vložil žalobce převodem ze svého účtu č. [č. účtu] na stavební spoření dcery částku 800 000 Kč.

34. Výpisem ze stavebního spoření u [právnická osoba] č. [číslo] vedeného na syna účastníků [jméno FO] je doloženo, že 21. 9. 2016 vložil žalobce převodem ze svého účtu č. [č. účtu] na stavební spoření syna částku 550 000 Kč.

35. Výpisem ze stavebního spoření u [právnická osoba] č. [číslo] vedeného na syna účastníků [jméno FO] je doloženo, že 26. 9. 2016 bylo převodem z účtu č. [č. účtu] na stavební spoření vloženo 382 018,65 Kč a z účtu č. [č. účtu] 472 457,56 Kč.

36. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za rok 2016 je patrné následující: měsíc mzda žalobce mzda žalované výběry hotovosti leden 86 684,45 Kč 11 018 Kč 27 000 Kč, 19 800 Kč, 20 000 Kč duben 61 848,28 Kč 15 407 Kč 19 000 Kč, 18 800 Kč,[Anonymizováno]20 000 Kč květen 61 464,10 Kč 12 089 Kč 19 800 Kč, 29 800 Kč, 20 000 Kč, červen 442 471,50 Kč 12 552 Kč 30 000 Kč, 20 000 Kč, 30 000 Kč, 20 000 Kč červenec 59 453,14 Kč 11 077 Kč 20 000 Kč, 10 000 Kč, 10 000 Kč, 10 000 Kč, 20 000 Kč 37. Pokynem ze dne 9. 9. 2016 žalobce požádal o jednorázový prodej cenných papírů z fondu [Název] s tím, že vypořádání mělo proběhnout bezhotovostně na účet č. [č. účtu]. Podle přehledu obchodů došlo 9. 9. 2016 k jednorázovému prodeji v ceně 1 190 384,15 Kč a tato částka byla 13. 9. 2016 připsána na účet č. [č. účtu]. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] bylo z účtu dne 16. 9. 2016 odesláno 500 000 Kč na účet č. [č. účtu], dne 22. 9. 2016 66 666 Kč a 54 419 Kč na účet č. [č. účtu] a za částku 236 560,10 Kč byla zakoupena cizí měna.

38. Podle informací k pojistné smlouvě č. [číslo] byla dne 22. 9. 2016 připsána na pojistnou smlouvu částka 78 914 Kč a 54 419 Kč (celkem 133 333 Kč), na smlouvu č. [číslo] pak částka 66 666 Kč.

39. Podle pojistné smlouvy [Název] č. [číslo] vedené u [právnická osoba], sjednal žalobce jako pojistník pro pojištěné dítě [jméno FO] životní pojištění na pojistnou dobu od 23. 9. 2016 do 23. 9. 2028 s celkovým pojistným 133 333 Kč na zvolenou délku pojištění. Smlouva byla uzavřena dne 21. 9. 2016. V obchodních podmínkách je uvedeno, že se jedná o investiční životní pojištění a zhodnocení investiční složky je ovlivňováno klientem. Ohledně odkupného bylo sjednáno, že pojistník má právo na odkupné při zániku základního pojištění a žádost o výplatu z hodnoty pojištění předkládá pojistník písemně.

40. Podle pojistné smlouvy [Název] č. [číslo] vedené u [právnická osoba], sjednal žalobce jako pojistník pro pojištěné dítě [jméno FO] životní pojištění na pojistnou dobu od 23. 9. 2016 do 23. 9. 2034 s celkovým pojistným 66 666 Kč na zvolenou délku pojištění. Smlouva byla uzavřena dne 21. 9. 2016. V obchodních podmínkách je uvedeno, že se jedná o investiční životní pojištění a zhodnocení investiční složky je ovlivňováno klientem. Ohledně odkupného bylo sjednáno, že pojistník má právo na odkupné při zániku základního pojištění a žádost o výplatu z hodnoty pojištění předkládá pojistník písemně.

41. V prohlášení ze dne 29. 12. 2023 [jméno FO] jako pronajímatel uvedl, že žalovaná s ním dne 1. 12. 2016 uzavřela nájemní smlouvu k bytu v domě č. p. [číslo], ul. [ulice], [obec] a stejného dne uhradila kauci 24 000 Kč. Nájemné bylo ze strany žalované placeno řádně a včas od 1. 12. 2016 do současné doby. Potvrzením o úhradě finanční částky v hotovosti je doloženo, že žalovaná uhradila dne 1. 12. 2016 kauci 24 000 Kč při převzetí bytu a nájemné a zálohu na služby ve výši 11 000 Kč. Dále jsou doloženy potvrzení o zaplacení nájemného a záloh na služby za období leden 2017 až březen 2020 (tj. 39 měsíců). Potvrzení jsou podepsána žalovanou jako nájemkyní a [jméno FO] jako pronajímatelem. Nedoplatek za služby za rok 2017 činil 2 663 Kč a byl žalovanou uhrazen v hotovosti dne 19. 1. 2017, nedoplatek za rok 2018 činil 8 971 Kč a byl uhrazen v hotovosti dne 11. 1. 2018, nedoplatek za rok 2019 ve výši 11 424 Kč byl uhrazen v hotovosti dne 14. 1. 2019.

42. Výpisem z majetkového účtu [Název] č. [číslo] vedeného na žalovanou je prokázáno, že 1. 9. 2016 byl proveden jednorázový nákup podílových listů za cenu 450 000 Kč a 8. 11. 2016 došlo k jednorázovému prodeji za cenu 443 670 Kč. Podle pokladního dokladu podepsaného žalovanou činila částka k výplatě 443 670 Kč.

43. Dopisem ze dne 31. 10. 2016 sdělila [právnická osoba] žalované, že smlouva o stavebním spoření č. [číslo] byla ukončena dne 10. 11. 2016 z důvodu výpovědi ze strany žalované datované dnem 26. 10. 2016. Podle pokladního dokladu byl zůstatek stavebního spoření 239 575 Kč vybrán v hotovosti dne 14. 11. 2016.

44. Z žalobcem i žalovanou předložených pokladních dokladů vyplývá nákup běžných životních potřeb v obvyklé výši. Podle dokladů předložených žalobcem je zřejmé, že naprostá většina nákupů byla placena v hotovosti, přičemž dokladem o úhradě 9,95 EUR je doloženo zakoupení bot dceři dne 5. 7. 2017, zakoupení jídla v ceně 29,80 EUR dne 29. 9. 2017 a návštěva Tropical Islands s dětmi v červenci 2017 v ceně 3 244,65 EUR.

45. Z listin zachycujících vztah účastníků v době před rozvodem manželství (úřední záznamy o podání vysvětlení, psycholog, vyjádření žalované k návrhu na rozvod manželství) vyplývá, že vztah účastníků byl napjatý a projevil se rovněž do postoje dětí, především pak dcery vůči žalované. Tyto důkazy soud považuje za dostatečné k posouzení stavu soužití účastníků před rozpadem manželství na podzim 2016, a proto neprovedl navrhovaný důkaz obsahem celého rozvodového spisu 6 C 121/2016 a opatrovnického spisu 1 Nc 1388/2016. Z dalších provedených důkazů soud nedovodil skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu. Důkazy týkající se položek uplatněných až po uplynutí 3 let od právní moci rozsudku (vnos žalované, movité věci zakoupené žalovanou po odchodu ze společné domácnosti), soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť tyto položky již nejsou způsobilé k vypořádání, ale nastala u nich fikce vypořádání podle § 741 o. z. Právní a skutkové zhodnocení věci 46. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle § 709 odst. 1 o. z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

47. V řízení bylo rozsudkem zdejšího soudu (bod 5. odůvodnění) prokázáno, že manželství mezi žalobkyní a žalovaným uzavřené dne 16. 9. 2001 bylo pravomocně rozvedeno ke dni 26. 1. 2018, čímž zaniklo i SJM v souladu s § 736 o. z. Taktéž bylo uvedeným rozsudkem doloženo, že od září 2016 nežili manželé ve společné domácnosti. Protože se účastníci nedohodli o vypořádání SJM, rozhodl k návrhu obou manželů o vypořádání soud podle § 740 o. z. Mezi účastníky nebylo sporu, že do SJM patří nemovitosti v [katastráĺní území], jejichž hodnota byla znaleckým posudkem stanovena částkou 7 000 000 Kč (bod 30. odůvodnění) a automobil [Název] reg. zn. [SPZ] rovněž oceněný znalcem na částku 93 800 Kč (bod 7. odůvodnění). Ohledně obrazů žalobce prokázal prodejními doklady (bod 26. odůvodnění), že 4 obrazy zakoupil ještě před uzavřením manželství, proto se tyto položky nemohly stát předmětem vypořádání SJM. Nesporná hodnota zbývajících 70 kusů obrazů činila 109 500 Kč. Další nesporné položky SJM tvoří: a. sedací souprava [Název] (nábytek [příjmení]) v ceně 30 000 Kč, b. jídelní stůl + 6 židlí v ceně 10 000 Kč, c. dřevěný nábytek [Název] (postele, skříňová stěna do ložnice, noční stolky) v ceně 15 000 Kč, d. sušička na prádlo ([Název]) v ceně 5 000 Kč, e. fotoaparát [Název] v ceně 2 000 Kč, f. vysavač [Název] v ceně 1 000 Kč, g. pánev a rendlík (původně v návrhu žalované označeno jako sada nerezových hrnců) v ceně 400 Kč, h. vysoušeč vody [Název] v ceně 1 000 Kč, i. sekačka na trávu v ceně 3 000 Kč, j. jízdní kolo [Název] v ceně 6 000 Kč.

48. Co se týče dalších položek uplatněných žalobcem, pak zůstatek na účtu č. [č. účtu] ke dni rozvodu manželství činil 245 750,46 Kč (bod 9. odůvodnění) a na účtu č. [č. účtu] byl zůstatek 10 688,41 Kč (bod 17. odůvodnění). Účet č. [č. účtu] byl založen 20. 2. 2018 (bod 22. odůvodnění), tedy po rozvodu manželství a do SJM nespadá. Ohledně účtu [Název] č. [číslo] vedeného na žalovanou bylo v rámci dokazování zjištěno, že dne 1. 9. 2016 byl proveden jednorázový nákup podílových listů za cenu 450 000 Kč a 8. 11. 2016 došlo k jednorázovému prodeji za cenu 443 670 Kč (bod. 42. odůvodnění). Ke dni rozvodu manželství tedy žalované žádná práva a povinnosti k podílovému fondu nesvědčila a nelze je v rámci SJM vypořádat. Spoření u [právnická osoba] č. [číslo] bylo ukončeno na žádost žalované ke dni 10. 11. 2016 a zůstatek spoření 239 575 Kč byl vyplacen žalované (bod 43. odůvodnění). Ani tuto položku pro její neexistenci ke dni rozvodu manželství nelze zahrnout do vypořádání a soud stejně jako pro ostatní položky nespadající do SJM žalobu v této části zamítl. Zůstatek na stavebním spoření č. [číslo] ke dni rozvodu manželství činil 34 703,13 Kč (bod 16. odůvodnění) a hodnota penzijního připojištění č. [číslo] byla ke dni rozvodu manželství 306 131,05 Kč (bod 19. odůvodnění).

49. K položkám uplatněným žalovanou na rámec žalobcem podané žaloby soud uvádí následující. Hodnota penzijního připojištění č. [číslo] byla ke dni rozvodu manželství 605 128,66 Kč (bod 19. odůvodnění). K tvrzenému účtu žalobce u [právnická osoba] č. [č. účtu], na který žalovaný zasílá měsíčně částku 1 130 Kč, bylo soudem zjištěno, že se jedná o účet [právnická osoba]. Ta k dotazu soudu uvedla, že u žalobce eviduje pojistnou smlouvu č. 1001003815 – Životní pojištění [Název], která byla sjednána s platností od 1. 7. 1992 do 1. 7. 2035 a ročním pojistným 13 560 Kč. Stav kapitálové hodnoty ke dni 18. 1. 2018 činil 241 513 Kč a ke dni 16. 9. 2001 (uzavření manželství) byla kapitálová hodnota smlouvy 28 169,14 Kč (bod 29. odůvodnění). Pokud od kapitálového hodnoty smlouvy ke dni rozvodu manželství soud odečte částku 28 169,14 Kč, kterou žalobce uhradil ještě před uzavřením manželství ze svých vlastních prostředků, pak hodnota smlouvy získaná vynaložením společných prostředků v době trvání manželství činí 213 343,86 Kč. Účty č. [č. účtu], [č. účtu] a [č. účtu] byly zrušeny ještě před rozvodem manželství v roce 2016 (bod 23. a 24. odůvodnění), stejně tak stavební spoření [právnická osoba] č. [č. účtu] (bod 16. odůvodnění) a nebyly součástí SJM ke dni rozvodu manželství. Spoření č. [č. účtu] [právnická osoba] neeviduje. Stavební spoření [právnická osoba] č. [č. účtu] (smlouva č. [číslo]) nebylo žalovanou navrženo k vypořádání a bylo pouze zmíněno mezi označenými důkazy. K účtu č. [č. účtu] bylo zprávou [právnická osoba] zjištěno, že se jedná o podílový fond [Název], kam byly zaslány prostředky na nákup podílového listu ve výši 1 200 000 Kč dne 31. 8. 2016 (bod 23. odůvodnění) a 450 000 Kč dne (bod 18. odůvodnění), přičemž ještě před rozvodem manželství došlo k jednorázovému prodeji všech podílových listů (bod 37. a 42. odůvodnění).

50. Podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. má každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Žalobce uplatňoval vnos 650 000 Kč na zakoupení společné nemovitosti v [katastráĺní území] a náklady na opravu kotle 9 275 Kč, zaplaceného pojištění společné nemovitosti 13 823 Kč a automobilu 19 376 Kč. Náklady zaplacené žalobcem z jeho prostředků po rozvodu manželství na pojištění a opravu společných věcí v celkové výši 42 474 Kč (viz body 8., 10. a 11. odůvodnění) spadají do nákladů vynaložených na společný majetek, který dosud nebyl vypořádán, neboť účelem pojištění je zachovat a udržet hodnotu společného majetku v případě nahodilé události. Ohledně vnosu 650 000 Kč bylo prokázáno, že žalobce tyto prostředky získal za prodej svého družstevního podílu v bytovém družstvu, který získal ještě před uzavřením manželství (viz bod 27. odůvodnění), tedy se jedná o majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví a tato částka proto podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. ve spojení s § 3028 odst. 2 o. z. nespadá do SJM. Otázka, zda jsou vypořádávané majetkové hodnoty vůbec součástí společného jmění, je totiž třeba posuzovat podle úpravy platné a účinné v okamžiku nabytí takové součásti. Byla-li věc nabyta před 1. 1. 2014, musí být pro posouzení, zda se jedná o předmět spadající do společného jmění manželů, uplatněna úprava obč. zák. Částku 650 000 Kč žalobce následně investoval do podílového fondu [Název] a výtěžek z jednorázového prodeje podílových listů v celkové výši 892 833,24 Kč vložil na své účty a spolu s dalšími prostředky je použil na úhradu kupní ceny 3 262 000 Kč nemovitosti na jistotní účet (JÚ) společnosti [právnická osoba] (bod 28. odůvodnění). Celkový vnos žalobce tedy činí 692 474 Kč.

51. Vnos žalované se skládá z uhrazených nákladů na opravu společného vozidla v celkové výši 19 977 Kč (body 12., 13., 15. odůvodnění). Náklady na prohlídku vozidla v rámci STK ve výši 890 Kč soud jako prostředky použité na zachování či zvýšení hodnoty společné věci neuznal, neboť se jedná o náklady vynaložené výhradně za účelem užívání vozidla jedním z manželů, kdy bez takové prohlídky nelze vozidlo provozovat a jedná se tedy o náklady vynaložené pouze ve prospěch toho manžela, který vozidlo užívá.

52. Při rozdělení majetku patřícího do SJM není soud vázán návrhem účastníků a obecně postupuje tak, aby byl vypořádací podíl co nejmenší. V daném případě tvoří nejhodnotnější položku aktiv SJM nemovitost v [katastráĺní území] v ceně 7 000 000 Kč, kterou po rozvodu manželství užívá pouze žalobce, a proto ji soud přikázal do jeho vlastnictví. Spolu s nemovitostí přikázal žalovanému také vybavení domu v hodnotě 67 400 Kč a 70 kusů obrazů v hodnotě 109 500 Kč, neboť žalovaná o obrazy nemá zájem, jedná se o koníček žalobce a jejich nižší celková hodnota ve vztahu k celkové hodnotě aktiv SJM nezakládá výrazné vychýlení vypořádacího podílu. Za účelem co nejnižšího vypořádacího podílu a snahy rozdělit společný majetek rovnoměrně mezi účastníky pak soud ostatní položky způsobilé být předmětem vypořádání SJM přikázal žalované, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Pro položky, které neexistovaly ke dni rozvodu manželství, soud žalobu zamítl. Výše vypořádacího podílu 53. Při určení výše vypořádacího podílu soud vycházel z následujících skutečností. Celková hodnota aktiv SJM činí po zaokrouhlení 8 692 445 Kč. nemovitosti [obec] 7 000 000 Kč vybavení domácnosti 67 400 Kč kolo [Název] 6 000 Kč automobil [Název] 93 800 Kč obrazy 109 500 Kč účet č. [č. účtu] 10 688,41 Kč účet č. [č. účtu] 245 750,46 Kč st. spoření [číslo] 34 703,13 Kč penz. spoření č. [číslo] 306 131,05 Kč penz. spoření č. [číslo] 605 128,66 Kč život. pojištění č. [číslo] 213 343,86 Kč 54. Pokud jde o prostředky spotřebované oběma účastníky v době po rozpadu jejich manželství na podzim 2016 až do pravomocného rozvodu 26. 1. 2018, uvádí k tomu soud následující. Z historie účtu č. [č. účtu] z roku 2016 (bod 36. odůvodnění) soud dovodil, že majetková situace účastníků byla v průběhu manželství nadstandardní a s vysokým příjmem byly logicky spojeny také větší výdaje, přičemž ty uspokojoval především žalobce hotovostními platbami a za tím účelem také měsíčně vybíral z účtu desetitisíce korun v hotovosti (viz opět bod 36. odůvodnění). Tento způsob financování potřeb domácnosti v obdobné výši byl ze strany žalobce praktikován i po faktickém rozpadu manželství na podzim 2016. Proto soud hotovostní výběry z účtu žalobce v době od rozpadu společné domácnosti do rozvodu manželství (viz bod 18. odůvodnění) neposoudil jako nepřiměřené utrácení společných prostředků pouze ve prospěch žalobce, který se v uvedené době rovněž staral o dceru a syna měli účastníci ve střídavé péči. Také nadstandardní dentální péče o zuby žalobce je podle soudu přiměřená jeho majetkovým poměrům a ani v tomto směru soud nespatřuje důvod, aby byl žalobce povinen nahradit do SJM prostředky, které na zubařskou péči vynaložil. Vzhledem k majetkovým poměrům účastníků lze tuto péči považovat za běžné nakládání se společnými prostředky, které nevyžaduje souhlas druhého manžela. Jinou situaci přestavuje prodej podílových listů [Název] žalobcem, který se uskutečnil 9. 9. 2016 (bod 37. odůvodnění) a žalobce za něj inkasoval částku 1 190 384,15 Kč. Následně bylo z této částky 236 560,10 Kč použito na zakoupení cizí měny, přičemž žalovaný neprokázal, že by tyto prostředky důvodně použil na potřeby své či dětí. Úhrada v cizí měně je doložena pouze dokladem o úhradě 9,95 EUR na zakoupení bot dne 5. 7. 2017 a 29,80 EUR za oběd dne 29. 9. 2017. Tvrzení žalobce o jeho o cestách s dětmi do zahraničí je pak prokázáno dokladem na 3 244,65 EUR utracených za návštěvu Tropical Islands v červenci 2017, což je vzhledem k celkové vynaložené částce na zakoupení cizí měny v roce 2016 nedostatečné a navíc se jedná o náklady, které vznikly rok po zakoupení cizí měny. Nelze proto z uvedených dokladů dovodit, že se jednalo právě o prostředky zakoupené v září 2016. Částka 500 000 Kč pak byla poslána na účet č. [č. účtu] a z tohoto účtu bylo 550 000 Kč posláno na stavební spoření syna (bod 23. a 34. odůvodnění). Dále žalovaný poslal dne 21. 9. 2016 částku 800 000 Kč na stavební spoření dcery (bod 18. a 33. odůvodnění). Uvedené částky v celkové hodnotě 1 586 560 Kč (236 560 Kč, 550 000 Kč a 800 000 Kč) s ohledem na svou výši jednoznačně převyšují běžné nakládání se společnými prostředky i s přihlédnutím k nadstandardním majetkovým poměrům účastníků a ani se nejedná o běžné uspokojování potřeb rodiny. Navíc převody byly žalobcem uskutečněny právě v době odchodu žalované ze společné domácnosti a podání návrhu na rozvod manželství, což zakládá důvodnou úvahu o tom, že žalobce chtěl tímto způsobem k újmě žalované snížit hodnotu SJM určeného k vypořádání. Přestože prostředky zaslané na stavební spoření dětí se jejich připsáním na účet stavební spořitelny stávají v podobě pohledávky za stavební spořitelnou majetkem dětí (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3429/2008), judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 4021/2010 nebo 22 Cdo 4257/2014) dovodila, že je nutno i takové nakládání se společnými prostředky jedním z manželů bez souhlasu druhého zařadit do SJM a vypořádat. Soud proto při stanovení vypořádacího podílu zohlednil i částku 1 586 560 Kč. Pokud jde o pojistné zaplacené žalobcem 22. 9. 2016 na jím nově uzavřené pojistné smlouvy syna v částce 66 666 Kč a dcery v částce 133 333 Kč, pak lze podle soudu takové pojištění uzavřené ve prospěch dětí jednak považovat za plnění uskutečněné na potřeby rodiny, kdy jednorázová úhrada pojistné na celé sjednané období ani nevybočuje z rámce celkových majetkových poměrů účastníků, jednak se na rozdíl od stavebního spoření nestávají prostředky uhrazené na pojistné dětí jejich vlastnictvím, ale oprávněnou osobou k výplatě investiční složky pojištění zůstává i nadále rodič jako pojistník a tyto prostředky proto zůstávají v režimu SJM. Protože však nebyly žalovanou ve lhůtě 3 let od rozvodu manželství učiněny předmětem vypořádání a nastala u nich fikce vypořádání podle § 742 písm. c) o. z., kdy stejné podíly na případných pohledávkách z pojistné smlouvy náleží oběma účastníkům, soud tyto prostředky zaslané na pojištění dětí v rámci SJM nevypořádával.

55. Ohledně prostředků, které žalovaná získala po odchodu ze společné domácnosti v září 2016 na základě jednorázového prodeje podílových listů [Název] ve výši 443 670 Kč (bod 42 odůvodnění) a výpovědí smlouvy o stavebním spoření č. [číslo] ve výši 239 575 Kč (bod 43. odůvodnění) dospěl soud k následujícím závěrům. Žalovaná po opuštění společné domácnosti byla nucena vyhledat náhradní bydlení v podobě nájmu v ceně 11 000 Kč měsíčně včetně služeb, k čemuž také musela uhradit kauci 24 000 Kč, ačkoliv jí stále svědčilo vlastnické právo k nemovitosti ve [obec]. Z listin zachycujících napjaté soužití účastníků a jejich dětí před rozvodem manželství je patrné, že společné bydlení již nepřicházelo v úvahu, přičemž jako příčina rozpadu manželství byla soudem zjištěna v podobě odlišných názorů na společné soužití a výchovu dětí. Námitku žalobce, že žalovaná mohla tyto náklady ušetřit a bydlet u matky soud neuznal jako důvodnou. Samostatné bydlení a s tím spojené soukromí je přirozenou potřebou každého dospělého člověka a nelze spravedlivě požadovat po žalované ani po její matce, aby byly nuceny spolu sdílet společnou domácnost jen za tím účelem, aby žalovaná za nájem neutratila společné prostředky patřící do SJM, zvláště za situace, kdy druhý z manželů i nadále obýval nemovitost patřící do SJM a jinou nemovitost účastníci nevlastnili. Soud proto výdaje žalované vynaložené na nájemní bydlení po opuštění společné domácnosti shledal jako zcela běžné náklady k uspokojení její bytové potřeby. S tím však měsíční výdaje žalované prudce vrostly, přičemž byla odkázána pouze na své příjmy ze zaměstnání dosahující cca 12 000 Kč až 15 000 Kč čistého měsíčně. Její výpověď stavebního spoření a prodej podílových listů se tak jeví jako zcela pochopitelná a v podstatě nutná, aby mohla zajistit i své další životní potřeby a vybavit si nové bydlení.

56. K prokázání skutečnosti, že vybrané peníze žalovaná skutečně utratila za běžné a nijak nevybočující životní a kulturní výdaje včetně bydlení bylo doloženo 294 účetních dokladů v celkové výši 240 114 Kč a 47 dokladů v hodnotě 149 100 Kč. K tomu je třeba připočítat i předložené doklady na úhradu nájemného po dobu po rozvodu manželství za období únor 2018 až duben 2020 (27 měsíců a 11 000 Kč) v celkové částce 297 000 Kč, neboť i v tomto období vzhledem k dosud nevypořádanému SJM měla žalovaná právo se společnými prostředky nakládat. Tím je prakticky pokryt výběr společných prostředků 443 670 Kč ([Název]) a 239 575 Kč (stavební spoření) a k zaplacení dalších životních nákladů zbývala žalované pouze její mzda v měsíční výši cca 15 000 Kč, což je zcela přiměřené majetkovým poměrům účastníků a celkové hodnotě SJM. Soud proto uzavírá, že výběr společných prostředků žalovanou po rozpadu manželství byl krok zcela důvodný a žalovaná z těchto prostředků nikoliv nad míru přiměřenou poměrům uspokojovala své životní potřeby. Nelze po ní proto požadovat, aby takto spotřebované výdaje nahradila zpět do SJM.

57. Jak bylo shora uvedeno, aktiva SJM jsou dány částkou 8 692 445 Kč, pasiva SJM soud nezjistil a vnos žalobce činí 692 474 Kč a žalované 19 977 Kč. Po odečtení vnosů od aktiv SJM je čistá hodnota SJM 7 979 994 Kč, k čemuž je třeba připočítat i prostředky ve výši 1 586 560 Kč, které žalobce bez souhlasu žalované vyvedl ze SJM, neboť pokud by tak neučinil, byly by aktiva SJM právě ve výši 10 279 005 Kč. Protože soud neshledal důvody pro disparitu podílů, vycházel ze zásady, že podíly obou účastníků na čisté hodnotě SJM ve výši 9 566 554 Kč (tj. aktiva SJM po odečtení vnosů) jsou stejné. Podíl žalobce je dán co do základu částkou 4 783 277 Kč, k čemuž se připočítá jeho vnos 692 474 Kč a odečte povinnost k úhradě částky 1 586 560 Kč. Podíl žalobce na SJM proto činí 3 889 191 Kč. Protože se žalobci v rámci vypořádání dostalo majetku v hodnotě 7 176 900 Kč, je povinen vyplatit žalované vypořádací podíl 3 287 709 Kč. Pro kontrolu podíl žalované na SJM vychází rovněž z částky 4 783 277 Kč a při započtení vnosu 19 977 Kč je její podíl 4 803 254 Kč. Jestliže se žalované dostalo majetku v hodnotě 1 515 545 Kč, náleží jí k dorovnání vypořádací podíl 3 287 709 Kč. Lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu stanovil soud v délce 3 dnů pro částku 2 287 709 Kč od právní moci rozsudku, protože žalobce deklaroval, že takovou částkou v současné době disponuje a zbývající část ve výši 1 000 000 Kč uložil žalobci k zaplacení ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku, což je podle soudu dostatečné k tomu, aby žalobce tyto prostředky v dané době získal. Náklady řízení 58. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, stejně jako řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je zvláštním řízením, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv ze spoluvlastníků a přes formální označení, které odpovídá znění zákona, jsou účastníci vzájemně v postavení žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo z nich žalobu podal. Nejde tedy o klasické sporné řízení, v němž jedna ze stran proti sobě stojících musí „vyhrát“ a druhá „prohrát“. Soud také není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout jinak, než ten který z účastníků navrhuje. Zvláštnosti tohoto typu řízení začala reflektovat i judikatura, např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/22, podle kterého v případech tzv. iudicia duplex (jímž je i toto řízení) nelze zásadně vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu v řízení, a proto je nutno rozhodovat podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků takového řízení ponese své náklady sám. Zde se dodává, že výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 o. s. ř. by v tomto typu řízení měly tvořit jen případy, kdy je řízení zatěžováno zjevně obstrukčním chováním některého z účastníků řízení, kdy se účastník nezajímá o konstruktivní vyřešení věci anebo jde o šikanozní výkon či o zneužívání procesních práv. V předmětném řízení ale k žádnému takovému jednání v takové intenzitě, která by odůvodňovala přiznání práva na náhradu nákladů, nedocházelo, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

59. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Protože v daném věci nelze hovořit o úspěchu a neúspěchu a žádný z účastníků není povinen hradit náklady řízení, uložil soud účastníkům povinnost k úhradě nákladů státu rovným dílem, přičemž náklady státu tvoří částka 3 842,20 Kč.

60. Žalovaná se v řízení svým žalobním návrhem domáhala vypořádání dalších položek SJM nad rámec předmětu řízení, který svou žalobou definoval žalobce. Soud jí proto podle § 4 odst. 1 písm. j) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil povinnost k úhradě poplatku tímto rozhodnutím v souladu s položkou 6 Sazebníku soudních poplatků.